Metodika činnostního učení v 1. ročníku

Transkript

1 Metodika činnostního učení v 1. ročníku se zaměřením na předčtenářské období Mgr. Alena Bára Doležalová

2 OBSAH I. ÚVOD I. ÚVOD Vyučovací předmět český jazyk je základem vyučování v 1. ročníku. Úkoly a cíle předmětu, metody a formy práce vycházejí z požadavků základních školských dokumentů a jednotlivé školy je mají zapracovány ve svých ŠVP. Úkoly a cíle předmětu český jazyk jsou naplňovány v jeho složkách: komunikační výchově čtení a literární výchově psaní jazykové výchově. Komunikační výchova obsahuje složky receptivní (čtení a naslouchání) a produktivní (tvořivé činnosti). Žáci se učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení (mluvená i psaná), mluvit a rozhodovat se na základě vnímaných pokynů, formulovat a sdělovat své myšlenky a prožitky. Při výuce čtení se snažíme naučit všechny žáky číst přiměřeně náročné texty přiměřeným tempem, jasně, zřetelně a s porozuměním. Na konci prvního ročníku může u žáků přetrvávat vázané slabikování. Čtení s porozuměním je výsledek dlouhodobého procesu. Začíná prvotním seznamováním dětí s různými žánry dětské literatury v době, kdy ještě nečtou. Pokračuje přes období, kdy se dítě učí číst, porozumět a aktivně přistupovat k textům. A končí obdobím vlastního čtení a užívání získaných dovedností a návyků v praktickém životě. V literární výchově žáky seznamujeme s literární tvorbou vhodnou pro mladší školní věk, s autory i ilustrátory. Motivujeme je k vlastnímu čtení. Při výuce psaní žáci získávají správné psací dovednosti a základy čitelného, přiměřeně hbitého a úhledného rukopisu. Jazyková výchova učí žáky se prostě a jasně vyjadřovat spisovným jazykem s využitím slovní zásoby odpovídající jejich věku a vede je k poznání základů mluvnické stavby jazyka. ISBN Tvořivá škola, Celým vyučováním prolíná snaha o rozvoj kultury řeči (srozumitelnost a kvalita řečových projevů) a rozvoj techniky řeči (cvičení dechu, hlasu, výslovnosti, tzv. DHV cvičení). 3

3 Mezi učivem jednotlivých složek nejsou ostré hranice, vzájemně se propojují a doplňují. Stěžejní prací v 1. ročníku je výuka čtení a psaní. Umět číst znamená rozumět tištěné a psané řeči. K tomu je potřeba znát písmena pro jednotlivé hlásky a umět je pohotově převést do mluvené řeči. V našem pojetí přistupujeme k výuce čtení činnostní analyticko-syntetickou metodou podpořenou vázaným slabikování. Tato metoda je u nás nejrozšířenější a patří k tradiční metodě výuce čtení. Její metodika je mnohaletými zkušenostmi dobře propracovaná a vyhovuje většině dětí. Je blízká naší řeči. Vždyť první slůvka, která děti vyslovují, jsou slabiky (pá-pá, tá-ta, má-ma), naše řeč je slabičná (rozpočitadla, říkanky, popěvky). Tento analogický metodický postup od známého k neznámému a od jednoduššího k obtížnějšímu, vyhovuje dětem, které systematičnost při vzdělávání potřebují. II. ZÁKLADNÍ UČEBNICE A NĚKTERÉ POMŮCKY VHODNÉ PRO VÝUKU Mezi základní učebnice a pracovní sešity vhodné pro činnostní výuku čtení a psaní patří slabikáře, živé abecedy, první psaní a písanky, kterých je na trhu dostatek. Tvořivá škola pracuje převážně s materiály nakladatelství Nová škola. Ve spolupráci s lektory Tvořivé školy, kteří jsou stejně jako já, učitelé ZŠ, jsme pro Vás připravili nový soubor názorných učitelských a žákovských pomůcek pro činnostní výuku Čj v 0. a 1. ročníku. Pomůcky umožňují efektivní výuku techniky čtení a aktivní zapojení žáků. Napomáhají rozvoji plynulého čtení a psaní bez chyb a s porozuměním. Součástí pomůcek jsou metodické návody na jejich smysluplné využití. Všechny pomůcky s písmeny jsou pro ideální kontrast a pohodlí očí vytištěné na světle žlutém papíru. Metodický instruktážní film Činnostní učení Čj v 1. ročníku (DVD, 60 min) instruktážní film byl natočen v 1. třídách dvou brněnských tvořivých škol. Na filmu je zachyceno 42 vybraných činnostních postupů seřazených do 4 částí: Předčtenářské období, Čtení slabik a prvních slov, Čtení slov a vět, Další činnosti ve výuce Čj. Film slouží jako zásobník postupů, námětů a inspirací pro učitele. Je ho možné využít také pro motivaci žáků k vybraným činnostem. Karty a šablony pro činnostní učení Čj v 1. ročníku (formát A4, 26 čb stran) Soubor vybraných pomůcek pro efektivní výuku českého jazyka v 1. ročníku doplněný praktickým metodickým návodem. Sada obsahuje postupy, které byly vytvořeny za účelem vyvozování základního učiva, jeho procvičování a současného rozvoje klíčových kompetencí. Šablony obsahují náměty pro rozvoj zrakového i sluchového vnímání důležitého pro prvopočáteční čtení a psaní, listy vhodné k využití při vyvozování písmen i slabik, úkoly k procvičování orientace a postřehu, k rozvoji řeči a komunikace, k podpoře čtení s porozuměním. Všechny postupy umožňují aktivní a smysluplné zapojení žáků do výuky. Sady jsou určeny k rozkopírování pro žáky. Lze je využívat po celý školní rok. Pomůcka karty a šablony pro činnostní učení Čj v 1. ročníku na CD obsahuje stejné postupy jako pomůcka tištěné, ale ty jsou vytvořené v programech Smart Notebook a ActivStudio pro práci s interaktivní tabulí. 4 5

4 Pohádkové obrázkové osnovy sada 10 čb klasických pohádek na rozkopírování (formát A4) pohádky obsahují obrázkové osnovy 8 nejznámějších pohádek (např. O Budulínkovi, O Smolíčkovi, Perníková chaloupka ) a jednoduché texty k jednotlivým obrázkům. Soubor je doplněn o listy s náměty na další tvořivou práci. Činnosti s jednotlivými listy podporují rozvoj mnoha žákovských dovedností a schopností a podporuje čtení s porozuměním. Rozvíjí např. schopnost naslouchat, sledovat děj podle obrázků, soustředit se, rozvíjí paměť, slovní zásobu, vyjadřovací schopnosti, čtenářské dovednosti, podporují čtení s porozuměním aj. Skládací abeceda na rozstříhání žákovská, (formát A5) soubor všech malých i velkých písmen abecedy pro individuální práci žáků. Po rozstříhání slouží k manipulačním činnostem s písmeny, ke skládání prvních slabik a slov. Slabiky s obrázky 30 barevných karet pro práci žáků (formát 9 x 13cm) a 30 demonstračních karet pro učitele (formát 15 x 21cm) set slabik a k nim vhodných obrázků v období práce s Živou abecedou a počátkem Slabikáře. Obrázky napomáhají při výuce čtení slabik k jejich správnému čtení. Lze je využívat k dalším činnostem a didaktickým hrám. Soubor je v učitelské i v žákovské podobě. Učitelům, kteří využívají interaktivní tabuli a objednají si pomůcku Tvary a barvy pro žáky, zasílá Tvořivá škola na vyžádání em zdarma přípravu Tvary a barvy pro práci na interaktivní tabuli vytvořenou v programu Smart Notebook nebo ActivStudio. Testy pro evaluaci výuky Čj v 1. ročníku (formát A4) Soubor testů připravených k evaluaci čtení s porozuměním. Testy jsou určené k rozkopírování pro žáky a výborně poslouží v průběhu celého školní roku pro evaluaci, autoevaluci nebo také jako testy k hodnocení. Testy lze realizovat písemně nebo pomocí zvedání kartiček A, B, C, D. Všechny testy jsou kromě tištěné podoby vytvořeny také v programech v programu SMART Notebook a Aktive Studio a pro práci s interaktivní tabulí. Tyto testy lze realizovat písemně, pomocí zvedání kartiček A, B, C, D nebo s pomocí hlasovacího zařízení. Pomůcky si můžete prohlédnout a objednat na Demonstrační skládací abeceda velká a malá tiskací písmena, 73 karet (formát 9 x 13cm) soubor velkých a malých tiskacích písmen pro období práce s Živou abecedou a počátkem Slabikáře pro práci učitele či k různým činnostem a didaktickým hrám. Demonstrační skládací abeceda velká a malá psací písmena 73 karet (formát 9 x 13cm) soubor všech velkých i malých psacích písmen abecedy pro práci učitele či k různým činnostem a didaktickým hrám. Demonstrační obrázková abeceda do třídy 31 barevných obrazů (formát 15 x 42cm) Soubor demonstračních obrazů na zavěšení do třídy k vyvozování jednotlivých písmen. Karty obsahují všechny čtyři tvary daného písmene. Obrázky na kartě napomáhají nejen k vyvození písmene, ale podporují i jeho zapamatování. Demonstrační soubor slabik pro práci s ŽA 242 karet (formát 13 x 13cm) Obsažný soubor všech slabik potřebných pro období práce s Živou abecedou a počátkem Slabikáře pro práci učitele či k různým činnostem a didaktickým hrám. Tvary a barvy pomůcka předkládá 20 červenozelených a 12 modrožlutých známých tvarů vyseknutých z tvrdého kartonu. Slouží k jejich rozlišování, pojmenovávání, umisťování, rozvoji jemné motoriky apod. zejména v přípravném období. 6 7

5 III. VÝUKA ČTENÍ V 1. ROČNÍKU Základní období čtení v 1. ročníku: období před vyvozením abecedy přípravné (předčtenářské) období období vyvozování abecedy období po vyvození abecedy procvičování techniky čtení, zvyšování porozumění čtenému textu. Období vyvozování abecedy je rozděleno do 4 etap: seznámení s prvními hláskami a písmeny, otevřená slabika vyvozování dalších písmen, slova s otevřenou slabikou (slova typu máma, Ola), zavřená slabika (slova typu les), slova s otevřenou a zavřenou slabikou (slova typu Emil, motýl) vyvozování dalších písmen, slova se skupinou hlásek na začátku i uprostřed slova (slova typu škola, král, kočka), víceslabičná slova jednodušší stavby dokončení vyvozování písmen, víceslabičná slova i se skupinami hlásek, slova se slabikotvorným r, l, slova s hláskami ď,ť,ň a slabikami dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě. Návrhy textů a způsob označování chyb najdete v kapitole Diagnostické prověrky. Výuku pravidelně doplňuje literární výchova (viz kapitola Krátce o literární výchově) a výuka psaní (viz Poznámky k výuce psaní). Plánování práce Každý učitel by si měl svou práci plánovat. Plánování práce by mělo zohledňovat konkrétní situaci ve třídě. Navržené plány (např. v různých Metodických průvodcích) není možné dodržovat časově přesně, protože každá třída postupuje svým tempem. Záleží na individuálním složení dané třídy. Nemělo by se zbytečně spěchat, protože rychlý postup může vést k nedostatečnému procvičení, např. nácviku čtení některého typu slov, což vede k chybám ve čtení i v dalších obdobích. Během výuky čtení sledujeme, na jaké čtenářské úrovni se žák nachází, co už umí, co mu dělá potíže, v jaké oblasti zvolit nápravu. S tím nám může pomoci vědomí základních znaků čtenářského výkonu: správnost shoda čteného s psaným plynulost čtení slov napoprvé bez slabikování (v 1. ročníku žák přechází od vázaného slabikování k plynulému čtení individuálně) porozumění žák ví, o čem čte; rozumí tomu, co čte rychlost tempo čtení (není v 1. ročníku směrodatné, je pro každého žáka individuální). Sledování čtenářské úrovně Každý učitel by měl průběžně sledovat čtenářskou úroveň a vyhodnocovat pokroky žáků. Jednou z možností je, že si připraví kontrolní texty (tzv. diagnostické prověrky). Ty mu pomohu při rozhodování o další práci s jednotlivými žáky. K prověrce si učitel vybere vhodný, přiměřeně náročný, žákům neznámý text. Každý žák čte svůj text učiteli individuálně, učitel sleduje správnost čtení, jeho plynulost a porozumění čtenému. Způsob záznamu si učitel zvolí sám, nebo může využít systému různých značek. Toto prověřování je zpětnou vazbou pro učitele. Ukáže, na jaké úrovni se žák nachází a jakých chyb se dopouští. Prevence a včasná náprava chyb jsou účinnější, než odstraňování již zafixovaných nedostatků. Pozor, výsledky těchto prověrek mají funkci kontrolní, diagnostickou, nikoliv hodnotící. 8 9

6 IV. PŘÍPRAVNÉ OBDOBÍ Každé dítě je na školu připraveno jinak. Vliv na jeho připravenost má spousta aspektů rodinné a sociální prostředí, psychická a fyzická vyzrálost, návštěva předškolních zařízení aj. Počátečnímu období je potřeba věnovat velkou péči a pozornost. Děti, které přicházejí do prvního ročníku, mají rozvinuté vnímání, pozornost a paměť, představivost i koordinaci pohybů na různé úrovni. Přípravné období slouží k tomu, abychom u všech dětí postupně rozvíjely oblasti, které jsou potřeba k výuce čtení a psaní. Děti se učí soustředit, pracovat, plnit úkoly, naslouchat, rozlišovat, rozvíjíme zrak, sluch, řeč, výslovnost a slovní zásobu. Úkoly přípravného období se zaměřují na rozvoj v těchto oblastech: vnímání prostoru a času řeč a komunikační dovednosti zrakové vnímání, zraková paměť sluchové vnímání, sluchová paměť rozvoj motorických dovedností Náměty na činnosti pro rozvoj jednotlivých oblastí: 1. Vnímání prostoru a času a) orientace v prostoru orientace na hřišti, v herně, ve třídě spontánní pohyb podle pokynů, pohyb ve vymezeném prostoru, určování polohy předmětů, sebe i jiných, pohyb podle zvukových či zrakových signálů, psychomotorické hry b) orientace na ploše (na lavici, na stránce) pojmy nahoře, dole vlevo, vpravo, uprostřed, vedle před, za, mezi, řádek, sloupec pozorování obrázků, hovor o nich, obrázkové diktáty (např.: nakresli dům, vpravo od domu nakresli strom ), práce s pomůckou Početní divadélko (přípravné období v matematice vhodná k mezipředmětovému využití), využití vhodných listů ze souboru Karty a šablony pro činnostní učení v 0. a 1. ročníku. c) orientace v řadě pojmy první, poslední, před, za, mezi umisťování předmětů (figurek, víček od PET lahví, kostek, kaštanů, obrázků ) podle pokynů; využití vhodných listů ze souboru Karty a šablony pro činnostní učení v 0. a 1. ročníku (např. Pohádka O řepě), pomůcky Pohádkové obrázkové osnovy, Tvary a barvy apod. d) orientace v tabulce všechny výše uvedené pojmy a činnosti 2. Řeč, komunikační dovednosti a) Cvičení dechu Pro plynulost a srozumitelnost řeči je důležité správné dýchání při mluvení (říkání říkanek, zpívání písniček, čtení atp.). Všímejte si, zda dítě správně a ekonomicky dýchá. Některé děti se během řeči nadechují na nevhodných místech nebo i uprostřed slova. Jejich řeč je pak nepřirozeně přerušovaná většími či menšími pauzami k nádechu. Dechová cvičení jsou dobrou přípravou na čtení. Jejich cílem je uvědomování si správného dýchání a nácvik prodlužování výdechu. Náměty pro dechová cvičení: čichání nádech, výdech (ta květina voní, ta je krásná) foukání nádech, dlouhý výdech při foukání (sfoukávání svíček na dortu, foukání do míčků, papírových kuliček, bublifuku, peříček, brčka, větrníků, plastových hraček na vodě, pěny na koupání) foukání do píšťalek, flétniček volání, fandění, zvuky Haló! Hip, hip! Do toho! Mašinka ššš. prodlužování výdechu říkání slov jedním dechem (počet slov zvyšujeme), opakované říkání jazykolamů, jednoduchých říkanek, postupné prodlužování věty, např.: Maminka peče. Maminka peče koláče. Maminka peče makové koláče. Hry typu: Byl jsem v zoo a viděl jsem. Říkadla typu: Oře, oře Jan. Rozpočitadla atp. b) Artikulační cvičení Pro správnou výslovnost každé hlásky je důležitá dostatečná pohyblivost jazyka a rtů. Pokud je pohyblivost mluvidel jakkoliv omezená, správné vyslovení hlásky se pravděpodobně nepodaří. Proto i zařazování artikulačních cvičení v 1. ročníku má svůj význam. Náměty pro cvičení jazyka a rtů: vyplazování jazyka, olizování rtů zavřená pusa tlačení jazykem do tváří, pod nos, pod bradu pohyby uvolněným jazykem klapání jazykem vytváření mističky jazykem nafukování tváří špulení rtů, pískání, prskání vtahování koutků otvírání úst, zívání. c) Náměty pro rozvoj řeči a výslovnosti: dětská říkadla, říkanky, rozpočitadla, popěvky, hádanky 10 11

7 logopedické říkanky, jazykolamy poslech, vyprávění pohádek, předčítání příběhů, následné převyprávění dětmi vysvětlování významu neznámých nebo nejasných slov hry se slovy (chápání a tvoření antonym, synonym, homonym) hry s významem slov (co k sobě patří, co do řady nepatří ) hry s obrázky (pojmenování, co je na obrázku nesprávné, domýšlení, co by se stalo ) tvoření vět k obrázkům, k daným slovům dokončování vět podle příběhu, fantazie, či obrázku doplňování vět slovem podle obrázku ve správném tvaru rozpoznávání gramaticky nesprávně utvořených vět hry na otázky, správné kladení otázek, vhodné odpovědi hry typu: Hádej, co si myslím, kdo jsem. hry typu: Co by to mohlo být? (neznámé věci, zvláštní obrázky) Co by bylo, kdyby (domýšlení děje). čtení z knih, pohádek, příběhů se společným sledování obrázků práce s pomůckou Pohádkové obrázkové osnovy návštěva divadelních, filmových představení, výstav, knihoven, besed dramatizace situací, pohádek, částí příběhu příprava dramatických pásem, vystoupení, besídek, ukázkových hodin. 3. Zrakové vnímání a zraková paměť Zrak, zrakové vnímání každého žáka jsou jedny z mnoha předpokladů na zvládnutí požadavků při počáteční výuce čtení a psaní v 1. ročníku. Náměty pro rozvoj zrakové oblasti: co jsme viděli na vycházce, v divadle, na tabuli cvičení paměti pojmenovávání a rozlišování věcí kolem sebe, předmětů a tvarů postřehování shod a rozdílů v čem je předmět a tvar jiný, co se změnilo ve třídě, shody a rozdíly obrázků, grafických znaků, podobných tvarů písmen práce s obrázky obrázek a jeho stín, celek a jeho části rozstříhané obrázky na dvě či více částí, puzzle, dokreslování obrázků podle předlohy, překreslování jednoduchých obrázků ve čtvercové síti opakování daných vzorů v řadě navlékání korálků, prvků, jejich dokreslování stavebnice různého druhu s tělesy, mozaiky, geometrickými tvary deskové hry Kimovy hry, lota, domina, kvarteta, pexesa barevné vnímání vybarvování podle diktátu, kostky s různobarevnými stranami, barevné proužky papíru, hry s barvami (Čáp ztratil čepičku), barevné věty (např.: Koupil jsem si červený svetr. Na louce létal modrý motýl.), barevné pohádky (krátké příběhy se zařazením jedné či více barev), barevné písničky (Červený šátečku, Na tý louce zelený), hry s víčky od PET lahví, stavebnicemi či geometrickými tvary, aktivity s pomůckou Tvary a barvy, hry s barvou ve Vv práce s prvky věcí, s obrázky v řadě, tabulce orientace v nich využití listů ze souborů Karty a šablony pro činnostní učení v 0. a 1. ročníku. 4. Rozvoj naslouchání, fonematického sluchu, sluchové paměti Důležité aspekty výuky čtení jsou také dobrý sluch a schopnost rozlišování jednotlivých fonémů v řeči. Pokud dítě trpí nějakou sluchovou vadou, nemá dostatečně vycvičený fonematický sluch nebo dostatečně vyzrálou schopnost sluchové analýzy a syntézy, může mít při výuce čtení potíže. Náměty pro rozvoj sluchové oblasti: poznávání zvuků, hlasů osob, zvířat, hudebních nástrojů rozlišování délky, intenzity a počtu zvuků hudební hádanky hra Na tichou poštu soustředěné naslouchání co se děje na ulici, v sousední třídě, jaký pokyn učitel zašeptal poslech textu (čteného učitelem, nahrávky), hudební ukázky vyhledávání věcí podle zvuku (tikání, vrčení) doprovod pohádky či nějakého vyprávění různými zvuky, hlasy zapamatování si určitého počtu slov, krátké melodie, rytmického cvičení zapamatování si jednoduchého říkadla, básničky, písničky zlepšování intonace dramatizace situací, pohádek, nápodoba postřehování prvních hlásek ve slovech, často ve spojení s prací s obrázky vymýšlení co nejvíce slov na danou hlásku, slovní fotbal hledání, hádání slov podle počáteční hlásky a nápovědy typu: Je to malé šedé zvířátko a začíná na m rozdělování slov na slabiky vytleskávání, poskoky skládání slov sluchem z hlásek, např. p e s sluchové rozlišování slov podobně znějících: mrak/drak sluchové rozlišování, zda se slova rýmují/nerýmují sluchové rozlišování slov ve větě určování daného slova ve větě, ve vyprávění žáci reagují na dané slovo domluveným způsobem, např. tlesknou, probudí se hry typu Všechno lítá žáci reagují domluveným způsobem, např. zvednou ruce na slova, která se k předem stanovenému kritériu hodí, např. jsou to zvířata, jména 12 13

8 vyhledávání jednoho obrázku či více obrázků ze souboru, podle toho, které obrázky učitel jmenoval, žáci je mohou také řadit přesně v tom pořadí, jak je učitel jmenoval plnění jednoho a více pokynů zadaných najednou. 5. Rozvoj motorických dovedností Přípravné období je komplexní a všechny oblasti rozvoje se zde prolínají, a to v včetně rozvoje motorických dovedností. Ten zdánlivě nesouvisí s výukou čtení, ale spojitost s výukou psaní je jasná. Pohybová cvičení rozvíjejí nejen složku fyzickou, ale také psychickou a sociální složku osobnosti dítěte. Nejvhodnějším prostředkem pro rozvoj motoriky dětí je hra. Psychomotorické hry mají velký význam pro všechny děti. Vhodné psychomotorické hry nám pomohou rozvíjet žáka v těchto oblastech: a) hrubá motorika různé běhy, přeběhy, skoky, poskakování po jedné noze, výskoky, seskoky, přeskoky vylézání, slézání, podlézání, přelézání, stoj na jedné noze házení, chytání, kopání (lavičky, žebřiny, bedny, lana, míče, překážkové dráhy) b) jemná motorika stavebnice, kostky, puzzle, drobné prvky (lega, mozaiky, vkládání tvarů vhodná je např. pomůcka Tvary a barvy) prstová cvičení říkanky pro cvičení s prsty, manipulace a činnosti s kolíčky na prádlo připínání, přenášení předmětů, napojování práce s pevným materiálem skládání, ohýbání, překládání, trhání, stříhání, muchlání, lepení, omotávání, namotávání, smotávání, zavazování (papír, látky, provázek, drát, lana, švihadla, guma), sbírání, rovnání (PET víčka, kostky, míčky, kuličky), válení, hnětení, uždibování, krájení (modelína, těsto, hlína) práce se sypkým materiálem sypání, solení, přesypávání (písek, mouka, mák, rýže) práce s tekutým materiálem nalévání, přelévání, vylévání, pohyb s tekutinou v nádobě (voda, nápoje) práce s drobným materiálem navlékání (korálky, kroužky, knoflíky, různé druhy těstovin) sebeobslužné činnosti oblékání, obouvání, zapínání, zavazování, česání, mytí, jedení příborem. c) orientace v prostoru pohyb různými směry, pohyb podle pokynů, pohyb ve vymezeném prostoru, určování polohy předmětů, sebe i jiných, pohyb podle zvukových či zrakových signálů (honičky, míčové hry, starty na různé signály, starty z různých poloh, podbíhání překážek, švihadla, pohyb v terénu) d) rovnováha stoje, poskoky, na jedné noze, chůze, pohybové činnosti ve vymezeném prostoru (po čáře, laně, lavičce, kladině, obrubníku, kmeni stromu) rychlé změny pohybu a polohy těla (obrat, sedy, lehy, dřepy, přemisťování předmětů) hry chození na chůdách, jízda na koloběžce, na kole e) koordinace hry k podpoře souhry svalů a svalových skupin, schopnost současného pohybu rukou i nohou, koordinace oka a ruky pohyb a cvičení s hudbou, při říkance, nápodoba způsobu pohybu různých zvířat (medvěd, pes, čáp), osob (starý člověk, člověk s nákupem), pracovních činností (metení, hrabání, kopání), sportovních aktivit (jízda na kole, lyžování) pohyb s překážkou hry s nafukovacími balónky pro jednotlivce i dvojice (pohyb s jejich držením a odbíjením různými částmi těla), hry s pinpongovými míčky (přenášení, převažování, chytání a vhazování do nádobky, koše zpřesňování pohybů chytání rybiček na udičku s magnetem, umisťování tužky na provázku do hrdla láhve, navlékání kroužků na hrdlo sklenice, hody míčky a jinými předměty na cíl, přehazování přes překážku pohybová cvičení s pomůckami kuželky, PET lahve (zčásti naplněné vodou, pískem, rýží), švihadla, lana, gumy. f) senzomotorika hry s využitím sluchu, zraku, hmatu posilují spolupráci, empatii, důvěru (pohyb podle pokynů, pohyb ve známém i neznámém prostředí se zavázanýma očima, odhady vzdáleností či časových úseků, reakce na sluchové, zrakové či dotekové podněty, hry s využitím pantomimy) g) relaxace hry a činnosti s pomocí masážních míčků či jiných relaxačních pomůcek, odpočinkové činnosti s doprovodem relaxační hudby hry k uvolňování napětí, stresu 14 15

9 h) sociální vztahy všechny hry ve dvojicích, skupinách podpora vzájemné komunikace, spolupráce, pomoci si navzájem, dodržování pravidel, jejich respektování, přijímání výsledku hry i) pojetí vlastního těla hry k rozvoji vnímání vlastního těla po stránce fyzické i duševní reakce na pokyny v klidu i v pohybu se zapojením různých částí těla, zrychlování a zpomalování pohybů, zvyšování frekvence pohybů hry koordinační, protahovací, relaxační, nápravná dechová cvičení, tv chvilky, hudebně pohybové hry postřehování první hlásky (h houba, hvězdička ) Orientace na ploše, v řádku, sloupku: rovnání do řady (tabulky např.: 3x3, 4x4) podle diktátu či předlohy orientace v řadě pojmy první, poslední, před, za, mezi, vlevo, vpravo orientace v tabulce předcházející pojmy, navíc další nahoře, dole, řádek, sloupek Počet, kolik tolik: připravit tolik tvarů, kolik říká učitel, kolik je věcí na obrázku apod. přidat k počtu tvarů správnou kartu s počtem teček, s číslicí apod. Pomůcka Tvary a barvy Pomůcka Tvary a barvy předkládá 20 červenozelených a 12 modrožlutých tvarů vyseknutých z tvrdého kartonu pro rozvoj nejen jemné motoriky žáků 1. ročníku. Náměty pro práci s pomůckou Tvary a barvy : Rozvoj jemné motoriky: vymačkávání tvarů a vkládání zpět obkreslování tvarů kreslení tvarů Zrakové postřehování: rozlišování podle tvaru, barvy, velikosti (třídění, seskupování) položení tvaru v takové poloze, jakou učitel ukazuje, či ji má na kartičkách, na tabuli apod. čtení připravených tvarů v řádku zleva doprava (příprava zraku na posun po řádku) Zraková paměť: rovnat tvary podle předlohy (např. na tabuli) v řádku či v uspořádání v tabulce, např. 3x3 Kimovy hry (Např.: Připrav na lavici ty tvary, které jsi viděl na tabuli.) co se v souboru změnilo (hry ve dvojicích, např. žáci mají připravenou řadu tvarů, pak se střídají, jeden z nich se otočí, druhý změní pořadí tvarů, či jeden schová, druhý má poznat změnu) Cvičení fonematického sluchu: pojmenovávání tvarů určování počtu slabik názvů tvarů vytleskáváním (srdíčko 3 slabiky, čtverec 2 slabiky, trojúhelník 4 slabiky ) 16 17

10 V. VYVOZOVÁNÍ PRVNÍCH PÍSMEN A SLABIK 1. Vyvozování písmen Základem úspěšné práce při výuce čtení je dobrá znalost písmen. Písmeno je grafický znak pro hlásku, se kterou se žáci seznamují při výcviku fonematického sluchu. Žáci poznávají všechny čtyři tvary hlásky, ale zpočátku preferujeme tvary tiskací. Znalost psacích tvarů upevňujeme průběžně při výuce psaní. Při vyvozování jednotlivých písmen doporučujeme využít co nejvíce způsobů, jak žákům nové písmeno přiblížit. Zařazujte takové činnosti, aby žáci mohli nové učivo vnímat co nejvíce smysly. Uplatňujte mezipředmětové vztahy, a to především zpočátku při vyvozování prvních písmen, než si děti vycvičí zrakovou paměť, smysl pro detail, zrakové postřehování apod. Opakované procvičování v různých obměnách je dobré pro rychlejší a hlubší zapamatování a následné snadnější vybavování při čtení. Střídání různých aktivit a činností vede také k udržení pozornosti dětí, která je ještě stále krátkodobá. Náměty pro vyvozování písmen: motivační pohádky a příběhy, kterými vyvozujeme grafickou podobu písmen (např.: Písmenkové pohádky, L. Horník, A. Vebrová; Vyvozujeme písmenka pohádkami, D. Sklenářová) motivační říkanky, ve kterých je vyvozované písmenko hodně frekventované (napomáhá sluchovému a zrakovému postřehování hlásky a písmene) písně a říkadla (také s doprovodem pohybem) nápovědné obrázky, které začínají na vyvozovanou hlásku (viz Demonstrační obrázková abeceda, Sada obrázků pro čtení s porozuměním, obrázky ze Sady pracovních listů pro čtení a psaní s porozuměním v r didaktické hry s obrázky, s písmeny, se slovy výtvarné zpracování a činnosti (modelování písmen modelína, provázky, stužky, drátky, švihadla, špejle, párátka, víčka od PET lahví; vytrhávání z papíru, mozaiky, koláže, vykreslování, vystřihávání z novin; psaní písmen na velký formát, jejich obtahování, psaní do písku, hlíny, mouky) tělovýchovné činnosti doprovod říkadel, básniček pohybem, motivační pohybové hry. Pokud žáci znají již více písmen, je vhodné neustále procvičovat a upevňovat jejich znalost. K tomu nám pomáhá řada různých aktivit, činností a didaktických her. Při práci podporujeme rovnání písmen či obrázků, a to hlavně zleva doprava. Vytváříme tak u žáků správný návyk pro budoucí čtení a procvičujeme pohyb oka po řádku. Náměty k procvičování znalosti písmen: výběr písmen podle zadání učitele a jejich rovnání do řady, řadu pak opakovaně čteme, k písmenům vymýšlíme vhodná slova rovnání řady písmen podle předlohy na tabuli, v ŽA, na pracovním listu (připravujeme žáky na budoucí opis) v řadě písmen žáci přikrývají, otáčejí, označují daná písmena rovnání písmen do řady podle obrázků na tabuli, v ŽA, pak další práce s řadou, např. učitel změní pořadí na tabuli, žáci opraví své pořadí, učitel některý obrázek odebere, žáci také příslušné písmeno odeberou k dané řadě písmen na tabuli, v ŽA, žáci vymýšlejí vhodná slova, podle možností je kreslí užití samohlásek pro první čtení s obrázky a, i jako spojky (pejsek a kočička ); o, u jako předložky (o pejskovi, u kočičky) (FOTO UKÁZKY MÁ BÁRA) výběr písmen do dvojic na tabuli jsou velká tiskací písmena, žáci k nim hledají vhodná malá tiskací písmena a naopak, později lze oba tvary kombinovat vyhledávání a označování písmen v říkankách, textech třídíme soubory obrázků, přiřazujeme k nim pak vhodná písmena (např. obrázky ze sady Karty a šablony pro činnostní učení Čj v 0. a 1. roč.) hra Na jména učitel říká věty, ve kterých jsou jména, jakmile žáci nějaké jméno uslyší, uvědomí si jeho počáteční písmeno a vyndají ho ze zásobníku na lavici, zapíší ho apod. Např.: Anička si hraje s kočárkem. Do třídy přišel Matěj. Obměnou je zadání, že se děti budou soustředit např. na nějaké zvíře, hračku apod. Např.: U domu štěkal pes. Medvěd žije v lese. hra na slova k písmenu vymýšlíme slova, nejdříve je písmeno jen na začátku slova, ale později měníme jeho pozici i doprostřed či na konec slova, např. a auto, laso, mísa hra na věty vybraná písmena jsou počáteční písmena slov, slova mohou později tvořit věty, např. A m a Aleš má autíčko. Hra napomáhá uvědomění si skutečnosti, že slova jsou samostatné jednotky oddělené mezerami

11 2. Vyvození slabiky Po období seznamování žáků s prvními písmeny přichází důležitá etapa nácviku čtení čtení slabik. Žáci si musí uvědomit, že ve vyslovené slabice slyšíme dvě hlásky a tyto dvě hlásky napsané písmeny vyslovujeme (přečteme) najednou při jednom otevření úst. Správnému čtení, zejména zpočátku, napomáhá důsledná analýza a syntéza slabik. Sluchová cvičení skladu a rozkladu slabik by měla být součástí každé hodiny. Napomáhají nejen správnému čtení, ale i pozdějšímu psaní. Tato fáze výcviku čtení dělá některým žákům potíže, proto je potřeba v tomto období nespěchat, trpělivě slabiky skládat a rozkládat, činnosti střídat, zařazovat vhodné didaktické hry tak, aby práce děti neodradila. Úspěšnost se bude postupně zvyšovat. Pokud jsou zařazována hravou formou cvičení analýzy a syntézy ještě dříve, než začneme se čtením prvních slabik, je fonematický sluch mnoha žáků na jejich čtení včas připraven a nečiní jim žádné větší potíže. Návrh vyvození slabiky: přečteme jednotlivá písmena (na demonstračních kostkách, kartách) učitel písmena přiblíží k sobě a vysloví slabiku, žáci zopakují (připraví si ústa k vyslovení první hlásky a při jejím vyslovení k ní hned připojí hlásku druhou) vzniklou slabiku opět rozložíme oddálením jednotlivých písmen obdobně pracují žáci s písmeny ze skládací abecedy, s písmeny napsanými na PET víčkách, na žákovských kostkách s písmeny apod. vyvozovanou slabiku je vhodné spojit s obrázkem, který ulehčuje první pokusy o syntézu dvou písmen v jednu slabiku (viz pomůcka Slabiky s obrázky) Správné čtení slabik, které žáci již znají, je potřeba stále procvičovat. Krátce a často zařazujte vhodné činnosti k procvičování čtení jednotlivých písmen. Jejich rychlé postřehování vám zajistí rychlejší čtení slabik. Pokud žák přemýšlí, která písmena jsou ve slabice, její přečtení mu samozřejmě činí potíže. Všímejte si, zda případný problém při čtení slabik je v tom, že žák nedokáže provést syntézu, anebo v tom, že nemá ještě dostatečně zafixovaná jednotlivá písmena. Průběžné zařazování cvičení na analýzu a syntézu slabik vám pomůže k rychlejšímu přijetí tohoto učiva. Sluchově můžete zařazovat analýzu a syntézu i hláskami, které se žáci zatím neučili. Usnadní vám to pozdější práci, žáci nové slabiky přijímají rychleji a snadněji. Jakmile žáci přijmou princip čtení slabiky, což je velice individuální, je potřeba opustit předříkávání jednotlivých hlásek, které má žák spojit do slabiky. Dlouhodobé setrvávání u tohoto způsobu čtení slabiky může vést k návyku hlasitého, později tichého (šeptem) předříkávání hlásek před spojením do slabiky, tzv. dvojímu čtení. Tento návyk se pak špatně odstraňuje. Od počátku individuálně zkoušejte, zda už je žák připravený opustit předříkávání. K vázanému čtení slabiky napomáhá vizuální opora, tzv. obloučkování, tedy vyznačení obloučku pod slabikou. Žáci si je mohou doplňovat sami při čtení, při opakovaném čtení oblouček vyznačují druhou stranou tužky nebo prstem. Posun tužky nebo prstu nepřímo navádí děti k připojení druhé hlásky. První hláska se může při vyslovení mírně prodloužit, aby měl žák čas k přípravě hlásky druhé. Tento proces analýzy a syntézy se postupně zrychluje a čtení slabik se automatizuje. Náměty k procvičování čtení slabik: sklad slabik na lavici podle diktátu učitele (žáků) sklad slabik na lavici podle obrázků žáci složí slabiku a vyhledávají, který obrázek na tabuli, ze souboru, v ŽA se ke slabice hodí obměna slabik výměnou první či druhé hlásky práce s obrázky a se slabikami (viz pomůcka Slabiky s obrázky) zvedání, řazení, třídění slabik podle pokynů učitele (žáků) vyhledávání daných slabik ve skupině několika slabik, ve slovech, v textu čtení slabik podpořené motivací (hry, soutěže, žebříčky) rychločtení slabik rychlé čtení slabik, jejichž první hláska se nemění využití prvních slabik pro čtení s obrázky slabika je ve funkci slova (má, jí, je) (FOTO MÁ BÁRA) další vhodné didaktické hry, pohybové hry, říkanky, písničky, hádanky, které podporují procvičování učiva hry se slabikami, které připravují čtení prvních slov (dvě slabiky vedle sebe mohou vytvořit slova) a obráceně, první slova rozdělujeme na slabiky a uvědomujeme si jednotlivé slabiky (slova lze rozstříhávat ne jednotlivé slabiky a opět je skládat). Pomůcka Slabiky s obrázky Obrázky ke slabikám napomáhají nácviku čtení slabik a čtení s porozuměním. Při výuce čtení slabiky jako celku se opíráme o zrakovou podporu a zrakovou paměť. Při činnostech se souborem, by měl mít každý žák vlastní karty, aby s nimi mohl sám manipulovat a plnit dané úkoly individuálně. (FOTO MÁ BÁRA, ALE SE STA- RÝMI OBRÁZKY, CHTĚLO BY TO S NOVÝMI????) Náměty pro práci s pomůckou Slabiky s obrázky Nerozstříhaný soubor: čtení slabik podle obrázků zakrývání obrázků a čtení slabik, kontrola se provede odkrytím obrázků zakrývání slabik, žáci říkají, jakou slabikou daný obrázek začíná. Rozstříhaný soubor: tvořit správně dvojice (obrázek, slabika) 20 21

12 řazení řady obrázků podle diktátu učitele (žáka), poté přiřazování slabik a naopak k obrázkům skládat slabiky z jednotlivých písmen řadit obrázky do řady (sloupce) podle napsaných slabik na tabuli, v ŽA a naopak učitel ukazuje jiné obrázky, než jsou v souboru, žáci zvedají správné slabiky k dané slabice vymýšlet co nejvíce slov, některá kreslit hra pro dvojice: jeden žák položí obrázek, druhý přiřadí vhodnou slabiku, přečte ji a naopa hra pexeso: obrázky a slabiky se otočí, žáci hledají správnou dvojici slabika obrázek, nezapomínáme na hlasovou a sluchovou kontrolu žák řekne, který obrázek otočil a přečte, kterou slabiku otočil rozvoj slovní zásoby k zvolenému obrázku vymýšlíme přídavná jména (motýl modrý, barevný, hezký), slovesa (letadlo letí, startuje, krouží), tvoříme věty (pila Táta nese pilu. Pila je ostrá.) sestavování prvních slov ze slabik; slovo můžeme nechat žáky objevit, např. tak, když čteme slabiky ve dvou sloupcích a pak jako obměnu čteme vždy dvě slabiky, které jsou vedle sebe v řádku, vedeme žáky k tomu, aby si uvědomovali, že spojením dvou slabik přečetli slovo, které má svůj význam, např.: pi la, pu sa, me le. obměňování slabik ve slově učitel zadá žákům, aby složili např. slovo mele, žák položí vedle sebe slabiky me a le, vzniklé slovo přečte, pro lepší porozumění slovo použijeme ve vhodné větě či slovním spojení, pak učitel dá jiný pokyn, např. místo slabiky le dej slabiku te, žáci nové slovo mete přečtou a doplní opět zařazením slova do věty či slovního spojení slabikové slovní řetězy ze slabik můžeme tvořit tzv. řetězy, kdy druhá slabika slova je zároveň první slabikou dalšího slova, např. slabiky pu sa ma so vytvářejí slova pusa, sama, maso. VI. METODICKÝ POSTUP PŘI VÝUCE ČTENÍ SLOV 1. Čtení slov s otevřenou slabikou typu máma, Ola Slova se dvěma otevřenými slabikami jsou první typ slov, se kterým se žáci seznamují. Při vyvozování těchto slov vycházíme z nacvičeného čtení otevřených slabik. Přečtením dvou slabik za sebou vzniká slovo. Při počátečním nácviku čtení těchto slov rozlišujeme jednotlivé slabiky slova na tabuli barevně a oddělujeme je malou mezerou, aby žáci jednotlivé slabiky zrakem lépe rozlišili. Slabiku také vyznačujeme obloučkem. Postupně opouštíme mezery mezi slabikami, ale ponecháváme barevnost a obloučkování. Po té slova už pouze obloučkujeme a nakonec jsou žáci schopni číst slova samostatně bez zrakových opor. Protože se žáci zpočátku soustředí na správné přečtení jednotlivé slabiky, smysl slova, které vzniklo přečtením dvou slabik jim v mnoha případech uniká. Je potřeba, aby opakovaným čtením dvou slabik za sebou a zrychlováním čtení těchto slabik nové slovo uslyšeli. Vždy je potřeba nově přečtené slovo vysvětlit, aby mu žáci porozuměli. Jeho pochopení může být podpořeno obrázkem. Cílem čtení je čtení s porozuměním a to bez chápání významu slov není možné. Porozumění jednotlivým slovům musíme průběžně kontrolovat. Přečtené slovo mají žáci vysvětlit, použít ve slovním spojení či větě nebo ho nakreslit, aby bylo jasné, že slovu rozumí. Rozšiřujeme tak dětem aktivní slovní zásobu o nová slova. Současné děti mají jinou slovní zásobu, než děti před několika lety, proto je kontrola porozumění důležitá. Nacvičená slova řadíme do jednoduchých vět. Čtení se tak stává pro děti přitažlivější. Text doplněný o obrázky již může být příběhem, o kterém se dá vyprávět, pracovat s ním apod. Jestliže žáci zvládnou čtení dvouslabičných slov, přijmou celkem snadno i čtení tříslabičných slov s otevřenou slabikou typu poleno. V tomto období dáváme pozor zejména na to, aby žáci: četli dvě slabiky za sebou bez předříkávání si jednotlivých písmen z jedné či druhé slabiky ať nahlas či šeptem četli slabiky vázaným slabikováním a nedocházelo k opakování první či druhé slabiky neopakovali přečtené slovo, ale byli připraveni na čtení dalšího slova byli schopni přečtené slovo vysvětlit (kontrola porozumění)

13 Sloupečky slov Nácviku čtení slov dané stavby napomáhá opakované čtení slov, např. ve sloupečcích (na tabuli, pracovním listu, ve Slabikáři), při kterém si žáci stavbu slova a způsob jeho čtení automatizují. Sloupečky slov využíváme také při vyvozování nové hlásky a písmene. Do sloupců zařazujeme slova, v nichž je nové písmeno často frekventované a tím si ho žáci ve své paměti lépe zafixují. Slova ze sloupečků využíváme k další práci, např.: slovo užijeme ve větě či slovním spojení vyhledávání daných slov nepřímo vedeme žáky k opakovanému čtení slov, vyhledávání slova očima, rychločtení, myšlenkovým úvahám, jak slovo rychle najít. Slovo, které mají žáci najít, můžeme zadávat i hádankami, např.: Najdi slovo, které znamená Podobné hádanky necháme vymýšlet žáky samostatně. Učí se tak vyjadřování, přemýšlí o tom, co a jak říci, rozvíjí si slovní zásobu a schopnost správně a účelně se vyjadřovat slova využijeme k přepisu či nějaké práci spojené s psaním (zapisujeme je do křížovek, jsou součástí rébusů, přesmyček apod.) kreslení slov je výborná forma kontroly porozumění. Didaktické hry a činnosti K procvičování zařazujeme další didaktické hry se slabikami a slovy, různé doplňovačky, křížovky, hádanky, rébusy, čtyřsměrky, pracujeme s písmenky ze Skládací abecedy, hrajeme s nimi např.: hru Kouzelníček v daném slově obměňujeme vždy jedno písmeno tak, aby vzniklo nové slovo, např. maso laso lano lana vana Jana, z písmen a slabik vytváříme věty, nadpisy k obrázkům, textům. Pracujeme se slovy na kartách, manipulujeme s nimi, hledáme, třídíme, řadíme atp. 2. Čtení jednoslabičných slov se zavřenou slabikou typu les Čtení toho typu slov bývá pro některé žáky poměrně obtížné. Po zvládnutí slov s otevřenou slabikou se nyní seznamují se zcela novým principem čtení. Je proto potřeba věnovat přípravné fázi dostatek času (hádanky, hry se slovy tohoto typu, jejich vytleskávání a uvědomování si toho, že toho slovo je jeden celek, jedna slabika). Tato cvičení zařazujeme ještě dříve, než k vlastnímu nácviku přistoupíme, učivo si tzv. předučujeme. Vždy při nácviku čtení nového typu slov by žáci měli mít co nejvíce možností se s novým typem seznámit a způsob jeho čtení přijmout. Návrh metodického postupu: a) Sluchová příprava analýza a syntéza slov hádankami Tyto hádanky zařazujeme do vyučování formou hry od počátku školního roku. Jsou to hádanky typu např.: Máme to na obličeji a je to n-o-s. K řešení hádanek můžeme využít obrázky, které jsou nápovědou. Později zadáváme jen rozklad hlásek a žáci se snaží porozumět slovu, např. k-o-s, p-e-s, atp. b) Zraková příprava napsané hádanky Stejné hádanky, které jsme zadávali jen ústně, máme připravené na tabuli a podpořené obrázky k rychlejšímu pochopení. Můžeme je také skládat na lavici z písmen, aby je měl každý žák na lavici před sebou. Čtení (syntézu) podpoříme pohybem ruky obloučkem až k poslednímu písmenku. Nutíme tak žáky podvědomě k vyslovení poslední hlásky, kterou vidí. c) Čtení slov Nácvik čtení podporujeme obloučkováním a obrázkem. Obojí napomáhá žákům číst slova jako celek. První dvě hlásky se při vyslovení nepatrně prodlouží, aby žák měl čas uvědomit si, která je poslední hláska. Proto se k prvnímu čtení hodí lépe slova s dlouhou samohláskou (např. sůl, půl, sál, líp, pás, můj, jím). Důležité je, aby žáci nevyráželi poslední hlásku jako samostatnou slabiku, ale uzavřeli čtení slova jako slovo jednoslabičné. To bývá nejčastější chyba při čtení tohoto typu slov. Další chybou bývá, že se žáci snaží za poslední hlásku vyslovit ještě nějakou samohlásku, aby vzniklo slov stavby, kterou se již naučili. Samozřejmě, že chybou je i hlasité (či šeptem) předříkávání si jednotlivých hlásek ve slově či opakování přečteného slova ještě jednou. Někteří žáci potřebují k přijetí nového typu slov delší čas, dopřejme jim ho tedy. I oni časem dospějí k požadovanému cíli a čtou tato slova správně. Pokud však nácvik, procvičování a kontrolu opustíme záhy, mohou mít žáci přetrvávající potíže s čtením zavřené slabiky i u dalších slov, např. typu motýl, kočka, atp. d) Činnosti a didaktické hry Práci doplňujeme různými didaktickými hrami s písmeny. Vyhledáváme slova v řadě písmen (např. O L E S V LES, T S N O S NOS ), v textu, pracujeme s písmenky ze skládací abecedy, obměňujeme písmena, hrajeme hru Kouzelníček (viz Didaktické hry a činnosti při nácviku čtení slov s otevřenou slabikou), pracujeme s písmeny na PET víčkách, zařazujeme doplňovačky, křížovky, skládačky, rébusy apod

14 3. Čtení dvouslabičných slov typu motýl Návrh metodického postupu a) Opakování čtení slov typu les Důkladně zopakujeme čtení jednoslabičných slov se zavřenou slabikou. Vrátíme se ke cvičením ve Slabikáři, která již žáci mají přečtená nebo připravíme znovu slova na pracovním listu či tabuli. Dáme tak žákům prostor k tomu, aby si znovu uvědomili, jak tato slova čteme, a že je už číst umíme. b) Přidání slabiky k plnovýznamovým slovům Vlastní vyvození způsobu čtení tohoto typu slov můžeme ukázat žákům právě na slovech, která již umějí číst, a to tak, že k nim přidáme otevřenou slabiku, kterou mají také již dobře nacvičenou. Jednotlivé slabiky barevně odlišíme a můžeme přidat malou mezeru mezi nimi pro zrakové uvědomění si předělu slabik. Slova samozřejmě naobloučkujeme. Obloučkování napomůže posunu ruky i oka žáka k další slabice a tím zamezíme zbytečně dlouhé prodlevě mezi první a druhou slabikou a čtení slova je plynulejší. Příklady některých slov k vyvození: (PŘIDAT OBLOUČKY JAK? zeptat se Báry) let len sel jel pil myl vý let je len sy sel na jel vy pil ne myl c) Slova k procvičování Na tabuli nebo pracovním listu máme připravená další barevně po slabikách odlišená slova s malou mezerou mezi nimi. Žáci si při čtení sami vyznačují obloučkování. d) Skládání slov z písmen skládací abecedy Slova skládáme do připravené mřížky nebo na lavici. Vzniklá slova čteme, zapisujeme na papíry, čímž jejich stavbu znovu procvičujeme. Se slovy dále pracujeme, aby žáci viděli také smysl své práce. Tvoříme s nimi věty (např.: Na louce létá motýl. Milan jde do školy. ). Hledáme slova podle určitého kritéria (jména, zvířata, rostliny). Vyhledáváme slova podle hádanky (je to vysoký listnatý strom topol). Čteme řádky, sloupce, jen slova začínající na danou hlásku apod. e) Rozklad a následný sklad slov Opět může být zadáváno formou hádanky, např. Je to zvíře, žije v lese a je to j-e-l-e-n. f) Činnosti a didaktické hry Slova požadované stavby jsou zařazována do různých aktivit a činností žáků, vyhledáváme je v řadě písmen, v čtyřsměrkách, v textech, analyzujeme je sluchem v slyšeném textu, říkance, jazykolamu, písničce, jsou obsahem křížovek, hádanek apod. 4. Čtení slov s dvěma souhláskami na počátku slova typu škola Návrh metodického postupu a) Rozklad trojhláskových skupin sluchem Začínáme slabikami, které jsou samy slova, např.: sto, spí, šla, jde, tma, prý Slova mohou být složená z jednotlivých písmen na tabuli, žáci je skládají pře sebou na lavici, mohou být na gumě (při rozkladu je guma natažena, písmena jsou s mezerami od sebe, při skladu gumu povolíme, písmena jsou u sebe jako jeden celek). b) Sklad slabik sluchem ústně (lze pracovat i s písmeny, která se ještě žáci neučili) Učitel dává hádanky typu Které slovo si myslím? Začíná hláskami š-k-o (p-r-a, m-l-é) a přidá jednoduchou nápovědu a je to budova, ve které právě jsme. Nebo: Vymysli slovo, které začíná hláskami v-l-a. (vlasy, vlaky, vlaje) c) Pozorování vzniku těchto slabik přidáním písmene hry se skládací abecedou Úkol: Jak uděláš ze slabiky la slovo šla (pí spí, lá zlá)? d) Spojování slabik a rozdělování slov Úkol: Jaké slovo vznikne spojením těchto slabik: vla ky, trá va Rozdělte dané slovo na slabiky, řekněte první slabiku, která písmena potřebuješ, abys ji mohl složit? e) Skládání slov do mřížky Správnému složení slova z jednotlivých písmen pomáhá důsledné rozdělování slov na slabiky, po vyslovení první slabiky ji žák hned složí, pak teprve slovo dořekne a složí druhou slabiku. Pokud žák chybuje, na chybu ho upozorníme, ale chceme, aby si ji našel sám, tím si učivo lépe osvojí. Pokud žáci slova dobře skládají, je vytvořen předpoklad pro to, aby slova tohoto typu i dobře psali. f) Čtení slov a další činnosti k procvičení Čteme slova ve sloupcích, pomáháme si obloučkováním, objasňujeme význam slov, vyhledáváme je, zařazujeme je do křížovek či úkolů podobného typu, slova jsou obsažena v říkánkách, písních apod. 5. Čtení slov typu školák Tato slova nejsou zcela novým typem slov. Skládají se ze slabik, jejichž typ se žáci již učili číst. První slabika je trojhlásková (ze slov typu škola) a druhá potom zavřená slabika (slova typu les). Při vyvození proto necháme žáky, aby přemýšleli, jestli bude takováto slova obtížné číst. Pokud jsme žáky již dříve vedli k tomu, aby na slova nahlíželi také z hlediska jejich stavby, dokáží si sami odvodit, z jakého typu slabik se nová slova skládají. První slova žákům opět předkládáme s barevným rozlišením jednotlivých slabik a případnými malými mezerami mezi slabikami. Slova naobloučkujeme, nebo si je žáci při čtení obloučkují sami. Slova ke skládání opět nej

15 dříve důkladně rozdělíme na slabiky a pak je skládáme, nejdříve první slabiku, pak druhou, stejně jako u slov typu škola. Nakonec zařazujeme opět různé hry a činnosti s těmito slovy. 6. Čtení slov typu mrak Seznámení s těmito slovy může být formou hádanek, např.: Co je malé a co velké? Malý je stolek, velký je stůl. Nebo: Co jsou dva a co je jeden? Dva jsou mraky, jeden je mrak. Slova můžeme vyvodit také přidáním písmene ke známým slovům (např.: rak drak, luk kluk), nebo odebráním písmene od známých slov (např.: ploty plot, vlaky vlak). Ani v tomto případě nezapomeneme na obloučkování při nácviku čtení, objasňování významu slov a zařazování těchto slov do různých aktivit a činností. 7. Čtení slov typu kočka Slova nejdříve rozkládáme na slabiky, aby se s nimi žáci seznámili sluchově. Jejich stavbu si můžeme uvědomit přidáním slabiky k plnovýznamovému slovu (např. myš myška) či přidáním slabiky ke slabice, která nemá svůj samostatný slovní význam (např. koč- kočka). Při čtení opět vyznačíme obloučky, slabiky mohou být rozlišeny barevně, čímž usnadníme žákům zrakově rozlišit rozhraní slabiky ve slově, která má uprostřed shluk hlásek. K plynulejšímu čtení slov nadále významně přispívá obloučkování. Někteří žáci se dvou hlásek uprostřed bez obloučků či barevného rozlišení zaleknou a před slovem se zastaví, či ho začnou číst a uprostřed se zarazí, opakují znovu první slabiku. Slova doporučuji opět dúkladně procvičit opakovaným čtení ve sloupcích, objasňováním jejich významu, zařazováním skládání slov z písmen, využitím slov při dalších aktivitách a činnostech. 8. Čtení slov obtížnější stavby Ke konci prvního ročníku se žáci setkávají také s víceslabičnými slovy, jejichž stavba je obtížnější buď právě větším počtem slabik, nebo ještě navíc shlukem hlásek. Taková slova vždy procvičíme tím, že jejich čtení cvičíme na tabuli, vyznačíme obloučky, jak se čtou, procvičíme jejich rozklad a sklad, zařazujeme je do didaktických her a činností. Úspěšnost jejich správného čtení se tím zvýší. VII. PRÁCE S TEXTEM V 1. ROČNÍKU, ČTENÍ S POROZUMĚNÍM Od začátku prvního ročníku se snažíme zařazovat práci se čteným textem. Nejdříve jsou to jen písmena, slabiky a slova, později přibývají krátké a jednoduché texty, pokyny, otázky. Ke konci 1. ročníku jsou již žáci schopni číst krátké příběhy, části pohádek, básničky apod. Jsou schopni plnit úkoly podle zadání. Naším cílem je, aby žáci četli nejen správně, ale i s porozuměním a při práci s textem se v něm orientovali přiměřeně svým schopnostem. Při práci s písmeny a slabikami je učíme daná písmena a slabiky vyhledávat, vymýšlet k nim vhodná slova, pracovat s nimi, řadit je, třídit, přiřazovat k nim vhodné obrázky, přikreslovat obrázky, tvořit se vzniklými slovy věty apod. V období čtení slov je práce podobná. Žáci si objasňováním významu slov a vytvářením vět s nimi rozšiřují aktivní slovní zásobu a rozvíjejí své vyjadřování. Tím, že žákům umožňujeme, aby si hádanky a úkoly zadávali také sami, podporujeme jejich schopnost vyjadřovat se jasně, stručně a správně tak, aby jim ostatní rozuměli. Pokud zařazujeme vyhledávání slov ve sloupcích, vedeme žáky k tomu, aby si sami našli systém, jak slovo rychle najít. Učíme je aktivnímu vyhledávání slov očima a ne čtení celého sloupce. Cvičíme tak také jejich paměť a schopnost soustředit se, zda hledané slovo bylo na počátku čtení či až třeba na konci. Při čtení prvních vět vždy dbáme na to, aby jim žáci plně rozuměli. Klademe žákům otázky k porozumění, zadáváme jim úkoly, kterými si porozumění ověřujeme. Později otázky k porozumění čtou sami žáci. Např.: Věta: Máma má mísu. Má i maso. Možné otázky: Kdo má mísu? Co má máma? Má máma mapu? Víme, jak se máma jmenuje? Co bude máma asi dělat, vařit? K rozvoji řeči a fantazie také zadáváme úkoly, např.: Co chtěl asi Pepa dělat? Co si asi máma myslela? Proč máma mele maso? Kam může Jana jet? Co byste si vy dali k svačině? Čteme-li s žáky již krátké texty, práce se v některých oblastech opakuje, jinde prohlubuje a rozšiřuje o nové dovednosti. Ke kontrole porozumění můžeme použít také vybrané Testy pro evaluaci Čj v 1. ročníku, které mohou posloužit i jako prověrky

16 Náměty pro práci vedoucí ke zvyšování porozumění čtenému 1. Oddělování slov v souvislé řadě Cvičení na podporu porozumění a uvědomování si nutnosti dělání mezer mezi slovy. Např.: ADAMJANMÍLAEMA 2. Výběr vhodného slova do věty či slovního spojení Některé slovo nahradíme možností výběru z několika možností podle významu, ilustrace či čteného textu. Cvičení tohoto typu můžeme zařazovat již brzy. Slova, která obsahují neznámá písmena, můžeme nahrazovat obrázky. Např.: a) Motýl létá mele topí. b) Sova lepit. Pepa létá lepí motá. Ema umí topit. Táta myje létá topí. Táta létat. c) David nese pole nákup tátu. Má na to sešit nanuk tašku. David má vanu sílu síto. d) Jelen je v. Sysel je na. Závin je na. Milan je u. Tulipán je ve. (tety, lese, míse, váze, poli) 3. Pantomima slov (slovesa) Žák si vybere ze souboru jednu kartičku. Přečte si slovo a snaží se pantomimicky vyjádřit jeho význam. Ostatní žáci hádají, které slovo je na lístečku (leze, mává, vaří). Návrh slov k těmto činnostem najdete v souboru Karty a šablony pro činnostní učení Čj v 1. ročníku, list č. 4 a,b. 4. Opis slova hádankou (podstatná jména) Žák si vybere ze souboru jednu kartičku. Přečte si slovo a snaží se ho ostatním vysvětlit hádankou. Např. Je to nádoba, do které se dávají květiny. Návrh slov k těmto činnostem nejdete v souboru Karty a šablony pro činnostní učení v 1. ročníku, list č. 4 c,d. 5. Je to tak? Žák si vybere ze souboru lísteček, na kterém je napsaná věta. Přečte ji nahlas a rozhodne, zda to tak je či nikoliv. Např.: Jelen má parohy. (ano) Kočka umí létat. (ne) Takovéto věty si mohou pro svou práci připravovat žáci sami. (FOTO MÁ BÁRA) 6. Splň úkol! Žák si vybere ze souboru lísteček, na kterém je jednoduchý pokyn. Přečte si ho a úkol splní. Potom žákům přečte, co bylo na lístečku, aby mohli zkontrolovat, zda byl pokyn splněn správně, nebo žáci hádají, co bylo na lístečku napsáno. Např.: Dej loket na koleno. Udělej tři poskoky. Umyj si pusu. Návrh pokynů k těmto činnostem nejdete v souboru Karty a šablony pro činnostní učení Čj v 1. ročníku, list č. 4 e,f. 7. Odpověz na otázku! Žák si vybere ze souboru lísteček, na kterém je otázka. Přečte ji nahlas a pokusí se na ni správně odpovědět. Např.: Umí sova létat? Je kočka pták? Je nanuk lék? Návrh otázek k těmto činnostem nejdete v souboru Karty a šablony pro činnostní učení Čj v 1. ročníku, list č. 4 g, h. 8. Posloupnost děje Žáci mají jednotlivé věty seřadit podle posloupnosti děje. V 1. ročníku volíme jednoduché, krátké věty s jasným obsahem. Dostačující jsou 3 věty. Z počátku přidáváme žákům také jednoduché ilustrace k větám, které danou větu znázorňují. Později mohou pracovat bez ilustrace. Např.: Ráno Lenka vstane. Pak jde do školy. Odpoledne jde do kina. Vhodné jsou také věty z pohádek jejichž dějová posloupnost je žákům dobře známá. Návrh vět a obrázků k těmto činnostem nejdete v souboru Karty a šablony pro činnostní učení Čj v 1. ročníku, list č. 5 a,b nebo v souboru Pohádkové obrázkové osnovy

17 9. Věty k obrázku Žáci mají soubor několika vět a obrázky, které se k těmto větám hodí. Žáci přiřazují každou větu k jednomu z obrázků. Na podobných jednoduchých obrázcích můžeme dobře procvičovat porozumění čtenému ve spojení s orientací a předložkami před, nad apod. Např.: Nad domem létá kos. Za plotem roste slunečnice. Vedle domu je plot. Obrázky k jednotlivým větám mohou také žáci kreslit sami. Návrh vět a obrázků k těmto činnostem nejdete v souboru Karty a šablony pro činnostní učení Čj v 1. ročníku, list č. 5 b,c, Nakup správně! Žáci dostanou lísteček se seznamem věcí, které mají nakoupit. Potom vybírají ze souboru konkrétních věcí či obrázků svůj nákup. Cvičení může být také vhodným cvičením k procvičování paměti, tzn. že žáci si lísteček přečtou, třeba i několikrát a pak se snaží správně nakoupit. Začínáme u menšího počtu věcí, ale počet můžeme individuálně zvyšovat. Např.: Kdo z žáků splnil správně úkol s třemi položkami, postupuje do vyššího kola. Obměnou může být to, že žáci nákup kreslí, nebo si ho napíší sami na lísteček a pak kontrolují podle původního zadání. Při tomto cvičení můžeme také procvičovat přepis. Žáci mají text tiskacími písmeny a mají si ho přepsat podle zadání nebo zpaměti psacím. 11. Vyhledávací čtení a) Vyhledávání daných slova ve sloupci, v textu žáci je barevně označují. Slova mohou být zadávána také hádankou, např.: Najdi slovo, které znamená roční období. Najdi slovo, které je jméno chlapce. b) Vyhledávání slov v textu, která chybí do vět učitel napíše na tabuli (nebo má každý žák lísteček s větami připravený před sebou) věty vybrané z textu (ve Slabikáři, na tabuli). Žáci mají za úkol doplnit chybějící slova. c) Vyhledávání chyb žáci kontrolují slova, text podle předlohy (na tabuli, ve Slabikáři, na lístečku ) a snaží se najít chyby v textu. Zpočátku se zaměříme na chyby v diakritice (tzv. hra háčkovaná a čárkovaná), později můžeme přehazovat písmena ve slovech, slabiky či do vět napsat zcela jiná slova. Obtížnější je, jsou-li to slova vizuálně podobná. Např.: Pepik ma novou kosili. Místo: Pepík má novou košili. Máma má Mílu. Místo: Máma má mísu. Máma žehlí tyša. Místo: Máme žehlí šaty. Na krmítku sedí sok. Místo: Na krmítku sedí kos. Romana jí dárek. Místo: Romana jí párek. d) Vyhledávání vět Žáci mohou vyhledávat a barevně vyznačovat také celé věty, které jsou odpovědí na otázku k porozumění, či řešením úlohy. Např.: Označ větu o děvčatech. Které roční období bylo? Co máma koupila? Která zvířátka v příběhu vystupovala? Jak se jmenuje řeka, která protéká městem? 12. Čtení s porozuměním a) Divadélko Žáci se pokouší o dramatizace krátkých situací podle textu na lístečku. Např.: Maminka je doma. Vaří večeři. Nekoupila brambory. Zavolá na Lukáše. Lukáš ale kouká na televizi. Žáci si text přečtou a v tomto případě ve dvojici se pokusí malou scénku přehrát. Ostatní sledují, zda herci dodrželi text scénáře. Situace se může podle fantazie dětí domýšlet či dohrávat dál. Co se stalo potom? b) Nauč kamaráda! Žáci se rozdělí na dvojice či malé skupiny. Jeden ze skupiny si vylosuje kartičku s krátkou říkankou, stává se učitelem a má za úkol opakovaným čtením naučit ostatní ve skupině tuto básničku zpaměti. Zpočátku stačí dvojverší, později počet veršů přidáváme. c) Nakresli! Žáci si vyberou text na lístečku. Přečtou si ho a nakreslí jeho obsah. Zpočátku kreslí postupně po větách, později si mohou text přečíst několikrát, snažit se ho zapamatovat a pak ho nakreslit. Např.: Namaluj vázu. Váza je zelená. Ve váze je jeden tulipán. d) Porovnej! Žák srovnává text s ilustrací. Vyhodnocuje, zda obsah vět souhlasí s danou ilustrací. e) Napiš podle pravdy! Žáci mají doplnit do vět chybějící slova podle skutečnosti. Např.: Dnes máme. Zítra bude. Ve druhé lavici u okna sedí a. Chodíme do. Rád. f) SMS zprávy Žáci mají na lístečku (tabuli) krátkou SMS zprávu. Mají si ji přečíst a správně přepsat případně splnit úkol, který je ve zprávě zadán. Např.: ZITRA PRIJEDU. VYROBIME SI DRAKA. KUP PAPIR, LEPIDLO A PROVAZEK. DEDA g) Telefonujeme Žáci si přečtou krátký text a pokusí se jej telefonicky vyřídit svému spolužákovi, paní učitelce apod. Např.: Zavolej kamarádovi a pozvi ho na oslavu svých narozenin. Zavolej paní učitelce a omluv se, že jsi nemocen. Zavolej tatínkovi a zeptej se ho, zda bys mohl jít s Vaškem na hřiště. h) Pozor, vetřelec! 32 33

18 Žáci čtou známý či neznámý text a hledají slova, která se do textu nehodí. Buď významem, nebo podle původního textu. Podobně tam může být celá věta, která je z jiného textu, či se tam významově nehodí. ch) Roztřiďte! Žáci mají na proužcích rozstříhané věty ze dvou textů. Věty mají roztřídit na dvě skupiny a texty správně sestavit. Místo vět mohou být na lístečcích jen slova (či klíčová slova) a žáci je třídí, podle toho, ve kterém textu se tato slova objevila. i) Encyklopedické a naučné texty Již žáci 1. ročníku jsou schopni pracovat s takovými texty, které jsou však přizpůsobené jejich čtenářským a rozumovým schopnostem, např. krátké texty o zvířatech. Vedeme při nich žáky k tomu, aby si uvědomili, že při čtení takových textů se můžeme dozvědět něco nového, ale může přečíst i takové informace, které jsme již znali. Pak můžeme využívat prvků kritického myšlení. Posuzovat, co o tématu víme, co nového jsme se dozvěděli. Může zkoušet s dětmi vytvářet jednoduché myšlenkové mapy. Vyznačujeme v textu odpovědi na otázky, důležité informace či užíváme dohodnutých značek, kterými třídíme, co jsme již věděli, co nového jsme se dozvěděli, případně čemu nerozumíme. Takové texty můžeme také použít pro krátkou reprodukci textu, k práci s další literaturou (encyklopediemi, slovníky), můžeme je využít k vyhledávání dalších informací na internetu či krátké práci s textem na interaktivní tabuli, v počítači pod. Záleží na úrovni žáků a možnostech jednotlivých škol a tříd. VIII. KRÁTCE O LITERÁRNÍ VÝCHOVĚ Literární výchova v 1. ročníku navazuje na zkušenosti žáků z předškolního období. Schopnost přijímat, přiměřeně vnímat a prožívat vhodný literární text je potřeba u žáků dlouhodobě rozvíjet. Jejich schopnost soustředit se bývá různá. Důležitým a nezbytným prvkem je motivace k práci. K žánrům, se kterými se na počátku 1. ročníku pracuje, patří zejména verše pro děti, říkadla a pohádky. Přidáváme další pohádky a příběhy o zvířátkách nebo ze života dětí. Různé verše pro děti, říkadla, rozpočitadla jsoudětmi oblíbené. Mají hodnotu také pro svůj rytmus, melodii a úzké spojení s hudebními či pohybovými činnostmi. Učením se jim nazpaměť procvičujeme paměť žáků, ale i jejich řečové kvality (rytmus, melodii, práci s hlasem a dechem). Pohádky se dětem líbí. Ale přispívají také k rozvoji vyjadřování, řeči, komunikačních dovedností, rozvíjejí jejich vnímání časové posloupnosti, podporují fantazii, napomáhají k pochopení různých modelů jednání, chování, dají se výchovně využít. Při jejich vyprávění, další komunikaci s rodiči, učiteli, kamarády, spolužáky, při činnostech a hrách s pohádkami se děti rozvíjejí také společensky a citově. Pohádky též podporují tvořivost, schopnost vyjadřovat své pocity, prožitky ze slyšeného (vyjádření výtvarné, hudební, pohybové, dramatizace). Je třeba si také uvědomit, že mnohé děti současné doby už některé pohádky vůbec neznají. Využít tedy můžeme soubor Pohádkové obrázkové osnovy. Tento soubor má za úkol přiblížit dětem nejznámější pohádky a umožnit nám další činnosti směřující k rozvoji čtení s porozuměním. Žákům nabízíme širokou škálu setkávání se s literárním textem, či jeho dalším zpracování a tím i různé přístupy k vnímání (knihy, časopisy, CD, DVD, besedy, výstavy, divadelní a filmová představení). Výběr vhodných literárních textů a tím i autorů je na učiteli. Pomůcka Pohádkové obrázkové osnovy Význam pohádek: Pohádky jsou u dětí oblíbené pro jejich jednoduchý děj, časté opakovaní určitých dějových prvků, možnost jejich zapamatování. Pohádky napomáhají u dětí k rozvoji vyjadřování, řeči, komunikačních dovedností, rozvíjejí jejich vnímání časové posloupnosti, podporují fantazii, napomáhají k pochopení různých modelů jednání, chování, dají se výchovně využít. Při jejich vyprávění, další komunikaci s rodiči, učiteli, kamarády, spolužáky, při činnostech a hrách s pohádkami se děti rozvíjejí také společensky a citově

19 Úkoly a cíle pomůcky: seznámení s nejznámějšími pohádkami rozvoj schopnosti naslouchat a sledovat děj podle obrázků rozvoj paměti rozvoj slovní zásoby a vyjadřovacích schopností při reprodukci a práci s pohádkou rozvoj schopnosti po určitou dobu se soustředit rozvoj vnímání časové posloupnosti děje, rozvoj logického myšlení rozvoj čtenářských dovedností při čtení textů rozvoj a podpora čtení s porozuměním při čtení textů a práci s větami rozvoj jemné motoriky (stříhání, řazení, vybarvování) rozvoj jazykových dovedností při práci s texty rozvoj fantazie rozvoj schopnosti vžít se do role dramatizace Náměty pro práci: A/ s obrázky poslech pohádky, kterou vypráví nebo čte rodič, učitel sledování děje podle obrázků rozhovor o pohádce a jednotlivých obrázcích opakované vyprávění, zadávání otázek vhodných k pohádkám (Jak se Smolíček zachoval? Jak se zachovaly jeskyňky? Kdo je na obrázku? Jaké věci jsou na obrázku? ) spoluvyprávění větší část vypráví dospělý, děti vhodně doplňují chybějící pasáže (většinou klíčové věty) opakovaná reprodukce podle obrázků s postupně se zmenšující dopomocí dospělého samostatné vyprávění pohádky podle obrázků rozstříhané obrázky řadit podle vyprávění, podle čteného textu, podle částí textu, vět k textu obrázky řadit samostatně bez vyprávění řadit obrázky, hledat a poznat chybu v pořadí vyprávění obměňovat, doplňovat, rozvíjet (rozvoj fantazie, tvořivosti) doplňovat práci dalšími vhodnými říkankami, jazykolamy, popěvky dramatizace s loutkami, maňásky, vlastní dramatizace při školní práci další využití mezipředmětově (výtvarné, pracovní činnosti ) výchovné využití aktivity a činnosti s částí textu v rámci procvičování jazykového učiva v Čj (zařazování úkolů z témat Věta, slovo, slabika; slovní význam apod.) využití pro práci v Čj slohový výcvik, vyprávění, osnova využití textů a vět k aktivitám pro psaní s porozuměním (najdi, podtrhni, vypiš, opiš, sestav ) poslech a čtení jiných známých verzí pohádek, sledovat shody a rozdíly rozvoj fantazie vymýšlení vlastních částí pohádky (Jak by to mohlo být, kdyby ) C/ s kartičkami se jmény pohádek a postav přiřazování jednotlivých názvů pohádek, postav z pohádek k ukázkám z pohádek třídění podle zadání učitele aktivity a činnosti jednotlivců, dvojic či skupin didaktické hry (např. hádej kdo jsem, ze které jsem pohádky, které pohádkové postavy k sobě patří apod.) B/ s texty, větami čtení textu, vyhledávání vhodného obrázku práce s obrázkovou osnovou, osnovou z vět přiřazování vět k obrázkům (podpora čtení s porozuměním) a naopak 36 37

20 IX. DIAGNOSTICKÉ PROVĚRKY Diagnostické prověrky pomáhají učiteli sledovat a vyhodnocovat čtenářskou úroveň jednotlivých žáků ve třídě. Učiteli umožňují všimnout si, jakých chyb se žáci dopouštějí a dávají mu možnost nasměrovat práci a individuální nápravu. Prověrky stačí zařadit několikrát do roka, vždy po ukončení určité etapy nácviku čtení. Text by neměl být zbytečně dlouhý ani obtížný. Má funkci pouze diagnostickou, nikoliv hodnotící. Návrhy textů: 1. diagnostická prověrka po ukončení první etapy výuky čtení (slova typu máma, Ola) Cíl: kontrola, jak žáci zvládli čtení otevřené slabiky a prvních dvouslabičných slov s otevřenou slabikou. Obsah: 5 8 slov tohoto typu nebo 2 3 krátké věty. Příklad textů: a) máma, teta, Míla, Ota, mísa, pila, lípa, eso b) Táta má pilu. c) Míla solí maso. d) Ola pase tele. Má i lano a sílu. Tele je malé. Umí to sama. 2. diagnostická prověrka po ukončení druhé etapy výuky čtení (slova typu poleno, umyje, les, motýl) Cíl: kontrola, jak žáci zvládají čtení dvou a tříslabičných slov s otevřenou slabikou a jak si poradí s jednoslabičnými a dvouslabičnými slovy se zavřenou slabikou. Sledujeme také intonaci při čtení vět a porozumění čtenému jednoduchými otázkami. Obsah: 3 5 jednodušších vět se zařazením slov všech sledovaných typů. Příklad textů: a) U tety máme tele. b) Máma má mimino. c) U domu je les. Ája mu nese seno. Je to Jan. U lesa je pole. Pes seno nejí. Jan je malý. Pase se tam jelen. d) Milan jede na kole. e) Pavel nese nákup. f) Eva má pero. Kolo je nové a zelené. Má salám a olej. Píše doma úkol. Jede za Lupem. Pak kupuje nanuk. Pero jí ale nepíše. Lup je pes u tety. Nemá ale sůl. Vít jí dá jiné. 3. diagnostická prověrka po ukončení třetí etapy výuky čtení (slova typu škola, král, kočka) Cíl: kontrola čtení víceslabičných slov jednodušší stavby a slov se skupinou hlásek na začátku a uprostřed slov. Sledujeme již také správnou intonaci při čtení vět a porozumění čtenému. Obsah: 4 6 vět se slovy požadované stavby, 1 2 slova mohou být složitější. Příklad textů: a) Teta Božena má kočku. b) Umí motýl létat? Je celá černá. Žížala leze pomalu. Jen ouška má bílá. Kráva nám dává mléko. Ráda spí u kamen. Potkáte ježka ve dne? V noci se často vydává na lov. Veverka sbírá oříšky. Víte co dokáže ulovit? Slepice má kuřátka. c) V sobotu jedeme na výlet. d) Lenka a David jsou venku. Máme novou mapu. Lenka má kočárek a panenku. Já si ponesu také batoh. David si nese míč. Vlak nás doveze k hradu. Budou si s Lenkou házet. Jel jsi už vlakem? Kde si mohou hrát? 4. diagnostická prověrka po ukončení čtvrté etapy výuka čtení, na konci školního roku (čtení slov složitější stavby, slova s di, ti ni, dě, tě, ně, bě, pě vě, mě) Cíl: sledujeme čtení slov, vět a krátkých textů, ve kterých jsou zařazena slova všech probíraných staveb včetně slov víceslabičných s obtížnější stavbou. Slova s di, ti ni a slova s ě jsou zařazena pro orientační kontrolu zvládnutí jejich čtení. Všímáme si správné intonace vět a porozumění čtenému. Obsah: 6 8 přiměřeně obtížných vět, nejlépe v krátkém příběhu Příklad textů: a) Věra bude v létě u babičky. b) Dědeček má svého koně. Těší se na Ferdu a Lumpíka. Je velký a hnědý. Ferda je krásný kocourek. Zbyněk se bude učit jezdit