Přehled trhu snímačů teploty do průmyslového prostředí

Transkript

1 símače teploty Přehled trhu símačů teploty do průmyslového prostředí Přehled trhu símačů teploty a str. 36 a 37 představuje v přehledé tabulce abídku símačů teploty do průmyslového prostředí, které jsou avržey pro motáž do ochraé jímky. Tabulka vzikla a základě údajů poskytutých dodavateli símačů a českém trhu. Redakce časopisu Automa děkuje všem firmám, které se rozhodly uvést své výrobky v tomto přehledu a umožily zmapovat uvedeý segmet trhu. Teto průvodí čláek stručě představuje široký obor měřeí teploty a podává přehled o používaých typech símačů a pricipech měřeí teploty v průmyslu. Teplota a její měřeí Teplota je stavová veličia, jejíž hodota se určuje porováím daého stavu s teplotí stupicí. Teplotí stupice vychází z fyzikálích zákoů, zejméa ze stavové rovice ideálího plyu pv = R p T () p je tlak plyu, V objem plyu, R p uiverzálí plyová kostata, T absolutí teplota. Pro vyšší teploty je důležitý Plackův záko, podle ěhož pro spektrálí hustotu vyzařováí H λ (W m 3 ) platí ***rovice 2*** 5 exp H C T (2) λ je vlová délka zářeí (m), C ***rovice prví radiačí kostata 3*** (3,74 0 E U f 2 W m 2 ), C 2 druhá radiačí kostata (, m K). Tyto zákoy umožňují určovat termodyamickou ***rovice teplotu. 4*** Měřit s jejich použitím je velmi áročé, proto jsou přesě defiováy E E E2... E E ěkteré teplotí body, které tvoří i Meziárodí teplotí stupici (Iteratioal Temperature Scale ITS). Rozsah ITS je vymeze teplotou ***rovice bodu varu kyslíku 5*** 82,962 C a teplotou bodu Ttuhutí T2 wolframu... T C. Od roku 990 T platí ITS-90 tvořeá sedmácti přesě defiovaými body [0]. Umístěí símačů teploty R/R0 (),385, β Obr.. Teplotí závislost platiového čidla [3] a) b) kovová vrstva pasivačí vrstva izolačí podložka kotaktí vrstva Obr. 2. Platiové odporové čidlo teploty [3]: a) provedeí s viutým drátkem, b) plošé (tekovrstvé) provedeí V praxi se používá moho símačů teploty růzých kostrukcí a růzých způsobů uifikace sigálu, a které se vztahují ČS IEC 75, ČS IEC 584 a další. Protože símače teploty emohou být v praxi umístěy přímo v měřeém prostředí, používají se k jejich ochraě teploměré jímky ebo ochraé trubky. Teploměré jímky buď mohou být samostaté (válcové a kuželové), ebo mohou být součástí símačů teploty. Připojují se zašroubováím, svařováím ebo při použití přírub. Kuželové jímky chráí símače při měřeí teploty médií tekoucích velkou rychlostí. Ochraé trubky jsou vyrobey z kovu (do 200 C), popř. z keramických materiálů (pro beztlaká prostředí a teploty až do 700 C). Trubky jsou ey s tyčovými símači a řešey tak, aby bylo možé čidlo (měřicí vložku) vyměňovat za provozu. Je uté mít a zřeteli, že při jejich použití roste eje ejistota měřeí, ale zejméa tepelá setrvačost (časová kostata) símače jako celku. Materiály jímek a trubek musí být plyotěsé a esmějí uvolňovat plyy, které by mohly poškodit símač teploty. Dále musí být odolé proti vlivům chemických látek, mechaickému amáháí, vysoké teplotě měřeého prostředí, prudkým změám teploty apod. Požadavky jsou v příslušých ormách, podobě jako i požadavky a doporučeí týkající se jejich zástavby (O až O ). Rozděleí símačů teploty Símače teploty se dělí podle růzých kritérií, apř. podle fyzikálího pricipu a: dilatačí (plyové, kapaliové, parí a bimetalové), elektrické (kovové, polovodičové, termoelektrické), speciálí (včetě optických). Podle vzájemého působeí měřeého objektu a čidla (metody) lze rozlišovat símače dotykové a bezdotykové. Podle typu výstupího sigálu se símače rozdělují a aalogové a číslicové. Další děleí je možé podle teplotího rozsahu, kostrukčího řešeí, použitých materiálů atd. Přehled základích símačů k měřeí teploty v automatizačí techice je v tab. []. K im se dále řadí speciálí símače a také v současosti již samostatá skupia optických símačů teploty. 0, 2 3,8 0,05, 0,6 0,2 0,5 Obr. 3. Typy miiaturích termistorů (rozměry) v milimetrech [4] 26 AUTOMA 6/2009

2 Dilatačí símače teploty Dilatačí símače využívají roztažost látek všech tří skupeství. Existují tedy dilatačí símače teploty: s plyovou áplí, s kapaliovou áplí, s pevou látkou. Při změě teploty látky se měí její rozměr (objem) a měřítkem této změy je součiitel teplotí délkové (objemové) roztažosti. Odporové símače teploty R (kω) 4 3,5 3 2,5 2, Obr. 4. Charakteristika křemíkového čidla teploty [3] V odporových símačích teploty se využívá závislost ohmického odporu materiálu měřicího čidla símače a teplotě. Použitý materiál určuje měřicí rozsah, ejistotu a popř. kostrukci čidla. Mezi základí požadavky patří, aby byl teplotí součiitel odporu použitého materiálu co ejvětší a stálý, závislost a odporu a teplotě lieárí a měrý elektrický odpor (rezistivita) co ejvětší. Proud procházející čidlem musí být co ejmeší, aby Jouleovo teplo vzikající v čidle způsobilo co ejmeší otepleí. Podle materiálu se dělí odporová čidla a kovová a polovodičová (polykrystalická ebo mookrystalická, která mohou být s přechodem P ebo bez ěj). Odporové símače jsou z používaých typů símačů teploty ejpropracovaější. V ěkolika posledích letech abývají stále většího výzamu polovodičové odporové símače teploty. Kovové odporové símače teploty Čidla kovových odporových símačů se zhotovují především z čistých kovů (Pt, i a Cu), které esmí reagovat s izolačím ebo ochraým krytem. Jakékoliv chemické ebo fyzikálí vlivy by mohly způsobit estálost odporu při eměé teplotě. Hystereze použitého materiálu musí být co ejmeší a jeho teplotí součiitel odporu se musí s časem měit co ejméě (stárutí). U R R 2 U a) b) R R 2 ejčastěji používaým materiálem je pro svou velkou chemickou stálost, vysokou teplotu taveí a velkou dosažitelou čistotu platia (Pt). Čidla z platiy se vyzačují malými ejistotami, a proto se používají i jako etaloy k měřeí teplot v rozsahu 259,34 až 630,74 C. Vyrábějí se podle dovoleých odchylek ve dvou jakostích třídách ozačeých A a B. Podle ČS IEC 75 (ČS ) se platiová čidla používají pro provozí měřeí teploty v rozsahu 200 až U c) d) R R 2 U Obr. 5. Základí zapojeí odporových čidel měřicí termoelektrický (teplota ϑ ) Tab.. Přehled základích typů dotykových teploměrů [] termočláek větve termočláku prodlužovací (kompezačí vedeí) srovávací e R R 2 R 4 R 5 Cu Cu ovací vedeí Obr. 6. Termiologie měřicího řetězce termoelektrického čláku (termočláku) [3] Pricip teploměru Rozsah ( C) Dovoleá chyba dilatačí 270 až 000 až 2 % odporový 250 až 000 (0,5 ± 0,002 t) C termoelektrický 200 až ,5 až 4 C, 0,25 až,5 % idikátory teploty 0 až 000 % 850 C (výjimečě až do 200 C). Hlaví předostí platiových čidel je jejich vyikající dlouhodobá stálost odporu, zaručující malé ejistoty a výborou reprodukovatelost měřeí (u etaloových čidel se dosahuje ejistoty až 0, mk). Jejich edostatkem je citlivost a magetické pole (především při ižších teplotách) a a vibrace (chvěí). Závislost poměrého odporu platiy a teplotě v rozmezí 0 až 00 C ukazuje obr.. E ikl je vhodý k výrobě čidel pro měřeí teplot v rozsahu 60 až 50 C (maximálě do 300 C). Výhodou je větší teplotí součiitel odporu. iklová čidla mají oproti platiovým meší dlouhodobou stálost. Výjimečě se k výrobě čidel teploty používá měď (Cu), která vykazuje meší dlouhodobou stálost a meší citlivost pro teploty vyšší ež 00 K. V širokém rozsahu ízkých teplot má lieárí závislost a teplotě. Při kostruováí kovových odporových símačů teploty je uté zajistit, aby materiál čidla citlivý a teplotu ebyl vystave parazitímu vlivu prostředí. Čidlo je obvykle plochého ebo válcového tvaru s bifilárě viutým drátem o průměru 20 až 00 μm. Podložka je z keramického materiálu, skla, slídy apod. Čidlo se chráí před vějšími vlivy ochraou jímkou (trubkou). Používá se moho kostrukcí, jejichž uspořádáí je většiou ormováo. Mimo běžé kostrukce se vyrábějí čidla plošá s velmi malou časovou kostatou. a obr. 2 je azačeo provedeí drátkového a plošého (tekovrstvého) čidla. Časová kostata viutých platiových měřicích rezistorů je až 0,3 s. Lze ji zmešit až a μs vytvořeím rezistoru v podobě teké vrstvy (fólie) a pevé podložce. Odporová čidla tvořeá tekými kovovými vrstvami mají také malé rozměry a velmi stabilí parametry. Polovodičové odporové símače Polovodičové símače se stále vyvíjejí a lze je rozdělit a símače poly- a mookrystalické. Polykrystalické símače (termistory) se dělí a: egastory (zkratka TC), se záporou závislostí odporu a teplotě, pozistory (PTC), s kladou závislostí odporu a teplotě. Teplotí součiitel odporu termistorů je pětkrát až padesátkrát větší ež u kovových AUTOMA 6/

3 símače teploty odporových símačů. Termistory se vyrábějí metodami práškové metalurgie spékáím oxidů Fe 2 O 3, TiO 2, CuO, MO, io, CoO, BaO a dalších. Používají se především k měřeí ízkých a středích teplot v rozmezí 4,2 až 600 K (269,8 až 327 C), horí hraice je zatím 000 C. Termistory (obr. 3) mohou být i velmi malé prvky ve tvaru perliček, tyčiek či destiček a vyrábějí se v širokém rozsahu hodot základího odporu R 0 od 0 do 0 6 Ω (i více). Podle provedeí se dělí a: stadardí, průmyslové, se zaručeou teplotí závislostí odporu. je citlivost čidla 55 mv/k, mezi 30 až 400 K je 2,75 mv/k. Křemíková čidla se vyzačují malým šumem, jsou ale citlivější a vější magetické pole. Diody z GaAs se vyrábějí pro teploty,5 až 400 K a mají v rozmezí 50 až 400 K téměř lieárí charakteristiku. Z hlediska citlivosti je zajímavé i použití Zeerových diod jako čidel teploty. Volbou Zeerova apětí U z lze měit hodotu teplotího součiitele (podle kostrukce a techologie v rozsahu od 9 do 0 mv/k). Sériově se vyrábějí pro teploty 40 až 25 C s citlivostí 0 mv/k. Diodová čidla se vyzačují velkou citlivostí, lieárí převodí charakteristikou a miiaturími rozměry. kách vedeí se používá čtyřvodičové zapojeí podle obr. 5d. Výsledek měřeí je téměř ezávislý a absolutí hodotě odporu vitřího i vějšího vedeí (měící se vlivem teploty a přechodových odporů, pokud je změa izolačí keramická hmota větve termočláku ø 0, až 8 mm plášť Itegrovaé odporové símače teploty E (mv) T E J K C R S B C Velmi často se používají itegrovaé símače teploty opatřeé proudovým, frekvečím (impulzím) ebo apěťovým výstupem. Ke zámým výrobcům těchto símačů patří apř. Aalog Device, atioal Semicoductor, Smartec, Dallas Semicoductor, Texas Istrumets, Microchip a další. Pracují obvykle v rozsahu od 55 do 50 C s ejistotou 0,5 až 2 C. izolovaý Obr. 7. Charakteristiky základích typů termoelektrických čláků [4] otevřeý uzeměý izolovaý zapouzdřeý Časová stálost je u běžých (stadardích) typů horší ež u čidel kovových. Výrazě lepších vlastostí se dosahuje výběrem a umělým stárutím (ejistota ± až ±0, C v rozmezí teploty 80 až 50 C). Uvedeé vlastosti mají průmyslové typy se zaručovaým teplotím průběhem zaměitelostí. Používají se i pro sekudárí etaloy (apř. firma Thermometrix je takto používá v tzv. ultralieárím zapojeí). Polovodičové mookrystalické odporové símače jsou vyráběy ve třech provedeích: bez přechodu P, s jedím ebo ěkolika přechody P, itegrovaé (iteligetí, smart). Vyrábějí se z germaia (Ge), křemíku (Si) a arzeidu galia (GaAs). Germaiová čidla jsou vhodá zejméa k měřeí ízkých teplot od,5 K (0 mk) do 75 K (00 K), v rozsahu až 30 K patří mezi ejpřesější a ejcitlivější. Jejich evýhodou je citlivost a magetické pole. Křemíková čidla jsou vhodá k měřeí teplot obvykle v rozsahu 60 až 50 C a čidla z arzeidu galia pro rozsah 270 až 270 C, u SiC do 450 C. Závislost jejich odporu a magetickém poli je meší ež u germaiových čidel. Čidla s přechodem P (diody, trazistory) se používají v rozmezí teplot až 400 K. Vyrábějí se z Si, Ge a GaAs. Výhodou polovodičové diody (trazistoru v diodovém zapojeí) jako čidla teploty je lieárí závislost výstupího apětí přechodu a teplotě. V pásmu až 30 K a) termoelektrický vitří trubka keramické trubičky termočláek c) b) větve termočláku kovový plášť kabel do 200 m Obr. 8. Kostrukčí řešeí termočláků [4]: a) tyčový, b) do jímky, c) plášťový ) Připojeí odporových símačů teploty K připojeí símačů se používají především můstkové obvody. Základím požadavkem je, aby výstupí měřicí sigál ebyl závislý a změách elektrických parametrů přívodů k čidlu (vliv odporů přívodů). a obr. 5 jsou zázorěa základí zapojeí čidel do můstku. Podmíkou správé čiosti je stejý odpor všech přívodů k čidlu a stejé teplotí působeí okolí. Obecě platí, že vedeí má být co ejkratší a jeho odpor co ejmeší. Při přesém měřeí a velkých dél- Obr. 9. Plášťové termoelektrické čláky [4] ve všech větvích vedeí stejá). Další možostí je použít dvouvodičové měřicí převodíky (apětí, proudu ebo odporu a proud [7]). Jde o kompezačí typ převodíku s uifikovaým proudovým výstupím sigálem 0/4 až 20 ma. apájeí převodíku i přeos měřicího proudového sigálu obstarává pouze jede pár vodičů. Změa odporu vedeí (apř. v důsledku změy teploty ebo přechodových odporů) emá v širokých mezích (0 až 500 Ω) a výstupí proudový sigál vliv. Převodík musí být co ejblíže vlastímu čidlu (apř. v hlavici símače). Předosti a edostatky odporových símačů teploty Hlavími předostmi odporových símačů teploty jsou []: v podstatě ejmeší ejistota v oboru ízkých a středích teplot, možost volby rozměrů i odporu měřicího rezistoru, žádé pohyblivé části, možost měřit rozdíl teplot, dostatečě vysoká úroveň sigálu, zaměitelost měřicích vložek, možost dálkově měřit, registrovat, liearizovat a zpracovávat sigál, jedié vyhodocovací zařízeí ke sledováí (moitorováí) velkého počtu míst současě. 28 AUTOMA 6/2009

4 aproti tomu mezi hlaví edostatky těchto přístrojů patří: ovlivňováí (citlivost) mechaickými veličiami (amáháí, vibrace apod.), požadavky a kvalifikaci persoálu, obsluhu, údržbu a kotrolu, uté apájeí (pasiví símač, stabilizovaé zdroje), vyšší pořizovací áklady, emožost použít je přímo v prostředí s ebezpečím výbuchu. Termoelektrické símače teploty Termoelektrické símače teploty patří mezi geerátorová čidla teploty (Seebeckův jev; 82). Používají se velmi často. Při dotykovém měřeí vyšších teplot představují v podstatě jedié řešeí použitelé v praxi. Termoelektrický čláek ***rovice a styku dvou růzých 2*** kovů s růzou výstupí prací vziká rozdíl poteciálů E úměrý teplotě H Ctohoto exp místa a použitým materiá- 5 lům. Při uzavřeí obvodu T bude výstupí termoelektrické apětí U úměré rozdílu teploty obou míst ***rovice 3*** E U f 2 (3) ϑ je teplota měřicího e, ***rovice 4*** teplota srovávacího e (vztažá teplota, E ČS E IEC E2 584),... E E α Seebeckův koeficiet použitých i materiálů. Termoelektrické čidlo tedy představuje geerátor apětí, jehož velikost závisí a materiálu, ***rovice z ěhož je zhotoveo, 5*** a a rozdílu teplot obou Tů. T2 Obvyklé... T uspořádáí obvodu termoelektrického T čidla je a obr. 6. Pro jeho správé fugováí jako měřidla je ezbyté, aby teplota srovávacího e byla kostatí ebo zámá (parazití vliv termoelektrického apětí tohoto e se kompezuje). Polarita termoelektrického apětí závisí a materiálech termočláku. Materiál a kostrukce termoelektrických čidel Termočláky se ozačují začkami prvků, z ichž jsou vyrobey, a velkým písmeem vyjadřujícím typ termočláku (doporučeí ČS IEC 584), avíc se termočláky ozačují i barevě. Pro zajištěí zaměitelosti termoelektrických čidel jsou ormováy hodoty apětí a aproximačí polyomy. Velikost výstupích apětí základích termoelektrických čidel je patrá z obr. 7. V závislosti a použití se volí kostrukce termoelektrického símače: v automatizačí techice se používají tyčové, v jímkách a plášťové (obr. 8). Plášťové termoelektrické símače se vyzačují začou dlouhodobou stabilitou a malou časovou kostatou (obr. 9). Materiály termoelektrických čidel je uté během provozu chráit před parazitími vlivy okolí. Dobu AUTOMA 6/2009 života čidla lze prodloužit zvětšeím průřezu vodiče, což je však omezeo s ohledem a odvod tepla, vyšší ceu atd. [6]. Měřicí obvod termoelektrického čidla ϑ E ϑ U R3 I ref I ref Pro eí čidla s místem zpracováí iformace je určeo tzv. prodlužovací, popř. kompezačí vedeí (obr. 6). Prodlužovací vedeí je ze stejého materiálu jako větve termočláku, zatímco kompezačí je z levějších materiálů, jejichž termoelektrické vlastosti jsou do 200 C stejé jako u materiálů termočláku (ic se tedy ekompezuje). Srovávací e vyzačeé a obr. 6 trpí kolísáím teplot, které lze omezit dvěma způsoby: udržováím kostatí teploty srovávacího e, kompezací parazitího termoelektrického apětí srovávacího e. Vliv kolísáí teploty srovávacího e lze omezovat pomocí kompezačích obvodů s pasiví ebo aktiví kompezací. Při pasiví kompezaci se využívá teplotě závislý R R 2 U I XTR0 U I R CM I 0 teplota Obr. 0. Použití dvouvodičového měřicího převodíku XTR0 [4] ϑ U Obr.. Zapojeí termoelektrických čláků se společým vodičem U ϑ rezistor z kovu ebo polovodiče, při aktiví se do obvodu termoelektrického čláku přivádí apětí z pomocého zdroje, jehož velikost závisí a teplotě srovávacího e. Dále je možé použít i softwarovou kompezaci při zpracováí údajů z měřeí. Často používaé zapojeí termoelektrického čláku s itegrovaým dvouvodičovým převodíkem apř. firmy Burr-Brow XTR0 je a obr., je použita kompezace srovávacího e diodou (apětí U D ) a děličem tvořeým rezistory R a R 2. Podobý obvod XTR03 se používá pro platiové měřicí rezistory (včetě liearizace a zmešeí chyby o řád) [7]. U D Základí zapojeí termoelektrických símačů U termoelektrických símačů se používá sériové, paralelí R L a rozdílové (diferečí) zapojeí. Zajímavé je zapojeí termoelektrických čláků s jedím společým vodičem (větví), které má výhodé vlastosti je hospodáré a eáročé a prostor, a proto se uplatí u miiaturích termočlákových sod teploty. ***rovice 2*** Sériové zapojeí 5 ***rovice Sériové H C řazeí exp 2*** termočláků T zvyšuje zejméa úroveň 5výstupího sigálu z termo- H člákových C sod. exp Dále umožňuje T určit středí (průměrou) ***rovice teplotu 3*** při měřeí a ěkolika místech. E U fpoužívá se 2 také u alterativích apájecích ***rovice zdrojů, 3*** tzv. termočlákových baterií. E Zde U se fčasto volí 2 polovodičové materiály. ***rovice Pro termoelektrickou 4*** sílu E platí ***rovice E E E2... 4*** E E i (4) Paralelí E E zapojeí E2... E E i Při paralelím eí termoelektrických ***rovice 5*** čláků lze přímo staovit středí hodotu teploty T T2... T Tz měřeých míst ***rovice 5*** T T2... T T (5) Přesost staoveí aritmetického průměru závisí především a rozdílech mezi odpory jedotlivých termoelektrických čláků. Rozdílové zapojeí Rozdílové zapojeí termoelektrických čláků umožňuje přímo měřit rozdíl teplot mezi dvěma místy (měřicím a srovávacím em). Zapojeí se společým vodičem Zapojeí se společým vodičem vyplývá z prvího a třetího termoelektrického zákoa. Jeho hlaví předostí jsou úspory pořizovacích ákladů, zejméa u termoelektrických čláků z ušlechtilých kovů, a úspora místa. 29

5 símače teploty Při měřeí teploty a místech je při stadardím způsobu zapojeí zapotřebí = 2 termoelektrických vodičů a přípojých svorek, zatímco při zapojeí s jedím společým termoelektrickým vodičem je =. Zameá to, že rozdíl (úspora) je Δ = pro >. V případě eizolovaých měřicích ů je však třeba brát v úvahu vliv odporů vějšího prostředí. Toto zapojeí je časté u vpichovacích sod měřících teplotu ϑ obvykle ve dvou až pěti místech (obr. [5]). Předosti a edostatky termoelektrických símačů teploty Termoelektrická čidla jsou aktiví (geerátorové) símače schopé měřit teploty v širokém rozsahu (ízké, středí i vysoké). Jde o ejpřesější metodu měřeí v pásmu mezi bodem tuhutí atimou (Sb; 630,5 C) a zlata (Au; 063 C). K jejich dalším předostem patří: velmi malé rozměry, a tím i epatrá hmotost a rychlá odezva, malý odvod tepla z měřicího místa (ovlivěí teplotího pole), možost měřit i v obtížě přístupých místech, ohebost (u plášťových termočláků), žádé pohyblivé části, mechaická odolost (drsé pracoví podmíky, rázy, otřesy, vibrace), možá velká vzdáleost místa měřeí a vyhodoceí, přímé měřeí rozdílu teplot a středí teploty, zaměitelost měřicích vložek. Mezi edostatky termoelektrických čidel patří: ízká úroveň termoelektrického apětí (sigálu), elieárí převodí charakteristika, změa termoelektrických kostat s teplotou, velké výrobí tolerace (odchylky, ejistoty), časová závislost termoelektrických parametrů, chemická a fyzikálí ehomogeita termočláku (domiatí vliv okolí), ovlivňováí přesosti (ejistot) měřeí změami přechodových odporů, estabilita (K-stavy) ěkterých termočláků, vyšší pořizovací áklady (celého měřicího řetězce), obtížá idetifikace epřípustých změ charakteristik termočláků (diagostika), potřeba kvalifikovaé obsluhy. Optické vlákové símače Vzik optických vlákových símačů (OVS) spadá zhruba do koce šedesátých let miulého století. Přestože současé progózy jsou velmi optimistické [9], je otázkou, akolik se aplí. Zatím ještě ejsou tyto přístroje používáy v takovém rozsahu, jak se dříve předpokládalo. Za hlaví důvody lze považovat jak ekoomickou stráku věci, tak i určitý kozervatismus uživatelů měřicí a regulačí techiky. aproti tomu je uté uvést, že použití OVS je v ěkterých případech ezastupitelé (apř. u hydrofoů a gyroskopů), protože i ejlepší klasické símače edosahují jejich parametrů. Vyplývá to jedak z odlišého fyzikálího charakteru osičů iformace o měřeé veličiě (elektroů u klasických símačů, fotoů u OVS) a dále z rozdílé iterakce vlové délky optického zářeí s měřeou veličiou. Podrobějšímu popisu optických vlákových símačů bude věová čláek v jedom z příštích vydáí časopisu Automa. Speciálí čidla teploty Další símače teploty využívají jié fyzikálí pricipy. Patří sem apř. čidla s frekvečím výstupím sigálem a dále čidla kapacití, magetická, piezoelektrická a šumová. V průmyslové praxi je jejich použití obvykle omezeé. Závěr Stejě jako u jiých símačů eelektrických veliči, platí i pro símače teploty, že mezi imi eexistuje žádý ideálí (uiverzálí) typ splňující všechy požadavky průmyslové praxe. Výběr jak símače teploty, tak měřicí metody musí vždy vycházet ze zcela kokrétích požadavků (podmíek zadáí), důležitá je také erudice a zkušeosti projektata z praxe. aštěstí existuje v tomto oboru dostatek podrobé literatury, která výběr símačů a projektováí jejich istalace výrazě usadňuje. V budoucosti lze očekávat stále rozsáhlejší uplatěí optických vlákových símačů teploty, a to jak v průmyslu, tak i v ostatích oblastech (apř. pracujících a pricipu Ramaova rozptylu v bezpečostích systémech v tuelech atd.). S ohledem a omezeý rozsah čláku i jejich omezeé využití v praxi ebyly do tohoto příspěvku zahruty idikátory teploty. Literatura: [] ČS Směrice pro měřeí teplot v průmyslu. ÚM, Praha, 989. [2] BEJČEK, L.: Refraktometrický símač teploty. Studie. ÚPT ČSAV a FEE ÚAMT, Bro, 990. [3] ĎAĎO, S. KREIDL, M.: Sezory a měřicí obvody. Vydavatelství ČVUT, Praha, 996. [4] KREIDL, M.: Měřeí teploty. BE, Praha, 2005, ISB [5] BEJČEK, L.: Víceásobá vpichovací TC soda. Studie. VUT FEKT ÚAMT, Bro, [6] ČERÝ, M.: Zdroje ejistot a chyb při měřeí teploty v průmyslu. Automa, 2003, roč. 9, č., s [7] BEJČEK, L.: Dvouvodičové měřicí převodíky I, II. Automatizace, 978, roč. XXI, č. 9, s [8] ČS ázvosloví z oboru měřeí teplot. ÚM, Praha, 989. [9] RIGHII, G. C. TAJAI, A. CUTULO, A.: A itruductio to optoelektroic sesors. World Scietific, 2009, ISB [0] BĚŤÁK, J.: Teplotí stupice. Automa, 2003, roč. 9, s doc. Ig. Ludvík Bejček, CSc., ústav automatizace a měřicí techiky, FEKT, VUT v Brě krátké zprávy ástroj k automatizovaému ověřeí shody se stadardem HART ový softwarový ástroj HART Test System, edávo abídutý orgaizací HART Commuicatio Foudatio ( má zásadí výzam při zajišťováí iteroperability přístrojů a zařízeí určeých k použití v sítích s komuikačím protokolem HART, kabelových i bezdrátových. Umožňuje automatizovaě ověřit a potvrdit shodu libovolého zařízeí od kteréhokoliv výrobce se stadardem bez ohledu a to, která z existujících verzí protokolu HART je v zařízeí použita. ástroj je edílou součástí programu HART Device Registratio. Zařízeí verifikovaá v rámci registračího programu esou ozačeí HART Registered, skýtající zákazíkům jistotu, že ově zakoupeé zařízeí bude bez problémů spolupracovat se zařízeími, která již v závodě používají. ástroj HART Test System pracuje se všemi zařízeími s rozhraím HART, ať už připojovaými kabelem ebo přes bráy s rozhraím WirelessHART, podporujícím stadardizovaé rozhraí HART UDP. Pracuje pod operačím systémem Liux a obsahuje programy pro automatické ověřeí zařízeí a aalýzu dat, včetě aplikačí vrstvy, potřebé k verifikaci shody zařízeí s libovolým komuikačím stadardem skupiy HART. ástroj je avrže jako otevřeý, takže bude možé jeho působost rozšiřovat a další verze a kompoety, jak se postupě objeví. Prvím z připravovaých dodatků je modul Wi- HTEST pro ověřováí přístupových bodů bezdrátových sítí. Umoží ověřovat ovou vrstvu s časovým multiplexem (TDMA Data Lik Layer) zařízeí s rozhraím WirelessHART a má být zveřejě ve druhém čtvrtletí roku [HART Commuicatio Foudatio, 8. březa 2009.] (sk) 30 AUTOMA 6/2009