Výzvy budoucnosti. Zvládne Česká republika strukturální reformy? doc. Ing. Pavel Mertlík, CSc. hlavní ekonom

Transkript

1 Výzvy budoucnosti Zvládne Česká republika strukturální reformy? doc. Ing. Pavel Mertlík, CSc. hlavní ekonom

2 RBI síla, růst a tradice Jedna z nejsilnějších bankovních skupin ve střední a východní Evropě: zhruba 3000 poboček v 17 zemích regionu, více než 15 milionů klientů, nejširší síť poboček Silná pozice v regionu: celková aktiva přes 150 miliard euro, téměř 60 tisíc zaměstnanců Jedna z největších emisí na vídeňské burze Držitel celé řady ocenění, několikanásobně vyhlášena jako Nejlepší banka ve střední a východní Evropě. Šéf skupiny Herbert Stepic vyhlášen jako Evropský bankéř roku či Evropský manažer roku. Letos Herbertu Stepicovi rakouský spolkový prezident udělil Medaili za zásluhy (vysoké rakouské státní vyznamenání) Bohatá historie: vznik projektu Raiffeisen ve 2. polovině 19.století, skupina RZB / RBI funguje od roku 1927

3 RBI ve střední a východní Evropě

4 Skupina Raiffeisen v ČR Další aktivity Raiffeisen v ČR:

5 Raiffeisenbank a.s. 5. největší banka na českém trhu podle velikosti aktiv (203,4 mld. Kč na konci r. 2012), zisk za r ,22 mld Kč klienty obsluhujeme na více než 120 pobočkách silný růst u drobných klientů, SME i velkých firem za tento růst banka získala celou řadu ocenění: Banka roku 2008 v prestižní anketě Mastercard Nejdynamičtější banka roku v letech 2006, 2007, 2009 a 2010 nejlepší internetové bankovnictví na trhu ekonto vyhlášeno nejlepším účtem roku 4x po sobě Z nejvyšší budovy v ČR vidíme dále než naše konkurence!

6 Aktuální hospodářský růst ČR Česká ekonomika byla podle předběžných údajů ČSÚ v druhé polovině r v recesi: v mezičtvrtletním srovnání poklesla v 3. i 4. čtvrtletí o 0,1 % (sezónně očištěné údaje) Za celý rok 2011 vzrostla česká ekonomika o 1,7 %, a to díky růstu v prvním pololetí (mezičtvrtletní růst o 0,5 % v 1. čtvrtletí a o 0,3 % v 2. čtvrtletí). Pro rok 2012 počítáme s mírným poklesem české ekonomiky (-0,2 %) Německá ekonomika vloni rostla tempem 3,1 %. Česká ekonomika v současnosti vůči Německu diverguje / strana 6

7 : léta konvergence Minulý hospodářský cyklus české ekonomiky započal recesí r a skončil r V období mělké recese z počátku minulé dekády ("dot.com recession", ) česká ekonomika pouze zpomalila Zpomalení české ekonomiky v období dot.comové recese dokončilo synchronizaci hospodářského cyklu české ekonomiky s německou ekonomikou Růst české ekonomiky v letech výrazně přiblížil ekonomickou výkonnost ČR ekonomické výkonnosti Německa (a eurozóny). Potenciální růst české ekonomiky postupně vzrostl na 4-5 % meziročně / strana 7

8 : léta konvergence / strana 8 Období HDP (%, r/r) CZ DE EUR ,9 1,7 2, ,2 1,9 2, ,7 1,9 2, ,2 3,1 3, ,1 1,5 2, ,1 0,0 0, ,8-0,4 0, ,7 1,2 2, ,8 0,7 1, ,0 3,7 3, ,7 3,3 3, ,1 1,1 0,4 průměr ,4 1,6 2,2 průměr ,7 1,4 1,7 Zdroj: Eurostat, ČSÚ, Destatis

9 Od konvergence k divergenci Současný hospodářský cyklus, který odstartovala finanční krize z let , je poznamenán střednědobým a dlouhodobým strukturálním přizpůsobením které zahrnuje snížení objemu úvěrů v ekonomice ("deleveraging") a regulatorní reformu finančního sektoru Potenciální růst vyspělých ekonomik významně poklesl, růst je podřízen obnovování ekonomických rovnováh Česká ekonomika roste výrazně pomaleji, než německá (v r zhruba o 1 procentní bod, v r se růstový diferenciál mezi ČR a Německem dále podstatně zvýšil) Konvergenční příběh z minulé dekády vyprchává / strana 9

10 : divergence od Německa, pád do evropského růstového průměru / strana 10 Období HDP (%, r/r) CZ DE EUR ,7-5,1-4, ,7 3,6 1, ,7 3,1 1,5 průměr ,2 0,5-0,3 Zdroj: Eurostat, ČSÚ, Destatis Potenciální růst české ekonomiky podle našeho odhadu poklesl do intervalu 2-3 % meziročně Ekonomický růst v druhé polovině r byl v Evropě výrazně poznamenán institucionální krizí Hospodářské a měnové unie (eurozóny)

11 Kořeny úspěchů minulé dekády Spektakulární růst české ekonomiky v dekádě byl podmíněn třemi domácími faktory: Úspěšná implementaci reforem 2. generace v letech Vstup do EU a rozšíření EU o země SVE (2004, 2007) Mohutný příliv přímých zahraničních investic (podle databáze UNCTAD se ČR podílela na globálním přílivu PZI v r ,21 %, v r již 0,74 %) Růst české ekonomiky podporovalo příznivé vnější prostředí (mimořádně rychlý světový ekonomický růst) Růst byl tažen především exportními obory průmyslu se střední přidanou hodnotou (automobilový průmysl, elektronika ) / strana 11

12 Proč konvergence vyprchává Růstový model české ekonomiky z minulé dekády založený na exportu zboží se střední přidanou hodnotou se již do značné míry vyčerpal: Rychlý růst výrobních kapacit v těchto a dalších oborech zpracovatelského průmyslu prakticky vyčerpal domácí produkční faktory, zejména zásobu kvalifikované pracovní síly ( čtvrtou automobilku asi v ČR nikdo nevybuduje ) Růst mezd a jednotkových mzdových nákladů a vzrůstající mezinárodní konkurence (některé země SVE, ale zejména Turecko a Čína) naopak v delším období povede k delokalizaci některých úspěšných výrob současnosti do zemí s nižšími náklady a rychle vzrůstající technickou a technologickou úrovní Setrvačně bude ještě po řadu let působit, ale nebude již generovat potřebnou dynamiku české ekonomiky / strana 12

13 Doporučení OECD Problém ochabující dynamiky české ekonomiky pojmenovala mj. analýza OECD z podzimu loňského roku (OECD, Ekonomický přehled České republiky, listopad 2011): "Nedávná krize zasáhla českou ekonomiku prostřednictvím zahraničního obchodu. Jelikož ekonomika netrpěla významnějšími vnitřními nerovnováhami, mohly makroekonomické politiky podpořit hospodářskou aktivitu a recese byla relativně krátká. Dynamika oživení je ovšem nižší než v jiných ekonomikách regionu a objevila se rizika spojená s mezinárodním zpomalením růstu a z krize vládních dluhopisů. Vláda by proto měla pokračovat v široce zaměřeném programu prorůstových reforem a posílit tak odolnost ekonomiky vůči hospodářským šokům." / strana 13

14 Co dělat Má-li si ČR pokračovat v reálné konvergenci, je třeba, aby se postupně posouvala výše v hodnotovém řetězci (od střední k vysoké přidané hodnotě) Starý růstový model musí být postupně nahrazen novým růstovým modelem založeným na činnostech s vysokou přidanou hodnotou ("znalostní ekonomika") Přechod na nový růstový model je podmíněn změnami politik. Klíčovými body změny politik jsou transformace vlády a veřejného sektoru (veřejných služeb) systematické investice do lidského a sociálního kapitálu / strana 14

15 Transformace vlády V ČR (na rozdíl od transformace ekonomiky) neproběhla po r systémové transformace vlády a veřejného sektoru Vláda je podle široce sdílené evidence (viz např. World Economic Forum / World Competitiveness Reports, IMD / World Competitiveness Yearbooks) nejslabším a nejméně mezinárodně konkurenceschopným sektorem české ekonomiky a její kvalita se zhoršuje Cílem transformace vlády by mělo být zabezpečení vysokých standardů veřejných služeb (včetně rovných podmínek pro občany a firmy a efektivního potlačování korupce) / strana 15

16 Investice do lidského kapitálu Investice do vzdělání, výzkumu a vývoje, vědy, kultury a umění V současnosti největší zhoršení kvality vzdělání je na úrovni základního a středního vzdělání (viz poslední testy PISA, TIMMS a další mezinárodní srovnávací testy) Podle statistiky OECD jsou veřejné výdaje na jednoho studenta v přepočtu podle parity kupní síly v ČR 24. nejvyšší mezi 31 členskými zeměmi OECD a vykazují klesající trend / strana 16

17 Veřejné výdaje na vzdělání, % HDP (2007) Zdroj: Databáze OECD, červen / strana 17

18 Veřejné výdaje na studenta, USD v paritě kupní síly (2007) Zdroj: Databáze OECD, červen / strana 18

19 a na závěr: krátkodobá prognóza Zatímco americká ekonomika zrychluje, ekonomika eurozóny spadla do recese Americký růst byl v loňském roce pomalý: 1,7 %, stejně jako růst ČR, avšak po celý rok zrychloval. V jednotlivých čtvrtletích rostla ekonomika USA mezičtvrtletními tempy 0,1, 0,3, 0,5 a 0,7 % (sezónně očištěno). Evropská ekonomika vzrostla v r jenom o 1,5 % a během roku zpomalovala: z rychlého mezičtvrtletního růstu v 1. čtvrtletí o 0,8 % se její tempo mezičtvrtletního růstu snížilo na 0,1 % v 2. čtvrtletí a 3. čtvrtletí, až skončila v 4. čtvrtletí v propadu -0,3 % mezičtvrtletně (všechny údaje sezónně očištěny) / strana 19

20 a na závěr: krátkodobá prognóza Hlavní příčinou divergence evropské a americké ekonomiky v současnosti a evropské recese je vysoká zadluženost některých evropských zemí a institucionální krize eurozóny, která nebyla připravena řešit takovou situaci Krize v eurozóně zvýšila rizikovou averzi na finančních trzích a bude nás provázet i během příštích měsíců. Trhy SVE navíc negativně ovlivňuje situace v Maďarsku, které podobně jako Řecko, Portugalsko a Irsko muselo požádat o pomoc Mezinárodní měnový fond Situaci v ČR navíc krátkodobě a střednědobě negativně ovlivňuje restriktivní fiskální politika / strana 20

21 a na závěr: krátkodobá prognóza Pokles ekonomiky ČR podle našeho odhadu kulminoval v 1. čtvrtletí. V druhé polovině roku by se vývoj ekonomiky měl na mezičtvrtletní bázi vrátit do kladných hodnot, avšak bude i nadále ještě velmi pomalý Mělká recese, do níž se česká ekonomika dostala již v druhé polovině r. 2011, s sebou přináší absenci domácích poptávkově inflačních tlaků. Aktuálně zvýšená míra inflace je způsobena zvýšením sazby DPH, růstem spotřebních daní a regulovaných cen, slabým kurzem koruny v závěru r a růstem světových cen ropy. V průběhu r se bude míra inflace postupně snižovat. Celoroční průměrná míra inflace však zůstane na úrovni 3 %, výrazně nad středem cílového pásma ČNB / strana 21

22 a na závěr: krátkodobá prognóza Důsledkem recesní situace české ekonomiky bude i nadále velmi nízká úroveň úrokových sazeb Kurz koruny bude během roku mírně posilovat, tak, jak bude opadávat riziková averze investorů. Korunu v současnosti podporuje vynikající výkon českého exportu (přebytek obchodní bilance ČR v loňském roce přesáhl 4 % HDP) a je z hlediska fundamentálních ukazatelů výrazně podhodnocena (o cca 10 %) / strana 22

23 a na závěr: krátkodobá prognóza USA Roční údaje a prognózy USA e 2013f Reálný HDP (% r/r) -3,5 3,0 1,7 2,0 1,0 Spotřebitelské ceny (prům., % r/r) -0,4 1,6 3,2 2,1 1,5 Míra nezaměstnanosti (prům., %) 9,3 9,6 9,0 7,9 7,7 Fiskální deficit (% HDP) -12,7-8,9-8,7-7,6-3,8 Veřejný dluh (% HDP) 84,6 93,1 98,7 103,7 106,2 EUR/USD (prům.) 1,39 1,33 1,37 1,33 1,30 Čtvrtletní prognózy úrokových sazeb a směnných kurzů USA Q2 11 Q3 12 Q4 12 Q1 13 Klíčová úroková sazba US Fed (% prům.) 0,25 0,25 0,25 0,25 LIBOR 3M (% prům.) 0,40 0,30 0,30 0,30 10Y T-bond (% prům.) 2,10 2,50 2,60 2,60 EUR/USD (konec období) 1,32 1,35 1,35 1,35 Zdroj: Raiffeisen Research, * prognóza v revizi / strana 23

24 a na závěr: krátkodobá prognóza Eurozóna Roční údaje a prognózy Eurozóna e 2013f Reálný HDP (% r/r) -4,2 1,8 1,5-0,5 1,1 Spotřebitelské ceny (prům., % r/r) 0,3 1,6 2,7 2,2 1,8 Míra nezaměstnanosti (prům., %) 9,6 10,1 10,2 10,6 10,4 Fiskální deficit (% HDP) -6,4-6,2-4,1-3,4-3,0 Veřejný dluh (% HDP) 79,8 85,4 88,0 90,4 90,9 EUR/USD (prům.) 1,39 1,33 1,37 1,33 1,30 Čtvrtletní prognózy úrokových sazeb a směnných kurzů Eurozóna Q2 11 Q3 12 Q4 12 Q1 13 Klíčová úroková sazba ECB (% prům.) 1,00 1,00 1,00 1,00 EURIBOR 3M (% prům.) 0,70 0,70 0,80 0,80 10Y Bund (% prům.) 2,10 2,10 2,30 2,50 EUR/USD (konec období) 1,32 1,35 1,35 1,35 Zdroj: Raiffeisen Research, * prognóza v revizi / strana 24

25 a na závěr: krátkodobá prognóza Česká republika Roční údaje a prognózy e 2013f Reálný HDP (% r/r) -4,7 2,7 1,7-0,2 1,4 HDP na obyvatele (EUR v PPS) Průmyslová výroba (% r/r) -13,4 10,1 6,9-0,9 1,9 Ceny výrobců (prům., % r/r) -3,1 1,2 5,6 2,7 2,2 Spotřebitelské ceny (prům., % r/r) 1,0 1,5 1,9 3,0 2,2 Průměrná měsíční hrubá mzda (Kč) Průměrná hrubá měsíční mzda (Kč, % r/r) 4,0 2,0 2,2 2,6 3,0 Míra nezaměstnanosti (prům., %) 8,1 9,0 8,5 8,9 9,1 Fiskální deficit (% HDP) -5,8-4,8-3,1-3,7-3,4 Veřejný dluh (% HDP) 34,4 38,1 41,2 43,7 45,3 Obchodní bilance (mld Kč) Běžný účet platební bilance (% HDP) -2,4-3,9-2,9-2,2-2,3 Čisté přímé zahraniční investice (% HDP) 1,0 2,5 2,0 1,9 1,8 CZK/EUR (prům.) 26,5 25,3 24,6 24,5 23,5 CZK/USD (prům.) 19,0 19,1 17,9 18,5 18,1 Čtvrtletní prognózy úrokových sazeb a směnných kurzů Česká republika Q2 11 Q3 12 Q4 12 Q1 13 Klíčová úroková sazba ČNB (% prům.) 0,75 0,75 0,75 0,75 PRIBOR 3M (% prům.) 0,80 0,80 0,80 0,80 10Y CZGB (% prům.) 3,50 3,40 3,50 3,60 CZK/EUR (konec období) 24,70 24,40 23,80 23, CZK/USD / strana 25 (konec období) 18,70 18,10 17,60 17,50 Zdroj: Raiffeisen Research, * prognóza v revizi

26 Výzkumné produkty Raiffeisen Research Novinky o české a světové ekonomice denně na sekce Finanční trhy / Analýzy Publikace: Ranní nadhoz (deník), Okénko trhu (deník), CEE Weekly (týdeník, anglicky), Financial Markets Weekly (týdeník, anglicky), 7 dní s korunou (týdeník), Focus FX (týdeník, anglicky), Market Monitor finanční trhy (měsíčník), Strategie CZ (čtvrtletník), Central and Eastern European Strategy (čtvrtletník, anglicky), Financial Markets Global Strategy (čtvrtletník, anglicky), Emerging Markets (čtvrtletník, anglicky), Strategy Czech Republic (výroční publikace, anglicky) Tým ekonomického výzkumu - kontakty: research@rb.cz, economic.research@rb.cz Pavel Mertlík (makro, dluhopisy, měny) tel. (+420) , pavel.mertlik@rb.cz Michal Brožka (makro, dluhopisy, měny) tel. (+420) , michal.brozka@rb.cz Václav Franče (makro, dluhopisy, měny) tel. (+420) , vaclav.france@rb.cz Jindřich Svátek (akcie) tel. (+420) , jindrich.svatek@rb.cz Disclaimer: Tato prezentace byla připravena v dobré víře a s nejvyšší odbornou péčí. Raiffeisenbank nenese žádnou odpovědnost za přesnost předpovědí v ní obsažených. Budoucnost je fundamentálně nejistá / strana 26

27 Děkuji Vám za pozornost!