Podnikatelská etika 1 1

Transkript

1 Podnikatelská etika 1

2 1. kap. 1

3 K čemu je mi etika? Často si musíme odpovídat na otázku Jaký je ten člověk? DOBRÝ? nebo ŠPATNÝ? Jak poznáme dobrého člověka?: Dělá DOBRÉ skutky Jak poznáme, že skutek je DOBRÝ? Obsahuje DOBRO Co je DOBRO? Odpověď hledá ETIKA 3

4 Co nám říká etika Etika (z řeckého éthos = hodnotí skutky a postoje člověka, lidí, organizací z hlediska určité morálky 4 To znamená: etika říká, co je z morálního hlediska dobré, co by se mělo dělat špatné, co by se nemělo dělat

5 Trochu opakování ze SŠ : Etika je? ETIKA je nauka o morálce analyzuje lidské konání z hlediska jeho morální hodnoty hledá měřítko /kriterium/ umoţňující nám rozhodnout, co je dobré x zlé, 5 čestné x nečestné hledá všeobecné zásady, co má člověk dělat, oč má usilovat, jak se má chovat, aby byl člověkem dobrým (mravným, morálním)

6 Kriteria DOBRA a ZLA MORÁLKA Moje svědomí Naše svědomí rodiny, party, klubu firmy celospolečenské všelidské Zvyklosti, City, Vztahy, Vyznávané hodnoty PRÁVO Zákony Smlouvy Právo je to určité minimum etiky, které chrání stát. 6

7 Co to je etika (pro vysokoškoláky ) 7 Soubor pravidel (e. normativní) nebo soubor způsobů jednání (e. deskriptivní) které: byly většinově přijaty určitým společenstvím lidí (např. pracovníky určité profese nebo zaměstnanci určité firmy, občany nějaké země, členy církví, třídami a sociálními skupinami atd.) platí v konkrétních podmínkách, místě a době stanovují konvenční pravidla souţití a práce vedou k minimalizaci počtu a hloubky konfliktů zajišťují nejvyšší moţnou efektivnost fungování společenství v delším časovém horizontu volně podle K Trinkewitze

8 Etika a osobní ţivot Vedle funkce etiky působit jako regulativ kaţdodenního jednání člověka (firmy) v mezilidských interakcích 8 můţe etika slouţit člověku jako vodítko - při hledání orientace v ţivotě, - při přijímání zásadních rozhodnutí - při řešení kritických situací

9 Etika a etiketa Jednou z funkcí etiky je působit jako regulativ kaţdodenního lidského jednání v mezilidském styku 9 V této funkci stanoví také základní normy projevování vzájemné úcty, ohleduplnosti, laskavosti, soucitu obecně slušnosti Část těchto norem nabývá povahy zvyku aţ formalizovaného rituálu a stává se součástí etikety

10 Etika a spravedlnost Etika je dnes stále častěji vtahována do praktických společenských problémů. Mezi ně patří Spravedlnost a Rovnost 10 Obsah toho, co je povaţováno za spravedlivé, se mění Spravedlnost je dnes často chápána jako rovnost Ale v čem? Před zákonem (v právech, v povinnostech) v příleţitostech, v moţnostech, v ohodnocení za práci, ve spotřebě

11 Dnešní pohled na spravedlnost Principiální rovnost všech lidí, vyplývající z jejich důstojnosti jako racionálních morálních bytostí 11 Nenarušitelnost základních osobních svobod, včetně svobody získat a vlastnit majetek Spravedlnost jako rovnost = rovnost příleţitostí ke vzdělání, zaměstnání, lékařské péči Každý má mít rovnou příležitost k uplatnění svých schopností Odmítnutí diskriminace nebo preferencí na základě původu, postavení, rasy, náboženství či majetku Spravedlnost nikdy není dokonalá!

12 Etika a svoboda Rozpor mezi svobodou jednotlivce a svobodou ostatních 1.Moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého 2.Někdy musí osobní svoboda ustoupit obecnému zájmu! 12 Vymezení svobody: Negativní : zaměřené právně, na maximální zabezpečení jednotlivce proti zasahování a omezování jeho svobod z vnějšku, zejména ze strany státu (formalistické, naplnění je tvoje věc) Pozitivní: zaměřené obsahově, na pozitivní vymezení, pro které cíle jsme svobodni, s důrazem na moţnost skutečné realizace zejména vlastního rozvoje

13 Etika a ekologie 13 Zaţíváme ekologickou krizi? Je moţné ekologickou situaci vyřešit technickými, ekonomickými a organizačními (regulačními) opatřeními? Jaký recept nabízí ekologická etika? Změnit pořadí hodnot apriorit. Člověk musí změnit svůj vztah k přírodě! Vykořisťovatelský postoj k přírodě musí být nahrazen partnerským Příroda a zachování ţivota musí zaujmout čelné místo v hodnotovém ţebříčku společnosti! Teprve potom můţe přijít na řadu člověk a jeho zájmy

14 Morálka Povaţuje se za nejstaršího regulátora lidského chování Funguje jedině v lidské společnosti (od počátku) Změna společnosti vyvolává změnu morálky A naopak změna morálky vyvolává změnu společ. 14 Dva přístupy k původu morálky Empirický původ v přirozenosti člověka, potřebách a zájmech Transcendentní - původ mimo člověka npř. Boţí vůle, přír. zákon,

15 Vývoj morálky do středověku 15 V pravěku rodová společenství = M-primitivní, souhrn jednoduchých norem, zvyků a mravů sankce-vyloučení ze společenství Ve starověku - zánik rodového společenství, kmenové zř. nová dělba práce, M=nové společenské normy oporou náboţenská interpretace sankce vyloučení ze společenství, prodej do otroctví, drastické fyzické tresty nebo usmrcení Ve středověku v Evropě M odvozena z ţidovsko - křesťanské morálky (Desatero) a antické filozofie sankce fyzické i hrdelní tresty, majetkové sankce, nucené práce, vyhnanství

16 Etická učení v antické době Etické učení Představitel Základní myšlenka 16 Sokratovo Sokrates Důkladné sebepoznání dává poznat pravdu a mravnost Platonova etika ctností Aristotelova etika ctnosti Stoicismus Platon Soulad ctnostného myšlení a jednání jako cesta k dobru Aristoteles Rozumná volba hodnot a jejich praktické uskutečňování vede k blaženosti Zenon z Kitia Kdo zcela popře vášně, dosáhne vnitřního míru Cílem života je blaženost, získání slastí a vyhýbání se strastem Hédonismus Epikuros ze Samu Křesťanství Ježíš Kristus Láska k Bohu a bližnímu (agapé) jako odpověď na Boží lásku

17 Sokratova a Platónova etika 17 Je nutné přidrţet se vlastní mravní rozvahy, nepodlehnout názoru většiny (většina se může mýlit a tak se často mýlí, skepse vůči demokracii) Je třeba se rozhodovat podle kritéria správnosti činu a nikoliv našich bezprostředních sklonů a zájmů. Drţet se správnosti, bez ohledu na to, co nám to přinese (co je správné, je i dobré a spravedlivé) Sokratovy obecně platné mravní normy: Nikoho nepoškodit! Dodrţovat sliby! Poslouchat učitele a rodiče!

18 Sokratova teorie dobra 18 Co je dobro? Existuje jednání, které je správné a které musí být dodrţováno právě proto, ţe je správné. Takové jednání můţeme nazvat dobrem. Co platí o dobru? Dobro nezávisí na rozhodnutí společnosti, ani na okamţité vůli většiny. (Správné jednání, tedy dobro, může být i takové, které většina odmítá) To, co je dobré, je třeba realizovat! Sokrates: Člověk nemůže nekonat dobro, pokud ho zná, zlo plyne z neznalosti dobra. Je nutno učit lidi dobro poznávat)

19 Tři varianty zdůvodnění morálky 19 Stoické pojetí ctnosti Utilitaristická etika Kantova etika kategorického imperativu

20 Stoické pojetí ctnosti 20 Nejvyšším dobrem a smyslem ţivota kaţdého moudrého člověka je ctnost (virtus) (rozuměli tím ţivot ve shodě s přírodou a přirozeností) Co se tím rozumí, vysvětluje Marcus Aurelius v radách člověku, který chce být moudrý a ctnostný: Zůstaň prostým, dobrým, upřímným, důstojným, přirozeným přítelem práva, bohabojným, dobrotivým, milujícím blízké a neoblomným při plnění povinností! Marcus Aurelius, Hovory k sobě

21 Stoikové a jejich názory na ţivot-1 21 Stoikové rozdělují věci na ty, které jsou v naší moci a které v naší moci nejsou. V naší moci jsou podle stoiků jen naše proţitky, naše duše, vše ostatní tělo, zdraví, bolest, sláva, bohatství, úspěšné děti atd. nejsou v naší moci! Klíčový argument stoiků: Věcmi, které nejsou v naší moci se nemáme zneklidňovat! ( Stejně je nemůţeme ovlivnit) Člověk si má vypěstovat lhostejnost ke všemu, co přichází z vnějšku a dosáhnout tak duševního klidu.(ataraxia).

22 Stoikové a jejich názory na ţivot-2 Komentáře Pozor! Stoikové ale nebyli fatalisté: kladli důraz na plný a odpovědný veřejný ţivot. Poţadovali od člověka obětavě plnit všechny povinnosti, které na ně společnost a stát kladou Stoicismus je příkladem individualistické etiky. Kriteriem správnosti činu je jeho přirozenost, podřízenost světovému řádu a rozumu 22 Nejvyšší hodnotou je ctnost, která je dobrá sama o sobě a zárukou šťastného a smysluplného ţivota.

23 Utilitaristická etika - základy Nejvyšším cílem je dosahování uţitku pro jednotlivce i pro společnost 23 Čin je správný jen tehdy, pokud je uţitečný pro dosahování štěstí (=suma duševní i tělesné libosti) Utilitarismus činu ukládá vykonat ten čin, který vede k největšímu uţitku (lhát se nemá, ale milosrdná leţ nemocnému je lepší, neţ pravda) Utilitarismus pravidla - ukládá vykonat ten čin, který určuje pravidlo pravidlo bývá stanoveno z toho, ţe jeho dodrţení většinou přináší uţitek (zde by se nemocnému řekla pravda, podle pravidla lhát se nemá, bez ohledu na to ţe v daném případě škodí)

24 Utilitaristická etika - komentář 24 UE přikazuje dělat to, co přináší co největší štěstí pro co nejvíce lidí UE je zaloţena na přirozené lidské touze po štěstí Za kritérium správnosti činu pokládá UE racionální zhodnocení jeho uţitečnosti

25 Kant - základní myšlenky Kant důraz na lidskou morální autonomii Rozum sám určuje mravní zákony, nehledě na lidské sklony, empirické motivy, libosti a nelibosti Svobodou rozumí Kant moţnost člověka jednat nezávisle na sklonech a preferencích daných přirozeností 25 Člověk je schopen dát přednost morálnímu zákonu před libostí (Sokrates, Hus, G. Bruno, Savonarola)

26 Kantův mravní zákon 26 Jaké jsou mravní zákony dané rozumem? Nazývá je kategorickým imperativem na rozdíl od hypotetického, který přikazuje něco učinit za účelem něčeho jiného Tj. imperativ nepodmíněný vs. podmíněný 1. Jednej tak, aby se účel tvého jednání mohl stát obecným zákonem! (universalistické pojetí morálky) Nečiň jiným, co nechceš, aby činili oni tobě! 2. Jednej tak, abys pouţíval lidství jak ve své osobě, tak i v osobě kaţdého druhého vţdy zároveň jako účel a nikoliv pouze jako prostředek! Chápat, že jiní lidé mají stejné zájmy, touhy a účely jako my sami. Obvykle totiţ bereme představitele jiných profesí jako prostředek k uspokojení naší potřeby a aţ pak (moţná) jako lidskou mravní bytost

27 Kant komentář Kant chápe lidskou morálku jako autonomní a člověka jako svobodnou bytost, schopnou plnit mravní zákon, uloţený jí rozumem 27 Jeho učení obsahuje významný apel na lidskou důstojnost a trvalé mravní zdokonalování

28 Vývoj naší soudobé morálky Morálka tzv. západní civilizace se vyvinula z evropské středověké morálky, hlásí se ke křesťanské tradici a antickému odkazu 28 Směřuje k prohlubování humanismu (přes všechny excesy totalitních reţimů, válečné konflikty, a násilné formy politického boje ) 3 kategorie subjektů soudobé morálky akceptující většina amorální menšina v soukromém zájmu nehledí na morálku reformátoři, rebelové, volnomyšlenkáři usilují o změnu

29 Morálka - etika - právo 29 V hovorové řeči m. a e. jako synonyma Často i v učebnicích Chceme-li být přesní, měli bychom vycházet z def.: Morálka označuje společenský jev jak se lidé chovají v reálném ţivotě k sobě navzájem, k sobě samým, ke všemu ţivému i neţivému, k materiálním i duchovním hodnotám. Etika označuje teoretickou disciplínu (Aristoteles) věda o morálce a mravnosti, zkoumající lidské chování z hlediska dobra a zla. Morálka má vţdy konkrétního nositele (subjekt), který na základě osobní nebo kolektivní vůle volí způsob svého chování

30 Právo 30 Z morálky a etiky vzniklo právo Právo je další významný regulátor sociálního chování lidí i organizací Reguluje především vlastnické a společenské vztahy Ochraňuje status quo Zákony nemohou obsáhnout veškerý ţivot Proto jsou etické (mravní) normy potřebným doplňkem práva

31 Etika a právo 31 Právo můţe fungovat jen ve společnosti s určitou úrovní etiky a mravů Právo je vynucováno mocí státu Etika (mravnost) je vynucována veřejným míněním a svědomím jednotlivce

32 Etika a Zákony 32 Etické jednání přijímáno jako konvenční, zvykové, normální, akceptovatelné, slušné atd. (společenské mínění) Zákonné jednání - vynucováno státem Zákony Etické jednání Neetické jednání

33 Etika a filozofie 33 V etice se setkáváme i s otázkami, které ji přesahují: Proč se člověk rozhoduje jednat eticky? Proč člověk dokáže jednat proti své přirozenosti? (Navzdory pudům, instinktům, choutkám etc.) Z čeho pramení náš pocit povinnosti, soucitu a další mravní city? Proč člověk dokáže tvořit a dodržovat etické normy? Co to je svobodná vůle? Odpovědi musíme hledat ve filozofii -filozofií je více a odpovídají různě proto je i více etik!

34 Kolik je etik? 34 Neexistuje jediná univerzální etika Mnohost kultur mnohost etik Mnohostrannost ţivota jiná mnohost etik Podnikatelská etika jako návod jak řešit eticky problémové situace a dilemata podnikání zahrnuje podle teoretiků asi dvacet etik jako např. etika ctnosti, etika zlatého pravidla, etika zodpovědnosti, etika povinnosti, etika užitku, etika lidských práv, etika dialogu, atd.

35 Různost mravních ideálů v moderní době 35 Etické učení Představitel Základní myšlenka (J.V.Příkaský: Etika, Karmelitánské nakl.,2000, uprav.e.m.), Machiavellismus Nicolo Machiavelli Vlastní cíl povýšen na zákon Egoistický hedonismus Aleister Crowley Vlastní proţitek je nadevše Utilitarismus Komunismus Existencionalismus J.Bentham, J.S. Mill K.Marx B. Engels S. Kierkegaard, J.P.Sartre Osobní a společenský prospěch určuje správná mravní řešení Materiální poţadavky většiny určují, co je správné pro kaţdého Vzít odpovědnost za svoji existenci je dobro Křesťanství Jeţíš Kristus Láskyplná sluţba Bohu a bliţnímu utváří dobrého člověka

36 Etika a ekonomika 36 2

37 Etická dimenze základních ekonomických problémů 37 Člověk vnímá svět jako hodnotový systém Jeho jednání je korigováno hodnotovým kontextem Tato korekce dána vztahem jedince k hodnotám osobním sociálním specifickým (národní tradice a mravy, vztah k regionu, k ŢP) všelidským

38 Etická dimenze základních ekonomických problémů 38 Vztah jedince k hodnotám ovlivňuje i jeho ekonomické aktivity Kaţdá skupina hodnot (viz výše) představuje proto i etickou dimenzi ekonomiky. Hodnoty, které člověk bere v úvahu při své ekonomické činnosti, tvoří jeho ekonomickou etiku. U podnikatele je to podnikatelská etika, U manaţera manaţerská etika

39 Etika a ekonomika 39 Základní východiska podnikatelské etiky: Podnikání je specifický druh aktivity člověka Probíhá ve sféře ekonomiky, která se řídí specifickými zákony. Jaký základní zákon platí v tržní ekonomice?

40 Základní zákon trţní ekonomiky 40 Dosahovat maximálního zisku při minimálních nákladech a riziku! Pokud si podnikatel nepřipouští ţádná jiná omezení neţ nákladovost a rizikovost, chová se jako Homo oeconomicus (člověk ekonomický)

41 Nebezpečný Homo oeconomicus 41 Silné stránky : Zaměřen na hospodářský růst a zisk Slabé stránky : Zaměřen jen na hospodářský růst a zisk Často preferuje jen krátkodobá hlediska ( Co je doma, to se počítá. Bliţší košile neţ kabát. Po nás potopa. Peníze vţdy aţ na prvém místě.)

42 Proč by podnikatel neměl být jen Homo oeconomicus 1. důvod : (hlásají idealisté, etici, nepodnikatelé) nelze opomíjet etickou stránku podnikání Existují takoví podnikatelé? Jsou takoví, ale zdaleka ne všichni! důvod : (hlásají prozíraví podnikatelé a guruové marketingu a managementu s dlouhodobější vizí) etické chování na trhu přináší pozitivní ekonomický efekt

43 Pro-etická argumentace pro podnikatele 43 Podnikatel dnes nemůţe být pouze Homo oeconomicus (člověk ekonomický), Chce-li být podnikatel trvale úspěšný, musí být zejména Homo moralis (člověk morální)

44 Etika a trh? Nic nového! 44 Uţ autor neviditelné ruky trhu Adam Smith ( ) sice říkal, ţe: neviditelná ruka trhu je nejlepším regulátorem ekonomiky, současně ale řekl, ţe kaţdé trţní hospodářství je schopno fungovat pouze za základě všeobecně přijatých morálních zásad, jako je důvěra, platební morálka, úcta a respekt k partnerům, dodrţování smluv atd.

45 Tři základní otázky ekonomiky (P. A. Samuelson) Co a v jakém mnoţství vyrábět? 2. Jak se má vyrábět? 3. Pro koho se má vyrábět? Má na odpovědi nějaký vliv etika?

46 1. Co a v jakém mnoţství vyrábět?-1 46 Otázka nabídky a poptávky. Etické problémy nabídky: 1.Smíme skutečně vyrábět vše, co lze vyrobit a najde poptávku? 2. Kde leţí hranice produkce, vzhledem ke spotřebě omezených neobnovitelných zdrojů?

47 1. Co a v jakém mnoţství vyrábět? 2 47 Otázka nabídky a poptávky. Etické problémy poptávky: Máme uspokojovat i protispolečenskou poptávku?

48 2. Jak se má vyrábět? Jde o alokaci zdrojů Ekonomický princip říká: 48 optimalizovat efektivnost tj. úsporně vyuţívat zdroje, minimalizovat náklady, maximalizovat produkci a zisk. Etické problémy efektivity: Lze maximalizovat efektivitu výroby bez ohledu na přírodní a lidské limity? Půda (Vzácný zdroj). Práce (Člověk lidská práva). Kapitál (Zdroj, Způsob nabytí, Účel pouţití)

49 3. Pro koho se má vyrábět? 49 Otázka se týká alokace zdrojů společnosti Komu a v jakém rozsahu je určen uţitek z vyráběných statků a poskytovaných sluţeb? Etický problém v makroekonomické sféře Do jaké míry má stát nést odpovědnost při přerozdělování společenského produktu vůči jednotlivému občanovi? Etický problém v mikroekonomické sféře Z jakých důvodů a do jaké míry je moţné při výrobě a produkci preferovat určité skupiny spotřebitelů?

50 3. přednáška 3

51 4 mýty ovlivňující rozhodování v byznysu Vedle racionálních důvodů se při rozhodování ekonomických subjektů uplatňují 4 iracionální představy-mýty: 51 Mýtus úspěchu Mýtus práce Mýtus osobního zájmu Mýtus svobodného trhu

52 1.Kdyţ se chce, všechno jde Mýtus úspěchu všechno je jen otázka peněz, času a píle 52 (nerealistický pohled na vlastní moţnosti i moţnosti ostatních,.. kaţdý se můţe stát přes noc milionářem) Rozšířen hlavně v USA. V čem je to fikce? 2. Ztotoţnění úspěchu s jeho vnějšími projevy majetek, prestiţ, společenské postavení Úspěch spojován výhradně s materiální stránkou ţivota (čím více majetku a peněz akumuluji, tím jsem úspěšnější)

53 Mýtus osobního zájmu 53 Mýtus tvrdí: jedinou motivací veškeré lidské činnosti (tedy i činnosti ekonomické) je maximalizace osobního prospěchu, tedy sledování výhradně osobního zájmu. Vyvrácení: Jiţ sama existence obecných cílů, hodnot a ideálů, které jsou neekonomické mravní povahy, dokazuje, ţe člověk nejedná výhradně egoisticky a z hlediska ekonomického nejedná vţdy racionálně.

54 Faktory ovlivňující etické rozhodování subjektu 54 výchova legalita etický Subjekt postoj zkušenost četnost etické rozhodování

55 Etické hledisko v praxi jako problém a dilema Ještě neklasifikuje zamýšlený způsob jednání (konání) jako dobrý nebo špatný. Jen vyjasňuje problém. Vyznačuje se třemi znaky: Analýzou důsledků konání 2. Nestranností 3.Empatií vůči objektu konání

56 Etický problém a etické dilema-1 Etický problém (podle Reamera): Konflikt dokáţeme jednoznačně pojmenovat Má obecný charakter, není vázaný na konkr. firmu Týká se jednoho účastníka, který má svobodu rozhodování 56 Výsledkem rozhodnutí je Ano-Ne, Výsledek je definitivní Příklady: Může zaměstnanec přijmout úplatek? Smí zaměstnanec použít podnikové db k soukr. účelu? Může zaměstnavatel požadovat práci navíc bez mzdy?

57 Etický problém a etické dilema-2 57 Etická dilema (podle Reamera): Konflikt zasahuje více účastníků Výsledek bude mít dopad na více lidí Subjekt, který ho řeší je proto determinován zvenčí Volba řešení nezávisí jen na schopnosti ho realizovat, ale i na ochotě přijmout ho s vědomím všech dopadů na jednotlivé účastníky Příklad: Jak řešit případ nového výrobku, u kterého se po zavedení do prodeje projevují negativní účinky na ŽP

58 Etický problém x etické dilema 58 Konflikt jako etický problém Konflikt jako etické dilema 1. Lze jej snadno pojmenovat 1. Je obtíţné jej pojmenovat 2. Stojí mimo specifickou situaci 2. Je zasazen do specifické situace 3. Existuje názorová shoda, ţe konflikt je etický 3. Není názorová shoda, ţe konflikt je etického charakteru 4. Vyjadřuje nárok jednotlivého účastníka 5. Týká se jedné a to nesprávné hodnoty. 6. Předpokládá, ţe jednotlivci mohou konat správně. Kdyţ chtějí. 4- Vyjadřuje nároky vícerých, často si konkurujících účastníků 5. Týká se vícerých, často si konkurujících hodnot 6. Předpokládá, ţe jednotlivci chtějí konat správně, ale nevědí jak

59 Etické roviny praxe 59 Rovina Alternativy Měřítka Moralita Dobrý Špatný Svědomí člověka Mravnost Mravný - Nemravný Právo Legální - Nelegální Víra Bohabojný - Hříšný Normy étosu tj.mravní normy společnosti Právní normy společnosti Svědomí věřícího

60 Hodnotové výstupy v praxi. 60 INSTITUCE hodnota dimenze PRÁVO hodnota zákon legální -nelegální VĚDA poznání pravdivé-nepravdivé POLITIKA moc vláda-opozice EKONOMIE peníze zisk - ztráta ETIKA mravnost hodnota morální nemorální dobro zlo.

61 Základní východiska podnikatelské etiky 61 Zdrojem morálního konfliktu podnikatele (firmy) nebo manaţera v oblasti podnikání je střet dvou etik ETIKY INDIVIDUÁLNÍ vs ETIKY SOCIÁLNÍ

62 Struktura etiky v ekonomice 62 ETIKA GLOBÁLNÍ ETIKA SPOL. SYSTÉMU Etika organizací a institucí Podniková etika Etika jednotlivce

63 Ferrelovo schema vazeb a vztahů v ekonomice 63 Finance Vlastníci Zaměstnanci. Zákazníci Management Marketing

64 Co požaduje společnost od podniku? Poţadavek: SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÉ CHOVÁNÍ! 64 Kritériem je shoda obecných zájmů společnosti s podnikatelskými záměry a aktivitami podniku Příklady obecných zájmů společnosti: Bezpečnost a zdraví občanů Udrţení nebo růst ţivotní úrovně Ochrana ţivotního prostředí Fungování ekonomiky

65 Externí vlivy TRHY Vlivy působící na podnik 65 produkty, konkurence zdroje poptávka VEŘEJNOST zájmové skupiny MIMOŘÁDNÉ vlivy trhu sociální vlivy zvláštní faktory Podnik Interní vlivy stav etiky, organizační schopnosti managementu, motivace

66 4. přednáška 4

67 Etické poţadavky na podnikání 67 zachovávat lidská práva a svobody! 4 okruhy lidských práv A. Smluvní práva B. Právo na spravedlivou odměnu C. Právo na právní jistoty D. Právo na lidskou důstojnost

68 Základní práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů Zformulována na základě 4 práv Jejich respektování vnáší do vnitropodnikových vztahů morální a pozitivní (právní) řád. 68 Konkrétní podobu představují vyhlášky, zákoník práce, etické kodexy aj. Základní soubor morálních práv a povinností řídí nejen vnitropodnikovou sféru, ale také vede podnik k etické komunikaci a interakci s vnějším ekonomickým prostředím, v němţ realizuje své podnikání.

69 Morální práva a povinnosti zaměstnanců (Gereven) 69 POVINNOSTI 1.Povinnost respektovat a naplňovat pracovní smlouvu 2.Povinnost být loajální k firmě 3.Povinnost jednat podle zákonných a etických norem

70 Morální práva a povinnosti zaměstnanců 70 PRÁVA 1.Právo na odpovídající pracovní vytíţení 2.Právo na spravedlivou odměnu 3.Právo se volně a svobodně sdruţovat v odborech a právo na stávku 4.Právo na soukromí a normální rodinný ţivot 5.Právo na svobodu svědomí a svobodu projevu 6.Právo na zákonné, čestné a otevřené jednání 7.Právo na participaci 8.Právo na bezpečné a zdraví neohroţující pracovní podmínky 9. Právo na smysluplnou práci přinášející uspokojení

71 Morální práva a povinnosti zaměstnavatelů 71 PRÁVA 1.Právo poţadovat aktivní a produktivní přístup zaměstnanců k práci 2.Právo na loajální spolupráci zaměstnanců 3.Právo poţadovat čestné a korektní jednání zaměstnanců

72 Morální práva a povinnosti zaměstnavatelů POVINNOSTI 1. Povinnost řídit se při výběru nebo propouštění zaměstnanců nediskriminačními hledisky 2. Povinnost kompenzovat znevýhodnění vzniklá vlivem výkonu zaměstnání 3.Povinnost respektovat odbory a jejich aktivity 4. Povinnost stanovit jasná pravidla pracovních vztahů 5. Povinnost akceptovat kritiku zaměstnanců bez represivních následků 6. Povinnost řešit pracovní spory podle právních a morálních norem 7. Povinnost informovat a konzultovat rozhodující záměry podniku se zaměstnanci 8. Povinnost garantovat všechny úmluvy a dohody se zaměstnanci a nést odpovědnost 9. Povinnost průběžně zlepšovat pracovní podmínky. 72

73 Shrnutí: jaká jsou základní východiska podnikatelské etiky? PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ OBECNÝ RÁMEC LIDSKÝCH PRÁV A SVOBOD 73 Podnikatelské prostředí (v kontextu celé společnosti) má objektivní potřebu vlastní legálnosti a mravnosti Obecný rámec LP a S (lidských práv a svobod) vychází z globální etiky Na základě obecného konsenzu vyţaduje naplňování LP a S všude v celé lidské společnosti a při veškeré lidské činnosti

74 5. přednáška 5

75 Etika v podnikání. Koho to kdy zajímalo? 75 Do 60. let min. století hlavně sociologové, psychologové, filozofové Od 60. let: teoretičtí ekonomové Rozpoznali vliv morálních faktorů a) na vnitropodnikovou sféru (klima, produktivita) b) na veřejnost (image firmy) Nové ukazatele úspěšnosti firmy: atraktivita pro uchazeče, spokojenost zam., důvěra na trhu, cena rating

76 Nový trend úspěšnosti podnikání 76 Nejen dosaţená míra zisku ale zejména zvyšování trţní hodnoty podniku Pozitivní etické hodnocení firmy zvyšuje trţní hodnotu firmy, negativní ji sniţuje

77 6 příčin porušování etiky ve vnitropodnikové sféře Orientace zaměstnanců výhradně na osobní prospěch 2. Neznalost etických norem nebo jejich podceňování, vliv osobnosti zaměstnanců - vnitřní Situační tlaky na neetické chování jednotlivců 4. Nezájem přímých nadřízených o etiku 5. Neetické chování spolupracovníků 6. Tichý souhlas vedení podniku s neetickým jednáním vlivy okolí zaměstnanců - vnější

78 4 rysy autonomního etického rozhodování Schopnost subjektu racionalizovat etický problém 2. Existence individuální hierarchie hodnot u subjektu mezi jeho osobními hodnotami není morálka na posledním místě 3. Subjekt má adekvátní informace o problému 4. Subjekt je svobodný, rozhoduje se bez donucování nebo omezování

79 Obecné zásady etického rozhodování 1. Kaţdé rozhodnutí vyhodnotit ve vztahu k etickým normám společnosti, ve které ţijeme Vyhodnotit rozhodnutí z hlediska zaţitých všelidských morálních konvencí (úcta k člověku, respektování vlastnictví, čestnost, pravdomluvnost, slušnost atd.) 3. Vyhodnotit kaţdé rozhodnutí ve vztahu ke svému svědomí (Rozhodnutí musí být v souladu s mojí morálkou) 4. Precendentní test. Mohlo by rozhodnutí slouţit za vzor? 5. Test veřejností..je rozhodnutí obhajitelné před veřejností a zainteresovanými skupinami?

80 Metodické zásady pro rozhodování 80 Drţte se faktů. Pracujte s doloţenými argumenty, ne pouhými dohady, dojmy a nepodloţenými názory Testujte argumenty na obdobných případech Respektujte a snaţte se porozumět argumentům jiných stran, i kdyţ se s nimi neztotoţňujete Jasně vymezte body, v nichţ není moţný kompromis. Tyto zásady platí nejen pro rozhodování o etických problémech, ale pro vyjednávání obecně.

81 Obecný model řešení etického problému Jaká jsou fakta? 2. V čem tkví etický problém? Kdo jsou účastníci dané situace? Jaké jsou moţnosti alternativních řešení? Jaké budou morální dopady jednotlivých alternativ? Jaké praktické nátlaky se uplatňují a na koho působí? JAK MÁ BÝT SITUACE VYŘEŠENA? Znázorníme si postup a vazby graficky

82 Obecný model rozhodování etického problému 82 Identifikace problému Fakta Etická rovina problému Účastníci Tvorba rozhodnutí Alternativní Morální dopady Praktické řešení alternativ nátlaky VHODNÉ KONEČNÉ ŘEŠENÍ

83 Kohlbergův model stadií morálního růstu 83 Přesahuje osobní, skupinová, národní, náboţenská a dobová morální hlediska. Vychází z universálních principů člověka a přírody Cítí spoluodpovědnost za celospolečenské hodnoty, věří v konsensus Povaţuje za morální povinnost podřizovat osobní cíle cílům společnosti Dokáţe vnímat a upřednostnit morální nárok potřeb jiného nad svými Při realizaci svých cílů respektuje ostatní, usiluje o spravedlivou smlouvu Respektuje, co smí a co nesmí v dané společnosti

84 Interakční model rozhodování zaměstnance 84 (model L.K. Trevinové) Individuální proměnné Síla osobnosti, Míra závislosti, Míra sebekontroly Poznání Morální E. jednání E-dilema vyspělost non E. jednání Situační proměnné Ob. charakter zaměst. role, Stimulační podněty, Jiné tlaky Organizační kultura Org. struktura a normy, vztahy k ostatním z., vztah k autoritám, odpovědnost za důsledky svého jednání Charakter práce Přijaté úkoly

85 Ferrell- Greshamův model etického rozhodování 1985 Vliv důleţitých osob Etický problém/dilema Individuální faktory Nositelé autority Individuální znalosti, hodnoty, drţitelé moci rozhodování postoje, záměry E-kvalita záměru (E-kodexy, Politika org. Odměny a tresty) Chování Hodnocení chování Etické /Neetické

86 Syntetický model etického rozhodování (FGF) 86 Uvědomění Vnímání Morální Determinace Činnost dilematu hodnocení Etické Stupeň Úsudky Chování dilema rozvoje -deontologické Záměry - etické morálního -teleologické nebo poznání - neetické Organizační kultura Kvalita příleţitosti Individuální proměnné Důsledky

87 Etické chování podniku komparativní trţní výhoda 87 6 důvodů, proč by se měl podnik chovat eticky? 1. Protoţe je to v jeho zájmu 2. Protoţe je mravnost zájmem celé společnosti 3. Protoţe se totéţ čeká od ostatních podniků 4. Protoţe je obecně povaţováno za nemorální jednostranně odstoupit od dohod a očekávat, ţe ostatní je budou dodrţovat 5. Protoţe je mravně neúnosné proklamativně se přihlásit k dodrţování etických pravidel a skrytě je porušovat 6. Protoţe porušování morálních pravidel destruuje podnikatelské prostředí

88 Teorie her a ekonomické chování 88 von Neumann a Oscar Morgenstern Chování účastníků trhu lze srovnat s chováním hráčů. Z teorie her vyplynul poznatek, ţe 1.pokud se hra neopakuje, hráči se chovají podle tzv. vězňova dilematu výhodná je preference nekooperativního jednání 2. opakování hry napomáhá procesu kooperativního chování hráčů působí proti roli černého pasaţéra výhodné pro všechny strany je kooperativní jednání

89 Vězňovo dilema 1 Policie zadrţela dva podezřelé Adama a Boba a drţí je odděleně. Důkazy nejsou dostatečné pro usvědčení, takţe se musí spoléhat na přiznání. Pokud se oba dva navzájem udají, budou odsouzeni na šest let. Pokud jeden udá druhého a druhý zůstane mlčet, bude udavač volný a druhý odsouzen na plných deset let. Pokud oba dva zůstanou mlčet, odsoudí oba za drobnější přestupky na dva roky. 89 Vzhledem k tomu, ţe ani jeden zadrţený si nemůţe být jistý, co zvolí ten druhý, nastává dilema: mluvit, nebo mlčet?

90 Vězňovo dilema 2 90 Bob mlčí Bob mluví Adam mlčí Adam mluví Oba odsoudí na 2 roky Adam bude volný, Bob dostane 10 let Adam dostane 10 let, Bob bude volný Oba odsoudí na 6 let

91 Believes structures Teorie her ukázala, ţe existuje nějaký základ morálního povědomí lidstva, který se projevuje uznáním shodných etických hodnot účastníky trhu Důleţité závěry: 91 mravní očekávání nemusí splnit všichni ale uţ i víra v existenci spravedlivých - dává smysl podnikání - stimuluje princip kolektivních řešení - posiluje etický optimismus v podnikání Kde tato očekávání nejsou, musíme spoléhat jen na zákon

92 Mravní základ trhu 1 Dán jednak legislativou (zákon dává určité minimum Etiky) Zákon do jisté míry zamezuje nelegálním postupům v ekonomických aktivitách Zákon ale nedokáţe nahradit individuální étos účastníků trhu, který vnitřně morálně pozitivně usměrňuje chování ekonomických subjektů. 92 Pouze Zákon + Morální Étos zaručuje, ţe etické podnikání bude dlouhodobě racionálním způsobem chování v ekonomice

93 Morální postoje podniku jako konkurenční výhoda 2 Vstřícnost k zákazníkům, úcta, spolehlivost a důvěra k partnerům atd. jsou morální hodnoty, které mají v podnikání i čistě ekonomické účinky Jaké? 93 Sniţují náklady při směnných obchodech, zjednodušují platební styk, zjednodušují komunikaci Sniţují časovou náročnost při obchodním jednání Zjednodušují trţní mechanismus Z dlouhodobého hlediska se etické jednání stává konkurenční výhodou na trhu

94 Goodwill Konkurenční výhoda se v účetnictví projeví jako nehmotné aktivum goodwill 94 G. vyjadřuje rozdíl mezi trţní cenou firmy a její účetní hodnotou Vzniká pouze v dlouhodobějším časovém horizontu H a - H u 0 goodwill H a aktualizovaná trţní hod. firmy H u účetní hodnota firmy H a - H u 0 badwill Související pojmy: Epikie (z řečtiny slušnost), brand loyalty, franchising (vyuţívá G.) zboţní pirátství (snaha o parazitování na cizím G., např. parfémy)

95 Model morálního rozvoje podniku Kdy je ekonomický zisk v souladu s obecnou morálkou a kdy je amorální? Zisk jako účetní poloţka neobsahuje ţádnou etickou charakteristiku Mravní soud o něm ze vyslovit teprve pod zorným úhlem společenské morálky a obecných etických principů. 95 Mravní charakter zisku vyplývá z mravního hodnocení aktivit, kterými ho bylo dosaţeno. Kriteria mravního hodnocení ekonomických aktivit se v čase mění. Příklady: hodnocení otrocké práce, lichvy, dětské práce, monopolů, šedé eko.

96 Reidenbachův a Robinův model stadií morál. rozvoje podniků 96 Rovnováţný zájem 5. stupeň Etický 4. stupeň Eticky se rodící 3. stupeň Společensky odpov. Nerovnováţný zájem 2. stupeň Formálně právní 1. stupeň Amorální Model ukazuje poměr zájmu o etiku a zisk

97 6. přednáška 6

98 Podnikatelská x podniková kultura U podnikatelských subjektů rozlišujeme 2 kultury Podnikatelská kultura 98 Širší, vytváří ji všechny subjekty trhu Psané i nepsané obecné zásady (čestnost podnikání, kultura prodeje, prezentace zboží i firmy, funkčnost, estetičnost, nezávadnost a kvalita produktů) Podniková kultura Komplex vlastních názorů, hodnot, norem chování a jednání, způsobů podnikání, jedinečných pro konkrétní firmu

99 Podniková kultura 99 Patří k ní prvky materiální (osobitý vzhled podnikových budov, kanceláří, provozoven, výrobků, reklamních předmětů, uniformy personálu, automobily) Prvky nemateriální (vlastní způsoby řízení, organizační struktura, způsob prezentace výrobků a služeb, vztah ke klientům, podnikové klima, vnitropod. komunikace, rituály, zvyky, hrdinové, legendy aj.) Má velkou setrvačnost Setrvačnost PK můţe být překáţkou rozvoje

100 4 bariéry rozvoje etiky v podniku Zaţité postupy práce a striktně vymezené role (strong role model) 2. Vysoká skupinová soudrţnost - koheze (task group kohesion) 3. Nejasné priority (ambiguity about priorities) 4. Izolace před vnějšími vlivy

101 Osvojování si podnikové kultury zaměstnanci 101 Mluvíme o tzv. socializačním procesu Podniková kultura je osvojována a je sdílena To by nebylo moţné bez procesu socializace 3 základní fáze socializačního procesu 1. Porozumění zákl. hodnotám, zásadám, principům 2. Přijetí (interiorizace) 3. Pouţití (konání a jednání v intencích PK)

102 Psychologická smlouva 102 Kaţdá firma má vůči zaměstnancům určité poţadavky a očekávání, jejich součástí jsou i poţadavky etické Také zaměstnanci mají určité poţadavky a očekávání vůči firmě (např. etické jednání ze strany firmy, spravedlivé hodnocení, nediskriminační praktiky aj.) Tato oboustranná očekávání jsou součástí jakési nepsané psychologické smlouvy (dohody) PD neobsahuje jen etické poţadavky, ty však jsou základem vytváření morálního chování ve firmě

103 Psychologická smlouva Uzavřena neformálně uţ přijetím zaměstnance Má svoji dynamiku vyvíjí se v čase Optimální stav : vyváţenost vzáj. očekávání, integrace do všech stupňů řízení= vyšší stupeň institucionalizace podnikové etiky do podnikové strategie Nevyváţenost PD: konflikty zaměstnanci x firma, Jednostranné porušení PD důsledky váţná překáţka spolupráce, brzdí vzáj. komunikaci, sniţuje produktivitu, sniţuje spokojenost zam., zvyšuje fluktuaci

104 Kotlerův model vlivu konfliktů na PS 104 Míra vyjasněnosti vysoká sniţuje více střetů zvyšuje Potřeba vzáj.očekávání nízká zvyšuje méně sniţuje institucional. Míra otevřenosti více zvyšuje poţadavek na ve vzáj. očekáváních Počet konfliktů etic. chování z. v psych. dohodě méně sniţuje Míra vzáj. pochop. vysoká sniţuje více zkracuje délku trvání spol. v etic. očekáváních nízká zvyšuje méně prodluţuje závazků z. a f.

105 Varovné signály o etice (od zaměstnanců) 105 Nepříznivou situaci v oblasti podnikové etiky signalizují: 1. Výpovědi (často bez udání důvodů) 2. Bezmyšlenkovitá poslušnost, strach přijmout zodpovědnost (reakce na centralizaci a autoritativní styl řízení ) 3. Úspěšnost za kaţdou cenu (vítěze nikdo nesoudí) 4. Problémy jsou zveřejňovány zaměstnanci anonymně

106 Hodnoty - pojem 106 Hodnota v ekonomii: uţitná, směnná ve filozofii: morální kategorie, která určuje normy lidského chování Podstata hodnot různé filozofie vysvětlují různě, základem jsou lidské potřeby (materiální nebo duševní) V čase se hodnoty mění, situace je můţe relativizovat Např. Manhattan byl koupen za pár pušek a korálků, Richard III: Království za koně! Existují i stálé hodnoty např.: humanismus, láska, pravda, spravedlnost, solidarita, udrţitelný rozvoj.

107 Hodnoty v ekonomické činnosti (EČ) 107 EČ je zaloţena na uspokojování lidských potřeb, které tedy představují hodnoty Jsou to jednak hodnoty, kterými operuje ekonomická teorie, tedy hodnoty ekonomické Vedle toho se všechny podnikatelské aktivity pohybují v širokém poli mravních hodnot. Mravní hodnoty spojené s podnikáním by měly přispívat ke zkvalitnění ţivota celé společnosti Podnikatelské subjekty by měly zveřejnit svoje hodnotové priority, a způsoby, jak budou uspokojovat zákazníky, akcionáře, jak se budou chovat k zaměstnancům a ke konkurenci

108 Jaké funkce plní klíčové etické hodnoty? Definiční funkce (kdo jsme a oč usilujeme?) Mission 2. Strategická funkce (jak toho dosáhneme) Vision + Strategy 3. Kontrolní funkce (aby mohli hodnotit činnost podniku vedoucí podniku, management, i řadoví pracovníci a veřejnost) Poţadavky na klíčové hodnoty a) Nadčasovost b) Přiměřenost c) Garance

109 Princip zlatého pravidla 109 Jste-li na pochybách, jak se zachovat vůči klientovi, dodavateli, a pod. použijte zlaté pravidlo, podle kterého zájmy druhých máme poměřovat zájmy vlastními Např. K zákazníkovi se chovej tak, jak by sis přál, aby se se ostatní chovali k tobě jako k zákazníkovi! Produkuj zboží a služby v takové kvalitě, abys je kdykoliv mohl s čistým svědomím nabídnout vlastní rodině! K přírodě se chovej tak, jako by byla tvojí zahradou, kterou jsi pracně vybudoval!

110 Priority v hodnotách Hodnoty se odvíjejí od lidských potřeb, které jsou základním motivačním faktorem každého jedince. 110 Základní řazení (hierarchii) hodnot můžeme proto odvozovat od priorit jednotlivých potřeb, které tyto hodnoty uspokojují Problém tyto priority nejsou u všech lidí stejné a navíc se u každého mění s věkem, výchovou, vzděláním, zdravotním stavem, sociálním postavením, ekonomickou situací Nejznámější hierarchie: pyramida podle Maslowa

111 Maslow: pyramida potřeb 111 Lidské potřeby lze rozdělit do 5ti skupin, od nejnižších (fyziologické potřeby) do nejvyšších (duchovního charakteru) V určitém smyslu jsou nižší potřeby silnější než vyšší. Uspokojení nižší p. lze považovat za podmínku pro zájem či touhu po dosažení vyšší potřeby Toto je zjednodušená teorie. Ve skutečnosti po dosažení určité úrovně osobnosti se vyšší p. mohou stát dominantními a v zájmu jejich dosažení může člověk odsunovat uspokojení potřeb hierarchicky nižších Příklady :dobrovolně hladovějící vynálezci, umělci, zdraví riskující cestovatelé a sportovci Pro seberealizaci a uspokojení svého ega, tj. vyšší potřeby, zanedbávají potřeby fyziologické, bezpečí, sociální tj. potřeby nižší

112 Maslow: Pyramida potřeb člověka 112 Potřeba seberealizace Potřeba uznání (úcty a vážnosti) Potřeby sounáležitosti (někam patřit) Potřeby jistoty a bezpečí Fyziologické potřeby (jídlo, střecha nad hlavou, sex,..)

113 7. přednáška 7 Institucionalizace firemní etiky

114 Firemní hodnoty 114 Měly by respektovat hodnoty lidí (člověka) a měly by umožňovat aplikovat je na produkci nebo služby podniku. Produkty a služby firmy by neměly být vydávány za záruky naplnění těch nejvyšších potřeb člověka. Např. je neetické užívat reklamu stylu s naším novým modelem auta naleznete nový smysl života Budete-li prát s naším novým pracím práškem, budou vám vaše kolegyně závidět, že máte zase nové šaty Zde jsem člověkem. Zde nakupuji

115 Institucionalizace firemní etiky Co to je institucionalizace? krok: Stanovení firemních hodnot (viz předešlá kap.) 2. krok: Shrnutí zásad morálního jednání v eticky náročných situacích do podoby oficiálního dokumentu, často nazývaného etický kodex.

116 Etický kodex firmy (profese) 116 Kodex: je systematicky zpracovaný soubor norem a předpisů, upravuje vztahy mezi členy určité komunity Na rozdíl od zákonů, které jsou velmi úzce zaměřené a vztahují se na přesně vymezenou činnost, jsou k. široce pojaté (mají universální charakter) etické kodexy vymezují požadavky na mravnost jednání člověka v nějaké situaci, roli e. k. konkretizuje použití morálních zásad v praktické činnosti firmy, protože jen seznam firemních hodnot pro potřeby praxe nestačí Příklady Hippokratova přísaha v lékařství etický kodex Bankovní asociace etický kodex pracovníka České spořitelny etický kodex pracovníků firmy Johnson & Johnson

117 Mafiánský kodex ctihodných mužů Budeš loajální k členům rodiny a nikdy je nezradíš. Mysli racionálně a nezapojuj se do boje, který nemůžeš vyhrát. Budeš jednat čestně, respektovat ženy a starší. Budeš rovný chlap s očima a ušima otevřenýma, ale s ústy zavřenými. Nebudeš si stýskat na nepřízeň osudu, týká se i trestu. Jestliže nedokážeš zaplatit za chyby, nehraj! Měj svou úroveň, buď nezávislý.

118 V čem můţe etický kodex pomoci vedení firmy 118 Eliminovat neţádoucí praktiky, vyvolávající nespokojenost zákazníků, zaměstnanců, investorů, veřejnosti a regulátorů. Objasnit politiku firmy v morálně problematických otázkách spojených s činnosti firmy Posílit vnitropodnikovou disciplínu, sníţit potřebu donucovacích a restriktivních opatření pro potírání neetického jednání

119 V čem můţe etický kodex pomoci vedení firmy Zamezit zneuţívání postavení nadřízeného vůči ostatním zaměstnancům nebo klientům Být vodítkem pro etické jednání při rozhodování všech článků řízení 119

120 V čem můţe etický kodex pomoci manaţerům firmy Řešit morální problémy a dilemata v práci manaţerů 2. Čelit neetickým poţadavkům zákazníků, dodavatelů, nadřízených i podřízených. 3. Obhajovat etičnost svých rozhodnutí jak uvnitř, tak vně podniku. 4. Urychlit identifikaci problémových praktik a odhalení případných porušení etických pravidel. 5. Zdůvodňovat návrhy na disciplinární opatření při porušení etických zásad ze strany zaměstnanců

121 V čem můţe etický kodex pomoci zaměstnancům 121 Pozitivně motivuje zaměstnance vědomím, ţe pracují v etickém prostředí, s jasnými pravidly platnými pro všechny Aktivní účast zaměstnanců na tvorbě e. kodexu zvyšuje jejich zainteresovanost na jeho dodrţování (skandinávský model)

122 Zásady tvorby etických kodexů Vychází z detailně propracované politiky firmy a osvědčených precedentů. Nejsou-li, pak vychází z firemních hodnot. 2. Má být vnitřně konzistentní a související s posláním, cíli, strategií a politikou firmy 3. Má být přiměřený. Nezahrnovat vše, nebýt příliš detailní ani příliš obecný (vágní) 4. Musí obsahovat mechanismus řešení etických konfliktů 5. Musí řešit i výjimky

123 Obecné funkce etického kodexu firmy 123 Doktrína (zmocňující dokument) Podpora podnikové kultury Etalon pro hodnocení a socializačního procesu ETICKÝ etiky podniku zaměstnanci KODEX i veřejností Nástroj k odstraňování neetického chování

124 Jak zformulovat etický kodex firmy Úvod: Závazek firmy k etickému chování, výčet, které mravní hodnoty chce naplňovat. 2. Mravní závazky vůči zainteresovaným subjektům (zákazníkům, zaměstnancům, dodavatelům, konkurenci, akcionářům, regionům, státu, prostředí) 3. Dlouhodobé zájmy a cíle podniku a způsoby jejich dosahování. 4. Poţadavky na jednání řadových pracovníků, manaţerů a vedení podniku. (Kriteriální forma, aby kaţdý akt bylo moţno posoudit) 5. Návod, jak postupovat při rozhodování etických problémů

125 Implementace e. kodexu Integrace zajistěte, aby kodex reagoval na současné otázky v organizaci. Schválení - etický kodex musí schválit a podepsat výkonný ředitel organizace. 125 Distribuce - zašlete kodex všem zaměstnancům v přehledné a přenosné formě i všem, kdo s organizací spolupracují. Překáţky - pořádejte krátké porady, na kterých vysvětlujete, jak by zaměstnanci měli jednat, kdyţ se objeví překáţky při realizaci zásad kodexu nebo pochybnosti, jak jednat v souladu s kodexem.

126 Implementace e. kodexu Osobní odpovědnost - dejte všem zaměstnancům příleţitost, aby jednali v souladu se zásadami kodexu. Z jednání v rozporu se zásadami kodexu je nutno vyvodit osobní odpovědnost. Potvrzení - zajistěte, aby manaţeři všech řídících úrovní veřejně prohlásili, ţe oni a jejich spolupracovníci souhlasí s kodexem a budou jednat v souladu s jeho zásadami.

127 Implementace e. kodexu Pravidelné vyhodnocování - kontrolujte, zda kodex odpovídá současné situaci. Smluvní ujednání - dodrţování kodexu je povinné (mělo by být smluvně zakotveno) a jeho nedodrţování je důvodem k disciplinárnímu řízení.

128 Příklady neetického jednání 128 Pojem mobbing je odvozen z anglického slova to mob (obtěţovat, dotírat, hromadně napadnout). Pouţívá se většinou ve Skandinávii, v anglicky mluvících zemích se pouţívá termín bullying.

129 Způsoby mobbingu Bránění moţnosti vyjádřit se, popřípadě svěřit se (člověk je neustále přerušován, je mu ústně nebo písemně vyhroţováno atd.), Působení na sociální vztahy ( nemluví se s dotyčným, kolegům je zakázáno s dotyčným mluvit, ), Útoky na pověst, úctu a váţnost (rozšiřují se pomluvy, dotyčný je zesměšňován, je nucen vykonávat práce, které zraňují jeho sebevědomí atd.), Působení na kvalitu pracovního ţivota (nesmyslné pracovní úkoly, obtíţně splnitelné úkoly ), 129 Útoky na zdraví a tělesnou integritu (vyhroţování násilím, tělesné zneuţívání atd.).

130 Nejčastější příčiny spouštěče - mobbingu: nedostatečná kvalifikace pro vedení lidí autoritářský styl vedení, nízká schopnost vypořádat se s konfliktem, permanentní tlak na zvyšování výkonu a sniţování nákladů, 130 organizační kultura s nízkou úrovní etiky, nedostatky ve vnitropodnikových strukturách, strach ze ztráty zaměstnání, závist a konkurenční vztahy, struktura osobnosti atakované osoby.

131 Jak se vůči mobbingu bránit Je nutné prolomit bariéru mlčení a více o něm v organizaci hovořit o jeho projevech, příčinách a jejich odstraňování. Vytvořit systém dokumentace mobbingu v organizaci. 131 Organizační pomoc by měly převzít odbory. Zaměstnavatel musí zaměstnancům vytvořit optimální podmínky pro nejlepší výkon, včetně přijatelných mezilidských vztahů. Zejména manaţeři nesmí pouţívat ţádné formy mobbingu a nesmí ani být vůči němu lhostejní, ale naopak aktivně, důsledně a veřejně proti němu musí vystupovat.

132 Jak se vůči mobbingu bránit zákoník práce zakotvuje zásadu vylučující jakoukoliv diskriminaci zaměstnanců v pracovněprávních vztazích nebo poniţování lidské důstojnosti Zásady boje s mobbingem by měly být rozpracování v e. kodexu firmy

133 Příklad rychlého etického testu Texas Instruments 4 otázky 133 Je zamýšlená činnost legální? Je v souladu s klíčovými etickými hodnotami naší firmy? Pokud dojde k realizaci, nebudu mít špatný pocit? Jaké důsledky by mělo zveřejnění záleţitosti v tisku? 3 rady Máš-li jistotu, ţe je to eticky špatný krok, nedělej ho! Pokud si nejsi jistý, ţe to není špatný krok, zeptej se! Ptej se tak dlouho, dokud nedostaneš jasnou odpověď!

134 Příklady etických kodexů 134 Vzorový etický kodex firmy Kodex bankovní asociace

135 8.přednáška Problematika zavádění etiky do podnikové praxe

136 Kdo má hlavní zodpovědnost a vliv na dodrţování EK? 136 Obecně celý management, ale u podniků s centralizovaným řízením hlavně top management u podniků s decentralizovaným řízením hlavně střední management

137 Jak dostat etický kodex do praxe? Nestačí kodex mít! Nestačí ani jeho uveřejnění! 2. Nutno ho vysvětlovat tak, aby si kaţdý uvědomil, jaké morální nároky na něj osobně klade. 3. Nutno ho vysvětlit tak, aby tyto nároky kaţdý přijal jako akceptovatelné, rozumné a zdůvodněné mantinely své práce. 4. Zaměstnanec musí pochopit, ţe etický kodex není nástrojem k omezování jeho osobní svobody!

138 Jak dostat etický kodex do praxe? Vlastní příklad manaţerů v dodrţování kodexu má silný vliv 2. Kontrola dodrţování kodexu je povinností manaţerů 3. Dosáhne-li management spoluúčasti zaměstnanců na kontrole, šance na prosazení EK do podnikové praxe se zvýší

139 Přínosy a klady etických kodexů (Manley)-1 1. Etický kodex můţe pomoci manaţerům a zaměstnancům sdílet společné hodnoty a seznamovat nové zaměstnance organizace s hodnotami firmy. 2. Kodex je směrnicí v nejednoznačných situacích, kdy není zcela zřejmé, jaké jednání je etické nebo vhodné. Kodexy přispívají k tomu, aby firmy a organizace: upevnily vhodné jednání, určily opatření, která budou pouţita pro eliminaci nevhodných činností, 139 orientovaly organizaci na dlouhodobou strategii, nikoli na krátkodobé zisky za kaţdou cenu.

140 Přínosy a klady etických kodexů (Manley)-2 3. Kodex dává manaţerům návod pro jednání s externími partnery a zainteresovanými skupinami. Velké a střední firmy jsou pod reflektorem veřejnosti, malé firmy přitahují pozornost méně. 4. Kodex pomáhá manaţerům v řízení a kontrolování vztahů při komunikaci se zákazníky, dodavateli a dalšími aktéry trhu. 5. Kodex nastiňuje základní pravomoci a povinnosti zaměstnanců a manaţerů. Kodex dělá implicitní explicitnějším, je průvodcem pro jednání lidí a takto posiluje firemní kulturu Kodexy sniţují počet soudních sporů.

141 Přínosy a klady etických kodexů (Manley) Kodexy zlepšují firemní finanční výsledky. (Manley: řada studií dokládá vztah mezi etickým chováním organizace a zlepšením finančních výsledků). 8. Kodexy zvyšují pracovní morálku zaměstnanců, jejich hrdost, loajalitu a umoţňují snadnější získávání pracovníků z vnějších zdrojů. 9. Kodexy zvyšují srozumitelnost záměrů organizace, cílů organizace a jejich realizace.

142 Přínosy a klady etických kodexů (Manley) Kodexy přispívají k uspokojování potřeb majoritních akcionářů. 11. Kodexy zvyšují otevřenost, pravdivost a čestnost komunikace uvnitř firmy. 12. Kodexy napomáhají přenosu a integraci kultur organizací, které působí v různých zemích (kulturách), a přispívají k rozšíření etických podnikatelských aktivit v rámci jedné organizační kultury. 13. Kodexy omezují neetické, nevhodné i nelegální poţadavky spolupracovníků na manaţery organizace.

143 Přínosy a klady etických kodexů (Manley) Kodexy zvyšují efektivitu zejména v oblastech, ve kterých se trh málo prosazuje a právo je slabé a neúčinné. 15. Kodexy přispívají k tomu, ţe se podnik chová jako dobrý občan ve společnosti Kodexy zvyšují důvěryhodnost managementu, který dá popud k jejich tvorbě.

144 Tři úrovně integrace etiky do podnikové praxe 144 PODNIKOVÁ KULTURA Klíčové etické hodnoty Etický kodex Tradice podniku Organizační kultura ETICKÉ VEDENÍ Strategické plánování Organizační struktury Komunikace Kontrola a hodnocení SOCIALIZAČNÍ PROCES Motivace, stimulace Školení, vzdělávání Training in the job, Learning by doing Výběr zaměstnance

145 Na kaţdého účinkují stimulátory jinak 145 Ředitelé firem Vedoucí oddělení Mladý ambiciózní pracovník 1. Finanční odměna 1. Dobrá org. práce 1. Finanční odměna 2. Dobrá org. práce 2. Kontrola práce 2. Dobrá org. práce 3. Hodnocení a zveřejnění výsledků 3. Finanční odměna 3. Charakter práce 4. Kontrola práce 4. Charakter práce 4. Konkurence s moţností propuštění 5. Charakter práce 5. Hodnocení a zveřejnění výsledků 5. Kontrola práce

146 Private ordering L. Mlčoch: nezastupitelný význam pro trţní ekonomiku má řád rodící se pozvolna evolucí zdola, tedy dlouhodobým procesem učení se účastníků trhu ze vzájemných interakcí. Koncept private ordering má ovšem velmi blízko ke vzájemnému vztahu mezi právem a morálkou.právo se někdy nazývá jakýmsi minimem morálky, minimem, které je kodifikovatelné a vynutitelné z moci státu, soudní cestou.

147 Private ordering-2 Obchodní soudy rozhodují ty spory mezi účastníky trhu, které se nepodařilo vyřešit vzájemným vyjednáváním, trestají provinilce proti právnímu řádu, sankcionují protiprávní jednání. 147 Nelze však dosti zdůraznit, ţe stát není s to zcela nahradit private ordering.

148 Etický a sociální audit 148 Audit v obecném slova smyslu je prostředek, jímţ jedna osoba ujišťuje druhou o kvalitě, podmínkách či stavu určité skutečnosti, kterou druhá osoba posuzovala. Sociální audit byl vztaţen k sociální odpovědnosti, od 50. let 20. století se realizují první sociální audity, impulsem byla publikace H. R. Bowena Social Responsibility of Businessman Postupně se tento typ auditu rozvíjí a orientuje se nejen na sociální dimenzi řízení a podnikání ale i na udrţitelnost rozvoje, dobrý obchod, dobré občanství apod.

149 Vývoj 149 Současný model je orientován na tvorbu sociálního bohatství, tzv. sociálně enviromentální model, který je orientován na sociální, lidské a ekologické hodnoty. Etickým otázkám je větší pozornost věnována v sociálním auditu aţ po skandálu Enronu, tj. po roce Po uvedené kauze převládl názor, ţe podnikání, které ignoruje poţadavky etiky v podnikání, nemůţe maximalizovat hodnotu pro vlastníka v dlouhodobém horizontu.

150 Působnost sociálního auditu 150 Sociální audit se zaměřuje na řešení těchto problémů: - zaměstnanecká politika, - finanční a ekonomický rozvoj, - ekologická politika podniku, - dobročinnost.

151 Etický a sociální audit Tento termín se do popředí zájmu dostává v angloamerické oblasti na přelomu 80. a 90. let 20. století a dnes je obecně akceptován, jako jeden druh nefinančního auditu. V současnosti je to jiţ etablovaný nástroj strategického řízení firmy a strategie podnikové politiky ( vytváří se vztah: teorie empirie politika na úrovni firmy). Zvýšení transparentnosti. Kontrola moci. 151

152 Přínos etického a sociálního auditu pro management 152 Hodnotí naplňování jednotné Corporate Strategy z hlediska hodnot a idejí Zjišťuje rozsah morálních konfliktů Analyzuje sociální klima v podniku a jeho okolí Vede ke zlepšení motivace zaměstnanců Vede k ozdravení mezilidských vztahů Sniţuje stresovou zátěţ zaměstnanců

153 Zavádění etického řízení prostřednictvím etického a sociálního auditu 153 Rozlišení kvantitativních a kvalitativních stránek hodnot v podniku Typologie morálky zaměstnanců na bázi empirického výzkumu hodnot Výsledky auditu přispějí k tvorbě nebo zkvalitnění etického kodexu

154 Moderní nástroje etického řízení Ředitel pro etiku (např. Flextronics) Zejména ve velkých firmách je zřejmé, ţe ve vedení firmy by měla být osoba, která je zodpovědná ze rozvoj etiky v podniku Ředitel pro etiku je zároveň jakýmsi zprostředkovatelem při řešení etických dilemat a problémů a všech otázek, které souvisí s etikou Ředitel pro etiku by měl být osobou důvěryhodnou a mít empatický vztah ke spoluzaměstnancům, měl by mít garantovanou nezávislost v rozhodování

155 Moderní nástroje etického řízení-2 Ombudsman pro etiku Jde o novou formu institucionalizace etiky, která se poměrně rychle rozšířila zejména v USA, ale i některých evropských státech 155 Ombudsman pro etiku je osoba jmenovaná nejvyšším exekutivním orgánem firmy, mělo by jít o člověka s přirozenou autoritou, poţívajícího u zaměstnanců všeobecnou úctu Ombudsman je nezávislá funkce, kterou by však měl vykonávat člověk, který je schopen obhájit svůj názor a odolávat různým tlakům

156 Moderní nástroje etického řízení-3a Komise pro etiku/etický výbor/ Výbor pro etiku (např. Korado) Je to kolektivní orgán vytvořený nejvyšším vedením podniku Úkolem komise/výboru je kontrolovat dodrţování etického kodexu, posilovat etickou infrastrukturu podniku, řešit etické konflikty Navrhovat opatření na rozvoj etiky ve střednědobé a dlouhodobé perspektivě 156

157 Moderní nástroje etického řízení-3b 157 Komise/výbor funguje jako nezávislá platforma, zasedají v ní nezávislí odborníci na etiku, pracuje pravidelně a systematicky, organizuje i pilotní projekty, které vedou k zavedení nových etických nástrojů a metod

158 Moderní nástroje etického řízení-4 Kulaté stoly o etice 158 Je to forma vhodná pro podniky a organizace, které ještě nepřistoupily k realizaci ţádného etického mechanismu a zároveň mají potřebu si vyjasnit některé problémy související s etikou v podnikání a manaţerskou etikou Kulaté stoly by měly probíhat v demokratické a tolerantní atmosféře

159 Moderní nástroje etického řízení-5 Seminář o etice 159 Je to jedna z forem etického vzdělávání Je moţné seminář rozdělit na pracovní skupiny Obecně cílem seminářů je poukázat na místo morálky v našem ţivotě přítomnost etických hodnot, principů a norem Řešení modelových případových studií, které se vztahují ke konkrétním situacím, které mohou v podniku nastat Semináře by měli připravovat a vést odborníci na podnikovou a profesní etiku

160 Moderní nástroje etického řízení-6 Etický workshop 160 Jedná se o moderní formu vzdělávání, která rozpracovává podrobněji jednotlivá témata Mají smysl jenom tehdy, jestliţe se konají v otevřené atmosféře Jsou zaměřeny na specifické etické podnikové problémy, klíčová je otevřená diskuse o těchto problémech

161 Moderní nástroje etického řízení-6 Horké linky Mohou být interní nebo externí Prostřednictvím horké linky se mohou zaměstnanci obrátit na institucionalizovaný etický orgán 161 Interní horké linky plní funkci ochrany a podpory kritické loajality Základem je rozhovor a spontaneita Externí horké linky jsou součástí public relations

162 Corporate governance =Řízení a správa podniku 162 Definice OECD: "Postupy a procesy, podle kterých je organizace řízena a kontrolována. Struktura správy společnosti zdůrazňuje rozdělení práv a odpovědnosti mezi různé součásti organizace, jako jsou členové představenstva, manažeři, akcionáři a jiné zainteresované osoby, a stanovuje pravidla a postupy pro rozhodovací procesy".

163 CG 163 Ţhavé téma po skandálech velkých firem v poslední době, kdy došlo k porušení etických pravidel jejich řídícími pracovníky (Enron, WorldCom, Ahold, Parmalat) Falšování účetnictví, vyrábění falešných dokladů, obohacování se manaţerů na úkor firmy, úloha bank Důsledkem je větší důraz na etiku v podnikání, jak v akademické sféře, tak v samotné praxi

164 Corporate Governance Institute 164 Poslání CGI: Vytvářet a rozvíjet respektovanou odbornou platformu pro tajemníky obchodních společností i dalších organizací a pro ostatní profesionály corporate governance z řad pracovníků v oblasti compliance, managementu podnikatelské etiky, administrace a podpory činnosti správních orgánů, správy podnikatelských seskupení a majetkových účastí, jakoţ i z příbuzných správních funkcí a oblastí (zejména společenská odpovědnost; řízení rizik; regulace; interní kontrola; prevence podvodů, korupce a dalších forem neţádoucího jednání) dále členy správních orgánů obchodních společností i ostatních organizací.

165 CGI Být uznávanou autoritou pro oblast správy a řízení společností a dalších organizací (včetně organizací státní správy, školství a zdravotnictví) ve všech jejích výše uvedených dimenzích a aktivně přispívat svou činností k prosazování standardů nejlepší praxe 165

166 Zásady OECD pro řízení a správu společnosti Vznikly v roce V ČR Kodex správy a řízení společností (2004), který ze zásad OECD vychází Vypracovala pracovní skupina v rámci Komise pro cenné papíry pod vedením Tomáše Jeţka a za účasti britských odborníků Otevřenost, poctivost, odpovědnost

167 Obsah Kodexu Rámec správy a řízení společností by měl podporovat průhledné a efektivní trhy, být konzistentní s vládou zákona a jasně formulovat rozdělení odpovědnosti mezi orgány z oblasti dozoru, regulace a vynucování zákona. 2. Rámec správy a řízení společností musí chránit práva akcionářů a usnadňovat jejich výkon 3. Spravedlivé zacházení s akcionáři: společnost by měla zajistit, aby se se všemi akcionáři včetně minoritních a zahraničních zacházelo spravedlivě.

168 Obsah Kodexu Úloha zainteresovaných stran ve správě a řízení společností (práva a spolupráce) 5. Uveřejňování a průhlednost (včas a přesně vše podstatné, finanční situace, výkonnost, vlastnictví, správa a řízení) 6. Odpovědnost představenstva a dozorčí rady

169 Problémy CG v ČR 169 Svázanost odměn dozorčích rad s hospodářskými výsledky podniku (má logiku u představenstva) Malý tlak akcionářů na kvalifikaci a nezávislost členů představenstev a dozorčích rad, jejich odměňování a nezávislý interní audit. Provázanost řídících orgánů podniků s politikou v představenstvech a dozorčích radách zasedají zejména lokální politici.

170 Společenská odpovědnost podniku 170 Zakořenění ekonomicky, sociálně i ekologicky odpovědných principů do firemních strategií. Základem této ţádané změny je oproštění se od stávající společenské role podniku, výstiţně reprezentované slovy profit only (pouze zisk), k novému širšímu pohledu na fungování podniku s ohledem na tzv. triple bottom line, kdy firma nesleduje pouze vlastní ekonomický prospěch, ale i sociální a environmentální aspekty svého působení.

171 CSR 171 Anglická zkratka CSR je ve většině odborných textů vysvětlována jako zkrácení pojmosloví Corporate Social Responsibility. Existují však ještě další dvě moţnosti anglického slovního vyjádření akronymu CSR: Corporate Stakeholders Responsibility Corporate Sustainable Responsibility

172 Definice CSR 172 Definice CSR Světové obchodní rady pro udrţitelný rozvoj (The World Business Council for Sustainable Development) zahrnuje tyto tři různé moţnosti výkladu prostředního písmene S ve zkratce CSR: CSR je závazek podnikání přispívat k trvale udrţitelnému rozvoji (sustainability), k práci se zaměstnanci, jejich rodinami, místní komunitou (stakeholders) a společnosti obecně (social) za účelem zlepšení kvality ţivota.

173 Definice CSR 173 My budeme pouţívat anglická zkratka CSR odpovídající anglickému sousloví Corporate Social Responsibility, v překladu společenská odpovědnost firmy/organizace/podniku. Podle International Business Leaders Forum (IBLF) znamená CSR otevřené a transparentní podnikání zaloţené na etických hodnotách a respektu k zaměstnancům, komunitám a ţivotnímu prostředí. Přináší dlouhodobé hodnoty vlastníkům i celé společnosti.

174 Definice CSR Evropská unie definovala společensky odpovědné chování firem jako: dobrovolné integrování sociálních a ekologických hledisek do kaţdodenních firemních operací a interakcí se stakeholdery. CSR je: dobrovolným aktem, nad rámec zákona v sociální, environmentální a ekonomické oblasti podnikání, mající za následek kultivaci a zlepšení ţivotních, pracovních a environmentálních podmínek zainteresovaných skupin. 174

175 PŘEDPOKLADY CSR 175 A. CSR předpokládá, ţe podniky budou jednat eticky a odpovědně nad rámec zákonných norem. B. Fungující, přínosný a úspěšný koncept CSR vyţaduje strategický přístup. C. Úspěšný koncept CSR předpokládá soulad se stěţejní činností podnikání a je aplikován holisticky ve všech firemních aktivitách. D. Úspěšný koncept CSR vyţaduje soulad s firemní kulturou.

176 A. CSR předpokládá, ţe podniky budou jednat eticky a odpovědně nad rámec zákonných norem 176 V ekonomické rovině například uplatňování principů dobré správy společnosti (Corporate Governance), aktivní antikorupční politika firmy, vytváření korektních dlouhodobých vztahů s obchodními partnery a zákazníky. V sociální oblasti se jedná o bezpečnost a zdraví zaměstnanců nad rámec zákona, vzdělávání zaměstnanců, antidiskriminační opatření při přijímání, odměňování a propouštění zaměstnanců. Environmentální oblast konceptu CSR spočívá v plnění standardů ISO1400, zmenšování negativních vlivů na ţivotní prostředí

177 B. Fungující, přínosný a úspěšný koncept CSR vyţaduje strategický přístup 177 Předpokladem úspěšnosti společenské odpovědnosti firmy je strategické zpracování programu CSR a jeho implementace na strategické úrovni. Proces zpracování strategie v oblasti CSR předpokládá několik nezbytných kroků:

178 strategický přístup 1. Definování vizí, poslání, firemních hodnot a etických kodexů. 2. Analýza zainteresovaných skupin (stakeholders) podniku Analýza potřeb a poţadavků zainteresovaných skupin a jejich moţností (sfér) vlivu na podnik, jejich potřebnosti a přínosu. 4. Definování konkrétních společensky odpovědných aktivit a projektů pro jednotlivé stakeholders, dle jejich konkrétních potřeb a poţadavků s ohledem na jejich potřebnost a přínos.

179 strategický přístup Časový a finanční plán aktivit jednotlivých zájmových skupin a jmenování odpovědné a kontaktní osoby. 7. Integrace konceptu CSR do podnikových procesů. 8. Realizace projektů konkrétní CSR strategie. 9. Kontrola konceptu CSR se zohledněním změn výchozího stavu. 10. Report o výsledcích CSR strategie.

180 C. Úspěšný koncept CSR předpokládá soulad se stěţejní činností podnikání a je aplikován holisticky ve všech firemních aktivitách 180 Odpovědné chování se povaţuje za integrální součást všech aktivit vyvíjených podnikem. Nelze proto chápat odpovědnost za jakousi nástavbu, která nemá ţádný dopad na samotnou podnikatelskou činnost a je pouze úlitbou veřejnosti.

181 D. Úspěšný koncept CSR vyţaduje soulad s firemní kulturou 181 Koncept CSR by měl vycházet ze základních firemních hodnot. Pro úspěšné zavedení, realizaci a přijetí CSR přístupu je zcela nezbytná podpora top managementu. Vzhledem k tomu, ţe top manaţeři formulují vizi, poslání, hodnoty a strategii organizace a vytváří firemní kulturu, je vrcholový management stěţejním primárním článkem integrace CSR do podnikových procesů.

182 Carrollův model pojetí odpovědnosti firem 182 Dobrovolná odpovědnost Etická odpovědnost Zákonná odpovědnost Ekonomická odpovědnost

183 Oblasti CSR 183 Zisk Lidé Prostředí

184 Triple-bottom-line Oblasti CSR 184 3P=Profit, People, Planet Ekonomická, sociální, environmentální oblast

185 Ekonomická oblast-1 Vytvoření etického kodexu popř. jiného podnikového dokumentu, který upravuje podnikatelské chování firmy (Code of Conduct) Transparentnost jednání a chování organizace (Transparency) Uplatňování principů dobrého řízení (Corporate Governance) Podnikání s uplatněním protikorupční politiky (Anticorruption Policy) 185

186 Ekonomická oblast Vedení dialogu s akcionáři (Shareholders Dialogue) Vymezení pravidel chování k zákazníkům (např. kvalitní a bezpečné produkty a sluţby) Vymezení pravidel chování k dodavatelům (korektní jednání s dodavateli, např. včasné placení faktur) Odpovědné řízení dodavatelského řetězce (Responsible Supply Chain)

187 Ekonomická oblast Vymezení pravidel chování k investorům. Společensky odpovědné investování (Socially Responsible Investment) Ochrana duševního vlastnictví Etický a sociální marketing, etické a ekologické značky na výrobcích (labelling)

188 Sociální oblast Firemní filantropie, sponzorství a firemní dobrovolnictví. Vedení dialogu se stakeholdery (Stakeholder Dialogue) Podpora rozvoje lidského kapitálu firmy. Dodrţování pracovních standardů, ochrana zdraví a zajištění bezpečnosti zaměstnanců.

189 Sociální oblast Vyváţenost pracovního a osobního ţivota zaměstnanců (Work-life Balance). Prosazování rovných příleţitostí (dle všech diskriminačních hledisek) a rozmanitosti zaměstnanců (etnické minority, znevýhodnění lidé, starší lidé) a různorodost pracoviště. Zajištění rekvalifikace propuštěných zaměstnanců pro jejich další uplatnění. Poskytování jistoty zaměstnání.

190 Sociální oblast-3 Angaţovanost v komunitě. (Community engagement) Rozvoj komunity, ekonomická obnova a rozvoj (zaměstnanost/vzdělanost), kvalita ţivota (sport/kultura/bezpečnost) a místní infrastruktury. Dodrţování lidských práv. Zákaz práce dětí. 190

191 Environmentální oblast 191 Zajištění ekologické výroby, ekologických produktů a ekologických sluţeb (standardy řady ISO a EMAS*). Ekologická firemní politika (úspora energií a vody, pouţití ekologických produktů recyklování, ekologická přeprava). Aktivity vedoucí k ochraně přírodních zdrojů a ke zmenšování dopadů na ţivotní prostředí. *(Systém ekologického řízení a auditu - zkratka z angličtiny Eco-Management and Audit Scheme)

192 CSR podle EU 192 Trh Pracovní prostředí Místní komunita Ţivotní prostředí

193 CSR podle EU-2 Původní sociální oblast CSR je nově rozdělena na dvě samostatné oblasti a to na interní pracovní prostředí, kam řadí: zapojování zaměstnanců do procesu rozhodování, nefinanční benefity, vzdělávání a rozvoj zaměstnanců, vyváţenost pracovního a osobního ţivota (flexibilní formy práce), 193

194 CSR podle EU rozmanitost na pracovišti (ţeny, etnické minority, handicapovaní a starší lidé), zdraví a bezpečnost zaměstnanců, podpora propuštěných zaměstnanců, opatření vůči všem formám diskriminace.

195 CSR podle EU-4 místní komunita, kam se řadí: firemní dárcovství (finanční i materiální), firemní dobrovolnictví, poradenství, předávání know how, podpora sociální integrace, vzdělávání občanů, podpora kvality ţivota občanů (sport/kultura), obchodní spolupráce s místními dodavateli, spolupráce se školami, 195 vyuţití sdíleného marketingu (firma a neziskový projekt).

196 Přínos implementace CSR-1 CSR SNIŢUJE: náklady rizika podnikání 196 (náklady na risk management) potenciální dohled státu a jeho zákonná opatření transakční náklady (čas, práce a ostatní zdroje vynaloţené za účelem uzavření smluv a na řízení firem)

197 Přínos implementace CSR-2 CSR zvyšuje: zisk obrat produktivitu hospodárnost 197 kvalitu produktů a sluţeb přístup k dodatečnému kapitálu (investoři, finanční instituce) image, renomé, důvěryhodnost firmy a obchodní značku

198 Přínos implementace CSR-3 loajalitu zákazníků ochranu důvěrných informací schopnost získat a udrţet kvalitní zaměstnance konkurenceschopnost hodnotu podniku pro akcionáře pravděpodobnost expanze na zahraniční trhy zkvalitňuje a upevňuje společenské a obchodní vztahy celospolečenský uţitek bezpečnost práce 198

199 Business Leaders Forum Business Leaders Forum (BLF) sdruţuje přední české společensky odpovědné firmy. Zaloţeno 1992 Sekce pro studenty: přednášky, stáţe, informace o CSR, témata bakalářských a diplomových prací

200 Korupce 200 Korupce je nemoc společenského systému. Důsledkem korupce můţe být ztráta důvěry občana v poctivost a nestrannost fungování státních institucí, pokřivení trţních vazeb, ekonomický úpadek a destabilizace státu. Korupce je slovo latinského původu odvozené od slova rumpere, které má mnoho významů, nejčastěji je pouţíván výraz zlomit, přetrhnout. Latinský výraz corruptus vyjadřuje následek této změny. Znamená zlomit někoho, přimět ho ke změně postojů, zásad. Ten, kdo je vtaţen do korupční transakce, nemá uţ šanci dostat se z tohoto kruhu ven.

201 Vymezení korupce V mnoha zemích (vč. ČR) je korupční jednání kvalifikováno jako trestný čin. Proto se korupce vymezuje jako protiprávní jednání, resp. neoprávněné jednání. Takové jednání nastává, kdyţ jednotlivec nebo skupina chce získat neoprávněné nebo nepatřičné výhody, a to nelegitimním, neregulérním a protiprávním jednáním, které je zaloţeno na nelegitimních prostředcích, jako je např. vyuţívání známostí, politického vlivu nebo úplatků. 201

202 Vymezení korupce 202 Zvrácenou podobou korupce je ta, kdy jsou občané motivováni ke korupčnímu jednání ne proto, aby pro sebe získali určitou nadstandardní výhodu, ale proto, aby dosáhli toho, na co mají zákonný, resp. legitimní nárok (operace, přihlášení auta ).

203 Vymezení korupce a souvisejících pojmů 203 Velmi často se korupce dává do bezprostřední souvislosti s výkonem role veřejného činitele. Veřejným činitelem se obvykle rozumí osoba ustanovená zákonem, na kterou jsou delegované pravomoci k rozhodování o veřejných záleţitostech. Je to osoba, která by měla být garantem veřejného zájmu.

204 Vymezení korupce a souvisejících pojmů Korupce nastává tehdy, kdyţ osobní ambice těchto činitelů jsou naplňovány na úkor veřejného blaha, kdyţ je poškozován veřejný zájem. 204 Veřejný zájem je delegovaný individuální zájem, který v sobě odráţí konsensus většiny, čímţ se vytváří nejvýhodnější moţný model pro maximalizaci blahobytu společnosti.

205 Definice korupce Korupce: přímé či nepřímé vyţádání, nabídnutí, předání nebo přijetí úplatku či jakékoli nepřípustné výhody nebo vyhlídky na ně, které narušují řádné plnění jakékoli povinnosti nebo jednání vyţadovaného od příjemce úplatku, nepřípustné výhody nebo vyhlídky na ně. (Občanskoprávní úmluva o korupci členských států Rady Evropy z r. 1999)

206 Definice korupce Transparency International (TI) definuje korupci jako: Zneuţití pravomoci za účelem získání nezaslouţeného osobního prospěchu. Znamená takové jednání představitelů veřejného sektoru (ať uţ se jedná o politiky či státní úředníky), jímţ se nedovoleně a nezákonně obohacují prostřednictvím zneuţívání pravomocí, které jim byly svěřeny.

207 Definice korupce Jiný přístup korupci vymezuje jako nabídku, slib nebo poskytnutí jakékoli neoprávněné výhody v něčí prospěch za určitou formu odměny. Tato odměna nemusí mít vţdy pouze finanční podobu (úplatek), můţe se jednat o úniky výhodných informací, protěţování známých (klientelismus), zvýhodňování příbuzných (nepotismus), porušení povinností při správě cizího majetku, střety zájmů, pletichy při veřejné obchodní soutěži či podvody. Tento způsob korupce se nevyhýbá ani soukromému sektoru.

208 Právní rámec v ČR Trestní zákoník č. 40/2009 Sb. 331 Přijetí úplatku 332 Podplacení 333 Nepřímé úplatkářství 334 Společné ustanovení 256 Sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě 257 Pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži 208

209 331 Přijetí úplatku 209 (1) Kdo sám nebo prostřednictvím jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe nebo pro jiného přijme nebo si dá slíbit úplatek, nebo kdo sám nebo prostřednictvím jiného v souvislosti s podnikáním svým nebo jiného pro sebe nebo pro jiného přijme nebo si dá slíbit úplatek, bude potrestán odnětím svobody až na čtyři léta nebo zákazem činnosti. (2) Kdo za okolností uvedených v odstavci 1 úplatek žádá, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.

210 Příklad: milion za změnu loterijního zákona 210 Test MF DNES, při kterém redakce vyslala svého člověka, aby v roli majitele neexistující sítě heren Jackpot nabízel politickým stranám milion korun za to, ţe v parlamentu zabrání přijetí novely zákona o loteriích. Komunističtí poslanci Dolejš i Milota byli ochotni o tom jednat. Dolejš byl zbaven funkcí v KSČM, trestní stíhání bylo však zasaveno.

211 332 Podplacení 211 (1) Kdo jinému nebo pro jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek, nebo kdo jinému nebo pro jiného v souvislosti s podnikáním svým nebo jiného poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.

212 333 Nepřímé úplatkářství 212 (1) Kdo žádá nebo přijme úplatek za to, že bude svým vlivem nebo prostřednictvím jiného působit na výkon pravomoci úřední osoby, nebo za to, že tak již učinil, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta. (2) Kdo z důvodu uvedeného v odstavci 1 jinému poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.

213 Případ poslance Doleţala (ODS) 213 Obvodní soud pro Prahu 1 uloţil bývalému poslanci za ODS Vladimíru Doleţalovi stotisícový peněţitý trest za nepřímé úplatkářství. Doleţal si podle obţaloby řekl podnikateli Michaelu Dvořákovi o úplatek 800 tisíc korun. Případ začal v r Podnikatel Dvořák údajně chtěl, aby vršovická radnice změnila své rozhodnutí a prodlouţila mu nájemní smlouvu na pozemek, kde provozoval autobazar. Přes svého spolupracovníka se obrátil na tehdejšího poslance Doleţala.

214 334 Společné ustanovení 214 1) Úplatkem se rozumí neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, které se dostává nebo má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě, a na kterou není nárok.

215 256 Sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě 215 (1) Kdo v souvislosti se zadáním veřejné zakázky, s veřejnou soutěží nebo veřejnou dražbou v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému prospěch sjedná některému dodavateli, soutěžiteli nebo účastníku dražby přednost nebo výhodnější podmínky na úkor jiných dodavatelů nebo soutěžitelů, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti.

216 Příklad: případ Barták a zakázka pro Tatru Kopřivnice 216 "Náměstek Barták nám řekl, ţe za určitý obnos by problémy mezi naší firmou a Pragou mohly být vyřešeny," popsal v rozhovoru pro MF DNES bývalý americký ambasador a nyní člen vedení Tatry Kopřivnice William Cabaniss své setkání s Bartákem z února A Cabanissův kolega Duncan Sellars, další účastník setkání s Bartákem, upřesnil poţadovanou částku: "Šlo o několik milionů dolarů. Bylo to číslo, které mnou otřáslo. Jednalo se o státní zakázku na 550 vozů Tatra, Praga měla dodat převodovky a nápravy.

217 257 Pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži 217 (1) Kdo se dopustí pletich v souvislosti se zadáním veřejné zakázky nebo s veřejnou soutěží tím, že a) lstí nebo pohrůžkou násilí nebo jiné těžké újmy přiměje jiného, aby se zdržel účasti v zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži, b) jinému poskytne, nabídne nebo slíbí majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží účasti v zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži, c) žádá nebo přijme majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží účasti v zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži, nebo d) vyvíjí činnost směřující k zadání veřejné zakázky za nepřiměřeně vysokou cenu, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.

218 Případ Michálek Libor Michálek upozornil v prosinci 2010 policii i veřejnost na skutečnosti, které nasvědčovaly korupčnímu jednání v souvislosti se Státním fondem ţivotního prostředí (SFŢP). Popsal zejména nátlak, kterému byl jako ředitel SFŢP vystaven ohledně některých veřejných soutěţí a rovněţ ohledně procesu ukládání volných peněţních prostředků SFŢP v bankách. Ani ministr Drobil, ani jeho poradce Knetig nebyli odsouzeni. 218 Detaily na:

219 Další zákony Trestní zákon dále vysvětluje, co je účinná lítost. Ta nastane, kdyţ osoba (pachatel) dobrovolně a bez zbytečného odkladu oznámí způsob korupčního jednání, které je klasifikováno jako trestné. Korupční problematika je součástí dalších zákonů České republiky, např. občanského zákoníku, obchodního zákoníku, zákona o svobodném přístupu k informacím, zákona o veřejných zakázkách a dalších. 219

220 Typy korupce Rozdělení korupce na funkční (běţná, osobní, korupce pro přilepšení) a systémovou korupci (institucionální, také nazývaná velká korupce). Funkční korupce je zaloţená na individuálních selháních a charakterových vadách. Není systematická, ale jenom příleţitostná a náhodná. Naproti tomu systémová korupce není náhodnou událostí, ale imanentní součástí sociálního, ekonomického a politického systému nebo běţnou součástí podnikání. 220

221 Typy korupce 221 rozdělení korupce na malou administrativní korupci a zneuţívání veřejných zdrojů. Malá administrativní korupce=podplácení úředníků, záměrně nepřehledná regulace Zneuţívání veřejných zdrojů=zpronevěra a nehospodárné vyuţívání veřejných zdrojů

222 Související pojmy 222 K těmto pojmům patří především: střet (konflikt) zájmů, Lobbing (lobbying), nepotismus, klientelismus, dar.

223 střet (konflikt) zájmů 223 Zákon č. 216/2008 o střetu zájmů Definice ze zákona z r. 1992: Střetem veřejného zájmu se zájmem osobním se rozumí takové jednání, popřípadě opomenutí veřejného funkcionáře, které ohrožuje důvěru v jeho nestrannost nebo při němž veřejný funkcionář zneužívá svého postavení k získání neoprávněného prospěchu pro sebe nebo jinou fyzickou či právnickou osobu.

224 Příklad střetu zájmů Bývalý ministr dopravy Aleš Řebíček (ODS) byl jedním ze společníků stavební obchodní společnosti Viamont. Po nástupu do funkce ministra dopravy z ní odešel, nicméně během jeho působení ve vládě firma získávala několikanásobně více zakázek (především od státních podniků, které patří pod Ministerstvo dopravy) neţ v předchozím období, celkem za 14 mld. Kč.

225 Příklad střetu zájmů Andrej Babiš a Agrofert. Dosud nikdy u nás nezískal tak vysoké ústavní funkce, jako je post prvního místopředsedy vlády a ministra financí, člověk, který je jedním z nejvýznamnějších podnikatelů v zemi. Číselné údaje jsou ale výmluvnější. V době, kdy Babiš vstoupil do politiky, jeho Agrofert podnikal v deseti zemích, kde měl dohromady 201 firem. Nejvíce, celkem 153, jich má ale v Česku. Babišovo impérium získává tučné dotace z Evropské unie a prostřednictvím zakázek státních firem mu plynou finance i z veřejných peněz.

226 Příklad střetu zájmů-2.2 TI: Dohromady získaly tyto společnosti od státu a z Bruselu skoro 4 miliardy korun. Tady je velký problém, protoţe ministerstvo financí kontroluje správnost čerpání dotací, a Babiš je jednak příjemcem těch dotací, jednak tím, kdo kontroluje správnost čerpání dotací. 226 Členka výboru pro rozpočtovou kontrolu EP paní Grässleová: Babišovy firmy dostaly 2,6 milionu eur z evropských fondů, ministr financí je ale podle ní zároveň v Česku garantem vůči EU, ţe tyto prostředky byly přiděleny řádně.

227 Lobbing 227 V českých zemích má slovo lobbing, lobbista stále špatný zvuk a bývá synonymem pro úplatkáře. Avšak mezi pojmy korupce a lobbing existuje rozdíl. Pro veřejnost je lobbista ten, kdo přichází s obálkou, ve skutečnosti správný lobbista přichází s informací. Záleţí na osloveném, kterého chce lobbista ovlivnit, aby danou informaci vyhodnotil a zpracoval.

228 Lobbing-2 Lobbing je legitimní součástí ovlivňování rozhodnutí veřejných činitelů, avšak za podmínek, ţe jsou splněny následující předpoklady: přesvědčovacími prostředky nejsou peníze ani jiné výhody, ale argumenty, 228 lobbování není zaloţené na nátlaku a vydírání, podléhá pravidlům, která lobbování činí transparentní i pro další aktéry, lobbing je institucionalizovaný, tj. subjektem lobbingu nejsou soukromé osoby, ale specializované autorizované firmy a organizace.

229 Příklady lobbingu 229 Na začátku můţe být situace, kdy přijde klient za lobbistickou firmou s tím, ţe připravovaná novela zákona můţe ohrozit jeho podnikání a zisky. V tomto momentě mu lobbista provede analýzu aktuální situace a zhodnotí, zda náklady, které s lobbistickými aktivitami vyvstanou, přinesou odpovídající změnu.

230 Nepotismus 230 Nepotismus je případ korupčního jednání, kdy osoba ve veřejném postavení zvýhodňuje (protěţuje) určité osoby na základě příbuzenských vztahů. Termín je odvozený od slova nepos, které znamená pokrevní příbuzný. Nepotismus je hodnocen negativně zejména proto, ţe o redistribuci pozic, funkcí, moci i bohatství nerozhodují kompetence, pravidla a závazné normy, ale to, k jakému rodinnému klanu člověk patří. Příklad: Manţelka bývalého prezidenta Václava Klause Livia se stává velvyslankyní ČR na Slovensku.

231 Klientelismus 231 Patří k nejvíce rozšířeným formám korupčního jednání. Termín je odvozen z latinského cliens - poslušný. O klientelismu hovoříme tehdy, kdyţ se distribuce sluţeb, statků a uznání nerealizuje na bázi pravidel, ale na bázi přátelských vztahů a spřízněnosti (konexí). Podstatou tohoto vztahu je reciproční charakter.

232 Případ Tluchoř, Šnajdr, Fuksa 232 Exposlanci ODS Šnajdr, Tluchoř a Ivan Fuksa jsou viněni z toho, ţe se po rebelii proti vedení své strany vzdali poslaneckého mandátu. Umoţnili tak schválení daňového balíčku bývalé vlády Petra Nečase. Fuksa a Šnajdr poté získali funkce v dozorčích radách státem vlastněných firem (Český aeroholding, Čepro). Fuksa prý odmítl místo v DR ČEZ. Policie v tom spatřuje formu korupce. Nejvyšší soud je pustil z vazby, protoţe na jejich jednání se vztahovala poslanecká imunita.

233 Nebezpečí korupce-1 Korupce podstatně limituje ekonomický, sociální a politický rozvoj dané země. Korupce má negativní důsledky sociální, ekonomické, politické a morální. 233 Sociální dopad. Korupce prohlubuje sociální nerovnost, porušuje principy sociální spravedlnosti a tím oslabuje sociální solidaritu a v konečném důsledku vede k destabilizaci veřejných institucí. Na této destabilizaci se podílí podplácení úředníků soukromými osobami, coţ přispívá k deformaci toho, co je nazýváno veřejným zájmem. V důsledku toho se obecně ztrácí důvěra v právní stát a vynutitelnost práva a dochází k vytváření paralelních a nedemokratických mocenských struktur.

234 Nebezpečí korupce Ekonomický dopad. Korupce patří k významným demotivačním faktorům podnikání. Směřuje proti pravidlům otevřené ekonomické soutěţe. Korupce zvyšuje podnikatelské aktivity, které jsou spojeny s překonáváním administrativních překáţek a omezení (vyřizování různých povolení, včetně úplatků). Dalším negativním dopadem tohoto druhu korupce je zhoršování pověsti země v zahraničí, coţ má za následek sniţování přílivu zahraničních investic.

235 Nebezpečí korupce-3 Politický dopad. Korupce můţe diskreditovat demokracii a oslabovat důvěru ve stát. Oslabuje občanský princip a vládu práva. Zpravidla vede ke ztrátě kreditu politiků, kteří jsou kompromitováni korupčními skandály. 235 Morální dopad. Korupce vede k demotivaci řadových občanů. Naopak přizpůsobení se korupčním jevům můţe napomáhat šíření falešné morálky.

236 MĚŘENÍ KORUPCE 236 Korupce je fenomén, který se obtíţně měří. Index vnímání korupce (Corruption Perceptions Index, CPI). CPI zpracovává kaţdý rok Transparency International (TI) Index je výsledkem různých průzkumů mínění provedených nezávislými institucemi, jako je Gallupův ústav, občanskoprávní instituce Freedom House, Světová banka a další. Výzkumy, ze kterých se nakonec indexy skládají, vypovídají o tom, jak se respondentům jeví stav korupce v dané zemi. CPI nemluví o skutečné korupci, ale o jejím vnímání.

237 CPI 237 Hodnoty CPI se pohybují v intervalu od 10 bodů (korupčně čistá země) aţ po 0 (všudypřítomná korupce). Tento index se zaměřuje na korupci ve veřejném sektoru a seřazuje země podle stupně vnímání existence korupce mezi úředníky veřejné správy a politiky. CPI však pouze ukazuje na příjemce úplatků.

238 BPI 238 od roku 1999 zavedla TI Index plátců úplatků (Bribe Payers Index: BPI), který seřazuje exportující země světa podle jejich sklonu k uplácení. Je obtíţné zaloţit srovnávání úrovně korupce v různých zemích na primárních empirických datech, například na srovnávání počtu zatčených či počtu soudních případů. Takovéto údaje obecně neodráţejí opravdovou úroveň korupce v příslušné zemi, ale spíše schopnost ţalobců, soudů či médií korupci odhalovat.

239 Vývoj CPI v ČR v posledních letech 239

240 GCB 240 Dále také TI provádí průzkum veřejného mínění tzv. Globální barometr korupce (Global Corruption Barometer), který se zabývá názory veřejnosti na otázky korupce a zkoumá osobní zkušenosti respondentů s korupčními praktikami. Jeho výsledky byly poprvé zveřejněny v roce Výzkum pro Transparency International zajišťuje mezinárodní agentura Gallup International v rámci celosvětového průzkumu názorů veřejnosti (Voice of the People Survey).

241 Nástroje boje s korupcí 241 Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí Strategie vlády v boji s korupcí na období: Prevence, průhlednost, postih

242 Partnerství pro otevřené vládnutí Partnerství pro otevřené vládnutí - Open Government Partnership (OGP) je mezinárodní iniciativou administrativy USA z r podporující otevřenost, transparentnost a boj proti korupci. Cílem je konkrétní závazek vlád podpořit rozpočtovou transparentnost, zvýšit občanskou angaţovanost, bojovat s korupcí a transformovat se ve více otevřené, efektivní a odpovědné instituce. Z 8 zakladatelských zemí se nyní zapojuje 65 zemí ČR přistoupila v r Akčním plánem

243 Nevládní organizace v boji proti korupci Transparency International Oţivení, o.s. 243 Ekologický právní servis/frank Bold Nadační fond proti korupci

244 244 Zakladatel TI prof. Dr. Peter Eigen, bývalý programový manaţer Světové banky pro Afriku a Latinskou Ameriku. Transparency International

245 Zaloţena r Historie TI Aktuálně více neţ 100 národních poboček Our vision: A world in which government, politics, business, civil society and the daily lives of people are free of corruption. Svět, v němž vláda, obchod, občanská společnost a každodenní život lidí jsou bez korupce.

246 246 David Ondráčka ředitel pobočky TI v ČR TI v ČR

247 TI v ČR 247 Uţ 15 let hlídáme veřejný zájem a hájíme efektivní a odpovědnou správu země. Naše projekty a poskytované právní a vzdělávací sluţby řeší velké i malé kauzy, které se týkají kaţdého z nás. Není nám lhostejné, kam putují peníze z veřejných rozpočtů. A vám? Bojovat s korupcí opravdově znamená chodit do kaţdodenních konfliktů s mocí, penězi a hrát rovnocennou hru i se zákulisními hráči. Potřebujete spojit nadšení s promyšlenou strategií a trpělivost se silným odborným zázemím. TI se o to maximálně snaţí a jen tak dokáţe hájit veřejný zájem a účinně zastavovat korupční obchody.

248 Působnost TI 248 Právní poradenství a odborné konzultace Investigativní a analytická činnost Prosazování protikorupčních zákonů

249 Právní poradenství a odborné konzultace Právní poradna TI poskytuje bezplatné právní poradenství občanům, kteří se setkají s korupčním jednáním a jsou ochotni o něm informovat a dále zaměstnancům orgánů veřejné moci nebo soukromých subjektů, kteří se dozví o korupčním jednání na svém pracovišti, tzv. whistlebloweři. 249

250 Investigativní a analytická činnost 250 Pracovníky právní poradny kaţdoročně osloví kolem 700 občanů, kteří potřebují právní pomoc. Část těchto podnětů se týká závaţných korupčních případů. I proto je v TI speciální tým, jehoţ úkolem je analyzovat informace o případech korupce a jejich jednotlivých aktérech. Znamená neustálé pročítání získaných materiálů, schůzky s informátory, pouţívání analytického softwaru k vyhledávání spojení a vazeb. TI je schopna kauzy sledovat dlouhodobě, zasazovat je do obecných trendů a vyhodnocovat je. Prioritou je rozkrývání korupčních sítí a sabotování jejich činnosti.

251 Prosazování protikorupčních zákonů Zákon o financování politických stran Jen v roce 2013 protekla ze státního rozpočtu na stranické účty téměř 1 mld. korun. O tom, co se děje s těmito prostředky dál, se mnoho neví. V současné době jsou pravidla pro financování politických stran a volebních kampaní nastavena jen velmi mírně nebo dokonce vůbec neexistují. Aktuálně mají strany 3 povinnosti: mít auditované účetnictví, kaţdoročně předloţit výroční zprávu vč. auditorské zprávy a přehled o darech a dárcích s uvedením výše peněţitého daru + identifikační údaje

252 Prosazování protikorupčních zákonů-2 Zákon o státní sluţbě 252 Česká republika oblafla Evropskou komisi v roce 2002 tím, ţe sice přijala sluţební zákon, ale ten nikdy nevstoupil v platnost. Oblafla jí nyní znovu, kdyţ narychlo přijala zákon, ke kterému se Evropská komise nemohla vyjádřit. Radim Bureš, programový ředitel TI. Problém politických náměstků apod.

253 Stav státní zprávy v ČR Globální zpráva o konkurenceschopnosti, zpracovávaná pod hlavičkou Světového ekonomického fóra v Davosu, přiřazuje ve vydání pro léta ČR v oblasti institucionálního zázemí velmi nelichotivé výsledky. Při řazení 144 států světa jejich hodnocení na škále 1-7 (1 nejhorší - 7 nejlepší), dosáhla ČR výsledků: Efektivnost vlády 75. místo (hodnota 3,4); Transparentnost vládního rozhodování 99. místo (hodnota 3,7); Klientelismus vládních úředníků 106. místo (hodnota 2,2); Provize a úplatky u veřejných zakázek 132. místo (hodnota 2,2). 253

254 Prosazování protikorupčních zákonů Zákon o státním zastupitelství Současná situace kolem státního zastupitelství je maximálně vyhrocená, dostáváme se do klíčové fáze toho, jakou podobu bude mít nový zákon o státním zastupitelství, tj. zda bude obsahovat záruky nezávislého, nestranného a současně odpovědného postavení státního zástupce. V minulosti jsme byli svědky skutečnosti, ţe sofistikovaná korupce nebyla vůbec vyšetřována, nebo se její vyšetřování dostalo do ztracena. Státní zástupci potřebují nový zákon o státním zastupitelství, aby byli méně závislí na politické moci.

255 Příklad: vrchní státní zastupitelství v Praze 255 Vlastimil Rampula a jeho náměstek Libor Grygárek (vazby na Janouška mají pověst zametačů kauz: sporné kroky ve vyšetřování kauz Gripen, Mostecká uhelná nebo IPB. Rampulu nahradila v r čele VSZ v Praze Lenka Bradáčová, která v Ústí nad Labem měla na starosti kauzu dr. Davida Ratha. Rath byl zadrţen a následně obviněn ze spáchání trestních činů poškození zájmů EU, přijetí úplatku, podplacení a sjednávání výhody při zadání veřejné zakázky.

256 Whistleblowing 256 Whistleblowing (z angličtiny doslova hvízdání na píšťalku) je termín z přelomu 60. a 70. let 20. století, který M. P. Miceli a J. P. Near v roce 1985 definovali jako označení pro případy, kdy stávající nebo bývalý zaměstnanec nějaké organizace whistleblower, tedy ten, kdo hvízdá na píšťalku upozorní instituci nebo orgán oprávněný k prověření či zakročení na nelegitimní, neetické nebo nezákonné praktiky na pracovišti, které se dějí se souhlasem jeho nadřízených a jdou proti veřejnému zájmu či ohroţují veřejnost.

257 Whistleblowing WB označuje fenomén, kdy zaměstnanci státní správy nebo velkých firem upozorní na trestné nebo podezřelé jednání, o kterém se dozvěděli jen díky svému postavení a interním informacím. Termín se týká případů, kdy je oznámení o závaţné věci učiněno víceméně nezištně příslušným úřadům nebo orgánům a oznamovatel přitom porušuje loajalitu ke svým přímým nadřízeným či vůbec ke svému zaměstnavateli, který je za napadené jednání odpovědný, čímţ často riskuje ztrátu zaměstnání nebo i bezpečí a klid své rodiny.

258 Whistleblowing-3 Whistleblowing můţe v různých zemích upravovat zákon, který určí, jaká whistleblowerovi po dobu kauzy náleţí míra ochrany. 258 Mezi světově nejznámější whistleblowery patří biochemik David Graham, který upozornil na nebezpečné léky vyráběné farmaceutickou společností, kde pracoval, či David Kelly, který upozornil na smyšlené důvody invaze do Iráku (a zemřel za nejasných okolností údajnou sebevraţdou)

259 Whistleblowing Za českého whistleblowera je označován Libor Michálek, který v prosinci 2010 upozornil na údajné korupční jednání tehdejšího ministra ţivotního prostředí Pavla Drobila. Dalšími oznamovateli jsou například Jitka Šmídová, pracovnice Nejvyššího kontrolního úřadu, Jan Kubice, který upozorňoval na propojení politiky a podsvětí, Radek Váňa, který upozornil na úplatkářství v okresním fotbale. V ČR má pojem negativní význam, pejorativně bývá označován za udavače, donašeče, práskače, bonzáka nebo potíţistu.

260 Případ Jan Kubice 260 Dne 29. května 2006, několik dní před volbami do Poslanecké sněmovny, se Kubice jako ředitel ÚOOZ obrátil na poslance sněmovního branného výboru se zprávou, ve které se uvádí, ţe organizovaný zločin pronikl do státní správy. Tato zpráva byla později v médiích označována jako Kubiceho zpráva. Policejní prezidium, ministerstvo vnitra a předseda vlády prý omezovali činnost Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu(úooz).

261 Případ Jan Kubice Údajně se tak dělo především v souvislosti s vyšetřováním tří závaţných případů - vyšetřování vraţdy podnikatele Františka Mrázka a jeho vztahů s vysoce postavenými úředníky a politiky, vyšetřování podvodů při obchodech s ropnými produkty a vyšetřování objasňování vraţd v takzvané Solncevské mafii a o korupci ve státní správě v souvislosti s biopalivy (kauza biolíh).

262 Oţivení, o.s. a Občanské sdruţení Oţivení bylo zaloţeno v roce Organizace se věnuje propagaci udrţitelného rozvoje, potíráním systémové korupce a nehospodárného jednání ve veřejné správě a zvyšováním transparentnosti veřejného sektoru. 262 Naší vizí je fungující a sebevědomá občanská společnost naplňující principy udrţitelného způsobu ţivota.

263 Cíle o.s. rozvoj občanské společnosti, demokracie a právního státu, podpora aktivní účasti občanů na správě věcí veřejných, prosazování principů odpovědnosti a transparentnosti ve veřejné správě, prosazování principu partnerství v neziskovém sektoru a mezi nevládními neziskovými organizacemi, veřejnou správou a komerčním sektorem, ochrana přírody a krajiny, 263 podpora a prosazování principů udrţitelného rozvoje.

264 Činnost o.s.-1 poskytování právního a expertního poradenství, zpracování, vydávání a distribuce odborných analýz, pořádání seminářů, přednášek a konferencí, organizování kampaní, petičních aktivit a veřejných debat, praktické spolupráce s jinými subjekty na národní i mezinárodní úrovni, 264 propagace aktivit Oţivení, vzdělávání a osvěta v oblasti transparentní a odpovědné správy věcí veřejných, šíření environmentálních hodnot prostřednictvím environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty.

265 Činnost o.s V rámci programu Bezkorupce se věnujeme systematickému odhalování nekalého a nehospodárného jednání ve veřejné správě, svou pozornost pak nejčastěji obracíme na oblasti s vysokým korupčním potenciálem jako jsou např. manipulace při zadávání a realizaci veřejných zakázek, nevýhodné prodeje a pronájmy veřejného majetku, neúčelné vynakládání veřejných prostředků v rámci přerozdělování dotací a grantů, odmítání poskytování informací ze strany povinných subjektů, monitorování případů střetu zájmů veřejných funkcionářů.

266 Činnost o.s Oţivení sleduje desítky případů, za všechny např. kauza Opencard: projekt počítal předběţně s celkovými náklady na Opencard od roku 2005 do roku 2008 ve výši 89,2 mil. Kč. Skutečné náklady se však do března 2009 blíţily 800 milionů Kč a dalších 225 milionů mělo město podle tehdejších informací vydat do konce roku 2009, takţe celkové náklady v té době byly odhadovány na 1 miliardu. Odhady skutečných fixních nákladů na obdobný informačnětechnologický projekt přitom činí 50 mil. Kč a variabilních 8 mil. ročně.

267 Opencard Na podzim 2009 bylo auditem zjištěno, ţe celý projekt je pro město Praha nevýhodný a zisky jdou soukromé firmě Haguess a dalším 7 firmám, které mají neprůhlednou vlastnickou strukturu a z nichţ některé mají více či méně přímou spojitost s Romanem Janouškem. Podle prvního auditu zpracovaného firmou NEXIA s. r. o., činily náklady na zavedení a provoz karty jiţ 888 miliónů korun, z toho 418,7 milionu do firmy Haguess (která do té doby měla roční obrat 20 milionů Kč), ale projekt negeneruje ţádné příjmy. 267

268 Ekologický právní servis 268 Od r Frank Bold Frank Bold je mezinárodní tým právníků. Od roku 1995 pomáhají občanům i firmám. Od Nošovic po Brusel, v Brně i v Haagu. Řeší aktuální společenské výzvy. Dříve Ekologický právní servis, Environmental Law Service. Někteří znají advokátní kancelář Šikola & Partneři, program Občan 2.0, Právní poradnu, projekt Rekonstrukce státu. Potřebovali vše sdruţit pod jednu značku.

269 Frank Bold Korupce, odpovědnost korporací, tunelování státních firem, občanská společnost, principy demokracie. To všechno jsou témata, která denně řešíme. Rekonstrukce státu: 9 zákonů, které nám 20 let chyběly 269

270 270 Rekonstrukce státu Největší lobbistická akce veřejnosti. Naším cílem je prosadit 9 protikorupčních zákonů a tím zlepšit fungování státu, zabránit dalšímu rozkrádání veřejných peněz a zlepšit podnikatelské prostředí v České republice.

271 Rekonstrukce státu 271 Vypadá to, ţe chapadla korupce sahají skoro všude a nedá se s nimi vůbec nic dělat. Stojí za tím jednoduchý princip. Vlivní podnikatelé, takzvaní kmotři, sponzorují některé politiky nebo politické strany. Dotyční politici pak za tyto peníze získávají vliv ve své straně, a tím i naše hlasy. Po zvolení úkolují úředníky a manaţery státních firem, aby kmotrům přidělovali veřejné zakázky. Roztáčí se kruh sluţeb, protisluţeb a závislostí. Odborně se mu říká kleptokracie nebo taky state capture - únos státu.

272 Rekonstrukce státu-2 Tento kruh ale není začarovaný. Pravidla hry určují zákony, a dobré zákony ho mohou přestřihnout. Tak, jako se to povedlo uţ v řadě zemí. 9 zákonů: Politika bez tajných sponzorů; 2.Majetková přiznání politiků; 3. Smlouvy na internetu; 4. Zrušení anonymních akcií; 5. Konec trafik ve státních firmách; 6. Odpolitizování státní správy; 7. Nezávislé vyšetřování korupce; 8. Zákony bez přílepků; 9. Rozšíření pravomocí NKÚ

273 Rekonstrukce státu Před volbami se zavázalo k prosazení 9 zákonů 165 ze současných 200 poslanců PS ČR, v Senátu podporuje 30 senátorů z 81 senátorů (19 vzešlo z podzimních voleb). Na stránkách projektu lze sledovat, jak politici hlasují, předkládají návrhy, lze si nechat zasílat zprávy em.

274 Postup k ozdravení české politiky poslanců se před volbami zavázalo, ţe prosadí zákony, které zlepší kontrolu veřejného hospodaření a klientelistických vazeb. Nyní ale poslanci váhají a čelí různým tlakům. Proto jim naši experti před kaţdým hlasováním napíší, které návrhy či pozměňováky odpovídají jejich závazkům. A po kaţdém hlasování vyhodnotíme, jak poslanec či senátor hlasoval a jestli dostál svému slovu. Kdyţ bude hlasování sledovat dostatek voličů, poslanci nebudou zákony zdrţovat a oslabovat. Nechte nám proto svůj mail, a my vám dáme vědět, jak kdo hlasoval.

275 Občan Jednejte s úřady jako profík! Chcete-li ve svém okolí něco změnit, kontaktu s úřady se nevyhnete. Naučíme vás, jak s nimi jednat efektivně. Dozvíte se, jak hlídat hospodaření své obce, zjišťovat informace o tom, co se děje a zlepšovat své okolí.

276 276 Občan 2.0 Buď Občan 2.0! Občan 2.0 je kaţdý, kdo zná svá práva a nebojí se to dát najevo. Stojíme na vaší straně.

277 Vybavíme vás Občan Příručkou Občana 2.0 se základními nástroji aktivního občana 2. Právním rádcem, měsíčníkem s návody, manuály, vzory podání a dalším know-how Občana Inspirací úspěchy a příběhy ostatních Občanů 2.0, tipy, jak se právě teď smysluplně zapojit 4. Novými známostmi a zkušenostmi ze setkání, školení a akcí Občana Právními radami, pokud si jako Občan 2.0 nebudete vědět rady

278 Občan 2.0 Co uţ se díky Občanům 2.0 změnilo? Ve Vsetíně mají nové náměstí, kde se dá posedět a setkávat se. 278 V centru Plzně nebude stát další obří obchodní centrum. Arcelor Mittal na Ostravsku bude muset investovat do sníţení hluku. Kroměříţ bude zveřejňovat smlouvy města na internetu. Z Beskyd zmizí nelegálně stojící těţní věţe. V Praze 10 mohou občané interpelovat své zastupitele online.

279 Nadační fond proti korupci Korupce je speciální případ krádeţe. Veřejný činitel, který přijme úplatek, je zloděj, který rozkrádá veřejné prostředky, tedy naše daně. Zbabělec raději korupci mlčky toleruje a nechce o ničem nic vědět. Odváţný člověk se postaví proti korupci, přičemţ riskuje svoje dobré bydlo. Finanční i morální podpora odváţlivců upozorňující na významné veřejné kauzy je hlavním bodem programu Nadačního fondu proti korupci.

280 280 Správní rada NFPK Karel Janeček Stanislav Bernard Jan Kraus Radim Jančura Karel Randák

281 Karel Janeček, zakladatel NFPK: 281 "Když jsme na konci roku 2010 stavěli základy Nadačního fondu proti korupci, netušili jsme, jak vysoká věž na nich vyroste. Po prvních letech existence tuto věž nelze v české krajině přehlédnout. Povedlo se nám rozhýbat boj s korupcí v tomto státě, pyšný jsem zejména na naše angažmá v rozkrytí korupčních mechanismů v pražském Dopravním podniku, výraznou stopu náš fond zanechal také třeba v kauze informačních systémů na Ministerstvu práce a sociálních věcí a aktivní jsme byli také v legislativě, kde mimo jiné usilujeme o transparentnost veřejných zakázek a majetkových poměrů.

282 NFPK Podpora rozvoje etických hodnot v demokratické společnosti. Podpora odhalování korupční činnosti ve veřejné správě s rozsáhlým ekonomických dopadem Podpora projektů odhalujících korupci ve veřejné správě s rozsáhlým ekonomických dopadem

283 NFPK Projekt Analýza zpracovává přijaté podněty. Na základě vyhodnocení obdrţených informací analytickým týmem jsou kontaktovány orgány činné v trestním řízení a vybrané případy následně medializovány. Projekt Legislativa se snaţí o zlepšení právního prostředí v České republice, zejména se pak zaměřuje na transparentní vlastnictví, anonymní akcie, legislativní zakotvení oznamovatelů atp.

284 NFPK Projekt Etika upozorňuje na případy oznamovatelů - občanů, kteří se nebáli upozornit na korupci bez ohledu na osobní následky. Rovněţ je zainteresován i v zakomponování oznamovatelů do českého právního řádu.

285 Vize a NFPK Základní vizí NFPK je stav, kdy bude společnost vnímat korupci jako zločin a podle toho také bude ke korupčníkům přistupovat. Stav, kdy korupce nebude standardem, ale naopak opovrţeníhodnou výjimkou, a kdy budou mít takovýto pohled na věc nejen orgány výkonné či soudní moci, ale i občané. Je hanebné, jaké společenské prestiţe se dostává zlodějům a dalším lidem, kteří si své peníze nevydělali legální cestou. Nejrůznější oslavy, na kterých si vlivní politici podávají ruce se zlojedy, se staly něčím normálním. Přitom je to ostuda pro všechny. Včetně těch, kterým korupce vadí, a přesto ji tolerují.

286 Vize a cíle NFPK NFPK podporuje občany, kteří se odmítají s korupcí smířit. Lidi s étosem, lidi schopné protestu proti korupčním praktikám. Formou takové podpory jsou finanční odměny whistleblowerům, tedy těm odváţným, kteří i s vědomím osobních rizik nenechali přistiţené zloděje vesele krást. Nebáli se krádeţ nazvat krádeţí. Upozornili, ţe se krade. Bude-li takovýchto charakterních a rozhodných lidí přibývat, korupčníky to velmi oslabí.

287 Kauzy NFPK-DPP 287 Nadační fond proti korupci upozornil počátkem prosince 2011 na kauzu předraţených jízdenek pro DPP, kdy upozornil na skutečnost, ţe lobbista Ivo Rittig je pravděpodobně konečným příjemcem částky sedmnáct haléřů za jízdenku, coţ činilo bezmála sedm miliónů korun ročně. Další kauzou, která byla prezentována NFPK, byla zakázka na bezpečnostní systém pro Dopravní podnik hl. m. Prahy, která byla zkonstruována tak, aby skrze ni mohlo odtéct z DPP kolem 100 miliónů korun. Relevantní informace byly předány orgánům činným v trestním řízení.

288 Kauzy NFPK-DPP Ivo Rittig: V období let byl jako vedoucí prodejny potravin přímo zodpovědný za vznik manka v astronomické výši 766 tisíc Kčs. Soud jej za tuto trestnou činnost odsoudil k odnětí svobody na 9 let. Díky amnestii byl roku 1990 propuštěn. Na počátku 90. let začal podnikat v oblasti prodeje značkové módy na praţské Paříţské ulici. Jako první začal v ČR prodávat oblečení značky Versace a následně pronikl i do sítě bezcelních obchodů na praţském letišti.

289 Kauzy NFPK-DPP V letech byly podnikatelské aktivity lobbisty Rittiga medializovány v souvislosti s podezřením na nelegální vyvádění prostředků z předraţených zakázek Dopravního podniku hl.m. Prahy, Nemocnice Na Homolce, Lesů ČR i dalších společností s veřejnou účastí. Ivo Rittig dlouhodobě ţije v Monaku.

290 Kauzy NFPK-IS MPSV NFPK podal v únoru 2012 trestní oznámení na tehdejšího ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka, jeho prvního náměstka Vladimíra Šišku a na neznámé pachatele. Důvodem bylo podezření ze spáchání trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku, zneuţití informace a postavení v obchodním styku, přijetí úplatku a dalších. Těchto trestných činů se dotyční mohli dopustit při zavádění nových informačních systémů pro výplaty dávek pomoci v hmotné nouzi, příspěvku na péči a dávek pro tělesně postiţené.

291 Kauzy NFPK-IS MPSV V říjnu 2012 Jaromír Drábek rezignoval na svůj post a následně v červenci 2013 byli obţalováni z podplácení a zneuţití pravomoci úřední osoby Vladimír Šiška a bývalý ředitel odboru IT tohoto ministerstva Milan Hojer. Květen Soud potrestal exnáměstka ministra práce Vladimíra Šišku šesti lety vězení za vydírání. Bývalý šéf IT odboru ministerstva Milan Hojer dostal o rok niţší trest. Šiška s Hojerem se proti rozhodnutí Městského soudu v Praze na místě odvolali. Státní zástupkyně si nechala lhůtu na rozmyšlenou. Věcí se tak bude zabývat Vrchní soud v Praze.

292 Cena za odvahu Libor Michálek viz kauza Drobil Jiří Chytil Příběh osobní statečnosti s hořkým pokračováním v kauze Opencard. Někdejší magistrátní úředník Jiří Chytil v letech 2009 a 2010 pomáhal coby utajený svědek vyšetřovatelům rozplétat nitky kolem politického pozadí problematické zakázky firmě Haguess. Po změně vyšetřovatelů ovšem dohoda padla a Chytil byl s dalšími čtyřmi úředníky obţalován.

293 Cena za odvahu Vladimír Sitta mladší Odmítl se podílet na tunelování Dopravního podniku hlavního města Prahy a přišli o svoji rodinnou firmu. Vladimír Sitta mladší jiţ od července 2009 upozorňuje na nekalosti ve společnosti Neograph, zaloţenou jeho otcem a dědem. Policie ovšem nepodnikla výraznější kroky a Sitta byl po zveřejnění kauzy odstraněn z vedení druhým spolumajitelem.

294 Cena za odvahu Věra Jeţková Z pozice akcionářky ČEZu upozornila na hrozbu zmaření investic polostátního podniku ČEZ, respektive před jeho záměrem obnovy bloků v elektrárně Prunéřov v hodnotě 25 miliard Kč. ČEZ tvrdí, ţe její ekonomická návratnost nastane po 25 aţ 30 letech jejího provozu s tím, ţe bude celou dobu zásobována pouze uhlím z přilehlého Dolu Nástup Tušimice (dále jen DNT). Při jejím zprovoznění v roce 2015 by muselo být k dispozici do let 2039 aţ 2044.

295 Cena za odvahu Věra Jeţková - pokračování V rozporu s tím manaţeři Severočeských dolů v dokumentaci pro další těţbu uhlí sami uvedli, ţe jej ve zmíněném dole po roce 2029 zbyde pouze 18 milionů tun. Ty by však stačily pouze na necelé dva roky omezeného provozu obnovených bloků elektráren Tušimice a Prunéřov. To znamená, ţe varování Věry Jeţkové o nedostatku uhlí na DNT je oprávněné a za této situace by byla tato investice pro ČEZ ztrátová v řádu mnoha miliard Kč.

296 Cena za odvahu Martin Konečný Prezidentské milosti Václava Klause provázela řada nestandardních skutečností. Hovořit o nich můţeme i díky bývalému primáři psychiatrického oddělení Nemocnice v Ostrově Martinu Konečnému. Jeho pacientka policistka Radka Kadlecová byla odsouzena za přijímání úplatků od cizinců ţádajících pobyt v Česku. Radka Kadlecová v rámci svého vyšetření sdělila Martinu Konečnému, ţe pro ni byla zakoupena milost a byl zaplacen několikamilionový úplatek prezidentovi a jeho poradcům.

297 9. přednáška Etika v činnosti podnikového managementu

298 Kdo je odpovědný za etiku v podniku? 298 Vlastníci? Zaměstnanci? Manaţeři? Hlavní tíha morální odpovědnosti za etiku firmy spočívá na managementu

299 Kdo má hlavní zodpovědnost a vliv na dodrţování EK v podniku? Obecně celý management, ale 299 u podniků s centralizovaným řízením má hlavní vliv top management u podniků s decentralizovaným řízením má hlavní vliv střední management Pozn. Toto tvrdí teorie, letitá praxe říká, ţe na chování zaměstnanců (tedy i na dodrţování EK zaměstnanci ) mají největší vliv niţší manaţeři, obecně přímí nadřízení

300 V USA je rozšířený slogan: Etický soud o byznysu 300 Whatever is good business is good ethics. Co je dobré pro obchod, je dobré i eticky. Co si o tom myslíte? Platí to i u nás? Chtěli byste být klienty takové firmy? Jak by analogická zásada zněla u firmy, která respektuje normativní etiku? Jen co je etické, může být dobré pro obchod!!

301 Etický soud o neetických praktikách manažerů 301 Češi mají slogan: Účel světí prostředky Mnozí manažeři považují za dostatečnou omluvu pro použití neetických praktik, že mají posloužit dobré věci. Soud: K dosahování morálně dobrých cílů nelze používat morálně špatné prostředky. Musíme posuzovat etičnost cíle i cesty k němu. (Nejen CO? Ale i JAK?) Ani dobrý účel neposvětí špatné prostředky!

302 Manaţerská zodpovědnost Manaţeři se permanentně setkávají s problémy, které musí odpovědně řešit, pravomocně o nich rozhodovat a následně nést za své rozhodnutí důsledky. Mají odpovědnost za podřízené pracovníky, za podnik, který řídí a odpovědnost vůči společnosti. 302 Objektivní, odpovědná a etická manaţerská rozhodnutí jsou sloţitá, a proto definovaná pravidla pro etické rozhodování v rámci organizace mohou manaţerům při jejich rozhodování pomoci.

303 Manaţerská zodpovědnost-2 V případě, ţe firma takovéto interní předpisy nemá a ověření volené alternativy tedy není moţné, má manaţer moţnost posoudit své rozhodnutí z hlediska: utilitarismu, spravedlnosti, 303 z pohledu základních lidských práv a svobod

304 Faktory ovlivňující rozhodování manaţerů-1 1. EXTERNÍ FAKTORY A. Potřeby a priority stakeholderů B. Legislativa 304 C. Interní procesy pravidla a organizace. Firemní kultura. Hodnoty organizace

305 A. Potřeby a priority stakeholderů 305 Manaţeři jsou permanentně vystaveni tlakům plynoucích z mnoha různých stran. Etické rozhodnutí je mnohdy ztíţeno propojením variabilních potřeb a priorit všech zainteresovaných skupin (zaměstnanců, vlastníků, zákazníků, obchodních partnerů, státních institucí, komunity a ostatních stakeholderů). Rozhodnout a vybrat nejvhodnější alternativu, která optimálně propojí zájmy jednotlivých skupin stakeholderů, je záleţitostí velmi komplikovanou.

306 B. Legislativa Manaţerské rozhodování samozřejmě ovlivňuje platná legislativa. Základní povinností manaţera z hlediska společenské odpovědnosti a etických principů je jednat a rozhodovat v souladu s platnou legislativou a současně kontrolovat dodrţování právních předpisů podřízenými pracovníky Znát aktuální předpisy! 306

307 C. Interní procesy pravidla a organizace 307 Individuální pozice jednotlivého manaţera je zasazená do konkrétního prostředí firmy. Jeho rozhodování bude vţdy konfrontováno s proetickými nebo neetickými poţadavky firemní podnikové kultury.

308 Faktory ovlivňující rozhodování manaţerů INTERNÍ FAKTORY D. Morální profil manaţera E. Konflikt zájmů F. Loajalita k stakeholderům a whistleblowing G. Integrita

309 D. Morální profil manaţera Právo není vţdy zárukou etického jednání. Manaţeři a jejich etická rozhodnutí by měly být vzorem pro kolegy a spolupracovníky, tzn. manaţeři by měli rozhodovat a jednat tak, jak poţadují, aby jednali a rozhodovali jejich podřízení. Etický leadership je mocným nástrojem k ovlivnění etického jednání a rozhodování pracovníků. 309 Svědomí manaţera, osobní hodnoty, hodnotová orientace a jeho morální profil jsou podstatnými faktory, které ovlivňují etické manaţerské rozhodování.

310 E. Konflikt zájmů 310 Některá manaţerská rozhodnutí v konečném důsledku přináší osobní prospěch a uţitek samotným manaţerům. Míra a výše osobního prospěchu přidává manaţerskému rozhodování etické hledisko. Výzkum prokázal existenci nepravdivých či nepřesných údajů o výsledcích firmy v manaţerských zprávách, s cílem udrţet si vlastní post i za cenu poškození reputace firmy či následných finančních ztrát plynoucích z uvedených nepravdivých údajů.

311 F. Loajalita k stakeholderům a whistleblowing Manaţer můţe být v některých případech postaven před volbu: 1. být loajální vůči firmě a zohlednit zájmy vlastníků a zaměstnanců podniku (výsledek hospodářské činnosti, reputace a důvěryhodnost firmy, stabilita zaměstnání, vyplácení mezd atd. tedy zájmy interních stakeholderů) 2. nebo být korektní a odpovědný vůči externím stakeholderům. 311 Má manažer informovat o neetickém jednání podniku, ve kterém pracuje? Nebo bude loajální ke svému zaměstnavateli a veřejnost neinformuje?

312 G. Integrita 312 Manaţer by se měl vyznačovat integritou tří hodnot: bezúhonností, čestností a poctivostí. Čestnost a poctivost vychází z morální vyspělostí jedince, takţe rozhodnutí, zda se chovat čestně či lhát, zda převzít plnou odpovědnost za své jednání či rozhodnutí nebo svalit vinu a odpovědnost na někoho jiného, spočívá v osobnosti manaţera.

313 Příklad etického rozhodování manaţera Chemický závod na výrobu umělých hnojiv, který zaměstnává pětinu práceschopného obyvatelstva města (cca lidí) se rozhodl diverzifikovat výrobu se záměrem zlepšit svou pozici nejen na vnitřním, ale především na světovém trhu. Nová technologie, kterou chce management zavést v nejkratší době, by podnik postavila do výhodné pozice vůči domácí i zahraniční konkurenci. Současně by zavedení této technologie znamenalo radikální zlepšení vlivu výroby umělých hnojiv na ţivotní prostředí.

314 Příklad etického rozhodování manaţera-2 Po zavedení nové technologie by pak nedocházelo ke znečišťování spodních vod, za které firma v minulosti platila vysoké pokuty. Zavedení nové technologie však předpokládá postupné sníţení stavu pracovníků o 50 %. Účinek na sociální situaci těchto propuštěných by byl pro tento region katastrofální. V regionu je uţ dnes 13 % nezaměstnanost. Jak byste se rozhodl/a v roli člena představenstva společnosti? 314

315 Volba způsobu uplatnění autority manažera podle stavu vnitropodnikové etiky 315 Převažující morálka Uplatňovaná autorita Vzorec chování prac. Postoj pracovníků vyhýbání se trestu instrumentální směna mezilidská konformita společenská úmluva universální etické principy donucovací odcizení vyhýbavý odměňovací kalkulace utilitaristický normativní morální snaživý usilovný racionální zavazující se důvěryplný kolegiální kooperativní ideálně vstřícný

316 Faktory ovlivňující výkon týmu souvisící s etikou 316 Klíčové etické hodnoty firmy SPOLEČNÝ CÍL Vnitrofiremní KLIMA JEDNOTA etický kodex morálka V TÝMU PRÁV firmy RŮZNOST ROLÍ etika komunikace

317 5 základních stylů jednání manaţera v konfliktech podle etické vhodnosti 317 STYL ETICKÁ VHODNOST ETICKÁ NEVHODNOST INTEGRATIVNÍ Všeobecně vhodný - NEAUTORITATI VNÍ VSTŘÍCNÝ DOMINANTNÍ VYHÝBAVÝ KOMPROMISNÍ Kdyţ je podřízený pracovníkem zdravého podniku Kdyţ má podřízený lepší smysl a cit co je třeba udělat neţ nadřízený Kdyţ rozhodnutí poslouţí podniku Kdyţ bere v potaz jak zájmy podřízených, tak zájmy podniku dočasně, kdyţ jiné problémy jsou z morálního hlediska důleţitější kdyţ je třeba vyhnout se konfliktu kdyţ jsme v konfliktu slabší Kdyţ podřízení ignorují vlastní potřeby Kdyţ r. škodí firmě Kdyţ podřízení mají potřebnou odbornost Kdyţ je vůči druhým vykořisťovatelský (zneuţívá je) Kdyţ se chce vyhnout správnému, ale osobně nepříjemnému rozhodnutí Kdyţ máme pravdu Kdyţ nemáme pravdu intelektuál. kompromis

318 10 přednáška 10

319 Koncepce etického řízení podniku 319 Corporate Governance (č. 162 nn) EFQM Integrované manaţerské systémy

320 EFQM 320 European Foundation for Quality Management V r se sešlo 14 CEO předních evropských firem a vydali prohlášení, ţe zaloţí nadaci za účelem zvýšení konkurenceschopnosti evropského podnikání K zaloţení došlo o rok později za přítomnosti 67 CEO Tým expertů a akademiků vytvořil EFQM Excellence Model

321 EFQM Excellence Model 321

322 Co nabízí EFQM 322

323 INTEGROVANÉ MANAŢERSKÉ SYSTÉMY Balance Scorecard (pouţívaná zkratka BSC) = systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku Metoda BSC vznikla jako reakce na zjištění, ţe řada strategických záměrů nebyla dotaţena do praxe. Mnoho firem má problém s reálným propojením strategií s operativními činnostmi tak, aby se strategie implementovala do všech podnikových oblastí a bylo moţné měřit dosaţení strategických cílů. 323

324 Balance Scorecard 324

325 Integrovaný manaţerský systém (IMS) 325 Systém řízení, původem ze švýcarské HSG univerzity v St. Gallenu, je zaloţen na hledání souladu mezi třemi základními koncepty řízení podniku: koncept vedení, koncept podniku a koncept okolí podniku. IMS se zaměřuje na rozpoznání budoucích změn a vlivů na všechny tři koncepty řízení a jejich části ve střednědobém aţ dlouhodobém časovém horizontu. Rozpoznání potenciálních změn a vlivů na koncept vedení, koncept podniku a koncept okolí umoţní managementu přeformulovat výchozí strategie a cíle podniku, a tak flexibilně přizpůsobit podnikání vývoji podniku, jeho vedení a okolí.

326 Etika a pravidla hospodářské soutěţe 326 Co nutí management k etičnosti jednání? 1. Odpovědnost za vnitropodnikové procesy a ovzduší (reakce zaměstnanců, odborové organizace, dozorčí rady zástupci zaměstnanců) 2. Odpovědnost vůči pravidlům hospodářské soutěže, dodržování pravidel chování na trhu (reakce státních orgánů, např. vládních institucí pro ochranu hospodářské soutěže, oborových sdružení) Důvod? Vedle čistě ekonomických dopadů způsobuje neetické jednání celospolečensky nebezpečnou ztrátu důvěry v etičnost tržního hospodářství

327 Porušování pravidel hospodářské soutěţe Nekalá soutěţ 2. Nedovolené omezování hospodářské soutěţe 3. Porušování práv spotřebitelů 4. Konflikt zájmů

328 Nekalá soutěţ 328 jednání v rozporu s dobrými mravy, způsobilé přivodit újmu jiným soutěţitelům nebo zákazníkům, zlehčování konkurence klamavá reklama, klamavé označení zboţí a sluţeb, vyvolávání nebezpečí záměny, parazitování na pověsti jiných podniků, výrobků či sluţeb podplácení zaměstnanců nebo manaţerů odběratele, porušování obchodního tajemství, porušování cizích obchodních práv licencí, know how ohroţování zdraví spotřebitelů a ţivotního prostředí, hospodářská diskriminace

329 Nekalá soutěţ - příklady 329 Udávání nereálné spotřeby paliva výrobci aut

330 Nedovolené omezování hospodářské soutěţe 330 Zneuţívání monopolního nebo dominantního postavení podnikatelského subjektu na trhu tajné (tiché) domluvy několika subjektů, které uměle vytvářejí monopolní nebo dominantní postavení na úkor ostatních soutěţitelů, s cílem poškodit je nebo je úplně vyřadit ze soutěţe např. kartelové dohody a dohody o sloučení (fůzi) několika podniků

331 Porušování práv spotřebitele 331 Úmyslná, vědomá činnost zaměřená k získání určité výhody (zisku, úspory) na úkor spotřebitele. Např. nedodrţování kvality, diskriminace a klamání spotřebitele, úmyslné zanedbávání informačních povinností vůči spotřebiteli Nerespektování zákonného omezení reklamy atd.

332 Konflikt zájmů 332 Forma zneuţití hosp. soutěţe, která se týká zejména zaměstnanců státní správy, poslanců a senátorů, kdy můţe dojít ke kolizi výkonu jejich funkce s podnikáním. Zneuţívání vědomostí a vynášení informací, zvýhodňujících jiný hospodářský subjekt na trhu, lobování v něčí prospěch, korupce Můţe se týkat i manaţerů a pracovníků objednatele. Rovnocennou vinu nesou při pouţití těchto metod i pracovníci nabízející firmy (dodavatele)

333 Nejčastější morální problémy v práci středních manaţerů Nadrţování či diskriminace při přijímání a propouštění zaměstnanců 2. Otevřenost a čestnost komunikace na všech úrovních 3. Nejednoznačnost kriterií hodnocení práce manag. 4. Problém úplatků. Dárek, pozornost n. úplatek? 5. Nátlak nadřízených k pouţití neetických jednání ( Příkazy typu: Udělej to jak chceš, ale do termínu to musí být hotové!) ( Raymond Baumharts, 1961)

334 Nejčastější morální problémy v práci středních manaţerů-2 1. Problém přizpůsobit se neetickým poţadavkům nadřízených 2. Konflikt mezi pracovním vytíţením a rodinným ţivotem 3. Absence jasných kritérií v odměňování manaţerů 4. Tendence všech vyhýbat se odpovědnosti za rozhodnutí 5. Poţadavek loajality k firmě i v případech jejího porušení etiky vůči zákazníkovi, obch. partnerovi, veřejnosti, státní správě a ŢP 6. Absence nestrannosti při přijímání a propouštění zaměstnanců, a diskriminace kvůli rase, věku, pohlaví, náboţenství a politickému přesvědčení Absence morální podpory vedení při momentálních neúspěších

335 Nejčastější morální problémy v práci středních manaţerů Promíjení nízké kvality práce některým zaměstnancům, pramenící z osobních vazeb a sympatií (protekce) 9. Tendence řady zaměstnanců podávat v podniku vědomě niţší výkon, neţ jakého jsou schopni. (Zajišťovat pouze kontrolovatelné minimum výkonu, šetřit si práci ) 10.Zkreslování a manipulace s fakty k ospravedlnění účelových rozhodnutí

336 Manaţeři - názory na etiku 336 Výzkumy A.B. Carrolla ukázaly, ţe top m. se o řadě svých rozhodnutí domnívají, ţe jsou morálně správná Přitom jejich střední management je chápe jako nátlak na porušování morálních zásad. 78% středních manaţerů uvedlo, ţe musí dělat morální kompromisy (porušovat etiku), aby mohli vyhovět tlaku vyššího managementu. Naproti tomu 88% top manaţerů odmítá, ţe by vykonávali nátlak, vynucující si etické kompromisy a jsou přesvědčení, ţe něco takového dnes v byznysu ani neexistuje.

337 3 typy nátlaku na střední management 337 Různé formy nátlaku na střední management mohou vést k etickým problémům, které poškozují firmu nebo konkrétní realizátory zadaných úkolů A.Nátlak vahou autority nadřízeného B.Nátlak firmy na zanedbávání rodiny (poţadavek korporátní bigamie ) C.Nátlak ze strany spolupracovníků (konkurence spoluzaměstnanců vyţaduje od nás tvrdé lokty. Vše co staví spoluzaměstnance do špatného světla před našimi společnými nadřízenými je dobré pro nás aj.)

338 4 typy manaţerů podle vztahu k etice Ekonomisté Přehlíţejí konflikty mezi ekonomikou a etikou, věří, ţe vše vyřeší neviditelná ruka trhu Co je dobré pro podnikatele (firmu), je dobré pro celou společnost Konvencionalisté Prioritu má zákon. Co není zákonem zakázáno, je dovoleno a je morálně legitimní (správné). Idealisté 338 Věří v uskutečnění společenských hodnot, ale nevěří v pozitivní moc neviditelné ruky trhu, (ţe by mohla nastolit čestnost, mravnost, spravedlnost). Mají černobílé vidění a malý smysl pro realitu Reformisté společensky nejpřínosnější! Hledají soulad mezi morálkou a ekonomickým úspěchem. Uznávají ekonomickou i celospolečenskou odpovědnost, kreativní realisté

339 11 přednáška 11

340 Vnitropodnikové etické klima 340 Etické klima podniku je výslednicí mravních východisek, očekávání a jednání všech zaměstnanců a manaţerů. Nástroji jeho vytváření jsou: vyznávané etické hodnoty podniku, firemní etický kodex, příklad vedoucích, etická praxe vedoucích a reakce vedení na etické či neetické jednání zaměstnanců. Podle převaţujícího charakteru můţeme rozlišovat tři typy etického klimatu 1. egoistické (zaměřené na vlastní zájem jednotlivce) 2. benevolentní (přihlíţející k zájmům druhých) 3. zásadové (integrující normativní přístupy)

341 Projevy jednotlivých typů etického klimatu Typ e- klimatu Zaměření zájmu Jednotlivec Podnik Společnost egoistický osobní zájem zájem podniku výkonnost ekonomiky benevolentní přátelský vztah 341 zájem týmu Společenská odpovědnost zásadový osobní morálka podniková pravidla a postupy právo a profesní kodexy

342 Důsledky zanedbávání etiky v podniku Etické klima se vytvoří ţivelně. Rozhodující roli sehrají silné osobnosti (např. nadřízení) a zaţité způsoby práce, ekonomické zájmy se stanou jedinou motivací veškeré činnosti 342 Zájem o zisk a etiku bývá nerovnováţný, e. zanedbávána Nebo je zájem o e. kolísavý, e. problémy řešeny ex post, chybí koncepce jejich předcházení To je typické pro podniky v 1. a 2., částečně i 3. stádiu morálního rozvoje podle Riedenbachova a Robinova modelu

343 Přínosy péče o etiku podniku 343 Podniky, v nichţ se zájem o zisk a zájem o etiku stávají vyrovnanými se vyznačují: - nejvyšší mírou vnitropod. mravního konsenzu - neformálním trvalým pozitivním etickým klimatem To zvyšuje celkovou výkonnost pracovních kolektivů a stává se významnou sloţkou goodwillu podniku a komparativní výhodou na trhu

344 Jak otestovat, zda je rozhodnutí etické? 344 Manaţer by měl rozhodnutí analyzovat ve třech rovinách: rovina prospěšnosti (utilitární hledisko) rovina lidských práv a svobod rovina spravedlnosti (distribuce prospěchu a zátěţí (újmy) mezi jednotlivé účastníky)

345 Vnitřní struktura hodnotících hledisek etičnosti 345 Hodnotící hledisko Kriterium Podmínka etičnosti Limity a rizika PROSPĚŠNOST Srovnání přínosu s náklady Přínosy jednoznačně převyšují náklady Obtíţnost měření spol. a lidských nákladů Většina můţe přehlíţet zájmy a práva menšiny PRÁVA Jsou práva respektována? Základní lidská práva jsou respektována Obtíţnost vyvaţování vzájemně rozporných práv SPRAVEDLNOST Je distribuce spravedlivá? Přínosy a náklady jsou spravedlivě rozděleny Obtíţnost stanovení míry přínosů a nákl. Neshoda o tom, co je spravedlivé

346 Model managerského rozhodování o etičnosti 346 DILEMA Poţadavek rozhodnutí PROSPĚŠNOST SPRAVEDLNOST PRÁVA Převyšuje Jsou Jsou přínosy a přínos náklady? respektována náklady rozděleny lidská práva? spravedlivě? ANO NE ANO NE ANO NE

347 Vyhodnocení 347 3x ANO ROZHODNUTÍ JE ETICKÉ 3x NE ROZHODNUTÍ JE AMORÁLNÍ 2x ANO, 1 x NE Dilema. Jak stanovit priority? Nejčastějí má největší vliv na rozhodnutí úroveň podnikové kultury a etického klimatu Je-li nízká, jsou m. nuceni upřednostňovat utilitární kriterium Čím vyšší je úroveň podnikové kultury a kvalita etického klimatu, tím je silnější tendence etického způsobu realizace všech podnikových aktivit

348 Etika v dnešních poţadavcích na manaţera Odborné znalosti podmínka nutná, nikoli postačující Práce s lidmi (soft skills) dtto Manaţerské dovednosti : kreativita, flexibilita, koncepčnost, komunikativnost Nově je sledován i poţadavek na mravní vyspělost a sílu osobnosti Jako nositel odpovědnosti v ekonomické sféře musí cítit spoluodpovědnost za vývoj ekonomiky a ţivotní úroveň společnosti. (Nejen své firmy!) Má morální odpovědnost rozhodovat tak, aby bylo zachováno ŢP, aby se zlepšovaly prac. podmínky zaměstnanců, aby se prohlubovala důvěra občanů v kvality trţního ekonomického systému 348

349 Etika v dnešních poţadavcích na manaţera Jako nositel odpovědnosti v ekonomické sféře musí manaţer cítit spoluodpovědnost za vývoj ekonomiky a ţivotní úroveň společnosti. (Nejen své firmy!) Má morální odpovědnost rozhodovat tak, aby * bylo ochraňováno ŢP, *zlepšovaly prac. podmínky zaměstnanců, *prohlubovala důvěra občanů v kvality trţního ekonomického systému

350 12 přednáška 12

351 4. kapitola kapitola Etika v globální ekonomice

352 Problémy mezinárodní podnikatelské etiky Lze v mezinár. obchodě přistoupit na praktiky, které naše obchodní etika nepřipouští? (Např. Úplatky jsou v některých zemích běžnou praxí) Máme tolerovat v naší zahraniční pobočce zjevnou diskriminaci, vyplývající z tradiční kultury nebo náboţenských pravidel hostitelské země? Máme obchodovat se zeměmi, v nichţ jsou vládou porušována lidská práva? Máme kupovat zboţí vyrobené pomocí dětské práce? 352 Vyuţívání pokusů na lidech, na zvířatech, týrání zvířat, porušující dohod o ochraně ohroţ. druhů zvířat

353 Mezinár. podnikatelská etika - vymezení 353 Podnikatelská etika zkoumá působení etických principů a standardů v (domácí) ekonomice Mezinárodní PE- dtto v situaci, kdy při mezinárodním obchodu dochází ke konfrontaci odlišných etických standardů uznávaných v jednotlivých (domácích) ekonomikách Důleţité jsou kulturní kontexty v nichţ jednotl. ekonomiky fungují Tradice, zvyky, obyčeje, mravy, náboţenství tvoří identitu ekon. prostředí a ovlivňují chování podnikatelů a jednotlivé podnikové kultury

354 9 zásad pro mezinárodní obchodování-1 1. Nedomnívejte se, ţe my jsme normální a oni ne. (Náš hodnotový systém je nutné přizpůsobit obch. partnerům) 2. Vţdy respektujte víru a hodnoty obch. partnerů ( Nekádrujte je, nekomentujte a v žádném případě nehodnoťte negativně odlišnosti, nemůžete-li je obdivovat a chválit, mlčte o nich) 3. Snaţte se poznat kulturu zemí, v nichţ chcete obchodovat. (Dějiny, politický systém, náboženství, tradice, obyčeje, etiketa) 4. Nehodnoťte partnery podle zaběhaných stereotypů hodnocení 354 (Ne všichni muslimové jsou agresivní náboženští fanatici, ne všichni Židé jsou vychytrali obchodníci, ne všichni Skotové jsou skrblíci )

355 9 zásad pro mezinárodní obchodování-2 5. Neočekávejte, ţe druzí budou kvůli vám jednat v rozporu se svým svědomím 6. Nepodceňujte vliv náboţenství na jednání a chování obchodních partnerů. (Před věřícími partnery nezmiňujte svůj případný ateismus, nebo příslušnost k náboţenství, vnímanému jako víra nepřátelská) 7. Dejte se poučit lidmi, kteří mají zkušenosti s ţivotem v zemi budoucího obchodního partnera. 8. Nekritizujte situaci v zemi obchodního partnera Uznejte, ţe z vnějšku je takřka nemoţné pochopit všechny odlišnosti. Najděte věci a záţitky, které můţete ocenit chválit, a ty zdůrazněte v konverzaci s obchodním partnerem.

356 2 ţelezná pravidla mezinár. obchodu Prodávající se musí přizpůsobit a respektovat kupujícího 2. Kdo je v obchodním styku v určité zemi cizincem, musí respektovat místní zvyklosti, tradice, obyčeje a hodnoty. (v antice se uţívala ještě tvrdší varianta: Jsi-li v Římě, chovej se jako Říman! To je dnes povaţováno za riskantní, protoţe nedokonalé napodobování můţe být pochopeno jako parodie a uráţka. Snaţte se tedy alespoň o kulturní empatii)

357 1 zlaté pravidlo vzájemných vztahů 357 V Evropě citováno podle Bible (Jeţíš-Kázání na hoře, Matouš 7,12) Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy ve všem jednejte s nimi. Tuto myšlenku najdeme i v jiných kulturách čínské (Konfucius), řecké(thales z Milétu), indické (Mahábharáta), ţidovské (Starý zákon), islámské (Korán). Hlásal ji i Kant. Z etického hlediska může sloužit jako východisko universální morálky

358 Mezinárodní organizace 358 The Caux Round Table CRT URL:< je sdruţením významných představitelů mezinárodních podniků Evropy, USA a Japonska působících na globální úrovni, kteří se zavázali dodrţovat Etické principy podnikání. Zaloţen v roce 1986 s vizí, ţe podnikatelská sféra můţe významně podpořit rozvoj a propagaci nástrojů řešení globálních problémů

359 The Caux Round Table 359 Základním cílem sdruţení leaderů nadnárodních společností je podporovat implementaci Principů podnikání (Caux Round Table Principles for Business), jejichţ prostřednictvím je moţno dosahovat prosperity v souladu s udrţitelným rozvojem a sociální odpovědností podniků, které takto participují na vytváření spravedlivé, svobodné a transparentní společnosti. Dokument upravující zásady a principy etického podnikání byl vypracován v roce 1994 jako reakce na potřebu formovat etické zásady mezinárodního podnikání napříč hranicemi a kulturami.

360 Caux Round Table Principles for Business-1 Dokument má 3 části: První část objasňuje dva etické ideály, KYOSEI a LIDSKÁ DŮSTOJNOST, které dávají základ obecným principům podnikání. Japonský koncept kyosei znamená ţít a pracovat pro obecné blaho, pro společnost. Z hlediska podnikání se jedná o myšlenku ţít a společně pracovat pro obecné blaho, které vychází z koexistence spolupráce a prosperity a zdravého a spravedlivého konkurenčního boje. Lidská důstojnost a její respektování vychází z hodnoty kaţdého jedince, který nesmí být vyuţíván jako prostředek k naplnění cílů jiných. 360

361 CRT Principles for Business-2 Druhá část obsahuje sedm základních principů podnikání, podporujících společensky odpovědné podnikání ve shodě s trvale udrţitelným rozvojem. 361 Třetí část dokumentu je věnována specifickým principům chování a jednání vůči zájmovým skupinám nadnárodních podniků. Upravuje odpovědnost vůči zákazníkům, zaměstnancům, majitelů a investorům, dodavatelům, konkurentům a komunitě.

362 Další aktivity CRT 362 Principles for Governments 2004 Principles for Non-Governmental Organizations (NGO) 2006 Principles for Ownership of Wealth 2004 Principles for Responsible Globalization 2002 Konference, semináře, prohlášení

363 United Nations Global Compact Global Compact Poprvé byla tato iniciativa představena na Světovém ekonomickém fóru v Davosu v roce 1999, kde generální tajemník Kofi Annan vyzval přední zástupce světové ekonomické sféry, aby principy Global Compact zahrnuli do vlastních firemních politik a současně podpořili veřejné iniciativy v oblasti společensky odpovědného chování. Na Summitu představitelů iniciativy Global Compact v roce 2004 bylo původních devět principů rozšířeno o desátý, týkající se potírání korupčních praktik. 363

364 UN Global Compact Zahrnuje firem ze 145 zemí Vytváří národní sítě UN Global Compact V ČR usiluje o zaloţení národní sítě Asociace společenské odpovědnosti (A-CSR) Konzultace, školení, teambuilding, dobrovolnictví, poradenství 364 Zakladatelka dr. Mádlová v r. 2008

365 10 zásad UN Global Compact-1 Human Rights 365 Principle 1: Businesses should support and respect the protection of internationally proclaimed human rights; and Principle 2: make sure that they are not complicit in human rights abuses.

366 Labour 10 zásad UN Global Compact Principle 3: Businesses should uphold the freedom of association and the effective recognition of the right to collective bargaining; Principle 4: the elimination of all forms of forced and compulsory labour; Principle 5: the effective abolition of child labour; and Principle 6: the elimination of discrimination in respect of employment and occupation.

367 10 zásad UN Global Compact-3 Environment Principle 7: Businesses should support a precautionary approach to environmental challenges; Principle 8: undertake initiatives to promote greater environmental responsibility; and Principle 9: encourage the development and diffusion of environmentally friendly technologies. Anti-Corruption Principle 10: Businesses should work against corruption in all its forms, including extortion and bribery. 367

368 Sullivanovy globální principy společenské odpovědnosti podniků-1 Global Sullivan Principles of Corporate Social Responsibility Rev. Leon Sullivan vydal v roce 1977 principy, které měly přimět americké firmy, jeţ investovaly v Jiţní Africe, aby jednaly se svými africkými zaměstnanci stejně, jako jednají se zaměstnanci v USA. V roce 1999 byly tyto principy publikovány pod názvem Sullivanovy globální principy společenské odpovědnosti podniků s cílem podnítit firmy, aby podporovaly ekonomickou, sociální a politickou spravedlnost všude tam, kde provádí svou podnikatelskou činnost. 368

369 Sullivanovy globální principy společenské odpovědnosti podniků Sullivanovy globální principy společenské odpovědnosti podniků nabádají k podpoře univerzálních lidských práv, rovným příleţitostem, svobodě sdruţování, spravedlivému odměňování, školení, bezpečnosti a zdraví při práci, udrţitelnému rozvoji, čistému konkurenčnímu boji a vzájemné spolupráci na zlepšování kvality ţivota. I make no excuses about it, I am like Robin Hood. I take from the rich and give to the poor. It is high time at last for the world to wake up and do more for Africa." Leon H. Sullivan

370 European Business Ethics Network (EBEN) 370 EBEN, je mezinárodní nezisková organizace, která komplexně podporuje podnikatelskou etiku komerční sféry, veřejného sektoru, dobrovolnických organizacích a akademické sféry v evropském kontextu. Členy této organizace jsou zástupci všech oblastí veřejného ţivota: podnikatelé, konzultanti, manaţeři veřejného sektoru, akademičtí pracovníci i studenti.

371 EBEN 371 Základním posláním EBEN je podporovat etické řízení podniků zaloţené na hodnotách. EBEN iniciuje a organizuje setkání, debaty a diskuse o etických problémech a dilematech a snaţí se o zvýšení povědomí odpovědnosti podniků vůči společnosti. Pořádá výroční konference, vědecké konference, vydává časopis Journal of Business Ethics a další tematické publikace Existuje 18 národních sítí, přítomnost ve 40 zemích

372 International Business Leaders Forum (IBLF) 372 International Business Leaders Forum byla nezávislá nezisková mezinárodní organizace sídlící v Londýně, jejímţ prezidentem byl Princ Charles z Walesu. Od svého zaloţení v roce 1990 rozšířila své působení do více neţ 90 zemí světa. Základním posláním IBLF byla podpora podnikání v souladu s principy udrţitelného rozvoje. IBLF ukončila činnost v r. 2013

373 IBLF Global Nástupnická organizace IBLF Sídlí v Londýně, má pobočku v Moskvě a patří pod ni i China BLF Snaţí se o praktičtější zaměření 3 programy: RAISING AWARENESS (zvyšování povědomí) semináře, webináře, školení moderátorů.. 2. ORGANISING COLLECTIVE ACTION (B20, veřejné zakázky v Moskvě) 3. EDUCATING THE NEW GENERATION

374 International Labour Organization (ILO) Mezinárodní organizace práce Je zaloţena na definování a podpoře etických principů podnikání v oblasti sociální politiky, pracovního prostředí a práv zaměstnanců. Zaloţena r. 1919, sídlí ve Švýcarsku. V r začleněna do struktury OSN Zastoupení v mnoha zemích světa

375 4 cíle: ILO Podporovat a realizovat normy a základní principy a práva v oblasti práce Vytváření více příleţitostí pro ţeny a muţe k důstojnému zaměstnání a příjmu Zvýšit pokrytí a účinnost sociální ochrany pro všechny Posílit Tripartitu (odbory, zaměstnavatelé, vláda) a sociální dialog 375

376 ILO-2 Mezi stěţejní dokumenty vydané ILO, patří: Tripartitní deklarace principů pro nadnárodní podniky a sociální politiku. (Tripartite declaration of principles concerning multinational enterprises and social policy) Deklarace Základních pracovních principů a práv. (Declaration on Fundamentals principles and rights at work). Mezinárodní organizace práce celosvětově přispívá k prosazování a uplatňování práv zaměstnanců, zkvalitňování pracovního prostředí a dodrţování legislativních i etických principů v pracovně právních vztazích. 376

377 World Bank 377 Světová banka se významně podílí na propagaci nástrojů udrţitelného rozvoje. Současně se zaměřuje na realizaci rozsáhlých výzkumů v oblasti podnikatelské etiky a společenské odpovědnosti podniků.

378 Poslání WB 378

379 World Business Council on Sustainable Development WBCSD (Světová podnikatelská rada pro trvale udržitelný rozvoj) se sídlem v Ţenevě je koalicí představitelů více neţ 180 mezinárodních společností z 36 zemí světa a více neţ 20 průmyslových oblastí, které spojuje společný závazek chránit ţivotní prostředí a dodrţovat principy ekonomického růstu a udrţitelného rozvoje

380 WBCSD 380 Rada vznikla v roce 1993 spojením Podnikatelské rady pro trvale udrţitelný rozvoj (Business Council for Sustainable Development, zkr. BSD) se Světovou průmyslovou radou pro ţivotní prostředí (World Business Council for the Environment, zkr. WICE). V ČR byla zaloţena Česká podnikatelská rada pro trvale udrţitelný rozvoj v roce 1993.

381 Aktivity WBCSD Action 2020: příspěvek průmyslu k ochraně ţivotního prostředí, řešení demografických problémů Vision 2050: svět pro 9 miliard obyvatel potřebuje např. sniţovat emise, zdvojnásobit zemědělskou produkci, zajistit pitnou vodu Studie na téma CSR 381

382 International Business Ethics Institute IBEI je nezisková vzdělávací organizace, zaloţená v roce 1994 se sídlem ve Washingtonu, v reakci na rostoucí potřebu vzniku instituce, která by zaštiťovala podnikatelskou etiku na nadnárodní úrovni. Aktivita IBEI je zaměřena na podporu a propagaci podnikatelské etiky a společenské odpovědnosti firem. 382

383 IBEI Skrze vzdělávací programy zvyšuje povědomí veřejnosti o podnikatelské etice, pomáhá podnikatelským subjektům s implementací jejich mezinárodních etických programů a v neposlední řadě šíří informace o konkrétních pozitivních změnách, které zodpovědné podnikání vyvolává.

384 Corporate Social Responsibility Europe Evropská unie se začala intenzivně zabývat problematikou podnikání v souladu s etickými principy, udrţitelným rozvojem a odpovědností vůči společnosti a světu na začátku devadesátých let 20. století. Evropská síť pro CSR zaloţena r.1996 Spolupracují tisíce firem, sdruţuje 70 nadnárodních organizací a 25 partnerských organizací. 384 Za ČR jsou členy BLF a Byznys pro společnost

385 Cíle CSR Europe 385 Podporuje společnosti v budování udrţitelné konkurenceschopnost tím, ţe poskytuje platformu pro inovace Podporuje úzkou spolupráci mezi podniky a jejich zúčastněnými stranami zkoumáním nových způsobů spolupráce na vytvoření udrţitelné budoucnosti Posiluje globální vedoucí postavení Evropy v oblasti sociální odpovědnosti podniků zapojením institucí EU a širší škály mezinárodních zainteresovaných činitelů Podílí se na tvorbě zásadních dokumentů EU v oblasti CSR

386 Business in the Community BITC je členská organizace se sídlem v Londýně, která sdruţuje přes 800 firem, které celkově zaměstnávají 14,7 milionů lidí ve více neţ 200 zemích světa. Od jejího vzniku v roce 1982 je jejím prezidentem Princ z Walesu. Posláním této organizace je podporovat integrování etických a odpovědnostních principů do kaţdodenních aktivit firem a tím přispívat k pozitivnímu vlivu podnikání na společnost. BITC se zabývá všemi oblastmi problematiky společenské odpovědnosti firem a je zdrojem příkladů odpovědného chování konkrétních podniků.

387 Aktivity v ČR 387 TI, BLF, NFPK, Oţivení, Frank Bold, byznys pro společnost Etické fórum České republiky Občanské sdruţení Etické fórum ČR (1999) je neziskovou organizací s celorepublikovou působností. Jejím cílem je kultivace a vzdělávání v oblasti etiky na poli pedagogickém, podnikatelském a ve společnosti, apelace na slušnost a morálku. Za tímto účelem Etické fórum pořádá akreditované kurzy, semináře a konference nejen pro učitele, ale i pro veřejnou správu.

388 Etické fórum ČR Je autorem metodiky ţáky a studenty oblíbeného předmětu etická výchova, který byl zaveden v českém školství Etické fórum ČR se především zaměřuje na vzdělávání pedagogů formou dvouletých akreditovaných kurzů k předmětu etická výchova, organizování akreditovaných seminářů, celostátních konferencí, na vytváření metodik a ediční činnost.

389 Etické fórum ČR-2 Jedním z významných projektů Etického fóra je projekt PODNIK FAIR PLAY. Jedná se o soutěţ, jejímţ cílem je podporovat a zviditelňovat podnikatele, kteří se snaţí dosáhnout dlouhodobých hospodářských výsledků způsobem odpovídajícím platným zákonům a normám současné euroatlantické kultury a morálky. 389

390 Fórum dárců-1 Fórum dárců intenzivně podporuje firemní dárcovství v České republice. Jedná se o členskou organizaci, která sdruţuje nadace, nadační fondy a firmy, které realizují firemní filantropii. V r české firmy daly 900 mil Kč! Fórum dárců: poskytuje poradenství v oblasti firemní filantropie, 390 věnuje se právní a daňové legislativní úpravy firemního dárcovství,

391 Fórum dárců-2 zaštiťuje Klub firemních dárců DONATOR, jehoţ členové prosazují odpovědné a transparentní dárcovství, hlásí se k principům společenské odpovědnosti firem, dodrţují etický kodex dobrého dárce a věnují svou podporu rozvoji občanské společnosti. pomocí metodiky London Benchmarking Group (LPG), v České republice pod názvem Standard odpovědná firma, měří náklady firmy na její filantropické a odpovědnostní aktivity a účinky dopadu těchto vydaných finančních a nefinančních prostředků. 391

392 Fórum dárců-3 od roku 2004 kaţdoročně sestavuje ţebříček Top firemní filantrop, který řadí firemní dárce podle objemu darovaných prostředků na obecně prospěšné projekty ve dvou hlavních kategoriích: Top firemní filantrop podle absolutního objemu darů a Top firemní filantrop podle poměru výše darů k hrubému zisku. nabízí vzdělávací program Sociální marketing a další vzdělávací programy 392 provádí poradenskou činnost v oblasti firemní filantropie.

393 HESTIA Národní dobrovolnické centrum Nezisková organizace, občanské sdruţení Hestia se věnuje problematice dobrovolnictví. Její projekty a programy jsou zaměřeny na zprostředkování dobrovolnictví a vytváření partnerství firem a neziskových popř. charitativních organizací. Hestia národní dobrovolnické centrum poskytuje na svých internetových stránkách databázi projektů partnerství. Rovněţ nabízí poradenskou činnost v CSR a firemním dobrovolnictví a monitoring, supervizi a vyhodnocení konkrétních realizovaných projektů CSR nebo firemního dobrovolnictví.

394 Česká společnost pro jakost-1 Vzdělávání: Nabízíme otevřené kurzy pro organizace soukromého, ale i veřejného sektoru, které vás seznámí s problematikou CSR a její praktickou aplikací. Školení je moţné přizpůsobit konkrétním potřebám vaší organizace a uspořádat ho přímo u vás v organizaci. Manaţer společenské odpovědnosti Společenská odpovědnost 394 Společenská odpovědnost ve veřejné správě

395 Česká společnost pro jakost-2 Personální certifikace: Pro ty, kteří se CSR věnují profesionálně a působí např. jako manaţeři CSR v organizacích, nabízíme moţnost získání personálního certifikátu. Manaţer společenské odpovědnosti Certifikace systému společenské odpovědnosti: Jsme akreditováni pro certifikaci CSR podle Národního programu posuzování shody CSR, který na rozdíl od ostatních norem umoţňuje ověřit celý systém managementu CSR. 395 Systém managementu společenské odpovědnosti organizací

396 Česká společnost pro jakost-3 Národní cena České republiky za společenskou odpovědnost je vyhlašována pro následující kategorie: Podnikatelský sektor Veřejný sektor 396

397 Etika mezinárodního podnikání v dokumentech USA Foreign Corrupt Act. Zákon. (1987) Principy OECD USA Kodex podnikatelské etiky, vládní dokument ale bez právní závaznosti, 2002 Firemní kodexy významných firem (Shell ve spolupr. s Amnesty International), United Technology americká zbrojovka, aj. Kulatý stůl v Caux 1986 (snaha sjednotit názory na obchodní etiku Evropy, Japonska a USA) Dokumenty WTO, Mezinárodní obchodní komory ICC, Dokumenty Evropské Unie 397

398 Dokumenty k etice v obchodě a podnikání v ČR Kodex správy a řízení společnosti ( Zaloţen na Principech OECD a Combined Code of the London Stock Exchange). Konečná 5. verze u nás zveřejněna 2001 Komisí pro CP) Etický kodex reklamy Etický kodex českého manaţera (vydala Česká manaţerská asociace) Etický kodex auditora Kodex bankovní etiky (Bankovní asociace, Praha) 398 Zákon proti legalizaci výnosů z hospodářské trestné činnosti (z. proti praní špinavých peněz)

399 Stávka Stávka je starým a zejména v historii poměrně častým nástrojem určeným k prosazení kolektivních zájmů zaměstnanců. Jedná se o formu nátlaku, jehoţ výrazem je přerušení práce zaměstnanci. Tím vlastně dochází k ochromení realizace pracovněprávního vztahu, jehoţ podstatou je opakovaný výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele, za nějţ zaměstnanci přísluší mzda, plat nebo odměna.

400 Stávka-2 Podstatné je, ţe přerušení práce ze strany zaměstnanců není odůvodněno jejich vůlí skončit pracovní poměr. Zaměstnanci naopak počítají s tím, ţe po skončení stávky budou opět práci vykonávat. 400 Důvody stávky vyplývají povětšinou z ekonomických a sociálních podmínek výkonu práce a jejím cílem je prostřednictvím této nátlakové akce dospět k jejich zlepšení.

401 Stávka O stávku se v našich podmínkách můţe jednat jedině tehdy, pokud práci přeruší skupina zaměstnanců. Právo stávkovat není pojato jako právo individuální, ale jako právo kolektivní. V souvislosti s tím platí, ţe případnými odpovědnostními nároky mohou být v souvislosti se stávkou stíhány pouze subjekty kolektivního práva, kterými nejsou samotní zaměstnanci, nýbrţ odborové organizace.

402 Stávka-4 Stávkou v pravém slova smyslu lze nazývat pouze akci, při níţ dojde ať uţ k úplnému nebo k částečnému přerušení výkonu práce zaměstnanci. 402 Jiné formy nátlaku, jako jsou shromáţdění či demonstrace, případně další formy nátlaku, při nichţ nedochází k zastavení práce, nebo symbolické formy podpory konané stávky nelze za stávku povaţovat. Stávkou není ani tzv. stávková pohotovost, která je formou nátlaku, jeţ je představována tím, ţe existuje reálné riziko vyhlášení stávky.

403 Druhy stávek-1 Podle zákonné úpravy: stávky upravené v zákoně o kolektivním vyjednávání stávky mimo tento zákon. Podle rozsahu: 403 stávky podnikové, kterých se účastní zaměstnanci jednoho zaměstnavatele nadpodnikové (oborové, regionální, případně aţ generální)

404 Podle délky trvání: Výstraţné (krátkodobé) Dlouhodobé Druhy stávek Stávka solidární ( 16 odst. 3 zákona o kolektivním vyjednávání), stávka na podporu poţadavků zaměstnanců stávkujících ve sporu o uzavření jiné kolektivní smlouvy

405 Právo na stávku-1 Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech v čl. 8 ukládá zajistit právo na stávku za předpokladu, ţe je vykonáváno v souladu se zákony té které země. čl. 27 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (součást ústavy ČR), stanoví, ţe právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem, přičemţ toto právo nepřísluší soudcům, státním zástupcům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů. 405

406 Právo na stávku Zákon č. 2/1991 Sb. o kolektivním vyjednávání, kde nalezneme pravidla pro konání stávky ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy Otázkou je, zda stávka ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy představuje jedinou moţnou legální stávku, či zda se jedná pouze o jeden typ stávky, přičemţ typy jiné nejsou právem upraveny. Převáţná část názorů se kloní k posledně uvedenému názoru, tedy ţe vedle stávky ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy je moţné uvaţovat i o jiných typech stávky, které ovšem nejsou právem pozitivně upraveny.

407 Právo na stávku Nejvyšší soud České republiky jednoznačně konstatoval, ţe právo na stávku lze vykonat nejen ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy, ale i za účelem obrany jiných hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců u jejich zaměstnavatele. Pokud pak tato stávka nesouvisí se sporem o uzavření kolektivní smlouvy, nemůţe být posuzována ani analogicky podle zákona o kolektivním vyjednávání.

408 Subjekt práva na stávku 408 Jelikoţ stávka je institutem kolektivního pracovního práva, subjektem práva na stávku můţe být jen subjekt kolektivního práva. Nemůţe jím být tedy jednotlivý zaměstnanec ani zástupce zaměstnanců, jako je rada zaměstnanců či zástupce pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, nýbrţ pouze odborová organizace.

409 Stávka z pohledu pracovního práva V době stávky dochází k dočasné suspenzi pracovněprávního závazku; účast na stávce je posuzována jako omluvená překážka v práci na straně zaměstnance. Zaměstnavatel přitom v průběhu stávky nesmí přijímat náhradou za účastníky stávky na jejich pracovní místa jiné zaměstnance. Za dobu účasti na stávce nemá zaměstnanec právo na mzdu ani náhradu mzdy. 409 Pokles v příjmu zaměstnanců můţe odborová organizace kompenzovat například vyplácením dávek ze svého stávkového fondu, pokud takovýto fond existuje.

410 Stávka podle zákona o kolektivním vyjednávání Stávka podle zákona o kolektivním vyjednávání přichází v úvahu ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy a ve sporu o změnu jiţ platné kolektivní smlouvy, jestliţe byla v kolektivní smlouvě moţnost změny, případně její rozsah, dohodnuta. Stávka v rámci kolektivního vyjednávání můţe být vyhlášena teprve poté, co strany neúspěšně absolvovaly řízení před zprostředkovatelem.

411 Stávka podle zákona o kolektivním vyjednávání Stávku vyhlašuje a o jejím zahájení rozhoduje odborová organizace. Stávku ve sporu o uzavření kolektivní smlouvy je moţné vyhlásit, jestliţe se stávkou souhlasí alespoň dvě třetiny zaměstnanců zaměstnavatele zúčastněných na hlasování o stávce, jichţ se má tato kolektivní smlouva týkat, za předpokladu, ţe se hlasování zúčastnila alespoň polovina všech zaměstnanců zaměstnavatele, jichţ se má tato smlouva týkat.

412 Stávka podle zákona o kolektivním vyjednávání-3 Způsob hlasování o souhlasu se stávkou v zákoně upraven není. Hlasování tedy můţe být provedeno jakýmkoli průkazným způsobem, např. zvednutím ruky na shromáţdění zaměstnanců, odevzdáním lístků obsahujících projev souhlasu či nesouhlasu, podpisem listiny apod. Stanoveno je pouze to, ţe o výsledku hlasování musí odborová organizace pořídit zápis. 412 Hlasování o stávce se neúčastní zaměstnanci, kterým je zákonem o kolektivním vyjednávání zakázáno stávkovat.

413 Stávka podle zákona o kolektivním vyjednávání Odborová organizace je povinna sdělit zaměstnavateli alespoň tři pracovní dny předem, kdy bude stávka zahájena, jaké jsou důvody a cíle stávky, počet zaměstnanců, kteří se stávky účastní, a seznamy pracovišť, která nebudou v době stávky v provozu. Odborová organizace nicméně nemusí zaměstnavateli předávat jmenný seznam účastníků stávky.

414 Stávka podle zákona o kolektivním vyjednávání Účast na stávce je výhradně osobním rozhodnutím zaměstnance, a proto by neměl být ţádný zaměstnanec k účasti na jakékoli stávce nucen. Odborová organizace, která je oprávněna jednat za účastníky stávky, musí umoţňovat přiměřený a bezpečný přístup na pracoviště zaměstnavatele a nesmí bránit zaměstnancům, kteří chtějí pracovat, v přístupu na toto pracoviště a odchodu z něho nebo jim vyhroţovat jakoukoli újmou. Na druhé straně by zaměstnanci nemělo být zaměstnavatelem v účasti na stávce bráněno, pokud se sám svobodně rozhodne stávky zúčastnit.

415 Stávka podle zákona o kolektivním vyjednávání-6 Zaměstnanci, který nestávkuje, musí zaměstnavatel umožnit výkon práce. Pokud zaměstnanec v důsledku stávky nemůţe práci vykonávat, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Jestliţe by vykonával práce, které souvisí např. se zabezpečením nezbytných činností a provozu zařízení, za které mu přísluší niţší mzda, poskytne mu zaměstnavatel doplatek do výše průměrného výdělku. 415

416 Stávka podle zákona o kolektivním vyjednávání Zákon taxativně stanoví, v kterých případech je stávka nezákonná. Vedle případů, kdy by stávkovali zaměstnanci, kterým to zákon zakazuje (viz výše), by byla nezákonná stávka, které nepředcházelo řízení před zprostředkovatelem (to neplatí v případě solidární stávky), která byla vyhlášena nebo pokračuje po zahájení řízení před rozhodcem nebo po uzavření kolektivní smlouvy, která nebyla vyhlášena nebo zahájena za zákonem stanovených podmínek.

417 Stávka podle zákona o kolektivním vyjednávání Návrh na určení, ţe je stávka nezákonná, můţe podle 21 zákona o kolektivním vyjednávání podat zaměstnavatel, popřípadě organizace zaměstnavatelů, nebo státní zástupce, a to ke krajskému soudu, v jehoţ obvodu má sídlo odborová organizace, proti níţ návrh směřuje. Tento návrh ovšem nemá odkladný účinek.

418 Stávka podle zákona o kolektivním vyjednávání-9 O ukončení stávky rozhoduje odborová organizace, která rozhodla o jejím zahájení. 418 O ukončení stávky musí být bezodkladně informován zaměstnavatel. Stávka můţe skončit rovněţ uplynutím doby, na kterou byla vyhlášena. Platí ovšem, ţe jiţ zahájenou stávku není moţné pouze přerušit a později v ní zase pokračovat, pokud stále nejsou splněny poţadavky stávkujících. V takovém případě musí být stávka vyhlášena znovu.

419 Stávka podle zákona o kolektivním vyjednávání Za škodu způsobenou výlučně přerušením práce stávkou účastník stávky zaměstnavateli a zaměstnavatel účastníkovi stávky neodpovídají. Odborová organizace, která rozhodla o zahájení stávky, odpovídá podle občanského zákoníku zaměstnavateli za škodu, k níţ došlo z důvodů neposkytnutí nezbytné součinnosti. Jestliţe soud rozhodl, ţe stávka je nezákonná, odborová organizace, která stávku vyhlásila, odpovídá podle občanského zákoníku zaměstnavateli za škodu, která mu takovou stávkou vznikla.

420 Důsledky stávky v pracovně právním vztahu-1 Účast na stávce do jejího prohlášení soudem za nezákonnou je vţdy omluvenou nepřítomností v práci. Jestliţe soud stávku prohlásí za nezákonnou, je účast na ní omluvenou nepřítomností v práci aţ do právní moci tohoto rozhodnutí, neboť do té doby lze věc povaţovat za spornou. Pokud by se však zaměstnanec účastnil stávky i po právní moci soudního rozhodnutí o nezákonnosti stávky, šlo by jiţ o neomluvenou absenci s důsledky z toho plynoucími. 420

421 Důsledky stávky v pracovně právním vztahu Po dobu trvání stávky nenáleţí jejím účastníkům nemocenská a podpora při ošetřování člena rodiny, pokud se podmínky stanovené předpisy o nemocenském pojištění pro poskytování těchto dávek splnily v době účasti na stávce. Pro účely důchodového pojištění se stávka povaţuje za dobu pojištění. Doba účasti na stávce se ovšem vylučuje při výpočtu tzv. výpočtového základu. Jestliţe byla stávka prohlášena za nezákonnou, posuzuje se pro účely důchodového pojištění jako doba neomluvené absence.

422 Stávka musí být vidět! Jak stávkovat? vchody do stávkujících musí být viditelně a výrazně označeny transparenty s nápisem STÁVKA. Transparent musí být pokud moţno doplněn základními - nejdůleţitějšími body poţadavky, kvůli kterým byla stávka vyhlášena. Seznam všech poţadavků a jejich zdůvodnění musí být vyvěšeno na těch místech, kde si je veřejnost můţe podrobně přečíst. 422 Vyvěšeny musí být i vlajky a symboly organizací, které stávku vyhlašují, nebo jí podporují.

423 Stávkové hlídky-1 V případě okupační - déletrvající stávky je nutné stávkující zaměstnance rozdělit podle zdravotního stavu, věku, schopností atd. do stávkových hlídek a sluţeb. Členové stávkových hlídek ve sluţbě se střídají nejdéle po dvou hodinách rotačně: směna hlídá vchody a riziková místa podniku, další směna je v záloze v pohotovosti připravena posílit první směnu. Členové stávkových hlídek v činné sluţbě musí být označeni např. rukávovými páskami. 423 Minimální počet členů stávkové hlídky na exponovaném místě jsou tři osoby.

424 Stávkové hlídky Hlídka by měla být vybavena píšťalkou, fotoaparátem - kamerou, pro případ konfrontace, ať uţ s přímými provokatéry, či negativně se projevující veřejností. Musí mít k ruce vysvětlující letáky s poţadavky stávkujících a jejich zdůvodnění. Pokud se členové hlídek necítí schopní vést odborné diskuse s novináři a veřejností o oprávněnosti a důvodech stávky odkazují zájemce na mluvčího stávkového výboru. Hlídky se chovají vstřícně, ale důstojně, na verbální útoky nereagují a nenechají se vyprovokovat.

425 Stávkové hlídky V případě fyzického ohroţení, nebo napadení oznámí hlídka útok policii, pokud jej nevede právě ona, a povolají stávkovou zálohu. Fyzickým střetům je potřeba se pokud moţno vyhnout, neboť pro média je to vítaná příleţitost jak podstatu problému zamlţit a stávkující kompromitovat.

426 Stávkový výbor Jeho úloha je důleţitá zejména při delších stávkových akcích. Jeho členové jsou voleni veřejně, nebo tajně, podle rozhodnutí shromáţdění zaměstnanců a po svém zvolení určí své náhradníky. Po dobu stávky přebírá zodpovědnost za dění v podniku. Při delší okupační stávce je nutné izolovat její odpůrce z řad vedení podniku a doporučit jim, aby území podniku opustili. Totéţ doporučit zaměstnancům, kteří se stávky nechtějí a nebo nemohou zúčastnit. 426

427 Skupiny pomáhající stávce-1 Pro kaţdou formu stávky je důleţitá podpora zvenčí. 427 To platí hlavně pro déletrvající stávkové akce. Přátelé, partneři, rodinní příslušníci mohou vytvářet skupiny pro podporu stávkujících a nebo je podporovat individuálně. Kaţdá forma podpory je důleţitá!

428 Skupiny pomáhající stávce-2 Od morální (psychické, zavolání, poslání vzkazu podpory), po shromaţďování a donášku potravin a hygienických potřeb stávkujícím, aţ po aktivnější zapojení, třeba pomoci stávkujícím s výrobou transparentů, zajistit látky, papír, barvy. 428 Finanční sbírky na podporu stávkujících a jejich rodin. Vítaná jsou i hudební, divadelní vystoupení, jak před vchodem do podniku, tak uvnitř, popř. filmové projekce se sociální tématikou.

429 Poznámky a literatura