OPRAVA PLYNOVÉ KOTELNY OBJEKTU MŠ ČERNÁ HORA

Transkript

1 Název stavby: OPRAVA PLYNOVÉ KOTELNY OBJEKTU MŠ ČERNÁ HORA Rev Vypracoval: Rostislav Vlček Zkontroloval: Pavel Jašek Schválil: Ing. Radim Tejkal HORA

2 A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE STAVBY. A.1. Identifikační údaje stavby Název stavby: Místo stavby: Mateřská škola Černá Hora Černá Hora, Budovatelská 282 k.ú. Černá Hora 19828, p.č. 950/4 Investor: Městys Černá Hora Nám. Míru Černá Hora Projektant:, Průmyslová 368? Bořitov Zodpovědný projektant: Ing. Radim TEJKAL Osvědčení o autorizaci č.: V seznamu ČKAIT veden pod číslem: Dodavatel: bude určen na základě výběrového řízení Termín realizace: 07/ /2012 A.2. Základní údaje charakterizující stavbu a její provoz. V objektu MŠ Černá Hora (dále jen MŠ) je v současné době je provozována plynová kotelna dle ČSM vybudovaná v rámci stavby původního objektu v r V plynové kotelně jsou instalovány: - 3 ks plynových kotlů ORTAS 63 NT s jmenovitým výkonem 63 kw - 1 ks plynového kotle Destila DPL 18 s jmenovitým výkonem 18 kw Celkový výkon kotelny je 207 kw. Jedná se o plynovou kotelnu III. kategorie dle ČSN a Vyhlášky č. 91/1993 Sb. V plynové kotelně je dále instalován stojatý zásobník OVS pro ohřev TUV o objemu 1000 l s cirkulací. Topná voda z plynových kotlů je dále vedena přes hydraulický vyrovnávač dynamických tlaků do kombinovaného rozdělovače sběrače, na který jsou napojeny 3 ks směšovacích okruhů

3 s čtyřcestnými směšovacími ventily. Dva okruhy jsou v dimenzi DN 25, jeden okruh je v dimenzi DN 50. Dále je na rozdělovač sběrač napojen přímý kruh v dimenzi DN 50. Jako expanzní zařízení jsou instalovány 3 ks expanzních nádrží ČKD Dukla Trutnov, každá o objemu 110 l. V současné době je jeden plynový kotel nefunkční a příslušenství kotelny je technicky a morálně zastaralé. Bude provedena kompletní demontáž stávajícího technologického zařízení plynové kotelny včetně veškerého příslušenství a potrubních rozvodů topné a vratné vody, studené vody (SV), teplé užitkové vody (TUV) a cirkulačního potrubí. Stávající plynové potrubí zůstane zachováno včetně sběrače, budou demontována pouze přívodní potrubí pro napojení stávajících plynových kotlů, která budou na sběrači uzavřena navařením zaslepovacích den. Dále budou demontovány stávající odtahy spalin a stávající elektrická výzbroj plynové kotelny včetně regulace vytápění. Bude instalována nová technologie v rozsahu: zdroje tepla pro vytápění a ohřev TUV plynové kotle THERMONA THERM 50T hydraulický vyrovnávač dynamických tlaků kombinovaný rozdělovač sběrač se směšovacími okruhy tlaková expanzní nádoba ohřívač TUV potrubí topné a vratné vody v plynové kotelně rozvod studené vody (SV) v plynové kotelně rozvod teplé užitkové vody (TUV) v plynové kotelně rozvod cirkulace TUV v plynové kotelně tepelné izolace potrubí v plynové kotelně úprava rozvodu plynu za HUP plynové kotelny havarijní zabezpečení plynové kotelny elektrický rozváděč s výstrojí pro řízení plynové kotelny a regulaci vytápění včetně kabelových rozvodů Instalací nové technologie nedochází ke změně umístění, druhu paliva, kategorie plynové kotelny, navýšení výkonu nebo změně technologie výroby tepla a přípravy TUV. A.3. Přehled výchozích podkladů. Při zpracování technického řešení opravy byly využity následující podklady a údaje: - podklady získané místním šetřením na stavbě - podklady o spotřebě TUV zaslané provozovatelem - protokoly kontrol spalinových cest pro rok 2012 zpracované Stanislavem Kalou - stávající místní provozní řád plynové kotelny - výkresy dispozičního řešení objektu (nejsou aktuální)

4 A.4. Věcné a časové vazby na okolní výstavbu. Oprava plynové kotelny bude provedena v období 07 09/2012. B. STAVEBNĚ - TECHNICKÉ ŘEŠENÍ. Technické a dispoziční řešení, tvar a hlavní rozměry zařízení jsou patrné z výkresu TECHKO č.: 3 TB R3, 3 TB , 3 TB , 3 TB , 3 TB a 4 TB B.1. B.1.1. STROJNÍ ČÁST: ZDROJE TEPLA PRO VYTÁPĚNÍ A OHŘEV TUV PLYNOVÉ KOTLE THERMONA THERM 50T. Budou instalovány 4 ks plynových kotlů THERMONA THERM 50T. Základní údaje: Pracovní látka: zemní plyn Složení: methan min. 85% obj. ethan a vyšší max. 9,1% obj. inerty ( CO 2 + N 2 ) max. 7% obj. Vlastnosti: plynná výbušná látka lehčí než vzduch Hustota: 0,702 0,804 kg/m 3 Meze výbušnosti: 4,4 až 17% obj. Výhřevnost: 34,16 MJ/m 3 Teplota vznícení: 537 C Teplotní třída: T1 Skupina výbušnosti: II.A Technické parametry plynových kotlů: Zdrojem tepla jsou 4 ks plynových nástěnných kotlů PK1 až PK4 THERMONA THERM 50T. Jedná se o plynové spotřebiče typu B s nuceným odtahem spalin a otevřenou spalovací komorou s nasáváním spalovacího vzduchu z prostoru plynové kotelny. Základní údaje: Typ kotle: THERM 50T Jmenovitý příkon kotle: 49 kw Regulovaný tepelný výkon: kw Účinnost: 92 % Max. provozní teplota: 80 C Max. pracovní tlak: 0 kpa Min. pracovní tlak: 80 kpa Připojení kouřovodu: φ 80 mm

5 El. napětí / frekvence : 2 V~ / 50 Hz El. příkon : 150 W Jmen. spotřeba plynu: 2,1 5,2 m 3 /h Pracovní tlak plynu: 2 kpa Rozměry: výška: 900 mm šířka: 560 mm hloubka: 4 mm Zapojení plynový kotlů PK1 až PK4 - viz. technologické schéma v.č.: 3-TB R3. Každý plynový kotel je vybaven oběhovým čerpadlem. Teplovodní okruhy kotlů jsou zabezpečeny proti nárůstu přetlaku pojistným ventilem nastavenými na 0 kpa (je součástí plynového kotle). Celkový výkon kotelny: minimální: 18 kw maximální: 180 kw Celková spotřeba plynu: minimální: 2,1 m 3 /h maximální: 20,8 m 3 /h Plynová kotelna bude provedena a provozována dle ČSN a Vyhlášky č. 91/1993 Sb. Jedná se plynovou kotelnu III. kategorie umístěné v samostatné místnosti objektu MŠ. Plynová kotelna je řešena jako kaskádová, přičemž první z kotlů PK1 bude použit jako řídící, zbývající plynové kotle PK2, PK3 a PK4 budou řízené a jejich připínání a výkon bude modulován podle okamžité potřeby tepla. Plynový kotel PK 4 bude využit i pro přípravu TUV, kdy při sepnutí příslušného termostatu T1 ohřívače vody OTUV dojde k přepnutí trojcestného ventilu PTV1 a topná voda bude proudit přes topnou vložku ohřívače OTUV a nahřívat jeho obsah na požadovanou teplotu. Po nahřátí bude provedeno automatické přepnutí trojcestného ventilu PTV1 a plynový kotel PK4 bude pracovat do otopného systému. Příprava TUV u plynového kotle PK4 má prioritu před otopným režimem. Plynové kotle jsou umístěny na rámech ukotvených do podlahy. Odtahy spalin z jednotlivých plynových kotlů jsou napojeny na samostatné komíny. Sběrače přívodu plynu spolu s topným a vratným potrubím topné vody jsou umístěny pod plynovými kotli, z těchto potrubí jsou jednotlivé kotle napojeny připojovacími potrubími osazenými příslušnými uzávěry a popř. dalšími armaturami (filtry, zpětné ventily). Sběrač přívodu plynu DN 65 je napojen na hlavní sběrač plynové kotelny DN 150 a na konci je opatřen odvzdušňovacími kulovými kohouty UK1 a UK3 a vzorkovacím kulovým kohoutem UK2. Sběrače topné a vratné vody DN 50 pokračují přímým potrubním napojením DN 50 k hydraulickému vyrovnávači dynamických tlaků HVDT s minimální podchodnou výškou 2,1 m, v horní části jsou osazeny automatické odvzdušňovací ventily OV3 a OV4. Přívod spalovacího vzduchu a větrání plynové kotelny: Přívod spalovacího vzduchu a větrání plynové kotelny je zabezpečeno:

6 - spodní větrací šachtou - přívodním vzduchotechnickým potrubím vzduchu s tepelnou izolací, o vnitřních rozměrech 800 x 400 mm s nasáváním ve venkovním prostoru, celková délka potrubí je 8,25 m, jsou osazena 3 ks kolen 90 - horní větrací šachtou - horním otvorem pod stropem kotelny o rozměrech 220 x 220 mm zaústěným do sopouchu s vyvedením nad střechu objektu, celková délka sopouchu je 9 m Byl proveden výpočet větracích šachet dle TPG Větrání prostorů se spotřebiči na plynná paliva s celkovým výkonem větším než 100 kw viz příloha: Plocha spodní větrací šachty se sítem: Plocha horní větrací šachty se sítem: Výpočtová: 0,099 m 2 Výpočtová: 0,015 m 2 Skutečná: 0,32 m 2 Skutečná: 0,048 m 2 Vyhovuje TPG Vyhovuje TPG B.1.2. HYDRAULICKÝ VYROVNÁVAČ DYNAMICKÝCH TLAKŮ. Hydraulický vyrovnávač dynamických tlaků HVDT HVT 150/50 slouží k hydraulickému oddělení okruhu čerpadel plynových kotlů a čerpadel směšovacích a jejich vzájemnému ovlivňování. Je osazen automatickým odvzdušňovacím ventilem OV1 a kulovým kohoutem pro odpouštění nečistot VK2. Z jedné strany jsou napojeny sběrače topné a vrtané vody DN 50 pod plynovými kotli, z druhé strany jsou napojeny topné a vratné potrubí ke kombinovanému rozdělovači - sběrači DN 100. Na otopném potrubí ke kombinovanému rozdělovači sběrači je umístěn teplotní snímač TS1 pro řízení teploty otopné vody v závislosti na venkovní teplotě ve funkci nadřazené ekvitermy. B.1.3. KOMBINOVANÝ ROZDĚLOVAČ SBĚRAČ SE SMĚŠOVACÍMI OKRUHY. Na kombinovaném sběrači rozdělovači jsou osazeny čtyři směšovací okruhy osazené třícestnými směšovacími ventily řízenými podle ekvitermních křivek na základě venkovní teploty vzduchu. Vzhledem k tomu, že převážná část topných těles bude osazena termostatickými ventily, jsou ve směšovacích okruzích použita elektronicky řízená čerpadla s proměnnými otáčkami, které umožňují nastavení a udržování konstantní dopravní výšky při proměnném odběru. Směšovací okruh pro I. NP pravá část: Přívodní část: vstupní kulový kohout K28 DN 25 PN 25 Typ 491 E F-F IMT trojcestný směšovací ventil SV1 DN 25 PN 10 Typ 132 ESBE s elektropohonem

7 I. čerpadlová řada (provozní): vstupní kulový kohout K29 DN 25 PN 25 Typ 491 E F-F W IMT filtr F6 DN 25 PN 20 Typ 570 IMT odstředivé čerpadlo Č1 DN 25 PN 6 ALFA GRUNDFOS (H = 4,0 m, Q = 1,6 l/s) zpětná klapka ZK1 DN 25 PN 25 Typ N5 GIACOMINI výstupní kulový kohout K DN 25 PN 25 Typ 491 E F-F W IMT II. čerpadlová řada (záložní): vstupní kulový kohout K31 DN 25 PN 25 Typ 491 E F-F W IMT filtr F7 DN 25 PN 20 Typ 570 IMT odstředivé čerpadlo Č2 DN 25 PN 6 ALFA GRUNDFOS (H = 4,0 m, Q = 1,6 m 3 /h) zpětná klapka ZK2 DN 25 PN 25 Typ N5 GIACOMINI výstupní kulový kohout K32 DN 25 PN 25 Typ 491 E F-F W IMT Vratná část: vstupní kulový kohout K27 DN 25 PN 25 Typ 491 E F-F IMT výstupní kulový kohout K26 DN 25 PN 25 Typ 491 E F-F W IMT V případě poruchy čerpadla provozní čerpadlové řady automaticky naběhne čerpadlo záložní čerpadlové řady. Provoz čerpadel bude automaticky střídán po jednom dni provozu. Teplota v přívodním potrubí za směšovacím okruhem je snímána příložným snímačem teploty TS2 RAWET PT05 Ni 1000 a je řízena směšovacím ventilem SV1 na základě zvolené ekvitermní křivky podle venkovní teploty ovzduší snímané venkovním snímačem teploty TS7 RAWET PT11 Ni Směšovací okruh pro I. NP levá část: Přívodní část: vstupní kulový kohout K35 DN 25 PN 25 Typ 491 E F-F IMT trojcestný směšovací ventil SV2 DN 25 PN 10 Typ 132 ESBE s elektropohonem I. čerpadlová řada (provozní): vstupní kulový kohout K36 DN 25 PN 25 Typ 491 E F-F W IMT filtr F8 DN 25 PN 20 Typ 570 IMT odstředivé čerpadlo Č3 DN 25 PN 6 ALFA GRUNDFOS (H = 4,0 m, Q = 1,6 l/s) zpětná klapka ZK3 DN 25 PN 25 Typ N5 GIACOMINI výstupní kulový kohout K37 DN 25 PN 25 Typ 491 E F-F W IMT II. čerpadlová řada (záložní): vstupní kulový kohout K38 DN 25 PN 25 Typ 491 E F-F W IMT filtr F9 DN 25 PN 20 Typ 570 IMT

8 odstředivé čerpadlo Č4 DN 25 PN 6 ALFA GRUNDFOS (H = 4,0 m, Q = 1,6 m 3 /h) zpětná klapka ZK4 DN 25 PN 25 Typ N5 GIACOMINI výstupní kulový kohout K39 DN 25 PN 25 Typ 491 E F-F W IMT Vratná část: vstupní kulový kohout K34 DN 25 PN 25 Typ 491 E F-F IMT výstupní kulový kohout K33 DN 25 PN 25 Typ 491 E F-F W IMT V případě poruchy čerpadla provozní čerpadlové řady automaticky naběhne čerpadlo záložní čerpadlové řady. Provoz čerpadel bude automaticky střídán po jednom dni provozu. Teplota v přívodním potrubí za směšovacím okruhem je snímána příložným snímačem teploty TS3 RAWET PT05 Ni 1000 a je řízena směšovacím ventilem SV2 na základě zvolené ekvitermní křivky podle venkovní teploty ovzduší snímané venkovním snímačem teploty TS7 RAWET PT11 Ni Směšovací okruh pro II. NP pravá část: Přívodní část: vstupní kulový kohout K42 DN 32 PN 25 Typ 491 E F-F IMT trojcestný směšovací ventil SV3 DN 32 PN 10 Typ 132 ESBE s elektropohonem I. čerpadlová řada (provozní): vstupní kulový kohout K43 DN 32 PN 25 Typ 491 E F-F W IMT filtr F10 DN 32 PN 20 Typ 570 IMT odstředivé čerpadlo Č5 DN 32PN 6 ALFA GRUNDFOS (H = 4,0 m, Q = 4,0 m 3 /h) zpětná klapka ZK5 DN 32 PN 25 Typ N5 GIACOMINI výstupní kulový kohout K44 DN 32 PN 25 Typ 491 E F-F W IMT II. čerpadlová řada (záložní): vstupní kulový kohout K45 DN 32 PN 25 Typ 491 E F-F W IMT filtr F11 DN 32 PN 20 Typ 570 IMT odstředivé čerpadlo Č6 DN 32 PN 6 ALFA GRUNDFOS (H = 4,0 m, Q = 4,0 m 3 /h) zpětná klapka ZK6 DN 32 PN 25 Typ N5 GIACOMINI výstupní kulový kohout K46 DN 32 PN 25 Typ 491 E F-F W IMT Vratná část: vstupní kulový kohout K41 DN 32 PN 25 Typ 491 E F-F IMT výstupní kulový kohout K40 DN 32 PN 25 Typ 491 E F-F W IMT V případě poruchy čerpadla provozní čerpadlové řady automaticky naběhne čerpadlo záložní čerpadlové řady. Provoz čerpadel bude automaticky střídán po jednom dni provozu

9 Teplota v přívodním potrubí za směšovacím okruhem je snímána příložným snímačem teploty TS4 RAWET PT05 Ni 1000 a je řízena směšovacím ventilem SV3 na základě zvolené ekvitermní křivky podle venkovní teploty ovzduší snímané venkovním snímačem teploty TS7 RAWET PT11 Ni Směšovací okruh pro II. NP levá část: Přívodní část: vstupní kulový kohout K49 DN 32 PN 25 Typ 491 E F-F IMT trojcestný směšovací ventil SV4 DN 32 PN 10 Typ 132 ESBE s elektropohonem I. čerpadlová řada (provozní): vstupní kulový kohout K50 DN 32 PN 25 Typ 491 E F-F W IMT filtr F12 DN 32 PN 20 Typ 570 IMT odstředivé čerpadlo Č7 DN 32PN 6 ALFA GRUNDFOS (H = 4,0 m, Q = 4,0 m 3 /h) zpětná klapka ZK7 DN 32 PN 25 Typ N5 GIACOMINI výstupní kulový kohout K51 DN 32 PN 25 Typ 491 E F-F W IMT II. čerpadlová řada (záložní): vstupní kulový kohout K52 DN 32 PN 25 Typ 491 E F-F W IMT filtr F13 DN 32 PN 20 Typ 570 IMT odstředivé čerpadlo Č8 DN 32 PN 6 ALFA GRUNDFOS (H = 4,0 m, Q = 4,0 m 3 /h) zpětná klapka ZK8 DN 32 PN 25 Typ N5 GIACOMINI výstupní kulový kohout K53 DN 32 PN 25 Typ 491 E F-F W IMT Vratná část: vstupní kulový kohout K48 DN 32 PN 25 Typ 491 E F-F IMT výstupní kulový kohout K47 DN 32 PN 25 Typ 491 E F-F W IMT V případě poruchy čerpadla provozní čerpadlové řady automaticky naběhne čerpadlo záložní čerpadlové řady. Provoz čerpadel bude automaticky střídán po jednom dni provozu. Teplota v přívodním potrubí za směšovacím okruhem je snímána příložným snímačem teploty TS5 RAWET PT05 Ni 1000 a je řízena směšovacím ventilem SV4 na základě zvolené ekvitermní křivky podle venkovní teploty ovzduší snímané venkovním snímačem teploty TS7 RAWET PT11 Ni Veškeré potrubní části budou vyrobeny z uhlíkové oceli, armatury budou použity mosazné. Hranicí dodávky je napojení směšovacích okruhů na stávající rozvody topné vody v prostoru plynové kotelny

10 B.1.4. TLAKOVÁ EXPANZNÍ NÁDOBA. Pro vyrovnání objemových změn oběhové vody v systému v závislosti na změnách její teploty bude instalována tlaková membránová expanzní nádoba EXN1 REFLEX N 0/6 o objemu 0 l. Plnící tlak otopné soustavy za studena je 105 kpa, tlak vzduchového polštáře expanzní nádoby EXN1 za studena je 115 kpa. Při provozu bude tlak v systému kolísat v rozsahu 115 až 220 kpa v závislosti na teplotě v otopném systému. Expanzní nádoba EXN REFLEX N 0/6 s max. pracovním tlakem 0,6 MPa je jištěna pojistným ventilem PV1 DN 20/25 DUCO s otevíracím tlakem 250 kpa. Pro provádění revizí je dále osazen oddělovací kulový kohout K18 DN 25 PN 25 Typ 491 F F IMT, manometr ukazovací PI1 MM 161 S/111, Ø 160 mm, kpa s předřazeným manometrovým ventilem a vypouštěcí kohout VV3 DN 15 PN 6 typ 255 IMT. B.1.5. OHŘÍVAČ TUV. Pro přípravu TUV je navržen zásobníkový ohřívač OTUV THERMONA OKC 200 NTTR o objemu 200 l. Výpočet denní potřeby TUV dle ČSN : Potřeba vody na umývání: 20 l/žák Celkový počet žáků: 70 Celková potřeba vody na umývání: 20 x 70 = l Potřeba vody na úklid: 20 l/100 m 2 Celková úklidová plocha (odhad): 1200 m 2 Celková potřeba vody na úklid: 20 x 12 = 240 l Celková potřeba TUV Vmax : = l/den Potřeba TUV byla ověřena měřením ve dnech až s těmito výsledky: Maximální denní spotřeba TUV: Minimální denní spotřeba TUV: Průměrná denní spotřeba TUV: l 800 l 940 l Pro přípravu TUV se volí ohřívač se zabudovaným výměníkem s těmito parametry: Typ: THERMONA OKC 200 NTRR Objem: 200 l Max. provozní tlak TUV: 0,6 MPa Max. provozní tlak výměníku: 1,0 MPa Počet výměníků: 2 Max. výkon výměníků: 2 x 24 kw = 48 kw Doba ohřevu TUV z 10 C na 60 C: 16 minut

11 Max. teplota TUV v ohřívači bude +55 C. Zdrojem tepla pro ohřívač bude plynový kotel PK4 s výkonem P = 45 kw. Při tomto výkonu je možno zabezpečit stálou dodávku TUV při ohřevu z Ts = 10 C na Tt = 55 C v tomto množství (měrné teplo vody je uvažováno cp = 4,18 kj/kg.k): Toto množství odpovídá výtoku vody z 6 plně otevřených umyvadlových baterií. Plynový kotel PK4 nahřeje ohřívač o objemu V = 200 l z Ts = 10 C na Tt = 55 C za dobu t: Celková doba ohřevu TUV pro potřebu l /den: Využití plynového kotle PK4 pro ohřev TUV při 10 hodinové pracovní směně: Z výše uvedených výpočtů vyplývá, že zvolený ohřívač o objemu 200 l je dostatečný a spolu s plynovým kotlem o výkonu 45 kw je zabezpečeno pokrytí potřeby TUV objektu. Ohřívač OTUV je vybaven termostatem T1, jehož kontakty jsou napojeny na automatiku plynového kotle PK4. Při sepnutí kontaktů termostatu T1 dojde ke změně z režimu vytápění na režim ohřevu TUV, po natopení ohřívače TUV dojde k rozepnutí kontaktů termostatu T1 a plynový kotel PK4 přejde z režimu ohřevu TUV na režim vytápění. Pro natápění ohříváku OTUV je určeno přívodní potrubí DN 25 vedené od výstupu trojcestného přepínacího ventilu PTV1 pod plynovým kotlem PK4, které je osazené kulovým kohoutem K20 IMT DN 25 PN 25 Typ 491 F F. V ohříváku OTUV jsou osazeny dva spirálové výměníky, které je třeba při montáži propojit propojovacím potrubím. Výstupní potrubí z ohříváku OTUV je osazeno kulovým kohoutem K19 IMT DN 25 PN 25 Typ 491 F F W. Ohřívač OTUV je na vstupu studené vody osazen kulovým kohoutem K25 DN 25 PN 25 Typ 491 F F IMT, stávajícím vodoměrem VOD1 (6 m 3 /h), zpětným ventilem ZV5 IMT Typ 235 DN 25 PN 16, expanzní nádobou membránovou samoproplachovací EXN2 REFLEX DD + Flowjet o objemu 18 l a max. pracovním tlaku 1,0 MPa, vypouštěcím kohoutem VK1 DN 15 PN 6 typ

12 IMT a manometrem ukazovací PI2 MM 161 S/111, Ø 160 mm, kpa s předřazeným manometrovým ventilem. Ohřívák OTUV je chráněn proti nedovolenému nárůstu tlaku pojistným ventilem PV2 DUCO DN 20/25 s otevíracím tlakem 1,0 MPa. Výstupní potrubí TUV z ohříváku OTUV je osazeno kulovým kohoutem K21 IMT DN 25 PN 25 Typ 491 F F, automatickým termostatickým směšovacím ventilem TSV1 HYDRONIC SYSTEM DN 25 PN 10 Typ HS C a kulovým kohoutem K22 IMT DN 25 PN 25 Typ 491 F F. Termostatický směšovací ventil TSV1 je použit jako ochrana proti opaření směšuje TUV a SV a udržuje konstantní přednastavenou výstupní teplotu smíšené vody, kterou je možné nastavit v rozsahu +40 až +60 C. Cirkulace vody je zabezpečována cirkulačním okruhem, který je před vstupem do ohříváku OTUV osazen vstupním kulovým kohoutem K23 DN 20 PN 25 IMT Typ 491 E F-F W, filtrem F5 DN 20 PN 10 IMT Typ 570, odstředivým čerpadlem Č9 DN 25 PN 10 GRUNDFOS UPS N (H = 3,5m, Q = 0,5 m 3 /h), zpětný ventil ZV6 IMT DN 20 PN 16 a výstupní kulový kohout K24 DN 20 PN 25 IMT Typ 491 E F-F W. B.1.6. POTRUBÍ TOPNÉ A VRATNÉ VODY V PLYNOVÉ KOTELNĚ. Jednotlivá zařízení jsou vzájemně propojena potrubím z trubek ocelových černých, používané fitinky a armatury jsou z mosazi. Pro dopojení zařízení mohou být použity nerezové vlnovcové hadice. Dimenze jednotlivých potrubí jsou uvedeny ve výkresové části. Hranicí dodávky jsou nápojná místa na stávající potrubí v prostoru plynové kotelny. Pro automatické dopouštění oběhové vody vytápěcích okruhů při ztrátě oběhové vody vlivem netěsností je vysazena odbočka z přívodního potrubí SV před ohřívákem. Tato odbočka je osazena kulovým kohoutem K54 DN 20 PN 25 IMT Typ 491 F F W, zpětným ventilem ZV7 IMT Typ 235 DN 20 PN 16, solenoidovým ventilem S1 ASCO DN 15 PN 10 Typ 238 se zpožděným uzavíráním a kulovým kohoutem K55 DN 20 PN 25 IMT Typ 491 F F W. Solenoidový ventil je ovládán z el. rozváděče na základě hodnoty tlaku ve vytápěcím okruhu snímaném tlakovým čidlem PS1, při poklesu tlaku na 80 kpa dojde k otevření solenoidového ventilu S1 a dopouštění vody do systému, při nárůstu tlaku na 100 kpa dojde k uzavření solenoidového ventilu S1. B.1.7. ROZVOD STUDENÉ VODY (SV) V PLYNOVÉ KOTELNĚ. Potrubí SV v plynové kotelně je provedeno z polypropylénových trubek PN 16. Používané fitinky a armatury jsou z mosazi. Pro dopojení zařízení mohou být použity nerezové vlnovcové hadice. Dimenze jednotlivých potrubí jsou uvedeny ve výkresové části. Hranicí dodávky jsou nápojná místa na stávající potrubí v prostoru plynové kotelny ukončená kulovými kohouty K61, K62 a K63, které jsou předmětem dodávky

13 B.1.8. ROZVOD TEPLÉ UŽITKOVÉ VODY (TUV) V PLYNOVÉ KOTELNĚ. Potrubí TUV v plynové kotelně je provedeno z polypropylénových trubek PN 20. Používané fitinky a armatury jsou z mosazi. Pro dopojení zařízení mohou být použity nerezové vlnovcové hadice. Dimenze jednotlivých potrubí jsou uvedeny ve výkresové části. Hranicí dodávky jsou nápojná místa na stávající potrubí v prostoru plynové kotelny ukončená kulovými kohouty K56, K57 a K58, které jsou předmětem dodávky. B.1.9. ROZVOD CIRKULACE TUV V PLYNOVÉ KOTELNĚ. Potrubí cirkulace TUV v plynové kotelně je provedeno z polypropylénových trubek PN 20. Používané fitinky a armatury jsou z mosazi. Pro dopojení zařízení mohou být použity nerezové vlnovcové hadice. Dimenze jednotlivých potrubí jsou uvedeny ve výkresové části. Hranicí dodávky jsou nápojná místa na stávající potrubí v prostoru plynové kotelny ukončená kulovými kohouty K59 a K60, které jsou předmětem dodávky.. B TEPELNÉ IZOLACE POTRUBÍ V PLYNOVÉ KOTELNĚ. Tepelné izolace potrubí v plynové kotelně budou provedeny tak, aby tloušťka tepelných izolací odpovídala ustanovením Vyhlášky č. 193/2007 Sb. Pro tepelné izolace budou použity následující materiály: Trubky, rozdělovače a tvarovky (kolena, T-kusy) bez armatur a výstroje: Potrubí topné a vratné vody pro vytápění a ohříváku TUV: Řezaná potrubní pouzdra z minerální vlny kašírovaná hliníkovou fólií ROCKWOOL PIPO ALS s přelepem spojů samolepící páskou (nebo ekvivalentní): Trubka DN 20: Tloušťka stěny izolace: 25mm Trubka DN 25: Tloušťka stěny izolace: 25 mm Trubka DN 32: Tloušťka stěny izolace: 40 mm Trubka DN 50: Tloušťka stěny izolace: 50 mm Trubky pro rozvod TUV a cirkulace: Řezaná potrubní pouzdra z minerální vlny kašírovaná hliníkovou fólií ROCKWOOL PIPO ALS s přelepem spojů samolepící páskou (nebo ekvivalentní): Trubka PPR 25: Tloušťka stěny izolace: 25 mm Trubka PPR 32: Tloušťka stěny izolace: 25 mm Trubka PPR 40: Tloušťka stěny izolace: 40 mm Trubka PPR 50: Tloušťka stěny izolace: 50 mm

14 Trubky pro rozvod SV: Potrubní pouzdra z pěnového polyethylenu MIRELON PRO nebo ekvivalentní: Všechny průměry: Tloušťka stěny izolace: 9 mm Hydraulický vyrovnávač dynamických tlaků HVDT: Řezaná potrubní pouzdra z minerální vlny kašírovaná hliníkovou fólií ROCKWOOL PIPO ALS s přelepem spojů samolepící páskou (nebo ekvivalentní): Trubka DN 150: Tloušťka stěny izolace: 80 mm Kombinovaný rozdělovač sběrač: Rohože z minerální vlny kašírované hliníkovou fólií ROCKWOOL LAROCK 40 ALS s přelepem spojů samolepící páskou (nebo ekvivalentní): Těleso rozdělovače - sběrače: Tloušťka stěny izolace: 80 mm B ÚPRAVA ROZVODU PLYNU ZA HLAVNÍM UZÁVĚREM PLYNU PLYNOVÉ KOTELNY. Za účelem dodržení požadavku ČSN a TPG bude za hlavním uzávěrem plynu pro plynovou kotelnu (HUP), který je umístěn místnosti před vstupem do plynové kotelny, instalován membránový uzávěr ARMAGAS BAP DN 65 NT B PN 16 W C L 2 V 50 Hz. Uzávěr BAP bude instalován na protilehlé zdi HUP, bude provedena dodávka a montáž potrubí DN 65 dle přiloženého výkresu č. 4 TB Odfukové potrubí od řídícího elektromagnetického ventilu membránového uzávěru BAP provedené z nerezové trubky 12 x 1 mm bude zaústěno do stávajícího odfukového potrubí v plynové kotelně. Odbočka plynu vyvedená za HUP bude zrušena a potrubí bude zavařeno záslepkou. Uzávěr BAP bude ovládán z elektrického rozváděče plynové kotelny, popis funkce je uveden v části elektro MaR. B ODVOD SPALIN Z PLYNOVÝCH KOTLŮ. Stávající odtahy spalin budou demontovány a bude provedena dodávka a montáž nového systému pro odvod spalin ze všech čtyř plynových kotlů PK4. Každý odtah spalin (kouřovod) z jednotlivých plynových kotlů PK1 až PK4 bude zaústěn do samostatného nově vyvložkovaného zděného komína. Bude použit jednovrstvý přetlakový systém odolným vůči vlhkosti s možností provozu v suchém nebo mokrém provozu z nerezového materiálu tř Komínový systém bude opatřen revizními uzávěry a kondenzátní jímkou, na výstupu spalin bude osazena Meidingerova hlava. Dimenze odtahu spalin pro každý plynový kotel je DN 100, celková délka 11,1 m

15 B OSAZENÍ TOPNÝCH TĚLES TERMOSTATICKÝMI VENTILY. V objektu není převážná část topných těles osazena termostatickými ventily pro regulaci pokojové teploty. Tam, kde chybí, budou osazeny: na přívodním potrubí topných těles: radiátorové ventily HEIMEIER ½ přímý (STANDARD) nebo rohový (V-EXACT) s termostatickou hlavicí HEIMEIER typ K (je možné použít i od jiného výrobce) na vratném potrubí topných těles: radiátorové ventily HEIMEIER REGULUX ½ přímý nebo rohový (je možné použít i od jiného výrobce) Jedná se o níže uvedené počty kusů: Topné těleso: Stávající počty: I. NP II.NP CELKEM: Radiátorový ventil: Počet k osazení: Termostatická hlavice K Radiátorový ventil REGULUX Topný registr Radiátor s hlavicí Radiátor bez hlavice CELKEM B.2. B.2.1. ELEKTROČÁST MĚŘENÍ a REGULACE (MaR). HAVARIJNÍ ZABEZPEČENÍ PLYNOVÉ KOTELNY. Plynová kotelna je zabezpečena pro případ poruch nebo havárií na: 1. Výskyt zemního plynu v případě netěsnosti plynového rozvodu: Koncentrace zemního plynu je snímána v prostoru plynové kotelny 2 ks snímačů SDM1 a SDM2 DEGA NBM CLII a vyhodnocována ústřednou DEGA UMA2 STANDARD, která je umístěna v el. rozváděči RS 79. V případě nárůstu koncentrace nad hodnotu 10% spodní meze výbušnosti (0,4% obj. zemního plynu ve vzduchu) dojde k aktivaci optické a zvukové signalizace. V případě nárůstu koncentrace nad hodnotu 20% spodní meze výbušnosti (0,8% obj. zemního plynu ve vzduchu) dojde k havarijnímu odstavení plynové kotelny z provozu: uzavření bezpečnostního uzávěru BAP a vypnutí veškerých elektrických zařízení (plynové kotle, čerpadla, směšovače apod.), zároveň je tento stav signalizován akusticky houkačkou. Uvedení plynové kotelny do provozu je možné až po provedení kontroly zařízení a odstranění příčiny poruchy nebo havárie obsluhou plynové kotelny. Snímače SDM1 a SDM2 DEGA NBM CLII jsou umístěny těsně pod stropem plynové kotelny v prostoru nad plynovými kotli a rozvody plynu a kabelovým vedením v plastových žlabech propojeny s el. rozváděčem RS 79. Max. dovolená vzájemná vzdálenost snímačů je 10 m, max. dovolená vzdálenost od stěny je 5 m

16 2. Nárůst teploty vzduchu v prostoru plynové kotelny: Teplota vzduchu ve vnitřním prostoru plynové kotelny je snímána prostorovým regulátorem teploty T2 ZPA EKOREG Typ V případě nárůstu teploty vzduchu na +45 C dojde k havarijnímu odstavení plynové kotelny z provozu: uzavření bezpečnostního uzávěru BAP a vypnutí veškerých elektrických zařízení (plynové kotle, čerpadla, směšovače apod.). Uvedení plynové kotelny do provozu je možné až po provedení kontroly zařízení a odstranění příčiny poruchy nebo havárie obsluhou plynové kotelny. 3. Zaplavení prostoru plynové kotelny v případě netěsnosti topného systému nebo rozvodů TUV a SV: Případná hladina vody je snímána u podlahy plynové kotelny ponornou vodivostní sondou SZ1 MAVE PS-2 a vyhodnocována ústřednou MAVE 2 S1, která je umístěna v el. rozváděči RS 79. V případě zaplavení sondy SZ1 dojde k havarijnímu odstavení plynové kotelny z provozu: uzavření bezpečnostního uzávěru BAP a vypnutí veškerých elektrických zařízení (plynové kotle, čerpadla, směšovače apod.). Uvedení plynové kotelny do provozu je možné až po provedení kontroly zařízení a odstranění příčiny poruchy nebo havárie obsluhou plynové kotelny. 4. Nárůstu nebo poklesu tlaku v topném systému nad nebo pod nastavenou hodnotu. Tlak v topném systému je snímán snímačem tlaku TS1 BD Sensors typ DMP 331 a vyhodnocován programovatelným řidícím systémem umístěným v el. rozváděči RS 79. V případě nárůstu tlaku v topném systému nad 220 kpa nebo poklesu tlaku pod 70 kpa dojde k havarijnímu odstavení plynové kotelny z provozu: uzavření bezpečnostního uzávěru BAP a vypnutí veškerých elektrických zařízení (plynové kotle, čerpadla, směšovače apod.). Uvedení plynové kotelny do provozu je možné až po provedení kontroly zařízení a odstranění příčiny poruchy nebo havárie obsluhou plynové kotelny. 5. Havarijní odstavení z provozu vypnutím obsluhou. V případě poruchových nebo havarijních stavů za přítomnosti obsluhy plynové kotelny tato může odstavit plynovou kotelnu havarijně z provozu stisknutím havarijního tlačítka umístěného vně plynové kotelny u vstupních dveří. V případě stisku tlačítka dojde k havarijnímu odstavení plynové kotelny z provozu: uzavření bezpečnostního uzávěru BAP a vypnutí veškerých elektrických zařízení (plynové kotle, čerpadla, směšovače apod.). Uvedení plynové kotelny do provozu je možné až po provedení kontroly zařízení a odstranění příčiny poruchy nebo havárie obsluhou plynové kotelny

17 B.2.2. ELEKTRICKÝ ROZVÁDĚČ S VÝSTROJÍ PRO ŘÍZENÍ PLYNOVÉ KOTELNY A REGULACI VYTÁPĚNÍ VČETNĚ KABELOVÝCH ROZVODŮ Automatické řízení provozu plynové kotelny mimo řízení kaskádového zapojení plynových kotlů PK1 až PK4 zabezpečuje el. rozváděč RS 79 osazený programovatelným řídícím systémem. El. rozváděč RS 79 (viz v.č. TECHKO 4-T18-788) zabezpečuje následující funkce: ochranu proti přepětí jištění el. okruhů volba automatický/ruční provoz z menu řídícího systému napájení plynových kotlů el. energií volbu režimu provozu plynových kotlů: ZIMA (provoz vytápění + TUV), LÉTO (pouze TUV) regulaci výstupní teploty topné vody jednotlivých okruhů snímané příložnými snímači teploty podle ekvitermní křivky v závislosti na venkovní teplotě vzduchu ovládáním směšovacích ventilů SV 1 a SV4 volba provozní/záložní čerpadlové řady jednotlivých směšovacích okruhů z menu řídícího systému při normálním provozu pravidelné střídání čerpadlových řad po jednom dni provozu v případě poruchy čerpadla provozní řady automatické najetí čerpadla záložní řady řízení chodu čerpadel Č1 až Č8 na základě signálu z řídícího plynového kotle kaskády PK1 volba chodu čerpadel Č1 až Č8 v režimu AUTOMAT 0 RUČNĚ řízení chodu cirkulačního čerpadla Č9 dle týdenního časového programu havarijní odstavení plynové kotelny z provozu uzavřením bezpečnostního uzávěru BAP a vypnutím všech el. zařízení na základě vstupních údajů z ústředny detekce plynu DEGA, záplavové ústředny MAVE 2-S1, prostorového regulátoru teploty T2, snímače tlaku BP1 a havarijního tlačítka dopouštění vody do otopného systému při poklesu tlaku pod nastavenou hodnotu Obvodové schema el. rozváděče RS 79 je nedílnou součástí této projektové dokumentace. Provoz plynových kotlů PK1 až PK4 je řízen jako kaskádové zapojení s modulací výkonu ve funkci nadřazené ekvitermy vůči ekvitermní regulaci směšovacích okruhů. Další funkcí je ohřev TUV, který je zabezpečován plynovým kotlem PK4 s předností před režimem vytápění. Jednotlivé plynové kotle jsou osazeny interface IU umožňující vzájemnou komunikaci a řízení. Plynový kotel PK1 je určen jako řídící, plynové kotle PK2 až PK4 jsou řízené plynovým kotlem PK1. Na vstup řídícího plynového kotle PK1 je připojen snímač venkovní teploty vzduchu TS6 a snímač teploty topné vodyts1 za hydraulickým vyrovnávačem tlaku HVDT pro činnost kaskády ve funkci nadřazené ekvitermy. Dále je do řídícího plynového kotle PK1 přiváděn z řídícího systému kotelny digitální signál, který uvádí kaskádu do provozu nebo odstavuje z provozu podle hodnoty venkovní teploty, popř. týdenního časového programu definovaného uživatelem. Provoz plynového kotle ve funkci ohřevu TUV je řízen teplotním čidlem ST1, který je součástí ohříváku TUV OTUV. Provedení el. instalace:

18 Kabely jsou uloženy v plastových lištách LV na povrchu, popř. trubkách PE nebo v kabelových žlabech MARS na povrchu, svody kabelů k jednotlivým přístrojům uložit do PE instalačních trubek nebo lišt LV. Pro kabelové trasy budou vybudovány pomocné ocelové konstrukce. B.6. ZABEZPEČENÍ PROVOZU STÁVAJÍCÍCH ZAŘÍZENÍ. V průběhu provádění opravy bude plynová kotelna odstavena z provozu. Nejpozději však k musí být uvedena do provozu příprava TUV. B.7. PRACOVNÍ SÍLY A SMĚNNOST. Jedná se o automatické samočinně pracující zařízení nevyžadující stálou obsluhu, pouze provádění občasných pravidelných kontrol, revizí, údržby a oprav v souladu s místním provozním řádem a platnými předpisy pro plynová a elektrická zařízení. B.8. ROZPIS POTŘEBY ENERGIÍ, PALIV A VODY. Pro provoz provozního souboru je možné předpokládat následující vlastní spotřebu: Název: Množství: Jednotka: Elektrická energie 3x400 V instalovaný příkon 1,5 kw Zemní plyn max. spotřeba 20,8 m 3 (n)/h Voda max. spotřeba 0,5 m 3 /h Stlačený vzduch 0,6 MPa 0 m 3 (n)/h B.9. PŘEHLED ODPADŮ. Při provozu plynové kotelny nebudou produkovány žádné odpady. B.10. MANIPULACE S MATERIÁLEM, SKLADOVÁNÍ. Pro provoz provozního souboru není třeba zabezpečovat přísun materiálu, požadavky na skladovací prostory nejsou. B.11. ŘEŠENÍ DOPRAVY. Veškerý materiál a montážní prostředky potřebné pro provoz plynové kotelny budou dopravovány po místních a vnitrozávodních komunikacích a vnitřních chodbách, ze kterých je stavba dostupná

19 B.12. Viz kap. H. PÉČE O BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ. C. VÝROBA A MONTÁŽ ZAŘÍZENÍ. C.1. Materiál potrubní části. Pro výrobu a montáž plynové části plynové kotelny mohou být použity pouze armatury a příslušenství určené pro zemní plyn a vyhovující pro nejvyšší pracovní tlak příslušné části. Používané materiály, výrobky a technologie musí splňovat požadavky na bezpečnost a spolehlivost. Splnění těchto požadavků musí být prokázáno např. posouzením shody a vydáním prohlášení o shodě podle zákona č. 22/1997 Sb. v platném znění. Tlaková zařízení určené pro použití v plynové kotelně musí splňovat požadavky stanovené nařízením vlády č. 26/2003 Sb., v platném znění, kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení. Ocelové trubky a tvarovky musí být svařovány dle ČSN EN a platí též požadavky ČSN EN až 2, s ohledem na stanovení tloušťky stěn a volbu materiálu. Veškeré plynové rozvody budou zhotoveny z trubek ocelových bezešvých z materiálu tř. L235 NB, rozvody topné vody budou provedeny z trubek ocelových bezešvých z materiálu tř. S235 JR, impulsní potrubí budou provedena z trubek ocelových nerezových přesných tažených, dopojovací potrubí plynu, topné vody a TUV budou provedena z flexibilních nerezových vlnovcových trubek. Rozvody TUV budou provedeny z polypropylénových trubek PN 20, rozvody SV z polypropylénových trubek PN 16. V případě přírubových spojů budou použity příruby přivařovací krkové nebo ploché PN 16 nebo PN 6 s hrubou těsnící lištou. Závitové spoje budou používány do DN 50. C.2. Montáž zařízení. Montáž zařízení mohou provádět pouze osoby s patřičnou kvalifikací ve smyslu vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 21/1979 Sb. v platném znění. Nerozebíratelné spoje mohou provádět pouze pracovníci s odpovídající kvalifikací. Montáž zařízení bude provedena dle ČSN , ČSN EN 1775, vyhlášky ČÚBP č. 85/1978 Sb., v platném znění a vyhlášky ČÚBP č. 48/1982 Sb., v platném znění. Svářečské práce na plynové části mohou provádět pouze svářeči s platnou úřední zkouškou dle ČSN EN Svářečské práce musí být kontrolovány svářečským dozorem a specifikace svařovacích postupů (WPS) musí být zpracována dle ČSN EN ISO , jak pro svařování na dílně tak pro svařování v místě montáže. Svařování bude prováděno el. obloukem. Potrubí do tloušťky stěny 5 mm je možné svařovat plamenem. Montáž el. zařízení smí realizovat pouze firma s platnou kvalifikací ve smyslu Vyhlášky č. 50/1978 Sb. ve znění vyhl. ČÚBP a ČBÚ č. 98/

20 C.3. Ochranné nátěry. Ochranné nátěry budou provedeny dle technologického postupu zpracovaného dodavatelem. C.3.1. Barevné provedení jednotlivých technologických částí. Potrubní část Název odstínu Odstín dle RAL Rozvod plynu Žluť hořčičná RAL 1021 Rozvody topné vody Zeleň světlá RAL 6019 Podpěry, konstrukce Šeď sivá RAL 7038 U armatur budou ponechány nátěry provedené výrobcem. C.3.2. Stupeň korozní agresivity Nátěrový systém odpovídá ve smyslu ČSN ISO 9223 stupni korozní agresivity v městské a průmyslové aglomeraci s předpokládanou možností ovlhčení povrchu kondenzací vlhkosti v důsledku rozdílných teplot zařízení a okolní atmosféry. Číselné označení C4 C.3.3. Rámcová specifikace přípravy povrchu a nátěrových hmot. Předvyrobené potrubní díly: Způsob předběžné úpravy: Tryskání na kvalitu stupně Sa 2,5 ČSN EN ISO Profil povrchu po tryskání: Průměr 40 µm. Druh nátěrových hmot: Základní nátěr S 2318 nebo U 2008 Vrchní barva venkovní U 2070 COLORTREND BÁZE polyuretanová dvousložková vrchní barva venkovní lesklá Ředidlo: U 6002 Tužidlo: U 7002 Způsob nanášení: Podle velikosti a členitosti povrchu aplikace štětcem, válečkem, pneumatickým nebo vysokotlakým stříkáním při teplotě C a nízké relativní vlhkosti vzduchu. Rozvody montované na místě včetně opravných nátěrů: Způsob předběžné úpravy: Očištění drátěným kartáčem a smirkovým papírem, odmaštění technickým benzínem

21 Druh nátěrových hmot: Základní nátěr S 2318 nebo U 2008 Vrchní barva venkovní U 2070 COLORTREND BÁZE polyuretanová dvousložková vrchní barva venkovní lesklá Ředidlo: U 6002 Tužidlo: U 7002 Způsob nanášení: Aplikace štětcem při teplotě 5-25 C a nízké relativní vlhkosti vzduchu. Potrubí bude označeno šipkami určujícími směr proudění dle ČSN D. ZKOUŠKY ZAŘÍZENÍ. V průběhu výroby a montáže před uvedením zařízení do provozu budou provedeny následující zkoušky: D.1. KONTROLA POVRCHU, ROZMĚRŮ A SVARŮ. Po ukončení svářečských prací se kontroluje, zda s předepsanou dokumentací souhlasí hlavní rozměry, výstroj a provedení. Dále se provádí kontrola vzhledu, značek svářečů, dodržování materiálových a rozměrových norem, výchozího materiálu a kontrola značení taveb. Při kontrole a hodnocení svarů se postupuje zejména podle ČSN EN ( ), ČSN EN 1289 ( ), a ČSN EN 1290 ( ). Svarové spoje se kontrolují dle ČSN EN D.2. TLAKOVÁ ZKOUŠKA. D.2.1. TLAKOVÁ ZKOUŠKA ROZVODU PLYNU. NTL část plynové kotelny s provozním tlakem 2,1 kpa od výstupní příruby HUP po napojení plynových kotlů. Provede se vzduchem při tlaku 15 kpa. Sleduje se zda, při potírání svarových, závitových a ostatních spojů pěnotvorným roztokem nedochází k průniku vzduchu a k destrukci, nežádoucí deformaci zařízení nebo poklesu zkušebního tlaku. Tlak měřit kontrolním manometrem 0 25 kpa, φ160 mm, tř. př. 0,6. Zkoušky provádí revizní technik plynových zařízení na základě zpracovaných technologických postupů

22 D.2.2. TLAKOVÁ ZKOUŠKA OTOPNÉ SOUSTAVY. Provede se po naplnění vodou při pokojové teplotě a tlaku 0 kpa výstupy pojistných ventilů jsou zaslepeny. Sleduje se zda, nedochází k průniku vody závitovými nebo přírubovými spoji a k destrukci, nežádoucí deformaci zařízení nebo poklesu zkušebního tlaku. Tlak měřit kontrolním manometrem kpa, φ160 mm, tř. př. 1,6. Zkoušky provádí zkušební technik na základě zpracovaných technologických postupů. D.2.3. TLAKOVÁ ZKOUŠKA ROZVODŮ TUV a SV. Provede se po naplnění vodou při pokojové teplotě a tlaku 1,5 MPa výstupy pojistných ventilů jsou zaslepeny. Sleduje se zda, nedochází k průniku vody závitovými nebo přírubovými spoji a k destrukci, nežádoucí deformaci zařízení nebo poklesu zkušebního tlaku. Tlak měřit kontrolním manometrem 0 2,5 MPa, φ160 mm, tř. př. 1,6. Zkoušky provádí zkušební technik na základě zpracovaných technologických postupů. D.3. VPUŠTĚNÍ PLYNU A FUNKČNÍ ZKOUŠKY. Vpuštění plynu pro provedení kontroly bezpečnostní výstroje: Před vpuštěním plynu musí být splněny následující podmínky: 1. Provedeno dokončení montáže technologie plynové kotelny včetně provedení tlakových zkoušek. 2. Provedeno dokončení montáže odtahu spalin včetně zpracování revizní zprávy odtahů spalin. 3. Předloženy provozní revizní zprávy elektroinstalace a MaR včetně uzemnění. 4. Plynová kotelna musí být vybavena příslušenstvím dle ČSN Vpuštění plynu provede dodavatel plynové kotelny za účasti provozovatele. Od okamžiku vpuštění plynu do plynové kotelny platí pro veškeré práce a zásahy místní provozní řád. Po vpuštění plynu dodavatel plynové kotelny provede odvzdušnění technologie dle ČSN O vpuštění plynu a odvzdušnění bude sepsán zápis. Po provedení vpuštění plynu bude provedeno funkční zkoušení a zkouška těsnosti, dilatační a topná zkouška dle ČSN Funkční zkoušení součásti a celého systému má zajistit následující: - ověření řádné funkce všech součástí provozovatelem v souladu s pokyny výrobců jednotlivých součástí - nastavení a zkoušku zabezpečovacích zařízení před uvedením do provozu v souladu s uznaným zkušebním postupem - prokázání správné funkce stanice jako celku, po přezkoušení funkce a převzetí součástí

23 E. PŘEDÁNÍ A PŘEVZETÍ. Předání a převzetí plynové kotelny může být provedeno po vykonání všech výše předepsaných zkoušek, vystavení výchozích revizních zpráv vyhrazených zařízení se závěrem, že zařízení je schopné trvalého a bezpečného provozu a odstranění nedodělků a závad bránících spolehlivému a bezpečnému provozu. Předání a převzetí proběhne za účasti dodavatele zařízení a provozovatele. O předání a převzetí se vyhotoví zápis. Dodavatel plynové kotelny musí předat s kompletním zařízením dokumentaci v rozsahu dle ČSN a dále místní provozní řád plynové kotelny dle ČSN a ČSN Dále dodavatel musí předat s kompletním zařízením výbavu dle čl ČSN : přenosný hasící přístroj CO 2 s hasící schopností min. 55 B (vyhovuje např. typ S5KTe 5 kg) pěnotvorný prostředek pro kontrolu těsnosti spojů lékárnička pro první pomoci bateriová svítilna detekční trubičky na oxid uhelnatý F. PROVOZ, OBSLUHA A ÚDRŽBA. Provoz zařízení je automatický a nevyžaduje stálou obsluhu, pouze provádění kontrol, údržby a oprav dle platného místního provozního řádu. Pro provoz, obsluhu, údržbu, kontroly plynové kotelny platí příslušná ustanovení ČSN , ČSN , provozní a bezpečnostní předpisy dodavatele RS a výrobců jednotlivých zařízení a dále místní provozní řád, který bude dodavatelem zpracován do 1 měsíce od uvedení plynové kotelny do trvalého provozu. Plynová kotelna musí být pravidelně kontrolována občasnou obsluhou min. 1x za 2 dny, termín bude upřesněn místním provozním řádem. Výkonem obsluhy musí být pověřeny pouze zaškolené osoby přezkoušené ze znalosti provozních a bezpečnostních předpisů a potřebných úkonů. Obsluha nesmí provádět opravy strojního zařízení a měnit nastavení zabezpečovacích prvků. Plynová kotelna musí být pravidelně podrobována odborným prohlídkám a kontrolám min. 1x za rok, termín bude upřesněn místním provozním řádem. Odborné prohlídky, popř. údržbu a opravy plynové kotelny mohou provádět pouze osoby s patřičnou kvalifikací ve smyslu vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 21/1979 Sb. v platném znění. Při provozní kontrole se provádí zejména kontrola funkce zařízení, seřizování a zkoušení funkce zabezpečovacích zařízení a činnosti předepsané v ĆSN Plynová kotelna musí být pravidelně podrobována provozním revizím plynového zařízení min. 1x za 3 roky, termín bude upřesněn místním provozním řádem. Provozní revize mohou provádět pouze osoby s patřičnou kvalifikací ve smyslu vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 21/1979 Sb. v platném znění. Pro kontrolu spalinových cest platí nařízení vlády č. 91/2010 Sb. Je třeba provádět čištění spalinové cesty min. 1x ročně, kontrolu spalinové cesty min. 1x ročně a vybírání pevných znečišťujících částí 1x ročně

24 Autorizované měření malých zdrojů dle zákona č. 86/2002 Sb. se provádí 1x za 2 roky. Měření provádí subdodavatelsky autorizovaná osoba. Pro provoz expanzních nádob EXN, které jsou vyhrazeným tlakovým zařízením ve smyslu Vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 18/1979 Sb., platí ČSN Revize tlakových zařízení tlakových expanzních nádob: Podrobné podmínky týkající se uvádění nádob do provozu, jejich provozování, odstavování, provádění revizí a zkoušek, jakož i požadavky na bezpečnostní výstroj, obsluhu, čištění, údržbu a umístění nádob komplexně řeší ČSN Tlakové nádoby stabilní. Provozní požadavky. Revize a zkoušky smí provádět pouze revizní technik s příslušným oprávněním. Pro provoz elektrických zařízení platí: Manipulaci s rozvaděči a s el. zařízením smí provádět pouze osoba s kvalifikací "znalá" přezkoušená ze základních elektrotechnických a bezpečnostních předpisů. Na zařízení musí být prováděna pravidelná údržba a prohlídky (revize) dle platných norem a předpisů. Osoby určené k obsluze el. zařízení musí být náležitě a prokazatelně proškoleny a obeznámeny s provozním zařízením a nebezpečím, jenž může vzniknout při práci - ČSN Zvlášť musí být poučeny o první pomoci při úrazech el. proudem, povinných opatřeních při požáru apod. G. STAVENIŠTĚ A PROVÁDĚNÍ OPRAVY G.1. Charakteristika staveniště Staveništěm je místnost plynové kotelny s přilehlými místnostmi v budově MŠ Černá Hora. G.2. Zařízení staveniště Pro zařízení staveniště budou využity přilehlé místnosti u plynové kotelny v budově MŠ Černá Hora. G.3. Skládky materiálu Skládka potřebného materiálu bude v přilehlých místnostech u plynové kotelny MŠ Černá Hora. G.4. Vliv provádění prací na životní prostředí Oprava nebude mít negativní vliv na životní prostředí. G.5. Řešení dopravy. Veškerý materiál a montážní prostředky potřebné pro provedení opravy budou dopravovány po místních a vnitrozávodních komunikacích, ze kterých je stavba dostupná

25 H. BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI. ČSN ČSN ČSN ISO 3864 ( ) ČSN ČSN: Technické výkresy. Instalace. Zdravotnětechnické a plynovodní instalace. Výkresy inženýrských staveb. Výkresy vnějšího plynovodu Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky Zváranie. Bezpečnostné ustanovenia pre plameňové zváranie kovov a rezanie kovov Zváranie. Bezpečnostné ustanovenia pre oblúkové zváranie kovov Zkoušky svářečů. Tavné svařování. Část 1: Oceli ČSN ČSN EN ( ) ČSN Potrubí a armatury. Jmenovité tlaky a pracovní přetlaky ČSN EN ISO 6708 Potrubní části. Definice a výběr jmenovitých světlostí. DN ( ) ČSN EN Kovová průmyslová potrubí-část 1: Všeobecně ( ) ČSN EN Kovová průmyslová potrubí-část 2: Materiály ( ) ČSN EN Kovová průmyslová potrubí-část 3: Konstrukce a výpočet ( ) ČSN EN Kovová průmyslová potrubí-část 4: Výroba a montáž ( ) ČSN EN Kovová průmyslová potrubí-část 5: Kontrola a zkoušení ( ) ČSN Potrubí. Označování potrubí podle provozní tekutiny ČSN Armatury průmyslové - Soubor norem (platné části 1 4) ČSN Elektrická zařízení, stanovení základních charakteristik ČSN Elektrostatika-Směrnice pro vyloučení nebezpečí od statické elektřiny ČSN ed.2 Elektrické instalace nízkého napětí- Část 4-41: Ochrana před úrazem elektrickým proudem ČSN ed.2 Elektrické instalace nízkého napětí- Část 5-54: Uzemnění, ochranné vodiče a vodiče ochranného pospojování ČSN Elektrické instalace nízkého napětí -Část 6: Revize ČSN EN Elektrická zařízení pro výbušnou plynnou atmosféru - Část 10: Určování nebezpečných prostorů ČSN EN ed.3 Výbušné atmosféry - Část 17: Revize a preventivní údržba elektrických instalací ( ) ČSN EN 625 Ochrana před bleskem (část 1-4) ČSN EN ISO Zemní plyn - Standardní referenční podmínky ČSN Plynová zařízení. Zásady provozu ČSN EN 1593 Nedestruktivní zkoušení-zkoušení těsnosti-bublinková metoda ( ) ČSN EN Zásobování plynem- Svařované ocelové potrubí Funkční ( ) požadavky ČSN EN Zásobování plynem Plynovody s nejvyšším provozním tlakem do 16 ( ) barů včetně Část 1 : Všeobecné funkční požadavky Část 2 : Specifické funkční požadavky pro polyethylen (nejvyšší provozní tlak do 10 barů včetně) Část 3 : Specifické funkční požadavky pro ocel Část 4 : Specifické funkční požadavky pro rekonstrukce

26 ČSN EN Zásobování plynem Tlakové zkoušky, postupy při uvádění do ( ) provozu a odstavování z provozu. Funkční požadavky ČSN Požární bezpečnost staveb. Výrobní objekty ČSN EN A1 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb-část 1: Klasifikace podle výsledků zkoušek reakce na oheň ( ) ČSN Požárně technické vlastnosti hmot. Stanovení šíření plamene po povrchu stavebních hmot. ČSN Prostorové uspořádání sítí technického vybavení TPG TPG TPG TPG TPG Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách Připojování odběrných plynových zařízení a jejich uvádění do provozu Větrání prostorů se spotřebiči na plynná paliva s celkovým výkonem větším než 100 kw Detekční systémy pro zajištění provozu před nebezpečím úniku hořlavých plynů. Pěnotvorné prostředky k vyhledávání úniku plynu Související právní předpisy: Plynová zařízení: Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) v platném znění. Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení v platném znění. Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti v platném znění. Vyhláška č. 545/2006 Sb., o kvalitě dodávek plynu a souvisejících služeb v plynárenství Vyhláška č. 481/2005 Sb., Vyhláška, kterou se vydává Dispečerský řád plynárenské soustavy České republiky Vyhláška MPO č.251/2001sb., kterou se stanoví Pravidla provozu přepravních a distribučních soustav v plynárenství Vyhláška č. 19/2010 Sb. o způsobech tvorby bilancí a rozsahu předávaných údajů v plynárenství operátorovi trhu Vyhláška MPO č. 334/2009 Sb., o stavech nouze v plynárenství Bezpečnost práce a technických zařízení: Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, v platném znění Zákon č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, v platném znění Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění Nařízení vlády č. 26/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení, v platném znění Vyhláška ČÚBP č. 48/1982 Sb,. kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, v platném znění Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu