VÝZKUM ZAMĚŘENÝ NA DOMÁCÍ CESTOVNÍ RUCH SOUHRNNÁ ETAPOVÁ ZPRÁVA LÉTO 2011

Transkript

1 VÝZKUM ZAMĚŘENÝ NA DOMÁCÍ CESTOVNÍ RUCH SOUHRNNÁ ETAPOVÁ ZPRÁVA LÉTO 2011 IOP č Sběr informací domácí cestovní ruch Česká republika IOP č Sběr informací domácí cestovní ruch Česká republika Praha Zadavatel: Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism Příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj Vinohradská 46, Praha 2 Dodavatel: Ipsos Tambor, s.r.o. Topolská 1591, Černošice Praha západ

2 OBSAH: 1. ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROJEKTU POZADÍ VÝZKUMU METODIKA SBĚRU DAT SHRNUTÍ HLAVNÍCH ZJIŠTĚNÍ Charakteristiky pobytu Hodnocení regionů Informační zdroje SWOT ANALÝZA DOPORUČENÍ PŘÍLOHY REGIONÁLNÍ ZJIŠTĚNÍ, SWOT ANALÝZA Praha Střední Čechy Jiţní Čechy Šumava Plzeňsko a Český les Západočeské lázně Severozápadní Čechy Českolipsko a Jizerské hory Český ráj Krkonoše a Podkrkonoší Královehradecko Východní Čechy Vysočina Jiţní Morava Východní Morava Střední Morava a Jeseníky Severní Morava a Slezsko Dotazník Průběh kontrol sběru dat Fotografie z průběhu osobních kontrol sběru dat

3 1. ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROJEKTU Cíle projektu: Výzkum mapuje návštěvnost jednotlivých turistických oblastí a regionů České republiky a zaměřuje se na zjištění skladby návštěvníků, způsob trávení volného času, jejich spokojenost s nabídkou cestovního ruchu, vybavením regionu, kvalitou poskytovaných sluţeb a zájem region v budoucnu opět navštívit. Realizace projektu: Projekt je realizován od roku 2010 do roku 2014 vţdy ve dvou vlnách ročně (zimní a letní). Vyhodnocení jednotlivých vln je pravidelně zveřejňováno na webových stránkách monitoring.czechtourism.cz. Informace na těchto webových stránkách jsou aktualizovány vţdy po vyhodnocení kaţdé vlny a současně je moţné v archivu dokumentů vyhledat výsledky z předchozích vln. Financování projektu: Projekt výzkumu zaměřeného na domácí cestovní ruch je financován z fondu Evropské unie Integrovaného operačního programu: IOP č Sběr informací domácí cestovní ruch Česká republika IOP č Sběr informací domácí cestovní ruch Česká republika Praha Zadavatel projektu: Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism Příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj Vinohradská 46, Praha 2-3 -

4 2. POZADÍ VÝZKUMU Smyslem studie, která navazuje na šetření z roku , je podpora domácího cestovního ruchu, tedy zvýšení návštěvnosti a posílení satelitního účtu cestovního ruchu v domácích regionech. Jednou z hlavních cest, jak toho dosáhnout, je identifikace hlavních produktů cestovního ruchu v regionech České republiky, jejich profilace a cílená podpora relevantních subjektů, které budou s výsledky pracovat. K tomu, aby kraje mohli posílit příjmovou sloţku svého rozpočtu, je zapotřebí na základě preferencí turistů a návštěvníků posilovat hlavní produkty turistického ruchu, vhodně sestavovat nové produkty včetně propojování dalších aktivit, které by návštěvnicky vytěţily hlavní přírodní, historické, a jiné zajímavosti a daly tak regionům (oblastem) prvek odlišnosti od ostatních krajů. Klíčovou roli v celém procesu, tedy od marketingového výzkumu aţ po následné finalizace produktů v cestovním ruchu, je komunikační kampaň. Monitoring návštěvníků cestovního ruchu je tedy také podkladem pro efektivní komunikaci, a to vedenou všemi subjekty, od státních aţ po soukromé. Stejně důleţité jako samotná studie a odkrytí skrytých kapacit a potenciálních moţností rozvoje je volba a správný mix nástrojů marketingové a PR komunikace. Jedná se o různé formy oslovení jednotlivých segmentů trhu (návštěvníků) s nabídkou produktů s cílem vyvolat zájem o danou destinaci. Úspěšný produkt musí tedy být nejen správně definován, nýbrţ i komunikován. Nedílnou součástí marketingového mixu je vytvoření PR komunikačního plánu zacíleného na media relations (vyhledávání nových moţností prezentace v médiích, systematické budování vztahů s médii). PR je v případě produktů cestovního ruchu více neţ doplňkem klasické reklamní kampaně. Placené inzerci je navíc vţdy věnována menší pozornost v porovnání s redakčním článkem. Ten lze vyuţít jednak k informování veřejnosti o aktuálních událostech v regionu (festivaly, regionální slavnosti, trhy apod.) výsledkem můţe být okamţitý, byť krátkodobý nárůst návštěvnosti. Především však PR podpora dlouhodobě vytváří image a povědomí o regionu jako vhodné destinaci

5 3. METODIKA SBĚRU DAT Metoda dotazování: Osobní dotazování Lokalita: Celá ČR Cílová skupina: Velikost vzorku: Domácí návštěvníci/turisté turistických regionů a oblastí České republiky respondentů Metoda výběru: Náhodný výběr ve vybraných lokalitách Etapa výzkumu: Léto 2011 Termín výzkumu: Turistický region: počet respondentů: Praha Střední Čechy Jiţní Čechy Šumava 950 Plzeňsko a Český les Západočeské lázně Severozápadní Čechy Českolipsko a Jizerské hory Český ráj 903 Krkonoše a Podkrkonoší Královéhradecko Východní Čechy Vysočina Jiţní Morava Východní Morava Střední Morava a Jeseníky 801 Severní Morava a Slezsko

6 V rámci Výzkumu zaměřeného na domácí cestovní ruch bylo za letní etapu 2011 (červenec aţ srpen 2011) dotázáno návštěvníků České republiky. Data byla sesbírána na základě zadání agentury CzechTourism, kterou byly určeny také lokality dotazování, potaţmo turistické regiony, ve kterých dotazování probíhalo. Rozdělení turistických regionů a lokalit odpovídá novému rozloţení turistických regionů uvedenému níţe a zveřejněné agenturou CzechTourism na svých webových stránkách ke dni S ohledem na rozdílnou velikost jednotlivých regionů bylo určeno odlišné mnoţství oslovených návštěvníků v jednotlivých částech České republiky. 1 1 Webové stránky CzechTourism, sekce Pro odborníky Komunikace s regiony Koordinátoři (aktualizace ) - 6 -

7 4. SHRNUTÍ HLAVNÍCH ZJIŠTĚNÍ 4.1. Charakteristiky pobytu Jednotlivé regiony nabízí široké spektrum lokalit vhodných pro různé cílové skupiny. V letních měsících dokáţe mnoho lokalit motivovat k cestě návštěvníky ze vzdálenějších koutů České republiky, lze nalézt však také typicky místní lokality, kam přijíţdějí z velké většiny návštěvníci z krátkých vzdáleností (např. 34 % návštěvníků Severní Moravy a Slezska a 25 % návštěvníků Středních Čech přicestovalo do daných lokalit/regionů ze vzdálenosti maximálně do 20 km). Letní měsíce jsou charakteristické větší tendencí obyvatel České republiky cestovat i do vzdálenějších koutů republiky. Zatímco v zimním období ze vzdálenosti nad 100 km přicestovalo do místa dotazování pouze 25 % dotázaných (a to především do Krkonoš a Podkrkonoší, Českolipska a Jizerských hor, Západočeských lázní), v letních měsících tento podíl činil jiţ 43 % dotázaných (zůstávají v oblibě horské oblasti, oproti zimě navíc lidé cestují ze vzdálenějších míst na Šumavu a do Severozápadních Čech). K tomu se analogicky v letních měsících prodlouţila i délka pobytu. V zimním období pobyt delší neţ 3 noclehy deklarovalo 19 % dotázaných (jednalo se především o pobyt v lyţařských střediscích), v letním období podíl vzrostl aţ na 33 %. Lokality letního období lze, obdobně jako lokality zimní, rozdělit do několika základních skupin. První skupinu tvoří regiony navštěvované na delší pobyty (na 3 a více noclehů) zaměřené primárně na turistiku. Jedná se především o horské oblasti České republiky, jako je Šumava, Krkonoše a Podkrkonoší, Českolipsko a Jizerské hory, ale také o region Český ráj a Jiţní Čechy. Tyto regiony turisté navštěvují převáţně za turistikou a relaxací a většina turistů do cílových destinacích přijíţdí ze vzdálenějších koutů republiky. Návštěvníci se dopravují hlavně automobilem. Typickým ubytovacím zařízením bývá penzion, případně kemp (Českolipsko a Jizerské hory, Český ráj) nebo hotely se třemi a více hvězdičkami (Krkonoše a Podkrkonoší). Další skupinu tvoří lázeňská města, která v letním období nejsou tak silnou samostatnou skupinou s ohledem na délku pobytu. Návštěvníci/turisté spadající do této skupiny často vyuţívají sluţeb stravovacích zařízení. Hlavním rozdílem mezi oběma skupinami je primárně účel pobytu, přičemţ v lázeňských oblastech je mnohem silnějším důvodem návštěvy zdraví a péče o fyzickou a duševní kondici, neţ v ostatních regionech. Nicméně i turistika, sport a relaxace jsou vyhledávané aktivity v těchto oblastech. Návštěvníci jsou v lokalitách/regionech často ubytováni v hotelech se třemi a více hvězdičkami, ale ani ubytování v penzionu není výjimkou. Tito turisté často dané místo navštěvují opakovaně. Třetí skupinu regionů lze definovat v závislosti na výskytu větších měst České republiky. Tato skupina je pro turisty zajímavá z pohledu společensko-zábavného vyţití a nákupních moţností (tj. z pohledu nákupní turistiky). Ve srovnání s ostatními lokalitami návštěvníci jezdí do těchto lokalit převáţně na jednodenní výlety bez ubytování

8 Poslední skupinou, kterou lze ze vzorku popsat, jsou lokality navštěvované primárně formou jednodenních výletů bez ubytování a hlavním důvodem návštěvy je poznání. Mezi tyto regiony patří Střední Čechy, Severozápadní Čechy, Vysočina, Jiţní Morava, Střední Morava a Jeseníky nebo Severní Morava. Skladba návštěvníků je však různorodá např. tito lidé přijíţdějí z různých vzdálenost a ani příjezd ze vzdálenosti nad 100 km není výjimkou. Nejčastějším impulsem pro návštěvu dané lokality/regionu v ČR je pro turisty předchozí dobrá zkušenost s pobytem nebo výletem (46 %) a také doporučení přátel nebo blízkých (49 %). Obvyklým důvodem návštěvy je nejvíce touha poznat danou lokalitu (29 %), relaxace (22 %), turistika a sport (17 %). Za poznáním cestují návštěvníci hlavně na Vysočinu (téměř polovina návštěvníků), Jiţní, Střední Moravu a do Jeseníků, za relaxací především do regionu Plzeňsko a Český les (32 %). Turistika a sport je doménou Českolipska a Jizerských hor (32 %) a Šumavy (30 %). Na návštěvu známých jezdí turisté do Prahy a do Severozápadních Čech. Zábava a společenské aktivity jsou typické pro větší města, z pohledu regionů pak vítězí Vysočina, Západočeské lázně, Východní Morava a Praha. Q10. Převaţujícím důvodem Vaší návštěvy v tomto regionu je (pouze jedna moţná odpověď): v % Poznání Návštěva Relaxace a sport zná- Turistika Zdraví Práce Zábava Nákupy Tranzit mých Celá ČR 29,2 22,2 17,4 4,1 3,9 7,5 2,9 8,9 3,5 Praha 23,8 13,2 4,2 1,2 15,2 11,6 6,9 13,4 8,3 Střední Čechy 30,9 17,1 16,4 3,5 4,7 5,8 5,8 10,4 4,4 Jiţní Čechy 27,7 18,7 18,0 4,7 5,1 4,4 4,4 10,5 5,9 Šumava 28,1 23,1 30,4 0,3 4,1 4,4 1,2 6,4 1,6 Plzeňsko a Český les 18,4 32,3 13,8 4,0 4,9 8,2 2,2 9,2 6,2 Západočeské lázně 14,2 17,6 18,8 17,2 5,1 13,9 2,5 7,5 3,1 Severozápadní Čechy 33,0 22,2 14,7 1,4 3,3 7,0 2,0 12,0 4,3 Českolipsko a Jizerské hory 18,8 29,9 32,0 5,3 1,2 3,6 1,4 6,5 0,6 Český ráj 31,3 26,1 19,2 0,2 2,9 5,2 2,1 9,4 3,3 Krkonoše a Podkrkonoší 19,9 27,7 29,8 4,4 2,3 5,9 2,0 4,7 2,6 Královéhradecko 27,7 25,8 19,0 1,0 1,9 7,2 4,6 9,0 3,2 Východní Čechy 37,8 24,1 14,4 1,7 1,9 4,5 3,4 9,1 3,0 Vysočina 49,4 15,7 10,0 0,2 2,0 14,6 0,1 7,1 0,8 Jiţní Morava 43,6 23,0 17,4 2,4 0,2 4,4 1,8 4,5 2,7 Východní Morava 25,5 28,8 10,4 3,0 4,5 13,4 2,0 9,9 2,3 Střední Morava a Jeseníky 36,5 14,2 13,7 2,2 4,1 7,2 5,6 13,0 2,5 Severní Morava a Slezsko 23,2 23,8 15,9 5,0 6,4 7,0 1,6 11,7 4,6 maximální hodnota ve sloupci 49,4 32,3 32,0 17,2 15,2 14,6 6,9 13,4 8,3 minimální hodnota ve sloupci 14,2 13,2 4,2 0,2 0,2 3,6 0,1 4,5 0,6 S nejčastějším impulsem pro návštěvu souvisí také deklarované nejlákavější aktivity v regionu/lokalitě. Poznávací turistika láká na Jiţní Moravu a Vysočinu, pěší turistika do Českého ráje, Krkonoš a Podkrkonoší, do Českolipska a Jizerských hor. Některé aktivity jsou specifické pouze pro určité regiony. Například Praha častěji neţ ostatní regiony láká nabídkou společenských akcí, Střední Morava a Jeseníky církevní turistikou a koupání vyhledávají nejčastěji návštěvníci regionu Východních Čech

9 Q11. Které aktivity v tomto regionu jsou pro Vás nejlákavější? v % Kou pání, vodní sporty Pěší turistika Horská turistika, Cykloturistika Lyžování zimní sporty Jiný aktivní sport Péče o fyzickou a duševní kondici Poznávací turistika Venkovská turistika Církevní turistika Návštěvy kulturních akcí Návštěvy sportovních akcí Společenský život a zábava Celá ČR 43,2 24,0 20,3 3,8 4,6 8,5 57,3 3,9 3,4 16,0 3,5 15,0 Praha 25,3 3,8 12,8 0,2 3,0 3,3 47,4 1,3 0,7 24,8 7,5 35,6 Střední Čechy 50,5 25,7 15,6 2,6 3,7 7,6 56,0 7,6 6,7 13,5 4,7 11,5 Jiţní Čechy 36,8 28,7 21,0 0,4 4,6 9,4 62,1 2,4 1,6 13,3 1,9 12,5 Šumava 54,6 33,4 16,5 8,2 3,3 3,8 64,2 2,1 1,3 12,6 2,3 10,3 Plzeňsko a Český les Západočeské lázně Severozápadní Čechy Českolipsko a Jizerské hory 33,4 28,0 33,7 1,8 7,8 8,6 59,7 9,9 2,3 14,2 5,3 12,8 23,7 19,2 20,1 4,3 10,6 23,3 53,3 2,5 1,8 27,3 2,8 19,5 50,6 20,7 16,0 2,0 10,9 5,4 57,3 7,2 2,9 12,0 3,9 14,3 69,0 36,5 26,3 5,7 3,0 7,8 58,8 1,5 0,4 6,1 2,4 12,1 Český ráj 70,4 20,9 15,0 3,0 2,9 4,1 53,0 2,3 0,9 10,4 1,6 12,0 Krkonoše a Podkrkonoší Královéhradecko Východní Čechy 69,7 21,4 18,8 17,2 5,1 10,6 33,5 5,8 0,7 5,8 2,2 15,0 51,7 20,7 19,4 4,3 2,7 6,4 50,0 4,2 1,6 10,0 3,5 20,0 35,8 29,4 38,7 3,9 1,7 5,5 67,7 3,1 6,5 21,2 3,6 16,5 Vysočina 30,6 18,3 5,7 1,4 1,6 2,5 70,2 1,5 2,2 29,6 3,4 14,0 Jiţní Morava 37,2 27,7 20,9 0,2 1,5 9,5 73,6 3,5 6,0 7,2 1,8 8,7 Východní Morava Střední Morava a Jeseníky Severní Morava a Slezsko maximální hodnota ve sloupci minimální hodnota ve sloupci 30,2 12,8 24,2 0,9 1,8 7,4 55,3 3,1 8,8 26,8 4,2 19,2 32,8 20,4 7,1 1,1 5,0 6,0 58,6 3,1 11,7 22,5 6,9 17,9 49,5 28,1 24,4 9,1 5,3 9,4 40,7 3,3 2,3 15,4 4,6 14,6 70,4 36,5 38,7 17,2 10,9 23,3 73,6 9,9 11,7 29,6 7,5 35,6 23,7 3,8 5,7 0,2 1,5 2,5 33,5 1,3 0,4 5,8 1,6 8,7 Typickým dopravním prostředkem zůstává stále automobil. V regionech Vysočina a Šumava dosahuje podíl tohoto způsobu dopravy 84 %, coţ zvyšuje nároky na kvalitní dopravní infrastrukturu v regionech (např. dostatečná kvalita silnic a jejich údrţba, dostatek parkovacích aj.) a současně můţe negativně ovlivnit kvalitu ţivotního prostředí a ovzduší v jednotlivých lokalitách. Velká část připomínek návštěvníků se týkala právě špatné kvality silnic a nedostatku parkovacích míst. Uspokojování poţadavků návštěvníků v oblasti dopravní infrastruktury je sice záleţitostí finančně značně náročnou, nicméně investice do infrastruktury jsou základním prvkem konkurenceschopnosti regionu. Nehledě na to, ţe rozvinutou infrastrukturu neocení pouze segment turistů, ale výrazně napomůţe také podnikání v regionu. Rozvíjení infrastruktury však nelze chápat pouze jako zvyšování dopravních kapacit pro automobily, ale také jako rozvíjení vhodného mixu osobní a hromadné dopravy, coţ ulehčí zejména větším městům. Zde se jako vhodné jeví například projekty záchytných par

10 kovišť a jejich propojení s veřejnou dopravou (velmi vhodné je také zvýhodňovat uţivatele záchytných parkovišť ve veřejné dopravě). Kromě automobilu návštěvníci Prahy hojně vyuţívají také vlak či linkový autobus. Polovina dotázaných turistů vyuţila v místě pobytu ubytovací zařízení alespoň na jednu noc (na 3-7 noclehů 27 % a 6 % na pobyt delší neţ 7 nocí). Nejdéle se zdrţují turisté v regionu Šumava (55 % déle neţ 7 nocí), na Českolipsku a Jizerských horách, v Krkonoších a Podkrkonoší, v Západočeských lázní, Českém ráji a na Jiţní Moravě. Naopak nejkratší pobyty, tedy ty bez noclehu tvoří druhou polovinu odpovědí. Nejčastěji na jednodenní výlet turisté přijíţdí do regionu Středních Čech, Severní Moravy a Slezska, kde jednodenní pobyt bez noclehu uvádí více neţ 2/3 dotázaných návštěvníků a kam přicestovali turisté z blízkého okolí. Návštěvníci, kteří při své návštěvě regionu vyuţijí ubytovacího zařízení, vyuţívají v průměru nejčastěji (kromě vlastního ubytování chaty, chalupy, ubytování u příbuzných či známých) penzion, a to ve 14 % případů. Penzion je nejčastěji vyuţíván návštěvníky regionu Šumava (30 %), do kterého cestují návštěvníci z větších vzdáleností a 74 % turistů zůstává minimálně na jednu noc. Tří a více hvězdičkové hotely vyuţívají častěji návštěvníci regionu Západočeské lázně, Krkonoše a Podkrkonoší. Vlastní ubytování vyuţívají častěji návštěvníci Prahy (19 %). Nejméně často se pak ubytovávají návštěvníci Středních Čech, Severní Moravy a Slezska (opět koresponduje s krátkou dojezdovou vzdáleností a s preferencí jednodenních pobytů). V restauračních zařízeních se naprostá většina návštěvníků stravuje alespoň občas (34 % téměř vţdy a 48 % částečně, jak kdy). Sluţeb restauračních zařízení vyuţívají nejčastěji návštěvníci Vysočiny (téměř vţdy 45 %), nejméně pak návštěvníci regionů Šumava a Severozápadní Čechy. Pouze 15 % účastníků domácího cestovního ruchu zná značku Czech Specials a to především z certifikovaných restauracích (48 %), z pořadu Toulavá kamera (29 %) a ze stránek projektu (24 %). Nejčastěji se na domácím cestovním ruchu podílí partnerské dvojice případně skupinky přátel. S partnerem či přáteli v létě cestovalo 75 % respondentů, s malými dětmi 20 %, se staršími dětmi 18 % a 15 % respondentů přijelo do regionu bez doprovodu (sami). Na Vysočinu, Jiţní Moravu, do Východních Čech, do Českolipska a Jizerských hor přijíţdí lidé téměř vţdy s partnerem/partnerkou nebo přáteli. Naopak nejméně dvojic či přátel jezdí do Prahy. S malými i většími dětmi vyrazili respondenti nejčastěji do Českolipska a Jizerských hor (shodně po 27 %). Nejméně pak s malými dětmi přijeli do Západočeských lázní a s většími na Střední Moravu a Jeseníky. Sami respondenti nejčastěji mířili do Prahy (34 %) a nejméně často na Vysočinu (4 %). Průměrná denní útrata na osobu se pohybuje mezi Kč (43 % respondentů utratilo v průměru něco mezi Kč a 31 % respondentů utratilo Kč). Denní náklady do 200 Kč utratilo 14 % respondentů, 1 2 tis. Kč 9 % turistů a pouze 3 % více neţ Kč. Nejméně utráceli návštěvníci Severní Moravy a Slezska, kde 1/4 respondentů utratila méně neţ 200 Kč a necelá polovina méně neţ 500 Kč. Naopak nejvíce utráceli návštěvníci Západočeských lázní, kde 16 % návštěvníků utratilo 1 2 tis. Kč a 12 % více neţ 2 tis. Kč. Relativně hodně utráceli také návštěvníci Prahy

11 Návštěvnost jednotlivých regionů podle sociodemografických kritérií ukazuje, ţe panuje vyrovnanost pohlaví. Věkový průměr návštěvníků se pohybuje okolo 40ti let. Turisté vyššího věku častěji navštívili regiony Východní Morava a Západočeské lázně (téměř třetina respondentů starších 50ti let), naopak nejmladší návštěvníci se pohybovali v regionu Královehradecko (pouze 16 % turistů starších 50ti let) a věkový průměr činil 38 let. Nejvzdělanější respondenti mířili na Šumavu, kam přijelo 38 % návštěvníků s vysokoškolským vzděláním, naopak na Jiţní Moravu a do Severozápadních Čech přijelo největší procento lidí, kteří mají základní vzdělání (24 %). Obecně rozloţení návštěvníků dle pohlaví, věku a vzdělání kopíruje tzv. Gaussovu křivku normálního rozloţení. Loajalita k regionům je poměrně vysoká, obecně 84 % respondentů plánuje, ţe se do regionů znovu vrátí; z toho 40 % se chce vrátit do půl roku. Z hlediska opakování návštěvy jsou nejloajálnější návštěvníci Prahy, kam se do půl roku hodlá vrátit 64 % respondentů, 56 % respondentů se do půl roku hodlá vrátit na Severní Moravu a Slezsko a také do Českého ráje. Z hlediska vztahu k regionu opět vede Praha, která je pro 15 % návštěvníků jediným regionem, o kterém uvaţují v souvislosti s výletem/pobytem a pro 60 % je jedním z regionů, kterému dávají přednost. Velmi loajální jsou také návštěvníci Českolipska a Jizerských hor i Českého ráje, kteří velmi silně vyjádřili, ţe to jsou jedny z regionů, kterým dávají přednosti v souvislosti se svojí dovolenou či pobytem. Nejhůře hodnoceným regionem je Jiţní Morava, kde 16 % návštěvníků uvedlo, ţe je to region, o kterém jiţ neuvaţují v souvislosti s pobytem a 17 % návštěvníků uvedlo, ţe se do tohoto regionu spíše neplánuje vrátit. Obecně se většina návštěvníků shodla, ţe při výběru dovolené dané regiony v budoucnu zařádí do svého seznamu Hodnocení regionů Celková spokojenost s regiony je velmi vysoká, tj. 45 % návštěvníků uvedlo, ţe jsou spíše spokojení a 52 % návštěvníků bylo velmi spokojeno. Nejspokojenějšími návštěvníky byli turisté na Českolipsku a v Jizerských horách (kde 71 % návštěvníků bylo velmi spokojeno). Vysoká spojenost byla naměřena také v Českém ráji (63 % velmi spokojených), na Šumavě (61 % velmi spokojených turistů). Naopak nejniţší spokojenost deklarovali návštěvníci Středních Čech, kde 11 % návštěvníků uvedlo, ţe jsou spíše nespokojeni s tímto regionem a třetina byla velmi spokojena. Celkově byla s hodnocenými regiony ČR v letní vlně (2011) nespojena pouhá 3 % návštěvníků. Mezi oblasti s nejvyšší průměrnou spokojeností patří kvalita ubytovacích sluţeb (hodnotí turisté, kteří jsou v regionu/lokalitě ubytovaní), přátelskost místních obyvatel k návštěvníkům, úroveň veřejného stravování, úroveň personálu zaměstnaného ve sluţbách cestovního ruchu, rozsah a dostupnost stravovacích kapacit. Naopak průměrné nejniţší hodnocení je v případě spokojenosti s kvalitou dopravní infrastruktury (i kdyţ je třeba podotknout, ţe meziročně si tento parametr polepšil); z regionů nejniţší hodnota v případě Středních Čech a Jiţní Moravy

12 Klíčová oblast s největším vlivem na celkovou spokojenost návštěvníků se ukazuje péče o čistotu a pořádek. Tento atribut, vyjma Prahy a Středních Čech (kde 41 %, resp. 31 % hodnotilo čistotu regionu špatně), hodnotili turisté vysoko. Nicméně je nutné uvést, ţe v rámci jednotlivých regionů některé oblasti získávají na vyšší důleţitosti (silněji ovlivňují spokojenost návštěvníků) a některé naopak ustupují více do pozadí. Proto významnost jednotlivých hodnocených oblastí cestovního ruchu doporučujeme analyzovat vţdy v rámci jednotlivých regionů. Z pohledu loajality účastníků domácího cestovního ruchu se do půl roku plánují do míst vrátit nejčastěji návštěvníci Prahy, Severní Moravy a Slezska, ale také návštěvníci Českého ráje. Naopak o opakované návštěvě nepřemýšlí turisté, kteří přicestovali na Jiţní Moravu. Co se týká síly vztahu k regionu (tzn. do jaké míry je daný region či oblast upřednostňována účastníky cestovního ruchu) jako nejsilnější se ukazuje pouto k regionu Českolipsko a Jizerské hory tomuto regionu dává přednost při výběru své dovolené/pobytu aţ 80 % dotázaných respondentů Informační zdroje Jednoznačně nejčastěji vyuţívaným hlavním informačním zdrojem je internet a v jeho rámci internetové vyhledávače typu Seznam, Google aj., následovaný WoM (tzv. Word-of-Mouth), tedy informacemi získanými od známých či příbuzných. Q19A. A který z těchto informačních zdrojů pro Vás byl tím hlavním, kde jste získal/a nejdůleţitější informace? Turistická informační centra obecně nehrají příliš silnou úlohu při výběru dovolené (jako hlavní informační zdroj uvádí 4 % respondentů), přesto silnější pozici mají TIC mezi návštěvníky Šumavy, Českého ráje nebo Krkonoš a Podkrkonoší. Ostatní informační zdroje nemají téměř ţádný vliv na výběr destinace

13 Více neţ polovina turistů před svým příjezdem do vybrané lokality/regionu nezaznamenala ţádný typ reklamy. S ohledem na zhodnocení komunikačních kampaní jednotlivých regionů lze tedy říci, ţe nejefektivněji působí reklama na internetu a venkovní reklama (především případ Západočeských lázní, Plzeňska a Českého lesa). Reklama v tisku nejvíce zapůsobila na návštěvníky Východní Moravy, reklama vysílaná v rádiu v případě Středních Čech. Televizní reklama byla poměrně úspěšná u Jiţní Moravy a Prahy. Q9. Zaznamenal/a jste před svým příjezdem nějakou reklamu/upoutávku na tento region? Pokud ano, jakou? v % Reklamu v tisku Reklamu v rádiu Venkovní reklamu Reklamu na internetu TV reklamu Jiné Nezaznamenal/a jsem žádný typ reklamy Celá ČR 10,6 7,0 20,0 20,9 5,5 0,7 54,4 Praha 11,6 6,5 17,0 16,6 10,5 0,3 59,1 Střední Čechy 10,2 12,4 15,2 14,1 5,0 0,4 64,0 Jiţní Čechy 8,2 3,9 13,5 17,0 3,0 0,2 63,2 Šumava 9,1 7,9 19,5 19,1 3,2 0,7 55,5 Plzeňsko a Český les 12,6 8,5 41,8 35,9 3,4 1,4 32,9 Západočeské lázně 15,0 6,9 40,6 38,4 6,3 1,0 35,6 Severozápadní Čechy 8,4 1,8 15,0 17,9 9,4 0,6 56,7 Českolipsko a Jizerské hory 7,8 3,0 20,2 27,7 6,3 1,0 53,1 Český ráj 13,7 8,5 14,4 25,8 8,2 0,4 46,0 Krkonoše a Podkrkonoší 7,7 7,7 26,9 19,6 3,7 1,2 47,9 Královéhradecko 9,5 5,8 18,2 12,7 0,9 0,4 61,8 Východní Čechy 14,9 10,7 19,5 15,6 2,6 0,4 52,2 Vysočina 9,5 3,2 7,5 18,3 2,6 1,5 65,2 Jiţní Morava 7,6 6,7 14,9 21,2 11,4 0,5 59,5 Východní Morava 16,1 10,0 19,9 15,6 5,3 0,1 53,5 Střední Morava a Jeseníky 10,7 4,1 13,1 19,5 5,4 0,7 56,6 Severní Morava a Slezsko 10,0 9,7 19,1 16,6 4,2 0,4 55,8 maximální hodnota ve sloupci 16,1 12,4 41,8 38,4 11,4 1,5 65,2 minimální hodnota ve sloupci 7,6 1,8 7,5 12,7 0,9 0,1 35,6-13 -

14 5. SWOT ANALÝZA Silné stránky Pestrá a dobře hodnocená nabídka pro vyţití formou poznávací turistiky, pěší turistiky a relaxace Dobré hodnocení stravovacích zařízení, která jsou hojně vyuţívána Silný vliv předchozí dobré zkušenosti a Word-of-Mouth Vysoká celková spokojenost Vysoká loajalita k regionu Širší preference místa pobytu (ţádný z regionů není jedinou zvaţovanou destinací prostor pro přilákání i do ostatních regionů) Příleţitosti Intenzivnější participace soukromých subjektů zapojených do produktu cestovního ruchu, hlavně v oblasti dopravní infrastruktury Růst zájmu o trávení volného času v tuzemsku v kontextu zhoršení ekonomické situace spotřebitelů a tím sníţení investic do zahraniční dovolené Individualizace nabídky jednotlivých regionů v oblasti poznávací a pěší turistiky a relaxace (zapojení nabídky soukromých subjektů) Slabé stránky Horší hodnocení dopravní infrastruktury - naprostá většina se do míst pobytu dopravuje automobilem Převaha jednodenních výletů niţší vyuţití ubytovacích kapacit Hrozby Výrazné zhoršení ekonomické situace v ČR (spotřebitelů sníţení výdajů na dovolenou, podnikatelských subjektů zvýšení cen) Cenová konkurence a zvýšení atraktivity pobytu ze strany okolních států Zhoršení situace v oblasti ochrany přírody a péče o památky kulturního dědictví (neudrţitelnost rozvoje)

15 6. DOPORUČENÍ Hlavní doporučení plynoucí z výzkumu zaměřeného na monitoring a podporu domácího cestovního ruchu jsou následující: Provázat nabídku mezi regiony a motivovat návštěvníky k návštěvě i dalších oblastí Motivovat k delším pobytům, minimálně víkendovým (např. zvýšit nabídku akcí pořádaných po dobu celého víkendu, akce zaměřené na rodiny s dětmi apod.) Podpořit vyuţívání hromadné dopravy jako dopravního prostředku do cílové destinace a komunikovat lokální a speciální spojení (pravidelné linky, cyklobusy) např. v propagačních letácích jednotlivých atrakcí na trase linky. Koordinovat sponzorované odkazy na internetových vyhledávačích. Posílit komunikaci prostřednictvím sociálních sítí a nových médií. Posílit komunikaci projektu a význam označení Czech Specials. Sdílet best practices v komunikace v regionu Plzeňsko a Český les (nejvíce vyuţívaných informačních zdrojů). Sdílet best practices v nabídce regionu Šumava (nejlépe hodnocen). Obecně je třeba zváţit, s ohledem na profily aktivit jednotlivých regionů, následující varianty. První variantou je vyprofilovat regiony tak, aby kaţdý region poskytoval návštěvníkům v letním období specificky orientované produkty cestovního ruchu, které se budou mezi regiony doplňovat a druhou variantou je cesta plošné nabídky sluţeb, tj. návštěvník bude mít ve většině regionů velmi podobné moţnosti (samozřejmě s ohledem na přírodní potenciál). Vzhledem k faktu, ţe regiony se jiţ nyní vzájemně mírně profilují, s ohledem na aktivity, které jejich návštěvníky lákají, lze doporučit zvolit variantu první nabídku regionů více vzájemně diferencovat. Nicméně tyto varianty je třeba zváţit a zhodnotit v kontextu strategie rozvoje regionů a strategie rozvoje cestovního ruchu Dále doporučujeme hlouběji analyzovat důvody, proč návštěvníci do některých regionů přijíţdějí převáţně na jednodenní výlet bez přenocování a zjistit potenciální motivátory k prodlouţení pobytu. Další strategii doporučujeme sestavit aţ s ohledem na analýzu této skutečnosti. V případě, ţe by řídké vyuţívání ubytovacích sluţeb bylo způsobeno cenou nebo kvalitou, doporučili bychom vyvinout určitý tlak na podnikatelské subjekty v regionech a vypracovat ve spolupráci s nimi plán dalšího rozvoje. V případě, ţe by důvodem byl osobní postoj návštěvníků, pak by bylo dobré zváţit, zda tento postoj spíše podpořit a orientovat se v letním období spíše na jednodenní návštěvníky a této strategii přizpůsobit tvorbu letních produktů cestovního ruchu anebo zda naopak spíše zvolit strategii motivace k prodlouţení pobytu, čemuţ by následně také musely být uzpůsobeny plány rozvoje regionů, nabídka produktů cestovního ruchu a volnočasových aktivit

16 7. PŘÍLOHY 7.1. REGIONÁLNÍ ZJIŠTĚNÍ, SWOT ANALÝZA PRAHA Charakteristiky pobytu: Do Prahy přijíţdějí turisté nejčastěji ze vzdálenosti větší neţ 100 km (43 %). To platí především pro návštěvníky Petřína a Edenu. Jako způsob dopravy do hlavního města turisté volí buď automobil, nebo vlak (po 43 % pro kaţdý z uvedených dopravních prostředků). Autem přijíţdějí spíše návštěvníci ZOO a Aquaparku, vlakem ti, kdo byli zastiţeni na nádraţích. Pobyty v Praze jsou obvykle jednodenní (64 %, v případě Aquaparku tvoří návštěvníci s jednodenním pobytem 90 %). Pokud zde Češi nocují, tak hlavně u svých známých a příbuzných. Skladba doprovodu se nevymyká celorepublikovým zvyklostem, tzn. ţe nejčastěji do Prahy lidé přijíţdějí s partnerem. S dětmi cestuje přibliţně třetina turistů a zavítají hlavně na Petřín a do ZOO. Výdaje za jeden den pobytu v Praze jsou poměrně vysoké (nejčastěji mezi 501 a Kč). Polovina návštěvníků Eden během svého výletu do Prahy utratí více neţ Kč denně. Stravování v restauračních zařízeních je poměrně běţnou záleţitostí a většina (83 %) vyuţívá restauračních zařízení alespoň občas. Méně se v restauracích stravují ti, kdo byli zastiţeni na nádraţích. Důvody cestování Čechů do Prahy jsou rozmanité, převládá ale zájem o poznání (Petřín), zábavu (Eden), relaxaci (ZOO), případně je důvodem cesty do Prahy návštěva známých a příbuzných či tranzit. Prvo-návštěvníků je v Praze minimum (4 %). Většina turistů zde jiţ někdy v ţivotě byla. Navíc se sem návštěvníci plánují v brzké době opět vrátit (68 % do půl roku). Hodnocení regionu: Spokojenost s návštěvou Prahy je vysoká (98 % spokojených, z toho polovina naprosto). Ke spokojenosti návštěvníků přispívají široké moţnosti k nakupování, zábavě a společenskému vyţití, případně také rozsah ubytovacích a stravovacích kapacit. Problematické jsou naopak sluţby pro cykloturisty a čistota hlavního města. Informační zdroje: Nejefektivnějšími komunikačními kanály se ukázaly být internet a venkovní reklama (např. billboard). Nejčastěji vyuţívanými informačními zdroji jsou internet a WOM (word-of-mouth, tj. informace od příbuzných či známých)

17 Silné stránky Schopnost přilákat návštěvníky ze vzdálenějších oblastí České republiky Vysoká spokojenost s výletem/pobytem Spokojenost s mnoţstvím příleţitostí pro zábavu a společenské vyţití Spokojenost s rozsahem nákupních moţností Loajální návštěvníci Návštěvníci zde utrácí relativně hodně peněz Příleţitosti Získat pozici regionu, který nabízí celoročně širokou škálu aktivit. Podporovat trend vícedenních návštěv Nabízet aktivity pro rodiny s dětmi Zvýšení propagace regionu v médiích Slabé stránky Dopravní infrastruktura (silnice, parkoviště), sluţby pro motoristy Péče o ţivotní prostředí Propagace regionu Většina jednodenních návštěvníků Malá spokojenost s přátelskostí místních lidí Hrozby Negativní vnímání cenové úrovně sluţeb můţe odradit návštěvníky od dalších návštěv Nízká spokojenost s některými sluţbami Klesající úroveň dostupnosti některých sluţeb

18 STŘEDNÍ ČECHY Charakteristiky pobytu: Turisté přijíţdějí do regionu Střední Čechy z různých vzdáleností, avšak ze vzdálenosti nad 100 km přijíţdí téměř třetina z nich. Z bliţšího okolí (do 20 km) pak přijíţdí do regionu Střední Čechy jedna čtvrtina turistů. Převáţně přijíţdějí autem (74 %), případně vlakem (12 %), a to převáţně na jednodenní výlety (bez noclehu). Nejčastěji jedou s partnerem/kou či známými/přáteli, 21 % turistů přijíţdí také s malými dětmi. Většina návštěvníků (81 %) se zde alespoň občas stravuje v restauračních zařízeních, téměř třetina návštěvníků dokonce uvedla, ţe se zde stravuje téměř vţdy. Průměrná útrata za den pobytu v tomto regionu je do Kč u 93 % návštěvníků (u 50 % pak Kč). Nejčastějším důvodem návštěvy Středních Čech je poznání, relaxace, turistika a sport. Za nejlákavější aktivity v tomto regionu povaţují návštěvníci právě poznávací a pěší turistiku. Převáţná část turistů se zatím nesetkala se značkou Czech Specials. Do Středních Čech jezdí více neţ tři čtvrtiny dotázaných opakovaně, pouze 14 % z návštěvníků/turistů bylo v tomto regionu poprvé. O opětovném navštívení regionu uvaţuje většina dotázaných, a 42 % plánuje návštěvu v brzké době (tj. do 6ti měsíců). Hodnocení regionu: Celková spokojenost s návštěvou Středních Čech je velmi vysoká. Turisté nejlépe hodnotí nabídku stravovacích kapacit, místní orientační značení a přátelskost místních obyvatel. Velice pozitivní hodnocení je spojeno také s péčí o památky. Naopak za problematickou oblast je povaţována dopravní infrastruktura (silnice, parkoviště) a péče o čistotu a pořádek (odpadky, úklid WC, ). Informační zdroje: K nejčastěji vyuţívaným informačním zdrojům o regionu patří jednoznačně internet či reference od příbuzných/známých. Na internetu vyuţívají turisté nejčastěji vyhledávače a turistické informační portály

19 Silné stránky Oblast vyuţívaná zejména pro poznání, turistiku, sport a relaxaci Turisté přijíţdějí i z větší vzdálenosti (nad 100 km) Kvalitní orientační značení a péče o památky Spokojenost turistů s rozsahem a dostupností stravovacích kapacit Vysoká spokojenost i návratnost návštěvníků Dostupnost pro návštěvníky prakticky ze všech regionů v ČR Přátelskost obyvatel vůči jejím návštěvníkům Příleţitosti Silnější vnímání regionu jako oblasti vhodné pro delší pobyt Rozšířit mezi návštěvníky povědomí o značce Czech Specials Zlepšení úrovně především dopravní infrastruktury Komunikace nabídky pestré škály aktivit v regionu Slabé stránky Hrozby Návštěvníci přijíţdějí většinou pouze na jednodenní výlet bez noclehu Neznalost značky Czech Specials Dopravní infrastruktura a péče o čistotu a pořádek Pokles úrovně většiny sluţeb (především dostupnost regionu hromadnou dopravou, rozsah a dostupnost ubytovacích i stravovacích kapacit, cenová úroveň sluţeb a další) Zachování současné dopravní infrastruktury Trend jednodenních návštěv a jeho vliv na provoz ubytovacích zařízení

20 JIŢNÍ ČECHY Charakteristiky pobytu: Do Jiţních Čech v letním období přijelo více neţ polovina návštěvníků ze vzdálenosti nad 100 km. Přicestovali převáţně s partnerem/přáteli (71 %) a dětmi (41 %). Nejčastějším dopravním prostředkem bylo auto, výjimečně vlak nebo autobus. Většinou trávili v regionu buď jeden den (bez noclehu), nebo 3-7 dní. Návštěvníci, kteří zůstali na vícedenní pobyt, se nejčastěji ubytovali v penzionech, dále u známých či na vlastní chatě nebo vyuţívají kempů či tábořišť. Většina návštěvníků se stravovala v restauračních zařízeních (35 % dokonce téměř vţdy), jejich náklady na osobu a den v průměru většinou nepřekročily více neţ Kč. Důvody návštěvy Jiţních Čech byly zejména poznání, relaxace, turistika a sport. Jihočeský region zlákal návštěvníky zejména moţností poznávací a pěší turistiky, cykloturistiky a horské cyklistiky a koupání a vodních sportů. Hodnocení regionu: Klíčové byly pro návštěvníky informace z internetu (nejčastěji vyuţívali vyhledávače) a od příbuzných a známých. Nejméně se návštěvníci informovali v cestovních kancelářích a agenturách. Oproti loňskému roku téměř o polovinu kleslo vyuţití propagačních materiálů. Informační zdroje: 98 % návštěvníků Jiţních Čech bylo se svým výletem/pobytem spokojeno (57 % bylo velmi spokojeno ). Při svém výletě/pobytu nejvíce ocenili péči o turistické památky a atraktivity a přátelskost místních lidí. Jistá nespokojenost byla naopak zaznamenána v oblasti dopravní infrastruktury a sluţeb pro motoristy. Spokojenost se oproti loňskému roku mírně zvýšila, loajálních návštěvníků je 66 %. Většina návštěvníků zde nebyla poprvé a 84% má v plánu se sem vrátit. Pro velkou část návštěvníků byl hlavním impulsem k cestě do Jiţních Čech vlastní dobrá zkušenost z minulosti nebo doporučení známých

21 Silné stránky Schopnost přilákat návštěvníky ze vzdálenějších míst České republiky Vysoká loajalita k regionu Přátelskost místních lidí Moţnost spojit aktivní dovolenou s relaxací a odpočinkem Péče o památky a o čistotu Existence atraktivit přírodních i umělých Spokojenost s ubytovacími a stravovacími kapacitami Příleţitosti Zvýšení zájmu o region jako oblasti vhodné pro delší pobyt silnější profilace regionu jako vhodného pro relaxaci Více podporovat místní kulturu a nabízet návštěvníkům širší společenské vyţití Zvýšení angaţovanosti oficiálních informačních zdrojů (média, cestovní kanceláře) k oslovování dalších potenciálních návštěvníků Dále rozvíjet kvalitu sluţeb pro motoristy i pro cykloturisty Slabé stránky Hrozby Oblast dopravní infrastruktury (silnice, parkoviště) Sluţby pro motoristy Většina návštěvníků přijíţdí pouze na jednodenní výlet bez noclehu nedostatečné vyuţití ubytovacích kapacit Málo kulturního vyţití a volnočasových aktivit Horší vnímání cenové úrovně sluţeb a nákupních moţností Sniţující se kvalita ubytovacích kapacit Pomalu se zhoršující péče o ţivotní prostředí Návštěvníci přijíţdějící autem se v návaznosti na hůře hodnocenou dopravní infrastrukturu a sluţby pro motoristy mohou příště rozhodnout pro návštěvu jiného regionu

22 ŠUMAVA Charakteristiky pobytu: 73 % návštěvníků přijelo na Šumavu ze vzdáleností větších neţ 100 km. Automobil je nejvyuţívanějším dopravním prostředkem pro cestování do regionu (84 %) Polovina návštěvníků (48 %) přijela na 3-7 denní výlet, na jeden den přijelo pouze 26 % návštěvníků. Nejčastěji návštěvníci přijíţdějí s partnerem či přáteli (81 %). Nejčastěji se návštěvníci ubytovávají v penzionu (30 %), kempu (11 %), u přátel či na vlastní chatě (9 %) a v lepším hotelu (9 %). 89 % návštěvníků se alespoň částečně stravuje v restauračních zařízeních (37 % téměř vţdy). Průměrná denní útrata je Kč (76 %) Převaţujícím důvodem návštěvy v regionu byla poznávací turistika (64 %) a pěší turistika (55 %), které jsou podle návštěvníků také nejlákavějšími aktivitami regionu. Vztah k regionu je pozitivní, většina lidí se plánuje do regionu vrátit. Na Šumavu jezdí polovina lidí opakovaně. Hodnocení regionu: Mezi nejlépe hodnocené oblasti regionu patří rozsah a dostupnost stravovacích a ubytovacích kapacit, přátelskost místních lidí a péče o památky a turistické atraktivity. Oblasti ke zlepšení vidí návštěvníci především v dopravní infrastruktuře a akcích pro volný čas a nákupních příleţitostech. Značku Czech Specials zná pouhých 12 % návštěvníků. Pro 87 % návštěvníků není důleţité, zda je zařízení certifikováno nějakou profesní organizací. Informační zdroje: Reklamu nebo upoutávku na region nezaznamenala více neţ polovina návštěvníků. Pokud reklamu zaznamenali, jednalo se převáţně o venkovní reklamu (20 %) a internetovou reklamu (19 %). Nejčastěji čerpají lidé informace o regionu na internetu (49 %), zejména v internetových vyhledávačích typu Google či Seznam. Dalším významných zdrojem informací jsou známí a příbuzní

23 Silné stránky Loajalita k regionu Přátelskost místních lidí Rozsah a dostupnost stravovacích a ubytovacích kapacit Region nabízející relaxaci, poznání a turistiku Velká část návštěvníků ze vzdálenějších regionů Vysoká spokojenost se sluţbami Příleţitosti Posílení vnímání regionu jako oblasti vhodné pro delší pobyt s rodinou Aktivní komunikace široké nabídky aktivit Provázání komunikace jednotlivých lokalit na turistická centra v regionu Posílit povědomí o značce Czech Specials Zlepšit dopravní infrastrukturu (silnice, parkoviště) Slabé stránky Hrozby Nákupní moţnosti Vybavenost regionu atrakcemi pro děti Dopravní infrastruktura Neúčinná propagace regionu Pokles spokojenosti se sluţbami Zvýšení atraktivity horských středisek v jiných regionech ČR Zvýšení atraktivity horských středisek v zahraničí Špatné vnímání cenové hladiny sluţeb

24 PLZEŇSKO A ČESKÝ LES Charakteristiky pobytu: Do regionu Plzeňsko a Český les nejčastěji přijeli návštěvníci ze vzdálenosti 50 km a více (63 %). Nejvíce jich přijelo autem (80 %), ostatní způsoby dopravy byly vyuţity výrazně méně často. Za zmínku ale stojí, ţe druhým nejčastějším způsobem dopravy do regionu bylo kolo (9%). Jednodenní výlet bez noclehu absolvovalo 40% návštěvníků; ti, kteří se rozhodli v regionu ubytovat, převáţně zůstávali u známých či na vlastní chatě, v kempu nebo v penzionu. Nejvíce návštěvníků přijelo do regionu s partnerem/partnerkou, přáteli (76 %). V restauračních zařízeních se stravovalo 84% návštěvníků, většina z nich ale jen částečně. Průměrná denní útrata se pohybovala nejčastěji mezi 201 aţ Kč na osobu. Jako nejčastější důvod návštěvy byla uváděna relaxace, dále pak poznání, turistika a sport. Nejlákavějšími aktivitami v regionu Plzeňsko a Český les shledali návštěvníci poznávací turistiku, koupání a vodní sporty, pěší turistiku a cyklistiku. Hodnocení regionu: Více neţ polovina návštěvníků vyuţila při výběru výletu internet, informace získávali většinou prostřednictvím vyhledávačů. Pro mnoho respondentů byli zdrojem informací rovněţ příbuzní a známí. Velmi malá část návštěvníků vyuţila informací od cestovních kanceláří a agentur. Pouze 33 % nezaznamenalo ţádnou reklamu na region, 40 % zaznamenalo venkovní reklamu, a 36 % reklamu na internetu. Informační zdroje: Celková spokojenost s místem výletu/pobytu byla stejně jako v loňském roce 99%. Více neţ polovina návštěvníků byla v regionu v minulosti jiţ více neţ 3krát a většina se jich sem chce v brzké době vrátit. Téměř všichni návštěvníci o regionu uvaţují v souvislosti s výletem/pobytem. Loajálních návštěvníků bylo v regionu 54%. Nejlépe byla v regionu hodnocena přátelskost místních lidí, ubytovací sluţby a péče o bezpečí návštěvníků. Naopak nespokojení byli návštěvníci s dostupností hromadnou dopravou a také s nabídkou volnočasových aktivit a společenského i kulturního vyţití

25 Silné stránky Region s velmi vysokou loajalitou Přátelskost místních lidí Region nabízející poznávací turistiku, koupání a vodní sporty Péče o památky a turistické atraktivity Péče o ţivotní prostředí Příleţitosti Propagovat Plzeň evropské hlavní město kultury 2015 a s ní spojené kulturní a společenské akce Propagovat region jako vhodný k dlouhodobějším pobytům skrze moţnosti kulturní, relaxační, poznávací i sportovní Rozšířit moţnosti volnočasových aktivit pro děti a mladé a zvýšit tak vyuţití regionu k rodinným dovoleným Rozvíjet kvalitu stravovacích a ubytovacích zařízení Slabé stránky Hrozby Velká část návštěv je pouze jednodenní Špatně hodnocená dopravní infrastruktura (silnice, parkoviště) Hůře hodnocená dostupnost hromadnou dopravou Nespokojenost s moţnostmi společenského vyţití a nabídkou kulturních akcí Opomíjení menších či méně navštěvovaných lokalit regionu a místní péči o památky, turistické atraktivity i ţivotní prostředí Nedostatečná propagace kulturních moţností

26 ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ Charakteristiky pobytu: V letním období cestují návštěvníci do západočeských lázní převáţně z oblastí vzdálených více neţ 100km, zpravidla automobilem (73 %). Většina turistů přijíţdí s partnerem/partnerkou či přáteli na vícedenní pobyt. Jeden den tráví v regionu 30 % návštěvníků. Průměrná denní útrata na osobu se pohybuje v závislosti na dané lokalitě od Kč. Většina turistů se v průběhu pobytu aspoň z části stravuje v restauračních zařízeních. Pokud návštěvníci vyuţijí ubytování (70 %), dávají přednost hotelu*** nebo penzionu. Nejčastěji přijíţdí návštěvníci do regionu za poznáním, relaxací a zdravím, přičemţ poznávací a pěší turistika jsou nejlákavější aktivity v regionu. Lidé se do regionu rádi vrací (74 % opakovaně) a přibliţně třetina návštěvníků má v plánu se do regionu v blízké době (do půl roku) vrátit. Hodnocení regionu: Návštěvníci jsou se svým pobytem v regionu spokojeni (40 % velmi spokojeno). Západočeské lázně povaţuje 98 % turistů za region, kterému dávají přednost nebo alespoň za region, o kterém uvaţují při příleţitosti pobytu či výletu. Velmi pozitivně je vnímána přátelskost místních lidí k návštěvníkům, rozsah a dostupnost stravovacích a ubytovacích kapacit a místní orientační značení směrovky a tabule. Sluţby pro cyklisty, pro motoristy, ubytovací sluţby a vnímání cenové úrovně jsou oblastmi pro zlepšení v rámci regionu. Značku Czech Specials zná pouhých 18 % návštěvníků. Z toho 81 % o ní ví přímo z certifikované restaurace a 19 % ze stránek a z tel. pořadu Toulavá kamera. Informační zdroje: Většina návštěvníků nevyuţila při výběru pobytu v tomto regionu ţádné informační zdroje. Pokud ano, tak to byl zejména internet (70 %), informace od příbuzných či známých, hodně byly vyuţívané také informace od personálu ve sluţbách. Na internetu byly nejvíce pouţívané vyhledávače

27 Silné stránky Vysoký podíl turistů ze vzdálenosti nad 100km Loajalita (často opakované návštěvy) do regionu Rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit Rozsah a dostupnost stravovacích kapacit Přátelskost místních lidí Dobré orientační značení Příleţitosti Posílení vnímání regionu vhodného ke strávení dovolené zejména na dlouhodobé pobyty Silnější vnímání regionu jako oblasti vhodné i pro rodiče s dětmi zvýšení návštěvnosti této cílové skupiny i na dlouhodobější pobyt Vyuţít kvalitních ubytovacích a stravovacích sluţeb k propagaci regionu Slabé stránky Hrozby Dopravní infrastruktura Cenová úroveň sluţeb Nespokojenost s volnočasovými aktivitami v některých oblastech regionu Malá reklama Nízká dostupnost hromadnou dopravou v některých lokalitách můţe vést k odlivu návštěvníků, kteří chtějí vyuţít nebo vyuţívají hromadnou dopravu Menší nákupní moţnosti v některých oblastech regionu odliv návštěvníků do jiných lokalit Drahá oblast návštěvníci mohou dávat přednost levnějším lokalitám

28 SEVEROZÁPADNÍ ČECHY Charakteristiky pobytu: Do Severozápadních Čech lidé přijíţdějí nejvíce z bydliště vzdáleného do 50 km (42 %) a nad 100 km (37 %). Automobil je nejvyuţívanějším dopravním prostředkem pro cestování do regionu. Více neţ polovina návštěvníků přijíţdí na jednodenní pobyt, s partnerem/přáteli nebo dětmi. Pokud se v regionu ubytují, nocují u známých/na chatě, v penzionu nebo v kempu. Většina návštěvníků regionu se stravuje alespoň částečně v restauračních zařízeních (88 %). Průměrná útrata za den na osobu se z 80 % pohybuje do 500 Kč. Nejčastějším důvodem návštěvy regionu je poznání a relaxace, z aktivit jsou pro turisty nejlákavější poznávací a pěší turistika, cykloturistika a horská turistika. Vztah k regionu je pozitivní, většina lidí se plánuje do regionu vrátit. Do Severozápadních Čech lidé jezdí opakovaně. Hodnocení regionu: Návštěvníci jsou s regionem spokojeni a 52 % návštěvníků vnímá region jako jeden z preferovaných pro výlet či dovolenou. Region dosáhl 59 % loajálních návštěvníku. Mezi nejlépe hodnocené oblasti regionu patří rozsah a dostupnost stravovacích kapacit a přátelskost místních lidí. Oblasti ke zlepšení vidí návštěvníci především v dopravní infrastruktuře a nákupních moţnostech. Značku Czech Specials zná pouhých 23 % návštěvníků. Pro 80 % z nich však tato certifikace není důleţitá při výběru lokality. Informační zdroje: Reklamu nebo upoutávku na region zaznamenala méně neţ polovina návštěvníků, přičemţ se jednalo primárně o reklamu na internetu. Nejčastěji čerpají lidé informace o regionu na internetu, zejména v internetových vyhledávačích typu Google či Seznam a na turistických informačních portálech. Dalším významných zdrojem informací jsou známí a příbuzní

29 Silné stránky Loajalita k regionu Přátelskost místních lidí Rozsah a dostupnost stravovacích kapacit Region nabízející poznání, turistiku, sportovní vyţití i zábavu a společenské vyţití Schopnost přitáhnout zákazníky z bliţších i vzdálenějších lokalit Příleţitosti Posílit vnímání regionu jako lokality vhodné pro letní i zimní dovolenou, na vícedenní pobyt Posílit vnímání regionu jako lokality vhodné pro rodiny s dětmi pro jednodenní i delší pobyt (zvýšit počet atrakcí pro děti) Propagace regionu jako regionu vhodného pro poznání, turistiku a vodní sporty = region komplexního zaměření Slabé stránky Hrozby Dopravní infrastruktura Nákupní moţnosti Převaţující jednodenní výlety Sluţby pro motoristy Trend jednodenních výletů odliv návštěvníků za dlouhodobými pobyty do jiných regionů Trend jednodenních výletů a jeho vliv na provoz ubytovacích zařízení v regionu Dovolené rodin s dětmi mohou mířit do jiných lokalit, kde budou spokojenější s moţnostmi zábavy pro děti

30 ČESKOLIPSKO A JIZERSKÉ HORY Charakteristiky pobytu: Do Českolipska a Jizerských hor přijíţdějí lidé nejčastěji z míst vzdálenějších více neţ 100 km, obvykle přijíţdějí autem (82 %). Návštěvníci se zdrţí zpravidla 3 a více nocí (57 %), cestují hlavně s partnerem či přáteli (82 %) a dětmi (54 %). Většina návštěvníků regionu se stravovala alespoň částečně v restauračních zařízeních. Nejčastěji se denní útrata na osobu pohybovala v rozmezí Kč. 67% návštěvníků se v regionu ubytovalo, a to převáţně v penzionu, dále v kempu nebo u známých či na vlastní chatě. Návštěvníci přijeli do regionu hlavně za turistikou a sportem, relaxací a také za poznáním. Nejlákavější aktivitou pro ně byla pěší a poznávací turistika, cyklistika a vodní sporty. Hodnocení regionu: Více neţ polovina návštěvníků regionu získala informace na internetu (nejvíce prostřednictvím vyhledávačů). Dalším významným zdrojem informací byly propagační materiály. Oproti loňskému létu o polovinu kleslo vyuţití informací od příbuzných či známých. Informační zdroje: Stejně jako v loňském roce, 99 % návštěvníků Českolipska a Jizerských hor bylo se svým výletem/pobytem spokojeno (71% bylo velmi spokojeno ). Návštěvníci nejlépe ohodnotili přátelskost místních lidí, kvalitu orientačního značení a péči o čistotu a pořádek. Určitá nespokojenost se ukázala v oblasti poskytování informací o regionu, dopravní infrastruktury a sluţeb pro motoristy. Spokojenost s regionem mírně roste zejména v oblasti kulturního a společenského vyţití, sluţeb pro cykloturisty a péče o čistotu. Loajálních návštěvníků je 89 %. Lidé se do regionu rádi vrací, 83 % návštěvníků jiţ bylo v regionu alespoň jednou a více neţ třetina má v plánu se do regionu vrátit v brzké době. Více neţ polovina návštěvníků přijela do regionu na základě vlastní dobré zkušenosti z minulosti

31 Silné stránky Vysoká spokojenost s regionem Loajalita návštěvníků k regionu, opakovaná návratnost návštěvníků Přívětivost místních lidí k návštěvníkům Vysoký počet návštěvníků z oblastí vzdálených více neţ 100 km Delší pobyty návštěvníků v regionu Zvyšující se spokojenost s kulturním vyţitím Příleţitosti Zaměřit se na jednotlivé lokality a jejich rozmanitost Zvýšit informovanost o regionu, zdůrazňovat pozoruhodnosti a výjimečná místa Propagovat region jako vhodný k celoročním návštěvám a podporovat vyţití pro všechny věkové kategorie Rozšiřovat moţnost volnočasových aktivit Slabé stránky Hrozby Poskytování informací o regionu Sluţby pro motoristy Dopravní infrastruktura (silnice, parkoviště) Vysoká cenová úroveň některých sluţeb v centru dění (liberecké atraktivity) Návštěvníci přijíţdějící autem se v návaznosti na hůře hodnocenou dopravní infrastrukturu a sluţby pro motoristy mohou příště rozhodnout pro návštěvu jiného regionu

32 ČESKÝ RÁJ Charakteristiky pobytu: Většina návštěvníků Českého ráje přijíţdí z větší vzdálenosti neţ 100 km, ovšem ani kratší příjezdová vzdálenost není výjimkou (z nejbliţšího okolí přijíţdějí hlavně do Mladé Boleslavi). Hlavním dopravním prostředkem je jednoznačně automobil, ostatní dopravní prostředky jsou vyuţívány spíše okrajově. Na místo dovolené/výletu přijíţdějí turisté většinou s partnerem/kou či přáteli, čtvrtina pak s dětmi v předškolním věku (hlavně do Prachovských skal). Naprostá většina účastníků domácího cestovního ruchu vyuţívá stravovacích zařízení. Průměrná denní útrata se pohybuje mezi 200 aţ 500 Kč, maximálně však do Kč. Hlavní aktivity, které domácí turisté a návštěvníci v Českém ráji vyhledávají, jsou poznávací a pěší turistika a relaxace. Účastníci domácího cestovního ruchu mají k místům svého letního pobytu relativně silný vztah vracejí se sem opakovaně, 56 % se dokonce plánuje vrátit do půl roku a navštívit tak destinaci i v zimním období. Hodnocení regionu: Naprostá většina byla s místem svého pobytu spokojena. Nejlépe byly hodnoceny oblasti drobný prodej a přátelskost místních lidí. Naopak hůře byla hodnocena dopravní infrastruktura. Ke zhoršení hodnocení došlo v oblasti dostupnost hromadnou dopravou, naopak ke zlepšení došlo v oblastech vybavenost atrakcemi pro děti, zábava a společenské vyţití a nabídka aktivit pro volný čas. Informační zdroje: Při výběru místa pobytu se návštěvníci/turisté nejčastěji obracejí pro doporučení na své známé, případně vyuţívají internetové vyhledávače. Ostatní informační zdroje jsou vyuţívány spíše minoritně

33 Silné stránky Nabídka různých typů aktivit souvisejících s turistikou, poznáním a relaxací Velký podíl 3 aţ 7 denních pobytů Dobré hodnocení stravovacích zařízení, která jsou hojně vyuţívána Silný vliv předchozí dobré zkušenosti a wordof-mouth Vysoká celková spokojenost Vysoká loajalita k regionu Potenciál přilákat letní návštěvníky i pro zimní období Příleţitosti Posílení zájmu o turistické aktivity (poznávací turistika, relaxace apod.) Posílení zájmu rodin s dětmi Nabídka víkendových aktivit, kulturních a jiných událostí apod. Slabé stránky Hrozby Menší podíl víkendových pobytů Horší hodnocení dopravní infrastruktury Zhoršení hodnocení dostupnosti regionu hromadnou dopravou (ve srovnání s rokem 2010) Výrazné zhoršení ekonomické situace v ČR (spotřebitelů sníţení výdajů na dovolenou, podnikatelských subjektů zvýšení cen) Silnější word-of-mouth okolních nebo podobně zaměřených regionů ČR Silnější komunikace na internetu okolních nebo podobně zaměřených regionů ČR Zhoršení situace v oblasti ochrany přírody a péče o památky kulturního dědictví (neudrţitelnost rozvoje)

34 KRKONOŠE A PODKRKONOŠÍ Charakteristiky pobytu: Letní návštěvníci přijíţdějí do regionu Krkonoše a Podkrkonoší i ze vzdálených oblastí, více neţ polovina dokonce ze vzdálenosti delší neţ 100 km. Většina sem přijíţdí s partnerem/kou nebo přáteli, pětina s malými dětmi/dítětem. Více neţ polovina turistů směřuje do Krkonoš a Podkrkonoší na delší pobyt (1-7 noclehů), více neţ třetina však pouze na jednodenní výlet bez přespání. Jako ubytování volí nejčastěji penziony nebo hotely a také u známých nebo na vlastní chatě/chalupě. Většina návštěvníků míří do regionu autem. Moţnost stravovat se v restauračních zařízeních vyuţije alespoň občas 79 % návštěvníků. Průměrná denní útrata obvykle nepřekročí Kč (76 % utratí v průměru Kč). Mezi turisty zatím není známá značka Czech Specials. Největším lákadlem regionu je moţnost turistiky (především pěší turistiky), poznání, sportovního vyţití nebo relaxace. Návštěvníci do regionu přijíţdí opakovaně (83 %) a většina plánuje se opět vrátit. Více neţ polovina dotázaných povaţuje Krkonoše a Podkrkonoší za jeden z regionů, který upřednostní při výběru svého výletu/pobytu. Hodnocení regionu: Naprostá většina návštěvníků (97 %) byla s výletem/pobytem spokojena. Nejvyšší míra spokojenosti byla v souvislosti s hodnocením přátelskosti místních obyvatel k návštěvníkům, s orientačním značením či s péčí o ţivotní prostředí. Nespokojenost s regionem byla zaznamenána jen sporadicky, především v souvislosti s cenovou úrovní sluţeb, dopravní infrastrukturou či nákupními moţnostmi. Informační zdroje: Nejčastěji vyuţívaným informačním zdrojem je internet, ale také informace od příbuzných/známých. Výjimkou není ani návštěva turistických informačních center

35 Silné stránky Unikátní pozice lokality známé a navštěvované návštěvníky ze všech koutů ČR Vysoká loajalita regionu Schopnost přilákat návštěvníky ze vzdálenějších oblastí Relativně vysoký podíl návštěvníků, kteří přijíţdí na delší pobyt Výrazné spojení regionu s pěší turistikou Vysoká míra spokojenosti s pobytem/výletem Příleţitosti Posílení vnímání regionu jako oblasti vhodné pro delší pobyt Aktivní komunikace široké nabídky aktivit Provázání komunikace jednotlivých lokalit na turistická centra v regionu Posílit povědomí o značce Czech Specials Zlepšit dopravní infrastrukturu (silnice, parkoviště) Slabé stránky Hrozby Niţší míra spokojenosti s dopravní infrastrukturou a sluţbami pro motoristy Niţší míra spokojenosti s cenovou úrovní sluţeb Mírně niţší spokojenost s nabídkou programů pro volný čas Neznalost značky Czech Specials Zvýšení atraktivity horských středisek v jiných regionech ČR Zvýšení atraktivity horských středisek v zahraničí Klesání úrovně jednotlivých sluţeb

36 KRÁLOVEHRADECKO Charakteristiky pobytu: V letním období do Královéhradeckého regionu zavítali návštěvníci nejvíce ze vzdálenosti nad 100 km. Velmi výrazná většina návštěvníků sem přijela automobilem (80 %), nejčastěji s partnerem/přáteli (76 %). Lehce nadpoloviční většina turistů přijíţdí do regionu na jednodenní návštěvu bez noclehu, 23 % návštěvníků zde stráví 3 7 dní a 20% návštěvníků 1-2 dny. Necelých 80 % návštěvníků se alespoň částečně stravuje v místních restauračních zařízeních. Pouhých 7% návštěvníků zná značku Czech Specials, a z nich jen 16% jí povaţuje za důleţitou při výběru lokality kterou navštíví. Více neţ polovina turistů nevyuţívá regionálních ubytovacích zařízení, coţ souvisí s průměrnou délkou jejich pobytu. Pokud jsou zde na delší dobu, přespávají nejčastěji u svých známých/přátel/na vlastní chatě, popřípadě vyuţívají sluţeb místních penzionů. Průměrná útrata na den se pohybuje okolo hranice 500 Kč. Poznání, relaxace, turistika a sportovní vyţití patří k nejčastěji uváděným důvodům návštěvy Královéhradeckého regionu. Dalším významným důvodem je návštěva příbuzných. Nejlákavějšími aktivitami jsou pro návštěvníky pěší turistika, poznávací turistika, koupání a vodní sporty, případně horská cyklistika a cykloturistika. Oproti loňskému roku se stále významnějším stává společenský ţivot a zábava (nárůst z 8% na 20%). Více neţ dvě třetiny všech dotázaných jiţ tuto oblast navštívily v minulosti (46 % dokonce více neţ třikrát ). Téměř 90% návštěvníků zvaţuje opětovné navštívení regionu, 40 % dokonce v brzké době do půl roku. Hodnocení regionu: Naprostá většina byla s výletem/pobytem spokojena. (I kdyţ zde klesla spokojenost oproti minulému roku z 99% na 96%). Mezi nejlépe vnímané oblasti patří péče o čistotu a pořádek, péče o ţivotní prostředí a přátelskost místních lidí a drobný prodej (občerstvení, suvenýry apod.). Naopak ubytovací sluţby, sluţby pro cykloturisty a dostupnost regionu hromadnou dopravou představují oblasti, se kterými respondenti nebyli spokojeni. Informační zdroje: Téměř dvě třetiny návštěvníků nezaznamenaly před svým příjezdem ţádný typ reklamy na tento region. Návštěvníci nejčastěji vyuţívali informace z internetu nebo od příbuzných či známých nebo z propagačních materiálů, letáčků a prospektů. Pokud jde o internet, nejvíce lidí hledá informace přímo ve vyhledávačích nebo na turistických portálech

37 Silné stránky Schopnost přilákat návštěvníky ze vzdálenějších oblastí České republiky Vysoká spokojenost s výletem/pobytem Pozitivní hodnocení péče o čistotu a pořádek v regionu Pozitivní hodnocení péče o ţivotní prostředí Spokojenost s místním značením Celoroční nabídka sportovního vyţití Pěší turistika a poznávací turistika Poznávací turistika a relaxace Příleţitosti Získat pozici regionu, který nabízí moţnost celoročního sportovního vyţití Široká nabídka aktivit Zvýšení propagace regionu v médiích Podpora center pro společenský ţivot a zábavu Slabé stránky Vysoký podíl návštěvníků, kteří přijíţdějí pouze na jeden den (bez noclehu) Niţší míra spokojenosti s nákupními moţnostmi (prodejní síť) Dopravní infrastruktura (silnice, parkoviště), sluţby pro motoristy Nízká míra zaznamenání propagace regionu Hrozby Konkurence ostatních krajů/zahraničí v oblasti poznávací a pěší turistiky Při nárůstu návštěvnosti a při rozvoji cykloturistiky je moţná zvýšená nespokojnost s dopravní infrastrukturou Nedostatek spokojenosti se sluţbami v oblasti prodejních sítí můţe vést k niţší návštěvnosti regionu Mírný meziroční pokles se spokojeností s péči o rozvoj regionu

38 VÝCHODNÍ ČECHY Charakteristiky pobytu: Do Východních Čech přijíţdějí lidé častěji z blízkého okolí vzdáleného do 50 km nebo naopak z míst vzdálenějších neţ 100 km. Návštěvníci se zdrţí zpravidla na jeden den bez přespání (54 %) a cestují většinou s partnerem/přáteli nebo dětmi. Více neţ 3/4 návštěvníků regionu se stravuje alespoň částečně v restauračních zařízeních, přičemţ zhruba stejný počet jich vystačí s částkou do 500 Kč na osobu a den. Ubytování vyuţila zhruba polovina návštěvníků, nejvíce se ubytovávali v penzionu, u známých či na vlastní chalupě. Návštěvníci přijíţdějí do Východních Čech hlavně za poznáním a relaxací, nejlákavější je pro ně poznávací a pěší turistika, koupání a vodní sporty, dále cykloturistika a návštěva kulturních akcí. Návštěvníci jsou k regionu loajální, 89 % návštěvníků se hodlá do regionu vrátit. Hodnocení regionu: Návštěvníci jsou s regionem spokojeni, 59 % z nich je spokojeno velmi. Nadpoloviční většina návštěvníků (58 %) vnímá region jako jeden z preferovaných pro výlet či dovolenou, přičemţ jej neodmítá téměř nikdo (2 %). Nejlépe jsou Východní Čechy vnímány z hlediska přátelskosti místních lidí, péče o památky a turistické atraktivity, místní orientační značení a péče o čistotu a pořádek. Oblasti ke zlepšení vidí návštěvníci především v dopravní infrastruktuře a dostupnosti regionu hromadnou dopravou. Značku Czech Specials zná pouhých 8 % návštěvníků Východních Čech, avšak pro 82 % z nich není tato certifikace při výběru lokality důleţitá. Informační zdroje: Více neţ polovina návštěvníků regionu nezaznamenala ţádnou reklamu na region. Nejvíce čerpali informace návštěvníci na internetu a od příbuzných či známých, Důleţité informace návštěvníci nacházeli také v propagačních materiálech. Naopak cestovní kanceláře a agentury a ové upoutávky a MMS zprávy, coby informační zdroj, vyuţilo nejméně návštěvníků

39 Silné stránky Spokojenost s regionem Vysoká loajalita návštěvníků k regionu, opakovaná návratnost návštěvníků Přívětivost místních lidí k návštěvníkům Péče o památky a turistické atraktivity Péče o čistotu a pořádek Schopnost připoutat návštěvníky i z lokalit vzdálenějších neţ 100 km Příleţitosti Posílit vnímání regionu jako lokality vhodné pro zimní i letní dovolenou na delší pobyt Posílit vnímání regionu jako lokality vhodné pro rodiny s dětmi, a to jak pro jednodenní, tak i delší pobyt Nabídnout region jako vhodné místo pro kombinaci aktivní dovolené s relaxací a odpočinkem Posílit propagaci regionu také v jiných mediích (nejenom na internetu) Slabé stránky Dostupnost regionu hromadnou dopravou Dopravní infrastruktura Návštěvníci přijíţdějí zejména na jeden den bez noclehu, coţ pro místní ubytovací zařízení znamená menší vyuţití Většina návštěvníků nezaznamenala ţádnou propagaci regionu Hrozby Vysoká konkurence ostatních regionů Nespokojenost s dopravní infrastrukturou a přístupností hromadné dopravy můţe odlákat návštěvníky do přístupnějších destinací

40 VYSOČINA Charakteristiky pobytu: Vysočinu navštěvují nejčastěji lidé ţijící v obcích vzdálenějších více neţ 100 km (44 %). Do cílových lokalit se značná část dopravuje automobilem (85 %). Většina přijíţdí do vybraných míst s partnerem/partnerkou, přáteli nebo známými a 58 % absolvuje pouze jednodenní pobyt bez noclehu. Téměř čtvrtina turistů zůstává na 3-7 noclehů, pětina na 1 aţ 2 noclehy. Většina návštěvníků (84 %) Vysočiny se stravuje alespoň částečně v restauračních zařízeních. Denní náklady na osobu se pohybují v rozmezí od 200 do Kč (76 %), jen velmi zřídka přesáhnou hranici Kč (pouze u 3 %). Pokud se návštěvníci Vysočiny v této oblasti ubytují, nejčastěji jsou ubytováni v pensionu, na chatě/chalupě či u známých, v kempu. Hlavím impulsem pro návštěvu Vysočiny je nejčastěji předchozí dobrý zkušenost nebo doporučení přátel či blízkých. Turisté jezdí do regionu především za poznáním (1/2 případů), relaxací (16 %) a zábavou (15 %). Mezi nejlákavější aktivity návštěvníci zařazují poznávací a pěší turistiku, návštěvu kulturních akcí a cykloturistiku. Více jak 2/3 návštěvníků zavítalo do regionu vícekrát (více neţ jednou) a Vysočina je pro ně místem, kterému dávají přednost v souvislosti s výletem/pobytem. Jako místo pro výlet/dovolenou Vysočinu odmítají pouze 4 %. Hodnocení regionu: Naprostá většina návštěvníků je se svým pobytem na Vysočině spokojena ( velmi spokojených je 46 % a spíše spokojených 52 %); nicméně meziročně poklesl podíl skupiny velmi spokojených návštěvníků ve prospěch skupiny spíše spokojených turistů. 72 % turistů se chystá do regionu vrátit, z toho 24 % do ½ roku. Mezi nejpozitivněji vnímané oblasti patří především přátelskost obyvatel Vysočiny k jejím návštěvníkům, místní orientační značení, péče o památky a turistickou atraktivitu. Naopak vybavenost regionu atrakcemi pro děti, nákupní moţnosti regionu a dopravní infrastruktura jsou oblasti s nejniţší spokojeností, ale vysokým dopadem na celkovou spokojenost, tj. tvoří oblast pro zlepšení a zvýšení hodnoty celkové spokojenosti. Informační zdroje: Dvě třetiny návštěvníků před svým příjezdem na Vysočinu nezaznamenaly na lokalitu ţádnou reklamu či upoutávku. Ti, co nějakou reklamu zaznamenali, hovoří o reklamě/upoutávce uveřejněné na internetu (18 %) nebo v tisku (10 %). Jako hlavní zdroj informací vyuţívají návštěvníci Vysočiny nejčastěji internet (a především internetové vyhledávače) a/nebo informace od známých a příbuzných (29 %)

41 Silné stránky Region vyhledávaný především pro poznání a relaxaci Vysoká loajalita k regionu Obecná spokojenost se sluţbami Přátelskost obyvatel Vysočiny vůči jejím návštěvníkům Rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit Úroveň personálu ve sluţbách cestovního ruchu Příleţitosti Posílení vnímání Vysočiny jako destinace vhodné pro dlouhodobější pobyt Třetina prvo-návštěníků vybudovat v nich loajalitu k regionu Slabé stránky Hrozby Více neţ polovina návštěvníků přijela do regionu pouze na jeden den Relativně nízká denní útrata Vybavenost regionu atrakcemi pro děti Nákupní moţnosti a drobný prodej Dopravní infrastruktura a sluţby pro motoristy Nedostatečná propagace regionu Vysočina jako centra pro dovolenou Trend jednodenních návštěv

42 JIŢNÍ MORAVA Charakteristiky pobytu: Turisté a návštěvníci Jiţní Moravy sem zavítali i ze vzdálenějších koutů republiky, více neţ polovina turistů přijela ze vzdálenosti větší neţ 100 km. Jako dopravní prostředek volili nejčastěji automobil a do regionu se vydali z velké části pouze na jednodenní výlet, a to zpravidla s partnerem. Průměrná útrata na osobu a den se pohybovala nejčastěji mezi Kč (37 %), popřípadě mezi Kč (33 %). Převáţná část návštěvníků vyuţila restauračního zařízení. Pokud návštěvníci zůstávali na více dní, přespali nejčastěji v penzionu nebo kempu/ tábořišti. Nejčastěji lidé přijeli na Jiţní Moravu za poznáním, turistikou a relaxací. Mezi největší lákadla regionu patří poznávací a pěší turistika, popřípadě koupaní a jiné vodní sporty či cykloturistika. Více neţ tři čtvrtiny návštěvníků přijeli na Jiţní Moravu opakovaně a plánují se sem opět vrátit. Pro 37 % návštěvníků je Jiţní Morava jedním z regionů, kterým dávají přednost pro výlet či pobyt, další necelá polovina by pak o regionu v souvislosti s výletem/ pobytem uvaţovala. Hodnocení regionu: Návštěvníci velmi kladně hodnotili přátelskost místních lidí, drobný prodej, péči o čistotu a pořádek. a místní orientační značení. Pozitivně hodnotili také poskytování informací o regionu, rozsah a dostupnost stravovacích zařízení a péči o památky. Naopak hůře hodnotili dopravní infrastrukturu. Nejlépe hodnocenými sluţbami jsou péče o čistotu a pořádek, úroveň veřejného stravování a ubytovací sluţby. Tyto tři oblasti jsou také jako jediné hodnoceny pozitivněji neţ předchozí rok. Nejhůře je hodnocená cenová úroveň sluţeb. Péče o rozvoj regionu je hodnocena srovnatelně jako loni. Informační zdroje: Turisté získávají informace nejčastěji v turistických centrech, z televize a občas z tisku, jiné informační zdroje vyuţívají minimálně. Dále návštěvníci získávají informace z internetu, nejčastěji vyuţívají internetové vyhledávače, a od příbuzných a známých. Více neţ polovina respondentů nezaznamenala ţádnou reklamu

43 Silné stránky Vysoká návratnost návštěvníků Vysoká loajalita k regionu Celková spokojenost s regionem Dobré zkušenosti z předchozích pobytů Přátelskost místních lidí k návštěvníkům Příleţitosti Silnější vnímání regionu jako oblasti vhodné pro delší pobyt Aktivní komunikace široké nabídky aktivit Zvýšení zájmu o Jiţní Moravu také u rodin s dětmi zvýšení návštěvnosti této cílové skupiny Zvýšit povědomí o značce Czech Specials Slabé stránky Hrozby Více neţ polovina návštěvníků přijíţdí pouze na jednodenní výlet, bez noclehu Dopravní infrastruktura Niţší míra spokojenosti s cenovou úrovní sluţeb Neznalost značky Czech Specials Pokles kvality některých sluţeb ve srovnání s loňským rokem Slabá propagace regionu Pokračující trend jednodenních návštěv a jeho vliv na provoz ubytovacích zařízení v regionu Zachování současné dopravní infrastruktury

44 VÝCHODNÍ MORAVA Charakteristiky pobytu: Téměř polovina návštěvníků (48 %) přijela na Východní Moravu ze vzdálenosti menší neţ 50 km. Ze vzdálenosti větší neţ 100 km přijelo 33 % návštěvníků. Automobil je nejvyuţívanějším dopravním prostředkem pro cestování do regionu (67 %), avšak někteří návštěvníci přijeli také vlakem (13 %) a autobusem (14 %).. Více neţ polovina návštěvníků přijíţdí na jednodenní pobyt (58 %) a přijíţdí převáţně s partnerem či přáteli(72 %). Pokud se v regionu ubytují, nocují u známých/na chatě(11 %), nebo v lepším hotelu (10 %). Většina návštěvníků regionu se stravuje alespoň částečně v restauračních zařízeních (80 %). Průměrná útrata za den na osobu se z 57 % pohybuje do 500 Kč, 32 % Kč. Převaţujícími důvody návštěvy regionu byly relaxace a poznání. Mezi nejlákavější aktivity patří poznávací turistika, návštěvy kulturních akcí, pěší turistika a koupání. Vztah k regionu je pozitivní, většina lidí se plánuje do regionu vrátit. Na Východní Moravu lidé jezdí opakovaně. Hodnocení regionu: Mezi nejlépe hodnocené oblasti regionu patří rozsah a dostupnost stravovacích a ubytovacích kapacit a přátelskost místních lidí. Oblasti ke zlepšení vidí návštěvníci především v dopravní infrastruktuře a poskytování informací o regionu. Značku Czech Specials zná pouhých 7 % návštěvníků. Pro 71 % návštěvníků není důleţité, zda je zařízení certifikováno nějakou profesní organizací. Informační zdroje: Reklamu nebo upoutávku na region nezaznamenala neţ polovina návštěvníků. Pokud reklamu zaznamenali, jednalo se převáţně o venkovní reklamu (20 %), internetovou reklamu (16 %) a reklamu v tisku (16 %). Nejčastěji čerpají lidé informace o regionu na internetu, zejména v internetových vyhledávačích typu Google či Seznam a na turistických informačních portálech. Dalším významných zdrojem informací jsou známí a příbuzní

45 Silné stránky Loajalita k regionu Přátelskost místních lidí Rozsah a dostupnost stravovacích kapacit Region nabízející relaxaci, poznání a turistiku Příleţitosti Posílit vnímání regionu jako lokality vhodné pro letní i zimní dovolenou, na vícedenní pobyt Posílit vnímání regionu jako lokality vhodné pro rodiny s dětmi pro jednodenní i delší pobyt (zvýšit počet atrakcí pro děti) Propagace regionu jako regionu vhodného pro poznání, turistiku a vodní sporty = region komplexního zaměření Slabé stránky Hrozby Dopravní infrastruktura Poskytování informací o regionu Převaţující jednodenní výlety Polovina návštěvníků přijela z blízkých lokalit Neúčinná propagace regionu Trend jednodenních výletů odliv návštěvníků za dlouhodobými pobyty do jiných regionů Trend jednodenních výletů a jeho vliv na provoz ubytovacích zařízení v regionu Dovolené rodin s dětmi mohou mířit do jiných lokalit, kde budou spokojenější s moţnostmi zábavy pro děti Nespokojenost s dopravní infrastrukturou a přístupností hromadné dopravy můţe odlákat návštěvníky do přístupnějších destinací

46 STŘEDNÍ MORAVA A JESENÍKY Charakteristiky pobytu: Do regionu Střední Morava a Jeseníky přijelo nejvíce návštěvníků ze vzdálenosti větší neţ 100 km. Více neţ polovina návštěvníků přijela autem, pětina vyuţila k dopravě do regionu vlak. Jednodenní výlet bez noclehu absolvovalo 63 % návštěvníků; ti, kteří se rozhodli v regionu ubytovat, převáţně zůstávali u známých či na vlastní chatě. Většina návštěvníků cestovala s partnerem či přáteli, s dětmi přijelo 31 % návštěvníků. V restauračních zařízeních se alespoň částečně stravovalo 79 % návštěvníků. Průměrná denní útrata se pohybovala nejčastěji mezi 201 aţ 500 Kč na osobu, málokdy zde návštěvníci utratili více neţ Kč (pouze 13 %). Jako nejčastější důvod návštěvy bylo uváděno poznání, dále relaxace a turistika a sport. Nejlákavějšími aktivitami v regionu shledali návštěvníci poznávací turistiku, pěší turistiku či návštěvu kulturních akcí. Hodnocení regionu: Při výběru výletu byl ze všech zdrojů nejvíce vyuţit internet, informace získávali návštěvníci nejvíce prostřednictvím vyhledávačů. Pro 20 % návštěvníků byli hlavním zdrojem informací rovněţ příbuzní a známí. Mezi další vyuţívané informační zdroje patří propagační materiály, tisk a turistická informační centra. Informační zdroje: Celková spokojenost s místem výletu/pobytu se od loňského léta sníţila na 98 % (podíl skupiny velmi spokojených a spíše spokojených). Výrazně se ovšem sníţil podíl skupiny velmi spokojených návštěvníků (z 65 % v létě 2010 na 59 % v letošním létě). Velká část návštěvníků zde v minulosti byla jiţ více neţ 3krát a velká část (87 %) jich uvaţuje o opětovné návštěvě regionu. Více neţ polovina návštěvníků téţ region preferuje v souvislosti s pobytem. Loajálních návštěvníků bylo v regionu 68 %. Nejvíce byli návštěvníci v regionu Střední Morava a Jeseníky spokojeni s péčí o památky a turistické atraktivity, s přátelskostí místních lidí, místním orientačním značením, péčí o čistotu. Naopak nejhůře hodnotili návštěvníci dopravní infrastrukturu a sluţby pro motoristy

47 Silné stránky Návštěvníci přijíţdí z velké vzdálenosti Přátelskost místních lidí Péče o čistotu, pořádek a ţivotní prostředí Velké vyuţití restauračních zařízení Cenová úroveň sluţeb Příleţitosti Větší propagace příleţitostí k relaxaci, které jsou návštěvníky vyhledávané Rozšiřování kulturních a volnočasových moţností v regionu Propagace všech lokalit prostřednictvím hojně vyuţívaného internetu, vyuţívat turistické portály Udrţení a rozvíjení úrovně sluţeb Slabé stránky Hrozby Dopravní infrastruktura a sluţby pro motoristy Velká část návštěvníků přijíţdí pouze na jednodenní výlety Nízké vyuţití ubytovacích zařízení Nepatrně se sniţující spokojenost návštěvníků (především pokles podílu skupiny velmi spokojených návštěvníků) Nedostatečná spokojenost v některých vyhledávaných a navštěvovaných lokalitách, moţnost odlivu návštěvníků

48 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO Charakteristiky pobytu: Do regionu Severní Morava a Slezsko přijela více neţ polovina návštěvníků ze vzdálenosti bliţší neţ 50 km.nejvíce jich přijelo autem (69 %), dále k dopravě vyuţili vlak, kolo, výjimečně autobus. Jednodenní výlet bez noclehu absolvovalo 70 % návštěvníků; ti, kteří se rozhodli v regionu ubytovat, převáţně zůstávali u známých či na vlastní chatě, jiná ubytovací zařízení byla vyuţita minimálně. Více neţ polovina návštěvníků cestovala s partnerem či přáteli, s dětmi přijelo 39 % návštěvníků. V restauračních zařízeních se stravovalo 78 % návštěvníků, většina z nich jen částečně. Průměrná denní útrata se pohybovala nejčastěji mezi 201 aţ 500 Kč na osobu. Jako nejčastější důvod návštěvy byly uváděny relaxace a poznání, dále turistika a sport, popřípadě návštěva známých. Nejlákavějšími aktivitami v regionu shledali návštěvníci pěší či poznávací turistiku, cyklistiku, koupání a vodní sporty. Hodnocení regionu: Celková spokojenost s místem výletu/pobytu se od loňského léta zvýšila na 98 %. Více neţ polovina návštěvníků byla v regionu v minulosti jiţ více neţ 3krát, stejně tak jich nadpoloviční většina uvaţuje o opětovné návštěvě v brzké době. Téměř všichni návštěvníci o regionu alespoň částečně uvaţují v souvislosti s pobytem. Loajálních návštěvníků bylo v regionu 56 %. Nejvíce byli návštěvníci v regionu Severní Morava a Slezsko spokojeni s místním orientačním značením, dále s přátelskostí místních lidí, rozsahem a dostupností stravovacích kapacit i péčí o pořádek. Naopak viditelně špatně byla hodnocena dopravní infrastruktura a péče o ţivotní prostředí. Informační zdroje: Při výběru výletu byl ze všech zdrojů nejvíce vyuţit internet, informace získávali většinou prostřednictvím vyhledávačů. Pro více neţ polovinu návštěvníků byli zdrojem informací rovněţ příbuzní a známí. Masmédia byla vyuţita malou částí návštěvníků, oproti loňskému roku však stouplo vyuţití cestovních kanceláří a turistických informačních center. Na slidu jsou hodnocení regionu a informační zdroje prohozeny

49 Silné stránky Přátelskost místních lidí Velký zájem o turistiku i relaxaci v regionu Místní orientační značení Péče o čistotu a pořádek Spokojenost s rozsahem a dostupností stravovacích kapacit a jejich časté vyuţívání Příleţitosti Stále rozvíjet péči o ţivotní prostředí Více propagovat region prostřednictvím televize, rozhlasu a tisku Rozšířit moţnosti kulturního i sportovního vyţití a nabídku společenských akcí Nabídnout více volnočasových aktivit pro děti a mladé, propagovat region jako vhodný i k rodinným dovoleným Udrţovat čistotu a pořádek ve všech lokalitách Slabé stránky Dopravní infrastruktura a sluţby pro motoristy Dostupnost regionu hromadnou dopravou Většinou jen jednodenní pobyty Nedostatek příleţitostí ke kulturnímu a společenskému vyţití Malá nabídka volnočasových aktivit, zejména pro děti a mládeţ Hrozby Ţivotní prostředí

50 7.2. Dotazník ČÍSLO TAZATELSKÉ ÚLOHY (vyplňuje tazatel) ČÍSLO DOTAZNÍKU (vyplňuje agentura) DOTAZNÍK PRO NÁVŠTĚVNÍKY REGIONU ČÍSLO TAZATELE (vyplňuje tazatel) ČÍSLO KOORDINÁTORA (vyplňuje koordinátor) ČÍSLO PROJEKTU (vyplňuje agentura) Datum a čas rozhovoru (vyplňuje tazatel) Datum Čas Dobrý den. Jmenuji se.. a jsem z agentury Ipsos, která se zabývá výzkumem trhu. V současné době provádíme ve spolupráci s Českou centrálou cestovního ruchu - CzechTourism výzkum cestovních zvyklostí financovaný z fondu Evropské unie Integrovaného operačního programu