To by mne mohlo také postihnout?

Transkript

1 To by mne mohlo také postihnout? K jednomu z nejv?tších lákadel cestování za potáp?ním pat?í možnost zažít neznámé a jedine?né prost?edí nad vodou i pod ní. Exotické destinace nás p?itahují svou námi dosud nepoznanou krásou, ale zárove? mohou skrývat neobvyklá zdravotní nebezpe?í. Na zdravotní odd?lení DAN se naši?lenové?asto obracejí s požadavkem na poskytnutí informací o r?zných nemocech a zdravotních problémech souvisejících s cestováním. Tento?lánek se zabývá tématy, která bývají p?edm?tem zmín?ných dotaz? nej?ast?ji. Pro obyvatele rozvinutých zemí je mnoho nemocí již dávnou historií, kterou si ve svém každodenním život? neuv?domují a st?ží by si ji dovedli p?edstavit. Pokroky v medicín? a ochran? zdraví obyvatelstva radikáln? vymýtily dopad mnoha fatálních onemocn?ní, která v minulosti znamenala bezpo?et úmrtí. Bohužel je však smutnou skute?ností, že v mnoha?ástech sv?ta jsou takové nemoci stále velice reálné a n?které se dokonce znovu rozši?ují, a to i do oblastí, kde se již dlouhá léta nevyskytovaly. Našt?stí existuje proti v?tšin? t?chto vážných onemocn?ní prevence. P?ed svou cestou si musíte ud?lat ur?itý pr?zkum, p?edpoklad dobrého zdravotního stavu p?i cestování totiž vychází z domova. K dispozici je?ada snadno dostupných spolehlivých zdroj? informací pro cestovatele, v?etn? webových stránek zdravotních st?edisek zvaných Centers for Disease Control and Prevention (CDC) (v Evrop? je obdobou The European Centre for Disease Prevention and Control - ECDC) a Sv?tové zdravotní organizace (World Health Organization - WHO). Z t?chto zdroj? získává informace i organizace DAN pro své odpov?di na otázky týkající možných zdravotních rizik, kterým mohou být cestovatelé vystaveni. O?kování Prevence proti p?enosu onemocn?ní a infekce pat?í k nejú?inn?jším opat?ením pro uchování si zdraví. K samoz?ejmostem jako je udržování se v dobré t?lesné kondici, dostate?ný spánek a zachovávání pravidel správné výživy (v?etn? adekvátní hydratace) náleží i o?kování, které bývá zásadn? d?ležitým p?edpokladem pro ochranu proti mnoha nemocem, na které neexistuje žádná specifická lé?ba. Zkontrolujte si platnost/ú?innost svého o?kování a zeptejte se svého léka?e, zdali se do oblasti, kam máte namí?eno, doporu?ují n?jaká speciální o?kování nebo podp?rné prost?edky. K nej?ast?jším preventivním opat?ením pat?í vakcíny proti hepatitid? A a B a kombinovaná vakcína proti záškrtu, tetanu a?ernému kašli (DTaP). K dalším pat?í vakcíny proti obrn? a planým neštovicím. Nem?žete-li si vzpomenout, kdy nebo zdali jste n?kterou z t?chto imunizací získali, m?že vám léka? zkontrolovat úrove? protilátek v krvi a potvrdit (nebo vyvrátit) dostate?nou imunitu. A protože n?která z t?chto o?kování vyžadují sérii injek?ních aplikací, je dobré poradit se se svým léka?em s dostate?ným p?edstihem p?ed plánovanou cestou. Vzteklina Vzteklina je virové onemocn?ní postihující centrální nervovou soustavu. Nej?ast?ji se p?enáší infikovanými slinami p?i kousnutí psem nebo n?jakým divoce žijícím zví?etem. Pro osoby bez p?íslušné imunizace kon?í tém?? všechny p?ípady této infekce smrtí. Následné o?kování proti

2 vzteklin? je ú?inné pouze tehdy, jestliže se aplikuje ješt? p?ed dostavením se prvních p?íznak?. Úvodní p?íznaky mohou trvat n?kolik dn? od kousnutí, podobají se p?íznak?m ch?ipky a pat?í k nim všeobecná slabost, hore?ka a bolesti hlavy. Poté se p?idávají stavy úzkosti, zmatenosti, celot?lního t?asu, deliria, halucinací, nespavosti, ochrnutí, obtížného polykání a nadm?rného slin?ní. Smrt nastává b?hem n?kolika dn? od dostavení se t?chto specifických p?íznak?. St?ediska CDC doporu?ují vyhýbat se divokým nebo neznámým zví?at?m jako jsou psi, ko?ky, mývalové, tcho?i, fretky, lišky, opice a netopý?i. Je-li možné?i pravd?podobné, že p?ijdete s takovými zví?aty do styku, doporu?uje se v?asné o?kování. O?kování proti vzteklin? sestává z t?í injekcí aplikovaných b?hem?ty? týdn?. I když se však necháte preventivn? o?kovat, po kousnutí nebo škrábnutí zví?etem, které m?že být potenciálním nositelem infekce vztekliny, je pot?eba okamžit? vyhledat léka?ské ošet?ení. Malárie Malárie m?že být až smrtelné infek?ní onemocn?ní, které na lidi a další obratlovce p?enáší sami?ka komára rodu Anopheles. Tito no?ní tvorové se vyskytují v tropických a subtropických oblastech po celém sv?t? a mohou p?enášet prvoky druhu Plasmodium do krve v okamžiku, kdy sají krev své ob?ti pro potravu. Podle CDC se v roce 2010 vyskytlo ve sv?t? p?ibližn? 216 milion? p?ípad? malárie, z nichž asi skon?ilo smrtí, z toho 91 procent v Africe. CDC i Sv?tová zdravotní organizace (WHO) uvád?jí na svých webových stránkách seznamy jednotlivých zemí, ostrov? i specifických oblastí, v kterých existuje nebezpe?í malárie. Než za?nete konkrétn? p?ipravovat svou cestu, navštivte tyto stránky a zjist?te si, zdali ve vámi plánované destinaci nehrozí nebezpe?í postižení touto nemocí. Následkem velmi rozší?eného cestování po celém sv?t? dochází k menším výskyt?m malárie i v zemích, kde se tato nemoc b?žn? neobjevuje. Doporu?ení správné preventivní medikace spo?ívá v zjišt?ní, jaký lék nebo jaké léky p?sobí v rizikových oblastech nejú?inn?ji. Výb?r vhodného léku pak znamená ur?ení takového druhu léku, na který není typ malárie p?evažující v dané oblasti rezistentní. Jakmile se?lov?k nakazí, cestuje parazit (prvok druhu Plasmodium) krví do jater, kde prob?hne proces inkubace trvající jeden týden až n?kolik m?síc?. Poté paraziti napadnou bu?ky?ervených krvinek, kde se množí tak dlouho, až tyto bu?ky za?nou praskat. Toto borcení bun?k se projevuje p?íznaky p?ipomínajícími ch?ipku a také se m?že objevovat nápadn? tmavá mo?. Rezistence na b?žn? používané léky je celosv?tov? nar?stající problém. Speciální odbor WHO zabývající monitorováním p?enosných nemocí a reakcí na n? definuje rezistenci jako schopnost parazita p?ežít a/nebo se množit navzdory aplikaci a vst?ebání léku podaného v dávkách podobných nebo vyšších t?m dávkám, které se zpravidla doporu?ují a p?íslušný subjekt je ješt? snáší. Vztahuje se to v?tšinou na p?etrvávání parazit? po ukon?ené lé?b?. R?zní paraziti jsou rezistentní v??i ur?itým konkrétním lék?m. Nebezpe?í onemocn?ní malárií se liší podle území. Pro v?tšinu lidí cestujících do oblastí, kde se tato nemoc vyskytuje, je prevence mnohem snazší, bezpe?n?jší i levn?jší než lé?ba. Hore?ka dengue I hore?ka dengue je onemocn?ní zp?sobované komáry. P?enáší ji n?kolik druh? komár? rodu Aedes a v sou?asnosti bohužel?etnost i geografické rozší?ení této virové infekce nar?stá. Hore?ku dengue rozši?ují hlavn? druhy komár? zvané Aedes aegypti a Aedes albopictus. Typické pro tyto komáry je jejich zdržování se a rozmnožování velmi blízko lidských obydlí, a také létání pom?rn? nízko nad zemí. Podle WHO je hore?ka dengue v sou?asné dob? ve sv?t? nejrozší?en?jší virové onemocn?ní ší?ené komáry, p?i?emž se každoro?n? objevuje více než 50

3 milion? nových p?ípad?. První nákaza m?že prob?hnout nepozorovan?, nebo se m?že projevovat p?íznaky jako u ch?ipky. Jedinci, kte?í nepoci?ují žádné nebo jen mírné p?íznaky, se mohou stát p?enáše?i zp?sobujícími rozší?ení tohoto onemocn?ní v mezinárodním m??ítku. Klinické projevy této nemoci se zpravidla dostavují mezi?tvrtým až šestým dnem od bodnutí. K typickým p?íznak?m pat?í náhlé pocity chladu, hore?ka a velmi silné bolesti hlavy, sval? i kloub?, proto se?asto mluví o hore?ce lámající kosti. Dalšími p?íznaky mohou být bolesti b?icha, zvracení a u d?tí i silný kašel. Tyto p?íznaky trvají asi týden, p?i?emž n?kte?í pacienti zažívají t?etí nebo?tvrtý den náhlé poklesy teploty (známé jako hore?ka v sedle ). Zvláštní pozornost si zasluhuje závažn?jší forma hore?ky dengue známá jako hemoragická hore?ka dengue (DHF). Jak nazna?uje již název, ke klinickým p?íznak?m zde pat?í krvácení, podlitiny, krev v mo?i i ve stolici, kožní vyrážka a hluboký šok. Tato forma onemocn?ní je zp?sobována opakovanou infekcí, kdy jsou protilátky z úvodní reakce stále ješt? p?ítomné. Proto se nej?ast?ji vyskytuje v oblastech, kde se hore?ka dengue vyskytuje tradi?n?, a také ji dostávají velmi malé d?tí, které si nesou protilátky získané od matky. Diagnóza hore?ky dengue se stanovuje v?tšinou na základ? klinických projev?, p?i?emž rychlé a správné rozpoznání nemoci je ur?it? pravd?podobn?jší v tradi?ních oblastech, kde jsou klini?tí léka?i konfrontováni s t?mito stavy pom?rn??asto. Lidé, kte?í se dostaví s podobnými p?íznaky k léka?i v jiných zemích (a opomenou se zmínit o své nedávné cest?), odcházejí?asto s nesprávnou diagnózou. Jelikož se jedná o virovou infekci, spo?ívá lé?ba pouze v podávání podp?rných prost?edk? (ur?ených ke zmírn?ní p?íznak?) sestávajících hlavn? z tekutin a z lék? proti bolesti. I když lé?ba není v pravém smyslu terapií, zvýšené klinické podez?ení m?že usnadnit správn?jší vyhodnocení zdravotního stavu a p?edejít mnoha zbyte?ným vyšet?ením. Brzká správná diagnóza rovn?ž umožní d?sledn?jší pozorování pacienta a rychlejší reakci v p?ípad? zhoršení p?íznak?. Prevence proti bodnutí komárem D?ležitým prvkem ochrany proti malárii a hore?ce dengue je snížení nebezpe?í bodnutí komárem. Má se používat ochranný od?v (dlouhé kalhoty i rukávy, uzav?ené boty se š??rkami) a DEET (N,N- Diethyl-meta-toluamid, t. j. nejb?žn?jší aktivní složka v repelentech proti hmyzu), což minimalizuje pravd?podobnost bodnutí komárem. Neexistuje žádný d?kaz, že by výrobky obsahující více než 50 procent DEET byly mimo?ádn? ú?inné. Sít? v oknech a odstran?ní voln? stojaté vody v blízkosti obydlí bude mít za následek, že taková místa budou bezpe?n?jší a také tím ubyde p?íležitostí pro rozmnožování komár?. Co se tý?e hore?ky dengue, komá?i rodu Aedes nelítají výše než n?kolik metr? nad zemí, proto se jako ú?inné opat?ení také doporu?ují vysoko umíst?né postele a sít? proti komár?m. Tím vším se snižuje nebezpe?í bodnutí komárem, ale i jiným hmyzem, které snad nemusí být tak znepokojující, p?esto však m?že dovolenou dosti znep?íjemnit. Jídlo a pití

4 Provozovatelé výletních rezort? a velkých hotel? se snaží zajistit svým host?m co nespokojen?jší pobyt; jejich bytostným zájmem je poskytnout jim co nejbezpe?n?jší a nejzdrav?jší prost?edí. V míst?, kde si nejste zcela jisti, zda je jídlo bezpe?né, jednejte podle po?ekadla: Co uva?íš nebo oloupeš, m?žeš sníst, jinak na to zapome?. Horký a kou?ící pokrm bývá zpravidla bezpe?ný, totéž platí o ovoci, které si zákazník oloupe sám. Chléb bývá bezpe?ný, ale vyhýbejte se r?zným bufet?m, jídl?m skladovaným v pokojové teplot?, již oloupanému ovoci, syrovým potravinám a salát?m. Rovn?ž nekonzumujte syrové nebo nedostate?n? tepeln? upravené plody mo?e a mlé?né výrobky, pokud nejsou p?eva?ené nebo pasterizované. Voda z vodovodu bývá v rezortech zpravidla pitná a bezpe?ná, ale p?ed jejím použitím se rad?ji zeptejte na její zdroj a kvalitu. Použití jakékoliv vody pocházející ze zdroje mimo rezort zvyšuje nejistotu. Takový zdroj m?že být neznámý a pochybný. Balená voda (s neporušeným uzáv?rem) bývá bezpe?ná a totéž platí o ostatních balených nápojích. V n?kterých oblastech se doporu?uje naplnit si v rezortu p?ed celodenním výletem vodu do vlastní lahve. Máte-li jakékoliv pochybnosti o tom, zdali má vámi zakoupená lahev vody p?vodní neporušený uzáv?r, rad?ji ji nepijte. A led bývá také problematický, hlavn? když nevíte, z jakého vodního zdroje pochází. Ciguatera (nemoc z požití jedovaté ryby) Nebezpe?í mnoha patogen? pocházejících z jídla, nap?. salmonely, baktérie E. coli nebo p?i otrav? jedovatou rybou lze minimalizovat dodržováním ur?itých bezpe?nostních pravidel, ale i zde existují výjimky. Takovou d?ležitou výjimkou je otrava typu ciguatera. Jed ciguatoxin p?vodn? vytvá?ejí malé mo?ské?asy zvané dinoflagellata, kterými se živí n?které býložravé ryby, které zase bývají potravou r?zných dravých ryb, nap?. kranas?, barakud, ch?apal? (druh jedlé mo?ské okounovité ryby) a kanic?. Zvláštností tohoto jedu je skute?nost, že je odolný na teplo, což znamená, že se va?ením nezni?í. P?íznaky otravy ciguatera se zpravidla dostaví šest až dvanáct hodin od p?íjmu inkriminované potravy a projevují se nutkáním na zvracení, zvracením, pr?jmem a znecitliv?ním nebo brn?ním rt? a pokožky kolem úst. Znecitliv?ní a brn?ní m?že být n?kdy až extrémn? silné. Rovn?ž m?že docházet k st?ídavým záchvat?m horkosti a chladu. Jed ciguatoxin nemívá smrtelné následky, ale i zde m?že n?kdy dojít k výjimkám. P?íznaky otravy ciguatera se n?kdy také zam??ují s p?íznaky provázejícími dekompresní onemocn?ní, p?i?emž hyperbarická lé?ba na n? v?bec nezabírá. Lé?ba této otravy bývá spíše podp?rného charakteru a p?íznaky obvykle ustoupí b?hem n?kolika dn? až týdn?. Nejspolehliv?jší metodou, jak poznat, která ryba se hodí k jídlu a je bezpe?ná, je zeptat se místních obyvatel. Cestovatelský pr?jem Navzdory veškeré opatrnosti a snaze o co nejlepší prevenci m?že cestovatele pr?jem p?esto postihnout. V?tšinou lze takovou p?íhodu zvládnout bez zásahu profesionálního zdravotnického personálu, ale je dobré v?d?t, kdy se má pomoc vyhledat bez dalšího zbyte?ného (a n?kdy nebezpe?ného)?ekání. Následující body by m?ly být vodítkem p?i rozhodování, zdali je pot?eba vyhledat odbornou pomoc: Pr?jem s pr?vodními bolestmi b?icha trvající déle než 12 hodin Pr?jem s hore?kou 39?C a vyšší Bolest omezená na jedno specifické místo v b?išní oblasti

5 Neobvyklá citlivost nebo tvrdost b?icha P?íznaky šoku (závrat?, rychlé dýchání, rychlý puls, pocení, pocity úzkosti) Krev v mo?i nebo ve stolici I když se nedostaví žádný z t?chto závažných p?íznak?,?lov?k trpící pr?jmem déle než 24 hodin by m?l vyhledat zdravotní pomoc. Ztráta tekutin m?že p?ekro?it schopnost doplnit jejich nedostatek pouhým pitím.?asto se používají voln? prodejné léky, které mohou potíže zmírnit. Nem?ly by se však užívat déle než jeden až dva dny; jedná se spíše o prost?edky pro do?asnou úlevu, ne o definitivní?ešení. Na cestovatelský pr?jem se mohou p?edepsat antibiotika, která?ešení zpravidla urychlují. R?zná poran?ní Vysoká teplota a vlhkost, výskyt patogen? (patogenních mikroorganism?) a r?zné úrovn? hygienických za?ízení to vše znamená, že v n?kterých tropických oblastech hrozí zvýšené nebezpe?í infekce u jakýchkoliv poran?ní. Naprosto nezbytné je d?kladné vy?išt?ní každé rány ihned, jakmile se zastaví krvácení. Rána se?istí alespo??istou/pitnou vodou, abyste odstranili možná cizí t?lesa a vyplavili patogeny. Okolí rány se má umýt b?žn? užívaným mýdlem. Doporu?uje se aplikovat n?jakou (neprošlou) antibiotickou mast a sterilní obvaz. Rána se má udržovat co nej?ist?jší a v suchu. Celý postup (p?evaz) se má opakovat každý den, dokud se rána zcela neuzav?e. Na zarudnutí, hore?ku, zvýšený výtok z rány nebo bolest se má zareagovat neodkladným vyhledáním odborné zdravotní pé?e. Nejlepší obranou proti nemoci je udržovat se v dobrém zdravotním stavu. K tomu pat?í správná rutinní hygiena, zdravá výživa a pravidelný t?lesný pohyb. Uv?dom?ní si, jaké nemoci vás mohou p?i cest? do n?jaké konkrétní oblasti potkat, poskytne správný návod nejen pro volbu vhodných preventivních opat?ení, jídel a nápoj?, ale i výlet? a t?lesných aktivit. Jestliže si svou cestu i preventivní opat?ení naplánujete správn?, budou vám odm?nou krásné zážitky i bezproblémový pobyt a návrat. Prosinec 2013 Léky proti malárii a potáp?ní Potáp??i se?asto ptají, které léky proti malárii lze brát p?i potáp?ní bez obav. Ob?as se totiž objevují nesprávné informace, které jsou velmi znepokojující. Myln? se nap?íklad tvrdí, že n?které léky proti malárii zvyšují nebezpe?í dekompresního onemocn?ní (DCI). Neexistuje jediný d?kaz, že by to byla pravda. Mefloquinum (meflochin, p?ípravek Lariam ) m?že mít vedlejší ú?inky, které p?ipomínají p?íznaky DCI. Mén? obvyklé vedlejší ú?inky, které n?kdy vzbuzují ur?ité obavy, jsou živé nebo bizarní sny, pocity neklidu a úzkosti, zmatenost, ale také paranoidní stavy a deprese. Tyto vedlejší ú?inky se sice vyskytují z?ídka, ale ur?it? m?žou p?sobit problémy, jestliže se (kterýkoliv z nich) dostaví b?hem ponoru. Zdravotnímu odd?lení DAN se dostává zpráv, že provozovatelé potáp??ských za?ízení v n?kterých?ástech sv?ta odmítají poskytovat služby potáp???m užívajícím mefloquin, protože tento lék provázejí shora uvedené vedlejší ú?inky. Jestliže se potáp??i cht?jí vyhnout p?ípadným spor?m na toto téma, mohou si vyžádat n?jaký alternativní lék stejn? vhodný pro oblast, kam mají namí?eno. N?které složky americké armády zakazují užívání meflochinu svému leteckému a potáp??skému personálu. Nej?ast?jší náhradou za tento lék bývá chloroquinum (chlorochin, p?ípravek Aralen ), atovaquonum (atovakvon)/proguanil (Malarone ) a doxycyklin, z nichž žádný

6 nemá vedlejší ú?inky, které by byly pro potáp??e problematické. Jaké léky budou vhodné a ú?inné pro vámi plánovanou destinaci si m?žete ov??it na webové stránce CDC (v Evrop? ECDC) nebo na webové stránce WHO, ale následn? byste si m?li prodiskutovat výhody a nevýhody každého léku se svým osobním léka?em.