Název projektu: Centra přírodovědného a technického vzdělávání pro moderní výuku žáků středních a základních škol ve Zlínském kraji

Transkript

1 Evaluační zpráva Název projektu: Centra přírodovědného a technického vzdělávání pro moderní výuku žáků středních a základních škol ve Zlínském kraji Číslo projektu: CZ.1.7/1.1./44.1 Název partnera: Integrovaná střední škola-centrum odborné přípravy a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Valašské Meziříčí

2 Obsah Úvod HODNOCENÍ KLÍČOVÝCH AKTIVIT A1a: Vybavení pro laboratoře, odborné učebny, dílny a školní hospodářství A2a: Vybavení prostor pro výuku hmotným neinvestičním majetkem a spotřebním materiálem pro přírodovědné a technické vzdělávání A2b: Vzdělávání pedagogických pracovníků k obsluze strojů a zařízení B1a: Sdílení učeben, dílen, laboratoří SŠ pro povinnou výuku ZŠ B1b: Volnočasové aktivity pro žáky ZŠ zaměřené technické vzdělávání B1c: Programy vzájemného učení žáků SŠ a ZŠ B1f: Stáže pedagogických pracovníků SŠ a ZŠ a naopak HODNOCENÍ NAPLŇOVÁNÍ MONITOROVACÍCH INDIKÁTORŮ HODNOCENÍ DOSAŽENÍ HLAVNÍHO CÍLE PROJEKTU SHRNUTÍ A ZÁVĚREČNÁ DOPORUČENÍ

3 Úvod Integrovaná střední škola Centrum odborné přípravy a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Valašské Meziříčí, tak jak zní celý název školy, se dlouhodobě snaží stát MCCU (Místním Centrem Celoživotního Učení) s nabídkou kvalitního vzdělávání. Vyučujeme obory gastronomická a obory s technickým zaměřením, včetně jedinečného oboru v okrese Vsetín a tím je obor Chemik operátor. V poslední době jsme zaznamenávali a zaznamenáváme s čím dále větší frekvencí nárůst zájmu o absolventy školy ze strany sociálních partnerů. Zájem je vnímán samozřejmě i ze strany zřizovatele, jehož výsledkem je současná podpora o vybrané obory, které jsou označovány jako preferované obory Zlínského kraje. I přes tyto skutečnosti současná společnost (myšleno veřejnost) upřednostňuje všeobecné vzdělávání na úkor právě tak firmami požadovaného technického vzdělávání. Vytvořením pevnějších a kvalitnějších vazeb mezi školou a spolupracujícími školami vytváříme prostředí, které bude přispívat k rozhodování žáků základních škol a sekundárně jejich zákonných zástupců, ve prospěch technického vzdělávání a jejich následnému profesnímu uplatnění. Vzhledem k předchozím zkušenostem v oblasti spolupráce se základními školami jsme měli jasnou představu co od projektu očekávat, jakými prostředky toho dosáhnout a kdo by mohl jednotlivé aktivity realizovat. Naším dílčím cílem byla a je snaha nabídnout základním školám sdílení dílen a najít průnik ŠVP jednotlivých škol a nabídnout základním školám tak kvalitní výuku, kterou na své škole nemohou svým žákům nabídnout. Teoretickou výuku pak dále podpořit praktickou prací, teoretickou zpětnou vazbou zhodnotit a nezapomenout na postoje a diskuze k danému vzdělávání tak, aby byly cíle výuky komplexní (kognitivní, psychomotorické a afektivní). Součástí sdílení dílen byl průběžně naplňován plán vzájemného učení, kde žáci střední školy pomáhají při výuce žáků základních škol a přitom sami zvyšují svůj stupeň vzdělání podle taxonomií výukových cílů. Předpokládali jsme lepší přenos informací mezi vrstevníky. Žáci, kteří mají něco vysvětlit nebo předvést, musí být na vyšší úrovni a předpokládali jsme i jejich zvýšenou motivaci v učení a vlastní domácí přípravě. Abychom mohli žákům nabídnout zmíněné klíčové aktivity, bylo nutné vybavit dílny potřebným investičním vybavením a neinvestičním majetkem a zapomenout nesmíme ani na spotřební materiál. Z důvodu výše zmíněné vyšší motivace při výběru svého dalšího vzdělávání či povolání u žáků základních škol jsme směrovali další dílčí cíl, volnočasové aktivity. Tyto aktivity pro žáky ZŠ zaměřené na technické vzdělávání jsme zacílili na technické stavebnice, ve kterých by bylo možné uplatnění vzdělávací nabídky naší školy, tedy strojní, elektrotechnické a chemické. Očekávali jsme, že stavebnice budou splňovat podmínky realizace od jednoduchých až po složité montážní celky, se kterými budou i učitelé základních škol mít problémy při jejich realizaci, především pak při 3

4 programování. Z uvedených důvodů jsme naplánovali výuku tak, aby vedením kroužku byli pověření učitelé základních škol a měli k dispozici svého učitele (poradce) se střední školy, který by jednou za dva měsíce školu a kroužek vedl společně s vyučujícími. Dalším cílem bylo přenášet zkušenosti a dovednosti v technických předmětech, a to mezi učiteli jednotlivých základních škol a učiteli střední technické školy. K tomu jsme vytvořili dva vzdělávací programy, z nichž každý byl rozdělen do tří na sebe navazujících stáží pedagogů ZŠ na SŠ. Přenášení zkušeností a dovedností probíhalo na půdě školy v podpořených učebnách, avšak toto přenášení bylo oboustranné. Realizovatelnost výše zmíněných aktivit byla podmíněna zmodernizováním jednotlivých prostor a to jak investičním, tak i neinvestičním majetkem. Inovované dílny poskytly všechny atributy k začlenění nové vyučovací metody a formy výuky, nové zařízení, ve formě monitorů s dotykovými rámečky, poskytly nové cesty k zábavné metodě procvičování nabytých znalostí. Na základě zakoupení moderních prvků proběhla i aktivita vzdělávání v oblasti RF systémů, kde získané poznatky dále přímí účastníci přenáší na další účastníky projektu, a to nejen při realizaci jednotlivých klíčových aktivit projektu. 4

5 1. HODNOCENÍ KLÍČOVÝCH AKTIVIT A1a: Vybavení pro laboratoře, odborné učebny, dílny a školní hospodářství A2a: Vybavení prostor pro výuku hmotným neinvestičním majetkem a spotřebním materiálem pro přírodovědné a technické vzdělávání A2b: Vzdělávání pedagogických pracovníků k obsluze strojů a zařízení B1a: Sdílení učeben, dílen, laboratoří SŠ pro povinnou výuku ZŠ B1b: Volnočasové aktivity pro žáky ZŠ zaměřené na přírodovědné a technické vzdělávání B1c: Programy vzájemného učení žáků SŠ a ZŠ B1f: Stáže pedagogických pracovníků SŠ a ZŠ a naopak 5

6 1.1 A1a: Vybavení pro laboratoře, odborné učebny, dílny a školní hospodářství V rámci klíčové aktivity byly pořízeny dvě sestavy didaktických pomůcek, kde jedna sestava obsahuje velkoplošnou obrazovku doplněnou dotykovým senzorem. Sestavy byly vzhledem k naplňování cílů zakoupeny v řádném termínu a instalovány byly ve dvou různých provedeních. První instalace byla takzvaně napevno, pomůcku můžeme používat pouze v jedné odborné učebně elektrotechnické. Pevná instalace. Vhodné vzdělávání soutěžením při hře zvané Pexeso, žák SŠ soutěží se žákyní ZŠ. Druhou instalaci jsme provedli v mobilním provedení, kdy didaktickou pomůcku můžeme převážet a používat na více odborných učebnách, čehož skutečně učitelé využívají. Mobilní instalace první strojní modul Kr3 Mobilní instalace druhý elektro modul Sk2 6

7 Mobilní instalace druhý strojní modul Br4 Mobilní instalace je výborná zkušenost, kdy zařízení využívají ti nejaktivnější učitelé používající interaktivní výuku. Z toho pak pramení i výsledky dotazníku, položky 1. 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1,5 Jak často jste využíval toto vybavení? 4 1 vždy téměř vždy občas skoro vůbec nikdy Jeden z učitelů disponuje pevnou instalací, a proto využívá vybavení vždy. Téměř vždy pak odpověděli zbylí učitelé, proto, že vybavení je schopno obsloužit pouze jednoho učitele s jednou skupinou žáků. Často se pak stává, že výuka probíhá u dvou i tří skupin žáků současně a vyučující se domlouvají jak a především kde vybavení využít. Vypovídající jsou tedy i odpovědi v dotazníku, v položce 3, kde vyučující zmiňují, že další učební pomůcka (interaktivní didaktická pomůcka) by byla dalším přínosem pro zkvalitnění vyučování. Nezanedbatelný je posun v kompetencích učitelů v práci s ICT. Tento posun jsme zjistili v rámci nestrukturovaných rozhovorů s vyučujícími, kde se zmiňovaní učitelé zapojili do využití připravených interaktivních úloh a vymýšleli se žáky různé motivační hry a 7

8 profesní posuny v rámci jednotlivých oborů. Žáci tak formou her a jim blízké výpočetní techniky mají blíže k profesnímu řemeslu. Učitelé nechávají žáky samostatně pracovat (hrát si) se zmíněnou didaktickou pomůckou a jak vyplývá z grafu níže, jsou přesvědčení, že ji používají převážně tito žáci Vybavení pořízené v rámci této aktivy používali pouze vyučující převážně vyučující tak napůl převážně žáci pouze žáci Vrátíme-li se však zpět k nestrukturovaným rozhovorům, snad by bylo vhodnější přeformulovat položku na: Vybavení pořízení v rámci této aktivity používali v rámci výuky. Učitelé v rámci přípravy na vyučovací hodiny musí připravené úlohy vyzkoušet a především vhodně zařadit do vyučovacího procesu a sladit s motivací k profesnímu řemeslu. Zpočátku jsme zvažovali o využití obrazovky s dotykovým senzorem v mobilním provedení pouze u strojních oborů, časem se projevil přenos informací mezi kolegy a tyto přenosy informací se ukázaly jako dalším přínosem, který jsme neočekávali. Nárůst zájmu byl pak tlakem na vedení a přípravu dalších interaktivních úloh, což je dalším sekundárním přínosem této klíčové aktivity, stejně jako přenos těchto aktivit do základních škol, především prostřednictvím žáků a učitelů, kteří byli doprovodem na sdílení výuky. Projektový manažer ve spolupráci s metodikem projektu vyhledávali a stále vyhledávají vhodné téma a začlenění tak, aby bylo vhodné v rámci ŠVP pro SŠ a ZŠ. Celkově projektový tým vyhodnotil tuto klíčovou aktivitu jako velmi přínosnou nejen pro žáky, ale i pro vyučující a další členy projektového týmu. Výstupem klíčové aktivity je zmodernizovaná dílna elektro. Plánovaná vytíženost byla pro dílnu 3 hodin týdně, a to žáky SŠ v rámci předmětu Odborný výcvik. Dílna elektro je využívána podle školního rozvrhu, ve školním roce 214/215 se projevilo snížení počtu žáků ve škole, zmodernizovaná dílna elektro zůstává tím pádem jeden den za 14 dnů bez využití. Žáci 3. ročníku, 8

9 jejichž výuka zde byla plánována, v současnosti tento den mají výuku v jiné specializované učebně CAD elektro. Díky těmto skutečnostem je vytíženost snížena na 27 hodin týdně žáky SŠ v rámci předmětu Odborný výcvik. V rámci aktivity sdílení učeben SŠ žáky ZŠ, pro povinnou výuku ZŠ bylo plánováno 6 hodin měsíčně. Ve skutečnosti každá partnerská základní škola se účastní ve školním roce výuky modulu 3 x. Všechny čtyři školy tedy celkem, se ve školním roce na dílně vyučují 72 hodin, měsíčně je výuka na čísle 7,2 hodin, tedy nepatrně vyšší. Plánovány byly dvě stáže pedagogů ZŠ na SŠ za jeden školní rok. Skutečnost odpovídá plánovaným hodnotám. Výstupem klíčové aktivity je zmodernizovaná dílna strojní. Plánovaná vytíženost byla pro dílnu strojní 3 hodin týdně, a to žáky SŠ v rámci předmětu Odborný výcvik. Byly vybaveny dvě strojní učebny, díky mobilní instalaci. Přesto výuka může běžet souběžně pouze na jedné dílně. Dílny strojní je využívána podle školního rozvrhu, ve školním roce 214/215 se projevilo snížení počtu žáků ve škole, zmodernizovaná dílna strojní zůstává dva dny za 14 dnů bez využití. Díky těmto skutečnostem je vytíženost snížena na 24 hodin týdně žáky SŠ v rámci předmětu Odborný výcvik. V rámci aktivity sdílení učeben SŠ žáky ZŠ, pro povinnou výuku ZŠ bylo plánováno 6 hodin měsíčně. Ve skutečnosti se počet hodin zvýší, především díky mobilní instalaci, uvedeno výše. Plánována byla jedna stáž pedagogů ZŠ na SŠ za jeden školní rok. Skutečnost odpovídá plánovaným hodnotám. Pořízené vybavení zapadá do ŠVP oborů mechanik elektrotechnik, mechanik strojů a zařízení, chemik operátor, nástrojař, obráběč kovů, elektrikář, chemik. Díky tomuto výše uvedenému vybavení jsou posíleny kompetence k učení, kdy žáci se učí efektivněji s využitím jiné techniky a otevírají se pozitivním přístupem k dalšímu vzdělávání. Dále jsou plněny částečně kompetence k řešení problémů, kdy jsou nepřímo nuceni řešit problémy, které souvisí s pracovními činnostmi s novým vybavením. V neposlední řadě zasahují do odborných kompetencí absolventa, a to především při práci s moderním technickým vybavením, které odpovídá požadavkům sociálních partnerů (spolupráce se sociálními partnery při realizaci ŠVP). 9

10 1.2 A2a: Vybavení prostor pro výuku hmotným neinvestičním majetkem a spotřebním materiálem pro přírodovědné a technické vzdělávání Projektovému týmu se podařilo zakoupit velkou část zařízení a dalšího vybavení na počátku projektu, žáci základních škol a střední školy měli možnost sledovat na vlastní oči posun v profesním vybavení. Prvotní instalace především přístrojového vybavení přinesla nejvíce poznatků učitelům a sekundárně žákům střední školy, kteří se přesvědčili, že okřídlené pořekadlo Selžou-li všechny pokusy o instalaci, přečti si návod, v profesním prostředí většinou neplatí a dokonce mohou zničit či nevratně poškodit jednotlivé zařízení. Realizaci nákupu jsme nenaplánovali nejlépe, především jsme nepočítali s obměnou prací na každý školní rok. Přesto jsme v projektovém týmu prvotně vytvořené práce vyhodnotili a po analýze a zhodnocení především v rámci individuálních polo strukturovaných rozhovorů dospěli k závěru, že se nechceme stát školou, o které již dopředu budou žáci vědět, jaké práce a vzdělávání budou realizovat. Lidově řečeno jsme se nechtěli stát školou Ptačí budka a podobně, kde všichni žáci dopředu vědí, že budou vyrábět ten a ten výrobek. Lžíce na obuv Vánoční stromeček obuv Stojánek pro psací potřeby Regulace světel pomocí RF systému 1

11 Pajdulák Hlavolam Chemický odznak Stojánek na mobil Na obrázcích jsou pouze ukázky některých prací, které byly výsledkem vzdělávání, a mělo za úkol posílit motivaci žáků. Již při plánování obsahových částí jednotlivých modulů jsme počítali s dalšími dvěma skupinami žáků, žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a žáky více nadanými a manuálně zručnějšími. Další práce tedy byly přichystány pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, protože jsme se za každou cenu snažili vyhnout opačnému, tedy demotivačnímu procesu a případnému narušování vzdělávání z jejich strany. Opačně jsme přichystali práce pro žáky více nadané nebo manuálně zručnější tak, aby žáci naplnili lépe své očekávání. Právě z výše uvedených, důvodů jsme museli provést malou změnu projektu, kde především spotřební materiál je nutné nakupovat konzistentně s realizovanou výukou. Tato malá změna realizace nákupu spotřebního materiálu se nám vskutku osvědčila a v její souvislosti jsme mohli rychle reagovat na požadované změny obsahové části všech pěti modulů, které naše škola vytvořila a v období realizace projektu celkově obměnila. S pořízeným neinvestičním vybavením pracovali a disponovali učitelé střední školy, tedy vyučující jednotlivých modulů a učitelé základních škol, kteří byli zároveň pedagogickým doprovodem zmíněných žáků spolupracujících základních škol. 11

12 14 Jak často jste využíval toto vybavení? vždy téměř vždy občas skoro vůbec nikdy Výsledek je viditelný i na odpovědích respondentů na položku 1 dotazníkového šetření. Vždy nebo téměř vždy přímí účastníci vzdělávání využívali výše zmíněného vybavení. Vypovídající je ukazatel dotazníkového šetření, položky 2, kde většina respondentů poukazuje na převážné používání vybavení žáky, pouze pět respondentů vidí používání tak napůl. I z těchto výsledků lze posoudit úlohu vyučujících, jejich předvedení jednotlivých pracovních úkonů a tím pádem i používání pořízeného vybavení. Žáci pak v případě naplňování psychomotorických cílů, podle taxonomie R.H.Daevea, vychází od imitace k automatizaci Vybavení pořízené v rámci této aktivy používali pouze vyučující převážně vyučující 5 tak napůl převážně žáci pouze žáci Z dotazníkového šetření, položky 3 je zřejmé, že zakoupené vybavení je velkým přínosem pro samotné vzdělávání žáků střední školy a spolupracujících základních škol, dále pro střední školu, jejíž postavení v očích studentů a doprovodných pedagogických pracovníků výrazně stouplo. Příkladem 12

13 nám může posloužit odpověď jednoho z respondentů Velký zájem žáků pracovat s tímto vybavením. Kromě dotazníkového šetření probíhaly i polo strukturované rozhovory s pedagogy školy, na téma pořízené vybavení a jejich názory byly a jsou průběžně plněny. Neméně důležité byly a jsou průběžné nestrukturované rozhovory se žáky střední školy a spolupracujících základních škol. Na jejich základě byla výuka a jednotlivé práce upravovány a jejich případné odlišnosti jsme nejen tolerovali, ale naopak podporovali. Zřejmá je dlouhodobá koncepce školy v rámci zvyšování kvality TQM (Total Quality Management) a podpora konstruktivistického učení. Žáci pak výsledky své činnosti a vzdělávání mohou porovnávat a zvyšovat tak dále svůj zájem na případných dalších úpravách atd. Velkým pozitivem pro celý projektový tým se ukázala i zkušenost z předchozí spolupráce mezi střední školou a základními školami (nejen školy zapojené do projektu), nazývané jako Zážitkové dopoledne. Vyučující již měli již nějakou představu o zájmu žáků základních škol a jejich návaznosti na ŠVP, jejich průměrné manuální zručnosti, tedy dovednostech a teoretických znalostech. Na těchto základech vyrostlo podle mínění projektového týmu a výsledků výše zmíněného šetření kvalitní vybavení. Výstupem klíčové aktivity je zmodernizovaná dílna elektro. Dílna byla vybavena mikro pájedly, Chytrými sadami Radio Frequency(rádiová frekvence) pro nastavování světelných scén (dále jen RF sady nebo RF systém), měřiči pasívních součástek RLC (R-rezistor, L-cívka, C-kondenzátor), universálními měřicími přístroji a spotřebním materiálem. Vytíženost byla plánována na 3 hodin týdně žáci SŠ v rámci předmětu Odborný výcvik, 6 hodin měsíčně žáci ZŠ v rámci aktivity sdílení učeben SŠ pro povinnou výuku ZŠ a 2 workshopy za jeden rok. Skutečnost překračuje plánované ukazatele, protože v rámci projektu byly vybaveny dvě elektrotechnické učebny. Ukazatele jsou tedy více než 5 hodin týdně žáci SŠ v rámci předmětu Odborný výcvik. Stejně tak jsou více než 1 hodin měsíčně žáci ZŠ v rámci aktivity sdílení učeben SŠ pro povinnou výuku ZŠ. 2 workshopy za jeden rok zůstávají dle projektového záměru. Výstupem klíčové aktivity je zmodernizovaná dílna strojní, která byla vybavena pilovými listy, pásovými pilami, raznicemi, destičkami VBD, elektrickými nůžkami, přímočarými pilami, kotoučovými pilami, sadami na opracování materiálu, kleštinami, sadami vrtáků a spotřebním materiálem. Předpokládaná vytíženost byla 3 hodin týdně žáci SŠ v rámci předmětu Odborný výcvik, 6 hodin měsíčně žáci ZŠ v rámci aktivity sdílení učeben SŠ pro povinnou výuku ZŠ a 2 workshopy za jeden rok. 13

14 Skutečnost překračuje opět plánované ukazatele, protože v rámci projektu byly vybaveny dvě strojní učebny. Ukazatele jsou více než 3 hodin týdně žáci SŠ v rámci předmětu Odborný výcvik. Stejně tak jsou více než 1 hodin měsíčně žáci ZŠ v rámci aktivity sdílení učeben SŠ pro povinnou výuku ZŠ. 1 workshop za jeden rok zůstává dle projektového záměru. Posledním výstupem klíčové aktivity je zmodernizovaná dílna chemická, vybavená v rámci projektu chemickými soupravami, základním laboratorním sklem a spotřebním materiálem. Plánovaná vytíženost byla 18 hodin týdně žáci SŠ v rámci předmětu Odborný výcvik, 6 hodin měsíčně žáci ZŠ v rámci aktivity sdílení učeben SŠ pro povinnou výuku ZŠ a dva workshopy za jeden školní rok. Skutečnost odpovídá plánovaným ukazatelům. Ukazatele jsou dle plánu 3 hodin týdně žáci SŠ v rámci předmětu Odborný výcvik. Jen nepatrně je navýšen počet hodin v rámci aktivity sdílení učeben SŠ pro povinnou výuku ZŠ. Dle harmonogramu žáci ZŠ každé partnerské základní školy se účastní ve školním roce výuky modulu 3 x. Všechny čtyři školy tedy celkem, se ve školním roce na dílně vyučují 72 hodin, měsíčně vychází výuka 7,2 hodin. Dva workshopy za jeden školní rok zůstávají dle projektového záměru neměnné. Pořízené vybavení zapadá do ŠVP. Díky zakoupenému vybavení jsou v učebnách elektro, strojních a učebně chemické vzděláváni žáci oborů mechanik elektrotechnik, mechanik strojů a zařízení, chemik operátor, nástrojař, obráběč kovů, elektrikář, chemik. Přístrojové a materiální vybavení posiluje především odborné kompetence žáků, a to volit vhodné materiály a součástky, realizovat zadání či zařízení, oživovat je, kontrolovat jejich funkci a proměřovat provozní parametry, vše s ohledem na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, která je opět součástí ŠVP. Posiluje Kompetence k učení, kdy žák je vzděláván tak, aby byl schopen učit se efektivně s využitím různých technik, byl schopen otevřít si pozitivním přístupem k učení cestu k dalšímu vzdělávání ve svém oboru. V neposlední řadě zasahují do výše zmíněných odborných kompetencí absolventa, stejně jako u investičního majetku především při práci s moderním materiálním a přístrojovým vybavením, které odpovídá požadavkům sociálních partnerů (v ŠVP lze vyhledat pod kapitolou Spolupráce se sociálními partnery při realizaci ŠVP ). Vše je i součástí dlouhodobé koncepce školy a zvyšování kvality, v tomto případě počátečního vzdělávání. 14

15 1.3 A2b: Vzdělávání pedagogických pracovníků k obsluze strojů a zařízení Vzdělávání dvou pedagogických pracovníků na pořízené RF moduly proběhlo ve výrobním závodě, tak jak bylo původně naplánováno. Díky včasnému nákupu RF modulů, měli pracovníci školy dostatečný časový prostor na základní seznámení a samostudium. Díky těmto zkušenostem z minulých období jeli pracovníci školy na vzdělávací akci předpřipraveni a vezli si sebou spoustu dotazů a připomínek. Samotné školení pak oba vyhodnotili jako velmi přínosné, kde jeden z účastníků doporučuje kolegům stejné technické vzdělávání absolvovat. V rámci nestrukturovaného rozhovoru jsme zjistili i přidanou hodnotu vzdělávání v tom, že se ho účastnili i další zaměstnanci elektro firem, kteří měli více zkušeností s produktem a i jejich otázky byly více detailní, s dalším profesním využitím. Vyškolení pracovníci dále poznatky ze školení přenášeli a přenáší nejen na cílovou skupinu, pro kterou bylo zařízení nakoupeno, ale sekundárně i na své kolegy a učitele základních škol, kteří projevili o získané poznatky zájem. 2,5 2 1,5 Do jaké míry bylo pro Vás toto školení/vzdělávání přínosem? 2 1,5 velmi přínosné spíše přínosné nevím spíše nepřínosné zcela nepřínosné Celkově lze vzdělávání dvou zmíněných pracovníků hodnotit jako velmi přínosné pro účely projektu, což se následně i projevilo v dalších realizacích klíčových aktivit. Výstupem klíčové aktivity A2b bylo proškolení pedagogů k obsluze vybavení, které bylo pořízené v rámci projektu. Toto bylo beze zbytku splněno. Na základě školení prováděli pedagogičtí pracovníci i další aktivity v rámci B1a, B1c Sdílení dílen a vzájemné učení. Nabyté znalosti a dovednosti přenáší v rámci individuálních setkání na další pedagogické pracovníky, kteří projeví zájem o danou problematiku. 15

16 1.4 B1a: Sdílení učeben, dílen, laboratoří SŠ pro povinnou výuku ZŠ Před započetím společné výuky žáků základních škol a střední školy, jsme hledali vzdělávací a potažmo materiální nedostatky základních škol, tak abychom byli schopni učitelům, respektive žákům základních škol co nejlépe přiblížit a zatraktivnit výuku technických předmětů. S vysokou mírou motivace k zapojení do našeho projektu. Nalezli jsme nejpodstatnější části ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda, ze kterých lze ještě dále vymezit vyučovací předměty Fyziku a Chemii. Ze vzdělávací oblasti Člověk a svět práce jsme se zaměřili na vyučovací předmět Pracovní činnosti. Okrajově bychom mohli mluvit o oblastech spadajících do Matematiky a jejich aplikací, Informačních a komunikačních technologií a dalších. Průsečíkem sdílení dílen byla výuka žáků střední školy v předmětu Odborný výcvik. Žáci střední školy se do výuky zapojovali současně se sdílením odborných učeben i vzájemného učení. Sdílení dílen nebo odborných učeben se stalo v rámci projektu oblíbeným doplňujícím faktorem výuky u všech cílových skupin. Sdílíme v rámci projektu a dále budeme v rámci udržitelnosti 2 dílny (někdy nazývané i odborné učebny) elektrotechnické, dvě dílny strojní a jednu chemickou laboratoř, nejlépe tyto učebny vystihují fotografie níže: Dílna elektro D237 Chemická laboratoř D32 D237 Dílna strojní D217 Dílna elektro D233 16

17 Dílna strojní D218 Aktivity sdílení dílen se zúčastnilo v průběhu celého projektu 21 žáků ze čtyř spolupracujících základních škol, z toho bylo 123 chlapců a 87 děvčat. Primárně bychom se rádi věnovali této cílové skupině, která jeví o technická témata zájem v nadpoloviční většině, což je i v průběhu dalších aktivit povzbudivé, tedy motivující. Výstižně tento zájem vykresluje graf níže. O technická témata se velmi zajímám trochu zajímám tak napůl spíše nezajímám 14 vůbec nezajímám Čísla nejsou nijak překvapivá, pokud si připomeneme, že projektu se účastní nebo účastnilo 87 děvčat, které převážně nevěnují technice tolik pozornosti či volného času. Dokonce i technické vymoženosti, mezi které se řadí chytré telefony, tablety nebo notebooky (případně PC) používají především jen jako uživatelky. Tyto závěry se v položce shodují i s rozhovory s těmito žáky, které jsme v průběhu projektu prováděli. 17

18 Zájem i nezájem o technická témata je vcelku porovnatelná s dalším rozhodováním žáků základních škol o budoucím povolání. Na jejich rozhodování má vliv více ukazatelů, patří zde především ovlivňování rodičů, oni chtějí, oni mají často i větší ambice. Dále pak kamarádi, často chtějí žáci ZŠ jít tam, kam jde jejich kamarád, kamarádka. Zájem a nezájem žáků pak nehraje tu nejdůležitější roli, což je vidět i tomto v případě, především na grafickém vyjádření položky dotazníkového šetření. 7 Chtěl/a bys technický obor studovat na střední škole? určitě ano spíše ano nevím spíše ne vůbec ne Ne vždy je to co žáky baví rozhodující pro volbu povolání, velmi výstižná je odpověď jednoho respondenta Bylo to skvělé, ale nechtěl bych to dělat v dospělosti. Požadavky sociálních partnerů, kteří stále častěji zdůrazňují potřebu vzdělávat lidi v technických předmětech, protože je jich na trhu práce nedostatek, se snažíme podporovat i v rámci tohoto projektu a aktivity sdílení dílen. Na grafu vidíme přínos aktivity sdílení 14 Do jaké míry byla pro Tebe tato aktivita přínosem? velmi přínosná spíše přínosná nevím spíše nepřínosná zcela nepřínosná 18

19 Pouze 18 žákům se nejevil přínos sdílení, a to přesto, že o technická témata nemá zájem téměř 6 žáků. Pouze 16 žáků pak nevěděli nebo nebyli přesvědčeni o nějaké přidané hodnotě. Naopak drtivá většina studentů viděla sdílení jako přínosné a užitečné, navzdory tomu, že technické obory dále studovat nechce. Úzkou souvislost na přínos lze nalézt i v zábavě výuky. Žáci ZŠ často nedělí sdílení dílen a vzájemné učení, spíše hodnotí tyto dvě aktivity jako celek. Proto i položka dotazníkového šetření vypovídá velmi podobné zjištění Bavila Tě tato forma výuky? určitě ano spíše ano tak napůl spíše ne určitě ne Komparaci můžeme provést především u žáků (žákyň), které se nám nepodařilo zaujmout. Máme zde na mysli žáky, které výuka nebavila a zároveň byla samozřejmě zcela bez přínosu. Hodnoty 4 a 5 jsou tedy přibližně stejné. Podobně jsou na tom žáci, které výuka spíše nebavila a současně pro ně nebyla přínosem. Tyto argumenty jsou doložitelné právě vhodnou položkou dotazníkového šetření. Vypovídající jsou vybrané odpovědi respondentů: Bavilo mě něco poskládat, naprogramovat a dívat se, jak to funguje. Bavila mě chemie a výroba lžíce. Bavilo mě elektro, hlavolam byl taky fajn. Nejvíce mě bavila chemie, pokusy. Tato aktivita mě velmi bavila a jsem rád, že jsem se ji mohl zúčastnit 19

20 Pro učitele sdílení dílen je dobrou známkou zájem žáků, kteří se v další položce vyjadřují ke skutečnosti, zda by se podobné aktivity znovu zúčastnili. 16 žáků zvolilo odpověď určitě ano, a to je nadpoloviční většina všech respondentů. 62 žáků se pak vyjádřilo, že spíše ano, pouze 28 žáků odpovědělo tak napůl. Zbývající odpovědi žáků jsou zanedbatelné a číslo odpovídá počtu žáků 12 1 Zúčastnil/a by ses podobné aktivity znova, kdybys měl/a tu možnost? určitě ano spíše ano tak napůl spíše ne určitě ne Velmi vypovídající je poslední položka dotazníkového šetření pro žáky ZŠ, které uvedeme bez komentáře. Bavilo mě všechno, taky svačiny. Výuka mě zaujala, něco jsem se dozvěděl, učitelé jsou zde dobří. Líbila se mi chemie, pájení, elektro. Nejvíce mě bavila chemie a elektro, když jsme dělali stroboskop, ale jinak by jsem elektro asi nestudovala. Chtěla bych chodit i další roky na sdílení dílen. Byl to hodně dobrý nápad. Bylo to zajímavé a poučné. Všechno se mi líbilo, nic bych neměnila. 2

21 Druhou cílovou skupinou u dotazníkového šetření byli učitelé ZŠ, učitelé SŠ a žáci SŠ, kteří se do výuky zapojili. Celkem to bylo 238 respondentů, z toho většina mužů 213 a 25 žen. První položkou, kterou se budeme zabývat, je jejich osobní přínos, viz grafické vyjádření níže Do jaké míry byla pro Vás tato aktivita přínosem? velmi přínosná 3 spíše přínosná nevím spíše nepřínosná 16 9 zcela nepřínosná Přesto, že počet respondentů je více než 2, je celkové číslo 25 respondentů, považující aktivitu za nepřínosnou, a to jak spíše tak i zcela docela vysoké. Budeme se muset i v rámci další udržitelnosti projektu počet takto uvažujících žáků potlačit. Vypovídající je odpověď jednoho z nich, Práce mě nebavila nebo druhého z nich, co tě zaujalo nejvíce, Přestávky. Na opačném pólu je respondentů mnohokrát více a i zde by bylo vhodné vytáhnout alespoň pár detailních odpovědí, ale těm se budeme věnovat později. Projděme si výsledky druhé položky dotazníkového šetření, co si respondenti myslí o přínosu pro vyučované žáky ZŠ, graficky vyjádřeno níže Do jaké míry myslíte, že byla tato aktivita přínosem pro vyučované žáky? určitě ano spíše ano tak napůl spíše ne určitě ne 21

22 Určitě ne odpověděli 2 respondenti a spíše ne 9 respondentů. Pokud bychom tyto odpovědi porovnali s odpověďmi žáků ZŠ, čísla jsou velmi podobná a jednotková. Respondenti vidí přínos pro žáky ZŠ málo větší než samotní přímí účastníci sdílení dílen. Zajímavé je i porovnání položky, zda žáky ZŠ sdílení bavilo skupinou respondentů a výsledky této položky pak srovnat se skupinou přímých účastníků sdílení, tedy žáků ZŠ. 12 Myslíte, že výuka v rámci této aktivity materiálů žáky bavila? určitě ano spíše ano tak napůl spíše ne určitě ne Respondenti, při procentuálním přepočtu, by skutečný zájem nebo nezájem určili vcelku správně, je to vidět i z jejich další položky dotazníkového šetření, kde můžeme vybrat namátkově následující: Mnozí žáci se setkali v praxi poprvé s technickými obory. Pro část z nich to byl impuls pro další rozhodování ve volbě SŠ nebo učebního oboru. Obecně hodnotili žáci tento typ výuky velmi kladně. Žáci mají o výuku zájem, práce je baví a chtěli by v této výuce pokračovat. Velice mě zaujalo, jak si žáci vzájemně pomáhali, když něco nevěděli. Šla z nich cítit ta nadšenost, která z nich doslova tekla Práce s žáky nás bavil. Vyučované žáky to bavilo, mě taky, seznámil jsem se s holkama. Rád učím lidi věcem, kterým rozumím. Vžil jsem se do jejich kůže, když jsem elektrice ještě nerozuměl. Tyto aktivity byly pro žáky opravdu přínosem. Na základní škole nemáme takové vybavení a nejsme schopni zajistit takové vyučování, ať už se to týká chemie či dílen. Dalo by se pokračovat v dalších odpovědích, kterých byla skutečně spousta, z toho většina byla skutečně kladných. Doufám, že odpovědí jako je tato: Zájem některých žáků studovat na SŠ,sdílení dílen by mělo pokračovat bude v budoucnu více a uspokojíme tím i naše sociální partnery. 22