1 Identifikace případové studie

Transkript

1 1 Identifikace případvé studie PŘÍPADOVÁ STUDIE: zhdncení přínsů prjektu ZAPOJTE SE! 1.1 Identifikační údaje prjektu Název prjektu Čísl prjektu Oblast pdpry ZAPOJTE SE! CZ.1.04/3.3.05/ Oblast pdpry 3.3 Integrace sciálně vylučených skupin na trh práce Zaměření prjektu Psílení integrace sb se zdravtním pstižením na trh práce Cíl prjektu Cílem prjektu je psílení pracvní integrace sb se zdravtním pstižením a pdpra dstraňvání bariér mezujících lidem se zdravtním pstižením rvncenný vstup a udržení se na trhu práce. Příjemce dtace Liga vzíčkářů Adresa Bzenecká 4226/23, Brn Prjektvý manažer Mgr. Tmáš Ergens, DiS. Partner prjektu bez partnera Výše rzpčtu, % dtace ,- Kč; 100 % Termín realizace 1. května dubna 2014 Míst realizace a území Jihmravský kraj, Kraj Vysčina dpadu Webvá adresa Přehled terénníh šetření Příjemce dtace Individuální řízený rzhvr ( , Mgr. Tmáš Ergens, DiS., manažer prjektu) Cílvá skupina Dtazníkvé šetření ( , 197 respndentů, návratnst 17 % (33 dpvědí)) Klíčví aktéři Individuální řízený rzhvr ( , Blanka Řičanvá, Městský úřad Žďár nad Sázavu) Individuální řízený rzhvr ( , Antnín Krejčíř, ředitel splečnsti Pr Futur,. p. s., zaměstnavatel pdpřených sb) Individuální řízený rzhvr ( , Mgr. Marie Hffmannvá, Úřad práce Blansk) 1.3 Shrnutí evaluačníh designu Sekundární zdrje dat prjektu Jak zdrj základních infrmací prjektu a situaci před zahájením realizace prjektu byl využit IS Mnit7+, knkrétně údaje z prjektvé žádsti (údaje zaměření prjektu, cíle prjektu, výchzí situace cílvé skupiny a nastavení aktivit prjektu s hledem k ptřebám cílvé skupiny) a mnitrvací zprávy (průběh prjektu, naplňvání mnitrvacích indikátrů). Tyt infrmace služily k sestavení terie změny prjektu a byly dále upřesněny a dplněny na základě 1 EVALUACE DOPADŮ A DOBRÉ PRAXE OP LZZ NA ZÁKLADĚ PŘÍPADOVÝCH STUDIÍ A JEJICH META-ANALÝZY

2 prvedenéh terénníh šetření. Dalším sekundárním zdrjem infrmací byly údaje pčtu zaměstnaných účastníků v různých časvých bdbích p získání dtvanéh místa zjišťvané příjemcem a také vyhdncení zpětných vazeb účastníků hledně některých kurzů realizvaných v rámci prjektu taktéž pskytnuté příjemcem. Terénní šetření Terénní šetření zahrnval tři kruhy subjektů: příjemce dtace zástupce cílvé skupiny (pdpřené sby v rámci prjektu) zástupci klíčvých aktérů (zaměstnavatelé, úřady práce, městské úřady) Příjemce dtace Terénní šetření u příjemce prbíhal frmu individuálníh řízenéh rzhvru s manažerem prjektu v sídle příjemce. Zástupci cílvých skupin Šetření u cílvých skupin prbíhal frmu dtazníkvéh šetření. Tat frma byla zvlena s hledem na dpručení příjemce. V rámci dtazníkvéh šetření byl slven všech 197 účastníků prjektu. Celkem byl získán 33 vyplněných dtazníků, přičemž tent pčet dpvídá 17 % celkvéh pčtu sb pdpřených v prjektu. Z hlediska struktury pak pdíl respndentů (kteří vyplnili dtazník), kteří získali zaměstnání v průběhu prjektu, přibližně suhlasí s pdílem sb zaměstnaných v rámci prjektu z celkvéh pčtu pdpřených sb (51 %, resp. 43 %). Zástupci klíčvých aktérů V rámci terénníh šetření byly slveny klíčvé subjekty, se kterými příjemce dtace splupracval v rámci prjektu. Jedná se zaměstnavatele, který vytvřil nvé pracvní míst pr 2 účastníky prjektu. Dále byl slven jedn z kntaktních pracvišť Úřadu práce ČR, s nimiž příjemce splupracval v rámci rganizace infrmačních schůzek pr cílvu skupinu. Knkrétně t byl Kntaktní pracviště Blansk. Dalším slveným aktérem byl Městský úřad Blansk. Celkem byly tedy uskutečněny rzhvry se třemi klíčvými aktéry: Městský úřad Žďár nad Sázavu Pr Futur,. p. s. (zaměstnavatel) Úřad práce Blansk Se zástupci těcht rganizací byl uskutečněn telefnický rzhvr, v rámci kteréh byly prbrány relevantní aspekty týkající se splupráce s příjemcem dtace s hledem k přínsům prjektu. 2 EVALUACE DOPADŮ A DOBRÉ PRAXE OP LZZ NA ZÁKLADĚ PŘÍPADOVÝCH STUDIÍ A JEJICH META-ANALÝZY

3 2 Abstrakt 3 EVALUACE DOPADŮ A DOBRÉ PRAXE OP LZZ NA ZÁKLADĚ PŘÍPADOVÝCH STUDIÍ A JEJICH META-ANALÝZY

4 EVALUACE DOPADŮ A DOBRÉ PRAXE OP LZZ NA ZÁKLADĚ PŘÍPADOVÝCH STUDIÍ A JEJICH META-ANALÝZY ABSTRAKT: VÝSLEDKY EVALUAČNÍ PŘÍPADOVÉ STUDIE Oblast pdpry OP LZZ: 3.3 Integrace sciálně vylučených skupin na trh práce PROJEKT: ZAPOJTE SE! Příjemce: Liga vzíčkářů Míst: Jihmravský kraj, Kraj Vysčina Výše dtace: ,- Kč Termín realizace: CÍL PROJEKTU Cílem prjektu je psílení pracvní integrace sb se zdravtním pstižením a pdpra dstraňvání bariér mezujících lidem se zdravtním pstižením rvncenný vstup a udržení se na trhu práce. CO SE V PROJEKTU ODEHRÁLO? Díky pdpře byl realizván kmplexní subr aktivit, které byly zaměřeny na pdpru cílvé skupiny z hlediska uplatnění na trhu práce. Všem účastníkům byla pskytnuta individuální knzultace zaměřená na nalezení blastí, ve kterých daná sba ptřebuje pdpru. Na základě th se každý účastník rzhdl, které aktivity prjektu chce využít. Knkrétnější a praktičtější pdpru již byl kariérvé pradenství a mapvání pracvníh ptenciálu, na základě něhž byl identifikván zaměstnání vhdné pr danu sbu a vypracván individuální plán rzvje. V rámci kariérníh pradenství byl zjišťván pracvní ptenciál účastníků, který mhu uplatnit na trhu práce. Knzultant také pmáhal připravit účastníka na kmunikaci se zaměstnavatelem Sučástí prjektu byla mžnst abslvvat jeden ze dvu kurzů: Rekvalifikační kurz Základy bsluhy sbníh pčítače byl zaměřen na práci s peračním systémem Windws či v prgramech MS Wrd a MS Excel. Kurz "Znám pracvněprávní minimum" byl určen zájemcům, kteří chtěli získat základní infrmace z pracvněprávní legislativy. Obsah kurzu byl zaměřen na vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, které vznikají při uzavření pracvníh pměru či dhd mim pracvní pměr. Ve snaze zefektivnit pdpru sb z cílvé skupiny při hledání, získání a udržení zaměstnání Liga vzíčkářů v průběhu prjektu navázala či prhlubvala splupráci s těmit subjekty na trhu práce: úřady práce městské úřady neziskvé rganizace bčanské iniciativy zaměstnavatelé. V rámci pmci při hledání zaměstnání byl pdprván využívání nástrjů aktivní plitiky zaměstnansti sbami z cílvé skupiny, které využily především mžnsti rekvalifikace. V rámci prjektu byl nalezen zaměstnání pr 71 sb, z th: 27 sb na dtvaném nvě vytvřeném pracvním místě 17 sb na dtvaném vlném pracvním místě 10 sb na nedtvaném pracvním místě (nad plán prjektu) 17 sb byl zaměstnán s dtací z úřadu práce P získání zaměstnání byla klientům nabídnuta pracvní asistence, kteru ale využil jen minimum z nich. Celkem 31 sb si udržel své zaměstnání i p sknčení případné dtace.

5 EVALUACE DOPADŮ A DOBRÉ PRAXE OP LZZ NA ZÁKLADĚ PŘÍPADOVÝCH STUDIÍ A JEJICH META-ANALÝZY CO PROJEKT PŘINESL LIDEM? Získání mtivace, schpnstí a dvednstí ptřebných k nalezení pracvníh uplatnění a získání zaměstnání Díky účasti v prjektu dšl u sb z cílvé skupiny především ke zvýšení jejich sebevědmí a mtivace najít a udržet si zaměstnání. Jak vyjádřil jeden z nich: Našel jsem sebedůvěru a sílu nevzdávat se. Účastníci prjektu měli různé zkušensti s hledáním práce a s přístupem zaměstnavatelů: Měl jsem práci u pdvdníků, kteří mi dávali práci jen na k a můj plat si nechávali pd různými záminkami. A nevěděl jsem c s tím, dkud jsem nenarazil na pctivéh zaměstnavatele. I přes svji btížnu situaci dkáže mnh zdravtně pstižených sb myslet pzitivně: I když vydržím maximálně 3 hdiny práce denně a dcela s btížemi, tak chuť d práce jsem neztratil, a tak, i když v dnešní dbě není velká šance práci najít, nezufám a přád něc hledám. Díky zapjení d prjektu byla zvýšena zaměstnatelnst zdravtně pstižených sb, a t zejména díky zvýšení pčítačvé gramtnsti, znalsti pracvněprávní legislativy a získání měkkých dvednstí. Zlepšila se také rientace těcht sb na trhu práce a jejich infrmvanst hledně mžnstí využití nástrjů aktivní plitiky zaměstnansti a jejich reálné uplatnitelnsti. Velký důraz byl v rámci individuálníh pradenství kladen na získání dvednstí v blasti kmunikace se zaměstnavatelem. Pr sby se zdravtním pstižením je důležité najít zaměstnání, které dpvídá jejich mžnstem. Díky účasti v prjektu se naučili vědět, c ptřebuju a dkázat si t zjistit, tedy vyptávat se zaměstnavatele na t, jestli budu muset chdit p schdech, zvedat těžká břemena, budu vystaveni stresu apd. Účastníci byli vedeni k tmu, aby dkázali zaměstnavateli sbně zavlat a udělat dbrý djem, tedy umět prezentvat své pzitivní stránky. Mdelvu situaci přiblížil manažer prjektu: Vedli jsme je k tmu, aby uměli říct: Chtěla bych pracvat jak recepční, mhla bych t zvládnut, prtže umím t a t a mám praxi. Když pté z rzhvru vyplyne, že se jedná sbu se zdravtním pstižením, je třeba nenechat zaměstnavatele se leknut a reagvat ve stylu mě t ale nebrání ve výknu prt a prt, ale i kdyby an, pak jsu takvé a takvé výhdy a slevy. Obvykle přitm sby se zdravtním pstižením vedu phvr způsbem chtěla bych u vás pracvat, ale mám pstižení, cž zaměstnavatele puze vyleká. Na pčítačvém kurzu se účastníci naučili správně napsat a pslat živtpis a vyhledat si na internetu nabídky práce. Tyt dvednsti mhu také uplatnit u buducíh zaměstnavatele. Účastníci ceňují především získané infrmace hledně svých práv ve vztahu k zaměstnavateli, že vědí, na c mají v zaměstnání nárk. Jsu tak schpni si lépe vyjednat pracvní pdmínky a infrmvat zaměstnavatele výhdách plynucích se zaměstnání zdravtně pstižené sby. PŘEKÁŽKY Kmunikace s řídícím rgánem nárčnst administrace častých změn v prjektu, která vyplývala z fluktuace úředníků řešících danu agendu a nutnsti pakvanéh vysvětlvání důvdů těcht změn. Negativní zkušensti cílvé skupiny sby z cílvé skupiny kvůli špatným zkušenstem z jiných prjektů měly zpčátku k účasti v prjektu nedůvěru. Nejedntnst a nekmplexnst přístupu úřadu práce ddělenst a nenávaznst aktivit při práci s cílvu skupinu snižuje efektivitu tét pdpry z hlediska nalezení zaměstnání. Nastavení becných pravidel OP LZZ prplácení dtací zpětně ve druhé části prjektu byl hrzbu eknmických ptíží.

6 EVALUACE DOPADŮ A DOBRÉ PRAXE OP LZZ NA ZÁKLADĚ PŘÍPADOVÝCH STUDIÍ A JEJICH META-ANALÝZY SHRNUTÍ PŘÍNOSŮ PROJEKTU Naplnění účelnsti a užitečnsti prjektu Dpad na zaměstnanst Spíše vyský účastníků V rámci prjektu byl zaměstnán celkem 71 sb ze 197 účastníků, z th 10 sb na nedtvaná pracvní místa. Přibližně 40 % sb pkračval v pracvním pměru i p sknčení dtace. Dpad na kvalifikační úrveň účastníků (vzdělání) Dpad na zaměstnatelnst účastníků jiné než kvalifikační Dpad na eknmicku situaci účastníků Dpad na sciální statut účastníků Dpad na další klíčvé aktéry Vyřešení prblémů/ptřeb cílvé skupiny Vyský Účastníci si zvýšili své měkké dvednsti (zejména kmunikační), pčítačvu gramtnst a rientaci v pracvněprávních vztazích, někteří získali rekvalifikaci na jiný br. Spíše vyský Účastníci získali mtivaci k hledání/udržení zaměstnání a zvýšil se jejich sebevědmí. Spíše nízký Puze u části sb z cílvé skupiny dšl s nástupem d zaměstnání ke zvýšení příjmu. Důvdem je, že sby se zdravtním pstižením mhu bvykle pracvat puze na částečný (mnhdy i nižší než plviční) úvazek, a výše mzdy je tak srvnatelná či nižší než výše sciálních dávek. Spíše nízký Účastníci se p účasti v prjektu necítí výrazně více začleněni d splečnsti. Spíše vyský Navázání či prhlubení splupráce s klíčvými aktéry (zaměstnavateli, úřady práce a dalšími subjekty na trhu práce). Prblémy a ptřeby cílvé skupiny byly z větší části vyřešeny (s hledem k zaměření prjektu). Vnímání užitečnsti prjektu ze strany cílvých skupin a klíčvých aktérů Užitečnst prjektu ze strany cílvých skupin Užitečnst prjektu ze strany dalších klíčvých aktérů Účinnst a hspdárnst prjektu Naplnění účinnsti Naplnění hspdárnsti Udržitelnst prjektu Udržitelnst prjektu Identifikace nejlepší, dbré a nesvědčené praxe Spíše dbrá praxe Z větší části užitečný Většina výstupů prjektu vnímána jak užitečná a pzitivní z hlediska sbní situace účastníka. Z větší části užitečný Většina výstupů prjektu vnímána jak užitečná a pzitivní. Vyské Způsb zapjení a využití prjektvých vstupů ptimálně přispíval k dsaženým výsledkům a přínsům pr cílvu skupinu. Spíše vyské Některé ze vstupů nebyly zcela nezbytné pr dsažení cílů, ale přispívaly k jejich plnění a celkvému účelu prjektu. Spíše vyská Většina dsažených výsledků byla udržena. Celkvé zhdncení prjektu evaluátrem na základě multikriteriální analýzy, která vychází z prvedených šetření a zjištění v průběhu zpracvání případvé studie.

7 3 Výchzí situace a cíle prjektu 3.1 Příjemce dtace Příjemce dtace Kategrie příjemce Předchzí zkušensti příjemce s cílvu skupinu Liga vzíčkářů neziskvý subjekt:.p.s., bčanské sdružení, splek, ústav An Příjemce se práci s cílvu skupinu věnuje již 24 let. S dtačními tituly v blasti pdpry zaměstnávání má šestiletu zkušenst (prjekty Phare, OP RLZ, OP LZZ). 3.2 Přístup ke zpracvání žádsti Zapjení externíh ddavatele pr Ne zpracvání žádsti 3.3 Cíle prjektu Glbální cíl prjektu: Psílení pracvní integrace sb se zdravtním pstižením, tj. skupiny hržené sciálním vylučením a dále pdpra dstraňvání bariér mezujících lidem se zdravtním pstižením rvncenný vstup a udržení se na trhu práce. Hlavní cíle prjektu: Prstřednictvím individuálních knzultací a dalších návazných činnstí aktivizvat a mtivvat příslušníky cílvé skupiny k hledání, získání a udržení zaměstnání. Pdpra efektivníh využívání nástrjů aktivní plitiky zaměstnansti. Sciální a pracvní integrace sb se zdravtním pstižením (OZP) prstřednictvím pdpry tvrby nvých pracvních míst a zprstředkvání zaměstnání na stávajících pracvních místech. Zapjení jedntlivých subjektů (zaměstnavatelů, úřadů práce, městských úřadů, NNO a bčanských iniciativ) d řešení sciálníh vylučení OZP. 3.4 Cílvá skupina Specifikace cílvé skupiny sby se zdravtním pstižením Cílvé skupiny (taxnmie) Specifikace: Cílvu skupinu prjektu jsu sby se zdravtním pstižením (tělesným, mentálním, duševním nemcněním či jejich kmbinací), jež jsu rgánem sciálníh zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni (sby s těžším zdravtním pstižením), rgánem sciálníh zabezpečení uznány invalidními v prvním neb druhém stupni či rzhdnutím úřadu práce uznány zdravtně znevýhdněnými (sby zdravtně znevýhdněné). sby se zdravtním/mentálním znevýhdněním, duševně nemcní EVALUACE DOPADŮ A DOBRÉ PRAXE OP LZZ NA ZÁKLADĚ PŘÍPADOVÝCH STUDIÍ A JEJICH META-ANALÝZY

8 4 Realizace prjektu 4.1 Aktivity POPIS AKTIVIT REALIZOVANÝCH V RÁMCI PROJEKTU P vyjádření zájmu účast v prjektu sby se zdravtním pstižením (cílvá skupina) splupracvali s knzultantem v rámci individuálních knzultací. Nejprve byly pmcí předběžnéh dtazníku zjištěny a následně pdrbně diskutvány blasti, ve kterých daná sba ptřebuje pdpru. Pdprvána byla aktivita účastníků při řešení jejich btížné sciální situace a jejich samstatné jednání. Účastníci byli mtivváni k další aktivitě a využívání dalších klíčvých aktivit prjektu. Účastníci se mhli s pdpru knzultanta rzhdnut, které aktivity jsu pr ně vhdné (zda abslvují puze rekvalifikační kurz, neb ptřebují širší pdpru). Někteří z nich v dalších aktivitách nepkračvali vůbec (čekávali servírvání nabídek práce a nebyli chtni vyvíjet vlastní aktivitu směrem k hledání zaměstnání). V rámci kariérvéh pradenství a mapvání pracvníh ptenciálu byl s každým účastníkem (účastnil se 74 sb) veden zjišťvací rzhvr a získané infrmace (sbní infrmace a infrmace týkající se např. způsbů hledání práce, mtivace, dsažené kvalifikace, pracvní preference apd.) služily jak výchzí situace pr další splupráci. Byly také využity testvací metdy v blasti dvednstí, zájmů a preferencí. Cílem aktivity byl definvání pracvníh ptenciálu účastníka, který může uplatnit na trhu práce a identifikvat blasti, které je nutné dále rzvíjet. V případě zájmu rzvj dvednstí směřujících k zvýšení jeh pracvníh ptenciálu klient dále pkračval ve splupráci s knzultantem dle sestavenéh Individuálníh plánu, který byl pravidelně revidván a dplňván případné další blasti rzvje. Sučástí prjektu byla mžnst rekvalifikace pr práci s sbním pčítačem, zaměřená na práci s peračním systémem Windws či v prgramech MS Wrd a MS Excel. Kurz "Znám pracvněprávní minimum" byl určen zájemcům, kteří chtěli získat základní infrmace z pracvněprávní legislativy. Obsah kurzu byl zaměřen na vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, které vznikají při uzavření pracvníh pměru či dhd mim pracvní pměr. Tht kurzu se zúčastnil celkem 93 sb z cílvé skupiny. V průběhu realizace prjektu byla prhlubvána stávající splupráce příjemce s úřadem práce, městskými úřady, neziskvými rganizacemi, zaměstnavateli a dalšími subjekty, kdy lidé se zdravtním pstižením byli infrmváni nabízených aktivitách prjektu frmu besed a infrmačních schůzek. Splupráce byla udržvána i p zapjení sb se zdravtním pstižením d prjektu a v průběhu hledání, získání a pté i udržení pracvníh místa. Pracvníci splupracujících rganizací byli průběžně infrmváni výsledcích prjektu a dalších plánvaných aktivitách. V rámci aktivity zaměřené na pdpru tvrby nvých pracvních míst a zprstředkvání zaměstnání na stávajících pracvních místech byli slveni ptenciální zaměstnavatelé a subjekty na trhu práce v Jihmravském kraji a Kraji Vysčina, a t telefnicky a prstřednictvím direktmailingvé kampaně. Byly využity databáze firem, které má příjemce k dispzici díky sučasné splupráci s úřadem práce. Zaměstnavatelům byl pskytván pradenství v blasti legislativy vztahující se k zaměstnávání sb se zdravtním pstižením (dále OZP), dále byli infrmváni úpravě pracvníh prstředí při zaměstnání OZP a byla jim pskytnuta pdpra při vyřizvání frmalit suvisejících s nástupem pracvníka se ZP d zaměstnání. V případě navázání splupráce se zaměstnavatelem a p specifikaci nvéh/vlnéh pracvníh místa vhdnéh pr pracvníka se ZP byli vytipváváni vhdní klienti prjektu. V případě dhdy nástupu klienta na stávající pracvní míst a p pdpisu pracvní smluvy byly zaměstnavateli pskytnuty finanční prstředky na úhradu mzdvých nákladů d výše ,- Kč měsíčně p dbu max. 6 měsíců. EVALUACE DOPADŮ A DOBRÉ PRAXE OP LZZ NA ZÁKLADĚ PŘÍPADOVÝCH STUDIÍ A JEJICH META-ANALÝZY

9 Další z aktivit byla zaměřena na pdpru zapjení OZP d nástrjů aktivní plitiky zaměstnansti, tj. d rekvalifikací, veřejně prspěšných prací, na umístění na splečensky účelná pracvní místa atd. P úspěšném dknčení rekvalifikace klient splupracval s pracvníkem na hledání zaměstnání v daném bru. P získání zaměstnání byla účastníkům nabídnuta pracvní asistence a individuální knzultace s knzultantem zaměřující se na případné prblémy na pracvišti či na pracvněprávní pradenství. Knzultant pmáhal klientvi na pracvišti s rganizací práce, s rientací na pracvišti, příp. s dpravu na pracviště a zašklval h v jedntlivých činnstech, tak aby zaměstnavatel nemusel zaměstnanci se zdravtním pstižením věnvat větší pzrnst než statním. Tut aktivitu však dle příjemce využil jen minimum sb. Taxnmie aktivit bilanční a pracvní diagnstika/zpracvání prfilů účastníků rekvalifikační kurz zprstředkvání zaměstnání pradenské služby 4.2 Realizace výběrvých řízení Pčet realizvaných výběrvých řízení bez výběrvéh řízení Finanční bjem realizvaných výběrvých řízení --- VŘ dle výše předpkládané --- hdnty 4.3 Realizační tým prjektu Velikst prjektvéh týmu 8 sb (včetně lektrů) Úvazky 2,71 přepčtených úvazků (p dbu 24 měsíců) Slžení prjektvéh týmu: Manažer prjektu (celkem 0,1 úvazku p dbu 22 měsíců) Krdinátr (celkem 0,75 úvazku p dbu 23 měsíců) Finanční manažer (celkem 0,25 úvazku p dbu 24 měsíců) Knzultant (celkem 2 úvazky p dbu 9 měsíců) Knzultant (celkem 1,8 úvazku p dbu 12 měsíců) Lektr - rekvalifikace (celkem 576 hdin) Lektr Znám pracvněprávní minimum (celkem 108 hdin) EVALUACE DOPADŮ A DOBRÉ PRAXE OP LZZ NA ZÁKLADĚ PŘÍPADOVÝCH STUDIÍ A JEJICH META-ANALÝZY

10 5 Zhdncení přínsů a úspěšnsti prjektu (účelnst, užitečnst) 5.1 Výchzí situace Ptřeby CS s hledem k zaměření prjektu: Kvalifikační úrveň (vzdělání) Zaměstnanst měkké dvednsti (kmunikace se zaměstnavateli) rekvalifikace na jiný br zvýšení pčítačvé gramtnsti získání zaměstnání přispívá k integraci cílvé skupiny na trh práce a d splečnsti Pstje a mtivaci účastníků zvýšení mtivace k zapjení na trh práce zvýšení mtivace k dalšímu vzdělávání a rekvalifikaci zvýšení sebevědmí získání schpnsti a mtivace řešit nepříznivé sciální situace zlepšení rientace na trhu práce Eknmická situace Sciální status zvýšení příjmu bnvení zdravých kntaktů vyřešení tíživé živtní situace Infrmvanst a světa dstranění předsudků Rvné příležitsti (z hlediska phlaví) prjekt není zaměřen na změny v blasti rvných příležitstí Systémvé tázky prjekt není zaměřen na systémvé tázky 5.2 Hlavní mnitrvací indikátry cílvá hdnta dsažená hdnta dsažená h. v % Pčet pdpřených sb - celkem Pčet nvě vytvřených pracvních míst pr znevýhdněné skupiny 22 20,5 107 Pčet úspěšných abslventů kurzů - celkem Muži Ženy EVALUACE DOPADŮ A DOBRÉ PRAXE OP LZZ NA ZÁKLADĚ PŘÍPADOVÝCH STUDIÍ A JEJICH META-ANALÝZY

11 5.3 Zhdncení přínsů prjektu Terie změny Terie změny ukazuje věřené přínsy prjektu, které zahrnují čekávané i nečekávané dpady zjištěné na základě prvedenéh terénníh šetření, případně dalších dstupných infrmací. Intervenční lgika byla v prjektvé žádsti dbře nastavena, tj. byly ppsány předpkládané kauzální vazby a čekávané dpady prjektu. V rámci šetření se následně ptvrdil naplnění čekávaných dpadů prjektu. EVALUACE DOPADŮ A DOBRÉ PRAXE OP LZZ NA ZÁKLADĚ PŘÍPADOVÝCH STUDIÍ A JEJICH META-ANALÝZY

12 EVALUACE DOPADŮ A DOBRÉ PRAXE OP LZZ NA ZÁKLADĚ PŘÍPADOVÝCH STUDIÍ A JEJICH META-ANALÝZY

13 5.3.2 Dsažené přínsy Taxnmie výsledků Kvalifikační úrveň (vzdělání) účastníků rekvalifikace na jiný br měkké dvednsti (kmunikace se zaměstnavateli apd.) zvýšení měkkých dvednstí (sft skills) psílení pracvněprávní, bčanskprávní gramtnsti získání pracvní praxe jiná změna: zvýšení pčítačvé gramtnsti Zaměstnanst účastníků splečensky účelné/vyhrazené pracvní míst (dtvané) nedtvané míst Pstje a mtivace účastníků zvýšení mtivace k zapjení na trh práce zvýšení mtivace k dalšímu vzdělávání bnvení pracvních návyků zvýšení schpnsti samstatně řešit nepříznivé sciální situace zvýšení sebevědmí na trhu práce/ve splečnsti lepší rientace na trhu práce Eknmická situace účastníků zvýšení příjmu Sciální status účastníků vyřešení tíživé živtní situace Rvné příležitsti na změny v blasti rvných příležitstí nebyl prjekt zaměřen Přínsy pr další klíčvé aktéry zapjení / navázání intenzivní splupráce s místními aktéry ze sukrmé sféry zapjení / navázání intenzivní splupráce s místními aktéry z veřejné sféry Systémvé přínsy prjekt nebyl zaměřen na řešení systémvých tázek Přínsy v infrmvansti veřejnsti/světě zefektivnění splupráce subjektů na trhu práce v blasti integrace OZP na trh práce Strukturvané zhdncení dpadů (taxnmie) Dpady na kvalifikační úrveň účastníků (vzdělání) Spíše vyský Účastníci si zvýšili své měkké dvednsti (zejména kmunikační), pčítačvu gramtnst a rientaci v pracvněprávních vztazích, někteří získali rekvalifikaci na jiný br.

14 Dpady na zaměstnanst účastníků Dpady na zaměstnatelnst účastníků jiné než kvalifikační Dpady na eknmicku situaci účastníků Dpady na sciální statut účastníků Dpady na další klíčvé aktéry Vyský Efekty vlivňující přínsy prjektu Ptvrzen / neptvrzen V rámci prjektu byl zaměstnán celkem 71 sb ze 197 účastníků, z th 10 sb na nedtvaná pracvní místa. Přibližně 40 % sb pkračval v pracvním pměru i p sknčení dtace. Spíše vyský Účastníci získali mtivaci k hledání/udržení zaměstnání a zvýšil se jejich sebevědmí Spíše nízký Puze u části sb z cílvé skupiny dšl s nástupem d zaměstnání ke zvýšení příjmu. Důvdem je, že sby se zdravtním pstižením mhu bvykle pracvat puze na částečný (mnhdy i nižší než plviční) úvazek, a výše mzdy je tak srvnatelná či nižší než výše sciálních dávek. Spíše nízký Účastníci se p účasti v prjektu necítí výrazně více začleněni d splečnsti. Spíše vyský Navázání či prhlubení splupráce s klíčvými aktéry (zaměstnavateli, úřady práce a dalšími subjekty na trhu práce) Kmentář Creaming-ff neptvrzen Uchazeči byli vybíráni na základě vlastníh zájmu p seznámení se s prjektem na infrmačních schůzkách. Tent pstup byl plně v suladu s nastavením prjektu. Lck-in efekt neptvrzen Účastníci si mhli sami rzhdnut, kterých aktivit prjektu se budu účastnit. Alternativní atribuce 1 neptvrzen Aktivity prjektu významně přispívaly k dsaženým přínsům bez přispění jiných faktrů. Substituce neptvrzen Nebyl zjištěn, že by efektů byl dsažen na úkr jiných sb ve srvnatelném pstavení. Mrtvá váha 2 neptvrzen Bez pskytnuté dtace by nebyl mžné zajistit kmplexnst z hlediska aktivit, např. by účastníkům nebyl zprstředkván zaměstnání, jehž získání je jedním z klíčvých faktrů pr řešení prblémů cílvé skupiny. 1 Jedná se efekt výhradně řešitelný puze v rámci Cunterfactual Impact Evaluatin. V rámci tét případvé studie se tak jedná puze vyjádření na základě zjištění z realizvanéh šetření. 2 Jedná se efekt výhradně řešitelný puze v rámci Cunterfactual Impact Evaluatin. V rámci tét případvé studie se tak jedná puze vyjádření na základě zjištění z realizvanéh šetření.

15 5.3.4 Zhdncení účelnsti prjektu - shrnutí (celkvé vyřešení prblémů/ptřeb cílvé skupiny) Vyřešení prblémů/ptřeb cílvé Prblémy a ptřeby cílvé skupiny byly z větší části vyřešeny skupiny (celkvé dpady prjektu) Nezamýšlené dpady Existence nezamýšlených pzitivních dpadů prjektu Nezamýšlené dpady An Negativní dpady Existence negativních dpadů Ne prjektu Negativní dpady --- Zaměstnání 10 účastníků na nedtvaných pracvních místech.

16 5.4 Užitečnst prjektu na základě vnímání ze strany cílvých skupin a dalších klíčvých aktérů Užitečnst prjektu ze strany Z větší části užitečný (většina výstupů prjektu vnímána jak cílvých skupin užitečná a pzitivní z hlediska sbní situace účastníka) Užitečnst prjektu ze strany dalších klíčvých aktérů Z větší části užitečný (většina výstupů prjektu vnímána jak užitečná a pzitivní) 5.5 Překážky při realizaci prjektu a způsby jejich řešení Interní překážky pr realizaci snaha zajištění udržitelnsti dsažených přínsů prjektu kmunikace s řídicím rgánem / zprstředkujícím subjektem / externím administrátrem nábr účastníků prjektu Externí překážky pr realizaci prjektu Vyřešení překážek a dpady na výsledky prjektu Plán řešení prblémů splupráce s klíčvými aktéry (úřad práce, apd.) a místní samsprávu - nejedntnst a nekmplexnst přístupu úřadu práce, nízká efektivita splupráce těcht subjektů v blasti kmplexní pmci sbám z cílvé skupiny k nalezení zaměstnání limitující nastavení becných pravidel OP LZZ - prplácení dtací zpětně ve druhé části prjektu je hrzbu eknmických ptíží Vyřešení překážek a jejich vliv na dpady prjektu je pdrbně ppsán v textvé části. Překážky neměly dpad z hlediska naplnění cílů prjektu. Žádné z čekávaných rizik se nenaplnil. 5.6 Faktry vlivňující dpady (taxnmie) Faktry vlivňující dpady Příjemce (prjektvý tým) prjektu kmunikace s klíčvými aktéry (pzitivní faktry pr dsažení dpadů prjektu) Nastavení prjektu individuální přizpůsbení aktivit příspěvek na úhradu mzdvých nákladů Aktivity individuální přístup aktivní kmunikace a splupráce s relevantními subjekty cílená pdpra a příprava cílvé skupiny Invativnst prjektu Využití invvaných řešení An vývj invativníh řešení z hlediska rganizace Rzšíření realizace aktivit v lkalitách mim velké měst.

17 5.7 Způsb zjišťvání výsledků prjektu ze strany samtnéh příjemce Ze strany příjemce byly výsledky prjektu zjišťvány p sknčení každéh kurzu, kdy byly frmu dtazníkvéh šetření hdnceny přínsy rekvalifikačníh kurzu a kvalita lektrů. Prstřednictvím telefnických rzhvrů byla zjišťvána situace každéh účastníka, kterému byl zprstředkván zaměstnání, v něklika časvých bdbích p nástupu d zaměstnání, knkrétně p jednm, čtyřech a šesti měsících a následně jeden měsíc p sknčení dtace. S klíčvými aktéry příjemce kmunikval p celu dbu trvání prjektu. Ověření přínsů prjektu u účastníků ze strany příjemce Ověření přínsů prjektu příjemcem u klíčvých aktérů, kteří se prjektu nezúčastnili Osbní rzhvry či diskuse Telefnicky Dtazník v papírvé pdbě Nahdilé zjišťvání přínsů u všech/většiny klíčvých aktérů

18 I. ZHODNOCENÍ DOPADŮ A PŘÍNOSŮ REALIZACE PROJEKTU Prjekt lze na základě prvedenéh šetření hdntit jak velmi úspěšný, a t zejména z hlediska cílvé skupiny, ale také z hlediska splupracujících subjektů (zaměstnavatelů) a příjemce. Dpady a přínsy realizvaných aktivit lze v suladu s cíli prjektu vymezit z těcht hledisek: Dpady pr cílvu skupinu: Získání mtivace, schpnstí a dvednstí ptřebných k nalezení pracvníh uplatnění; získání zaměstnání Dpady pr příjemce: Rzšíření služeb a získání nvých zkušenstí Dpady pr příjemce a splupracující subjekty: Vytváření či prhlubvání vzájemné splupráce a zapjení subjektů na trhu práce d řešení pracvní integrace sb se zdravtním pstižením. 1) Dpady pr cílvu skupinu: Získání mtivace, schpnstí a dvednstí ptřebných k nalezení pracvníh uplatnění; získání zaměstnání Jak ukázal šetření, díky individuálním knzultacím a kariérvému pradenství dšl u účastníků prjektu především ke zvýšení jejich sebevědmí a mtivace najít a udržet si zaměstnání. Jak vyjádřil jeden z nich: Našel jsem sebedůvěru a sílu nevzdávat se. Zapjení d prjektu jim také přinesl uvědmění, jaké jsu jejich pracvní mžnsti a že je nutné jim přizpůsbvat i výběr zaměstnání. Někteří účastníci vyzdvihli také získání měkkých dvednstí, zejména v blasti kmunikace se zaměstnavatelem. V tét blasti, jak upřesnil příjemce, se účastníci naučili, jak udělat na zaměstnavatele dbrý djem již při telefnickém kntaktu a umět prezentvat své pzitivní stránky a důvdy, prč by měli danu práci získat, jaké z th zaměstnavateli plynu výhdy apd. Byli také vedeni k tmu, aby byli schpni se zeptat na pracvní pdmínky, které jsu pr ně důležité (např. začátek pracvní dby, zvedání těžkých břemen apd.). Jak jeden z velkých přínsů prjektu účastníci dle výsledků šetření vnímají t, že díky pčítačvému kurzu nyní umějí napsat a deslat živtpis a naučili se lépe pracvat s pčítačem a s internetem. Jak uvedl příjemce, tyt dvednsti služily účastníkům především k hledání a získání zaměstnání, ale rvněž je budu mci uplatnit u buducíh zaměstnavatele, případně dále prhlubvat v rámci dalších vzdělávacích aktivit (mim prjekt). Dšl také ke změně přístupu sb z cílvé skupiny k hledání zaměstnání. Účastníci, kteří abslvvali kurz pracvněprávníh minima, ceňují především získané infrmace hledně svých práv ve vztahu k zaměstnavateli, tj. na c mají v zaměstnání nárk. Jsu tak dle slv příjemce schpni lépe si vyjednat pracvní pdmínky, či zaměstnavatele infrmvat výhdách a příspěvcích při zaměstnání sb se zdravtním pstižením. Lépe se také dle svých slv rientují na trhu práce (tent příns uvedla plvina respndentů). Knkrétně z hlediska využívání nástrjů aktivní plitiky zaměstnansti (APZ) účastníci, jak upřesnil příjemce, p účasti v prjektu lépe chápu systém těcht nástrjů a uvědmují si jejich vhdnst a reálnu uplatnitelnst. Zvýšení pčítačvé gramtnsti i znalst pracvněprávní legislativy a získání zmíněných měkkých dvednstí zvýšil dle slv manažera prjektu zaměstnatelnst sb z cílvé skupiny. Celkem byl v rámci prjektu zajištěn pracvní uplatnění pr 71 sb, z th na nvě vytvřená pracvní místa nastupil 27 sb, 17 sb na vlná pracvní místa a 10 sb z cílvé skupiny byl přijat na nedtvaná pracvní místa. Dalších 17 sb byl zaměstnán s dtací získanu d úřadu práce. Dle infrmací příjemce si první měsíc p sknčení dtace udržel zaměstnání 31 sb, přičemž na základě prvedenéh šetření lze sudit, že velká část těcht sb si udržela získané zaměstnání dsud. Napak byl zjištěn, že třetina respndentů, kterým byl zprstředkván zaměstnání, v sučasné dbě nikde nepracuje. Jak vyplývá z šetření, někteří účastníci si našli zaměstnání až p

19 sknčení prjektu (celkem 27 % respndentů), dvě třetiny z nich však uvedly, že účast v prjektu jim při hledání zaměstnání pmhla puze částečně, neb vůbec (pětina respndentů). Celkvě byl prjekt z hlediska hledání zaměstnání přínsný (či výrazně přínsný) pr 60 % respndentů z cílvé skupiny. P získání zaměstnání byla účastníkům nabídnuta pracvní asistence, kteru ale využil jen minimum z nich. Účastníci neměli tut asistenci zájem (přestže byla všem nabízena), nebť, jak tlumčil příjemce, chtěli zvládnut zaměstnání samstatně, prtže věděli, že když si sami budu v buducnu hledat práci, pdbná pmc jim pskytnuta nebude. Jak vyplývá z šetření, získání zaměstnání v průběhu prjektu vedl puze u části těcht sb ke zvýšení příjmů, a t i v případě, že si tt zaměstnání udrželi (přibližně plvina respndentů, kteří si udrželi zaměstnání získané v průběhu prjektu, uvedla, že mají stále stejný či nižší příjem než tmu byl před vstupem d prjektu). Důvdem byla skutečnst, že sby se zdravtním pstižením mhu ve většině případů pracvat puze na částečný pracvní úvazek (v některých případech i na menší než plviční úvazek, např. třetinvý), a dpvídající výše jejich platu, jak vyplývá z jejich vyjádření, se v mnha případech téměř vyrvná výši sciálních dávek, které pbírali, když byli nezaměstnaní. Mezi tyt příspěvky patří invalidní důchd, případně příspěvek na péči a u sb s nízkým příjmem také příspěvek na bydlení. Při nástupu d zaměstnání však kvůli zvýšení příjmu tyt sby přijdu příspěvek na bydlení, případně je jim snížen. Invalidní důchd i případný příspěvek na péči jim zůstává. Některým účastníkům se dle jejich vyjádření zvýšil příjem puze p dbu zaměstnání dtvanéh v rámci prjektu. Faktry vlivňující dpady prjektu: Základem úspěšnsti prjektu z hlediska přínsů pr cílvu skupinu byl dle manažera prjektu individuální přístup ke každému účastníkvi, který vyplýval z jeh zjištěných ptřeb, kdy každý ptřebval pmc v jiné blasti. Někteří z účastníků měli dle příjemce za cíl najít si zaměstnání, jiní vstupili d prjektu s čekáváním naučit se si práci hledat. Přizpůsbení bsahu prjektu pr každéh účastníka byla umžněna také díky dbrvlnsti aktivit, kdy se sby z cílvé skupiny samy pdílely na rzhdvání, čeh se budu účastnit. Knzultant pmáhal každému jedntlivci také připravit se na kmunikaci se zaměstnavatelem (viz dpady pr cílvu skupinu). Jak uvedl příjemce, zaměstnavatelé jsu čast při pdbných tázkách zaskčeni a zárveň sby z cílvé skupiny nemají dle příjemce zkušenst s tím se takt vyptávat. Tyt dvednsti si účastníci mhli vyzkušet v mdelvých situacích nanečist. V rámci aktivit byli účastníci vedeni k tmu, aby byli samstatně schpni zjistit si veškeré infrmace, které ptřebují vědět, a aby již neptřebvali další pmc s hledáním zaměstnání. Čast se tyt dvednsti naučili frmu praktickéh vyzkušení a uvědmění si vlastních chyb. Za vnější faktr úspěšnsti příjemce značil výběr lkalit pr realizaci prjektu, kdy dle vlastních slv záměrně realizvali aktivity v lkalitách s nízku nabídku pdbných aktivit, cž mhl vlivnit zájem sb z cílvé skupiny vstup d prjektu. K úspěšnsti z hlediska pčtu zaměstnaných sb v rámci prjektu přispěla také kmunikace příjemce se zaměstnavateli, v rámci níž jsu mtivváni k uvažvání nad výhdami zaměstnání sby se zdravtním pstižením (příjemce dispnuje i tištěným materiálem těcht výhdách). Těmi jsu například sleva na dani, sleva za mzdu, mžnsti dtací v rámci aktivní plitiky zaměstnansti, a příjemce zmínil také změnu sciálníh prstředí díky vstupu OZP d klektivu. Příjemce zaměstnavatele infrmval také mžnstech, se kterými subjekty je mžné kmunikvat při zaměstnávání sb se zdravtním pstižením. Jak uvádí příjemce, čast se pdařil zaměstnavatele přesvědčit, že by byl dbré přijmut zaměstnance víc (z hlediska buducíh zisku). V tmt

20 hledu však také půsbily vnější makreknmické pdmínky, kdy v dbě eknmické krize firmy dle příjemce p určitu nereagvaly příliš vstřícně z důvdu vlastní nejisté buducnsti. Dalším faktrem při zaměstnávání sb z cílvé skupiny byla kmunikace s úřadem práce, která vyústila ve zprstředkvání rekvalifikací u sb, u nichž byla z hlediska mžnstí pracvníh uplatnění ptřebná (blíže viz dpady pr příjemce a splupracující subjekty). Výběr využívaných nástrjů aktivní plitiky zaměstnansti účastníky prjektu byl vlivněn zjištěnu skutečnstí, že pr sby se zdravtním pstižením je jedndušší schválit pžadavek na splečensky účelné pracvní míst (SÚPM), než např. na chráněné pracvní míst 3. Navíc v případě SÚPM není pvinná udržitelnst tht pracvníh místa, a zaměstnavatel tak dle slv příjemce tlik neriskuje, nebť dtace je pskytvána na celu dbu trvání pracvníh pměru v rámci SÚPM (max. p dbu 1 rku), nikli puze na zřízení a prvz místa, jak je tmu u chráněnéh pracvníh místa. Pstje pracvníků úřadu práce k tmut způsbu využívání nástrjů APZ se však dle příjemce liší, například z důvdu danéh rzdělení finančníh rzpčtu na různé nástrje. Příjemce však využívání těcht nástrjů cenil jak další prstr, jak pdpřit zaměstnavatele, krmě přímé dtace z prjektu. 2) Dpady pr příjemce: Rzšíření služeb a získání nvých zkušenstí Hlavní příns prjektu pr příjemce spčíval v rzšíření území, kde nabízí své služby, d lkalit mim velké měst, jakým je Brn. V rámci prjektu byly zřízeny dvě nvé pbčky rganizace, díky čemuž byl dle slv příjemce mžné testvat pskytvání služeb, které v jiných městech již fungují. I p sknčení prjektu tak příjemce zůstal v kntaktu s místními subjekty a prstředím. Dalším pzitivním přínsem pr příjemce je (především díky splupráci s úřady práce) rzšíření pvědmí službách nabízených v rámci sciální rehabilitace (hlavní činnst Ligy vzíčkářů), díky čemu dle manažera prjektu přijdu pr pradenství i klienti, kteří dříve nevěděli mžnsti pmci s hledáním zaměstnání. V rámci navázání nvé splupráce se zaměstnavateli se příjemce dle svých slv naučil vnímat zaměstnávání klientů ptiku zaměstnavatelů. Jak vyjádřil příjemce, zaměstnavatelé nemají pvinnst pmáhat někmu, jen prt, že je znevýhdněný, nebť se musejí starat především chd firmy a její finanční zajištění. Z praktické zkušensti pr příjemce dle slv manažera prjektu vyplynul pnaučení, že nabídka musí být pr zaměstnavatele nějakým způsbem zajímavá. Tat zjištění pmhu při další kmunikaci se zaměstnavateli v rámci další činnsti příjemce. (Blíže ke splupráci příjemce se zaměstnavateli viz dpady pr příjemce a splupracující subjekty). Příjemce také zmínil, že realizace prjektu přispěla k lepšímu pchpení fungvání systému služeb zaměstnansti (např. infrmvání nvých nástrjích APZ v sciálních službách). Jak řekl manažer prjektu: Jsme schpni si představit, c se bude dít, až klient někam půjde si hledat práci. (Blíže viz dpady pr příjemce a splupracující subjekty). Faktry vlivňující dpady prjektu: 3 V případě zřízení či vyhrazení splečensky účelnéh pracvníh místa je zaměstnavateli pskytván příspěvek na mzdvé náklady, který je vyplácen každý měsíc, maximálně však p dbu 12 měsíců. V případě chráněnéh místa, tj. pracvníh místa zřízenéh zaměstnavatelem specificky pr uchazeče zaměstnání, kteří jsu sbami se zdravtním pstižením, má dtace frmu příspěvku na zřízení pracvníh místa (vybavení dpvídajícím nábytkem a kmpenzačními pmůckami) a zaměstnavatel má také nárk na rční příspěvek na prvz chráněnéh místa, který je však mžné žádat až p uplynutí 1 rku trvání pracvníh pměru. Chráněné míst je vázán minimální dbu udržitelnsti 2 rky.

21 Významným faktrem vlivňujícím přínsy pr příjemce byla aktivní kmunikace příjemce se zaměstnavateli hledně zaměstnání sb z cílvé skupiny, přičemž kmunikace a splupráce s příjemcem byla dle zaměstnavatelů bezprblémvá. Stejně tak k udržení kntaktu se subjekty v nvých lkalitách přispěla kmunikace s místními subjekty v průběhu prjektu. Mezi další faktry patří zapjení příjemce d systému subjektů půsbících na trhu práce (blíže viz dpady pr příjemce a splupracující subjekty). 3) Dpady pr příjemce a splupracující subjekty: Vytváření či prhlubvání vzájemné splupráce a zapjení subjektů na trhu práce d řešení pracvní integrace sb se zdravtním pstižením. V průběhu realizace prjektu byla prhlubvána stávající splupráce příjemce se subjekty na trhu práce - s úřadem práce, městskými úřady, neziskvými rganizacemi, zaměstnavateli a dalšími subjekty (např. šklami). Kmunikace s těmit subjekty je dle příjemce přínsná z hlediska vzájemné infrmvansti způsbech práce s cílvu skupinu, které realizují jedntlivé zapjené subjekty. Jak vyjádřil manažer prjektu, když za nimi někd přijde z Ligy vzíčkářů, aby věděli, na c ta jejich aktivita navazuje. Splupráce navázaná, resp. psílená v rámci prjektu přispěla dle příjemce k jeh začlenění d sítě těcht subjektů na trhu práce a vzájemné infrmvansti. V rámci prjektu se dle příjemce pdařil navázat úzku splupráci asi s 8 subjekty, která pkračvala i p sknčení prjektu. Nejužší byla dle příjemce splupráce s úřadem práce, a t především v rámci aktivity zaměřené na využívání nástrjů aktivní plitiky zaměstnansti. Příjemce se dle vlastních slv v rámci prjektu snažil být pr úřad práce partnerem, který má kapacitu individuálně splupracvat s sbami z cílvé skupiny, kdy předpřipraví infrmace např. vhdnsti rekvalifikačníh kurzu apd. Nebť pracvníci úřadu práce nemají, jak se vyjádřil příjemce, mžnst pracvat s nezaměstnanými tak intenzivně z důvdu velkéh pracvníh vytížení a slžitých vnitřních pstupů. Úřad práce je také nejčastějším partnerem příjemce v rámci jeh aktivit i mim prjekt. Oslvená pracvnice úřadu práce ptvrdila, že úřad práce splupracval s příjemcem při přádání besed pr výběr účastníků prjektu, hledně splupráce v rámci využívání nástrjů aktivní plitiky zaměstnansti však neměla žádné infrmace. Díky dluhdbější splupráci a pvědmí činnsti dalších subjektů pracujících s cílvu skupinu může příjemce kntaktvat tyt rganizace hledně zprstředkvání pracvních míst či zapjení klienta d kurzu přádanéh jinu rganizací, který je pr něj vhdnější. Například ve splupráci se šklami se příjemce snaží, aby byli žáci v psledních rčnících infrmváni existenci a činnsti Ligy vzíčkářů (příjemce) a měli kam přijít pr pmc v tíživé situaci. Příjemce také díky splupráci mhl dkazvat účastníky prjektu (či další sby z cílvé skupiny) na pradny či neziskvé rganizace například při ptřebě právníh pradenství (dvlání se prti snížení invalidníh důchdu apd.). Pracvnice slvenéh městskéh úřadu se vyjádřila v tm smyslu, že splupráce s příjemcem byla puze pvrchní a infrmační, a že nemá k dispzici zpětnu vazbu hledně zaměstnávání jejich klientů. Tt vyjádření však může být vlivněn tím, že pbčka příjemce v daném městě byla v průběhu prjektu zrušena a pr místní sby se zdravtním pstižením byl btížné jezdit d jinéh města. Kmunikace se zaměstnavateli byla zaměřena na dburávání předsudků vůči zaměstnávání OZP, které se dle manažera prjektu týkají především pmalejšíh tempa práce, častých návštěv lékaře a sučasně nutnsti stejnéh platvéh hdncení. Pskytnuté dtace na pracvní míst pmáhají, jak uvedl příjemce, dburávat tut demtivaci zaměstnávat OZP díky tmu, že zaměstnavatelé mhu bez vynalžených nákladů pznat pracvní ptenciál danéh člvěka. Oslvený

22 zaměstnavatel uvedl, že další pracvní síla, kteru v rámci dtvanéh nvě vytvřenéh místa využil na administrativní práce, mu umžnila sustředit se na důležité věci z hlediska činnsti neziskvé rganizace. Faktry vlivňující dpady prjektu: Zapjení příjemce jak zprstředkujícíh článku d systému splupráce subjektů, které se pdílejí na sciální a pracvní integraci sb se zdravtním pstižením, přispěl dle slv manažera prjektu k zajištění prvázansti jedntlivých služeb a jejich větší efektivity (pdrbněji viz dpady). Důvdem nedstatečné efektivity tht systému dle příjemce je, že výsledky práce těcht subjektů nejsu hdnceny na základě výsledků, a jedntlivé subjekty tak nemají mtivaci předávat si klienty tak, aby jim byla pskytnuta pdpra dpvídající jejich ptřebám (například klienty neziskvé rganizace, která zajišťuje sbní asistenci, mhu být i sby, které jsu zaměstnatelné, avšak pmc zajištění zaměstnání není cílem tét rganizace, která je však ani nepředá dpvídajícímu subjektu, například příjemci). Tut efektivitu ve prspěch cílvé skupiny dle příjemce snižuje také skutečnst, že činnst úřadu práce je hdncena na základě pčtu zaměstnaných lidí a nikli kvalitativně dle th, zda byl tt zaměstnání pr dané sby přínsem. Na úspěšnu splupráci se zaměstnavateli měla vliv skutečnst, kteru zmínil příjemce, že zaměstnavatelé upřednstňvali získání dtace z prjektu před dtací z úřadu práce (viz výše). Důvdem je dle příjemce skutečnst, že bě strany (příjemce i zaměstnavatel) měly mtivaci vše rychle vyřešit, nebť zaměstnavatelé jsu mtivvaní splupracvat s někým, kd flexibilně a rychle reaguje.

23 II. Přínsy prjektu z hlediska rvnsti mužů a žen Prjekt byl určen pr bě phlaví a pdíl žen a mužů mezi účastníky byl přibližně vyrvnaný. Účastníci prjektu nebyli vybírání na základě phlaví. III. Překážky při realizaci prjektu a způsby jejich řešení 1) Výskyt a řešení čekávaných rizik Prjekt dle příjemce celkvě nenesl velku míru rizikvsti. Rizika, která byla čekávána před realizací prjektu, se týkala maléh zájmu účastníků, zaměstnavatelů a také financvání prjektu. Žádné z čekávaných rizik se nenaplnil. Rizik spjené s nezájmem zaměstnavatelů pracvníky z cílvé skupiny byl eliminván díky zkušensti příjemce se spluprací se zaměstnavateli a také pskytnutím pradenství hledně nastavení pracvních pdmínek pr OZP. 2) Překážky v průběhu realizace prjektu Určitu překážku z hlediska kmunikace s řídícím rgánem (MPSV) byla dle příjemce častá ptřeba flexibilních změn v průběhu prjektu (např. přesunu peněz v rámci rzpčtu), které vyplývaly z th, že příjemce zajišťval ptenciální zaměstnavatele až v dbě knání prjektu, a také ze snahy dsažení c nejvyšších přínsů s danými prstředky při měnících se pdmínkách v průběhu realizace. Tyt kmplikace byly psilvány i častým střídáním úředníků, se kterými příjemce kmunikval, cž dle jeh vyjádření brzdil prvádění kýžených změn (čast nutných prvést rychle) z důvdu pětvnéh prvěřvání a vysvětlvání. Při výběru účastníků prjektu musel příjemce překnat úvdní nedůvěru sb z cílvé skupiny, která dle slv příjemce vyplývala z jejich předchzích negativních zkušenstí s některými prjekty, kde např. museli dělat pvinně všechny aktivity neb byly aktivity příliš kncentrvané a intenzivní, než aby se daly vstřebat. T byl překnán díky důkladnému vysvětlení cílů a smyslu prjektu. Částečně se při realizaci prjektu prjevily makreknmické pdmínky, kdy dle vyjádření příjemce v dbě eknmické krize firmy nějaku dbu na nabídku dtace pracvníh místa reagvaly méně nadšeně z důvdu nejistty vlastní buducnsti. Překážku pr účinnu pdpru sb se zdravtním pstižením pr integraci na trh práce je dle příjemce také nejedntnst a nekmplexnst přístupu úřadu práce a v suvislsti s tím malá prvázanst funkcí a aktivit mezi subjekty na trhu práce, jak jsu úřad práce, městský úřad a neziskvé rganizace. Pr zlepšení efektivity fungvání tht systému by příjemce navrhval větší návaznst a dplňkvst aktivit těcht subjektů směřujících k individuální a kmplexní pmci sbám z cílvé skupiny k nalezení zaměstnání. Jak ptenciální překážku příjemce značil nastavení becných pravidel OP LZZ z hlediska financvání, kdy ve druhé plvině prjektu prbíhá prplácení dtací až zpětně, cž dle příjemce může půsbit eknmické těžksti. Zda tat překážka nějakým způsbem vlivnila výsledky prjektu, příjemce dle svých slv nemůže psudit, ale příjemce se dle vlastních slv snažil vzniku tht prblému předejít.

24 6 Zhdncení prjektu dle účinnsti, hspdárnsti a udržitelnsti 6.1 Účinnst prjektu Naplnění účinnsti (taxnmie) Výše pdpry na jednu pdpřenu sbu 4 Jedntkvé náklady na vytvřené pracvní míst Hspdárnst prjektu Naplnění hspdárnsti (taxnmie) Pčet pdpřených sb na jeden úvazek prjektvéh týmu Pčet vytvřených pracvních míst na jeden úvazek prjektvéh týmu Vyská způsb zapjení a využití prjektvých vstupů ptimálně přispíval k dsaženým výsledkům a přínsům pr cílvu skupinu 30 tis. Kč 269 tis. Kč Spíše vyská některé ze vstupů nebyly zcela nezbytné pr dsažení cílů, ale přispívaly k jejich plnění a celkvému účelu prjektu. 73 pdpřených sb 8 pracvních míst 6.3 Udržitelnst přínsů prjektu Udržitelnst prjektu (taxnmie) Spíše vyská - většina dsažených výsledků byla udržena I. Účinnst a hspdárnst prjektu V rámci prjektu nebyl dle zjištění s danými zdrji mžné dsáhnut lepších výsledků. Malý zájem účastníků dluhdbé pradenství byl kmpenzván přesunem prstředků na pdpření většíh pčtu sb a na zprstředkvání zaměstnání pr větší pčet sb z cílvé skupiny. Aktivity tedy byly realizvány tak, že přinášely nejvyšší mžné přínsy, které v mnha blastech výrazně překračvaly půvdně plánvané hdnty (byl pdpřen celkem 197 sb prti plánvaným 60 a také nad půvdní plán se pdařil zaměstnat 10 sb i na nedtvaných pracvních místech). Členvé prjektvéh týmu byli využiti ptimálním způsbem s maximální rientací na přínsy cílvé skupině. Dle zjištění nebyl s danými zdrji mžné dsáhnut vyššíh rzsahu ani přínsů. Zdrje, které byly k dispzici, byly využity s hledem na maximalizaci přínsů dané intervence. Prjekt je tak mžné značit jak vysce účinný. Jedntkvé náklady na vytvřené pracvní míst (celkem 22) činily 269 tis. Kč na jedn vytvřené pracvní míst pr sby z cílvé skupiny. Výše pdpry na jednu pdpřenu sbu (celkem 197 sb) pak dsáhla 30 tis. Kč. Při interpretaci těcht nákladů je nezbytné vzít v úvahu skutečnst, že v rámci prjektu byl krmě vytvření 22 nvých pracvních míst zaměstnán dalších 49 sb z cílvé skupiny na vlná (dtvaná) a nedtvaná pracvní místa. Dále je třeba pznamenat, že d výpčtu jedntkvéh nákladu na jednu pdpřenu sbu vstupují zcela nesrvnatelně vykázané pčty pdpřených sb, nebť každá sba byla d prjektu zapjena v dlišném rzsahu (účastnila jinéh pčtu aktivit), a každá sba byla také pdpřena v nesrvnatelné intenzitě z hlediska individuální pdpry. 4 K interpretaci blíže viz text níže. 5 K interpretaci blíže viz text níže.

25 Ne všechny realizvané aktivity byly zcela ptřebné pr dsažení čekávaných přínsů a dpadů prjektu. Dsažených výsledků prjektu byl mžné dsáhnut i s nižšími vstupy. Aktivitu, bez které by se prjekt dle slv příjemce bešel, byla pdpůrná patření (zahrnval příspěvek na dpravu či dprvd klientů), která byl ze strany cílvé skupiny velmi malý zájem a která nebyla využita. Pdpůrná patření byla dle příjemce d prjektu zařazena z důvdu nastavení výzvy OP LZZ, kde jsu zařazena mezi dpručené aktivity. Ostatní aktivity a lidské zdrje využité v rámci prjektu byly prspěšné a ptřebné pr dsažení čekávaných přínsů a dpadů prjektu. Prjekt tak lze značit za částečně nehspdárný. V rámci prjektu byl vytvřen 8 pracvních míst na jeden úvazek prjektvéh týmu (celkem 22 nvě vytvřených pracvních míst a 8 sb v prjektvém týmu). Na jeden úvazek pak připadal 73 pdpřených sb. II. Udržitelnst přínsů prjektu Z hlediska příjemce je pr zajištění udržitelnsti zásadní schpnst rganizace i p sknčení prjektu realizvat aktivity veducí ke zvyšvání prfesních znalstí a dvednstí. Příjemce dále předpkládá financvání svých aktivit z více zdrjů (kraje, MPSV) frmu dtace pr nestátní neziskvé rganizace, a částečně také z místních zdrjů měst, kde příjemce půsbí. Z hlediska příjemce je relevantní zajištění udržitelnsti z hlediska šíření infrmací dalších aktivitách nabízených příjemcem ze strany úřadů práce a dalších subjektů, se kterými příjemce navázal splupráci v rámci prjektu. Příjemce také plánuje pkračvat ve splupráci se zaměstnavateli. Udržitelnst z hlediska příjemce je negativně vlivněna nedstatkem finančních prstředků na zajištění tét udržitelnst. Například pbčky v některých městech, které vznikly v průběhu prjektu, musely být z finančních důvdů zrušeny. Pdmínky pskytvání dtací na sciální služby nastavené ze strany bcí a kraje neumžňují udržet aktivity na těcht pbčkách. T negativně vnímají i někteří z účastníků, nebť tím pr ně sknčila mžnst využívat aktivit příjemce (např. z důvdu nízké mbility je pr ně btížné djíždět d jinéh města). Udržitelnst ve využívání nástrjů aktivní plitiky zaměstnansti i p sknčení prjektu je snížená z th důvdu, že příjemce nemá dle vlastních slv kapacity dále v tmt směru splupracvat s úřadem práce (tj. individuálně pracvat s sbami z cílvé skupiny a zjišťvat jejich ptřeby). V důsledku th příjemce čekává, že se přístup pracvníků úřadu práce vrací zpátky d půvdní situace, nebť nemají kapacity na pdrbný rzbr s uchazeči správném využití vhdných nástrjů. Pkračvání efektivníh fungvání sítě subjektů na trhu práce, která zajišťuje prvázanst jedntlivých služeb pr sby z cílvé skupiny, je dle slv příjemce hržen tím, že p sknčení prjektu, kdy příjemce vypadne z tht systému, tak tyt instituce splupracují ve stejné míře jak před prjektem, tedy vzájemné zprstředkvávání infrmací je mnhem slabší. Udržitelnst přínsů prjektu pr cílvu skupinu je pměrně vyská, nebť, jak vyplývá z dat pskytnutých příjemcem, 44 % účastníků zaměstnaných na dtvaných i nedtvaných pracvních místech byl p sknčení prjektu prdlužen pracvní pměr a velká část z nich si tt zaměstnání udržela až d dby realizace šetření.