Trendy nakládání s odpady ze zdravotnických zaízení

Transkript

1 Trendy nakládání s odpady ze zdravotnických zaízení MUDr. Magdalena Zimová CSc. (mzimova@szu.cz), Ing. Ladislava Matj (lmateju@szu.cz), Ing. Anna Cidlinová (anna.cidlinova@szu.cz), Ing. Zdenka Podolská (zpodolska@szu.cz) Státní zdravotní ústav, Národní referenní centrum pro hygienu pdy a odpad, Šrobárova 48, , Praha 10 Abstract Waste from hospitals and other healthcare establishments contains components of various physical, chemical and biological materials that require special management and disposal due to risks to people s health and the environment. This waste may contain mainly sharps, infectious agents, toxic chemical or pharmaceutical products; it may be carcinogenic, genotoxic or radioactive. The current situation of liquid waste leaving hospitals as wastewater appears to be a big problem. Drugs are not easily degraded during wastewater treatment. Unlike the other states of EU The Czech Republic, due to the small separation of waste at the place of producing, produces large quantities of hazardous medical waste unlike the other states of EU. In the current approach to the management of waste from health care facilities, other areas of waste management, which is the focus of much attention in the EU and other developed countries are not completely neglected It concerns the following areas: decontamination of infectious waste at the site of their production use of sorted and decontaminated waste minimizing the risks associated with liquid waste from health care facilities minimizing the risks associated with the waste from home care An international interdisciplinary forum concerning the issue of waste from health care was created and SZU attended its meeting. Základním trendem nakládání s odpady ze zdravotnických zaízení je minimalizace zdravotních a environmentálních rizik v celém cyklu nakládání s odpady ze zdravotnických a jim podobných zaízení. Jde o ízený zpsob nakládání v jednotlivých krocích, a to od tídní odpad v míst jeho vzniku, až po jejich bezpené odstranní. Pro pvodce odpad, jako jsou nap. nemocnice a domovy pro seniory, je nakládání s nebezpenými odpady finann i logisticky velmi nároné. Mezi evropské právní pedpisy, které upravují problematiku nakládaní s odpady ze zdravotnických zaízení a jejichž ustanovení je nezbytné aplikovat v praxi, patí celá ada obecn platných pedpis z oblasti nakládání s odpady a z oblasti zdravotnictví. Na rozdíl od R jsou na úrovni jednotlivých stát EU doplnny národními pedpisy. V R byla na vládní úrovni pijata ada dokument zacílených na minimalizaci rizik pi nakládání s odpady ze zdravotnických zaízení. Do dnešního dne však usnesení vlády nebyla naplnna a zákonné ustanovení, které mlo pinést nový zákon o odpadech nebylo realizováno. Lze tedy

2 konstatovat že: "Souasný právní rámec eské republiky nepostihuje dostaten ucelen právní i technická specifika nakládání s odpady ze zdravotnictví od jejich produkce až po jejich využití i odstranní. Neumožuje dohledat a kvantifikovat toky nebezpeného odpadu od produkce až po jeho odstranní." Metodické doporuení k nákladní s odpady ze zdravotnictví - z nemocnic a z ostatních zdravotnických zaízení nebo jim podobných zaízení, které bylo uveejnno ve Vstníku MŽP ástka 9, záí 2007, je stále jediným praktickým návodem pro nakládání s odpady ze zdravotnictví v R. Je však zastaralé, není aktualizováno a ze strany obou zainteresovaných ministerstev není velký zájem o jeho aktualizaci. V eské republice se produkce odpadu ze zdravotnických zaízení pohybuje v rozmezí cca 24 tis. tun za rok. A každoron dochází ke zvyšování produkce nebezpených odpad ze zdravotnických zaízení a to v rozporu z cíly POH o nebezpených odpadech. Odhaduje se, že ve velkých nemocnicích a léebnách je produkována okolo 14 tis. tun odpadu za rok. Nicmén je teba konstatovat, že výsledky o produkci odpad jsou zatíženy jistou chybou. Nebo jak bylo zjištno, pouze 25 % praktických léka zasílá hlášení o produkci odpad, naopak v pípad léka specialist (nap. urolog, chirurg, stomatolog, kožní léka) zasílá hlášení více než 50 % evidovaných subjekt. I pi zapoítání nejistot má metoda šetení provedená SZÚ vypovídací schopnost. Z analýzy vyplývá, že u praktických léka a dermatolog vzniká cca 100 kg nebezpeného odpadu za rok, u chirurg jde o dvojnásobek, cca 210 kg, a u stomatolog cca do 250 kg. Tento odpad asto koní jako nebezpená složka komunálního odpadu. Na obrázku. 1 je uvedena produkce nebezpených odpad v R od roku 2002 až po rok O N celkem Obrázek 1 : Produkce odpad v letech 2002 až 2010 Jak je patrno z pedchozího grafu tak napíklad v Rakousku (viz graf. 2) je produkce nebezpeného odpadu zcela opaná.

3 Obrázek 2 : Produkce odpad v Rakousku a v R Hlavní problémy, které se obecn vyskytují v oblasti produkce a v oblasti nakládání s odpady ze zdravotnictví již od devadesátých let, byly potvrzeny opakovanými analýzami a stále petrvávají. Mžeme je shrnout následovn: Chybí podrobnjší informace o produkci tchto odpad. Je nedostatená evidence odpad. Podstatná ást tohoto odpadu mže vznikat mimo evidenci odpad danou zákonem o odpadech a není zejmé, jak je s tímto odpadem nakládáno. Tídní odpad ve zdravotnictví se neprovádí dostaten. Napíklad není dsledn tídn odpad patologicko-anatomický, který je pravdpodobn odstraován ásten jako odpad infekní ve spalovnách nebezpených odpad, ostré pedmty, nepoužitelná léiva apod. Obaly nejsou ve vtšin pípad oznaeny. Informovanost zdravotnického personálu o specifických vlastnostech tchto odpad je nízká, a to pedevším v malých zdravotnických zaízeních. Petrvává absence odpovídajícího školení zdravotnického personálu. Chybí osobní zodpovdnosti za bezpené a environmentáln šetrné nakládání se specifickými odpady ze zdravotnictví. Systémy ízení jakosti nebo životního prostedí prozatím až na výjimky nejsou ve zdravotnictví zavedeny, avšak zájem se postupn zvyšuje. Pro odpady jsou vtšinou stanoveny velmi obecn. Tak stále petrvává fakt, že, pi nesprávném nakládání mže odpad ohrozit nejen zamstnance ale i obyvatelstvo. Nejvtší riziko vzniká pi nakládání s vysoce infekními odpady v kombinaci s ostrými pedmty. Mezi základní pedpoklady pro snížení zdravotního rizika pi nakládání s odpady patí: a) separace odpad v míst jejich vzniku a ukládání do vhodných obal (nádob), b) správné znaení odpadu,

4 c) dekontaminace odpadu (doporuuje se ped dalším transportem, pokud je to možné), d) pravidelné školení pracovník na všech stupních ízení i u pímého nakládání s odpady. Z dostupných zdroj vyplývá, že pes 200 tis. pracovník se podílí na nakládání se zdravotnickými odpady a tvoí tak výše zmiovanou potencionáln rizikovou skupinu. Zapoítány jsou osoby pracující ve zdravotnictví, v lékárnách i hygienických službách dále pak osoby, které pijdou do styku se zdravotnickým odpadem pi manipulaci, dekontaminaci, skládkování, spalovaní a podobn, i pi výkonu své innosti pijdou do styku pímo s nebezpeným odpadem, nebo jsou ešiteli problematiky nebezpených odpad (jedná se nap. o celníky, policii, hasie, orgány kontroly atd.) V dosavadním pojetí pístupu k nakládání s odpady ze zdravotnických zaízení jsou dosud zcela opomíjeny další okruhy nakládání s odpady, kterým je vnována znaná pozornost ve státech EU i v ostatních vysplých státech. Jde o následující okruhy: dekontaminace infekních odpad v míst jejich vzniku, využívání vytídných a dekontaminovaných odpad, minimalizace rizik souvisejících s tekutými odpady ze zdravotnických zaízení, minimalizace rizik souvisejících s odpady pocházejí z domácí zdravotní a lékaské pée. Dekontaminace odpad Dekontaminace odpad ze zdravotnických zaízení patí mezi metody, které jsou doporueny pro snížení rizika infekního odpadu, pedevším ped jeho transportem ze zdravotnického zaízení ke konenému odstranní. Dekontaminace odpadu se provádí pedevším u tídného odpadu. Separovaný odpad se posléze dekontaminuje na speciálních certifikovaných zaízeních k tomu urených. Bohužel v eské republice není tato úprava zcela bžná. Z dostupných statistik SZÚ vyplývá, že v souasné dob je ve zdravotnických zaízení v provozu cca 2 dekontaminaní jednotky a na rozdíl od mnoha stát EU máme stále velmi nízký podíl zaízení na dekontaminaci odpadu. Pitom je vdecky prokázáno, že dekontaminace provádná pímo u zdroje vzniku odpad (v zaízení zdravotní i sociální pée) výrazným zpsobem snižuje množství vyprodukovaných nebezpených odpad (Zahradník 2010). Jak ukazují praktické zkušenosti, vtšímu zavedení dekontaminaních jednotek brání pomrn vysoká poizovací cena zaízení a velká náronost na disciplinovanost zdravotnických pracovník pi separaci/tídní odpad v míst vzniku odpad (SZÚ 2009). Využívání vytídných a dekontaminovaných odpad V eské republice se až v roce 2012 ešily projekty, které navrhují energeticky využít vytídný a dekontaminovaný odpad ze zdravotnických zaízení. Problém využívání této komodity odpadu je zatím nedoešený. Je zatím neschdné organizaní zajištní tídní odpadu v míst jeho vzniku tak, aby odpad neobsahoval ostré pedmty, nebezpené chemické látky a zbytky léiv a sploval napíklad podmínky pro jeho použití do alternativních paliv. Minimalizace rizik souvisejících s tekutými odpady ze zdravotnických zaízení Rzné druhy léiv (nap. antibiotika, cytostatika, analgetika, hormonální léiva aj.) se bžn vyskytují v odpadních vodách zdravotnických zaízení, a následn pak i v podzemních a povrchových vodách. Tyto skupiny léiv a posléze i jejich metabolity odcházejí ze

5 zdravotnických zaízení zcela nekontrolovatelným zpsobem, ímž mohou negativn ovlivnit zdraví a životní prostedí. Mezi látky, které lze považovat za zvlášt ekologicky závažné patí zejména antibiotika, cytostatika, desinfekní prostedky apod. Pedevším u cytostatik je problém s jejich obsahy v odpadních vodách vzhledem k jejich vysokému zdravotnímu riziku (karcinogeny, mutageny a teratogeny). Cytostatika mají nízkou biodegradabilitu, vysoké biologické poloasy, baktericidní úinky (synergismus s antibiotiky) a vysoce se koncentrují v moi pacient. Protože dosud neexistuje efektivní metoda na odstraování metabolit cytostatik z odpadních vod, pítomnost cytostatik a jejich metabolit se stává vážným problémem vzhledem k nárstu pacient podrobujících se chemoterapii. Touto problematikou se krom ojedinlých výzkumných pracích v R nikdo nezabývá ani ji neeší. V anglosaských evropských zemích je naopak tomuto problému stále více vnována pozornost a jsou navrhována rzná ešení pro ištní odpadních vod z nemocnic a to nap. formou duálního systému odvodu odpadních vod až po membránové reaktory. Tento budoucí trend snižování léiv a to pedevším cytostatik v životním prostedí vzhledem k jejich negativním úinkm na životní prostedí a zdraví obyvatel bude ím dále více aktuální. Minimalizace rizik souvisejících s odpady pocházejí z domácí zdravotní a lékaské pée Odpady, které asto pocházejí z domácí zdravotní a lékaské pée se vtšinou stávají souástí komunálního (domovního) odpadu, i když se jedná o infekní odpad. Nakládání s tmito odpady dosud u nás ale i v jiných zemích nebylo nijak striktn regulováno. Nicmén nkteré organizace, jako je Svtová zdravotnická organizace (WHO, 2004), Agentura na ochranu životního prostedí USA Environmental Protectiong Agency (EPA, 1991), Americká centra pro kontrolu a prevenci US Centers for Disease Control and Prevention (CDC, 1991) a státy jako Itálie a Nmecko, již stanovily písná pravidla pro nakládání s infekními odpady. Pracovníci se obávají pedevším poranní injekní jehlou pi manipulaci a peprav odpadu. Ve studii provádné v Japonsku tém 33,9% územních samosprávných celk evidovalo nehody zapíinné jehlou. Nejastjším rizikem pi poranní je hepatitida B a C a HIV infekce. V roce 2004 v Nmecku bylo 218 osob v práci nakaženo hepatitidou a 8 osob nakaženo infekcí HIV. Mezinárodní spolupráce Vzhledem k výše uvedeným závažným problémm vznikla poteba vytvoit mezinárodní pracovní skupinu, která by koordinovala interdisciplinární výzkum týkající se nakládání s odpady ze zdravotnických zaízení. Cílem skupiny je pedevším vytvoit mezinárodní diskusní fórum, kde budou diskutovány nejen stávající problémy, ale i snaha vytváet ešení pro budoucnost. Task Group by mla zahrnovat jak akademické pracovníky, tak i pracovníky z prmyslu a tak by mla spojit vdecký výzkum a praktické zkušenosti. lenové zahrnují širokou škálu obor, vetn nakládání s odpady, hygieny ve zdravotnických institucích, mikrobiologie, chemie, technologie nakládání s odpady, environmentálního práva zákona o odpadech. Skupinové aktivity jsou koordinovány vedoucím skupiny a komunikace mezi leny probíhá hlavn prostednictvím elektronické pošty. Zástupci SZU se této aktivity již úastní a bylo by vhodné zapojení i dalších odborník v této problematice.

6 Pehled literatury a použitých zdroj [1] BOUDOT, J., COMMEINHES, M., 1997: Odpad ze zdravotnických zaízení. Státní zdravotní ústav (SZÚ), FORTUNA, Praha, 20 s. ISBN [2] EMMANUEL, J., HRDINKA,., 2003: Nespalovací technologie pro nakládání se zdravotnickými odpady. Health Care Without Harm, Arnika, Praha, 30 s. [3] HRDINKA P., 2010: Nakládání s odpady ve zdravotnických a sociálních zaízeních - zkušenosti IŽP z kontrol. Odpadové fórum 1: Dostupné [4] MŽP, 2007: Metodické doporuení k nákladní s odpady ze zdravotnictví z nemocnic a z ostatních zdravotnických zaízení nebo jim podobných zaízení. Vstník MŽP ástka 9/roník XVII: [5] MŽP, 2008: eská republika a mnohostranné environmentální smlouvy v letech Planeta 2: 4-7. ISBN [6] PRÜSS, A., GIROULT, E., RUSHBROOK, P., 1999: Safe management of wastes from health-care activities. World Health Organization (WHO), Geneva, 230 s. ISBN [7] REALIZANÍ PROGRAM, 2003: Realizaní program R. 2 odpady ze zdravotnictví, zpráva, Praha, 66 s. [8] RUSHBROOK, P., BRIAND, E., 2002: Nebezpené odpady. Státní zdravotní ústav (SZÚ), FORTUNA, Praha, 24 s. ISBN [9] ÍMANOVÁ, D., ZIMOVÁ, M., 2002: Nakládání s odpady ve zdravotnických a jim podobných zaízeních. Polygon, Praha, 237 s. ISBN [10] SALKIN, I., F., 2004: Review of Health Impacts from Microbiological Hazards in Health Care Wastes, World Health Organization (WHO), Geneva, 23 s. SHARMA, B., K., 2007: Current Status of Healthcare Waste Management and [11] SZÚ, 2009: Závrená zpráva ešení projektu VaV SP-2f3/227/07 za období 2007 až 2009: Hodnocení a minimalizace negativních vliv na zdraví a životní prostedí pi nákladní s odpady ze zdravotnických zaízení. Státní zdravotní ústav (SZÚ), Praha, 43 s. [12] ZAHRADNÍK, A., 2010: Dekontaminace moderní trend nakládání se zdravotnickým odpadem. Odpadové fórum 1: [13] ZIMOVÁ, M., 2007: Odpady ze zdravotnických zaízení. Environmentální aspekty podnikání 2: ISSN [14] ZIMOVÁ, M., 2010: Zdravotnické odpady - Teorie a praxe. Odpadové fórum 1: