PŘEHLED ČINNOSTÍ PRACOVNÍKŮ LABORATOŘE VODOHOSPODÁŘSKÉHO VÝZKUMU

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "PŘEHLED ČINNOSTÍ PRACOVNÍKŮ LABORATOŘE VODOHOSPODÁŘSKÉHO VÝZKUMU"

Jaroslava Holubová
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 PŘEHLED ČINNOSTÍ PRACOVNÍKŮ LABORATOŘE VODOHOSPODÁŘSKÉHO VÝZKUMU Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební Ústav vodních staveb Laboratoř vodohospodářského výzkumu Veveří 331/95, Brno Tel.: , Fax: jandikova.d@fce.vutbr.cz

Laboratoř vodohospodářského výzkumu Veveří 331/95, 602 00 Brno Tel.

2 HISTORIE LABORATOŘE VODOHOSPODÁŘSKÉHO VÝZKUMU Laboratoř vodohospodářského výzkumu v současné době využívá pro svoji činnost dva objekty: Laboratoř na ulici Veveří - Budova B, Novou laboratoř na ulici Veveří - Budova F. Laboratoř na ulici Veveří - Budova B O vybudování laboratoře vodních staveb v Brně se zasloužil především Prof. Ing. Antonín Smrček, Dr.h.c. V roce 1903 byla vídeňské vládě, při sestavování stavebního programu pro novou budovu české vysoké školy technického směru v tehdejším Rakousku-Uhersku, předložena žádost o zařazení místností pro laboratoř vodních staveb. V roce 1906 byl v hlavních rysech předložen popis projektované laboratoře. V roce 1910 byly předány podrobné plány s žádostí o zařazení do rozpočtu roku Byl zřízen malý pokusný žlab, ve kterém se prováděly první výzkumy řešící problematiku vlivu regulačních staveb na pohyb splavenin v řekách. V roce 1912 ministerstvo kultury a školství povolilo zřízení laboratoře vodních staveb. V roce 1913 Ing. Karel Kostka spolupracuje na definitivní podobě laboratoře. V roce 1914, v důsledku všeobecné mobilizace, odchází a jeho práci dokončuje Ing. František Okáč. Po válce se Ing.Kostka vrací a pracuje zde až do roku Práce v laboratoři nebyly zastaveny ani během druhé světové války, kdy byly české vysoké školy obsazeny jednotkami SS. Po osvobození byla obnovena činnost Ústavu vodního stavitelství. V roce 1951 je Vysoká technická škola v Brně převzata Vojenskou technickou akademií avšak s výjimkou Laboratoře vodních staveb, jejíž zařízení mělo být do budoucna vystěhováno. Pro hydraulický výzkum byl vybudován nový areál pod přehradou v Brně Kníničkách. Laboratoř vodních staveb ve své činnosti a původních prostorách pokračovala v budově Vojenské akademie nadále. Areál Veveří-Žižkova byl v roce 1994 vrácen zpět Vysokému učení technickému a předán do užívání Fakultě stavební. Do roku 1998 slouží laboratoř v podobě původního projektu, bez výrazných stavebních úprav. V roce byla v rámci stavebních úprav Fakulty stavební laboratoř rekonstruována. Nová laboratoř na ulici Veveří - Budova F V roce 2003 je ukončena výstavba nové moderní laboratoře jako náhrada za zrušenou laboratoř pod brněnskou přehradou v Kníničkách.

Veveří - Budova B O vybudování laboratoře vodních

3 TECHNOLOGICKÉ VYBAVENÍ LABORATOŘE VODOHOSPODÁŘSKÉHO VÝZKUMU Laboratoř vodohospodářského výzkumu pro svoji činnost využívá momentálně prostory a vybavení dvou laboratoří: Laboratoř na ulici Veveří - Budova B, Nová laboratoř na ulici Veveří - Budova F. Laboratoř na ulici Veveří - Budova B Laboratoř je rozdělena do celkem tří laboratorních sálů a administrativního zázemí. Dva sály jsou určeny pro hydrotechnický výzkum na konkrétních zmenšených modelech vodních děl. V laboratoři jsou instalovány celkem čtyři prosklené žlaby šířky 100 cm, z toho jeden sklopný. Současně je možné užívat dva žlaby šířek 350 cm o délce 16 m. Laboratoř má dva samostatné okruhy oběhu vody. Celková kapacita průtoku okruhu v laboratoři je 300 l/s. Třetí laboratorní sál je vybaven technikou pro aerodynamické modelování. Nachází se zde jeden aerodynamický tunel s měřicím prostorem 40 x 40 cm s maximalní dosažitelnou rychlostí 40 m/s a aerodynamická trať, na níž je možné dosáhnout rychlostí až 50 m/s při zachování podmínek automodelovosti. Nová laboratoř na ulici Veveří - Budova F Během roku 2003 byla zbudována nová laboratoř v areálu Fakulty stavební, která je náhradou za zrušené laboratorní prostory pod brněnskou přehradou v Kníničkách. Z Kníniček byl přesunut žlab šířky 40 cm a unikátní žlab šířky 250 cm, oba sklopné a prosklené. Laboratoř má samostatný hydraulický okruh napajený z nádrže o objemu 80 m 3. Celková kapacita okruhu laboratoře 220 l/s je dána 4 čerpadly, přičemž regulace a stabilita průtoku je řízena dvojitou regulací (frekvenční měnič + dlouhá přelivná hrana). Provoz laboratoře je řízen centrálním počítačem. Veškerá manipulace s hydraulickým systémem je prováděna za pomocí servomotorů.

Dva sály jsou určeny pro hydrotechnický výzkum na konkrétních zmenšených modelech vodních děl. V laboratoři jsou instalovány celkem čtyři prosklené žlaby šířky 100 cm, z toho jeden sklopný.

4 MĚŘICÍ TECHNIKA LABORATOŘE VODOHOSPODÁŘSKÉHO VÝZKUMU Pracovníci laboratoře pro svoji práci užívají následující měřicí a vyhodnocovací techniku: Měření rychlosti proudu Měření hydrodynamického tlaku Měření sil a momentů Měření teplotních polí a vodivosti prostředí Měření rychlosti proudu Měření rychlosti proudu tekutin (kapalin či plynů) je prováděno jak kontaktními tak bezkontaktními především optoelektronickými metodami. Především jsou užívána následující měřidla: Vodoměrné vrtule Tlakové sondy Žhavené sondy CTA (Constant Temperature Anemometry) LDA (Laser Doppler Anemometry) - bodová laserová anemometrie Ultrazvukové či indukční anemometry UVP monitor (Ultrasonic Velocity Profiling) - Metoda ultrazvukového profilování PIV (Particle Image Velocimetry) - rovinná laserová anemometrie. Měření hydrodynamického tlaku Pracovníci laboratoře jsou schopni měřit jak rozložení tlaků na povrchu obtékaných konstrukcí zájmových oblastí tak i měřit statické, dynamické a celkové tlaky v prostoru složitých proudových útvarů. Pro měření jsou nejčastěji užívány: Víceotvorové tlakové sondy Tlakové snímače pro tlaky od jednotek milimetrů do desítek metrů výšky vodního sloupce Ultrazvukové bezkontaktní či tlakové kontaktní sondy pro měření hloubky proudu. Měření sil a momentů V případech měření polohové nestability prvků obtékaných proudem jsou sledovány celkové zatěžovací charakteristiky. Pro měření sil a kroutících momentů jsou užívány: Snímače sil schopné pracovat s frekvencemi v řádu desítek Hz. Vícesložkové váhy pro sledování samobuzených kmitů uživáné především při měření na aerodynamických tratích Měření teplotních polí a vodivosti prostředí Pracovníci laboratoře jsou za využití elektronických systémů schopni měřit: Teplotní skalární pole za využítí termistorů Vodivost prostředí pomocí EIS - elektronické impedanční spektrometrie

5 ČINNOSTI PRACOVNÍKŮ LABORATOŘE Pracovníci laboratoře jsou schopni v rámci měření v laboratorních podmínkách či u zákazníka přímo in situ provádět následující činnosti: Hydraulický výzkum pevných a pohyblivých vzdouvacích konstrukcí Hydraulický výzkum vtoků a výtoků hydrotechnických děl Hydraulický výzkum proudění v zájmových úsecích koryt vodních toků Hydraulický výzkum splaveninového režimu a stability dna vodních toků Hydraulický výzkum prvků hydraulických tlakových okruhů Měření a rozbor struktury proudu přesným měřením parametrů pro potřeby průmyslu či verifikaci matematických modelů Posuzování měřidel rychlosti a průtoku v rámci autorizace laboratoře Aerodynamický modelový výzkum hydrotechnických objektů

Hydraulický výzkum splaveninového režimu a stability dna vodních toků Hydraulický výzkum prvků hydraulických tlakových okruhů Měření a rozbor struktury proudu přesným měřením

6 MODELOVÝ VÝZKUM KORYTOTVORNÝCH PROCESŮ ŘÍČNÍCH TRATÍ PRO ZÍSKÁVÁNÍ PROJEKČNÍCH A KALIBRAČNĚ-VERIFIKAČNÍCH DAT MATEMATICKÝCH MODELŮ

7 MODELOVÝ VÝZKUM ROZSTŘIKOVACÍCH UZÁVĚRŮ VD MORÁVKA A JEHO STAVEBNÍ REALIZACE

8 MODELOVÝ VÝZKUM METOD MONITOROVÁNÍ OHRANNÝCH HRÁZÍ

9 VYUŽITÍ LASEROVÉHO DOPPLEROVSKÉHO ANEMOMETRU (LDA) K ZÍSKÁVÁNÍ KALIBRAČNĚ-VERIFIKAČNÍCH DAT PRO HYDROENERGETICKÝ PRŮMYSL

10 MODELOVÝ VÝZKUM SPODNÍ VÝPUSTI VD SOUŠ A JEHO STAVEBNÍ REALIZACE

11 AUTORIZOVANÁ ČINNOST V OBLASTI MĚŘENÍ PRŮTOKU TEKUTIN

12 MODELOVÝ VÝZKUM ÚPRAVY PROUDOVÝCH POMĚRŮ VE SPOJNÉ ŠACHTICI KANALIZAČNÍ SÍTĚ

13 VYUŽITÍ INTEGRÁLNÍ LASEROVÉ ANEMOMETRIE (PIV) K ZÍSKÁVÁNÍ KALIBRAČNĚ- VERIFIKAČNÍCH DAT MATEMATICKÝCH MODELŮ HYDRODYNAMICKÝCH PROCESŮ

14 MĚŘENÍ HYDRODYNAMICKÝCH ÚČINKŮ PROUDU NA PLAVIDLA

15 MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ PŘISÁVANÉHO VZDUCHU ROZSTŘIKOVACÍMI UZÁVĚRY

16 MĚŘENÍ KOMPLEXNÍCH PARAMETRŮ PONORNÝCH AERÁTORŮ

17 HYDRAULICKÝ MODELOVÝ VÝZKUM VODNÍHO DÍLA ZNOJMO

Podobné dokumenty

Laboratoř vodohospodářského výzkumu Ústav vodních staveb Fakulta stavební Vysoké učení technické v Brně. Veveří 95, Brno

Laboratoř vodohospodářského výzkumu Ústav vodních staveb Fakulta stavební Vysoké učení technické v Brně Veveří 95, 602 00 Brno Hydraulické okruhy Hydraulický okruh č. 1 Hydraulický okruh č. 3 Hydraulický