Univerzita Palackého v Olomouci. Fakulta tělesné kultury

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury POSTAVENÍ FITBOXU V NABÍDCE VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT Bakalářská práce Autor: Michaela Svobodová, Rekreologie Olomouc 2013

2 Jméno a příjmení autora: Michaela Svobodová Název bakalářské práce: Postavení FITBOXU v nabídce volnočasových aktivit Pracoviště: Fakulta tělesné kultury Studijní obor: Rekreologie Vedoucí bakalářské práce: PaedDr. Liběna Kováčová, Ph.D. Rok obhajoby bakalářské práce: 2014 Abstrakt: Práce se zabývá charakteristikou, historii a postavením pohybové aktivity, která je známá pod názvem FITBOX v nabídce volnočasových aktivit. Cílem práce je vyhodnotit subjektivní názory jak cvičenců, tak instruktorů lekcí FITBOXU ve fitness centru v lokalitě Prahy 5. Soubor respondentů tvořilo 46 lidí z řad cvičenců a 18 lidí z řad instruktorů. Dalším cílem této bakalářské práce je zmapování fitness center na Praze 1-5 s vyhodnocením jejich celkové programové nabídky. Ke sběru dat byla pouţita metoda anketního šetření. Bylo zjištěno, ţe FITBOX se řadí ve výčtu volnočasových aktivit na Praze 1-5 mezi nejméně početné aktivity. FITBOX je jedna z dalších pohybových aktivit, která je navštěvována především ţenami, přestoţe se jedná o pohybovou aktivitu s prvky bojového umění, u kterého se předpokládá vyšší účast muţského pohlaví. Klíčová slova: fitbox, pohybová aktivita, ţivotní styl, fitness centra Souhlasím se zapůjčením bakalářské práce v rámci knihovních sluţeb.

3 Name and surname: Michaela Svobodová Title of the thesis: The role of FITBOX in leisure activities Work place: Faculty of Physical Culture Study: Recreology Thesis Supervisor: PaedDr. Liběna Kováčová, Ph.D. Year thesis defense: 2014 Abstract: The work deals with the characteristics, history and status of physical activity, which is known under the name FITBOX menu of leisure activities. The aim of this work is to determine the subjective opinions of people practicing FITBOX and trainers who lead FITBOX classes in the fitness center in Prague 5. The survey took place in fit center called Euphoria, located in Prague 5. We asked 46 people from among exercisers and 18 people from the instructors. Another objective of this work is to analyze fit centers in Prague 1-5 and evaluate their overall program schedule. The data collection method was used the questionnaire survey. Based on the data processing was arrived to the conclusion that in the list of physical activities FITBOX among the least numerous activities in Prague 1-5. FITBOX is one of the more physical activities, which is frequented mostly by women, although it is a physical activity with elements of martial arts, which is expected to greater male participation. Key words: fitbox, box, physical activity, life style, fit centers I agree the thesis paper to be lent within the library service.

4 Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou písemnou práci zpracovala samostatně s odbornou pomocí PeadDr. Liběny Kováčové, Ph.D., uvedla všechny pouţité literární a odborné zdroje a řídila se zásady vědecké etiky. V Olomouci dne

5 Především děkuji PeadDr. Liběně Kováčové, Ph.D. a to za laskavé vedení práce, vstřícné jednání, mnoţství cenných rad a podnětů. Dále děkuji Bc. Jiřímu Sajblovi za konzultaci, postřehy a ochotu. Velice také děkuji své rodině a příteli Mgr. Lukáši Konopkovi, kteří za mnou po celou dobu studia stáli, projevovali mi podporu, vlídnost a trpělivost při mém studiu.

6 1 Úvod Syntéza poznatků Pohybová aktivita a její význam Aerobní pohybová aktivita a její druhy Pohybová inaktivita a její následky Fitbox Charakteristika Terminologie FITBOXU Stavba lekce a doba trvání Vybavení pro FITBOX Moţnosti tvorby lekce Osobnost instruktora Pitný reţim Vzdělávací systém FITBOXU Cíle, problémové otázky Metodika Charakteristika souboru Metody sběru dat Metody zpracování dat Výsledky Anketní list č. 1 pro cvičence Anketní list č. 2 pro instruktory Výsledky zmapování fitness center a jejich programové nabídky Diskuze Závěr... 47

7 8 Souhrn Summary Referenční seznam Přílohy... 52

8 1 ÚVOD V dnešní uspěchané době plné nových technologií věnujeme více času našemu zaměstnání a rodině, přičemţ však zapomínáme na sebe. Chybí nám aktivně strávený volný čas, regenerace psychických a fyzických sil. Máme pocit tzv. časového presu neboli chronického nedostatku času. V moderním pojetí se pojmu volný čas věnovala celá řada sociologů a filozofů. Jedním z nejvýznačnějších sociologů byl francouzský autor Joffre Dumazedier, který je autorem také řady spisů. Charakterizoval volný čas na volný čas a mimopracovní dobu (in Hodaň, Dohnal, 2008). Odbíjíme se nezdravým rychlým jídlem, trávíme denně více jak 8 hodin v zaměstnání a na jakoukoli pohybovou aktivitu nám nezbývá volný čas ani dostatek energie. Přitom existuje neuvěřitelně pestrá nabídka volnočasových aktivit. Ţivotní styl kaţdého z nás je však velmi odlišný. Co vlastně znamená pojem ţivotní styl a ţivotní způsob? Autoři se shodují na tom, ţe ţivotním stylem se rozumí souhrn všech lidských aktivit, které se v ţivotě jedince neustále opakují a mají dlouhodobější charakter. Ţivotní způsob pojednává o chování, vazbách či ţivotních zvycích jedince či skupiny. Ţivotní způsob dělníků bude odlišný, neţli ţivotní způsob ředitelů firem nebo makléřů (Hodaň & Dohnal, 2008; Slepičková, 2000; Maříková et al., 1996). Ţivotní styl lze rozdělit na několik úrovní (Vaďurová, Mühlpachr, 2005): - Všední ţivot zákonité změny v jednání - Empirická pojmenování jednotlivých činností v lidském ţivotě - Teoretická systém znalostí a názorů, který zachycuje a vysvětluje určité zákonitosti v chování lidské společnosti Ţivotní styl také velice úzce souvisí s pohybovým reţimem kaţdého jedince. Závisí na sociální síti a roli jedince v ní, na výchově v rodině aj. Pohybový reţim je také ovlivněn věkem, pohlavím, zdravím jedince a profesní rolí. Za pohybový reţim lze označit pravidelné, opakující se pohybové aktivity nebo činnosti netělovýchovného charakteru. Jedná se například o práci na zahradě, úklid domácnosti nebo procházky přírodou (Hodaň, Dohnal, 2008). Jednou z moţností, jak strávit efektivně volný čas, můţe být účast na pohybové aktivitě FITBOX. Téma předloţené bakalářské práce jsem si zvolila především z toho důvodu, abych 8

9 FITBOX představila více široké veřejnosti a abych se o této pohybové aktivitě dozvěděla o něco více, neţ mi bylo doposud známo. FITBOX lze začlenit do nabídky volnočasových aktivit, kde se jedná o novinku a to i v rámci celosvětového měřítka. FITBOX je řazen do upolových sportů. FITBOX je tvořen bojovými prvky s prvky sebeobrany, které lze zpozorovat například v thaiboxu či kickboxu, ke kterému má nejblíţe. Klaus Nonnenmacher (2009) píše o kickboxu jako o jediném sportovním odvětví, kde se zapojuje nejvíce svalových skupin, kde se rychle odbourávají tuky, a zlepšuje fyzická kondice. FITBOX nabízí to samé a navíc je to pohybová aktivita, která je prováděná v rytmu hudebního podkladu. Doslova lze FITBOX rozdělit na fitness a box. Ráda bych touto prací také pomohla k jeho viditelnosti, rozvoji či podání nových informací o dalších moţných funkcích této pohybové aktivity. 9

10 2 SYNTÉZA POZNATKŮ 2. 1 POHYBOVÁ AKTIVITA A JEJÍ VÝZNAM Rýdl (2000) uvádí, ţe se pohyb netýká pouze kosterního svalstva, ale má také psychofyziologické aspekty. Jedná se tedy i o myšlenky, city a nálady (In: Kováčová, 2012). Bouchard, Blair & Haskell (2007) charakterizovali pohybovou aktivitu jako aktivitu definovanou jako jakýkoli tělesný pohyb zajišťován kosterním svalstvem směřující ke zvýšení energetického výdeje nad úroveň klidového metabolismu člověka (In: Sigmund, Sigmundová, 2011). Pohybovou aktivitu lze rozdělit na aktivitu vykonávanou jak v zaměstnání, tak i ve škole, v domácnosti, ve volném čase a sportu. Za pohybovou aktivitu lze označit také proces, který je součásti dopravy a přesunů z místa na místo (Sigmund, Sigmundová, 2011). Mluvíme-li o: habituální pohybové aktivitě, máme na mysli aktivitu prováděnou organizovaně i neorganizovaně a to jak v zaměstnání, tak i ve škole. Řadíme do ní veškerou lokomoci, hru i sport. organizované pohybové aktivitě, jedná se o přesné uspořádání záměrné pohybové aktivity, která je vedená pedagogem či trenérem. Základ organizované pohybové aktivity tvoří tělesná výchova ve školách a také tréninkové jednotky. neorganizované pohybové aktivitě, máme na mysli aktivitu, prováděnou ve svém volném čase bez pedagogického dozoru, kdy se můţe jednat i o spontánní pohybovou aktivitu. Pohybová aktivita klade důraz na dobrý tělesný i duševní stav jedince. V dnešní uspěchané době, mají někteří z nás problém najít si čas na sport, či jakoukoliv pohybovou aktivitu. Přijdeme-li z práce, jsme tak unaveni, ţe nás ani nenapadne vzít například svého psa na delší procházku. Nenapadne nás také obout si tenisky a jít si zaběhat do nejbliţšího parku či dokonce navštívit fitness centrum. Lidské tělo je uzpůsobeno k pohybu, a pokud mu není poskytnut dostatečný pohyb, svalstvo ochabuje a začnou se tvořit tukové polštáře. 10

11 Za posledních několik let se výrazně omezila celková pohybová aktivita, obrovsky vzrostlo psychické vypětí a klesla úroveň kvality ţivotního prostředí. Člověk si poškozuje zdraví konzumací alkoholu, tabákových výrobků a uţíváním nadměrného mnoţství léčiv (Šimonek, 2000) AEROBNÍ POHYBOVÁ AKTIVITA A JEJÍ DRUHY Aerobní pohybová aktivita je taková činnost, při které práce svalů a metabolické procesy v nich probíhají za dostatečného přísunu kyslíku, přičemţ aktivita nízké aţ střední intenzity trvá více jak třicet minut za zvýšené tepové frekvence. Po delší době začne tělo vyuţívat jako hlavní zdroj energie tukové zásoby, coţ má za následek postupnou redukci hmotnosti. Aerobní aktivita je nejlepší činnost, která posiluje funkci srdce a nejúčinněji redukuje hmotnost. Jedná se o činnost rozvíjející celkovou vytrvalost. Mezi aerobní aktivity lze zařadit především činnosti lokomočního charakteru jako je například kondiční běh, spinning, jogging, zumba aj. Toufarová (2003) uvedla podmínky, za kterých má aerobní cvičení pozitivní vliv na organismus. Jedná se o frekvenci, intenzitu a time (čas). Maximální aerobní výkon je nejlepším ukazatelem všeobecné tělesné zdatnosti a to především z toho důvodu, ţe závisí na výkonnosti plic, cévním systému a srdci (Cooper, 1983; Teplý, 1995). Chceme-li, aby organismus pracoval aerobně, musí mít dostatečný přísun kyslíku. Tepová frekvence by se tedy měla pohybovat vţdy v aerobním pásmu, jedině za této situace bude cvičení nejúčinnější. Tepovou frekvenci je důleţité udrţovat mezi dolní hranicí aerobního pásma 65% maximální tepové frekvence a horní hranicí aerobního pásma 80% maximální tepové frekvence. Své aerobní tepové pásmo si smí kaţdý vypočítat dle jednoduché rovnice (Blahušová, 1995). 220 minus věk = maximální tepová frekvence max. TF x 0, 65 = 65 % max. TF max. TF x 0, 80 = 80% max. TF 11

12 Fitness zóny představují stupně intenzity zatíţení. Intenzitu zatěţování je nutno volit s ohledem na věk, fyzickou kondici a cíl dané pohybové aktivity. Ve FITBOXU jsou známy pod názvoslovím FITBOX ZÓNY. Jedná se o rozdělení na zóny dle způsobu hrazení energie. Na základě těchto zón je moţné rozdělit tréninkové lekce podle srdeční frekvence na určitá zatíţení (Vinkler, 2011). Senior zóna (50-60% max.tf) Zóna, kde se maximální srdeční frekvence pohybuje mezi 50 60% zatíţení. Jedná se zde o velmi nízké zatíţení a proto je senior zóna vhodná především pro starší osoby, začátečníky či jedince s vysokou nadváhou (Vinkler, 2011). V této oblasti zatíţení se jedná především o celkovou regeneraci. Spalují se tuky při horní hranici zatíţení, zlepšuje se celková látková výměna, organismus se připravuje na vyšší zátěţ a hromadí se energie. Zaměstnáváme především mysl a tím se i více koncentrujeme na dobré provedení prvku (Vinkler, 2011). Hlavním účelem senior zóny je tedy regenerace s celkovým uvolněním. Snaţíme se, aby se klienti cítili lépe a uvolněně. Údery a kopy vedeme pomalu, plynule, bez švihu a pouze s náznakem dotyku. Soustředíme se na dýchání a svaly a na jejich dokonalou práci (Vinkler, 2011). Slim zóna (65-75% max.tf) Ve slim zóně se jiţ jedná o aerobní zatíţení, v kterém vyuţíváme tuky jako hlavní energetický zdroj. Jedná se o lehkou aţ střední intenzitu zatíţení. Posilujeme kardiovaskulární systém, zlepšuje se látková výměna a organismus připravujeme na vyšší zatíţení (Vinkler, 2011). Hlavním úkolem slim zóny je, aby klient v daný okamţik věděl, ţe spaluje přebytečné tuky, čímţ dochází k regulaci hmotnosti. Fitness zóna (75-85% max.tf) Fitness zóna je zaměřena především na rozvoj kondice. Pohybujeme se zde těsně pod anaerobním prahem s převládajícím aerobním zatíţením, kde rozvíjíme vytrvalost (Skopová & Beránková, 2008). V této zóně je posilováno srdce, u plic se zlepšuje postupně schopnost 12

13 okysličovat krev a naopak odstraňovat kysličník uhličitý. Při spodní hranici zatíţení jsou spalovány tuky, zvyšuje se aerobní výkonnost a zlepšuje se krevní oběh (Vinkler, 2011). Power zóna (85 (100%) max. TF) V power zóně je jiţ intenzita zatíţení na velmi vysoké úrovni. Pohybujeme se u anaerobního prahu s vysokou zátěţí. Power zóna se doporučuje pouze pro zkušené a trénované cvičence, kteří cvičí jiţ několik let. Trénink v power zóně trvá pouze pár minut a lze jej povaţovat za sportovní výkon. Ve věkové skupině nad 35 let se doporučuje navštívení laboratoře a absolvování zátěţových testů pod dohledem lékaře, který by posoudil, zda je tento druh zatíţení vhodný či nikoliv (Vinkler, 2011). Jelikoţ je pohybová aktivita FITBOX prováděná za rytmu hudby, je důleţité vybrat správné tempo v kaţdé fitness zóně. Tempo znamená rychlost, jakou skladba hraje. Je dáno rychlostí, jakou po sobě následují základné doby. V notovém zápise se setkáváme nejčastěji se značkou MM, která znázorňuje počet základních rytmických jednotek za minutu (Zenkl, 2003). V modernější hudbě se lze setkat nejčastěji se značením BPM neboli BEATS PER MINUTE. Zóna Tempo hudby (BPM) Zahřátí Senior Slim Fitness Power Floowork Tabulka č. 1 Přehled tempa hudby Kaţdý hudební styl má své dané tempo a kaţdá část lekce FITBOXU potřebuje jinak rychlou hudbu. Jiné tempo bude u zahřátí a zcela jiné například v případě POWER zóny. Při zahřátí se doporučuje tempo hudby v rozmezí od BPM. Dochází zde k nastartování organismu, k přípravě na zátěţ a prokrvení svalů. Rozdíl samozřejmě lze nalézt i v jednotlivých zónách. Při SENIOR nebo SLIM zóně se rychlost hudby nachází v rozpětí od 13

14 BPM, ve FITNESS zóně od BPM, v POWER zóně od BPM, ve FLOORWORK zóně od BPM a nakonec stretching, v kterém se jedná čistě o relaxační pomalou hudbu ke zklidnění těla a mysli POHYBOVÁ INAKTIVITA A JEJÍ NÁSLEDKY Pohybová inaktivita je opak pohybové aktivity s minimálním výdejem energie, minimální tělesnou aktivitou, kdy se energetické nároky rovnají klidovému metabolismu. Lidé, kteří mají málo pohybu a hodně pohybové inaktivity jsou označování jako sedaví. Pohybová inaktivita má negativní dopad na zdraví, úzce souvisí s obezitou a některými chronickými onemocněními. Pohybová inaktivita je způsobena především dnešním ţivotním stylem a to především: Sníţená potřeba pohybové aktivity doma, ve společnosti, v zaměstnání Vyuţívání k přepravě motorových vozidel a městské hromadné dopravy místo chůze či jízdy na kole Vyuţívání informačním technologií ve svém volném čase i v pracovním, převáţně sedavého charakteru (počítač, televize, internet) Pouţívání eskalátorů a výtahů (Sigmund, Sigmundová, 2011) 14

15 2. 2 FITBOX CHARAKTERISTIKA FITBOX je novinkou v oblasti fitness. Tato pohybová aktivita je prováděna ve skupině pod vedením vyškoleného instruktora za rytmu hudebního podkresu. Výběr správné hudby je jedním z nejdůleţitějších aspektů při tvorbě FITBOX lekce. Vybranou hudbou lze zrcadlit osobnost samotného instruktora. Instruktor by tak měl znát elementární informace o hudbě a její tvorbě, a pokud je dostatečně zručný, můţe si poté hudbu do svých lekcí tvořit sám. Hudba udává rytmus, takt a tempo, ale je také důleţité, aby byla líbivá, strhující a hlavně motivující a dokázala tak vykouzlit úsměv a dodat energii všem, kteří se FITBOX lekce zúčastní. Klienti při cvičení nacházejí jak zábavu, tak i motivaci, zlepšení kondice, psychické uvolnění a spálení přebytečných kilogramů. Cvičenci vykonávají cviky na speciálně upravených boxovacích totemech naplněných vodou či pískem (Vinkler, 2011). FITBOX je revolučním cvičením především v tom, ţe svou úroveň cvičení najde kaţdý. Cvičit můţe jak dítě, tak i osoby starší s jakoukoli úrovní zdatnosti (Vinkler, 2011). FITBOX zahrnuje několik základních úderů a kopů, které je moţné kombinovat a tudíţ by se u klientů nemusel projevovat pocit nudy. FITBOX obsahuje několik druhů lekcí v několika úrovních, v kterých si smí vybrat kaţdý, dle svých individuálních potřeb (Vinkler, 2011). FITBOX je licenční program a to především proto, aby instruktoři, kteří FITBOX lekce vedou, byli důkladně připraveni a vystupovali jako profesionálové, kteří budou schopni reagovat na jakoukoliv situaci, která nastane při vedení hodiny. FITBOX lekce smí nabízet pouze autorizovaná centra, kde instruktoři vedoucí FITBOX lekce jsou certifikovaní s licencí FITBOX (Vinkler, 2011). 15

16 TERMINOLOGIE FITBOXU První údery a kopy, se kterými přijde nový cvičenec do kontaktu, by měly být jednoduché a srozumitelné. Z tohoto důvodu ve většině fitness center, které provozují FITBOX a které jsem měla moţnost vyzkoušet, jsou lekce zaměřené speciálně pro začátečníky, pokročilé a pro ty, kteří zvládají všechny údery a kopy bez problému. Záleţí na instruktorovi, kterými údery začne a jakou zvolí pro danou lekci metodiku učení. Lze však říci, ţe převáţně se u začátečníků začíná s výukou úderů a aţ poté kopů. Co je velmi důleţité, instruktor nesmí opomenout upozornit cvičence, jaké postoje při daném úderu či kopu zaujmout. V tabulkách níţe jsou popsány výchozí pozice FITBOXU, údery rukou a kopy (Vinkler, 2011). Vše je pro přehlednější orientaci ilustrováno vlastnoručně pořízenými fotografiemi. Základní pozice rukou Ruce jsou před obličejem, čímţ plní takzvanou krycí funkci. Ruce jsou dané v pěst, kdy palec je poloţen na ostatních prstech. Pěsti se nesmí svírat moc pevně, naopak zápěstí a paţe musí být vţdy pevné, aby nedocházelo ke zranění při úderech do totemu. Výchozí pozice FITBOXU Název Popis Odkaz Přední pozice neboli FRONT POSITION Postavení do GARDU Cvičenec zaujme stoj rozkročný, čelem k totemu, kolena lehce pokrčená, lehce podsazená pánev, zpevněné břišní svalstvo a ruce zaujímají pozici před obličejem, jedná se o takzvané krytí obličeje s lokty u těla V tomto postavení se jiţ 16 Obrázek č. 31 Front position Příloha č. 6 Obrázek č. 32 Postavení do

17 Boční postavení neboli SIDE POSITION jedna noha přesouvá mírně do boku a dozadu. Kolena jsou mírně pokrčená, pánev lehce podsazená, břišní svalstvo zpevněné, lokty jsou tlačeny pořád k tělu a ruce jsou v pěst před obličejem. Z této pozice jsou jiţ vedeny údery a kopy. Stoj opět lehce rozkročný, na úroveň boků, kolena mírně pokrčená, stále podsazená pánev a zpevněné břišní svalstvo. Ruce jsou v pěst a míří do strany. Jedná se zde o postavení k totemu vţdy bokem. Gardu Obrázek č. 33 Postavení do Gardu Příloha č. 6 Obrázek č. 34 Příloha č. 6 Tabulka č. 2 Výchozí pozice FITBOXU Údery rukou Název Popis Odkaz Jab Jab je úder pěstí, který je veden přímo vpřed. Paţe je mírně pokrčená, aby nedošlo k poškození ramenního kloubu či lokte. Při úderu je vydechováno. Lze rozlišit tři druhy úderů: jab up, jab center, jab down, kdy kaţdý úder směřuje na jinou část 17 Obrázek č. 35 Jab center Obrázek č. 36 Jab down Obrázek č. 37 Jab up Příloha č. 6

18 Hook Upper cut Elbow Uraken Šuto totemu. Jab up směřuje na úroveň obličeje, jab center na úroveň hrudníku a jab down na úroveň břicha. Posledním postavením je jab side, který lze také rozdělit do tří úrovní a to up, center a down. V jediné, v čem se liší, je boční postavení, jak uţ sám název vypovídá. Úder vedený ze strany směřující na boční stranu obličeje. Loket, rameno a zápěstí jsou ve stejné úrovni. Paţe mírně pokrčená. Upper cut je také znám pod názvem zvedák. Jedná se o pohyb vedený ze spodu směřující na bradu. Pohyb stejně jak u hooku veden ze strany. Paţe pokrčená v lokti, pěst směřující k rameni, úder loktem do totemu. Úder vedený obloukem do kříţe, kdy úderová plocha je hřbet ruky, která je v pěst, zápěstí uvolněné. Úder veden opět obloukem, úderovou plochou se zde Obrázek č. 38 Hook Příloha č. 6 Obrázek č. 39 Upper cut Příloha č. 6 Obrázek č. 40 Elbow Příloha č. 6 Obrázek č. 41 Uraken Příloha č. 6 Obrázek č. 42 Šuto 18

19 Teišo Otoši Cross punch Speedbag stává malíková hrana otevřené dlaně, kdy jsou prsty u sebe, a je zpevněné zápěstí. Samotný lze vést dlaní vzhůru nebo dlaní dolů. Úder vpřed, kdy úderovou plochu tvoří teišo, neboli spodní část otevřené dlaně, takzvaná pata dlaně. Jedná se o úder vedený ze shora dolů na vrchol totemu. Úderovou plochou se zde stává malíková část ruky v pěst. Z gardové pozice úder veden ze zadní ruky. Probíhá zde rotace celého těla a to pánve, trupu, kolene i chodidla. Pravidelně se opakující údery levou i pravou pěstí na úrovni obličeje. Úderová plocha je zde opět malíková hrana pěsti ruky. Rychlost můţe být pomalá, či rychlá, záleţí na instruktorovi. Příloha č. 6 Obrázek č. 43 Teišo Obrázek č. 44 Teišo Příloha č. 6 Obrázek č. 45 Otoši Příloha č. 6 Obrázek č. 46 Cross punch Příloha č. 6 Obrázek č. 47 Speedbag Příloha č. 6 Tabulka č. 3 Údery rukou 19

20 Kopy Knee up bez drţení Cross knee Kick front Zvednutí kolene do výšky na úroveň pánve. Kop kolenem lze provést s přitáhnutím nebo bez drţení totemu. Koleno směřuje vpřed, záda jsou rovná a mírně zakloněná, břišní svalstvo zpevněné. Kop kolenem, ale do kříţe. Boční postavení k totemu a zadní noha zvedne pokrčené koleno. Je zde prováděn rotační pohyb pánve a kolene. Koleno je vedeno obloukem, nikoli zespodu. Opět jsou záda narovnaná, lehce zakloněná, břišní svalstvo zpevněné. Kick front znamená kop vpřed. Postavení čelem k totemu, noha je zvednuta do pozice knee up a kope se vpřed do totemu celým chodidlem, jakoby ve snaze odtlačit totem vpřed. Břišní svalstvo je zpevněné a ruce jsou stále před obličejem v defenzívní pozici. Je zde velmi důleţité správné provedení. Obrázek č. 48 Knee up Příloha č. 6 Obrázek č. 49 Cross knee Příloha č. 6 Obrázek č. 50 Kick front Příloha č. 6 20

21 Kick side Kick back Front kick up Jedná se o kop do boku. Je zaujmu to postavení do side position a vnitřní noha je zvedlá do postavení knee side. Zpevněno je břišní svalstvo, záda mírně zakloněná a celým chodidlem se kopne do totemu. Jedná se o kop vzad. Stojí se v postoji back position, jedna noha se zvedne do postavení knee up s mírným předkloněním. Pohled se za sebe a teprve poté vykop nohou směrem do totemu. Úderová plocha je celé chodidlo. Je důleţité si dávat pozor na zpevnění hýţdí, břišního svalstva a rovných zad. Front kick up znamená kick front s výskokem. Obrázek č. 51 Kick side Příloha č. 6 Obrázek č. 52 Kick back Příloha č. 6 Obrázek č. 53 Front kick up Příloha č. 6 Tabulka č. 4 Kopy 21

22 STAVBA LEKCE A DOBA TRVÁNÍ Délka lekce FITBOXU převáţně dosahuje max. 50 minut. Plán kaţdé lekce je velmi důleţitý, přičemţ záleţí na tom, zda je chtěno vytvořit aerobní, posilovací či kombinovanou skladbu. Při plánu stavby lekce je vţdy potřebné si určit, pro koho je lekce stanovená a co bude náplní dané hodiny. Beránková a Skopová (2008) rozdělují lekce dle převahy činností na aerobní nebo posilovací lekci a rozdělení lekce dle zdatnosti, věku a pohlaví cvičících. Stejně jako je tomu u lekce aerobiku, také při lekci FITBOXU se doporučuje pouţívání sport-testerů. Pouţíváním sport-testerů si můţe cvičenec ohlídat svou tepovou frekvenci, čímţ lze zjistit, zda se jiţ nachází v aerobní zóně, či ji překročil a dostal se tak do zóny anaerobní, v které je jiţ spalování tuků zaměněno za cukry. Zvlášť vhodné je uţití sporttesterů pro začátečníky, kteří postrádají předchozí pohybovou zkušenost. Ti budou muset zvládnout lekci s většími energetickými nároky, budou zapojovat zbytečně svaly, které se aţ tak nezapojují do vedení pohybu a srdeční frekvence bude kolísat. Tito začátečníci se nikdy nesetkali s aerobním cvičením, tudíţ nemají zaţité vnitřní pocity spojené s tímto cvičením, přičemţ těţko odhadnou svou cílovou intenzitu cvičení (Skopová, Beránková, 2008). Kaţdá cvičební jednotka by měla obsahovat: 1. Rozcvičení Warm up Protaţení Pre-stretching délka trvání: 5 10 minut 2. Hlavní část Senior, Slim, Fitness, Power zóna délka trvání: minut 3. Zklidnění cool down Závěrečné protahování stretching délka trvání: minut (Vinkler, 2011) Výše uvedené obsahové rozdělení platí všeobecně u kaţdé cvičební jednotky. V rámci FITBOXU však celková doba trvání lekce je max. 50, tudíţ se zde spojuje rozcvičení, protaţení, zklidnění a závěrečné protahování. 22

23 Délka rozcvičení nebo také pre-strechingu je volena dle ročního období a denního času. Pokud je období zimy a venku je chladno, protaţení trvá déle, aby byly ztuhlé svaly pořádně protaţeny a zahřáty. Naopak pokud je venku třicet stupňů nad nulou, svaly zahřívat jiţ není nutné a protahovací část je zkrácena na nezbytně nutnou. Rozcvičení je potřebné hned z několika důvodů: Přeorientování svých myšlenek a soustředění se pouze na cvičení (pracovní či rodinné problémy, škola atd.) Příprava těla na aktivitu vyšší intenzity (zvýšení teploty) Redistribuce krve do pracujících orgánů, zlepšený průběh biochemických reakcí Pozvolné zvýšení srdeční frekvence a ventilace plic Motivace ke cvičení Zlepšuje se elasticita kloubů a šlach (Skopová, Beránková, 2008) V této části lekce jsou u FITBOXU charakteristické údery pouze do vzduchu, dechová cvičení a je jiţ zde učeno cvičence techniku provedení jednotlivých kopů a úderů. Je zde důleţité vyvarovat se některým cvikům, jako jsou například silová cvičení, hyperextenze kolenních kloubů a záklony hlavy. Také je potřeba dávat si pozor na ostré úhly, kterých je moţné docílit u výpadů do stran, dopředu, dozadu, při poskocích a krocích (Vinkler, 2011). Hlavní část lekce je rozdělena do několika zón, které jsou charakteristické pro určitou fyzickou zátěţ. V případě pohybové aktivity FITBOX se jedná o senior, slim, fitness a power zónu. Blíţe jsem zóny specifikovala v kapitole Jako poslední a nejdůleţitější část celého cvičebního bloku je streching. Při strechingu jsou protahovány všechny zatěţované svalové skupiny. Zahřáté svaly je potřeba řádně protáhnout a organismus po zátěţi zklidnit. Tímto úkonem lze dosáhnout klidové tepové frekvence, čímţ se ze svalů vyplaví kyselina mléčná a svaly cvičence po cvičení tolik nebolí (Vinkler, 2011; Skopová, Beránková, 2008). Při stretchingu by se měla zklidnit tepová frekvence a mělo by se dostavit psychické uvolnění. V průběhu protahování lze vyuţívat také techniky dálného východu, to znamená hry 23

24 s energií, meditační hudba, postupné uvolňování mysli a různá dechová cvičení (Vinkler, 2011) VYBAVENÍ PRO FITBOX Aby bylo moţné pohybovou aktivitu FITBOX provozovat nebo se jí zúčastnit, je nutné mít určité vybavení. Kaţdý cvičenec by měl vlastnit bandáţe nebo rukavice slouţící k ochraně kloubů a zápěstí. Pokud nemá zájem o investování do této pohybové aktivity, je moţno si ve všech fitness centrech bandáţe a rukavice vţdy před lekcí vypůjčit. Oblečení by mělo být prodyšné a dostatečně volné. Obuv by měla mít odpruţenou patu a špičku, aby nedocházelo k nadměrnému zatěţování kloubů a páteře. Totem se skládá z úderové plochy, takzvaného válce a jeho stabilitu udrţuje pilot. Moţná nastavitelná výška se pohybuje od 180 cm do 230 cm. Váha totemu se liší dle toho, zda je pilot naplněn vodou či pískem. V případě náplně vodou, váha totemu se bude pohybovat okolo 120 kg. Pokud bude totem naplněn pískem, váha totemu dosáhne 180 kg (Vinkler, 2011). Obrázek č. 1 Fitbox totem 24

25 Obrázek č. 2 Fitbox rukavice Obrázek č. 3 Bandáţ ( 25

26 MOŢNOSTI TVORBY LEKCE V aerobiku je na výběr mnoho moţností, jak tvořit lekce. Dle Skopové a Beránkové (2008) je to proudová metoda, pyramida, obrácená pyramida, řetězová metoda, bloková metoda, metoda vrstvení, metoda vkládání neutrálního kroku, vývoj prvků a metoda měnící části. Ve FITBOXU se nabízí celkem 4 moţnosti, jak tvořit lekci. Těmi moţnostmi jsou: one plus one, rounds, circle a freestyle. One plus one Instruktor má na danou hodinu připravenou svou vymyšlenou choreografii, kterou bude chtít své cvičence naučit. Začne postupně choreografii sestavovat učením jednotlivých úderů a kopů a pomocí vybraných metod výuky. Na konci lekce by měli všichni cvičenci celou choreografii ovládat. Opakuje se celá sestava 4 krát aţ 15 krát podle časových moţností. Samozřejmostí je vnímat hudební podkres a skládat danou sestavu do 4 osmiček. Tato tvorba výuky je docela náročná a to jak na paměť klienta, tak na paměť instruktora. Je příhodné vědět, ţe v tomto případě méně náročné kombinace znamenají menší riziko zranění a proto jsou vhodnější při výuce. Někdy méně znamená více a platí to i v tomto daném případě (Vinkler, 2011). Rounds Jedná se o nácvik několika prvků rozdělených do několika choreografií. Lze zde uplatnit různé metody výuky jako je např. metoda bloková nebo metoda kalifornská. Nejprve je naučena jedna choreografie a opakuje se tak dlouho, dokud ji cvičenci zcela neovládají, poté je zaměřena pozornost na choreografii druhou a opět se několikrát zopakuje do úplného naučení. Mezi obě choreografie lze vloţit takzvané vsuvky vyššího aerobního zatíţení, jako je například lehčí běh (jogging) nebo boxerské poskoky (shuffle up). Pro samotného instruktora je z hlediska přípravy tato daná tvorba lekce nenáročná a pro cvičence je bezpečnější z hlediska nízkého rizika zranění (Vinkler, 2011). 26

27 Circle Pod tímto pojmem se rozumí takzvaný kruhový trénink, kdy se cvičenci postupně učí kopy a údery na jednotlivých stanovištích. Dle počtu klientů se utvoří skupinky a jejich působení na stanovištích se mění po 1 minutě (Vinkler, 2011). Freestyle Jak uţ samotný název napovídá, jedná se o kopy a údery, které si cvičenec vybere sám. Freestyle se můţe pouţít posledních 5 10 minut před ukončením lekce a slouţí k úplnému psychickému i fyzickému uvolnění. Cvičencům tak dáváme prostor k tomu, aby si sami vybrali jednotlivé prvky z hodiny, nejlépe jednodušší (jab up, hook, speedbag) a po dobu například 2 minut vyuţili své poslední síly a dali do úderů maximum. Cvičenci jsou většinou po odcvičené hodině hodně unavení, potřebují tedy do Freestyle lekce povzbudit a motivovat. Velkou část cvičenců velice povzbudí, kdyţ jim sdělíme, ať si pod totemem představí svého nepřítele například z práce nebo svého okolí (Vinkler, 2011). 27

28 OSOBNOST INSTRUKTORA Záleţí především na samotném instruktorovi, jak bude daná lekce probíhat a jak bude formulována. Instruktor by měl umět zaujmout, přičemţ je zapotřebí mít také v daném oboru alespoň minimální vzdělání. Instruktoři učící FITBOX musí mít certifikát o způsobilosti výuky, který lze získat na základě praktických a teoretických zkoušek prováděných školitelem. Instruktor by měl výborně ovládat jak verbální tak i neverbální komunikaci. Mikuláštík (2003, 112) cituje ve své knize Cicera: Řečník totiţ musí mít obsáhlou znalost přemnohých věcí, bez které hlasitost výrazů jest prázdná a směšná. Verbální komunikace Pod pojmem verbální komunikace se skrývá komunikace pomocí slov a jazyka. Tento druh komunikace můţe být psaný či mluvený, přímý nebo zprostředkovaný, anebo ţivý či reprodukovaný (Mikuláštík, 2003). V tomto případě se jedná především o projev mluvený. Aby cvičenci mohli lépe a rychleji porozumět pokynům, musí být pokyny zřetelné a srozumitelné. Dle těchto aspektů jsou poté voleny ty správná slova. Význam řeči tedy určují lidé, ne slova (Mikuláštík, 2003, 115). Při verbální komunikaci jsou pouţity paralingvistické aspekty řeči. Pomocí hlasové intonace lze cvičence motivovat například k lepším výkonům, někdy i k překonání sebe samotného. Také pomocí hlasitosti verbálního projevu lze dát najevo naše zaujetí pro daný cvik anebo k přilákání pozornosti. Je velmi důleţité mluvit dostatečně nahlas, ne však křičet. Dalším důleţitým aspektem je, aby lektorům bylo rozumět a aby dávali cvičencům pokyny týkající se změny prvku včas vědět dopředu. Velice důleţitá je také intonace hlasu, pomocí které se můţe utvářet atmosféra v sále. Instruktor by měl být na své hodiny vţdy připraven, ať uţ se jedná o prvky nebo zvolení té správné metody či o výběr hudby. Celou hodinu je také moţné občas rytmizovat počítáním dob. Při tomto úkonu se však klade na zřetel, aby počítání dob nebylo příliš časté a to z toho důvodu, ţe se tím bude hodina stávat monotónní a nudná. 28

29 Neverbální komunikace Neverbální komunikace je neodmyslitelně spjatá s verbální komunikací. Na rozdíl však od verbální komunikace je neverbální komunikace většinou nevědomá. Doplňuje či plně nahrazuje verbální komunikaci nebo ji můţe regulovat či zesílit (Mikuláštík, 2003). Někdy stačí pouze mimika či gesto a není potřeba nic jiného sdělovat. Mikuláštík (2003, 123) o neverbální komunikaci tvrdí: Někteří lidí jsou nabití energií, jsou velmi komunikativní, extravertovaní, společenští, a proto také jejich gestikulace je velmi teatrální. Někteří jsou zase labilní, a proto snadno reagují nekontrolovatelně, výbušně a pro ostatní lidi překvapivě. Někteří mají kamennou tvář, nepohyblivé tělo, nedají se tak snadno přečíst. Pro instruktora je velice důleţité, aby se naučil základní znakové symboly a mohl tak cvičící motivovat a udrţovat vysokou efektivitu hodiny. Mluvíme-li o neverbální komunikaci v hodině FITBOXU, lze vztah neverbální komunikace s verbální popsat jako opakování a zesílení verbální zprávy. Jako příklad je moţno uvést, učení se choreografie a zároveň přecházení z jednoho prvku do druhého. Cvičenec můţe být upozorněn na změnu pomocí hlasu a zároveň pomocí samotného úderu. Instruktor by měl své cvičence informovat o změnách lekcí, také však o tom, jaké svalové oblasti jsou posilovány při určitém cviku. Instruktor se snaţí, aby všichni jeho cvičenci prováděli cviky správně, aby nedocházelo k úrazům, opravuje je a tvoří si s nimi úzký osobní vztah. Úplně nejdůleţitější je motivace. Pro kaţdého instruktora je důleţité, aby byli jeho cvičenci spokojení. Tímto efektem lze docílit návratu cvičenců k dalším instruktorovým lekcím. Je potřeba cvičence informovat o tom, kolik po hodině spálili kalorií, jaké oblasti byly nejvíce posíleny a jak se jim celé cvičení dařilo. Cvičenci chtějí mít zpětnou vazbu od instruktora a potřebují motivovat k další návštěvě. Měli by mít pocit, ţe se můţou instruktora na cokoliv optat, ať uţ z oblasti výţivy či z oblasti osobní. 29

30 PITNÝ REŢIM Pitný reţim podle Miňovského (2006) představuje určitou taktiku přijímání tekutin za účelu vylepšení sportovního výkonu a zamezení tak dehydrataci těla. Při tělesné zátěţi je uvolňováno značné kvantum energie, které tvoří teplo a které se musí nějakým způsobem dostat z těla ven. Odváděno je formou potu a zrychleným dýcháním. Z důvodu nadměrného pocení při zátěţi, ztrácíme velké mnoţství vody a jsou vyplaveny také některé ionty. Profesionální sportovci začínají při stejné zátěţi produkovat více potu a dříve, avšak mnoţství odváděných iontů je výrazně niţší. Je to zapříčiněno tím, ţe organismus tohoto jedince je jiţ adaptovaný na neustále se opakující změny teplot vyvolanou zátěţí a proto rychle a lépe odvádí vodu do aktivních svalových tkání a ochlazuje tak tělo pocením (Miňovský, 2006). Jak je jiţ uvedeno výše, při pocení jsou ztráceny určité ionty a to především Na a Cl, tedy soli. Při velmi vysoké intenzitě by tedy neměla být konzumována pouze čistá voda, protoţe nedostatek extracelulárního (mimobuněčného) iontu sodíku (Na +) vede k přestupu přijaté vody do buněk mozku a plic. Tato změna byla pozorována např. při ultra-maratonu a je nazývána otrava vodou (Miňovský, 2006, ). Při sportovním výkonu nedochází pouze ke ztrátám tekutin, také však energie jako je glukóza či mastné kyseliny. Příjem sacharidů se při vysoké intenzitě nevyuţije, jelikoţ je pozastavena produkce inzulínu. Naproti tomu při nízké intenzitě zatíţení mohou sacharidy zabránit hypoglykémii, zvyšovat výkon a pozastavit projevy únavy. Miňovský (2006) ve své knize definuje pět základních pravidel pitného reţimu: 1. Snaţit se zabránit ztrátám tekutin 2. Ulehčit termoregulaci a zabránit tak přehřátí organismu 3. Doplňovat sacharidy 4. Doplňovat ztracené ionty 5. Udrţovat acidobazickou rovnováhu Nápoje jen nutné podávat před, během i po výkonu a jejich sloţení se řídí druhem pohybové aktivity a jejím zatíţením. 30

31 Před výkonem je potřebné udrţet vyrovnanou hladinu ph pomocí mechanismů zabraňujícím překyselení organismu, zvyšovat hladinu glukózy v organismu a zaktivnit lipolýzu. Také je důleţité zaměřit se na vstřebání vody s vyšším mnoţstvím iontů sodíku a chloridu. Nápoj by měl obsahovat dostatek bikarbonátů, maltodextrin nebo fruktózu, kofein a NaCl (Miňovský, 2006). Poslední nápoj o objemu nejméně 0,5 l vy se měl konzumovat do dvou hodin před výkonem, aby se tělo stačilo zbavit přebytečných tekutin. Zhruba 5 aţ 10 minut před samotným sportovním výkonem se doporučuje vypít cca 2dl vody nebo sportovního nápoje. V průběhu zátěţe je nutné tekutiny po malých doušcích doplňovat. Během výkonu, který nepřesahuje intenzitou 15% maximální spotřeby kyslíku, odpovídajícím výkonu několika desítek minut, je velice důleţité krom zvlhčení úst a hrdla pro usnadnění dýchání, také udrţení glykémie a sníţení acidózy neboli překyselení organismu. V nápojích se můţe objevit kromě NaCl také glukózový polymer, který udrţuje hladinu glykémie. Naopak je tomu při vysoké intenzitě zatíţení, kdy se podávání nápoje nijak neprojeví (Miňovský, 2006). Před i během sportovního výkonu by podávaný nápoj neměl být sycený CO 2 a to z toho důvodu, ţe můţe docházet díky oxidu uhličitému k nadýmání, říhání, následnému zvedání ţaludku a ţaludečních šťáv, coţ by mohlo vést aţ k samotnému zvracení. Naopak však mnoho odborníků doporučuje právě sycený nápoj oxidem uhličitým podávat po výkonu a to z důvodu snadného vstřebávání látek a regenerace (Miňovský, 2006). Po podaném výkonu se jedná o fázi zotavnou, regenerační a proto je nutné doplnit celou řadu vitamínů, aminokyselin, stopových prvků, iontů a glykogenových zásob (Miňovský, 2006). Deficit tekutin je potřeba postupně sniţovat, přičemţ je příhodné se vyhýbat především hodně studeným nápojům. Alkoholické nápoje konzumované po sportovním výkonu vedou k blokádě regenerace VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM FITBOXU Společnost GDA s.r.o, kterou vlastní pan Martin Vinkler přivádí FITBOX PROGRAM v roce 2006 do východní části Evropy, aby vnesla do fitness center a zábavních parků oţivení. Za posledních 6 let vzniklo v České republice na více jak 150 center a bylo vyškoleno více jak 600 instruktorů. Aby však nabízené sluţby byly co nejkvalitnější, 31

32 vytvořila společnost GDA s.r.o vzdělávací kurz zvaný trenér s licencí Fitbox. Školení FITBOX instruktorů probíhá výhradně pod záštitou Fitbox academy ( Fitbox academy školí instruktory ve čtyřech fázích a je jen na samotném instruktorovi, do které fáze chce dojít. Kaţdý kurz se skládá z praktické a teoretické části, na jejímţ konci je udělena či neudělena licence (Vinkler, 2011). BASIC: Základní kurz, v kterém se po úspěšném absolvování stáváte instruktorem FITBOX Programu Basic. Po zvládnutí praktické a teoretické části získává instruktor při podepsání licenční smlouvy diplom s licencí FITBOX INSTRUCTOR BASIC (Vinkler, 2011). ADVANCED: K pokročení dál od licence BASIC, coţ vede k vyššímu stupni licence, je nutné během dvou let nasbírat 10 bodů. Body lze získat navštěvováním seminářů zaměřujících se na nové techniky a problematiku FITBOXU (Vinkler, 2011). PROFI: Získat licenci FITBOX PROFI INSTRUCTOR má kaţdý, kdo je drţitelem licence BASIC a během tří let od získání licence nasbíral 20 bodů na seminářích (Vinkler, 2011). PROFI TEACHER: Profi instructor můţe získat ještě licenci PROFI TEACHER INSTRUCTOR a to pouze tehdy, splní-li praktickou zkoušku před komisí Fitbox academy (Vinkler, 2011). 32

33 3 CÍLE, PROBLÉMOVÉ OTÁZKY HLAVNÍ CÍL Hlavním cílem této bakalářské práce je analyzovat a vyhodnotit postavení dynamické pohybové aktivity s názvem FITBOX v nabídce volnočasových aktivit fitness center. DÍLČÍ CÍLE Zmapovat fitness centra a jejich programovou nabídku v městských částech Prahy 1-5. Analyzovat a vyhodnotit subjektivní názory účastníků lekcí FITBOXU. Analyzovat a vyhodnotit subjektivní názory lektorů (trenérů) FITBOXU. Analyzovat a vyhodnotit kvalifikační úroveň lektorů. PROBLÉMOVÉ OTÁZKY 1. Jaký bude věk respondentů účastnících se lekcí FITBOXU? 2. Navštěvují hodiny FITBOXU více ţeny nebo muţi? 3. Co očekávají respondenti od hodin FITBOXU? 4. Jakým jiným pohybovým aktivitám se respondenti věnují a kolik hodin týdně? 5. Jaká je úroveň kvalifikace lektorů FITBOXU? 33

34 4 METODIKA 4. 1 CHARAKTERISTIKA SOUBORU Byly osloveny dva soubory respondentů z Fitness centra Euforie na Praze 5. První soubor tvořilo 46 respondentů (n 1 =46) z řad cvičenců, z toho bylo 32 ţen a 14 muţů (nţ 1 =32, nm 1 =14) ve věkovém rozpětí let. Druhý soubor tvořilo 18 respondentů z řad instruktorů (n 2 =18), z toho bylo 8 ţen a 10 muţů (nţ 2 =8, nm 2 =10) ve věku od 18 do 50 let METODY SBĚRU DAT Pro získání dat byla pouţita metoda anketního šetření. Byly vytvořeny dva anketní listy. Anketní list č. 1 pro účastníky cvičebních lekcí FITBOXU zahrnoval 6 otázek, z toho byly otázky výběrové, polozavřené i otevřené. Anketní list č. 2 byl určen instruktorům FITBOXU zahrnoval 7 otázek otevřených, polozavřených a výběrových. Při některých otázkách mohli respondenti odpovědět svými slovy, v jiných otázkách měli výběr pouze ze dvou moţností, mohli si však také vybrat a zároveň otázky doplnit. V otázkách 1 a 2 se jedná o takzvaná tvrdá data neboli zjišťování věku respondentů a jejich pohlaví. Anketní listy byly předány respondentům v tištěné podobě a byly zcela srozumitelné. Anketní listy byly rozdány po lekci FITBOXU s vysvětlením, za jakým účelem je tento výzkum prováděn. Sběr dat byl prováděn v měsíci květnu 2013 a celkem bylo rozdáno a vyplněno 46 anketních listů pro klienty navštěvující hodiny FITBOXU ve fitness centru v Euforii a 18 anketních listů pro instruktory FITBOXU. Zpět se vrátilo celých 100 %. Pro zmapování byly pouţity webové stránky všech fitness center sídlících na Praze 1-5 a pomocí jejich programových nabídek byly vyhodnoceny celkové programové nabídky. Fitness centra, která své webové stránky neměla, byla navštívena osobně. Sběr dat byl prováděn v měsíci srpnu aţ září. Celkový počet fitness center sídlících na Praze 1-5 byl

35 4. 3 METODY ZPRACOVÁNÍ DAT Výsledky byly prezentovány pomocí grafického znázornění a tabulek. Grafy byly vytvořeny v programu Microsoft Office Excel 2007, tabulky v programu Microsoft Office Word Výsledky byly vyjádřeny v reálných číslech. Anketní listy byly zpracovány matematicko statisticky. 35

36 5 VÝSLEDKY 5. 1 ANKETNÍ LÍST Č. 1 PRO CVIČENCE Obrázek č. 4 Věk cvičenců Z výsledku grafu je patrné, ţe největší věkové zastoupení u cvičenců navštěvující hodiny FITBOXU je ve věku let. O něco menší zastoupení lze nalézt ve věku let a nejméně ve věku let. Obrázek č. 5 Pohlaví cvičenců Z tohoto grafu lze vyčíst, ţe z více jak poloviny dotázaných, coţ znamená 32 respondentů z 46 respondentů, se jedná o ţeny. Graf tedy poukazuje na to, ţe ikdyţ je FITBOX určený pro obě pohlaví, větší důvěru vzbuzuje právě u ţen. 36

37 Obrázek č. 6 Kolikrát týdně se cvičenec věnuje pohybové aktivitě (sportu) Ze 46 dotázaných respondentů odpovědělo na tuto časové moţnosti tím, ţe cvičí 2 3 krát týdně. Pouze 2 respondenti odpověděli, ţe cvičí denně či jedenkrát týdně a pouze 1 respondent odpověděl, ţe se věnuje pohybové aktivitě příleţitostně. Obrázek č. 7 Kolik hodin týdně se věnuje cvičenec pohybové aktivitě (sportu) Na tuto otázku odpovědělo nejvíc respondentů tím, ţe tráví více jak 2 hodiny týdně provozováním aktivity a to celých 26 respondentů ze 46. Druhý nejvyšší počet respondentů, a to 13 ze 46, odpovědělo, ţe cvičí aţ 2 hodiny týdně. Pouhých 6 respondentů se věnuje aktivitě maximálně 1 hodinu týdně a pouze 1 respondent odpověděl, ţe se sportu věnuje týdně míň jak hodinu svého času. 37

38 Obrázek č. 8 Jaké jiné pohybové aktivity mimo FITBOX cvičenci provozují Vysvětlivky: ADK - aerobic dynamic kickbox TRX - Total - Body Resistance Exercise Při této otázce měli respondenti na výběr z 3 uzavřených odpovědí a 1 otevřenou, kam doplnili své další aktivity. Vyhodnocení této otázky trvalo o něco déle, jelikoţ jsem musela zahrnout všechny sporty, které respondenti uvedli do otevřené odpovědi. Z grafu vyplývá, ţe respondenti kromě FITBOXU navštěvují také hodiny jiných bojových sportů. Jiné bojové sporty navštěvuje dle grafu 12 respondentů ze 46, 10 dotazovaných navštěvuje posilovnu, 4 respondenti kompenzují FITBOX s kolem a 4 se zumbou. Obrázek č. 9 Co od FITBOXU cvičenci očekávají Na tuto otázku odpovědělo 16 respondentů s tím, ţe od FITBOXU očekávají především zlepšení celkové kondice, zformování postavy, redukci hmotnosti a psychické 38

39 uvolnění. Dalších 6 dotázaných odpovědělo s tím, ţe od cvičení FITBOXU očekávají hlavně psychické uvolnění a dalších 6, ţe si chtějí zlepšit svou fyzickou kondici ANKETNÍ LIST Č. 2 PRO INSTRUKTORY Obrázek č. 10 Věk instruktorů Převáţná část instruktorů, přesněji 16 z 18 dotazovaných, je ve věku od let. Obrázek č. 11 Pohlaví instruktorů Naopak co se týká instruktorů, převaţuje muţské pohlaví a to nejspíše z toho důvodu, ţe se jedná o bojový sport, který je fyzicky náročnější. 39

40 typu BASIC. Obrázek č. 12 Jaký druh trenérské licence instruktoři vlastní Jak z tohoto grafu vyplývá, většina respondetů uvedla, ţe vlastní trenérskou licenci Obrázek č. 13 Jak dlouho se věnují instruktoři trenérské činnosti, konkrétně FITBOXU V tomto grafickém znázornění lze vypozorovat, ţe z 18 dotázaných respondentů má délku praxe více jak jeden rok celých 14 dotazovaných. 40

41 Obrázek č. 14 Pravidelná klientela na hodinách instruktorů Na poloţenou otázku odpovědělo 16 instruktorů z 18, ţe ano. Pouze u 2 instruktorů se jedná o nepravidelné klienty. Obrázek č. 15 Názory instruktorů na výhody FITBOXU Podstatná většina dotázaných instruktorů a to 17, odpověděla, ţe hlavní výhody FITBOXU vidí především ve zlepšení fyzické kondice, zformování postavy, zlepšení psychické kondice a ve sníţení hmotnosti 41

42 Obrázek č. 16 Názory instruktorů na očekávané výsledky klientů Instruktoři na tuto otázku odpověděli, ţe jejich klienti očekávají jak zlepšení fyzické kondice, tak i redukci hmotnosti a zlepšení psychické kondice VÝSLEDKY ZMAPOVÁNÍ FITNESS CENTER A JEJICH PROGRAMOVÉ NABÍDKY V příloze č. 1 je graficky znázorněno vyhodnocení programové nabídky na Praze 1-5. Obrázek č. 17 Praha 1 graficky znázorňuje veškerou programovou nabídku na Praze 1 a jejich celkové mnoţství. Jedná se o 7 fitness center, které dohromady nabízí 35 pohybových aktivit. Po celkovém vyhodnocení programové nabídky na Praze 1 bylo zjištěno, ţe v největším počtu je zastoupen pilates a kruhový trénink, dále pak power yoga, bosu a posilovna. Obrázek č. 18 Praha 2 znázorňuje programovou nabídku Prahy 2. Nabídka byla vyhodnocena z 6 fitness center, které dohromady nabízí 19 pohybových aktivit. Největší zastoupení na Praze 2 má pohybová aktivita pilates, poté power yoga a zumba. Obrázek č. 19 Praha 3 ukazuje programovou nabídku Prahy 3. Jedná se o programovou nabídku 9 fitness center, které dohromady nabízí 36 pohybových aktivit. 42

43 Největší zastoupení zde má pohybová aktivita power yoga a pilates, poté zumba, kruhový trénink a nike training. Na obrázku č. 20 Praha 4 je graficky znázorněna programová nabídka pohybových aktivit z 9 fitness center Prahy 4. Celková nabídka je tvořena 34 pohybovými aktivitami, ze kterých má největší zastoupení zumba, spinning a bosu. Poslední graf označen jako obrázek č. 21 Praha 5 znázorňuje celkovou pohybovou programovou nabídku nacházející se na Praze 5. Z grafu je patrné, ţe největší zastoupení z oblasti nabídky je power yoga, pilates a posilovna, dále pak kruhový trénink a zumba. V příloze č. 2 jsou graficky zobrazeny kategorie, do kterých spadá programová nabídka Prahy 1-5. Obrázek č. 22 Praha 1 znázorňuje, ţe 22 pohybových aktivit se zaměřuje se na zformování postavy, 7 pohybových aktivit se zabývá zlepšením kondice, 4 na redukci hmotnosti a 2 na psychické uvolnění. Obrázek č. 23 Praha 2 graficky poukazuje na to, ţe celých 10 pohybových aktivit se zaměřuje na zformování postavy, 5 na redukci hmotnosti, 2 na psychické uvolnění a pouze 1 na zlepšení kondice. U obrázku č. 24 Praha 3 lze vidět, ţe zde převládá opět vyšší zastoupení pohybových aktivit zaměřujících se na zformování postavy a to 17, avšak 9 se zaměřuje na zlepšení kondice, 7 na redukci hmotnosti a 3 na psychické uvolnění. U obrázku č. 25 Praha 4 má podobné zastoupení jako u obrázku 20 Praha 3, avšak né zcela úplně. 15 pohybových aktivit se zaměřuje na zformování postavy, 7 aktivit se zaměřuje na redukci hmotnosti a po 6 jsou to aktivity zaměřující se na zlepšení kondice a psychické uvolnění. V posledním grafu, kterým je obrázek č. 26 Praha 5 lze vidět zobrazení pohybových aktivit, které jsou zaměřeny na zformování postavy 18, redukci hmotnosti 8, zlepšení fyzické kondice 8 a psychické uvolnění 4. 43

44 6 DISKUZE Z anketního šetření vyplynulo, ţe na lekce FITBOXU chodí převáţná část zájemců v produktivním věku. Jedná se zde především o ţeny, které mimo FITBOX nejčastěji navštěvují jiné bojové sporty a posilovnu. Velice zajímavým zjištěním je, ţe se jedná především o převahu ţenského pohlaví, přestoţe je FITBOX pohybovou aktivitou s prvky bojového umění a měl by tak lákat více muţe. Opačný poměr pohlaví lze nalézt u instruktorů FITBOXU. Zde naopak oproti ţenám převaţují muţi. Na otázku, co očekávají od lekcí FITBOXU, odpověděla většina respondentů, ţe redukci hmotnosti, zlepšení fyzické a psychické kondice a zformování postavy. FITBOX je náročná aerobní pohybová aktivita a pokud se provádí správně, má vliv na všechny 4 očekávané účinky. Zlepšuje psychickou kondici, jelikoţ na správné provedení kopů a úderů je nutné se soustředit. Tento úkon způsobuje vytlačení ostatních věcí a problémů v mysli daného cvičence. Redukuje hmotnost pouze tehdy, pokud je dodrţována správná ţivotospráva a cvičí se minimálně 3 krát týdně (Vinkler, 2011; Skopová, Beránková, 2008). Kaţdý lektor si svou hodinu vede dle svého uváţení. Můţeme se tedy setkat s hodinou mladého lektora, který má velice dynamickou hodinu zaměřenou na spalování tuků a zlepšení fyzické kondice. Lze se také setkat se zkušenou lektorkou, která vede své lekce FITBOXU na zformování postavy a redukci hmotnosti. Kaţdému cvičenci, který se rozhodne vyzkoušet FITBOX, bych doporučila navštívení všech lekcí FITBOXU v daném fitness centru. Tímto způsobem si lze vybrat vhodnou lekci, která bude zájemci nejlépe vyhovující a zároveň odpovídat jeho představám. Z programové nabídky fitness center v Praze 1 5 vyplývá, ţe přestoţe je nabídka velice různorodá a obsáhlá, největší zastoupení mají pohybové aktivity, které jsou jiţ v oblasti volnočasových pohybových aktivit delší dobu a jsou tedy zaběhlé. Z programové nabídky fitness center na Praze 1 5 je patrné, ţe se jedná především o pohybovou aktivitu pilates, zumbu a kruhový trénink. Zajímavým zjištěním je, ţe v centru města na Praze 1, kde se soustřeďuje největší počet obyvatel, ţijících na vyšší ţivotní úrovni se nachází pouze 7 fitness center, které nabízí dohromady 35 různých pohybových aktivit. Na Praze 2 je to ještě méně. Zde se jedná pouze o 6 fitness center s nabídkou pouhých 19 pohybových aktivit. Oproti tomu Praha 5 nabízí 10 fitness center s 38 různými pohybovými aktivitami. Nabízí se tedy otázka, proč tomu tak je. Co je velice zajímavé a k zamyšlení, nabídka FITBOXU ve zkoumaných 44