Možnosti rozvoje železniční infrastruktury na území města Písku
|
|
- Zbyněk Švec
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Možnosti rozvoje železniční infrastruktury na území města Písku Ing. Jan Křemen Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Odbor strategie 1
2 Úvod Výstavba železniční infrastruktury a vedení železničních tratí definované ve druhé polovině 19. století nebylo z různých politicko-společenských důvodů pro město Písek z dnešního pohledu vůbec příznivé. Trať č. 190 České Budějovice Plzeň se v roce 1868 Písku zcela vyhnula, trať č. 200 Zdice Protivín železnici městu sice v roce 1875 přiblížila, nicméně poloha nově vybudované stanice Písek byla poplatná své době byla situována na okraji města, zcela mimo obytnou zástavbu s docházkovou vzdáleností cca 30 minut, což však nebylo ve své době nijak výjimečné a ve vztahu k tehdejším přepravním potřebám nepředstavovalo pro potenciální cestující fakticky žádnou překážku (možnost alternativního způsobu cestování byla prakticky nulová). Poslední tratí, která přivedla v roce 1889 koleje do Písku tentokrát ve směru od Tábora, byla trať č. 201 Tábor Ražice. Nově vybudovaná stanice Písek město, která byla součástí tohoto úseku Českomoravské transverzální dráhy, však opět svojí polohou na severovýchodním okraji města železniční dopravu občanům Písku nijak nepřiblížila. Postupný rozvoj města v průběhu 19. a 20. století sice přiblížil jak obytnou, tak průmyslovou zástavbu již vybudovaným železničním stanicím a zastávkám, nicméně i přesto dodnes leží převážná většina potenciálních přepravních zdrojů v příliš velké vzdálenosti od existujících železničních zastávek (často s docházkovou vzdáleností až na hranici 30 minut). Železniční doprava tak díky historicky daným polohám stanic Písek (místní označení hlavní nádraží ), Písek město ( táborská zastávka ) i zastávky Písek zastávka ( pražská zastávka ), kterými je zajišťována obsluha města tímto druhem dopravy, nemůže poskytnout požadovaný komfort a z důvodu velkých docházkových vzdáleností ani požadovanou rychlost přepravy a může jen velmi omezeně konkurovat jiným druhům dopravy. V minulosti akceptovatelné docházkové vzdálenosti od potenciálních zdrojů přepravy (obytná zástavba, centra měst a obcí, průmyslové zóny apod.) k železničním stanicím a zastávkám až na hranici 30 minut se s rostoucími požadavky na rychlost, kvalitu a komfort veřejné dopravy stávají dlouhodobě neudržitelné. V současné době je kladen důraz především na rychlost přepravy, se kterou nutně souvisí i požadavek na krátké docházkové vzdálenosti k zastávkám veřejné dopravy, omezení počtu nutných přestupů 2
3 vlak-bus i vlak-vlak, které zbytečně cestu veřejnou dopravou komplikují a v řadě případů potenciální cestující od cesty vlakem, či autobusem zcela odrazují. Z výše uvedených důvodů jsou možnosti efektivní obsluhy města Písku železniční dopravou z dlouhodobého pohledu velmi omezené a současné parametry železniční sítě na území města de facto nedávají prostor pro další rozvoj tohoto druhu dopravy, tak aby se mohl stát plnohodnotnou, resp. nosnou součástí systému veřejné dopravy, jako je tomu zvykem např. v západních zemích, a zároveň také konkurenceschopným vůči autobusové i individuální automobilové dopravě. Cílem této studie je poskytnout stručný pohled na možný rozvoj železniční infrastruktury na území města Písku v dalších letech, tak aby se tento druh dopravy mohl stát integrální součástí systému veřejné dopravy na území Jihočeského kraje. 3
4 Současné spojení a přepravní vazby Písku a okolních měst Písek České Budějovice železniční doprava spojení zajištěno ze ŽST Písek pravidelně každé dvě hodiny s nutným přestupem v Protivíně, jako doplněk jsou dále nabízeny cca 4 páry přímých vlaků Č. Budějovice Písek Praha denně, přímé spojení ani spojení s přestupem ze ŽST Písek město do Č. Budějovic až na výjimky de facto neexistuje autobusová doprava přímé spojení zajištěno pravidelně každou hodinu z autobusového nádraží dálkovou linkou Praha Písek Č. Budějovice ( Č. Krumlov), toto spojení je doplněno v průběhu celého dne jednotlivými spoji dalších regionálních a dálkových linek Písek Strakonice železniční doprava spojení zajištěno ze ŽST Písek i Písek město pravidelně pouze každé dvě hodiny (v dopoledním sedle je navíc mezi jednotlivými spoji čtyřhodinová mezera) a s nutným přestupem v Ražicích, teoreticky je jako doplněk nabízeno také několik spojení ze ŽST Písek s přestupem v Protivíně, ale s více než dvojnásobnou cestovní dobou než při cestě přes Ražice autobusová doprava systematická obsluha této relace není zajištěna, spoje s velmi odlišnými jízdními dobami v rozmezí od 28 do cca 60 minut jsou rozloženy nepravidelně v průběhu celého dne (krátký interval 5 20 minut je prokládán více než dvouhodinovými prostoji mezi spoji v sedlových časech) Písek Protivín železniční doprava spojení zajištěno ze ŽST Písek pravidelně každé dvě hodiny osobními vlaky relace Beroun Zdice Protivín, jako doplněk jsou dále nabízeny cca 4 páry přímých vlaků Č. Budějovice Písek Praha, dále je mezi stanicí Písek město a zastávkou Protivín zastávka jako alternativa nabízeno několik spojení s přestupem v Ražicích autobusová doprava interval mezi přímými spoji v průběhu pracovního dne v období 5:00 až 17:00 až na výjimky neklesá pod 60 minut Písek Milevsko železniční doprava spojení zajištěno ze ŽST Písek a Písek město pravidelně pouze každé dvě hodiny (v dopoledním sedle je navíc mezi jednotlivými spoji čtyřhodinová mezera) osobními vlaky relace Tábor Ražice autobusová doprava interval mezi přímými spoji v průběhu špičky pracovního dne je cca 60 minut, v sedle pak cca 120 minut 4
5 Celkový přehled jízdních a cestovních dob na všech řešených relacích, včetně denního počtu dojíždějících dle SLDB, je uveden v následujících tabulkách. Tabulka 1 Porovnání a jízdních a cestovních dob na řešených relacích Jízdní doba* Cestovní doba** relace SLDB IAD BUS VLAK IAD BUS VLAK Písek ČB :47 1:00 0:45 0:57 1:26 1:23 Písek Strakonice 731 0:27 0:35 0:25 0:32 1:05 1:05 Písek Protivín 768 0:17 0:20 0:14 0:20 0:41 0:57 Písek Milevsko 488 0:30 0:50 0:44 0:34 1:15 1:29 * zahrnuje dobu jízdy samotných dopravních prostředkem včetně případného přestupu mezi jednotlivými spoji ** zahrnuje celkovou dobu potřebnou na přemístění mezi začátkem a koncem cesty (včetně cesty na/z nádraží, zastávky apod.) IAD = individuální automobilová doprava SLDB = sčítání lidu, domů a bytů Z uvedené tabulky je zřejmé, že samotná jízdní doba vlaku mezi Pískem a Českými Budějovicemi je srovnatelná s jízdní dobou osobním automobilem a o cca 15 minut kratší než cesta linkovým autobusem. Cestovní doba je však v případě vlaku i autobusu ve srovnání s jízdní dobou cca o 30 minut delší, což přesně odpovídá nevhodně situovaným zastávkám vlaku i autobusu a dlouhým docházkovým vzdálenostem (železniční stanice Písek i autobusové nádraží v Písku leží v těsné blízkosti na okraji města), a v porovnání s individuální dopravou již výrazně méně konkurenceschopná (rozdíl mezi IAD a vlakem, resp. autobusem dosahuje v cestovní době již cca 25 minut). Železniční spojení Písku a Českých Budějovic je navíc u většiny spojů handicapováno nutným přestupem v Protivíně, přímé vlaky v relaci Písek České Budějovice tvoří pouze menší část v současné době nabízeného spojení. Podobný trend jako v případě relace Písek České Budějovice lze vysledovat i u relací Písek Strakonice, Písek Protivín a Písek Milevsko. Rozdělení přepravních proudů mezi jednotlivé druhy dopravy na všech zmiňovaných relacích je patrné z následujících tabulek a grafů a z kartogramů přepravních vztahů v příloze č. 1 Kartogramy přepravních vztahů. 5
6 Tabulka 2 Rozdělení přepravních proudů mezi jednotlivé druhy dopravy (počty cestujících) BUS VLAK IAD CELKEM Písek ČB Písek Strakonice Písek Protivín Písek Milevsko Zdroj: SUDOP Praha, a. s. Písek - Milevsko 42,0 10,0 48,0 Písek - Protivín 44,1 4,0 51,8 BUS VLAK Písek - Strakonice 35,8 4,2 59,9 IAD Písek - ČB 41,9 20,5 37,6 0% 20% 40% 60% 80% 100% Graf 1 Rozdělení přepravních proudů mezi jednotlivé druhy dopravy (procentuální podíly) Obecně lze konstatovat, že rozdělení přepravních proudů vychází především z rychlosti, ceny, kvality, dostupnosti, četnosti a spolehlivosti jednotlivých druhů dopravy. Část uvedených determinujících faktorů je ovlivněna čistě infrastrukturními parametry, jejichž změna a zlepšení je přímo v kompetenci SŽDC (rychlost, dostupnost, částečně spolehlivost související s kvalitou infrastruktury), část obchodní politikou dopravců a především dopravní politikou a schopností objednatele/koordinátora dopravy integrovat a vzájemně propojit jednotlivé druhy dopravy (kvalita, četnost, cena a rovněž rychlost a spolehlivost související např. s kvalitou vozidlového parku, dispečerského řízení apod.). Rozdělení přepravních proudů tak nejen vystihuje slabiny na straně infrastruktury v podobě nevhodného umístění zastávek, jejich nedostatečného počtu, nízké rychlosti a kapacity tratí, ale rovněž upozorňuje na nedostatky na straně jednotlivých dopravců a na schopnost koordinátora dopravy efektivně organizovat systém veřejné dopravy v kraji. 6
7 Ze všech uvedených podkladů je tedy zřejmé, že největším problémem současného železničního spojení Písku s okolními městy Jihočeského kraje, se kterými má třetí největší město kraje největší přepravní vazby, je z infrastrukturního pohledu (mimo samotného stavu nádražních budov a prostor pro cestující) v první řadě nevhodné rozmístění železničních stanic a zastávek na území města generující časově velmi náročné docházkové vzdálenosti, které dnes enormně zatěžují celkové cestovní doby. Určitou výhodou je naopak vedení trati ve směru na Milevsko a Tábor, která prochází velmi vhodně intravilánem jižní a západní části města, což do budoucna umožňuje polohu zastávek poměrně snadno změnit, resp. nové zastávky vhodně doplnit. Dalším infrastrukturním nedostatkem je nemožnost vedení přímých elektrických vlaků z Č. Budějovic až do stanice Písek město a související absence rychlé přímé obsluhy jižní a východní části města ve směru do Č. Budějovic. Poslední infrastrukturním nedostatkem je pak relativně nízká rychlost vlaků, která je v úseku Č. Budějovice Písek omezena na km/h, a malý procentuální podíl dvoukojených úseků, který by při svém navýšení rovněž umožnil dílčí zkrácení jízdní doby a tedy i celkové cestovní doby. Z pohledu dopravně-provozního, který však není ze strany SŽDC přímo ovlivnitelný, je pak největším problémem jednak malý počet spojů na všech uvedených relacích (Č. Budějovice, Strakonice, Protivín i Milevsko) a zároveň nutnost při cestě vlakem v řešených směrech ve většině případů minimálně jednou přestupovat (pravidelné přímé spojení existuje jen ve směru do Protivína, Milevska a pouze částečně do Písku). V porovnání s jinými kraji ČR bychom těžko hledali případ, kdy dvě města podobných velikostí, v podobné vzdálenosti a s podobnou vzájemnou přepravní poptávkou jako je Písek a České Budějovice mají pouze čtyři přímá vlaková spojení denně. Návrh postupu modernizace železniční infrastruktury na území města Písku Řešení výše uvedených infrastrukturních problémů je možné z pohledu SŽDC realizovat ve dvou krocích, které jsou blíže popsány s následující části této studie: vybudování nové železniční zastávky Písek centrum; modernizace trati Č. Budějovice Plzeň a současná elektrizace a modernizace úseku Písek Písek město. V souvislosti s řešením infrastrukturních problémů na straně SŽDC je však potřeba upozornit na nutnost prakticky současného řešení také zmiňovaných dopravně-provozních nedostatků, které je však plně v kompetenci Jihočeského kraje jako objednatele regionální dopravy. 7
8 1. etapa vybudování železniční zastávky Písek centrum Prvním, relativně rychlým a levným řešením (řádově v jednotkách mil. Kč), které může významně napomoci zkrátit cestovní doby alespoň v části řešených přepravních relacích je vybudování nové železniční zastávky Písek centrum v prostoru centrální části města, tak aby došlo k výraznému zkrácení docházkových vzdáleností oproti současným téměř minutám. Vybudování nové zastávky v úseku Písek Písek město se v první řadě promítne do relací Písek Milevsko a Písek Strakonice, nicméně při vhodné úpravě jízdního řádu lze za minimálních nákladů docílit i dílčího zlepšení ve směru na České Budějovice a Protivín, byť do doby elektrizace úseku Písek Písek město ve většině případů pouze s přestupem (návrh možné úpravy stávajícího jízdního řádu po vybudování zastávky Písek centrum je součástí přílohy č. 2 Návrh úpravy jízdního řádu po zprovoznění zastávky Písek centrum). Situování nové zastávky bylo na základě místního šetření prověřováno ve čtyřech lokalitách pracovně označených jako: 1. varianta Preslova 2. varianta Podchod 3. varianta Sady 4. varianta Obchodní zóna. Varianta Preslova na základě dosud provedených projekčních prací se jako nejvhodnější jeví vybudování nástupiště na straně k Preslově ulici z hlediska dostupnosti přilehlých částí města se jedná o nejefektivnější řešení snadná dostupnost sídliště Jih (5 10 minut), centra města, nemocnice, katastrálního úřadu, městského úřadu, ČSSZ, gymnázia, SŠ výtvarné a dalších významných bodů v centrum města (vše dostupné do 10 minut) i sídliště M. Horákové (cca 15 minut) přístupová rampa pro bezbariérový přístup je navržena v místě začínajícího náspu, což by umožnilo její snadnou a technicky nenáročnou výstavbu bez nutnosti rozsáhlých zemních prací, výhodou takto navrženého bezbariérového přístupu je také jeho orientace směrem k nemocnici (hlavní vchod do nemocnice je dosažitelný do 10 minut) na základě předběžných šetření vyžaduje toto umístění zastávky částečné prořezání stromořadí v Preslově ulici na straně směrem k nástupišti a v nejméně příznivém případě také pokácení cca 2 3 stromů v prostoru navrhované přístupové rampy umístění nástupiště (výška 550 mm) na straně k Preslově ulici navíc vytváří protihlukovou bariéru vůči velmi blízké přilehlé obytné zástavbě 8
9 umístění zastávky v této lokalitě ponechává prostor pro případné vybudování další zastávky v prostoru sídlišť Budovatelská a M. Horákové, Budějovického předměstí a Ameriky (u přechodu přes trať v Šobrově ulici), která by v případě elektrizace úseku Písek Písek město umožnila další zkrácení docházkových vzdáleností a ještě více by zefektivnila obsluhu města železniční dopravou Obrázek 1 Umístění nástupiště nové železniční zastávky ve variantě Preslova Varianta Podchod podle předběžného šetření je technicky možné situovat nástupiště také v místě stávajícího podchodu Smrkovická-Preslova, resp. je technicky možné vybudovat nástupiště i přes zmiňovaný podchod na sídliště Jih nástupiště by začínalo cca v místě zaústění ulice Heritesova do ulice Preslova jako vhodnější se jeví situovat nástupiště na severní straně tratě, kde je nižší násep a lze snadněji vybudovat přístupovou rampu směrem k Heritesově ulici situování nástupiště na severní straně tratě rovněž vytvoří protihlukovou bariéru vůči obytné zástavbě na této straně tratě; domy na sídlišti Jih jsou od tratě výrazně dál a jsou navíc chráněny porostem, který těsně přiléhá k jižní straně tratě v těsné blízkosti podchodu se nachází nelegální přechod (ve směru na Tábor za podchodem), v místě kterého by bylo možné vybudovat rovněž přístupovou cestu na nástupiště, která by vyústila cca v křižovatce ulic Preslova a Sovova 9
10 z hlediska časové dostupnosti je tato varianta srovnatelná s variantou Preslova, díky posunu východním směrem mírně prodlužuje docházkovou vzdálenost do centra města, naopak ale zkracuje docházkovou vzdálenost na sídliště Jih, směrem k nemocnici a na sídliště M. Horákové z technického a provozního pohledu je drobnou, ale rozhodně ne neřešitelnou, komplikací umístění nástupiště v oblouku rovněž tato varianta ponechává prostor pro případné vybudování další zastávky u přechodu přes trať v Šobrově ulici Obrázek 2 Umístění nástupiště nové železniční zastávky ve variantě Podchod Varianta Sady z důvodu umístění zastávky na vysokém náspu hrozí riziko snadnému šíření hluku do okolí (násep je v celé délce nástupiště výrazně vyšší, než v Preslově ulici) situování nástupiště na vysokém náspu by vyžadovalo vybudování velmi dlouhé přístupové rampy, která by se patrně stala dominantním prvkem buď v přilehlých sadech, nebo v Klostermanově ulici; nový dominantní architektonický prvek by však byl v tomto případě hodnocen patrně velmi negativně stavba přístupové rampy v těchto místech by byla navíc velmi náročná po stránce stavební i finanční (mj. budování mikropilot) 10
11 vybudování dlouhé přístupové rampy by vyžadovalo vykácení zeleně (byť z větší části pouze náletové), což by při variantním umístění nástupiště vpravo nebo vlevo od koleje znamenalo: o při situování nástupiště směrem k sadům vykácení náletové zeleně na straně k sadům, hluková bariéra v podobě nástupiště je orientována směrem k sadům, tzn. Klostermannova ulice je vůči hluku chráněna pouze náletovým porostem, který by především v době vegetačního klidu, kdy není obalen listy, měl patrně jen malou protihlukovou funkci o při situování nástupiště směrem ke Klostermannově ul. vyřešena otázka hlukové bariéry vůči obytné zástavbě v této ulici, nicméně vybudování přístupové rampy na této straně znamená výrazné kácení (byť z větší části pouze náletového porostu), tzn. odkrytí vizuální bariéry vůči trati, což by opět mohlo znamenat negativní reakci ze strany obyvatel z hlediska časové dostupnosti vykazuje tato varianta v porovnání s variantami Preslova a Podchod díky posunu nástupiště západním směrem za Nádražní ulici již výrazné zhoršení především ve směru k nemocnici a na sídliště M. Horákové, dostupnost centra města a sídliště Jih je srovnatelná s variantou Preslova rovněž tato varianta ponechává prostor pro případné vybudování další zastávky u přechodu přes trať v Šobrově ulici Obrázek 3 Umístění nástupiště nové železniční zastávky ve variantě Sady 11
12 Varianta Obchodní zóna s ohledem na možné situování přístupových cest lze v tomto místě vybudovat nástupiště na straně k obchodní zóně (vně oblouku), nicméně parametry oblouku jsou pro vybudování nástupiště velmi hraniční a při přesném zaměření by mohlo dojít k situaci, že nebude možné v tomto místě nástupiště vybudovat (alespoň ne plně bezbariérové) v místě se nachází jeden z mnoha nelegálních přechodů přes trať, v oblasti nadjezdu Budějovická navíc v minulosti došlo k několika smrtelným střetům s vlakem, lze se tedy důvodně obávat, že by nelegální přechod byl i nadále využíván a bezpečnost provozu by se díky přítomnosti zastávky mohly výrazně zhoršit zastávka by byla situována zcela mimo zástavbu zdrojem potenciální přepravní poptávky jsou pouze lokality sídliště Budovatelská, popř. Pod Šobrovnou, které však mají podstatně méně obyvatel a cílů přepravy než všechny předchozí varianty využití zastávky v této poloze pro cesty do nákupní zóny je velmi nepravděpodobné, v rámci modernizace IV. železničního koridoru byla za podobným účelem (cesty do nákupní zóny), zcela mimo zástavbu, vybudována zastávka Tábor-Čápův Dvůr, která dnes vykazuje denní obrat pouze do 30 cestujících tato varianta prakticky neponechává prostor pro případné vybudování další zastávky u přechodu přes trať v Šobrově ulici a tedy i k dalšímu zkrácení docházkových vzdáleností a dalšímu zefektivnění obsluhy města železniční dopravou (zastávky v lokalitě obchodní zóna a Šobrova by byly vzdáleny pouze cca 500 m) Obrázek 4 Umístění nástupiště nové železniční zastávky ve variantě Obchodní zóna 12
13 Porovnání docházkových vzdáleností z jednotlivých částí města při současném rozmístění železničních stanic a zastávek a při nově navrhovaných zastávkách je součástí přílohy č. 3 Porovnání docházkových vzdáleností. Varianty Preslova, Pochod a Sady jsou sloučeny pro podobnost a přehlednost do jedné (v mapách označena jako Písek centrum-preslova), varianta Obchodní zóna je v mapách označena jako Písek nemocnice/obchodní zóna. Pro přehlednost je do map doplněna rovněž možná poloha výhledové zastávky v Šobrově ulici. Žádná ze všech výše uvedených variant si neklade za cíl vybudovat v řešení lokalitě záchytné parkoviště typu P+R určené k přestupu mezi IAD a hromadnou dopravou. Parkoviště tohoto typu jsou budována zpravidla na okrajích měst, popř. u velkých železničních stanic, tak aby parkující vozidla a provoz kolem parkoviště nezatěžoval samotná centra měst. V případě Písku se jako vhodné lokality pro vybudování parkoviště tohoto typu jeví zejména oblast kolem ŽST Písek, popř. ŽST Písek město. V místě nově navrhovaných zastávek je vhodné uvažovat o vybudování cca 2 stání typu K+R, která jsou určena pro přestup mezi IAD a hromadnou dopravou v případech, kdy řidič osobního automobilu pouze doveze a vysadí spolucestujícího na nádraží/zastávce a pokračuje dál v jízdě automobilem. Preference variant ze strany SŽDC Na základě výše uvedeného popisu a hodnocení jednotlivých variant umístění nové železniční zastávky Písek centrum (Písek jih) preferuje SŽDC jednoznačně variantu Preslova. Jako přijatelná se z pohledu SŽDC jeví s ohledem na dosažitelné docházkové vzdálenosti a možnosti technického řešení rovněž varianta Podchod. Varianta Sady je díky své předpokládané technické a z toho plynoucí také investiční náročnosti z pohledu SŽDC nevhodná. Negativní roli hraje v případě této varianty také již zmíněné prodloužení docházkové vzdálenosti ve směru k nemocnici a na sídliště M. Horákové. Varianta Obchodní zóna je z pohledu dosažitelných docházkových vzdáleností, z hlediska bezpečnosti i možného technického řešení zcela nevhodná. 13
14 2. etapa elektrizace a modernizace úseku Písek Písek město Investičně a z hlediska přípravy výrazně náročnější etapou ale zároveň nutnou podmínkou pro další zefektivnění a zatraktivnění železničního spojení Písku s okolními městy je elektrizace a modernizace úseku Písek Písek město (řádově stovky mil. Kč.) spojená s modernizací navazující tratě České Budějovice Plzeň (řádově miliardy Kč). Elektrizace tohoto úseku umožní zavedení přímých spěšných vlaků z Č. Budějovic až do stanice Písek město a ve vazbě na případné vybudování další zastávky v již zmiňované lokalitě Šobrova přímou a rychlou obsluhu velké části města s docházkovou vzdáleností do 15 minut, což umožní zkrácení celkové cestovní doby oproti současnému stavu až o 20 minut. Významným přínosem pak bude ve vazbě na předpokládané zastavování přímých spěšných vlaků Č. Budějovice Písek město také na zastávce Protivín zastávka i výrazné zkrácení cestovní doby mezi Pískem a Protivín (zastávka Protivín zastávka je ve srovnání se stanicí Protivín vůči zástavbě situována mnohem příznivěji). V případě vhodného modelu jízdního řádu pak lze využít nově elektrizovaný úsek také pro přímé rychlé spojení v relaci Písek město Strakonice. V současné době je ve spolupráci se společností SUDOP Praha, a. s. zpracovávána studie proveditelnosti Modernizace trati České Budějovice Plzeň, která se zabývá možnostmi a různými variantami rekonstrukce této trati (včetně potřebné elektrizace úseku Písek Písek město), které se odlišují mj. maximální traťovou rychlostí a rozsahem zdvoukolejnění. Na základě dosud provedených výpočtů bylo zjištěno, že v závislosti na rozsahu modernizace a předpokládaném počtu zastavení spěšných vlaků Č. Budějovice Písek město je možné dosáhnout jízdní doby Č. Budějovice Písek centrum přímým vlakem bez přestupu minut. 14
15 Příloha č. 1 Kartogramy přepravních vztahů (zdroj: SUDOP Praha, a.s.) 15
16 16
17 17
18 Příloha č. 2 Návrh úpravy jízdního řádu po zprovoznění zastávky Písek centrum 18
19 201 Tábor - Ražice IDS TA Tábor - Nasavrky km SŽDC, státní organizace / ČD, a.s. Vlak xx Ze stanice 0 Tábor 202,220,224 A Nasavrky C Balkova Lhota Meziříčí Padařov Božejovice Sepekov Milevsko Líšnice Branice Stehlovice Jetětice Červená nad Vltavou Vlastec Záhoří Vrcovice Písek město Písek centrum Písek Písek Putim Putim Ražice Do stanice Protivín Jízdní doklady platné pro trať Putim - Ražice (přímo) platí bez doplatku rozdílu jízdného i při jízdě přes Protivín Údaje v řádku Písek centrum (Písek jih) jsou pouze orientační. Jejich upřesnění závisí na definitivní poloze nové zastávky a přesném výpočtu jízdních dob. jede v ve dnech školního vyučování jede v a, nejede 25.XII., 1.I. viz trať Datumové poznámky nezohledňují přesné polohy státních svátků a dnů pracovního klidu v průběhu týdne (nutné doplnění). 201
20 201 Tábor - Ražice km SŽDC, státní organizace / ČD, a.s. Vlak 8440 Ze stanice IDS TA Tábor - Nasavrky 8418/9 Sp 1934/ Horní Cerekev 0 Tábor 202,220,224 A Nasavrky C Balkova Lhota Meziříčí Padařov Božejovice Sepekov Milevsko Líšnice Branice Stehlovice Jetětice Červená nad Vltavou Vlastec Záhoří Vrcovice Písek město Písek centrum Písek Písek Putim Putim Ražice Do stanice Protivín Protivín Protivín Jízdní doklady platné pro trať Putim - Ražice (přímo) platí bez doplatku rozdílu jízdného i při jízdě přes Protivín jede v jede v, nejede 31. XII. jede v, jede v a jede v ve dnech školního vyučování jede v, Ražice Protivín jede v viz trať Údaje v řádku Písek centrum (Písek jih) jsou pouze orientační. Jejich upřesnění závisí na definitivní poloze nové zastávky a přesném výpočtu jízdních dob. Datumové poznámky nezohledňují přesné polohy státních svátků a dnů pracovního klidu v průběhu týdne (nutné doplnění). 201
21 201 Ražice - Tábor km SŽDC, státní organizace / ČD, a.s. Vlak 8451 Ze stanice /1 České Budějovice xx 8405 IDS TA Nasavrky - Tábor 0 Ražice Putim Putim Písek Písek Písek centrum Písek město Vrcovice Záhoří Vlastec Červená nad Vltavou Jetětice Stehlovice Branice Líšnice Milevsko Sepekov Božejovice Padařov Meziříčí Balkova Lhota Nasavrky C Tábor 202,220,224 A Do stanice Beroun Jízdní doklady platné pro trať Ražice - Putim (přímo) platí bez doplatku rozdílu jízdného i při jízdě přes Protivín nejede 25.XII., 1.I. jede v, jede v ve dnech školního vyučování jede v, 8002 / 8403 Protivín - Tábor v a viz trať Údaje v řádku Písek centrum (Písek jih) jsou pouze orientační. Jejich upřesnění závisí na definitivní poloze nové zastávky a přesném výpočtu jízdních dob. Datumové poznámky nezohledňují přesné polohy státních svátků a dnů pracovního klidu v průběhu týdne (nutné doplnění). 201
22 201 Ražice - Tábor km SŽDC, státní organizace / ČD, a.s. Vlak IDS TA Nasavrky - Tábor Ze stanice Protivín České Budějovice Protivín 0 Ražice Putim Putim Písek Písek Písek centrum Písek město Vrcovice Záhoří Vlastec Červená nad Vltavou Jetětice Stehlovice Branice Líšnice Milevsko Sepekov Božejovice Padařov Meziříčí Balkova Lhota Nasavrky C Tábor 202,220,224 A Do stanice Jízdní doklady platné pro trať Ražice - Putim (přímo) platí bez doplatku rozdílu jízdného i při jízdě přes Protivín jede v ve dnech školního vyučování jede v, viz trať 200 nejede 24., 31.XII. Údaje v řádku Písek centrum (Písek jih) jsou pouze orientační. Jejich upřesnění závisí na definitivní poloze nové zastávky a přesném výpočtu jízdních dob. Datumové poznámky nezohledňují přesné polohy státních svátků a dnů pracovního klidu v průběhu týdne (nutné doplnění). jede v, nejede 31. XII. jede v, jede v a R xx
23 Příloha č. 3 Porovnání docházkových vzdáleností Mapa č. 1 Dostupnost jednotlivých částí města při současném rozmístění železničních stanic a zastávek Mapa č. 2 Dostupnost jednotlivých částí města při vybudování nových železničních zastávek v prostoru Preslovy a Šobrovy ulice Mapa č. 3 Dostupnost jednotlivých částí města při vybudování nové železniční zastávky v prostoru obchodní zóny
24 Mapa č. 1 Dostupnost jednotlivých částí města při současném rozmístění železničních stanic a zastávek 24
25 Mapa č. 2 Dostupnost jednotlivých částí města při vybudování nových železničních zastávek v prostoru Preslovy a Šobrovy ulice 25
26 Mapa č. 3 Dostupnost jednotlivých částí města při vybudování nové železniční zastávky v prostoru obchodní zóny 26
27 Mapa č. 4 Dostupnost jednotlivých částí města při současném rozmístění železničních stanic a zastávek a vybudování nových železničních zastávek v prostoru Preslovy a Šobrovy ulice 27
28 Mapa č. 5 Dostupnost jednotlivých částí města při současném rozmístění železničních stanic a zastávek a vybudování nové železniční zastávky v prostoru obchodní zóny 28
29 Ing. Jan Křemen Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Odbor strategie Praha aktualizace březen 2015 Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
Přestupní terminál vlak-bus Milevsko
Přestupní terminál vlak-bus Milevsko Ing. Jan Křemen SŽDC, Odbor strategie jednání RM, Milevsko, 2. 3. 2016 Železniční trať Tábor Ražice zahájení provozu 1889 dlouhodobě bez větší investice záměr SŽDC
VíceDEFINOVÁNÍ KONKRÉTNÍCH CÍLŮ A OPATŘENÍ SOUHRNNÝ PŘEHLED PO JEDNOTLIVÝCH TRATÍCH. Trať Požadovaná koncepce Infrastrukturní překážky Opatření
PŘÍLOHA Č. P4-02-03 DEFINOVÁNÍ KONKRÉTNÍCH CÍLŮ A OPATŘENÍ SOUHRNNÝ PŘEHLED PO JEDNOTLIVÝCH TRATÍCH. Trať Požadovaná koncepce Infrastrukturní překážky Opatření rychlé spojení Liberec Turnov Železný Brod
VícePrůvodní zpráva. Studie nového železničního spojení Plzeň České Budějovice s odbočkou Ražice Písek
ČVUT V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ, ÚSTAV DOPRAVNÍCH SYSTÉMŮ (K612) Průvodní zpráva Studie nového železničního spojení Plzeň České Budějovice s odbočkou Ražice Písek Michal Bahenský, Martin Barchánek, Vladimír
VíceMATERIÁL PRO JEDNÁNÍ RADY MĚSTA PÍSKU DNE
Odbor dopravy V Písku dne: 26.09.2013 MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ RADY MĚSTA PÍSKU DNE 03.10.2013 MATERIÁL K PROJEDNÁNÍ Nová vlaková zastávka NÁVRH USNESENÍ Rada města podání žádosti o zřízení železniční zastávky
VíceJak moc VYSOKOrychlostní železnice v ČR?
Jak moc VYSOKOrychlostní železnice v ČR? Tomáš Záruba Náměšť nad Oslavou, 26. května 2016 Základní otázka: Proč vlastně stavět VRT? Časové úspory cestujících Zefektivnění provozu železnice Uvolnění kapacitních
VíceŽelezniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna. Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie
Železniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Současný stav Kladno je největší město Středočeského kraje a do Prahy z něj směřuje vůbec nejvíce
VíceRozvoj železničního spojení mezi Jihočeským krajem a Rakouskem
Mobilita v česko-rakouském přeshraničním regionu Rozvoj železničního spojení mezi Jihočeským krajem a Rakouskem Ing. Jan Křemen GŘ SŽDC, odbor strategie České Budějovice, 7. listopadu 2018 Železniční síť
VíceStudie proveditelnosti nového železničního spojení Praha Drážďany
Studie proveditelnosti nového železničního spojení Praha Drážďany Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. ředitel Odboru strategie SŽDC Praha, 26. února 2018 Rychlá spojení RS Provozně-infrastrukturní systém rychlé
VíceStudie proveditelnosti železničního uzlu Brno pro diskuzi se starosty , Brno
Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno pro diskuzi se starosty 15. 12. 2017, Brno Obsah prezentace Cíle přestavby ŽUB Základní koncepce variant řešení přestavby ŽUB Koncepce dopravní obslužnosti
Více200 Zdice - Březnice - Protivín
200 Zdice - Březnice - Protivín Putim Protivín 6. září 2018 v čase 8:05 hod. až 15:35 hod. provozovatel dráhy SŽDC, s.o. informuje, že ve výše uvedených dnech proběhne denní výluka v úseku Putim Protivín
VíceORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY. Návrh vedení linek a obsluhy území
ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Návrh vedení linek a obsluhy území Dopravní obsluha území 1, rozsah řešeného území systém městské dopravy systém regionální dopravy součást integrovaného dopravního
VíceZápis. z jednání o přípravě JŘ 2017/2018 a změně JŘ 2016/2017
Jihočeský koordinátor dopravy JIKORD, spol. s r.o. Areál Vysoké školy technické a ekonomické V Českých Budějovicích Okružní 517/10 370 01 České Budějovice Jednání se uskutečnila ve dnech: Zápis z jednání
VíceIntegrované systémy HD
Integrované systémy HD Přednáška 5 ZASTÁVKY doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava Řešení zastávek na lince Druhy zastávek - nácestné (většina
VíceŽelezniční osobní doprava v ČR dnes a v budoucnosti. Ing. Antonín Blažek náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu
Železniční osobní doprava v ČR dnes a v budoucnosti Ing. Antonín Blažek náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu GŘČD Vývoj železnice v uplynulém období Izolovaný vývoj v jednotlivých státech
VíceSTAVEBNÍ INTEGRACE. Společné zastávky a záchytná parkoviště
STAVEBNÍ INTEGRACE Společné zastávky a záchytná parkoviště Stavební integrační opatření Propojovací tratě a přestupní uzly (v minulé přednášce) Společné zastávky a záchytná parkoviště (v této přednášce)
VíceIntegrované dopravní systémy-m
Integrované dopravní systémy-m Úvod doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava Integrovaný dopravní systém (IDS) je systém dopravní obsluhy určitého
VíceBlízká budoucnost kolejí a stanic v Praze a okolí
Integrovaná doprava mobilita měst i regionů Blízká budoucnost kolejí a stanic v Praze a okolí Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie SŽDC 22. 11. 2013 Železniční uzel Praha 2 Železniční uzel Praha délka
VícePraha olympijská a železnice
Praha olympijská a železnice duben 2007 Bc. Marek Binko Budou-li v hlavním městě Praze pořádány olympijské hry, bude to mj. i neopakovatelná příležitost pro realizaci rozsáhlých investic do infrastruktury,
VíceŽELEZNIČNÍ SPOJENÍ PRAHY, LETIŠTĚ RUZYNĚ A KLADNA
AKTUALIZACE STUDIE PROVEDITELNOSTI 2015 ŽELEZNIČNÍ SPOJENÍ PRAHY, LETIŠTĚ RUZYNĚ A KLADNA SDRUŽENÍ: METROPROJEKT Praha a.s. 16.2.2017 PŘEHLEDNÁ SITUACE HLAVNÍ PŘÍNOSY A PRINCIPY NÁVRHU HLAVNÍ PŘÍNOSY A
VíceORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY. Návrh vedení linek a obsluhy území
ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Návrh vedení linek a obsluhy území Dopravní obsluha území 1, rozsah řešeného území systém městské dopravy systém regionální dopravy součást integrovaného dopravního
VíceIntegrované systémy HD
Integrované systémy HD Přednáška 2 MHD doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava Četnost přemísťovacích vztahů mezi zdroji a cíli dopravy Průměrný
VíceNovinky v železničním jízdním řádu 2016/2017
Novinky v železničním jízdním řádu 2016/2017 Stručný přehled - Na trati mezi Šumperkem a Kouty nad Desnou bude spuštěn nový provozní koncept zahrnující vlaky Nezamyslice Kouty nad Desnou v hodinovém intervalu
VíceSTUDIE. SEVERNÍHO OBCHVATU MĚSTA PŘELOUČ silnice č. I/2 PROJEKTANT VYPRACOVAL KRESLIL KONTROLOVAL DOC. DOLEŽEL ING. ŠMEJDA ING. ŠMEJDA DOC.
PROJEKTANT VYPRACOVAL KRESLIL KONTROLOVAL DOC. DOLEŽEL ING. ŠMEJDA ING. ŠMEJDA DOC. DOLEŽEL KRAJ: PARDUBICKÝ INVESTOR: MĚSTO PŘELOUČ NÁZEV AKCE: STUDIE OKRES: PARDUBICE SEVERNÍHO OBCHVATU MĚSTA PŘELOUČ
VíceA/ URBANISTICKÉ VSTUPY A PŘEDPOKLADY
OBSAH TABULKOVÉ ČÁSTI A/ URBANISTICKÉ VSTUPY A PŘEDPOKLADY Hodnoty zdrojů a cílů za katastrální území v plochách stabilizovaných, Hodnoty zdrojů a cílů v plochách návrhových, Souhrnný přehled hodnot zdrojů
VíceSTAVEBNÍ INTEGRACE. Propojovací tratě a přestupní uzly
STAVEBNÍ INTEGRACE Propojovací tratě a přestupní uzly Stavební integrační opatření = propojení komponent infrastruktury jednotlivých dopravců resp. druhů dopravy úprava tratí, zastávek, přestupních uzlů
Více1/2. Výlukový jízdní řád. Sp Sp v
1/2 platný od 17.I.16, 8:08 hod. do.i.16, :55 hod. 290 Olomouc - Uničov (- Šumperk) SŽDC, státní organizace / ČD, a.s. Vlak 3623 1 3625 3627 3 Olomouc hl.n. 270,275,301,310 4 34 5 02 5 19 6 17 6 33 6 41
VíceČasová dostupnost krajských měst České republiky
Časová dostupnost krajských měst České republiky Jedním z významných faktorů ovlivňujících konkurenceschopnost dopravního módu je cestovní doba mezi zdrojem a cílem cesty. Úkolem tohoto dokumentu je proto
VíceIntegrované dopravní systémy-m
Integrované dopravní systémy-m 6. Význam a návrh městské hromadné dopravy doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava Význam městské hromadné dopravy
VíceDopravní terminál v Českém Brodě
Dopravní terminál v Českém Brodě V Českém Brodě je dlouhodobým záměrem vybudovat přestupní terminál Pražské integrované dopravy (PID). Obrat cestujících je cca 5 000 za pracovní den, což je nejvíce v rámci
VíceŽelezniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna
Železniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna Úvod Při pohledu do mapy současné železniční sítě v okolí Prahy je zřejmá disproporce mezi severozápadním sektorem a zbývajícím územím. Zatímco
VíceTrasa D pražského metra
Trasa D pražského metra - Nově koncipovaný moderní systém lehkého kolejového metra - Plně automatizovaný provoz bez řidiče - Zabezpečení nástupišť oddělovací stěnou od kolejiště - Vrchní odběr trakční
VícePROGRAM PRO MHD = PROGRAM PRO BRNO OPTIMALIZACE FINANČNĚ-PROVOZNÍ NÁROČNOSTI SYSTÉMU MHD ZVÝŠENÍ SPOLEČENSKÉ PRESTIŽE MHD
PROGRAM PRO MHD = PROGRAM PRO BRNO OPTIMALIZACE FINANČNĚ-PROVOZNÍ NÁROČNOSTI SYSTÉMU MHD ZVÝŠENÍ SPOLEČENSKÉ PRESTIŽE MHD AKTUALIZACE PRO SDP ČR - DPS BRNO, ŘÍJEN 2013 SOUVISLOSTI EFEKTIVITY MHD SOUVISLOSTI
Více190 Plzeň - Horažďovice předměstí - České Budějovice km SŽDC, státní organizace / ČD, a.s. Vlak
190 Plzeň - Horažďovice předměstí - České Budějovice km SŽDC, státní organizace / ČD, a.s. Vlak 8901 IDP Plzeň - Ždírec u Plzně Ze stanice 0 Plzeň hl.n. 160,170,180,183001 4 28 5 08 6 03 4 Plzeň-Koterov001,061
VícePožadavky cestujících na železniční dopravu v současnosti a v roce 2030
Czech Raildays 2013, Ostrava 18. 6. 2013 Požadavky cestujících na železniční dopravu v současnosti a v roce 2030 Miroslav Vyka // SVAZ CESTUJÍCÍCH VE VEŘEJNÉ DOPRAVĚ// prezident www.svazcestujicich.cz
VíceVliv vysokorychlostní železnice na mobilitu
Nádraží včerejška, nádraží zítřka: zkušenosti Francie a České republiky 23.6.2017 Vliv vysokorychlostní železnice na mobilitu Petr Šlegr, CEDOP Relace Vzdálenost [km] Jízdní doba Rychlost [km/h] Lille
VíceZavedení taktového provozu na tratích 225 a 227
Prosinec 2012 Zavedení taktového provozu na tratích 225 a 227 Zlepšení vlakového spojení Telče, Jihlavy, Havlíčkova Brodu a jejich okolí Shrnutí stavu vlakového spojení Telč Jihlava / Havlíčkův Brod, návrh
VíceČISTÁ MOBILITA. Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Pavel Surý generální ředitel
ČISTÁ MOBILITA Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj Ing. Pavel Surý generální ředitel Praha, 16. 2. 2015 Příčiny růstu poptávky v příměstské dopravě: zvyšující se atraktivita a konkurenceschopnost
VícePožadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce
Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce listopad 2007 Bc. Marek Binko Má-li mít vysokorychlostní železniční systém vůbec nějaký smysl, musí být navržen tak, aby byl obchodně
VíceIntegrované systémy HD
Integrované systémy HD Přednáška 7 INTEGRAČNÍ OPATŘENÍ doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava Definice integrovaného dopravního systému Integrovaný
Víceského metra 20. 05. 2012
trasa D pražsk ského metra ALTERNATIVNÍ MOŽNOSTI ŘEŠENÍ 2012 20. 05. 2012 Původní návrh (2010-11) Alternativa 2012 Zadání 2010: Nová trasa metra, provozně nezávislá na trasách A B C, moderní lehké metro,
VíceAnalýza potenciálu rozvoje tratí Rychlých spojení v ČR
Analýza potenciálu rozvoje tratí Rychlých spojení v ČR Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie, Ministerstvo dopravy Vysokorychlostní tratě v platných koncepčních materiálech Dopravní politika
VíceElektrizace tratí ve vazbě na konverzi napájecí soustavy a výstavbu Rychlých spojení v ČR
Elektrizace tratí ve vazbě na konverzi napájecí soustavy a výstavbu Rychlých spojení v ČR Ing Lapáček Petr Ing Boček Václav podklady Sudop Brno, Sudop Praha, EŽ Praha, ČD Je potřebné přejít na tratích
VíceČeská železnice na křižovatce
Česká železnice na křižovatce Ing. Petr Žaluda předseda představenstva a generální ředitel ČD, a.s. Prague Marriott Hotel, 7. září 2010 Orientace na zákazníka dopravce ČD, a.s., je v přímém kontaktu se
VíceMetropolitní linky v Praze
Metropolitní linky v Praze Celosíťová optimalizace efektivnější a atraktivnější síť linek veřejné dopravy méně linek, kratší intervaly jednoduchost, přehlednost omezení souběhů, nevytížených spojů posílení
VíceRole autobusu a vlaku v mobilitě obyvatelstva
AUTOBUS A VLAK - KONKURENCE NEBO SPOLUPRÁCE? Role autobusu a vlaku v mobilitě obyvatelstva Miroslav Vyka // Svaz cestujících ve veřejné dopravě // Prezident 1 MOBILITA OBYVATELSTVA HYBNOST OBYVATEL ROSTE
VíceAUTOBUS A VLAK: KONKURENCE NEBO SPOLUPRÁCE? 8. Října 2015, Louny AUTOBUS NEBO VLAK: FAKTORY PRO MULTIMODALNÍ VÝBĚR
AUTOBUS A VLAK: KONKURENCE NEBO SPOLUPRÁCE? 8. Října 2015, Louny AUTOBUS NEBO VLAK: FAKTORY PRO MULTIMODALNÍ VÝBĚR Peter Köhler, generální ředitel LEO Express pro region střední a východní Evropy peter.koehler@le.cz
VíceNávrh koncepce železnič ní dopravy v Praze a okolí. Gymnázium J. S. Machara, Brandýs nad Labem - oktáva
Návrh koncepce železnič ní dopravy v Praze a okolí Jakub Kutílek krutas57 @ gmail.com youtube.com/krutas57 Gymnázium J. S. Machara, Brandýs nad Labem - oktáva Proč zrovna vlak? v Praze je přes 100 km tratí
Více190 Plzeň - Horažďovice předměstí - České Budějovice
190 Plzeň - Horažďovice předměstí - České Budějovice IDP Plzeň - Nezvěstice km SŽDC, státní organizace / ČD, a.s. Vlak 8901 5 Ze stanice 0 Plzeň hl.n. 160,170,180,183P 4 28 5 09 6 03 5 Plzeň-KoterovP 4
VíceIDS JK Zliv - České Budějovice R 661 4
km km SŽDC, státní organizace / ČD, a.s. Vlak 8041 8961 R 653 4 8001 8051 R 1254 8003 1 8005 IDS JK Zliv - České Budějovice 8043 7900 R 661 4 8406 R 1252 Ze stanice Zdice Plzeň hl.n. Tábor Praha hl.n.
VíceZatraktivnění železničního spojení Praha/Beroun Příbram se zaměřením na úsek Zdice - Příbram
Zatraktivnění železničního spojení Praha/Beroun Příbram se zaměřením na úsek Zdice - Příbram Úvod Při řešení situace na úseku Zdice Příbram, jsme se zaměřili zejména na zvýšení traťové rychlosti, a tím
VíceMultimodální přeprava cestujících
Dopravní kombinace Praha 26. 05. 2015 Multimodální přeprava cestujících Miroslav Vyka // SVAZ CESTUJÍCÍCH VE VEŘEJNÉ DOPRAVĚ // prezident www.svazcestujicich.cz Kdy je v Praze největší dopravní zácpa?
VíceSTAVEBNÍ INTEGRACE. Propojovací tratě a přestupní uzly
STAVEBNÍ INTEGRACE Propojovací tratě a přestupní uzly Stavební integrační opatření = propojení komponent infrastruktury jednotlivých dopravců resp. druhů dopravy úprava tratí, zastávek, přestupních uzlů
Vícetrasa D pražského metra
trasa D pražsk ského metra - Nově koncipovaný moderní systém lehkého kolejového metra - Plně automatizovaný provoz bez řidiče - Zabezpečení nástupišť oddělovací stěnou od kolejiště - Vrchní odběr trakční
Více- 2 - Datum konání: 13.11.2012 07:15 hod. - 19.11.2012 19:15 hod.
- 1 - Výluky na období 11.11.2012-18.11.2012 160 - Plzeň - Žatec (a zpět) Výluka v úseku: Žatec - Žatec západ Datum konání: 08.11.2012 08:00 hod. - 12.11.2012 14:00 hod., 15.11.2012 08:00 hod. - 19.11.2012
Víceaktualizace dopravního plánu
Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje Komplexní dialog s cestujícími aktualizace dopravního plánu 1 Statistika IDS JMK k 11. prosinci 2011 Počet vzkm nebo vlkm / rok >90 mil. - městská doprava
VícePROJEKTY MODERNIZACE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY
Pardubice Beroun Ostrava Olomouc Uherský Brod 29 532 063 CHF PROGRAM ŠVÝCARSKO-ČESKÉ SPOLUPRÁCE PROJEKTY MODERNIZACE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Vrámci tzv. Švýcarského příspěvku (Swiss Contribution) poskytlo
VícePřínos VRT pro regionální železnici v Praze a okolí. Ing. Jiří Prokel
Přínos VRT pro regionální železnici v Praze a okolí Ing. Jiří Prokel Konference Czech Raildays 2013 18.6.2013 Základní principy PID jednotný regionální dopravní systém založený na preferenci páteřní kolejové
VíceŽelezniční infrastruktura pro obslužnost Ústeckého kraje
Železniční infrastruktura pro obslužnost Ústeckého kraje Bc. Aleš Cestr oddělení dopravní obslužnosti Krajský úřad ÚK Ústí nad Labem 10. dubna 2018 Plánování dopravní obslužnosti území při plánování dopravní
VíceRegionální železniční doprava
Jihomoravský kraj Místo k žití, místo k podnikání Regionální železniční doprava Železniční síť Jihomoravského kraje Celková délka 700 km dvoukolejné 324 km elektrifikované 335 km Počet stanic a zastávek
VíceModernizace trati Praha Kladno s připojením na letiště Ruzyně, I. etapa
Modernizace trati Praha Kladno s připojením na letiště Ruzyně, I. etapa Vypracování přípravné dokumentace je financováno Evropskou unií z rozpočtu TEN-T v rámci finanční pomoci společenství pro rozvoj
VíceProgram rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR dopravní modelování
Program rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR dopravní modelování Základem pro přepravní prognózu byl národní strategický dopravní model zpracovaný v rámci Dopravních sektorových strategií. Tento
VíceDálnice. Veselí nad Lužnicí Bošilec. stavba 0308C. C2c. Dálnice D3. Veselí nad Lužnicí. stavba 0308C INFORMAČNÍ LETÁK, stav k 12/2016
Horusice D3 Dálnice INFORMAČNÍ LETÁK, stav k 12/2016 Ve III/14713 (původně II/147) 3 Veselí nad Lužnicí 1 60 atice Veselí n. Luž. jih C2c doprovodná komunikace 24 stavba 0309/I Bošilec Ševětín České Budějovice
Více220 (Praha -) Benešov u Prahy - České Budějovice
220 (Praha -) Benešov u Prahy - České Budějovice IDS TA Tábor - Planá nad Lužnicí km SŽDC, státní organizace / ČD, a.s. Vlak 8201 2 1 Sp 1931 8203 8261 Sp 1839 R 626 4 R 1541 8207 8263 8265 R 633 2513
VícePožadavky dopravce na zvyšování rychlostí na síti SŽDC
Požadavky dopravce na zvyšování rychlostí na síti SŽDC Jan Hrabáček GŘ ČD O14 16.5.2013, Kolokvium ŽelAktuel, Praha Dopravní výkony ČD Dopravní výkon mil. vlkm ČD v roce 2012 a 2013 (plán) 140 120 2012
VíceRozvoj území polsko-česk eského příhranip hraničí v závislosti z na obnově a modernizaci trati Broumov Tłumaczów Broumov, 17. 6.. 2011 Obnova trati Broumov Otovice Tłumaczów v širších souvislostech Králov
VíceSpolečný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID
Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID Dva IDS v jedné aglomeraci: PID a SID založena 1993 celé území Prahy a 1/3 území SČK metro, tramvaje, železnice, autobusy,
VíceORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Návrh vedení linek a obsluhy území
ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Návrh vedení linek a obsluhy území Dopravní obsluha území 1, rozsah řešeného území systém m městskm stské dopravy systém m regionáln lní dopravy integrovaný
VícePRAHA LETIŠTĚ KLADNO STUDIE PROVEDITELNOSTI 2013-4 AKTUALIZACE STUDIE PROVEDITELNOSTI 2015
PRAHA LETIŠTĚ KLADNO STUDIE PROVEDITELNOSTI 2013-4 AKTUALIZACE STUDIE PROVEDITELNOSTI 2015 Přehled územních stop Cíle projektu Obsluha Kladna a Středočeského kraje Spojení největšího města kraje s Prahou
VíceAutobus nebo vlak? Ekonomický pohled na optimalizaci modálního splitu. Martin Kvizda
Autobus nebo vlak? Ekonomický pohled na optimalizaci modálního splitu Martin Kvizda Louny, říjen 2015 1 Cíl na základě čeho se rozhodnout, zda zaplatit za vlak nebo autobus? jak najít optimum z hlediska
VícePřednáška č. 9 AUTOBUSOVÁ NÁDRAŽÍ
Přednáška č. 9 AUTOBUSOVÁ NÁDRAŽÍ 1. Pojmy a definice Řešení autobusových nádraží v ČR upravuje ČSN 73 6075 Navrhovanie autobusových staníc. Při navrhování autobusových nádraží se přiměřeně uplatní pravidla
VíceVýluky na období Výluka v úseku: Plzeň hlavní nádraží - Blatno u Jesenice Typ: Datum konání: Trať: Stanice:
- 1 - Výluky na období 20.08.2012-02.09.2012 160 - Plzeň - Žatec (a zpět) Výluka v úseku: Plzeň hlavní nádraží - Blatno u Jesenice Datum konání: 13.08.2012 07:40 hod. - 20.08.2012 16:00 hod. Trať: 160
Více220 (Praha -) Benešov u Prahy - České Budějovice
220 (Praha -) Benešov u Prahy - České Budějovice IDS TA Tábor - Planá nad Lužnicí km SŽDC, státní organizace / ČD, a.s. Vlak 8201 2 1 Sp 1931 8203 8261 Sp 1839 R 626 4 R 1541 8207 8263 8265 R 633 2513
VíceINTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY
INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY Ing. Martin Jareš, Ph.D. FD ČVUT, Horská, dveře č. 438 ROPID, Rytířská 10, 5. patro; jares@ropid.cz Přednášky umístěny na: ids.zastavka.net Témata přednášek Úvod Rozdělení
VíceVýlukový jízdní řád 4420/ K xs41. B xs / / /14420
244 Brno - Hrušovany nad Jevišovkou, Moravské Bránice - Ivančice km km SŽDC, státní organizace / ČD, a.s. Vlak/BUS 4820 4420/14404 50 B xs41 K xs41 IDS JMK S41 Brno - Miroslav, Moravské Bránice - Ivančice
VíceMODERNÍ TRENDY V TRAMVAJOVÉ DOPRAVĚ V NĚMECKÝCH MĚSTECH I REGIONECH
MODERNÍ TRENDY V TRAMVAJOVÉ DOPRAVĚ V NĚMECKÝCH MĚSTECH I REGIONECH Tramvajová doprava prožívá v západní Evropě svou renesanci. V německých městech starších i novějších spolkových zemí (bývalá NDR) jsou
VíceNa nádraží v Brně-Horních Heršpicích se staví, vlaky dočasně nahradí autobusy
Odbor komunikace tiskové oddělení Ondřej Kubala, T: 972 232 299, M: 724 977 822, e-mail: kubala@cd.cz Brno, 12. února 2008 Na nádraží v Brně-Horních Heršpicích se staví, vlaky dočasně nahradí autobusy
VíceOptimalizace dopravní obslužnosti Vilémovska. Konzultační dopravní společnost
Optimalizace dopravní obslužnosti Vilémovska Konzultační dopravní společnost Analýza současného stavu Silnice Kvalitní silniční dopravní napojení obcí Račetice, Pětipsy, Rokle a Chbany. Ostatní obce vesměs
VíceVýlukový jízdní řád na benešovské trati od 17. května 2007
Výlukový jízdní řád na benešovské trati od 17. května 2007 Od 17. května do 23. září 2007 budou v úseku Říčany Uhříněves a na nádraží v Říčanech probíhat dlouhodobé nepřetržité výluky kolejí. V této souvislosti
VíceRegionální operační program Jihozápad
Regionální operační program Jihozápad Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Dostupnost center... 2 Prioritní osa 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí... 4 Prioritní
VíceKoncepce modernizace železniční sítě v ČR
Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 27. listopadu 2014 Vstupy do koncepce požadavky na infrastrukturu z dopravního trhu nákladní doprava osobní regionální
VíceORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY
ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Ing. Petr Chmela FD ČVUT, Horská 3, Praha 2, dveře č. 438 ROPID, Rytířská 10, Praha 1 chmela@ropid.cz Zápočet: účast na cvičeních, semestrální práce Zkouška:
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA HLAVNÍ STAVEBNÍ PRÁCE NA TRATI LYSÁ NAD LABEM MILOVICE ÚSPĚŠNĚ POKRAČUJÍ
HLAVNÍ STAVEBNÍ PRÁCE NA TRATI LYSÁ NAD LABEM MILOVICE ÚSPĚŠNĚ POKRAČUJÍ V době od 10.9.2009 do 10.12.2009 probíhají hlavní stavební práce spojené s Elektrizací trati Lysá nad Labem - Milovice Od 20.8.2009
Více- Ex 357 přijede ze směru München Hbf. do stanice Plzeň hl.n. opožděn po odklonu v úseku Domažlice -
1 Výluky na období 24.10.2011-30.10.2011 175 - Rokycany - Nezvěstice (a zpět) Výluka v úseku: Příkosice - Nezvěstice Datum konání: 27.10.2011 07:30 hod. -14:30 hod. Trať: 175 - Rokycany - Nezvěstice (a
VíceNAPOJENÍ TROJZEMÍ cz/d/pl NA EVROPSKOU ŽELEZNIČNÍ SÍŤ
TRANS-BORDERS NAPOJENÍ TROJZEMÍ cz/d/pl NA EVROPSKOU ŽELEZNIČNÍ SÍŤ Projekt je podpořen z programu Interreg CENTRAL EUROPE, který napomáhá spolupráci při společných výzvách ve střední Evropě. S rozpočtem
VíceGeografie České republiky. Doprava
Geografie České republiky Doprava Doprava Poloha ČR uvnitř Evropy usnadňuje rozvoj dopravy a dopravních cest Rozsáhlá dopravní infrastruktura co do rozsahu dopravních sítí (výsledek roztříštěnosti sídelní
VícePodpora života a podnikání v Olomouckém kraji
Podpora života a podnikání v Olomouckém kraji Olomouc 23. 9. 2016 Úvod Akciová společnost ve 100 % vlastnictví státu 1993 Rozdělení Československa => rozdělení ČSD České republika - České dráhy (ČD), státní
VícePožadavky dopravce na dopravní cestu
Přednášející: Bc. Marek Binko České dráhy, a.s., www.cd.cz Úvod dopravce je vázán na disponibilní infrastrukturu dopravce není schopen často plnit požadavky zákazníků z důvodu nízké kvality nebo kapacity
VíceTÉMATA BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ
TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ OBCHOD A MARKETING Odbor řízení značky O29 SMS ticket O29 po dohodě s vedoucím práce, u diplomové práce cca 30 stran, u bakalářské práce cca 15 stran Koncepce zavedení
Více190 Plzeň - Horažďovice předměstí - České Budějovice
190 Plzeň - Horažďovice předměstí - České Budějovice IDP Plzeň - Ždírec u Plzně km SŽDC, státní organizace / ČD, a.s. Vlak 8941 8943 R 661 6 1 Ze stanice 0 Plzeň hl.n. 160,170,180,183 001 4 28 5 08 6 03
VíceGenerel dopravy města Zlína. Zlín říjen 2016
Generel dopravy města Zlína Zlín říjen 2016 Generel dopravy Ucelený koncepční materiál (analýza, model, návrh) Pěší, cyklistická, veřejná hromadná doprava Individuální automobilová doprava (dynamická,
VíceRychlá spojení. aktualizovaná koncepce VRT pro ČR. Ing. Jindřich KUŠNÍR Ředitel odboru drážní a vodní dopravy Ministerstvo dopravy ČR
Rychlá spojení aktualizovaná koncepce VRT pro ČR Ing. Jindřich KUŠNÍR Ředitel odboru drážní a vodní dopravy Ministerstvo dopravy ČR zóna 1 : hustá síť VRT a rychlých konvenčních tratí vysoký stupeň mobility
VíceŽeleznice v IDS JMK a přestupní uzly. Ing. Jiří Horský KORDIS JMK, a.s.
Železnice v IDS JMK a přestupní uzly Ing. Jiří Horský KORDIS JMK, a.s. 1 Úvodní informace o IDS JMK IDS JMK v provozu od 1. ledna 2004. Příští rok budeme slavit 10. výročí vzniku. Nyní zaintegrována veškerá
VíceVýluky na období 04.05.2015-10.05.2015 160 - Plzeň - Žatec (a zpět)
Výluka v úseku: Plasy - Kaznějov Výluky na období 04.05.2015-10.05.2015 160 - Plzeň - Žatec (a zpět) Datum konání: 01.05.2015 00:00 hod. - 08.06.2015 23:59 hod. Trať: 160 - Plzeň - Žatec (a zpět) Stanice:
VíceOBYTNÁ ZÓNA LOKALITA ZAHRÁDKY
HLUKOVÁ STUDIE pro Územní studii OBYTNÁ ZÓNA LOKALITA ZAHRÁDKY MODŘICE Vypracoval Ing. Rostislav Košťál, autorizovaný inženýr pro dopravní stavby červen 2017 1 Předmětem hlukové studie je posouzení hlukových
VíceSrovnání principů dopravní obslužnosti ve Spolkové republice Německo a v Rakousku Tomáš Nigrin Jiří Dujka
Srovnání principů dopravní obslužnosti ve Spolkové republice Německo a v Rakousku Tomáš Nigrin Jiří Dujka Cíl příspěvku Popis a srovnání definice dopravní obslužnosti v Německu a Rakousku (včetně rámcového
VíceOptimalizace trati Lysá nad Labem Praha-Vysočany, 2. stavba Dokumentace k územnímu rozhodnutí
Optimalizace trati Lysá nad Labem Praha-Vysočany, 2. stavba Dokumentace k územnímu rozhodnutí Investor: SŽDC, s. o. Projektant: SUDOP PRAHA a.s. Seznámení se SŽDC, s. o. a ČD, a.s. Správa železniční dopravní
VíceHISTORIE PŘÍPRAVY NOVÉ TRASY D PRAŽSKÉHO METRA. Ing. David Krása METROPROJEKT Praha a.s.
HISTORIE PŘÍPRAVY NOVÉ TRASY D PRAŽSKÉHO METRA Ing. David Krása METROPROJEKT Praha a.s. Rozhodnutí - vybudovat v Praze metro, studie 1972 Základní dopravně urbanistické důvody pro novou trasu Zvýšení komfortu
VíceVýlukový jízdní řád. platný v čase 9:30 hod. až 15:30 hod.
platný 7.1.201 v čase :30 hod. až 15:30 hod. provozovatel dráhy SŽDC, s.o. informuje, že dne 7.1.201 od :30 hodin do 15:30 hodin proběhne denní výluka v úseku - na trati 16 České Budějovice -. Dopravce
VíceIntegrovaný dopravní systém Jihočeského kraje (IDS JK)
Jihočeský koordinátor dopravy Integrovaný dopravní systém Jihočeského kraje (IDS JK) konference na téma Mobilita v česko-rakouském přeshraničním regionu organizovaná v rámci projektu Connecting Regions
VíceSchéma tratí v okolí Prahy
Schéma tratí v okolí Prahy Současný stav Kladno je největší město Středočeského kraje (téměř 70 tis) a do Prahy z něj směřuje vůbec nejvíc pravidelných dojíždějících v celé ČR (zdroj ČSÚ) Železniční trať
Více