Spodní stavby mostů VÝSTAVBA MOSTŮ. VŠB-TUO Technická univerzita Ostrava 1. M. Rosmanit B 304 Způsoby zakládání mostů
|
|
- Veronika Novotná
- před 4 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Technická univerzita Ostrava 1 VÝSTAVBA MOSTŮ (2018 / 2019) M. Rosmanit B 304 miroslav.rosmanit@vsb.cz 2 Způsoby zakládání mostů požadavky závisí na: - velikosti zatížení - vlastnostech podloží - hloubkách únosných vrstev - hydrotechnických poměrech rozlišujeme základy: - plošné, hlubinné a zvláštní 1
2 Způsoby zakládání mostů plošné základy 3 - dělí se na patky, pásy, desky, krabicové a montované - hloubka musí splňovat podmínky nepromrzavosti a dostatečné únosnosti zákadové zeminy - statické působení je vždy ve vzájemné interakci základu a zeminy (např. Winkler-Pastrnakův model podloží) C 1 C 2 w q - integrační konstanta (pružinová tuhosti podloží) [kpa/m] - integrační konstanta (smyková tuhost podloží) [kpa/m] - svislý průhyb - zatížení Způsoby zakládání mostů plošné základy 4 - stanovení parametrů tuhosti podloží je problematické (jeho tuhost závisí na úrovni napjatosti) - MKP modely zahrnují geostatická napětí v jednotlivých vrstvách geologického profilu, aktivní hloubu a tvar základu - velmi závisí na zatížení základové spáry (určení kontaktního napětí) - jsou budovány z prostého, nebo železového betonu - stavební jámy jsou tvořeny bočně vymezenými svahy, paženými nebo štětovými stěnami nebo chráněnou jámou (kesony apod.) deformace desky na pružném poloprostoru 2
3 5 Způsoby zakládání mostů hlubinné základy - piloty přenesení zatížení do hlubších vrstev (únosnost, stlačitelnost, podzemní voda, podemletí) - jsou vhodné, pokud jsou levnější než plošný základ do hloubky cca 4 m (úspora hmot a snížení pracnosti) - piloty do Ø 500 mm mají malou ohybovou tuhost pouze tlakové namáhání (pilotové uspořádání viz. obr.) 6 Způsoby zakládání mostů plošné vs. hlubinné základy 3
4 7 Způsoby zakládání mostů hlubinné základy - beraněné piloty - ŽB čtvercové 300/300 a 350/350, délky do 15 m, předpjaté Ø mm, délky do m - předražené nebo pažené piloty betonují se do dutiny vytvořené pomocí výpažnice - vrtané piloty betonované do otvorů vytvořených vrtnou soupravou, uplatňují se při větších hloubkách a při větších průřezech (Ø mm) - nejčastěji se používají piloty větší než Ø 600 mm, které dokáží přenést svislé zatížení větší než 1000 kn a také smyk a ohyb - nemohou se použít pouze na měkkém jílovém podloží a kyprých píscích 8 Způsoby zakládání mostů hlubinné základy - studny a kesony - používaly se často v minulosti, dnes jsou plně nahrazeny velkoprůměrovými polotami - studny dutá válcová, nebo hranolová tělesa, dole i nahoře otevřená, které se budují nad místem uložení a spouštějí se podhrabáváním - kesony dutá tělesa, nahoře uzavřená, ze kterých se v průběhu spouštění do zvodnělé zeminy vtlačuje stlačený vzduch 4
5 9 Způsoby zakládání mostů zvláštní způsoby zakládání - pouze při mimořádných geotechnických nebo stavebních podmínkách - nahrazení neúnosné zeminy - mechanické zlepšování rostlé zeminy (trvalé odvodňování, zhutňování, přísady do základové půdy injektáž a stabilizace) - chemická změna základové půdy - aplikace vyztužené zeminy 10 - opěry oddělují násyp od mostního otvoru - tvoří podpory nosné konstrukce - zprostředkovávají přechod mostu do tělesa komunikace - jsou namáhané silami z nosné konstrukce a bočním tlakem zeminy - jejich tvar závisí na výšce zemního tělesa, stavební výšce mostu, zatížení, ložiscích a dilatace mostní konstrukce 5
6 11 Monolitické gravitační opěry - prostý nebo železový beton, min. C 16/20 (životnost) - proti vodorovným složkám zatížení vzdoruje především vlastní tíhou - rozměry a tvar navrhujeme tak, aby výslednice sil zůstala v jádru průřezu - největší přípustná výstřednost (excentricita) výslednice sil vyplývá z rozevření pracovní spáry na max. ½ plochy, za předpokladu vyloučeného tahu - bezpečnost proti překlopení musí být min. 1,5-násobná - bezpečnost proti posunutí musí být min. 2,0-násobná 12 Monolitické gravitační opěry 6
7 13 Monolitické gravitační opěry - uvažují se mnohé zatěžovací stavy, závisí na postupu stavebních prací - např. u malých mostů můžeme opěru nejdříve zasypat a následně budovat horní stavbu (přitížení náspu bez působení reakce z horní stavby), - v definitivním stádiu se musí uvážit přitížení náspu dopravou a min. reakce na mostě a také min. reakce při provozu 14 Monolitické gravitační opěry - tlak zásypu na podzemní konstrukci závisí na tuhosti a interakci mezi zeminou a konstrukcí - zemní tlak se vždy musí uvážit v souvislosti s příslušnými přetvořeními a pohyby konstrukce - z toho pak vyplývá reakce v ložisku a velikost zemního tlaku (tlak zeminy v klidu) - pro nesoudržné zeminy 7
8 15 Monolitické gravitační opěry - stabilitní posudek (překlopení, posunutí) je nutné provést ve všech charakteristických spárách opěry - I. pracovní, II. základová - napětí v betonu se posuzuje ve spáře I. - ve spáře II. mezní namáhání základové zeminy - spára III. (základový výstupek) působí jako krátká konzola prokazuje se napětí v hlavním tahu - gravitační opěry vycházejí mnohdy mohutné (velký zemní tlak) - navrhují se konstrukční úpravy pro posun výslednice sil na základové spáře (zešikmení líce nebo rubu opěry, podseknutí opěry, Chaudyho nebo Schroeterovy desky 16 Monolitické gravitační opěry 8
9 Rozepřené opěry 17 - pokud je poměr výšky opěry ku rozpětí mostu větší než cca 1/3 je možné uložit konstrukci na obou stranách pevně příznivé ovlivnění nosné ŽB konstrukce (tlak) - doporučuje se použití až do m pro silniční i železniční mosty - pevné ložisko (nejčastěji ŽB vrubový kloub) zamezuje posun konstrukce - u malých mostů (15 m) jsou posuny a natočení malá Rozepřené opěry 18 - u těchto opěr uvažujeme zatížení bočním zemním tlakem jako tlakem zeminy v klidu (E0) - opěry se posuzují ve vzájemné interakci se základovou zeminou v závislosti na její poddajnosti (pružné podloží) - rozepřené opěry vycházejí štíhlejší než gravitační, také tlaky na základovou půdu jsou menší (rovnoměrnější) - křídla se od těchto opěr zásadně oddělují 9
10 Rozepřené opěry ŽB a vylehčené opěry - u méně únosné půdy (problémy s napětími v úrovni základové spáry) se kvůli snížení hmotnosti uplatňují lehčí ŽB opěry a křídla (poměrně tenké desky, stěny, žebra ), nebo duté opěry - uplatňuje se ŽB rámová konstrukce spojená s křídly - tvar a rozměry se volí tak, aby byla zajištěna stabilita opěry po dobu výstavby a v provozu 10
11 21 ŽB a vylehčené opěry 22 ŽB a vylehčené opěry - nejpoužívanější typ ŽB opěry je tzv. členěná svahová opěra - může být vytvořena jako monolitická, nebo jako montovaná z jednotlivých prvků: - rámová příčel (úložný práh) - stojka (sloupy nebo stěny) - základ (patky nebo ŽB pás); nebo založení na pásu na pilotách 11
12 23 ŽB a vylehčené opěry Pilotové opěry 24 - opěra je tvořena úložným prahem, který je připojený na beraněné nebo vrtané piloty - používá se u hluboko uložených únosných vrstev, při vysoké hladině podzemní vody - podle přenosu zatížení do zeminy rozlišujeme opřené piloty nebo plavající piloty, skupinově nebo samostatně rozmístěné 12
13 Pilotové opěry Pilíře - pilíře, stěny, sloupy, stojky - převažuje svislé zatížení navrhují se výrazně štíhlejší než opěry, také tvary a průřezy jsou jednodušší - vodorovné zatížení vzniká od účinků brzdných a rozjezdových sil, tření v ložiscích, větru na nosnou konstrukci a pilíř, bočních rázů (železniční mosty) - přenos účinků vodorovných konstrukcí viz. obr. 13
14 Pilíře 27 - v prvním případě platí: pokud H < T - potom Δ = 0, jinak Δ > 0; předpokládáme, že opěra vzdoruje třecí síle - ve druhém případě velikost pohybu Δ vyplývá z řešení soustavy účinků vodorovného zatížení (při uvážení imperfekcí pilíře a účinků svislého zatížení dle teorie II. řádu) - pro třetí případ platí: pokud H < T - potom se konstrukce chová jako ve druhém případě, jinak je pohyb pilíře Δ určen velikostí třecí síly T 28 Pilíře - u návrhu pilířů umístěných v korytech řek, přehradách a jezerech se musí uvážit působení vodního vztlaku - pilíře zatížené prostými nosníky je zapotřebí posoudit na účinky rovnoměrné i nerovnoměrné zatížení (zatížení z jedné nebo obou stran) - ověřují se napětí betonu v nadzákladových spárách a zeminy v základové spáře - ověřuje se také bezpečnost proti překlopení okolo hrany základu (1,5-krát) a bezpečnost proti posunu podpory (2,0-krát) - pilíře, které jsou součástí rámových mostů a pružné podpory obloukových mostů se vyšetřují společně s nosnou konstrukcí jako jeden statický systém 14
15 29 Pilíře Monolitické pilíře - prostý beton, ŽB - v řekách se navrhují jako masivní, obtékaná část se obkládá kamenným zdivem kvůli erozi a estetice - u vysokých mostů volíme sloupové nebo stěnové pilíře, jejich tvar závisí na výšce, celkovém statickém působení, interakci s nosnou konstrukcí, základem a podzákladím 30 Pilíře Monolitické pilíře - typické tvary - typické průřezy 15
16 Pilíře Monolitické pilíře 31 - staticky působí jako prostorově excentricky tlačené ŽB pruty nebo stěny s různým uložením na koncích - nosná konstrukce se připojuje pomocí ložisek (pevný, posuvný), nebo kloubově (betonový kloub), nebo rámově - při posouzení je nutné posoudit všechny možné kombinace zatížení - v případě použití posuvného ložiska (s určitým odporem tření) je zapotřebí posoudit pilíř na oba stavy bez působení vodorovné třecí síly a s působením této síly Pilíře Monolitické pilíře 32 - u vysokých pilířů je významnou složkou návrhu stabilita konstrukce - cílem stabilitního výpočtu je získání (kritického) k-násobku zatížení, při kterém pilíř ztratí stabilitu (celkový determinant matice tuhosti konstrukce je roven 0) K e K G u elastická matice tuhosti geometrická matice tuhosti vektor deformací - výsledkem výpočtu jsou vlastní tvary konstrukce a jim odpovídající kritické k-násobky - nejdůležitější bývá většinou první vlastní tvar vybočení 16
17 33 Pilíře Monolitické pilíře - při velkých štíhlostech pilířů (λ = L e / i = ) je nutné uvážit geometrickou nelinearitu, případně fyzikální nelinearitu betonu - (teorie II. řádu podmínky rovnováhy na zdeformované konstrukci) - nelineárním řešením může být prokázáno, že konstrukce ztratí stabilitu dříve, než podle klasického eulerovského přístupu Pilíře 34 Montované pilíře - prefabrikovaná podpora (mosty PK) - úložný práh (rámová příčel), stojka a základový pás - pata - zmonolitnnění, hlava - spojení pomocí kotevních šroubů 17
18 35 Úložný práh - soustředěné zatížení se přenáší z nosné konstrukce přes ložiska prostřednictvím úložného prahu do opěry - specifická součást opěry mostu samostatné posouzení - může působit samostatně (rámová příčel členěné opěry) nebo jako její součást (gravitační opěra) - pod ložisky vzniká namáhání v soustředném tlaku musí se použít ŽB - přenos tlaku se předpokládá roznosem v poměru max. 2:1 36 Úložný práh - zvýšení pevnosti v soustředném tlaku je podmíněné tím, že jsou zachyceny příčné tahy, které vznikají při roznášení tlaku z plochy F 2 na F 1 - výška úložného prahu se navrhuje 0,4 2,5 m, šířka je většinou stejná, jako tloušťka opěry nebo pilíře 18
19 Úložný práh - tahové napětí z příčného roznosu lze stanovit pomocí Mörschova vzorce (omezená platnost, která je většinou splněna) 37 - namáhání úložného prahu v podélném směru může být řešeno jako nosník konečné délky na pružném podkladě: φ s E 0 b = x/s - charakteristická délka - modul stlačitelnosti podkladu - šířka prahu Úložný práh - pro projekční praxi jsou zpracovány nomogramy 38 - pro statické řešení je vhodné použití MKP programu prostorová nebo (zjednodušeně) rovinná úloha - úložný práh působící samostatně jako nosný prvek je potřeba posoudit na globální účinky zatížení (ohyb, smyk, lokální účinky zatížení pod ložiskem) průběh příčných tahových napětí u horního povrchu a v roznášecí oblasti průběh tlakových napětí ve svislém směru 19
20 Související konstrukce 39 Křídla - křídla se spolupodílí na ukončení náspu v okolí podpory - mohou být rovnoběžná (nejlepší estetické působení), kolmá, šikmá nebo svahová (vždy oddělená dilatační spárou) Související konstrukce 40 Křídla - masivní křídla posuzujeme jako samostatně působící stěny na které působí zvětšený zemní tlak od pohyblivého zatížení na násypu - kratší rovnoběžná křídla (do 5 m - zavěšená křídla) je možno vybetonovat společně s opěrou - vyloží se jako konzoly (výztuž a betonáž v jednom celku) - delší křídla se oddělují dilatační spárou 20
21 Přechodové konstrukce 41 přechod z mostu na zemní těleso - dvě zcela odlišná prostředí z hlediska poddajnosti - dle dlouhodobé zkušeností dochází k deformaci zemního tělesa změna nivelety komunikace (nepříznivé z hlediska bezpečnosti dopravy) - za přechodovou oblast se považuje zemní těleso ve vzdálenosti 1,5 násobku výšky náspu (měřeno od rubu opěry) - navrhují se následující úpravy: Přechodové konstrukce 42 přechod z mostu na zemní těleso přechodový štěrkopískový klín - výška násypu do 3,0 m - důraz se klade na dokonalé zhutnění podloží zemního tělesa, zemního tělesa pod klínem a zhutnění samotného klínu - musí se zvolit vhodný materiál klínu a odvodnění rubu opory (dle místních podmínek) 21
22 Přechodové konstrukce 43 přechod z mostu na zemní těleso přechodový štěrkopískový klín - výška násypu do 3,0 m Přechodové konstrukce 44 přechod z mostu na zemní těleso přechodová deska - výška násypu nad 3,0 m - křížem vyztužená ŽB deska, nejčastěji monolitická, případně prefabrikovaná, délka se navrhuje 3 9 m - staticky působí jako deska na pružném podkladě, na jednom konci je kloubově podepřená na opěře 22
23 Přechodové konstrukce 45 přechod z mostu na zemní těleso přechodové mostní pole - prefabrikované železniční mosty - přechodové pole podepřené kloubově na podpoře a plovoucí opoře v násypu Literatura Rotter, T.: Ocelové mosty, ČVUT Praha, 2006, ISBN Moravčík, M., Zemko, Š.: Betónové mosty 1 Všeobecná časť, Mosty zo železobetónu, Žilinská univerzita v Žiline, Žilina, Slovensko, 2004, ISBN kolektiv autorů: Navrhování mostních konstrukcí podle eurokódů, IC ČKAIT, Kvočák, V., Vičan, J., a kol.: Navrhovanie oceľových mostov podľa európskych noriem, TUKE Košice, 2013, ISBN: Schindler, A., Bureš, J.: SNTL Nakladatelství technické literatury, n. p., Praha 1975,
VÝSTAVBA MOSTŮ (2018 / 2019) M. Rosmanit B 304 ŽB rámové mosty
Technická univerzita Ostrava 1 VÝSTAVBA MOSTŮ (2018 / 2019) M. Rosmanit B 304 miroslav.rosmanit@vsb.cz Charakteristika a oblast použití - vzniká zmonolitněním konstrukce deskového nebo trámového mostu
VíceZÁKLADOVÉ KONSTRUKCE
ZÁKLADOVÉ KONSTRUKCE POZEMNÍ STAVITELSTVÍ II. DOC. ING. MILOSLAV PAVLÍK, CSC. Základové konstrukce Hlavní funkce: přenos zatížení do základové půdy ochrana před negativními účinky základové půdy ornice
VíceZákladové konstrukce (3)
ČVUT v Praze Fakulta stavební KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB 2 - K Základové konstrukce (3) Ing. Jiří Pazderka, Ph.D. Katedra konstrukcí pozemních staveb K124 Zpracováno v návaznosti na přednášky Prof. Ing.
VíceMostní závěry VÝSTAVBA MOSTŮ. VŠB-TUO Technická univerzita Ostrava 1. M. Rosmanit B 304 (2018 / 2019)
Technická univerzita Ostrava 1 VÝSTAVBA MOSTŮ (2018 / 2019) M. Rosmanit B 304 miroslav.rosmanit@vsb.cz 2 - slouží k překlenutí dilatační spáry mezi nosnou konstrukcí a opěrou, nebo mezi sousedními nosnými
VíceZÁKLADOVÁ KONSTRUKCE část nosné konstrukce přenášející zatížení od stavby do základové půdy. Fakulta stavební ČVUT v Praze
ZÁKLADOVÉ KONSTRUKCE Ctislav Fiala A418a_ctislav.fiala@fsv.cvut.cz KPG Fakulta stavební ČVUT v Praze ZÁKLADOVÁ KONSTRUKCE část nosné konstrukce přenášející zatížení od stavby do základové půdy základová
VíceUložení mostů - ložiska
Technická univerzita Ostrava 1 VÝSTAVBA MOSTŮ (2018 / 2019) M. Rosmanit B 304 miroslav.rosmanit@vsb.cz Uložení mostů 2 - nosná konstrukce je uložená na opěrách a pilířích prostřednictvím ložisek - jejich
VíceHlubinné základy. Obr. 1. Druhy hlubinného zakládání a - piloty; b - studně; c - keson; d - podzemní stěny
Hlubinné základy Obr. 1. Druhy hlubinného zakládání a - piloty; b - studně; c - keson; d - podzemní stěny Důležité pro návrh:!"zatížení!"idealizovaný geol. profil!"mat. model základů (otázka únosnosti;
VíceBZKV 10. přednáška RBZS. Opěrné a suterénní stěny
Opěrné a suterénní stěny Opěrné stěny Zachycují účinky zeminy nebo sypké látky za zdí. Zajišťují zeminu proti ujetí ze svahu Gravitační Úhelníkové Žebrové Speciální Opěrné stěny dřík stěny = = hradící
Více1 Použité značky a symboly
1 Použité značky a symboly A průřezová plocha stěny nebo pilíře A b úložná plocha soustředěného zatížení (osamělého břemene) A ef účinná průřezová plocha stěny (pilíře) A s průřezová plocha výztuže A s,req
VíceTémata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů
Střední průmyslová škola stavební, Liberec 1, Sokolovské náměstí 14, příspěvková organizace Témata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů STAVEBNÍ KONSTRUKCE Školní rok: 2018 / 2019
VíceTémata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů
Střední průmyslová škola stavební, Liberec 1, Sokolovské náměstí 14, příspěvková organizace Témata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů Stavební konstrukce Adresa.: Střední průmyslová
VíceTémata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů
Střední průmyslová škola stavební, Liberec 1, Sokolovské náměstí 14, příspěvková organizace Témata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů STAVEBNÍ KONSTRUKCE Školní rok: 2018 / 2019
Více1 TECHNICKÁ ZPRÁVA KE STATICKÉMU VÝPOČTU
TECHNICKÁ ZPRÁVA KE STATICKÉMU VÝPOČTU ÚVOD Předmětem tohoto statického výpočtu je návrh opěrných stěn, které budou realizovány v rámci projektu Chodník pro pěší Pňovice. Statický výpočet je zpracován
VíceZáklady: Základy: Ing. et Ing. Petr Kacálek. Ing. et Ing. Petr Kacálek
Navrhování základových konstrukcí Základy jsou konstrukční nosné prvky stavebních objektů, které zabezpečují přenášení účinků stavby (svislých nosných konstrukcí = zatížení) do základové půdy. Základy
VíceInovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu CZ.1.07/3.2.08/ Pozemní stavitelství a technologie provádění I
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu CZ.1.07/3.2.08/03.0035 Pozemní stavitelství a technologie provádění I 1. Rozdělení konstrukcí pozemních staveb Konstrukční systémy
VícePosouzení piloty Vstupní data
Posouzení piloty Vstupní data Projekt Akce Část Popis Vypracoval Datum Nastavení Velkoprůměrová pilota 8..07 (zadané pro aktuální úlohu) Materiály a normy Betonové konstrukce Součinitele EN 99 Ocelové
VíceVybrané okruhy znalostí z předmětů stavební mechanika, pružnost a pevnost důležité i pro studium předmětů KP3C a KP5A - navrhování nosných konstrukcí
Vybrané okruhy znalostí z předmětů stavební mechanika, pružnost a pevnost důležité i pro studium předmětů KP3C a KP5A - navrhování nosných konstrukcí Skládání a rozklad sil Skládání a rozklad sil v rovině
VíceKonstrukční systémy I Třídění, typologie a stabilita objektů. Ing. Petr Suchánek, Ph.D.
Konstrukční systémy I Třídění, typologie a stabilita objektů Ing. Petr Suchánek, Ph.D. Zatížení a namáhání Konstrukční prvky stavebního objektu jsou namáhány: vlastní hmotností užitným zatížením zatížením
VíceUplatnění prostého betonu
Prostý beton -Uplatnění prostého betonu - Charakteristické pevnosti - Mezní únosnost v tlaku - Smyková únosnost - Obdélníkový průřez -Konstrukční ustanovení - Základová patka -Příklad Uplatnění prostého
VíceSchodiště. Schodiště termíny
133 Schodiště podesta odpočívadlo hlavní podesta mezipodesta schodišťové rameno nástupní výstupní zrcadlo stupeň stupnice podstupnice jalový stupeň výška, šířka stupně Schodiště termíny K133, či jsou volně
VíceJednotný programový dokument pro cíl 3 regionu (NUTS2) hl. m. Praha (JPD3)
Jednotný programový dokument pro cíl 3 regionu (NUTS2) hl. m. Praha (JPD3) Projekt DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI NAVRHOVÁNÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ PODLE EVROPSKÝCH NOREM Projekt je spolufinancován
VíceV tomto inženýrském manuálu je popsán návrh a posouzení úhlové zdi.
Inženýrský manuál č. 2 Aktualizace: 02/2016 Návrh úhlové zdi Program: Úhlová zeď Soubor: Demo_manual_02.guz V tomto inženýrském manuálu je popsán návrh a posouzení úhlové zdi. Zadání úlohy: Navrhněte úhlovou
VícePilotové základy úvod
Inženýrský manuál č. 12 Aktualizace: 04/2016 Pilotové základy úvod Program: Pilota, Pilota CPT, Skupina pilot Cílem tohoto inženýrského manuálu je vysvětlit praktické použití programů GEO 5 pro výpočet
VíceStavební jámy. Pažící konstrukce Rozpěrné systémy Kotevní systémy Opěrné a zárubní zdi
Mechanika zemin a zakládání staveb, 2 ročník bakalářského studia Stavební jámy Pažící konstrukce Rozpěrné systémy Kotevní systémy Opěrné a zárubní zdi Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Fakulta
Více4 Opěrné zdi. 4.1 Druhy opěrných zdí. 4.2 Navrhování gravitačních opěrných zdí. Opěrné zd i
Opěrné zd i 4 Opěrné zdi 4.1 Druhy opěrných zdí Podle kapitoly 9 Opěrné konstrukce evropské normy ČSN EN 1997-1 se z hlediska návrhu opěrných konstrukcí rozlišují následující 3 typy: a) gravitační zdi,
VíceTéma 12, modely podloží
Téma 1, modely podloží Statika stavebních konstrukcí II., 3.ročník bakalářského studia Úvod Winklerův model podloží Pasternakův model podloží Pružný poloprostor Nosník na pružném Winklerově podloží, řešení
VíceVýpočet přetvoření a dimenzování pilotové skupiny
Inženýrský manuál č. 18 Aktualizace: 08/2018 Výpočet přetvoření a dimenzování pilotové skupiny Program: Soubor: Skupina pilot Demo_manual_18.gsp Cílem tohoto inženýrského manuálu je vysvětlit použití programu
VíceZATÍŽENÍ MOSTŮ DLE EN
ZATÍŽENÍ MOSTŮ DLE EN 1. Charakterizuj modely zatížení dopravou pro mosty pozemních komunikací. 2. Jakým způsobem jsou pro dopravu na mostech poz. kom. zahrnuty dynamické účinky? 3. Popište rozdělení vozovky
VíceProgram předmětu YMVB. 1. Modelování konstrukcí ( ) 2. Lokální modelování ( )
Program předmětu YMVB 1. Modelování konstrukcí (17.2.2012) 1.1 Globální a lokální modelování stavebních konstrukcí Globální modely pro konstrukce jako celek, lokální modely pro návrh výztuže detailů a
Více4 Halové objekty a zastřešení na velká rozpětí
4 Halové objekty a zastřešení na velká rozpětí 4.1 Statické systémy Tab. 4.1 Statické systémy podle namáhání Namáhání hlavního nosného systému Prostorové uspořádání Statický systém Schéma Charakteristické
VíceTENKOSTĚNNÉ A SPŘAŽENÉ KONSTRUKCE
1 TENKOSTĚNNÉ A SPŘAŽENÉ KONSTRUKCE Michal Jandera, K134 Obsah přednášek 2 1. Stabilita stěn, nosníky třídy 4. 2. Tenkostěnné za studena tvarované profily: Výroba, chování průřezů, chování prutů. 3. Tenkostěnné
VíceKONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB
6. cvičení KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB Klasifikace konstrukčních prvků Uvádíme klasifikaci konstrukčních prvků podle idealizace jejich statického působení. Začneme nejprve obecným rozdělením, a to podle
VíceNK 1 Konstrukce. Volba konstrukčního systému
NK 1 Konstrukce Přednášky: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc., Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Ing. Jana Marková, Ph.D. FA, Ústav nosných konstrukcí, Kloknerův ústav Cvičení: Ing. Naďa Holická, CSc., Fakulta
VíceINŽENÝRSKÉ KONSTRUKCE
INŽENÝRSKÉ KONSTRUKCE sylabus přednášek pro předmět 133BK02 a Michal Drahorád Marek Foglar INŽENÝRSKÉ KONSTRUKCE Stavební konstrukce nebo jejich části, které nelze primárně klasifikovat jako pozemní stavby,
VíceDemo_manual_02.guz V tomto inženýrském manuálu je popsán návrh a posouzení úhlové zdi.
Inženýrský manuál č. 2 Aktualizace: 02/2018 Návrh úhlové zdi Program: Soubor: Úhlová zeď Demo_manual_02.guz V tomto inženýrském manuálu je popsán návrh a posouzení úhlové zdi. Zadání úlohy: Navrhněte úhlovou
Vícelist číslo Číslo přílohy: číslo zakázky: stavba: Víceúčelová hala Březová DPS SO01 Objekt haly objekt: revize: 1 OBSAH
revize: 1 OBSAH 1 Technická zpráva ke statickému výpočtu... 2 1.1 Úvod... 2 1.2 Popis konstrukce:... 2 1.3 Postup při výpočtu, modelování... 2 1.4 Použité podklady a literatura... 3 2 Statický výpočet...
VícePOZEMNÍ STAVITELSTVÍ I
POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora
VíceRBZS Úloha 4 Postup Zjednodušená metoda posouzení suterénních zděných stěn
RBZS Úloha 4 Postup Zjednodušená metoda posouzení suterénních zděných stěn Zdivo zadní stěny suterénu je namáháno bočním zatížením od zeminy (lichoběžníkovým). Obecně platí, že je výhodné, aby bočně namáhaná
VíceSTATICKÝ VÝPOČET. Zpracování PD rekonstrukce opěrné zdi 2.úsek Starý Kopec. V&V stavební a statická kancelář, spol. s r. o.
Zpracování PD rekonstrukce opěrné zdi 2.úsek Starý Kopec V&V stavební a statická kancelář, spol. s r. o. Havlíčkovo nábřeží 38 702 00 Ostrava 1 Tel.: 597 578 405 E-mail: vav@vav-ova.cz Zak. číslo: DE-5116
VíceNÁVRH VÝZTUŽE ŽELEZOBETONOVÉHO VAZNÍKU S MALÝM OTVOREM
NÁVRH VÝZTUŽE ŽELEZOBETONOVÉHO VAZNÍKU S MALÝM OTVOREM Předmět: Vypracoval: Modelování a vyztužování betonových konstrukcí ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra betonových a zděných konstrukcí Thákurova
VíceKancelář stavebního inženýrství s.r.o. Statický výpočet
231/2018 Strana: 1 Kancelář stavebního inženýrství s.r.o. Botanická 256, 362 63 Dalovice - Karlovy Vary IČO: 25 22 45 81, mobil: +420 602 455 293, +420 602 455 027, =================================================
VíceVýpočet prefabrikované zdi Vstupní data
Výpočet prefabrikované zdi Vstupní data Projekt Datum :.0.0 Nastavení (zadané pro aktuální úlohu) Materiály a normy Betonové konstrukce : ČSN 7 0 R Výpočet zdí Výpočet aktivního tlaku : Výpočet pasivního
VíceNávrh rozměrů plošného základu
Inženýrský manuál č. 9 Aktualizace: 04/2018 Návrh rozměrů plošného základu Program: Soubor: Patky Demo_manual_09.gpa V tomto inženýrském manuálu je představeno, jak jednoduše a efektivně navrhnout železobetonovou
VíceTENKOSTĚNNÉ A SPŘAŽENÉ KONSTRUKCE
1 TENKOSTĚNNÉ A SPŘAŽENÉ KONSTRUKCE Michal Jandera Obsah přednášek 1. Stabilita stěn, nosníky třídy 4.. Tenkostěnné za studena tvarované profily: Výroba, chování průřezů, chování prutů. 3. Tenkostěnné
VíceÚčinky smršťování a dotvarování a opatření pro omezení jejich nepříznivého působení
PŘEDNÁŠKY Účinky smršťování a dotvarování a opatření pro omezení jejich nepříznivého působení Pozemní stavby Pozemní stavby rámové konstrukce Vliv dotvarování a smršťování na sloupy a pilíře střední sloupy
VíceOTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ PRUŽNOST A PLASTICITA II - DD6
OTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ PRUŽNOST A PLASTICITA II - DD6 POSUZOVÁNÍ KONSTRUKCÍ PODLE EUROKÓDŮ 1. Jaké mezní stavy rozlišujeme při posuzování konstrukcí podle EN? 2. Jaké problémy řeší mezní stav únosnosti
VíceNavrhování konstrukcí z korozivzdorných ocelí
Navrhování konstrukcí z korozivzdorných ocelí Marek Šorf Seminář Navrhování konstrukcí z korozivzdorných ocelí 27. září 2017 ČVUT Praha 1 Obsah 1. část Ing. Marek Šorf Rozdíl oproti navrhování konstrukcí
VícePozemní stavitelství I. Základy. Zpracoval: Zdeněk Peřina, Ing.
Pozemní stavitelství I. Základy Zpracoval: Zdeněk Peřina, Ing. Rozdělení základů dle způsobu přenášení zatížení: základy plošné základy hlubinné Základy Úvod 2 Základy plošné: základovépatky základovépásy
VícePŘEHRÁŽKY. Příčné objekty s nádržným prostorem k zachycování splavenin. RETENČNÍ PŘEHRÁŽKY: Účel: Zastavit enormní přínos splavenin níže.
PŘEHRÁŽKY Příčné objekty s nádržným prostorem k zachycování splavenin. RETENČNÍ PŘEHRÁŽKY: Účel: Zastavit enormní přínos splavenin níže. KONSOLIDAČNÍ PŘEHRÁŽKY: Účel: Zamezit dalšímu prohlubování koryta.
Vícepedagogická činnost
http://web.cvut.cz/ki/ pedagogická činnost -Uplatnění prostého betonu - Charakteristické pevnosti - Mezní únosnost v tlaku - Smyková únosnost - Obdélníkový ýprůřez - Konstrukční ustanovení - Základová
VíceMILLAU VIADUCT FOSTER AND PARTNERS Koncepce projektu Vícenásobné zavěšení do 8 polí, 204 m + 6x342 m + 204 m Celková délka mostu 2 460 m Zakřivení v mírném směrovém oblouku poloměru 20 000 m Konstantní
VíceRámové konstrukce Tlačené a rámové konstrukce Vladimír Žďára, FSV ČVUT Praha 2016
Rámové konstrukce Obsah princip působení a vlastnosti rámové konstrukce statická a tvarová řešení optimalizace tvaru rámu zachycení vodorovných sil stabilita rámu prostorová tuhost Uspořádání a prvky rámové
VíceInterakce ocelové konstrukce s podložím
Rozvojové projekty MŠMT 1. Úvod Nejrozšířenějšími pozemními konstrukcemi užívanými za účelem průmyslové výroby jsou ocelové haly. Základní nosné prvky těchto hal jsou příčné vazby, ztužidla a základy.
VícePrvky betonových konstrukcí BL01 6 přednáška. Dimenzování průřezů namáhaných posouvající silou prvky se smykovou výztuží, Podélný smyk,
Prvky betonových konstrukcí BL01 6 přednáška Dimenzování průřezů namáhaných posouvající silou prvky se smykovou výztuží, Podélný smyk, Způsoby porušení prvků se smykovou výztuží Smyková výztuž přispívá
VícePosouzení mikropilotového základu
Inženýrský manuál č. 36 Aktualizace 06/2017 Posouzení mikropilotového základu Program: Soubor: Skupina pilot Demo_manual_36.gsp Cílem tohoto inženýrského manuálu je vysvětlit použití programu GEO5 SKUPINA
VícePOZEMNÍ STAVITELSTVÍ I
POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora
VíceDesky Trámy Průvlaky Sloupy
Desky Trámy Průvlaky Sloupy Deska působící: v jednom směru ve dvou směrech Rozpětí l až 8 m h ~ l / 26, až 0,30 m M ~ w l 2 /8 Přednosti: -větší tuhost než u bezhřibové desky - nižší než bezhřibová deska
VíceROZDĚLENÍ ZÁKLADOVÝCH KONSTRUKCÍ
9. ZAKLÁDÁNÍ STAVEB ZAKLÁDÁNÍ STAVEB JE OBOR, KTERÝ SE ZABÝVÁ NÁVRHEM A POSOUZENÍM ZÁKLADOVÉ KONSTRUKCE OBJEKTU. TVAR A KONSTRUKČNÍ USPOŘÁDÁNÍ ZÁKLADOVÝCH KONSTRUKCÍ JSOU OVLIVNĚNY ZEJMÉNA KONSTRUKČNÍM
VíceTypy zlepšování zeminy. Hloubkové Mělké - povrchové
Zlepšování zemin Zlepšování základové půdy se týká především zvětšení smykové pevnosti, zmenšení deformací nebo i zmenšení propustnosti. Změnu vlastností základové půdy lze dosáhnout například jejím nahrazováním
VícePlošné základy a soklová oblast budov
ČVUT v Praze Fakulta stavební PSA2 - POZEMNÍ STAVBY A2 (do roku 2015 název KP2) Plošné základy a soklová oblast budov doc. Ing. Jiří Pazderka, Ph.D. Katedra konstrukcí pozemních staveb Zpracováno v návaznosti
VícePro zpracování tohoto statického výpočtu jsme měli k dispozici následující podklady:
Předložený statický výpočet řeší založení objektu SO 206 most na přeložce silnice I/57 v km 13,806 přes trať ČD v km 236,880. Obsahem tohoto výpočtu jsou pilotové základy krajních opěr O1 a O6 a středních
VíceSkořepinové konstrukce úvod. Skořepinové konstrukce výpočetní řešení. Zavěšené, visuté a kombinované konstrukce
133 BK4K BETONOVÉ KONSTRUKCE 4K Betonové konstrukce BK4K Program výuky Přednáška Týden Datum Téma 1 40 4.10.2011 2 43 25.10.2011 3 44 12.12.2011 4 45 15.12.2011 Skořepinové konstrukce úvod Úvod do problematiky
VíceVÝSTAVBA MOSTŮ (2018 / 2019) M. Rosmanit B 304 ŽB deskové mosty
Technická univerzita Ostrava 1 VÝSTAVBA MOSTŮ (2018 / 2019) M. Rosmanit B 304 miroslav.rosmanit@vsb.cz 2 Charakteristika a oblast použití - konstrukce je tvořena deskou - zatížení je převážně na střednicovou
VíceKONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled Petr Hájek, Ctislav Fiala Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
VíceSTŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ JIHLAVA
STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ JIHLAVA SADA 3 NAVRHOVÁNÍ ŽELEZOBETONOVÝCH PRVKŮ 04. VYZTUŽOVÁNÍ - TRÁMY DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL PROJEKTU: SŠS JIHLAVA ŠABLONY REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.09/1.5.00/34.0284
Více133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška A9. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí
133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí Přednáška A9 ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí Obsah přednášky Posuzování betonových sloupů Masivní sloupy
VíceStěnové nosníky. Obr. 1 Stěnové nosníky - průběh σ x podle teorie lineární pružnosti.
Stěnové nosníky Stěnový nosník je plošný rovinný prvek uložený na podporách tak, že prvek je namáhán v jeho rovině. Porovnáme-li chování nosníků o výškách h = 0,25 l a h = l, při uvažování lineárně pružného
VícePOZEMNÍ STAVITELSTVÍ I
POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora
VíceIng. Jakub Kršík Ing. Tomáš Pail. Navrhování betonových konstrukcí 1D
Ing. Jakub Kršík Ing. Tomáš Pail Navrhování betonových konstrukcí 1D Úvod Nové moduly dostupné v Hlavním stromě Beton 15 Původní moduly dostupné po aktivaci ve Funkcionalitě projektu Staré posudky betonu
VíceSpolehlivost a bezpečnost staveb zkušební otázky verze 2010
1 Jaká máme zatížení? 2 Co je charakteristická hodnota zatížení? 3 Jaké jsou reprezentativní hodnoty proměnných zatížení? 4 Jak stanovíme návrhové hodnoty zatížení? 5 Jaké jsou základní kombinace zatížení
VíceNejprve v rámu Nastavení zrušíme zatrhnutí možnosti nepočítat sedání. Rám Nastavení
Inženýrský manuál č. 10 Aktualizace: 05/2018 Výpočet sedání a natočení patky Program: Soubor: Patky Demo_manual_10.gpa V tomto inženýrském manuálu je popsán výpočet sednutí a natočení plošného základu.
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
POZEMNÍ STAVITELSTVÍ II Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora
VíceZákladové konstrukce (2)
ČVUT v Praze Fakulta stavební KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB 2 - K Základové konstrukce (2) Ing. Jiří Pazderka, Ph.D. Katedra konstrukcí pozemních staveb K124 Zpracováno v návaznosti na přednášky Prof. Ing.
VíceMechanika zemin a zakládání staveb, 2 ročník bakalářského studia. Zemní tlaky
Mechanika zemin a zakládání staveb, 2 ročník bakalářského studia Zemní tlaky Rozdělení, aktivizace Výpočet pro soudržné i nesoudržné zeminy Tlaky zemin a vody na pažení Katedra geotechniky a podzemního
VíceStatika 2. Vybrané partie z plasticity. Miroslav Vokáč 2. prosince ČVUT v Praze, Fakulta architektury.
ocelových 5. přednáška Vybrané partie z plasticity Miroslav Vokáč miroslav.vokac@klok.cvut.cz ČVUT v Praze, Fakulta architektury 2. prosince 2015 Pracovní diagram ideálně pružného materiálu ocelových σ
VíceSada 3 Inženýrské stavby
S třední škola stavební Jihlava Sada 3 Inženýrské stavby 16. Mosty - betonové Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 -
VíceStatika 2. & Stabilita tuhé konstrukce. Miroslav Vokáč 10. prosince ČVUT v Praze, Fakulta architektury.
6. přednáška & Stabilita tuhé konstrukce A. Desky podél Miroslav Vokáč miroslav.vokac@klok.cvut.cz ČVUT v Praze, Fakulta architektury 10. prosince 2015 jsou rovinné konstrukce zatížené kolmo na střednicovou
Více133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška B12. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí
133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí Přednáška B12 ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí Spřažené konstrukce Obsah: Spřažení částečné a plné, styčná
VíceProgram cvičení z mechaniky zemin a zakládání staveb
Stavební fakulta ČVUT Praha Katedra geotechniky Rok 2004/2005 Obor, ročník: Posluchač/ka: Stud.skupina: Program cvičení z mechaniky zemin a zakládání staveb Příklad 1 30g vysušené zeminy bylo podrobeno
VíceCEMVIN FORM Desky pro konstrukce ztraceného bednění
CEMVIN FORM Desky pro konstrukce ztraceného bednění CEMVIN CEMVIN FORM - Desky pro konstrukce ztraceného bednění Vysoká pevnost Třída reakce na oheň A1 Mrazuvzdornost Vysoká pevnost v ohybu Vhodné do vlhkého
Více13. Zděné konstrukce. h min... nejmenší tloušťka prvku bez omítky
13. Zděné konstrukce Navrhování zděných konstrukcí Zděné konstrukce mají široké uplatnění v nejrůznějších oblastech stavebnictví. Mají dobrou pevnost, menší objemová hmotnost, dobrá tepelně izolační schopnost
VíceProstý beton Pedagogická činnost Výuka bakalářských a magisterský předmětů Nosné konstrukce II
Prostý beton http://www.klok.cvut.cz Pedagogická činnost Výuka bakalářských a magisterský předmětů Nosné konstrukce II - Uplatnění prostého betonu -Ukázky staveb - Charakteristické pevnosti -Mezní únosnost
Více14/03/2016. Obsah přednášek a cvičení: 2+1 Podmínky získání zápočtu vypracovaná včas odevzdaná úloha Návrh dodatečně předpjatého konstrukčního prvku
133 BK5C BETONOVÉ KONSTRUKCE 5C 133 BK5C BETONOVÉ KONSTRUKCE 5C Lukáš VRÁBLÍK B 725 konzultace: úterý 8 15 10 email: web: 10 00 lukas.vrablik@fsv.cvut.cz http://concrete.fsv.cvut.cz/~vrablik/ publikace:
VíceSchöck Isokorb typ KS
Schöck Isokorb typ 20 Schöck Isokorb typ 1 Obsah Strana Varianty připojení 16-165 Rozměry 166-167 Dimenzační tabulky 168 Vysvětlení k dimenzačním tabulkám 169 Příklad dimenzování/upozornění 170 Údaje pro
VíceNávrh hlubinných základů dle EC 7
Návrh hlubinných základů dle EC 7 PILOTOVÉ ZÁKLADY PLATNOST NORMY, MEZNÍ STAVY, ZATÍŽENÍ A NÁVRHOVÉ PŘÍSTUPY Kapitola 7 je členěna do článků: všeobecné údaje seznam mezních stavů - všeobecné poznámky -
Vícepři postupném zatěžování opět rozlišujeme tři stádia (viz ohyb): stádium I prvek není porušen ohybovými ani smykovými trhlinami řešení jako homogenní
při postupném zatěžování opět rozlišujeme tři stádia (viz ohyb): stádium I prvek není porušen ohybovými ani smykovými trhlinami řešení jako homogenní prvek, stádium II dříve vznikají trhliny ohybové a
VíceVýpočet gabionu Vstupní data
Výpočet gabionu Vstupní data Projekt Datum :.0.0 Nastavení (zadané pro aktuální úlohu) Výpočet zdí Výpočet aktivního tlaku : Výpočet pasivního tlaku : Výpočet zemětřesení : Tvar zemního klínu : Dovolená
VíceModulová osnova. systém os, určující polohu hlavních nosných prvků
Modulová osnova systém os, určující polohu hlavních nosných prvků čtvercová, obdélníková, (trojúhelníková, lichoběžníková, kosodélná) pravidelná osnova - opakovatelnost dílů, detailů, automatizace při
Vícestudentská kopie 3. Vaznice - tenkostěnná 3.1 Vnitřní (mezilehlá) vaznice
3. Vaznice - tenkostěnná 3.1 Vnitřní (mezilehlá) vaznice Vaznice bude přenášet pouze zatížení působící kolmo k rovině střechy. Přenos zatížení působícího rovnoběžně se střešní rovinou bude popsán v poslední
VíceProstorová tuhost. Nosná soustava. podsystém stabilizační. podsystém gravitační. stropy, sloupy s patkami, základy. (železobetonové), jádra
Prostorová tuhost Nosná soustava podsystém gravitační přenáší zatížení vyplývající z působení gravitačních sil stropy, sloupy s patkami, základy podsystém stabilizační ztužidla, zavětrování, rámové vazby,
VíceSTROPNÍ KONSTRUKCE Petr Hájek 2009
STROPNÍ KONSTRUKCE FUNKCE A POŢADAVKY Základní funkce a poţadavky architektonická funkce a poţadavky - půdorysná variabilita - estetická funkce - konstrukční tloušťka stropu statická funkce a poţadavky
VícePOZEMNÍ STAVITELSTVÍ II. PROF.ING.MILOŠ PAVLÍK, DOC.ING.VLADIMÍR DAŇKOVSKÝ
HLUBINNÉ ZÁKLADY POZEMNÍ STAVITELSTVÍ II. PROF.ING.MILOŠ PAVLÍK, DOC.ING.VLADIMÍR DAŇKOVSKÝ TYPY HLUBINNÁÝCH ZÁKLADŮ o o o o o piloty velkoprůměrové (opřené, opření+smyk) piloty maloprůměrové (mikropiloty)
VíceKancelář stavebního inženýrství s.r.o. Statický výpočet
179/2013 Strana: 1 Kancelář stavebního inženýrství s.r.o. Certifikována podle ČSN EN ISO 9001: 2009 Botanická 256, 360 02 Dalovice - Karlovy Vary IČO: 25 22 45 81, tel., fax: 35 32 300 17, mobil: +420
VíceSTATICA Plzeň s.r.o. statika konstrukcí. V Obilí 1180/12, , Plzeň OPRAVA OPĚRNÉ ZDI. Mezholezy. C.01 Technická zpráva a statický výpočet
STATICA Plzeň s.r.o. statika konstrukcí V Obilí 1180/12, 326 00, Plzeň OPRAVA OPĚRNÉ ZDI Mezholezy C.01 Objednatel: SÚSPK, p.o., Škroupova/18, 306 13 Plzeň Datum: 09/2016 Obsah TECHNICKÁ ZPRÁVA... 2 a.
VícePRUŽNOST A PLASTICITA I
Otázky k procvičování PRUŽNOST A PLASTICITA I 1. Kdy je materiál homogenní? 2. Kdy je materiál izotropní? 3. Za jakých podmínek můžeme použít princip superpozice účinků? 4. Vysvětlete princip superpozice
VíceVÝPOČET ZATÍŽENÍ SNĚHEM DLE ČSN EN :2005/Z1:2006
PŘÍSTAVBA SOCIÁLNÍHO ZAŘÍZENÍ HŘIŠTĚ TJ MOŘKOV PŘÍPRAVNÉ VÝPOČTY Výpočet zatížení dle ČSN EN 1991 (730035) ZATÍŽENÍ STÁLÉ Střešní konstrukce Jednoplášťová plochá střecha (bez vl. tíhy nosné konstrukce)
VíceCZ Plast s.r.o, Kostěnice 173, 530 02 Pardubice
10/stat.03/1 CZ PLAST s.r.o Kostěnice 173 530 02 Pardubice Statické posouzení jímky, na vliv podzemní vody 1,0 m až 0,3 m, a založením 1,86 m pod upraveným terénem. Číslo zakázky... 10/stat.03 Vypracoval
VícePoužitelnost. Žádné nesnáze s použitelností u historických staveb
Použitelnost - funkční způsobilost za provozních podmínek - pohodlí uživatelů - vzhled konstrukce Obvyklé mezní stavy použitelnosti betonových konstrukcí: mezní stav napětí z hlediska podmínek použitelnosti,
VíceSPOJE OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ
2. cvičení SPOJE OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ Na spojování prvků ocelových konstrukcí se obvykle používají spoje šroubové (bez předpětí), spoje třecí a spoje svarové. Šroubové spoje Základní pojmy. Návrh spojovacího
VíceDoc. Ing. Jan Pašek, Ph.D. Katedra 104, místnost 318
Úvod do pozemního stavitelství Doc. Ing. Jan Pašek, Ph.D. jpasek@bivs.cz Katedra 104, místnost 318 Úvod do pozemního stavitelství Nosné konstrukce 1. Svislé konstrukce 2. Vodorovné konstrukce 3. Konstrukční
Více