Slovesa. Partikule ga označuje 1. pád. Přítel přijde.

Transkript

1 4 Slovesa I. Syntaktické vzorce a gramatika S ga V-u x Tomodači ga kuru. S o V-u x Hon o jomu S de V-u x Kódžó de hataraku. Pen de kaku. S ni V-u x Uči ni iru. Gakkó ni iku. Tomodači ni tegami o kaku. S e V-u x Mači e iku. S kara V-u x Gakkó kara kaeru. Asa kara macu. S made V-u x Eki made aruku. Joru made hataraku. S to V-u x Tomodači to gakkó ni iku. Partikule ga označuje 1. pád. Přítel přijde. Partikule o (psáno を) označuje přímý předmět. Číst knihu. Partikule de označuje 1 místo děje, činnosti, 2 nástroj děje, činnosti (7. pád). Pracovat v továrně. Napsat perem. Partikule ni označuje 1 místo existence, výskytu (v, na), 2 cíl děje, činnosti ( do ), 3 nepřímý předmět Být doma. Jít do školy. Napsat dopis příteli. Partikule e (psáno he) označuje směr děje, činnosti (do, k). Jít do města. Partikule kara označuje výchozí bod děje, činnosti čas nebo místo (z, od). Vrátit se ze školy. Čekat od rána. Partikule made označuje cílový bod děje, činnosti čas nebo místo (do, až do, až k). Jít pěšky až na nádraží. Pracovat do večera. Partikule to odpovídá české předložce s. Jít s kamarádem do školy. V-u x zastupuje všechny další slovesné tvary (zápor, minulý čas) a styly (důvěrný a zdvořilý). Základní tvar slovesa může vyjadřovat jak pravidelnou či opakovanou činnost (zvyk), tak budoucí čas. Konkrétní význam z hlediska času určují např. adverbia a kontext: Icumo pen de kaku. Kono tegami o pen de kaku. Vždy píšu perem. Napíšu ten dopis perem. Partikule o se dále používá ve spojení se slovesy pohybu pro označení místa, na kterém daný pohyb probíhá: hiroba o aruku (jít po náměstí), sora o tobu (letět po obloze), kóen o sanpo suru (procházet se po parku) aj.

2 DĚLENÍ SLOVES: Slovesa lze dělit podle nejrůznějších kritérií. Z hlediska syntakticko-sémantického rozlišujeme mezi slovesy plnovýznamovými a pomocnými, plnovýznamová dále dělíme na činnostní a stavová (určitý slovesný tvar má jinou funkci a význam v závislosti na typu slovesa). U činnostních sloves je dále třeba rozlišovat podmětná a předmětná slovesa (např. acumaru acumeru). Z hlediska konjugace je pro nás důležité dělení podle slovesných základů. Podle slovesných základů rozlišujeme slovesa: souhlásková polosamohlásková samohlásková nepravidelná Souhlásková slovesa vzory a příklady: macu dasu toru kaku kogu sumu tobu šinu mocu, tacu hanasu, nokosu horu, nokoru, suwaru, cukuru, noru, wakaru aruku, kiku, hataraku isogu, ojogu jomu, nusumu, jasumu, nomu jobu, asobu Polosamohlásková slovesa vzory a příklady: kau jou, nuu, iu, morau, au Samohlásková slovesa - vzory a příklady: miru okiru, očiru, kariru taberu kangaeru, wasureru, oboeru, ošieru, neru Existuje omezená skupina sloves, která formálně vypadají jako samohlásková (končí na -eru, - iru), nicméně všech pět slovesných základů vytvářejí stejně jako slovesa souhlásková. Patří mezi ně heru (ubývat), kiru (řezat), kaeru (vrátit se), suberu (klouzat), šaberu (povídat), nigiru (uchopit, držet), haširu (běžet), širu (znát), hairu (vstoupit), iru (potřebovat) a některá další. Sloveso heru tak vytváří základy hera-, heri-, heru, here, heró a minulý čas hetta (viz dále). Stejně se chovají i další slovesa této skupiny, která si je třeba jednotlivě zapamatovat. Nepravidelná slovesa: suru, kuru, iku, aru, iru

3 Slovesné základy: 1. Souhlásková slovesa 1. základ (A-tvar) mata- dasa- tora- kaka- koga- suma- toba- šina- 2. základ (I-tvar) mači- daši- tori- kaki- kogi- sumi- tobi- šini- 3. základ (koncový) macu dasu toru kaku kogu sumu tobu šinu 4. základ (E-tvar) mate dase tore kake koge sume tobe šine 5. základ (O-tvar) mató dasó toró kakó kogó sumó tobó šinó minulý čas (důvěrný) matta dašita totta kaita koida sunda tonda šinda 2. Polosamohlásková slovesa 3. Samohlásková slovesa 1. základ (A-tvar) kawa- iwa- tabe- mi- 2. základ (I-tvar) kai- ii- tabe- mi- 3. základ (koncový) kau iu taberu miru 4. základ (E-tvar) kae ie tabere- mire- 5. základ (O-tvar) kaó ió tabejó mijó minulý čas (důvěrný) katta itta tabeta mita 4. Nepravidelná slovesa 1. základ (A-tvar) ši-/ se- / sa- ko- ika- i základ (I-tvar) ši- ki- iki- i- ari- 3. základ (koncový) suru kuru iku iru aru 4. základ (E-tvar) sure-/ sejo / širo kure- / koi ike ire are 5. základ (O-tvar) šijó kojó ikó ijó - minulý čas (důvěrný) šita kita itta ita atta Povšimněte si, že slovesa různých vzorů mohou mít totožnou koncovku minulého času v důvěrném stylu. Pokud v takovém případě není význam slovesa patrný ze znakového zápisu nebo z kontextu, anebo pokud jeho význam neznáme, je třeba dohledat ve slovníku všechny možnosti. Např. tvar jotta může být teoreticky minulým časem sloves joru i jou, podobně jonda může být minulým tvarem sloves jomu i jobu, nebo kita nepravidelného kuru i samohláskového kiru. Slovesné tvary: Třetí slovesný základ funguje jako základní slovesný tvar v důvěrném, popř. neutrálním stylu, a najdeme ho také ve slovnících. Další tvary utvoříme pomocí slovesných základů a sufixů následovně: přítomný klad psát, píšu, píšeš,... přítomný zápor nepíšu, nepíše,... minulý klad psal, psali,... minulý zápor nepsal, nepsali,... tvary důvěrné tvary zdvořilé způsob tvoření příklad způsob tvoření příklad slovníkový tvar kaku 2. základ + masu kakimasu 1. základ + nai kakanai 2. základ + masen kakimasen viz tabulka slovesných základů 1. základ + nakatta kakanakatta kaita 2. základ + mašita kakimašita 2. základ + masen dešita kakimasen dešita Ostatní slovesné základy buď samy nesou specifický význam, nebo slouží k vytváření dalších slovesných tvarů, s nimiž se seznámíme později.

4 DNY V TÝDNU -jóbi 月 よう 日 gecujóbi pondělí Otázka na den zní: 火 よう 日 kajóbi úterý 今 日 は 何 よう 日 ですか 水 よう 日 suijóbi středa Kjó wa nanjóbi desu ka. 木 よう 日 mokujóbi čtvrtek 金 よう 日 kinjóbi pátek Zkrácené výrazy: 土 よう 日 dojóbi sobota 土 日 に doniči ni v sobotu a v neděli 日 よう 日 ničijóbi neděle 月 水 金 に gessuikin ni v pondělí, ve středu a v pátek DALŠÍ ČASOVÁ URČENÍ 2 před 1 před aktuální 1 po 2 po každý den týden měsíc rok せんせんしゅう せんせん 月 sensenšú sensengecu předminulý týden předminulý měsíc おととい ototoi předevčírem きのう kinó včera 今 日 kjó dnes あした ašita zítra あさって asatte pozítří まい 日 mainiči každý den せんしゅう senšú minulý týden 今 しゅう konšú tento týden らいしゅう raišú příští týden さらいしゅう saraišú přespříští týden まいしゅう maišú každý týden せん 月 sengecu minulý měsíc 今 月 kongecu tento měsíc らい 月 raigecu příští měsíc さらい 月 saraigecu přespříští měsíc まい 月 maicuki každý měsíc おととし ototoši předloni きょ 年 kjonen minulý rok 今 年 kotoši tento rok らい 年 rainen příští rok さらい 年 sarainen přespříští rok まい 年 maitoši / mainen každý rok II. Text A. 日 よう 日 に どこかへ いきますか はい いきます どこへ いきますか きょうとへ りょこうに いきます B. 土 よう 日 に 何 を しますか 私 は 土 よう 日 に うんどうや さんぽを します どんな うんどうを しますか バドミントンや たっきゅうを します C. おかあさんは 金 よう 日 に 何 を しますか へやの そうじや せんたくや かいものを します

5 いつ やすみますか 日 よう 日 に やすみます 本 も よみます スポーツも します D. いつ ラジオを ききますか いつ テレビを みますか ピアノを ひきますか まいあさ 何 を しますか E. 私 は まいあさ はやく おきます 6じはんに ラジオたいそうが はじまります 6じはん から 7じまで たいそうをします それから あさごはんを たべます 私 のいえは こうが いに あります 大 学 まで あるきません でん 車 で 大 学 へ いきます そのでん 車 は いつ も たいへん こみます 大 学 の べんきょうは おもしろいです らいしゅうは どうきゅう せいの みんなと プラハに いきます 大 学 の やすみは 土 よう 日 と 日 よう 日 です やすみ の 日 に ゆっくりやすみます 本 を よみます さんぽも します CDも ききます とき どき ともだちと でかけます F. きのうカルリークさんは 日 本 人 のどうりょうと いっしょに ひるごはんを たべました エ レベーターまで ろうかを あるきました それから エレベーターに のりました ちゅうか りょうりやで ラーメンを たべました そして ちかの きっさてんでコーヒーを のみま した きっさてんの いり 口 に じどうはんばいきが あります そこで たばこを かいまし た そして また エレベーターに のりました かいしゃに かえりました 1じに ごごの しごとが はじまります III. Cvičení 1. Převeďte všechny slovesné tvary v textu do neutrálního způsobu. 2. Převeďte část textu G do přítomného, respektive budoucího času. Pozor na příslovce! 3. Převeďte do záporu důvěrného i zdvořilého: 1) わたしは きょう テニスを します 2) あした 本 を よみます 3) まいあさ ラジオを ききます 4) きっさてんで コーヒーを のみます 5) まいしゅう ぎんこうへ いきます

6 6) ヤンデラさんを こうえんで まちます 7) あさ はやく おきます 8) らいしゅう プラハに いきます 9) あのみせで いろいろなものを かいます 4. Převeďte předcházející cvičení do minulosti (záporné minulosti) a změňte vhodně příslovce, kde je to nutné. 5. Sestavte správné věty a doplňte partikule, kde je třeba: きのう きょう まい 日 まいあさ 私 すずきさん こども ヤンデラさん でんしゃ タクシー ともだち レストラン ごはん ブルノ てがみ しごと いきました かきました たべます かよいます 6. Doplňte partikule: 1) 大 学 ( )としょかん( ) 本 ( )よみました 2) こんばん( )うち( ) 日 本 ご( )べんきょうします 3) 日 本 ( )ともだち( ) 日 本 ご( )てがみ( )かく 4) 私 たち( )きょうしつ( ) 日 本 ご( )はなす 5) 中 むら 先 生 ( ) 私 たち( )えいご( ) 先 生 だ 6) ブルノ 大 学 ( ) 日 本 ごの 学 生 ( )すくない 7) パラツキー 大 学 ( )たてもの( )ふるいです 7. Doplňte slovesa: 1) としょかんに 本 が たくさん 2) 私 たちは きょうしつに 3) としょかんの まえで ともだちを 4) きっさてんで コーヒーを 5) 手 で いろいろな ものを 6) ゆっくり ひろばを 7) レストランで カレーライスを 8. Tvořte otázky na jednotlivé větné členy: 1) 私 の ともだちは まい 日 きょうしつで 日 本 ごを べんきょうします 2) きょう おかあさんが せんたくをします 3) マルチンさんは まいあさ 大 学 まで あるきます 4) きのう おもしろい 本 を よみました

7 5) エレベーターまで ろうかを あるきました 6) 私 のいえは こうがいに あります 9. Přeložte: 1. Co koupíte v obchodě? 2. Kde počkáte na přítele? 3. Včera nic nezbylo. 4. Díváte se každý den na televizi? 5. Půjčujete si knihy v knihovně? 6. Pražské tramvaje jsou vždy plné lidí. 7. Od pondělí do pátku chodíme do školy. 8. V sobotu a v neděli do školy nechodíme. Máme volno. 9. Ve třídě mluvíme s učitelem japonsky. 10. Každý týden uklízíme. 11. Minulý pátek jsem uklidil kuchyň. 12. Příští měsíc jedu s přáteli do Chorvatska. 13. Tenhle autobus jede z Olomouce do Břeclavi. 14. Jel jsem taxíkem až do Prostějova. 15. Kdy napíšete panu Nakamurovi dopis? 16. Dítě pana Uedy kouřilo na chodbě v suterénu. 17. Do loňska jsem bydlel s rodiči v malém bytě v Rožnově. 10. U předchozího cvičení změňte vhodně určení času a věty v čase přítomném převeďte do minulosti a naopak. IV. Doplňující poznámky OTÁZKA V DŮVĚRNÉM TVARU Ve zdvořilém stylu tvoříme otázku připojením větné partikule ka za sloveso (viz L1). Otázka vytvořená připojením partikule ka za důvěrný tvar slovesa by však zněla příliš důrazně, proto ji raději vytvoříme pouze intonací. Nandži ni gakkó ni ikimasu ka. Nandži gakkó ni iku? Kinó wa gakkó ni ikimašita ka. Kinó wa gakkó ni itta? V kolik jdete do školy? V kolik jdeš do školy? Byl jste včera ve škole? Byl jsi včera ve škole? VĚTNÉ PARTIKULE JO A NE Větné partikule jo a ne stojí stejně jako partikule ka na konci věty, za slovesem. Partikule jo se používá při sdělování informace, která není posluchači známa, zdůrazňuje a dotvrzuje stanovisko mluvčího. Často ji překládáme pouze důraznější intonací výpovědi. Partikule ne se používá k ověření, zda posluchač vnímá danou informaci stejně jako mluvčí. Vybízí partnera ke schválení výpovědi, k pokračování hovoru. V reakci na určitou výpověď zase signalizuje, že mluvčí souhlasí s posluchačem. Často překládáme českým dovětkem..., že? Prodloužení slabiky ne né dodává výroku emotivní ráz věty zvolací, mluvčí vyjadřuje své překvapení, nadšení, apod. A: Ano resutoran no rjóri wa oišii desu ka. A: Vaří v té restauraci dobře? B: Hai, oišii desu jo. B: Ano, dobře. Mó gecujóbi desu jo. Kjonen no rjokó wa takakatta jo. Samui desu ne. Kore wa sugoi desu né. Už je pondělí! Loňské cestování bylo dost drahé. To je zima, že? To je ale něco! To je úžasné! A: Mó gecujóbi desu ne. A: Už je pondělí, že? B: Só desu ne. B: Ano, je. A: Kóhí onegai šimasu. A: Kávu, prosím.

8 B: Kóhí desu ne. B: Zajisté. A: Kore wa Čeko no čizu desu ne. A: Tohle je mapa Česka, že? B: Iie, Surobakia no čizu desu jo. B: Ne, to je mapa Slovenska. PARTIKULE WA GA Tyto dvě partikule mají na první pohled stejnou funkci, avšak je třeba mezi nimi rozlišovat. Wa coby kontextovou partikuli užíváme tehdy, když je téma hovoru již známo a my o něm podáváme další výpověď. Wa zdůrazňuje ve větě predikát (pokud jde o..., tak...), a odpovídá tak v češtině nedůraznému slovosledu. Často se objevuje v záporných větách, kde může zdůrazňovat zápor, nebo při uvádění protikladů či srovnávání. Oproti tomu pádová partikule ga se užívá při uvedení nové informace do hovoru. Ve vazbách wa-ga (viz L3) tato partikule označuje podmět, popř. předmět. V češtině mnohdy odpovídá důraznému slovosledu. Tázací zájmena a některá slovesa (např. wakaru) se pojí s partikulí ga, nikoli wa. Používání obou partikulí se řídí i dalšími pravidly, s nimiž se budeme seznamovat postupně. Jandera san wa gakkó ni kimašita. Jandera san ga gakkó ni kimašita. Dare ga kimašita ka. Kono resutoran wa nani ga oišii desu ka. Ebi guratan ga oišii desu. Ebi guratan wa oišii desu. Nihongo ga wakarimasu ka. Erebétá ni norimasen. Erebétá wa norimasen. Bíru o nomimasu. Bíru wa nomimasu. Wain wa nomimasen. Bíru wa nomimasu. Wataši wa kinó gakkó ni ikimasen dešita. Wataši wa kinó wa gakkó ni ikimasen dešita. Wataši wa kinó gakkó ni wa ikimasen dešita. Pan Jandera přišel do školy. (pokud jde o pana Janderu, tak přišel do školy) Do školy přišel pan Jandera. (ne pan Suzuki) Kdo přišel? Co mají v téhle restauraci dobrého? Dobré jsou zapékané krevety. Zapékané krevety jsou dobré. (ale ostatní jídla nejspíš ne) / Nebo též jako odpověď na otázku: Ebi guratan wa oišii desu ka. Umíte / rozumíte japonsky? Nepojedu výtahem. Výtahy nepoužívám. Budu pít pivo. / Dám si pivo. Pivo piju, víno ne. Pivo můžu. / Pivo si dám. / Piju pivo (a ostatní věci ne). Včera jsem nebyl ve škole. (Zrovna) včera jsem ve škole nebyl. (jindy ano) Do školy jsem včera nešel. (ale byl jsem jinde)

9 K4 ヤンデラさんはまいあさ6じにおきます I. Procvičení gramatiky 1. Odpovídejte na otázky. 今 日 はあさごはんに 何 をたべましたか 金 よう 日 は 何 じにおきますか 今 日 は 何 じにおきましたか なつ 休 みにどこにいきますか あした 何 をしますか きのうワインをのみましたか きょ 年 のふゆ 休 みはどこにいきましたか まいあさ 何 じにおきますか 今 日 はだれと 学 こうにきましたか おみせで 何 をかいましたか きのうも 学 こうにいましたか おととしのなつ 休 みはどこですごしました か あしたは 何 じにおきますか きのうのばんごはんは 何 をたべました らい 年 のふゆ 休 みはどこにいきますか どの 本 をよみましたか か 先 生 はこくばんに 何 をかきましたか きのうのランチはどこでたべましたか 2. Podle obrázku řekněte, kdo co bude v následujících dnech dělat. U předchozích dnů popište, co a kdy jednotlivé osoby dělaly. Zkuste do věty zapojovat i vhodná adjektiva. 3. Napište text o tom, jak vypadá váš běžný den. Své vyprávění si nachystejte pro ústní přednes. 私 の 一 日 (Můj den)

10 私 の 一 日 なまえ:

11 4. Každé z následujících slov zapojte do smysluplné věty. V každé větě zkuste užít co nejvíce větných členů. Nemusíte se omezovat na níže uvedená slova, do věty můžete přidat i jiná slova (různé slovní druhy). こうえん てがみ ともだち ビール あさ あたらしい ながい ペン かく がっこう としょかん ひるごはん まいにち おいしい せんせい あるく じてんしゃ のむ いく きょねん なつ 休 み コーヒー べんきょうする よむ しんぶ ん あに ねこ あそぶ こども おきる よる チョコレート しろい II. Frazeologie OMLUVY Omluvy jsou v japonštině častější než v češtině a v některých případech představují spíše jakýsi formální pozdrav, vyjádření respektu, sloužící k podpoře harmonického vztahu s komunikačním partnerem, než skutečnou omluvu. Omlouvat se můžeme za způsobené potíže, pozdní příchod, vyrušení, dlouhou odmlku, při odchodu, popř. za to, že jsme někoho požádali o pomoc a tím ho vlastně obtěžovali. Omluvy se vyznačují poměrně vysokou mírou pokory, a pokud je budeme chápat doslova, aniž bychom si uvědomili jejich skutečnou úlohu v dané komunikační situaci, mohou nám v některých případech připadat až neupřímné. ごめん/ ごめんなさい もうしわけありません おじゃまします /おじゃまいたします おじゃましました /おじゃまいたしました おてすうをかけました ごめんどうをかけました Promiň. / Promiňte. Promiňte. (silnější a zdvořilejší omluva) (Promiňte,) dovolím si Vás vyrušit. Promiňte, že jsem Vás vyrušil. (Promiňte,) přidělal jsem Vám práci. (Promiňte,) byl jsem na obtíž. ごめいわくをかけました (Promiňte,) způsobil jsem Vám potíže / ごぶさたしています /ごぶさたしております おそくなりました そろそろしつれいします/いたします おさきにしつれいします/いたします starosti. (Promiňte,) dlouho jsem se neozval. (viz též 3.lekce) (Promiňte,) přišel jsem pozdě. (Promiňte,) už se budu muset rozloučit. Promiňte, že odejdu dříve (než Vy). REAKCE (Níže uvedené reakce jsou jen jednou z možných variant. Vždy je potřeba mít na paměti daný situační kontext a uvědomit si vzájemný vztah mluvčích.) いいえ いいんです とんでもないです こちらこそ ぜんぜんかまいません To nic. / To je v pořádku. To je v pořádku. / Nic se nestalo. Nestojí to za řeč. My také (děkujeme nebo se omlouváme). To vůbec nevadí.

12 III. ロールプレイ 1. Ve dvojicích utvořte dialogy k následujícím obrázkům. Zkuste použít co nejvíce dosud osvojených frází.

13

14

15 2. Přečtěte nahlas a přeložte následující rozhovor. ヤンデラさんとすず 木 さんのかいわ す:あっ こんにちは しばらくですね おげんきですか ヤ:はい おかげさまで すず 木 さんも おげんきですか す:はい げんきです ヤンデラさんは よく このこうえんに きますか ヤ:ええ じゅぎょうは 3じに おわります いつも すこし さんぽします どうですか すず 木 さんも いっしょに さんぽしませんか す:もうしわけないですが まだ ようじが あります またこんど ヤ:そうですか ではまた 3. インタビュー1 Ptejte se ve dvojici, co a kdy (od kolika do kolika hodin) včera Váš kolega dělal. Dělejte si poznámky a vyznačte časové rozmezí jeho aktivit do obrázku. Prezentujte ostatním, co jste se dozvěděli. Př.:) ~じにおきました ~じから~じまで... ~じにねました メモ さんの 一 日 4. インタビュー2 Ptejte se ve trojici na fakta v tabulce. U posledních dvou bodů zkuste zjistit co možná nejvíce detailů. Sepište o vás třech text, ve kterém shrnete zjištěné informace. メモ 私 さん さん しゅっしんち せんこう しゅみ

16 好 きなたべもの せんしゅうの 土 よう 日 らいしゅうの 日 よう 日

17 イ ン タ ビュ ー の まと め なまえ:

18 5. インタビュー3 Pracujte ve dvojici. Nejprve si tipněte odpověď svého kolegy, následně se ho zeptejte (utvořte z uvedených vět otázku) a vyznačte jeho odpověď. můj tip skutečnost おにいさんがいます おねえさんがいません トマトがすきです テニスがとくいです サッカーがすきです あしたじゅぎょうがあります 今 日 のあさごはんにパンをたべました コーヒーをのみません どうぶつが 大 すきです きのうは 学 こうにいきませんでした たくさんの 本 をよみました IV. Poslech 1. Pozorně naslouchejte konverzaci a zaznamenejte si, co kdo dělal/nedělal a co bude dělat. Nezapomeňte si poznamenat i detaily (s kým, kde, jak, v kolik hodin atp.).

19 Nové výrazy 1 ア 行 あさ あるく いく いっしょに うみ うんどう する エレベーター おかわりする おきる カ 行 かいしゃ かう かえる かよう から きく きっさてん こうえん こうじょう こうがい こむ サ 行 さむい さんぽ する じどうはんばいき じゅぎょう しゅっしんち しゅみ すごい すごす すてき (な) スプーン する せんこう せんたく する そうじ する そら それから ráno jít pěšky, kráčet jít (N) spolu s moře cvičit, sportovat výtah přidat si (jídlo, pití) vstát, vzbudit se firma koupit vrátit se (S) dojíždět z, od slyšet, zeptat se kavárna park továrna předměstí být plný (lidí) chladné (počasí) jít na procházku prodejní automat vyučování rodiště (rodné město) koníček, hobby strašný, otřesný; skvělý strávit (čas) hezký lžička, lžíce dělat (N) obor, specializace prát uklízet nebe, obloha potom タ 行 たいそう する cvičit 1 (N) označuje, že se jedná o nepravidelné sloveso. (S) označuje ta souhlásková slovesa, která by mohla být chybně identifikována jako samohlásková.

20 たいへん (な) náročný, obtížný タクシー taxík タバコ cigarety たべる jíst ちか ち 下 podzemí, suterén ちず mapa ちゅうかりょうりや čínská restaurace でかける vyrazit, vyjít てがみ 手 がみ dopis でんしゃ でん 車 vlak どうきゅうせい spolužák どうぶつ zvíře どうりょう kolega ときどき občas ナ 行 なつやすみ なつ 休 み letní prázdniny のむ pít のる nastoupit, jet ハ 行 ~はいかがですか Nedáte si ~? はじまる začínat (se) はやく brzy, rychle ばん večer ひく hrát na hudební nástroj ふゆやすみ ふゆ 休 み zimní prázdniny べんきょう studium ホワイトボード bílá tabule マ 行 まい また まで まとめ みせ みる みんな メモ každý (prefix) a, opět, také do, po shrnutí obchod vidět všichni poznámky ヤ 行 やすみ 休 み přestávka, volno やすむ 休 む chybět, odpočívat ゆっくり pomalu よむ číst よる večer, noc ラ 行 ラジオたいそう rádiové cvičení りょこう výlet ろうか ろう 下 chodba

21 Každodenní činnosti, oblékání かおをあらう かみをとかす きがえをする くつしたをはく くつをはく くつをぬぐ T シャツをきる シャワーをあびる スカートをはく ズボンをはく セーターをきる はをみがく ふくをきる ふくをねぐ ペットにえさをやる ベッドをととのえる ぼうしをかぶる Potraviny a jídlo あさごはん おちゃ オレンジ くだもの ごはん じゃかいも トマト にく にんじん パスタ バナナ ばんごはん ひるごはん ほうれんそう みかん ヨーグルト (をのむ) umýt si obličej učesat se převléknout se obléknout si ponožky obout se zout se obléknout si tričko osprchovat se obléct si sukni obléknout si kalhoty obléknout si svetr vyčistit si zuby obléknout se svléknout se nakrmit domácího mazlíčka ustlat postel nasadit si klobouk/čepici snídaně čaj pomeranč ovoce jídlo, vařená rýže brambory rajčata maso mrkev těstoviny banán večeře oběd špenát mandarinka jogurt (jíst jogurt)

22 Slovesa k procvičování konjugace あう あそぶ いう いそぐ いる おしえる おちる おぼえる およぐ かく かりる かんがえる きる きる くる こぐ しぬ しゃべる しる すう すべる すむ すわる だす たつ つくる とぶ とる にぎる ぬう ぬすむ ねる のこす のこる はいる はしる はたらく はなす へる ほる まつ もつ もらう よう よぶ わかる わすれる potkat hrát si, bavit se říkat spěchat potřebovat (S) vyučovat padat pamatovat si plavat psát půjčit si přemýšlet obléknout se řezat (S) přijít (N) veslovat zemřít povídat (S) znát (S) sát, kouřit klouzat se (S) bydlet sedět vyjmout stát vyrábět, tvořit létat brát uchopit (S) šít krást spát nechat zbýt, zůstat vstoupit (S) běžet (S) pracovat mluvit ubývat (vy)kopat čekat držet dostat být opilý volat, zvát rozumět zapomenout