ANALÝZA DESTINAČNÍHO MANAGEMENTU V JMK
|
|
- Michaela Hájková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Ústav marketingu a obchodu ANALÝZA DESTINAČNÍHO MANAGEMENTU V JMK Diplomová práce Bc. Romana Štětková Brno 2008
2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci na téma Analýza destinačního managementu v Jihomoravském kraji vyřešila samostatně a využila jen pramenů, které cituji a uvádím v části č. 7 Seznam literatury. V Brně 2. ledna Romana Štětková
3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mojí diplomové práce Ing. Kateřině Ryglové, Ph.D. za spolupráci, všestrannou pomoc a cenné rady, které mi vždy a ochotně při zpracování této práce poskytovala. Současně bych chtěla poděkovat Ing. Lukáši Bačíkovi, projekt managerovi Centrály cestovního ruchu Jižní Morava, za čas který mi věnoval v rámci hloubkového rozhovoru a sběru informací.
4 ABSTRAKT Diplomová práce je zaměřena na analýzu organizace cestovního ruchu, konkrétně destinačního managementu v oblasti Jihomoravského kraje. Cílem práce je zjištění aktuálního stavu zkoumané problematiky na daném území a deskripce hlavních problémů, jímž čelí. Součástí je analýza perspektivních forem cestovního ruchu a možností využití jejich potenciálu žádoucím směrem. Výsledkem práce jsou návrhy opatření a doporučení do budoucna, jak by měl destinační management ve zkoumaném regionu fungovat. Klíčová slova: cestovní ruch, destinační management, destinace, Jihomoravský kraj. ABSTRACT The Diploma Thesis is focused to analysis of tourist trade organization, particularly the destination management in the region of South Moravia. The objective is to examine the current state of the field in the area and describe the main problems it is facing. The Thesis also contains an analysis of the perspective forms in the tourist trade and possibilities of their potential utilization in the desired direction. The Thesis results in proposal of measures and recommendations for proper functioning of the destination management in the region into the future. Key words: tourist trade, destination management, destination, the Southern Moravia region.
5 OBSAH OBSAH ÚVOD PRÁCE CÍL A METODIKA TEORETICKÁ VÝCHODISKA Cestovní ruch Destinace Typologie destinací Překážky členění destinací Sdružení cestovního ruchu Produkt destinace SWOT analýza destinace Destinační management Vymezení a principy destinačního managementu Organizace destinačního managementu Marketing v cestovním ruchu Základní teze marketingu cestovního ruchu Marketing služeb Marketing destinace Event marketing Marketingová koncepce destinace cestovního ruchu Marketingová strategie destinace cestovního ruchu ANALÝZA DESTINAČNÍHO MANAGEMENTU V JMK Charakteristika Jihomoravského kraje Analýza turistické základny v Jihomoravském kraji Vymezení turistické destinace Jihomoravský kraj Turistická infrastruktura Turistická návštěvnost
6 4.3 Organizace cestovního ruchu v Jihomoravském kraji Centrála cestovního ruchu Jižní Morava Analýza propagace subjektů cestovního ruchu v Rakousku Orgány a organizace činné v cestovním ruchu Lokální, regionální a mezinárodní spolupráce Rozbor míry partnerství v JMK Analýza problémových míst v řízení cestovního ruchu v JMK Vyhodnocení nabídky turistických produktů v JMK SWOT analýza JMK z hlediska cestovního ruchu Analýza perspektivních forem cestovního ruchu v JMK DISKUSE A VÝSLEDNÁ DOPORUČENÍ Doporučení pro Jihomoravský kraj Doporučení pro Centrálu cestovního ruchu jižní Moravy Diskuse ZÁVĚR SEZNAM LITERATURY PŘÍLOHY
7 1. ÚVOD PRÁCE Cestovní ruch, jemu blízká a navazující odvětví, která uspokojují jím vyvolané potřeby, jsou důležitou součástí hospodářství ČR. Přínosy se projevují v makroekonomických, peněžních i měnových vztazích v ekonomice mnoha odvětvích spjatých s cestovním ruchem, a to i v problémových regionech z hlediska zaměstnanosti. Cestovní ruch je významným exportním odvětvím a zdrojem pracovních příležitostí. Rovněž představuje prostor pro umístění zahraničních investic a rostoucí oblast osobní spotřeby. Podle údajů Ministerstva pro místní rozvoj přijelo za rok 2006 do ČR 100,1 mil. zahraničních návštěvníků, což představuje pokles o 0,3 % ve srovnání se stejným obdobím roku V lednu prosinci 2006 vyjelo do zahraničí přes úseky státní hranice ČR 36,7 mil. občanů ČR. Devizové příjmy ČR ze zahraničního cestovního ruchu, podle předběžných údajů ČNB, dosáhly za rok ,0 mld. USD (v Kč 113,1 mld. V 4,0 mld.), tedy o 7,1 % více než ve stejném období roku Tyto devizové příjmy za leden prosinec 2006 představují ekvivalent 5,3 % exportu ČR a 3,5 % HDP. Cestovní ruch je významným nástrojem prosperity turistických oblastí. Oblast rozvoje regionů a řízení destinací se začala na území ČR rozvíjet od 2. pol. 90. let. Organizace cestovního ruchu je ve fázi budování a prochází přirozeným vývojem. Vysoká konkurence jednotlivých destinací vytváří přirozené tlaky na vznik marketingového managementu destinace a takové nabídky produktů, která dokonale naplní očekávání turistů. S rostoucími nároky dochází k oživování poptávky po kvalitních a připravených destinacích v rámci domácího cestovního ruchu. Úroveň destinačního managementu má v konečném důsledku vliv na zvýšení prodejnosti regionu. Potenciál rozvoje cestovního ruchu v JMK a základ, na němž lze vytvořit moderní a konkurenceschopnou evropskou destinaci spočívá v rustikální povaze velké části regionu, živých folklórních tradicích, církevních památkách, tradiční venkovské a moderní městské architektuře, stejně jako v přírodním a krajinném bohatství. 3
8 2. CÍL A METODIKA Tato diplomová práce Destinační management Jihomoravského kraje se zabývá úrovní organizace a řízení cestovního ruchu na území Jihomoravského kraje. Práce je rozdělena na dvě základní části. Úvodní, teoretická část objasňuje a vysvětluje klíčové pojmy a metodické podklady. Jsou zde uvedeny citace a názory autorů literatury uvedené v seznamu. Na problematiku destinačního managementu navazuje celá řada dalších témat, především z oblasti marketingu, která jsou v práci rámcově vysvětlena. V praktické části je rozpracován hlavní cíl práce analýza destinačního managementu na území Jihomoravského kraje. Východiskem celé práce je obeznámení se situací cestovního ruchu v uvedené destinaci. Nejprve je zde uvedena charakteristika Jihomoravského kraje jako samosprávného celku i jako turistické destinace. V této souvislosti je analyzován i současný stav materiálně technické základny a infrastruktury cestovního ruchu. Dále zde byla popsána organizace cestovního ruchu v JMK a aktivně zapojené subjekty. Součástí je i návrh modelu organizační struktury destinačního managementu v JMK. Předmětem zkoumání v této části práce je destinační agentura, Centrála cestovního ruchu Jižní Morava. Jako jeden z informačních zdrojů byl použit hloubkový rozhovor s projekt managerem, Ing. Lukášem Bačíkem. Klíčovým prvkem práce je realizace orientačního průzkumu mezi cestovními kancelářemi a agenturami. Jeho těžiště spočívalo zjišťování, na jaké úrovni je jejich povědomí o existenci CCRJM a tolik proklamovaná spolupráce s centrálou. Na základě získaných informací byly vytyčeny a definovány obecné problémy v řízení a efektivním fungování organizace cestovního ruchu. Další dílčí kapitola je zaměřena na turistickou nabídku včetně několika nápadů, jak ji rozšířit. Ke zmapování současného stavu má napomoci i stručná SWOT analýza cestovního ruchu v oblasti, která odráží všechny výše uvedené poznatky. V navazujícím oddíle se analyzuje současný stav nejdynamičtějších, úzce specifických forem cestovního ruchu na jižní Moravě. V příloze se dále hodnotí jejich potenciál pro budoucí využití a 4
9 předkládají se rámcové návrhy pro zvýšení využívání stávajícího potenciálu pro jejich efektivní rozvoj. Součástí diplomové práce je i analýza obecných opatření pro kraj a nově vznikající organizační strukturu destinačního managementu, jejichž realizace by v budoucnu mohla znamenat zvýšení turistické přitažlivosti a tím i prestiže Jihomoravského kraje. Nutno zdůraznit, že v praktické části práce byly jako podklady využity koncepční dokumenty JMK, informace z internetových portálů Ministerstva pro místní rozvoj, Jihomoravského kraje, města Brna, Českého statistického úřadu, Centrály cestovního ruchu jižní Moravy, centrály CzcechTourism a dalších podpůrných internetových zdrojů. 5
10 3. TEORETICKÁ VÝCHODISKA 3.1 Cestovní ruch Cestovní ruch, součást průmyslu volného času, je v posledních desetiletích významnou silou, která hýbe celosvětovým hospodářstvím, národními ekonomikami a významně ovlivňuje životní styl lidí i celé společnosti. RYGLOVÁ [13], stejně tak i HORNEROVÁ a SWARBROOKE [4] naráží na problém nalézt z hlediska praxe i teorie přesnou a jednotnou definici. Vyplývá to ze složitosti procesu, jakým cestovní ruch je, zejména z jeho mnohooborovosti a průřezovosti. Jednotliví autoři zdůrazňují různé stránky tohoto složitého jevu, mnohdy v závislosti na tom, z hlediska které vědní disciplíny je cestovní ruch zkoumán a definován. RYGLO- VÁ [13] upozorňuje na skutečnost, že cestovní ruch jako celek je nutné chápat v jednotě jeho dvou rovin. První rovinu tvoří oblast spotřeby, kdy je cestovní ruch brán jako způsob uspokojení potřeb. Z druhého pohledu se jedná o oblast podnikatelských příležitostí v mnoha oborech lidské činnosti, kdy je významnou součástí ekonomiky. HESKOVÁ [2] ve své publikaci přidává vědecký pohled na definici cestovního ruchu. Tvrdí, že cestovní ruch je často zkoumán s využitím systémové teorie jako formální vědy o struktuře, vazbách a chování nějakého systému. Podle autorky se jedná o otevřený a dynamický systém, který tvoří dva podsystémy, subjekty a objekty cestovního ruchu včetně jejich vzájemných vazeb. Vazby existují i mezi cestovním ruchem jako systémem a jinými systémy, které tvoří jeho okolí vnější prostředí. Jde o ekonomické, politické, sociální, technicko-technologické a ekologické prostředí. Dva základní podsystémy charakterizuje HLADKÁ [3] tímto způsobem: 1. Objekt cestovního ruchu: rekreační prostor, materiálně technická základna. 6
11 2. Subjekt cestovního ruchu: orgány a organizace zabývající se cestovním ruchem, pracovníci v oblasti cestovního ruchu, účastnící cestovního ruchu. Definice cestovního ruchu mívají několik složek. Na toto upozorňují HORNEROVÁ a SWARBROOKE [4]. Obecně se cestovní ruch definuje jako krátkodobý přesun lidí na jiná místa, než jsou místa jejich obvyklého pobytu, za účelem pro ně příjemných činností. Tady autoři narážejí na první problém: definice nezahrnuje například lukrativní oblasti služebních cest, kde je hlavním smyslem cestování práce a ne zábava. Další nejasností je problematika určení, jak daleko člověk musí cestovat nebo kolik nocí musí strávit mimo domov, aby mohl být považován za turistu 1. A nakonec je tu ještě jedna nejasnost, kterou se autoři zaobírají v souvislosti s definicí cestovního ruchu: mnozí lidé nepovažují cestovní ruch za samostatné odvětví, ale za činnost, která je výsledkem služeb jiných odvětví, jako jsou ubytování, stravování a doprava. Takže jestliže se výslovně hovoří o průmyslu cestovního ruchu, pravděpodobně se skládá ze služeb cestovních kanceláří a agentur. Cestovní ruch v této podobě neexistoval až do nástupu moderního cestovního ruchu založeného na souhrnné nabídce více služeb. FORET, FORETOVÁ [1] se své publikaci při definici cestovního ruchu odvolávají na usnesení Mezinárodní konference o statistice cestovního ruchu uspořádanou Světovou organizací cestovního ruchu (WTO). Ta cestovní ruch označuje jako činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo své trvalé bydliště, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než výkon výdělečné činnosti v navštíveném místě. Může se však jednat o služební, obchodní či jinak pracovně motivovanou cestu, jejíž zdroj úhrady vyplývá z pracovního poměru u zaměstnavatele v místě bydliště nebo v místě sídla firmy. Pro 1 PALATKOVÁ [13] uvádí, že podle definice WTO je za turistu z mezinárodního pohledu považována osoba cestující do jiné země, než je země trvalého bydliště, na dobu kratší jednoho roku, ale delší než jedno přenocování, za účelem jiným, než je výkon výdělečné činnosti. V domácím turismu se jedná o osobu s trvalým bydlištěm v zemi, cestující do jiného místa v téže zemi na dobu minimálně jednoho přenocování a maximálně šesti měsíců za účelem jiným, než je výkon výdělečné činnosti. 7
12 toto pojetí cestovního ruchu je podstatné, že se jedná o změnu místa, dočasnost pobytu i o nevýdělečnost činnosti v navštíveném místě. HESKOVÁ [2] ještě doplňuje, že definice WTO vylučuje z cestovního ruchu cestování v rámci místa trvalého bydliště, pravidelné cesty do zahraničí, dočasné přestěhování za prací a dlouhodobou migraci. 3.2 Destinace Výkladový slovník cestovního ruchu [12] vykládá pojem destinace v užším smyslu jako cílovou oblast v daném regionu, pro kterou je typická významná nabídka atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu. V širším smyslu za destinaci označuje země, regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou typické velkou koncentrací atraktivit cestovního ruchu, rozvinutými službami a další infrastrukturou cestovního ruchu, jejichž výsledkem je dlouhodobá vysoká koncentrace návštěvníků. KIRÁĽOVÁ [5] definuje destinaci cestovního ruchu jako přirozený celek, který má z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací. Dále se odvolává na vyjádření WTO, podle níž představuje destinace místo s atraktivitami, s nimi spojenými zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník nebo skupina cestovního ruchu vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh. V své knize se odkazuje na dílo D. Buhalise, který definuje šest charakteristických komponentů, označovaných šest A, každé destinace 2 : attractions primární nabídka cestovního ruchu, která množstvím, kvalitou a atraktivitou vyvolává návštěvnost (přírodní, kulturně-historický potenciál), accessibility a ancillary services všeobecná infrastruktura, která umožňuje přístup do destinace, pohyb za atraktivitami destinace, patří sem také služby využívané především místními obyvateli (telekomunikační, zdravotnické, bankovní), 2 Citováno z díla: BUHALIS, D.: Marketing the Competitive Destination of the Future. In: Tourism Management: Research Policie Practise, 1/
13 amenities suprastruktura a infrastruktura cestovního ruchu, které umožňují pobyt v destinaci a využití jejích atraktivit (ubytovací, hostinská, sportovněrekreační, kulturně-společenská a jiná zařízení), available packages připravené produkty a produktové balíčky, activities rozmanité aktivity. Pro srovnání PALATKOVÁ [11] destinací rozumí svazek různých služeb koncentrovaných v určitém místě nebo oblasti, jež jsou poskytovány v návaznosti na potenciál cestovního ruchu daného místa nebo oblasti. Podle autorky představují atraktivity destinace její podstatu a hlavní motivační stimul návštěvnosti. Taktéž zmiňuje definici podle WTO, která destinaci chápe jako geografický prostor (stát, místo, region), který si návštěvník 3 vybírá jako svůj cíl cesty. PALATKOVÁ [11] se ve své knize odkazuje na německé autory H. Bartla a F. Schmidta, kteří označují destinace cestovního ruchu za vzájemně si konkurující jednotky, mající společný cíl (prodej služeb) v destinaci a jež plní řadu funkcí 4 : marketingová, nabídková, zastoupení různých zájmových skupin, plánovací. Jako geografický prostor, který host volí jako cíl účasti na cestovním ruchu, označuje destinaci ve své knize HESKOVÁ [2]. Destinace podle ní zahrnuje komplex služeb pro potřeby cestovního ruchu. Obecně je chápána jako směrování, cíl cesty, místo navštívené účastníkem cestovního ruchu. Naproti tomu staví konkrétní definici destinace ces- 3 PALATKOVÁ [13] pro vysvětlenou uvádí i definici pojmu návštěvník je podle WTO. Z mezinárodního pohledu osoba cestující do jiné země, než je ta, v níž má své trvalé bydliště, na dobu kratší jednoho roku za účelem cesty jiným ne vykonávání výdělečné činnosti v navštívené zemi. Z domácího pohledu jde o osobu s trvalým bydlištěm v dané zemi cestující na jiné místo mimo své bydliště na dobu kratší šesti měsíců a účel cesty je jiný než výkon výdělečné činnosti. 4 Citováno z díla: BARTL, H. SCHMIDT, F.: Destination Management. Institut für regionale innovation, Wien
14 tovního ruchu podle WTO jako místo s vhodnými atraktivitami ve spojitosti se zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina zvolí pro návštěvu Typologie destinací V souvislosti s problematikou cestovního ruchu se nehovoří o destinacích v obecném smyslu, ale s postupem času a v důsledku stále větší důležitosti a pozornosti věnované cestovnímu ruchu a destinacím vůbec, došlo k vytvoření typologie destinací na základě různých kategorií. Podle KIRÁĽOVÉ [5] jsou v praxi obvyklým kritériem vymezení typu destinace nejtypičtější atraktivity primární či sekundární nabídky. Je běžné, že jednotlivým destinacím často odpovídá více destinačních typů. Autorka rozlišuje primární a sekundární nabídku, důležitou pro rozvoj cestovního ruchu v destinaci, která dokáže přilákat návštěvníky a posléze je schopna uspokojit jejich požadavky a potřeby. Jednotlivé složky nabídky vymezuje: Komponenty primární nabídky cestovního ruchu jsou utvářejícími podmínkami pro uspokojení potřeb a požadavků návštěvníků destinace. Struktura, rozmístění a úroveň sekundární nabídky cestovního ruchu je určujícím faktorem využitelnosti destinace pro aktivity cestovního ruchu. Dále uvádí několik příkladů typologie destinací. Cituje rozdělení D. Buhalise na základě hlavní atraktivity, kterou destinace nabízejí, a to na typ 5 : městský, autentický třetí svět, přímořský, jedinečný, horský, exotický, venkovský, exkluzivní. 5 Citováno z díla: BUHALIS, D.: Marketing the Competitive Destination of the Future. In: Tourism Management: Research Policie Practise, 1/
15 Zmiňuje se i o typologii E. Lawse, a to podle aktivit, které je možné v daných destinacích provádět, provozovat či uskutečňovat 6 : hlavní města, rozvinutá tradiční centra cestovního ruchu, střediska cestovního ruchu, účelově vybudované resorty (např. Disneyland). Na základě předběžného průzkumu úrovně řízení cestovního ruchu na úrovni obcí České republiky byla použita typologizace destinací podle aktivit a atraktivit. Podle tohoto výzkumu KIRÁĽOVÁ [5] uvádí, že destinace cestovního ruchu byly rozděleny na typy: lázeňský, přírodní, u vodní plochy, venkovský, kulturně-poznávací, historický, zimních sportů, náboženský (poutní), rekreační, příhraniční, atrakční. Destinace jsou na trhu cestovního ruchu nabízené různým segmentům turistů a návštěvníků s důrazem na jednotlivé aktivity a atraktivity. V zájmu snížení vlivu sezónnosti se často typologizaci snaží zabránit. V této souvislosti autorka doporučuje spíš členění podle aktivit, které je možné v destinaci cestovního ruchu uskutečňovat Překážky členění destinací Velikost destinace a její prostorové vymezení může někdy narážet na administrativní hranice, na jejichž základě jsou destinace definovány a prodávány. Na základě tohoto PALATKOVÁ [11] zmiňuje členění destinací na mezinárodní, národní, regionální a lokální. Tento fakt potvrzuje ve své knize i HESKOVÁ [2]. Ta říká, že území destinace 6 Citováno z díla: LAWS, E.: Tourist Destination Management. London, Routledge
16 nemusí být vždy totožné s administrativním členěním států, regionů apod. V praxi to bývá vedle administrativního určení území i členění podle dalších kritérií, z nichž jedním z nich mohou být marketingové světové oblasti. HORNEROVÁ a SWARBROOKE [4] v této souvislosti poukazují na skutečnost, že destinace existují na různých geografických úrovních, které jsou spolu ve vzájemných vztazích. V evropském kontextu turisté mohou považovat celý kontinent za jednu destinaci, jiní hovoří o jedné zemi jako o destinaci, regiony rovněž mohou být považovány za destinaci, nakonec jsou zde jednotlivá střediska a města vystupující jako destinace. Česká centrála cestovního ruchu Czech tourism -- vymezila v rámci České republiky marketingové turistické regiony Praha, Praha a okolí, Jižní Čechy, Šumava, Plzeňsko, Západočeské lázně, Severozápadní Čechy, Český sever, Český ráj, Východní Čechy, Vysočina, Jižní Morava, Střední Morava, Severní Morava a Slezsko, Krkonoše. Pro účely cestovního ruchu a pro zjednodušení řízení, bývá destinace dále členěna do tzv. přirozených turistických regionů. Ty by měli ctít základní jednotící principy: Být založeny s ohledem na věcné jednotící prvky mnohé ze stávajících okresů mají podobnou, nebo úplně totožnou turistickou nabídku. Být geograficky/prostorově scelené. Být administrativně identifikovatelné jeví se nezbytné definovat turistický region výčtem konečného počtu skladebných jednotek, v tomto případě obcí. Usnadňuje to alokaci zdrojů Sdružení cestovního ruchu Ve sdružení cestovního ruchu by podle KIRÁĽOVÉ [5] měly být zastoupeny podnikatelské subjekty, občanské a kulturní organizace, orgány státní správy a místních samospráv a obyvatelé destinace. Efektivní koordinace zájmů a činností všech zapojených stran je jednou z podmínek bezproblémového rozvoje cestovního ruchu v destinaci. 12
17 Úlohou sdružení cestovního ruchu je: koordinace řízení cestovního ruchu v destinaci, optimalizace vlivů cestovního ruchu na destinaci v zájmu zajištění udržitelné rovnováhy mezi ekonomickým užitkem a sociálně-kulturními náklady a náklady na životní prostředí, zvyšování dlouhodobé prosperity místních obyvatel, maximalizace uspokojení návštěvníka, vytváření souborného produktu, produktových řad a jejich komponentů včetně podpory prodeje produktu, tvorba cenových strategií, komunikace s návštěvníky a partnery, zavádění moderních technologií do praxe, maximalizace multiplikačního efektu cestovního ruchu v destinaci apod Produkt destinace Službu či soubor služeb schopný uspokojit potřeby zákazníka nazýváme produktem cestovního ruchu. Prostřednictvím produktu se region/destinace prodává a získává své turisty a návštěvníky. Produkt není jen turistický program, ale jde také o stanovení způsobu odbytu a zajištění zpětné vazby a monitoringu. V obecném pojetí je podle HESKOVÉ [2] produktem cestovního ruchu vše, co je nabízeno na trhu cestovního ruchu, má schopnost uspokojit potřeby návštěvníků a vytvořit tak komplexní soubor zážitků. Jedná se o soubor především služeb, které produkuje a nabízí cílové místo a podniky a instituce cestovního ruchu. KIRÁĽOVÁ [5] kontruje, že produkt je všeobecný termín pro všechno, co sdružení cestovního ruchu nabízí současným i potenciálním návštěvníkům. PALATKOVÁ [11] dodává, že produkt cestovního ruchu se vyznačuje průřezovostí, kdy spojuje ubytovací, stravovací a dopravní služby, služby turistických atrakcí, agentů a touroperátorů, organizací destinačního manage- 13
18 mentu apod. KIRÁĽOVÁ [5] předkládá pohled návštěvníka, který destinaci chápe jako komplex vhodný nebo nevhodný na uspokojení svých potřeb a požadavků. Pro takového návštěvníka je produktem to, co si po návštěvě destinace může odnést do místa svého bydliště, tj. splnění tužeb, zážitek, zkušenost. PALATKOVÁ [11] doplňuje, že každý produkt cestovního ruchu je nutně unikátní ve vztahu ke každému klientovi. Destinace jako produkt by neměla být omezena na pouhý fyzický a funkční inventář, ale je považována za soubor tří základních složek 7 : 1. (ne)turistická zařízení v destinaci, 2. vnímání těchto zařízení potenciálními klienty, 3. konzumace zařízení a získávání zkušeností během pobytu klienta. Produkt destinace se odvíjí od přirozených kulturně-historických a přírodních předpokladů nebo může být výsledkem dodatečných, tzv. umělých aktivit, vytvářejících materiálně-technickou základnu, resp. nabídku. Vedle této stručné definice uvádí, že zdroje destinace lze rozdělit do tří skupin: 1. fyzické, 2. sociálně-kulturní, 3. ekonomické. Produkt destinace je podle autorky vždy chápán jako kombinace dvou rovin: 1. rovina fyzická souhrn původních nebo odvozených předpokladů, 2. rovina symbolická souhrn iluzí, fantazie, představ a snů. KIRÁĽOVÁ [5] předkládá několik definic pojmu produkt destinace cestovního ruchu: Souborné spektrum zkušeností složené ze zkušeností s ubytováním, s přírodními a jinými zdroji, zábavou, dopravou, stravováním, rekreací a jinými atraktivitami. Uspokojení potřeby po určité zkušenosti; výsledek je neviditelný a prakticky neměřitelný, ale je to produkt. 7 Citováno z: ASGWORTH, G. J., DE HAAN, T. Z.: Uses und Users of the Tourist-Historic City. Field Studies Series 8. Grouingen, GIRUG
19 Balík hmotných a nehmotných statků, sestavený na základě podmínek možností destinace; návštěvník takový balík chápe jako zkušenost za určitou cenu. Komplex zkušeností, které návštěvník nabyl od momentu, kdy opustil svůj byt, po moment, kdy se do bytu vrátil. Autorka uvádí konkrétní příklad: pro pobyt v destinaci si návštěvník nekupuje hotelový pokoj a sedadlo v letadle zvlášť, ale jako součást určitého produktového balíčku souborného produktu cestovního ruchu, který sestává z několika součástí: primární nabídka destinace ovlivňuje motivaci a determinuje výběr destinace návštěvníků; zahrnuje základní složky produktu destinace přírodní, kulturně-historický a kulturně-společenský potenciál, sekundární nabídka destinace vytváří podmínky pro pobyt a umožňuje využít primární nabídku destinace; představuje prostředky ke splnění potřeb, tužeb a očekávání účastníků cestovního ruchu přijíždějících do vybrané destinace; tvoří ji turistická supra a infrastruktura a všeobecná infrastruktura, přístupnost destinace náklady, rychlost a pohodlí návštěvníka při dosažení destinace, image destinace, přiměřená cena suma nákladů vynaložených na cestu, ubytování, stravování a ostatní služby v destinaci, a je ovlivněna sezónou, výběrem aktivit, kurzem měny, vzdáleností od destinace, způsobem dopravy, výběrem destinace i zařízení cestovního ruchu. Z uvedených definic autorka odvozuje základní vlastnosti, kterými musí souborný produkt cestovního ruchu disponovat, a to: užitečnost, dosažitelnost, použitelnost. 15
20 KIRÁĽOVÁ [5] dodává, že úspěch destinace na trhu cestovního ruchu závisí na tom, zda odpovídá požadavkům a nárokům kladeným na souborný produkt a jestli disponuje uvedenými vlastnostmi. Produktové balíčky Tvorba takových balíčků je v cestovním ruchu velmi rozšířená a populární. Podle KI- RÁĽOVÉ [5] se jedná o výhodnou nabídku, která má návštěvníky stimulovat ke koupi. Balíček vždy obsahuje několik komponentů produktu, jejichž individuální cena je vyšší než cena balíčku, jehož jsou součástí. Návštěvníci destinace při koupi balíčku šetří svůj čas při plánování pobytu v destinaci. Navíc mají možnost zakoupit si specializované balíčky podle svých zájmů. Při tvorbě produktové strategie je nutné rozlišovat tří složky: 1. Produktový mix: jeho součástí jsou produktové řady a komponenty produktu, které může destinace návštěvníkům nabídnout, obvykle zahrnuje všeobecný, očekávaný a potenciální produkt, je určen vybranému segmentu trhu, produktový mix bude úspěšný, jen když dokáže uspokojit potřeby a požadavky tohoto segmentu. 2. Produktové řady: sestávají se z komponentů, které poskytují stejné zkušenosti nebo jsou určeny tomu samému cílovému segmentu. 3. Komponenty produktu: konkrétní součásti produktové řady Autorka doplňuje, že při tvorbě strategie produktového mixu je možné produktový mix rozšířit přidáním produktové řady, prodloužit přidat k existujícímu mixu další atraktivity, události, nebo prohloubit apod. 16
21 Vedle produktu cestovního ruchu se setkáváme s pojmem program, což je aktivní nebo pasivní činnost určená pro využití ve volném čase. Program a vše s ním související lze běžně objednat, případně mezi sebou kombinovat. Programy nejsou přímo vázány na služby ubytovací a stravovací, ale mohou být zájemcům nabízeny ve společném balíčku služeb. Dlouhodobé i krátkodobé programy sportovní, kulturní, odborné i tématické jsou produktem domácího cestovního ruchu. Jsou organizovány přímo v místě konání a jsou nabízeny jednotlivcům i skupinám, individuálně nebo s průvodcem. Mohou být vázány na určitý region či sezónu a pravidelně se opakovat. Mohou být také nadregionální a s variabilními komponenty, bez ohledu na sezónu SWOT analýza destinace Prvním krokem k určení současné pozice destinace na trhu cestovního ruchu je právě SWOT analýza. KIRÁĽOVÁ [5] říká, že určení silných a slabých stránek destinace znamená odpovědět na otázku: Z čeho se skládá nabídka destinace na trhu cestovního ruchu? V případě příležitostí a ohrožení nabídky destinace na trhu otázka zní: Co ovlivňuje úspěšnost nabídky destinace na trhu a v jakém směru? Silné stránky představují výhody destinace oproti konkurenci na trhu cestovního ruchu. Slabé stránky naopak představují nevýhody, je třeba je co nejdříve odhalit, snížit jejich vliv na minimum, případně je celkem odstranit. Výsledkem analýzy silných a slabých stránek destinace a porovnání s konkurencí je odhalení specifické přednosti destinace, kterou se výrazně odlišuje od konkurenčních destinací. Specifická přednost je základem pro zaujetí pozice destinace na trhu cestovního ruchu. Příležitosti destinace na trhu cestovního ruchu představují nejen výhody vyplývající ze silných stránek, ale i výhody vyplývající z vnějšího prostředí destinace, v případě, že je možné je využít. Ohrožení destinace na trhu cestovního ruchu obvykle vyplývají z jejich slabých stránek, resp. z nevýhod v rámci vnějšího prostředí. Je nezbytné získávat infor- 17
22 mace o makroekonomických faktorech ovlivňujících destinaci (ekonomických, kulturně-sociálních, politických, technologických a ekologických), informace týkající se existujícího i potenciálního trhu a vyhodnotit nejsilnější konkurenty a na základě toho odhadnout příležitosti a ohrožení destinace na trhu. 3.3 Destinační management Vymezení a principy destinačního managementu Management je pojem, který v dnešní době prostupuje všemi sférami společnosti. KO- ONTZ a WEIHRICH [6] ve své knize konstatují: Od doby, kdy lidé začali vytvářet skupiny, aby dosáhli cílů, kterých nemohli dosáhnout jako jednotlivci, se stalo řízenínezbytné pro zabezpečení koordinace individuálních úsilí. PALATKOVÁ [11] ve své knize poukazuje na vývoj destinačního managementu. Tvrdí, že trend managementu destinací směřoval v posledních desetiletích od tzv. politického managementu destinací přes management destinací chápaný jako prosté zázemí pro obchodní organizace až k prosazování managementu destinace jako činitele vytváření a realizace obchodu. Rychlý rozvoj informačních technologií během posledních deseti let znamená novou příležitost pro rozvoj managementu destinace. Při vyjádření významu destinačního managementu se autorka odkazuje na dílo H. Bartla a F. Schmidta 8, podle nichž se jedná o strategii a cestu pro silné regiony, které mají odvahu ke koncentraci sil pro společný rozvoj, organizaci a aktivní prodej svých klíčových konkurenčních výhod. Touto cestou vznikají destinace nabízející klientovi perfektně zorganizovaný řetězec služeb odpovídající jeho volbě, který zahrnuje celý proces od informace a pohodlnou rezervaci přes bezchybný průběh pobytu až po návrat domů. 8 Citováno z díla: BARTL, H. SCHMIDT, F.: Destination Management. Institut für regionale innovation, Wien
23 Poněkud více vědecký přístup k definici používá HESKOVÁ [2], která za destinační management považuje proces vytváření a řízení silných, tržně orientovaných a systémově řízených jednotek destinací. Destinační management je tedy souborem řídících opatření a nástrojů, které jsou využívány v oblasti plánování, organizování, promotion a rozhodovací procesy. Vymezuje rovněž základní okruhy činností řešené destinačním managementem: 1. rozvoj v souladu s trvalou udržitelností životního prostředí, 2. vytyčování ekonomických cílů, 3. sociálně-kulturní sféra, 4. vnitřní a vnější komunikace. Pro úplnost dodává, že management destinací je strategií rozvoje, která reaguje na požadavky mezinárodního globálního trhu, směřuje k silným jednotkám, strategicky řízeným a konkurenceschopným. Autorka zdůrazňuje skutečnost, že výrazným prvkem v managementu destinace je vysoká míra spolupráce a kooperace jednotlivých subjektů účastnících se na řízení destinace. Internetové zdroje definují destinační management jako soubor technik, nástrojů a opatření používaných při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v dané destinaci za účelem dosažení jeho udržitelného rozvoje a zachování konkurenceschopnosti na trhu. Výsledkem procesu pak jsou: udržitelné a konkurenceschopné produkty cestovního ruchu, společně sdílené logo a společná značka kvality, společný (sdílený) informační a rezervační systém, tvorba cenové politiky, provádění výzkumu a sběru statistických dat z oblasti cestovního ruchu, iniciace partnerství soukromého a veřejného sektoru cestovního ruchu, podpora vzniku profesních celků, sdružení a organizací. 19
24 Jiný z internetových zdrojů vymezuje toto odvětví managementu jako systém řízení a organizace cestovního ruchu v turistické destinaci založený na spolupráci poskytovatelů služeb, to znamená na spolupráci komerčních subjektů, neziskových organizací a státních institucí. Základem je komunikace a marketingové řízení. Zaměření činnosti nositele destinačního managementu (např. cestovní kancelář) se v dané turistické oblasti ubírá především ke koordinaci tvorby a prodeje turistických produktů, k aktivnímu prodeji destinace, k jejímu prosazení na trhu cestovního ruchu a k provádění výzkumu a sběru informací a statistických dat. Destinační management zaměřený na turisty a cestovní ruch realizují města nebo regiony mající předpoklady a vnitřní zdroje pro rozvoj určitého druhu cestovního ruchu. Toto uvádí na svých stránkách další internetový portál a dodává, že podle profilu města nebo regionu a jeho nabídky dochází k tvorbě strategie destinace cestovního ruchu. Města s ucelenou atraktivní nabídkou produktů a služeb cestovního ruchu se zaměřují na externí komunikační politiku (propagaci), města s předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, ovšem s nerozvinutou či nedostatečnou nabídkou, provádějí podporu podnikání v cestovním ruchu nebo vytvářejí specifické produkty či produktové balíčky Organizace destinačního managementu Základními stavebními jednotkami nabídky a konkurenčního boje na trhu cestovního ruchu jsou destinace. Ty, vzhledem k důležitosti jejich postavení, musejí být profesionálně řízeny a organizovány. K zabezpečení těchto a dalších funkcí slouží společnosti destinačního managementu (DMC), které jsou podporovány a financovány nejsilnějšími partnery destinace. Hlavní role DMC podle PALATKOVÉ [11] spočívá ve spojení relativně samostatných a právně zcela autonomních poskytovatelů služeb do jednoho celku, který vystupuje jednotně a je orientován na prodej klíčových produktů destinace. Cílem takového celku je potom koordinace a kooperace, tvorba vhodných řetězců služeb a vy- 20
25 tváření zážitků pro cílové skupiny klientů při získávání vlivu a dosažení kontroly nad jednotlivými dílčími službami. PALATKOVÁ [11] uvádí, že DMC působí v pěti hlavních oblastech 9 : 1. Organizuje, koordinuje vertikální a horizontální spojení subjektů s cílem jednotného, flexibilního a trhem řízeného dynamického, konkurenceschopného celku. 2. Kriticky srovnává úroveň destinace s nejlepšími destinacemi s cílem většího užitku pro klienta a zeštíhlení potřebných procesů. 3. Odpovídá za plnění základních funkcí řízení turismu v destinaci. Působí na poskytovatele služeb ne jako zájmová organizace, ale jako společný podnik poskytovatelů služeb, kteří ji financují. 4. Plnění nabídkové funkce. 5. Plnění marketingové funkce. Společnost destinačního marketingu je nenahraditelná ve své roli propagace identity a image destinace jako celku. Důvodem je fakt, že většinou žádný z privátních subjektů nemůže tímto způsobem zemi nebo region zastupovat. Neschopnost trhu vytvořit samovolně zdroje potřebné pro marketing destinace bývá označován jako tržní selhání, k jehož řešení se využívá tří postupů: 1. Vytvoření vlastní marketingové agentury z prostředků privátních subjektů prodávajících destinaci. 2. Intervence veřejného sektoru, jejímž výsledkem jsou veřejně financované organizace destinačního marketingu, podnikatelské subjekty, místní úřady nebo jiné organizace přebírající zodpovědnost za marketing destinace. 3. Kombinace privátního a veřejného způsobu financování s jednoznačným trendem směřování k financování z privátních zdrojů. 9 Citováno z díla: BARTL, H. SCHMIDT, F.: Destination Management. Institut für regionale innovation, Wien
26 PALATKOVÁ [11] uvádí odlišnosti DMC od tradičních turistických organizací 10 : 1. DMC se koncentrují na rozvoj a organizaci klíčových produktů a jejich prosazení na trhu cestovního ruchu. 2. DMC jsou flexibilní, štíhlé organizace zaměřené na šest klíčových momentů destinačního managementu. Řadu činností mohou přenést na externí partnery bez zbavení se odpovědnosti za tyto činnosti. 3. DMC zajišťují prosazení produktu na trhu, koordinují jeho umisťování a prodej a rovněž samy prodávají. Orientují se na přání klientů a partnerů. 4. DMC mohou jednat tržně a s možností sankcí, poněvadž mají oprávnění prosadit a umístit produkt na trh. 5. DMC jsou sestavovány a financovány nejsilnějšími partnery v regionu. Obsazení nejvýznamnějších kontrolních a vedoucích funkcí probíhá na základě hodnocení odborných znalostí a významu vybraných osob. 6. DMC nabízejí svému managementu srovnatelné pracovní podmínky jako v jiných odvětvích hospodářství. 7. DMC pracují decentralizovaně, pokud jsou do strategických rozhodnutí zapojeni nejsilnější regionální partneři. 8. DMC mění destinaci na samostatnou, řiditelnou, dynamickou, učící se jednotku. 9. DMC vystupují jako správci destinace a starají se o optimální vztahy mezi partnery v regionu. Pravděpodobně nejvýraznější odlišností je možnost komerčních aktivit, tedy prodej produktů destinace, což je všeobecně uznávaný trend managementu destinací. Společnost destinačního managementu, státní, polostátní nebo s převažujícím privátním podílem, je základním řídícím prvkem destinace na několika možných úrovních: lokální turistická organizace např. Destinační management města Český Krumlov, Visit London, Tourismusregionalverband Süd-Weststeiermark,, 10 Citováno z díla: BARTL, H. SCHMIDT, F.: Destination Management. Institut für regionale Innovation, Wien
27 regionální turistická organizace např. Jihočeská centrála cestovního ruchu, Centrála cestovního ruchu Jižní Morava, Balaton Tourism, VisitScotland,, národní turistická organizace např. CzechTourism, HungaryTourism, British Tourist Autory, Österreich Werbung,, kontinentální turistická organizace. 3.4 Marketing v cestovním ruchu Základní teze marketingu cestovního ruchu Marketing cestovního ruchu je podle MORRISONA [10] plynulý proces probíhající v dílčích krocích, prostřednictvím něhož management v odvětví cestovního ruchu plánuje, zkoumá, naplňuje, kontroluje a vyhodnocuje činnosti navržené k zajištění jak zákazníkových potřeb a skrytých přání, tak i cílů organizace. K dosažení největší účinnosti vyžaduje marketing úsilí každého jednotlivce a jeho účinnost se může dále zvýšit či snížit činností dalších komplementárních organizací. Předmětem a náplní marketingu cestovního ruchu jsou potřeby a jeho podstata spočívá v nacházení možností, jak tyto potřeby uspokojit účastí na cestovním ruchu. Rozsah tohoto uspokojení potřeb je úzce spojen s dosaženou životní úrovní obyvatel. Důvodem je fakt, že jen ve spotřebě dochází k hodnocení, zda potřeba byla či nebyla uspokojena. KIRAĽOVÁ [5] upozorňuje na to, že při aplikaci marketingu v cestovním ruchu je nutné vycházet především z následujících specifik cestovního ruchu: cestovní ruch je výrazně závislý na geografickém prostředí, danosti geografického prostředí jsou předpokladem pro výběr vhodné cílové skupiny, která bude své potřeby v uvedeném prostředí uspokojovat, v cestovním ruchu vystupují jako subjekty trhu, kromě podniků cestovního ruchu, i destinace cestovního ruchu světadíl, stát, region, středisko; rozvoj cestovního ruchu je podmíněn vhodným politicko-správním prostředím, 23
28 podstatou cestovního ruchu je uspokojování specifických potřeb člověka, potřeby se v cestovním ruchu uspokojují zbožím a službami různých odvětví činnosti, které na sebe navazují, často na sobě závisí a jsou tudíž vnímány jako komplex služeb, poznání uvedených potřeb umožňuje co nejvíc přizpůsobit produkt potřebám a požadavkům vybrané cílové skupiny, produkt cestovního ruchu nelze vyrábět na sklad, v cestovním ruchu se projevuje, především v důsledku sezónnosti, ale i v souvislosti s módností, tradicemi a dalšími nepředvídatelnými faktory, zvýšená kolísavost mezi poptávkou a nabídkou, poptávka je v cestovním ruchu výrazně ovlivňována fondem volného času, disponibilními příjmy potencionálních účastníků cestovního ruchu, cenovou hladinou nabízených služeb, životním stylem, rozvojem techniky apod., nabídku v cestovním ruchu ovlivňuje rozvoj a využívání techniky a technologií, těsný vztah mezi nabídkou a poptávkou se projevuje především při změně cen nabídky a při změně objemu disponibilních příjmů potencionálních účastníků cestovního ruchu, pro cestovní ruch je charakteristický vysoký podíl živé práce. MORRISON [10] vymezuje pět typických přístupů k marketingu cestovního ruchu: 1. Používání více než jen 4P produkt, price, place, promotion jsou v oblasti cestovního ruchu doplněny o další 4 kategorie people (lidé), partnership (spolupráce a kooperace), packaging (tvoření balíčků), programming (programování, resp. tvorba projektů). 2. Větší význam ústní reklamy možnosti zákazníků vyzkoušet předem služby před jejich nákupem jsou omezené. Zde platí pravidlo: musíš koupit, abys vyzkoušel. V tomto ohledu získává na významu ústní reklama, i když ve své podstatě nejde o reklamu. Protože existuje pouze malá příležitost k jejich vyzkouše- 24
29 ní či ověření předem, lidé se musí částečně spoléhat na rady jiných, včetně svých přátel, příbuzných atd. 3. Používání emotivní přitažlivosti propagace zákazníci používají, díky nehmotnému charakteru služeb mnohem více emotivního, iracionálního rozhodování při jejich nákupu. Společnosti se musí zlidštit, aby se s nimi zákazníci ztotožnili, musí být přidáno kouzlo osobnosti personifikace. 4. Složitější ověřování inovací služby lze kopírovat mnohem snadněji než zboží a to je také důvod pro to, aby firmy v oblasti cestovního ruchu byly neustále připraveny měnit a inovovat služby zákazníkům. 5. Rostoucí význam dobrých vztahů s komplementárními firmami klíčem k úspěchu je vědomí, že všechny okolní firmy bezprostředně ovlivňují spokojenost našich zákazníků. Nestačí zajišťovat trvalou kvalitu vlastních služeb, ale je nutné dbát na to, aby se ostatní obchodní partneři chovali stejně. Specifické rysy marketingu v cestovním ruchu podle MORRISONA [10] jsou: 1. Krátká expozitura služeb oproti používání spotřebního zboží je v cestovním ruchu jako ve specifické službě daleko kratší čas na udělání dobrého či špatného dojmu na zákazníka. 2. Emoce a psychická pohoda zákazníka má daleko nejvyšší vliv při nákupu služeb a v rozhodování a to před pobytem, v průběhu i po něm. 3. Větší význam vnější stránky poskytovaných služeb zákazníci při nákupu mnohem více spoléhají na hmatatelné záchytné body nebo důkazy. Kombinovaný efekt těchto hmatatelných důkazů podmiňuje jejich hodnocení kvality. Zákazníci si musí být jisti, že celá vnější stránka je zajišťována trvale a že přesně odpovídá kvalitě poskytovaných osobních služeb. 4. Vysoký důraz na úroveň a image poskytovaných služeb je nezbytný z hlediska zapamatování si obrázku (vzpomínky). 5. Distribuční kanály jsou velmi komplikované a neustále se mohou měnit - distribuce se děje přes zprostředkovatele cestovního ruchu a jiné subjekty. 25
30 6. Vysoká závislost na komplementárních subjektech, se kterými dohromady vytváříme balíčky nabídek. Takové firmy se navzájem doplňují a jsou na sobě závislé. Celková úroveň spokojenosti turistů je závislá na zkušenostech, které mají s činností všech zainteresovaných firem. 7. Snadná napodobitelnost služeb je obtížné službu ochránit před konkurencí. 8. Problémy vyplývající ze sezónnosti od rozhodnutí po užití služby je dlouhá doba a kapacity se nedají jednoduše navyšovat, v období mimo sezónu je obtížné kapacity využít Marketing služeb S rozvojem hospodářství a ekonomik, technologií, společnosti, její životní úrovně, potřeb a požadavků došlo k postupnému posunu důrazu na hospodářskou produkci z výrobního sektoru směrem k sektoru služeb. Ve všech rozvinutých evropských státech lze tento komplexní rozvoj služeb podložit statistikami o zaměstnanosti a platební bilanci. Předpokládá se, že celá evropská populace bude více bohatnout a stále více ze svých příjmů vynakládat na služby. KOTLER [7] ve své knize definuje službu jako jakoukoliv činnost nebo schopnost, kterou může jedna strana nabídnout druhé straně. Služba je ve své podstatě nehmotná a nevytváří žádné hmotné vlastnictví. Její poskytování se může, ale nemusí vázat s hmotným produktem. Pro příklad HLADKÁ [3] doplňuje dělení služeb podle různých hledisek, např.: 1. Základní ubytovací, stravovací, dopravní. 26
31 2. Doplňkové obchodní, sportovně-rekreační, společensko-kulturní, lázeňsko-léčebné, směnárenské, zprostředkovatelské, horská služba. HESKOVÁ [2] vidí hlavní charakteristiky služeb cestovního ruchu, kterými se odlišují od služeb v ostatních odvětvích, takto: jsou výsledkem činnosti mnoha odvětví, která se podílejí na zabezpečení účasti klientů na cestovním ruchu, realizace má charakter služeb osobních, poskytování, realizace a spotřeba služeb je místně a časově propojena. KIRAĽOVÁ [5] to rozvádí ještě více podrobněji. Podle ní jsou služby cestovního ruchu specifické dalšími charakteristikami, které se k jejich poskytování a koupi vážou: zvýšená míra emocionálních i iracionálních faktorů při koupi, důraz na ústní reklamu, rostoucí nároky na jejich jedinečnost, důležitost image při koupi, důležitost zprostředkovatelů prodeje vyplývající z časového nesouladu mezi koupí a spotřebou služby, zvýšená potřeba kvalitních podpůrných materiálů, prudký nárůst využívání informačních technologií při porovnávání konkurenceschopných nabídek a následném rozhodování o koupi, což motivuje poskytovatele k stále novým aktivitám podpory prodeje, zvláštní důraz na komunikační dovednosti poskytovatelů služeb. 27
32 HESKOVÁ [2] v souvislosti s produktem cestovního ruchu používá následující schéma služeb v cestovním ruchu: Služby v cestovním ruchu služby v cestovním ruchu ostatní služby dodavatelské služby zprostředkovatelské služby specializované služby služby místní infrastruktury informační informační informační informační dopravní cestovních kanceláří pojišťovací obchodní ubytovací cestovních agentur směnárenské komunální stravovací pasových orgánů zdravotnické sportovněrekreační celních orgánů policejní kulturněspolečenské záchranné lázeňské poštovní kongresové telekomunikační venkovského cest. ruchu průvodcovské asistenční animační 28
33 Teoretici marketingu se shodují v tom, že služby mají vlastnosti, které je oddělují od výrobků. HORNEROVÁ a SWARBROOKE [4] je shrnují následovně: nehmotnost, neoddělitelnost, různorodost, dočasnost, neexistence vlastnictví Marketing destinace Destinační marketing a management podle HESKOVÉ [2] přestavuje soubor činností na vybraných úrovních řízení a koordinace, strategického plánování, různých forem spolupráce na úrovni mikroregionů a regionů, využívání podpůrných fondů. Dále zdůrazňuje, že cestovní ruch se může v mnoha destinacích stát nosným prvkem rozvoje. Z pohledu destinačního managementu je cestovní ruch společně s dalšími aktivitami součástí komplexního produktu, který tvoří a představuje celá destinace. PALATKOVÁ [11] při definici marketingu destinace zmiňuje jeho pět charakteristik 11 : 1. filozofie orientace na klienta, 2. používání analytických postupů a konceptů k poměření marketingových aktivit, 3. marketingový výzkum, 4. přijetí strategických rozhodnutí a plánovací funkce, 5. organizační připravenost a požadavek na splnění marketingového plánu. KIRAĽOVÁ [5] poukazuje na to, že podstata marketingu destinace spočívá v orientaci všech zainteresovaných subjektů na uspokojování potřeb a požadavků návštěvníků destinace za účelem dosažení zisku. Rovněž naráží na skutečnost, že úspěch destinace 11 Citováno z díla: SEATON, A. V. BENNETT M. M.: The Marketing of Tourism Products: Concepts, Issues and Cases. International Thomson Business Press, London
34 na trhu cestovního ruchu závisí na schopnosti identifikovat vlastní nabídku produkt, potencionální návštěvníky, cílový trh, ohrožení a příležitosti na trhu a způsob, jak potenciální návštěvníky aktivizovat k návštěvě destinace. Úlohu marketingu destinace jako důležitého nástroje pronikání destinací na mezinárodní i domácí trh cestovního ruchu na regionální, lokální i národní úrovni zdůrazňuje PA- LATKOVÁ [11]. Marketing destinací propojuje strategickou, taktickou i administrativní rovinu s přihlédnutím k potřebám transformace na nové podmínky trhu cestovního ruchu. Rovněž zmiňuje důležitost úlohy národní/regionální/lokální turistické organizace v marketingu destinace na národní/regionální/lokální úrovni. Ve svém díle uvádí dvě definice marketingu destinace cestovního ruchu jako: 1. Filozofii řízení destinace, stanovující na základě spotřebitelské poptávky zjištěné výzkumem a předpověďmi umístění produktu destinace na trh s cílem realizace maximálního zisku. 2. Řízený a cílený souhrn aktivit, vyžadujících cíle destinace s potřebami klientů. Specifika marketingu destinace vyplývají ze specifik trhu cestovního ruchu, jeho struktury, heterogenity a rovněž z charakteru služeb turismu 12 : Turismus bývá označován jako průmysl, resp. ekonomika v širším pojetí, což vzhledem k jeho ekonomickému významu není přehnané. Avšak s přihlédnutím k faktu, že tento velmi heterogenní celek se skládá z velkého množství menších subjektů a sektorů, je síla těchto oddělených částí velmi malá ve srovnání s homogennějšími odvětvími (např. automobilový průmysl). Služby cestovního ruchu se vyznačují nehmatatelností, vysokou mírou heterogennosti a subjektivitou vnímání a poskytování stejné služby, neoddělitelností místa, času čerpání a poskytování služby. Dalším specifikem je dočasné vlastnění a zánik služby, pokud není poskytnuta v daný moment. 12 Citováno z díla: SEATON, A. V. BENNETT M. M.: The Marketing of Tourism Products: Concepts, Issues and Cases. International Thomson Business Press, London
7. DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU
7. DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU - je přirozeným celkem, který m{ z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací - územní celek (geografický prostor), který
VíceOrganizace a řízení cestovního ruchu
1. Mezinárodní kolokvium o cestovním ruchu 9. 10. září 2010, Pavlov Organizace a řízení cestovního ruchu Ing. Bc. Andrea Holešinská Program Výzkum v oblasti organizace a řízení cestovního ruchu zahraniční
VíceMarketing management, marketing destinace
Marketing management, marketing destinace 1 Marketing management 1. Výzkum a analýza 2. Plánování 3. Realizace 4. Kontrola 5. Hodnocení 2 Organizace marketingu Kritéria organizace marketingu: 1. Jednotlivé
VíceMARKETING STRAVOVACÍHO ÚSEKU. Mgr. Kateřina Bogdanovičová Ph.D., MBA
Mgr. Kateřina Bogdanovičová Ph.D., MBA Povaha marketingu Povaha marketingu Prodej = Marketing = Povaha marketingu Prodej Požadavky: Povaha marketingu Marketing Požadavky: Odlišnost marketingu ubytovacího
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České
VíceAplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010
Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři
VíceOrganizace a marketing turismu
Organizace a marketing turismu září 2011 Ing. Šárka Tittelbachová Czech It -Institute for Stategic Studyies on Tourism, o.p.s. tittelbachova@czechit.cz Základní vymezení - pojmy Základní pojmy pro statistické
VíceIntegrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše
Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Pracovní skupina Cestovní ruch 18. 12. 2012 ISRR Krkonoše Cíl: analyzovat aktuální situace regionu Krkonoše identifikovat rozvojové problémy Krkonoš navrhnout
Více1 Úvod 15 Literatura a prameny ke kapitole Vymezení cestovního ruchu 17
O autorech 11 Předmluva 13 1 Úvod 15 Literatura a prameny ke kapitole 16 2 Vymezení cestovního ruchu 17 2.1 Základní pojmy v cestovním ruchu 18 2.2 Typologie cestovního ruchu 19 2.2.1 Formy cestovního
VíceFaktory ovlivňující marketingovou strategii
Marketingové strategie určují základní směry vedoucí ke splnění cílů. Prezentují prostředky a metody, s jejichž pomocí bude stanovených cílů dosaženo. Navazují na základní politiku a cíle firmy, které
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České
VíceAutorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Zuzana Pauserová. Dostupné z www.soes.cz.
Číslo projektu Název školy Předmět Tematický okruh CZ.1.07/1.5.00/34.0852 Střední škola cestovního ruchu, s. r. o., Benešov Technika cestovního ruchu Technika poskytování služeb cestovního ruchu Téma Ročník
VíceMarketing cestovního ruchu
Marketing cestovního ruchu Iveta Hennetmairová Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Iveta Hennetmairová, DiS.
VíceProfil domácího turisty (zima 2009/2010)
Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Bc. Petra Paduchová CzechTourism EDEN Cíl: Zjistit profil domácích návštěvníků / turistů v krajích / regionech České republiky Termín projektu: 2009 2014 Způsob
VícePODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU NA VENKOVĚ
PODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU NA VENKOVĚ MARKETING V CESTOVNÍM RUCHU Typy, definice, základní pojmy Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí. Osnova - ZÁKLADNÍ
VícePROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka
Střední Morava Sdružení cestovního ruchu PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí
VícePŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE
Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 66-41-M/02 Obchodní akademie Školní
VíceMaturitní okruhy pro 1.KŠPA Kladno, s.r.o. Technika služeb cestovního ruchu. Cestovní ruch
Maturitní okruhy pro 1KŠPA Kladno, sro Předmět Typ zkoušky Obor Forma Období Technika služeb cestovního ruchu Profilová ústní Cestovní ruch Denní MZ2019 1 Vymezení základních pojmů z oblasti Cestovního
VíceCentrum služeb pro podnikání s.r.o. MARKETING. 2013, I. verze (GH)
MARKETING Centrum služeb pro podnikání s.r.o. 2013, I. verze (GH) Úvod Výukové materiály Centra služeb pro podnikání s.r.o. Vás budou provázet kurzem Marketing. Slouží pro ucelení informací a jako vodítko
VíceM A N A G E M E N T P O D N I K U 1 Marketing pro techniky. LS, akad.rok 2014/2015 Management podniku - VŽ 1
M A N A G E M E N T P O D N I K U 1 Marketing pro techniky LS, akad.rok 2014/2015 Management podniku - VŽ 1 Marketing vznikl v USA na po I. světové válce, kdy začala převažovat nabídka nad poptávkou a
VíceSoučasná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace
Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich
VíceVEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
VEŘEJNÉ FINANCE 1. ÚVOD DO TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných
VíceMinisterstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ing. Miroslav Kalous Náměstek ministra Obsah prezentace Význam cestovního ruchu pro ČR Základní statistická data cestovního ruchu Podpora cestovního
VíceTento projekt je spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj a Pardubickým krajem
Partnerství pro rozvoj cestovního ruchu na území Pardubického kraje Základní informace o významu a aktivitách nově vznikající Destinační společnosti Východní Čechy Tento projekt je spolufinancován Evropským
VícePROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY
PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY školní rok 2010/2011 Hotelnictví Metodický návod k využití sjednocených tematických okruhů pro profilovou část maturitní zkoušky Součástí řešení projektu Kurikulum S je
VíceIng. Eva Štěpánková, Ph.D.
Ing. Eva Štěpánková, Ph.D. 62740@mail.muni.cz Vymezení managementu Management, manažer Úrovně managementu Prostředí managementu Funkce managementu Plánování Organizování Vedení lidí Kontrola Řízení - vztah
Více2.1 Předpoklady území pro rozvoj cestovního ruchu
2. CESTOVNÍ RUCH V ÚZEMÍ Organizace a řízení jsou nejvíce opomíjenou problematikou v rámci racionální podpory udržitelného rozvoje na území České republiky. Na prioritu 4 Vytváření organizační struktury
VíceÚvod... VII. 1. Podstata marketingu Shrnutí... 8 Klíčová slova... 9 Otázky... 9 Literatura Strategické marketingové řízení...
BOUČKOVÁ Jana MARKETING Obsah Úvod... VII Oddíl A Pojetí marketingu a marketingového řízení 1. Podstata marketingu... 3 Shrnutí... 8 Klíčová slova... 9 Otázky... 9 Literatura... 9 2. Strategické marketingové
VíceVysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Marketing měst a obcí
Marketing měst a obcí ZS 2009 Magisterské studium Garant předmětu:. Ing. M Vaňák Vyučující:.. Ing. M Vaňák Ing. V. Kunz, Ph.D. Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 2/3 Rozsah studijního předmětu:..
Více1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ
1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ Splnění zvolených globálních a specifických cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich návrh je zpracován v následující kapitole, a to na 3 úrovních dle míry abstrakce/konkrétnosti:
VíceKarlovarský kraj problémová analýza
Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika
VíceVysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu
Základy marketingu (B_Zmar) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu: Ing.Miloslav Vaňák Vyučující:.. Ing. M. Vaňák Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 1/1 Rozsah studijního předmětu:.. 6 (KS)
VíceDISTRIBUCE V MEZINÁRODNÍM MARKETINGU
DISTRIBUCE V MEZINÁRODNÍM MARKETINGU L 7 Ing. Jiří Šnajdar 2015 Distribuce a distribuční politika Distribuce = soubor postupů a činností, pomocí kterých je zboží dáno k dispozici spotřebiteli nebo uživateli
VíceManagement a řízení ve veřejné správě/neziskových organizacích. Přednáška pro MOVS Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D.
Management a řízení ve veřejné správě/neziskových organizacích Přednáška pro MOVS Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D. Teorie řízení samostatná vědní disciplína, zabývající se zkoumáním a formulováním obecných
VíceInformace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu
Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Odbor cestovního ruchu bude v následujícím programovacím období realizovat v rámci IOP projekty zaměřené na kvalitu služeb v cestovním
VíceCestovní ruch ve Zlínském kraji a na Slovácku. Jan Pijáček, člen Rady Zlínského kraje Setkání starostů ORP Uherské Hradiště Boršice, 3.
Cestovní ruch ve Zlínském kraji a na Slovácku Jan Pijáček, člen Rady Zlínského kraje Setkání starostů ORP Uherské Hradiště Boršice, 3. května 2018 Základní koncepční dokumenty pro cestovní ruch Aktualizace
VíceVysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu
Základy marketingu (B_Mar) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu: Ing.Miloslav Vaňák Vyučující:.. Ing. M. Vaňák Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 1/1 Rozsah studijního předmětu:.. 2/0/0
VíceVýznam marketingu Moderně pojatý marketing je důležitým prvkem řízení podniku s orientací na trh
MARKETING 1 Význam marketingu Podílí se na vývoji a zdokonalování výrobků a služeb Ovlivňuje distribuční a cenovou politiku Je těsně spjat s propagací Moderně pojatý marketing je důležitým prvkem řízení
VíceMarketingový výzkum Tomek - Vávrová Y16MVY
Marketingový výzkum Poznávací stránka marketingu Tomek - Vávrová YMVY Otázky k řešení KDE JSME NYNÍ? KDE BYCHOM CHTĚLI BÝT? JAK SE TAM DOSTANEME? JAK ZJISTÍME, ŽE SE TAM DOSTANEME? JAK ZJISTÍME, ŽE JSME
VíceP R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G
P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G 4 ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 1 Marketingové strategie ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 2 Klasifikace marketingových strategií
VíceMARKETING MĚST A OBCÍ I Metodický list č. 1
MARKETING MĚST A OBCÍ I Metodický list č. 1 Tématické celky: 1. Vývoj marketingu měst a obcí; specifika marketingu služeb a neziskových organizací. 2. Typologie měst; životní cyklus místa; město/obec a
VíceSTRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020
STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 1024 Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a 1 Projekt Zpracování strategického plánu
Vícekomplexní podpora zvyšování výkonnosti strana 1 Využití Referenčního modelu integrovaného systému řízení veřejnoprávní korporace Město Hořovice
strana 1 Využití Referenčního modelu integrovaného systému řízení veřejnoprávní korporace Město Hořovice 19.3.2018 Zpracoval: Roman Fišer, strana 2 1. ÚVOD... 3 2. POPIS REFERENČNÍHO MODELU INTEGROVANÉHO
VíceMark tingový výzkum. Téma. Marketingový výzkum. Realizace. Tomek - Vávrová Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd FEL-ČVUT Y16MVY
Marketingový výzkum Realizace Tomek - Vávrová YMVY Proces marketingového výzkumu Návrh projektu výzkumu Stanovení zdrojů a způsobu získávání informací Sběr informací Vyhodnocení výzkumu a interpretace
VíceP R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G
P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G 5 ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 1 M A R K E T I N G O V Ý I N F O R M A Č N Í S Y S T É M ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 2 Mnoho
VíceProgram rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje
Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje 10. prosince 2009 Hlavní body Strategie, cíl strategického řízení Implementace strategie
VíceSWOT ANALÝZA. Příloha č. 2, Pracovní list č. 1 SWOT analýza 28.4.2014. SWOT analýza - obsah. SWOT analýza. 1. Základní informace a princip metody
SWOT ANALÝZA 1 SWOT analýza - obsah 1. Základní informace a princip metody 2. Vnější a vnitřní faktory 3. Užitečné tipy a příklady z praxe 2 SWOT analýza I. ZÁKLADNÍ INFORMACE A PRINCIP METODY 3 1 SWOT
VíceVZDĚLÁVÁNÍ VEDOUCÍCH ÚŘEDNÍKŮ - OBECNÁ ČÁST
VZDĚLÁVÁNÍ VEDOUCÍCH ÚŘEDNÍKŮ - OBECNÁ ČÁST Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. + Informace o kurzu + Informace ke studiu Úvod do managementu ve veřejné správě + Management jako
VíceDestinační management v turistické oblasti Slovácko
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ ÚSTAV MARKETINGU A OBCHODU Destinační management v turistické oblasti Slovácko Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Ida Vajčnerová, Ph.D. Vypracovala: Vladimíra Lipinská Brno
VíceTEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE
strana: 1/8 TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE Název předmětu u maturitní zkoušky: Studijní obor: Ekonomika Podnikání Školní rok: 2012 2013 1.1. Předmět: Ekonomika 1) Předmět ekonomie a
VíceSTRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA
STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického
VíceHLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ
HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ Strategická vize Turistická oblast Ostravsko moderní centrum živé kultury, zábavy a sportu s unikátními industriálními atraktivitami nabízející
VíceMarketing destinací ední Morava a Jeseníky
Marketing destinací Středn ední Morava a Jeseníky A.Křetínská Olomoucký kraj, oddělení cestovního ruchu Ing. H. Kotíková, Ph.D Katedra rekreologie FTK UP, Olomouc RNDr. I. Marek m-ark Marketing a reklama
VíceORLICKO V ROCE Pracovní verze. 4. Stanovení cílů a jejich priorizace
ORLICKO V ROCE 2020 Pracovní verze K veřejnému připomínkovému řízení Na základě analýzy území, založené na studiu jeho sociálních, ekonomických a environmentálních charakteristik a poznatcích potřeb, přání
VícePřednáška č.6. Mezinárodní marketingový výzkum
Přednáška č.6 Mezinárodní marketingový výzkum Mezinárodní výzkum trhu Motto Kdo zná svého zákazníka, ten mu umí nabídnout zboží, které potřebuje způsobem, který ho zaujme. Marketingový výzkum systematické
VíceHOSPODÁŘSKÁ SFÉRA A HOSPODÁŘSKÁ OPATŘENÍ PRO KRIZOVÉ STAVY
20. medzinárodná vedecká konferencia Riešenie krízových situácií v špecifickom prostredí, Fakulta bezpečnostného inžinierstva ŽU, Žilina, 20. - 21. máj 2015 HOSPODÁŘSKÁ SFÉRA A HOSPODÁŘSKÁ OPATŘENÍ PRO
VícePodpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy
Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Vážení žadatelé, v oblasti cestovního ruchu, nastává jedinečná možnost, jak zrealizovat vaše vize na území Středočeského kraje. Dotace z EU Vám usnadní start
VícePolitika cestovního ruchu v období v České republice
Politika cestovního ruchu v období 2014-2020 v České republice Udržitelný cestovní ruch aneb Jaké jsou zkušenosti v udržitelném turismu v ČR? 17. září 2013, Praha Udržitelný cestovní ruch Udržitelnost
VíceOBSAH PŘEDMLUVA KONKURENČNÍ PROSTŘEDÍ A KONKURENCE...48 KONKURENČNÍ PROSTŘEDÍ...48
OBSAH PŘEDMLUVA...8 1 MARKETING, JEHO PODSTATA A VÝZNAM...9 MARKETING... 12 Historie a důvod vzniku. Definice marketingu... 12 Úloha marketingu ve společnosti a firmě... 14 Podstata marketingu... 15 ZÁKLADNÍ
VíceX. Cestovní ruch. moderního životního stylu
Kap 10-2003.qxd 10.1.2003 14:53 Page 213 213 Cestování součást moderního životního stylu Cestovní ruch se ve druhé polovině dvacátého století prosadil jako nejvýraznější společenský, kulturní i ekonomický
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České
VíceKonkurenceschopnost v cestovním ruchu a předpoklady úspěšnosti destinace cestovního ruchu
6. Fórum cestovního ruchu TO Beskydy-Valašsko IMAGE / IMPULSY / INSPIRACE / BESKYDY 2017 Konkurenceschopnost v cestovním ruchu a předpoklady úspěšnosti destinace cestovního ruchu Ing. Vladimír Vavrečka,
VíceZáměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu
Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Prezentace pro klíčové představitele Dostat se o úroveň výše RIS JMK je založena na existenci regionálního inovačního ekosystému Regionální
VíceUniverzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní. Analýza a potenciální možnosti rozvoje vybrané lokality cestovního ruchu. Bc. Kateřina Moždíková
Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Analýza a potenciální možnosti rozvoje vybrané lokality cestovního ruchu Bc. Kateřina Moždíková Diplomová práce 2008 SOUHRN Tato diplomová práce se zabývá
VícePříprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková
Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje 2014-2020 Mgr. Vladimíra Vyhnálková Kdo tvoří koncepci cestovního ruchu Jihočeského kraje? Kdo ji píše? KOLEGIUM CESTOVNÍHO RUCHU poradní orgán hejtmana Jčk, rozšířené
VíceDestinační management - organizace cestovního ruchu
Destinační management - organizace cestovního ruchu nutná podmínka pro řízení destinace cestovního ruchu 24.6.2011 Petr Kratochvíl Ekonomická výtěžnost TO Ostravsko Ekonomická výtěžnost TO Ostravsko Počet
VícePŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE
Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma
VíceVysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2
Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které
VíceStřední odborná škola Luhačovice
Střední odborná škola Luhačovice Obor: 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání, ŠVP Management umění a reklamy Školní rok: 2014/2015 Témata pro ústní maturitní zkoušku z odborných předmětů 1. Základní funkce
VíceICT v hotelnictví a cestovním ruchu
ICT v hotelnictví a cestovním ruchu Současný CR je stále více závislý na informacích Díky rozvoji ICT se informace stávají dostupnějšími -> roste zájem o individuální CR Informace je základní jednotkou
VíceŘešení. Východiska řešení. Rizika
Podpora ze strukturálních fondů EU jako významný faktor rozvoje českých podniků Operační program Podnikání a Inovace podpora českým podnikům v průběhu sedmi let nového programovacího období Ing. Pavel
VíceStrategie rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina na období
Strategie rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina na období 2017 2025 Mgr. Lukáš Dědič PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Člen skupiny PAAC CONSORTIUM Web: rozvoj-obce.cz Email: info@rozvoj-obce.cz
VícePRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR
Vzdělávací program Podnikové řízení v oblasti cestovního ruchu je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR v rámci projektu Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu. PRIORITY
VíceStrategický management a strategické řízení
Přednáška č. 2 Strategický management a strategické řízení vymezení principů paradigmatu strategického managementu pojetí a obsah strategického managementu, strategie a strategické analýzy vymezení strategického
VícePodpora digitalizace české ekonomiky
Podpora digitalizace české ekonomiky MSV Brno 8. 10. 2019 Digitální Česko Ucelená koncepce schválená usnesením vlády ze dne 3. 10. 2018 č. 629 s cílem je řešit digitalizaci komplexně jak z pohledu EU tak
VícePŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE
Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání ŠVP:
VícePlatforma Efektivní meziobecní spolupráce pro oblast CESTOVNÍ RUCH 09/2015
Platforma Efektivní meziobecní spolupráce pro oblast CESTOVNÍ RUCH 09/2015 spolupráce v cestovním ruchu Obsah prezentace 1. Co je destinační management a jaký význam má pro venkov 2. Potenciál území Jihočeský
VíceProhlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Destinační management Jihomoravského kraje vypracoval samostatně pod vedením Ing. Idy Vajčnerové, Ph.
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Provozně ekonomická fakulta Destinační management Jihomoravského kraje Destination management of the Southern Moravia region Bakalářská práce Vedoucí práce: Autor:
VícePro koho je studie ekonomického dopadu vhodná?
Pro koho je studie ekonomického dopadu vhodná? Ekonomické dopady generuje každá organizace i každý jednotlivec, lze je tedy spočítat pro jakýkoli subjekt. Ve světě bývají studie ekonomického dopadu zpracovávány
VíceOpatření E 1.1 Podpora přípravy a tvorby programů a produktů cestovního ruchu
Opatření E 1.1 Podpora přípravy a tvorby programů a produktů cestovního ruchu ucelená nabídka turistických programů a produktů zaměřených na různé tematické oblasti nabídka turistických programů a produktů
VíceMIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací
MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny
VíceMarketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období
Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2014 2016 Východiska studie Mezi hlavní východiska této studie patří zejména: Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014-2020
VíceOpatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí. Vize
Opatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí Vize Liberecký kraj je moderní atraktivní konkurenceschopný region rozvíjející se v souladu s principy udržitelného
VíceMoravskoslezský kraj kraj technických atraktivit. Konference - Ostrava 2010
Moravskoslezský kraj kraj technických atraktivit Konference - Ostrava 2010 Využití technických staveb a zařízení v cestovním ruchu Doc. Ing. Václav Lednický, CSc. Obchodně podnikatelská fakulta Slezské
VíceNPPCRR Národní program podpory CR v regionech
NPPCRR Národní program podpory CR v regionech MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Listopad 2016 Dotační program podpora cestovního ruchu Snahou je podpora konkurenceschopnosti destinací a podpora socioekonomických
VícePodnikatelské plánování pro inovace
Podnikatelské plánování pro inovace Šablona podnikatelského plánu Název projektu Datum zpracování Verze č. Údaje o autorech Obsah Exekutivní souhrn...3 1. Základní údaje o předkladateli a podniku...4 1.1
VíceCestovní ruch Podklady do školy
Cestovní ruch Podklady do školy 1 Politika cestovního ruchu v České republice 1.1 Přístupy k vymezení cestovního ruchu Lidé v průběhu celé své existence stále cestovali, hledali místa, která jim umožní
VíceTERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY. tam, kde pramení Vaše zdraví a klid
TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY tam, kde pramení Vaše zdraví a klid TERMÁLNÍ RESORT PASOHLÁVKY - - lázně nového typu 1. Činnost společnosti 2. Příležitost na trhu 3. Koncept termálního resortu 4. Přínosy
VíceNová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020 a návrhy aktuálních legislativních změn podporujících CR
Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020 a návrhy aktuálních legislativních změn podporujících CR II. Konference o cestovním ruchu a památkách ve městech, obcích a regionech
VíceV Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y
V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava
Více1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní ruch v platební bilanci ČR 3. Dopady hospodářské krize na cestovní ruch 4.
Zahraniční cestovní ruch ČR Rudolf Olšovský ředitel odboru platební bilance Sekce měnová a statistiky ČNB VŠE Praha 17. září 2009 Obsah 1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní
VícePodnikatelské prostředí v cestovním ruchu
Podnikatelské prostředí v cestovním ruchu 8. ročník mezinárodní vědecké konference HOTELNICTVÍ, TURISMUS A VZDĚLÁVÁNÍ Vysoká škola hotelová v Praze Zdeněk Tůma Ondřej Špaček KPMG Česká republika 19. října
VíceIng. František Řezáč, Ph.D. Masarykova univerzita
Řízení pojišťoven Řízení pojišťovacího podniku Podnikové řízení chápeme jako velmi složitý a mnohostranný proces. Obecný cíl podnikání: maximalizace zisku, maximalizace tržní hodnoty podniku. Cíl podnikání
VíceSociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal
Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené
VíceMO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi
Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Téma: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola,
VíceRegionální inovační strategie RIS3
Jihočeský kraj Rozloha: 10 056 m2 (12 % rozlohy ČR) Počet obyvatel: 637 tisíc (nejnižší hustota zasídlení) Důležitá centra: Č. Budějovice, Tábor, Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec Výhodná geografická
VíceTRH A CÍLENÝ MARKETING
TRH A CÍLENÝ MARKETING základní subjekty trhu: 1. domácnosti prodávají své výrobní faktory (práce, půda, kapitál), za získané důchody (mzda, renta, úrok) nakupují výrobky a služby 2. podniky prodávají
Více