SOUHRNNÁ ETAPOVÁ ZPRÁVA LÉTO 2010

Transkript

1 VÝZKUM ZAMĚŘENÝ NA DOMÁCÍ CESTOVNÍ RUCH SOUHRNNÁ ETAPOVÁ ZPRÁVA LÉTO 2010 IOP č Sběr informací domácí cestovní ruch Česká republika IOP č Sběr informací domácí cestovní ruch Česká republika Praha Zadavatel: Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism Příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj Vinohradská 46, Praha 2 Dodavatel: Ipsos Tambor, s.r.o. Topolská 1591, Černošice Praha západ

2 OBSAH: 1. ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROJEKTU POZADÍ VÝZKUMU METODIKA SBĚRU DAT SHRNUTÍ HLAVNÍCH ZJIŠTĚNÍ Charakteristiky pobytu Hodnocení regionů Informační zdroje SWOT ANALÝZA DOPORUČENÍ PŘÍLOHY REGIONÁLNÍ ZJIŠTĚNÍ, SWOT ANALÝZA Praha Střední Čechy Jižní Čechy Šumava Plzeňsko a Český les Západočeské lázně Severozápadní Čechy Českolipsko a Jizerské hory Český ráj Krkonoše a Podkrkonoší Královehradecko Východní Čechy Vysočina Jižní Morava Východní Morava Střední Morava a Jeseníky Severní Morava a Slezsko Dotazník Průběh kontrol sběru dat Fotografie z průběhu osobních kontrol sběru dat

3 1. ZÁKLADNÍ INFORMACE O PROJEKTU Cíle projektu: Výzkum mapuje návštěvnost jednotlivých turistických oblastí a regionů České republiky a zaměřuje se na zjištění skladby návštěvníků, způsob trávení volného času, jejich spokojenost s nabídkou cestovního ruchu, vybavením regionu, kvalitou poskytovaných služeb a zájem region v budoucnu opět navštívit. Realizace projektu: Projekt je realizován od roku 2010 do roku 2014 vždy ve dvou vlnách ročně (zimní a letní). Vyhodnocení jednotlivých vln je pravidelně zveřejňováno na webových stránkách monitoring.czechtourism.cz. Informace na těchto webových stránkách jsou aktualizovány vždy po vyhodnocení každé vlny a současně je možné v archivu dokumentů vyhledat výsledky z předchozích vln. Financování projektu: Projekt výzkumu zaměřeného na domácí cestovní ruch je financován z fondu Evropské unie Integrovaného operačního programu: IOP č Sběr informací domácí cestovní ruch Česká republika IOP č Sběr informací domácí cestovní ruch Česká republika Praha Zadavatel projektu: Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism Příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj Vinohradská 46, Praha 2-3 -

4 2. POZADÍ VÝZKUMU Smyslem studie, která navazuje na šetření z roku , je podpora domácího cestovního ruchu, tedy zvýšení návštěvnosti a posílení satelitního účtu cestovního ruchu v domácích regionech. Jednou z hlavních cest, jak toho dosáhnout, je identifikace hlavních produktů cestovního ruchu v regionech České republiky, jejich profilace a cílená podpora relevantních subjektů, které budou s výsledky pracovat. K tomu, aby kraje mohli posílit příjmovou složku svého rozpočtu, je zapotřebí na základě preferencí turistů a návštěvníků posilovat hlavní produkty turistického ruchu, vhodně sestavovat nové produkty včetně propojování dalších aktivit, které by návštěvnicky vytěžily hlavní přírodní, historické, a jiné zajímavosti a daly tak regionům (oblastem) prvek odlišnosti od ostatních krajů. Klíčovou roli v celém procesu, tedy od marketingového výzkumu až po následné finalizace produktů v cestovním ruchu, je komunikační kampaň. Monitoring návštěvníků cestovního ruchu je tedy také podkladem pro efektivní komunikaci, a to vedenou všemi subjekty, od státních až po soukromé. Stejně důležité jako samotná studie a odkrytí skrytých kapacit a potenciálních možností rozvoje je volba a správný mix nástrojů marketingové a PR komunikace. Jedná se o různé formy oslovení jednotlivých segmentů trhu (návštěvníků) s nabídkou produktů s cílem vyvolat zájem o danou destinaci. Úspěšný produkt musí tedy být nejen správně definován, nýbrž i komunikován. Nedílnou součástí marketingového mixu je vytvoření PR komunikačního plánu zacíleného na media relations (vyhledávání nových možností prezentace v médiích, systematické budování vztahů s médii). PR je v případě produktů cestovního ruchu více než doplňkem klasické reklamní kampaně. Placené inzerci je navíc vždy věnována menší pozornost v porovnání s redakčním článkem. Ten lze využít jednak k informování veřejnosti o aktuálních událostech v regionu (festivaly, regionální slavnosti, trhy apod.) výsledkem může být okamžitý, byť krátkodobý nárůst návštěvnosti. Především však PR podpora dlouhodobě vytváří image a povědomí o regionu jako vhodné destinaci

5 3. METODIKA SBĚRU DAT Metoda dotazování: Osobní dotazování Lokalita: Celá ČR Cílová skupina: Velikost vzorku: Domácí návštěvníci/turisté turistických regionů a oblastí České republiky respondentů Metoda výběru: Náhodný výběr ve vybraných lokalitách Etapa výzkumu: Léto 2010 Termín výzkumu: Turistický region: počet respondentů: Praha Střední Čechy Jižní Čechy Šumava 954 Plzeňsko a Český les Západočeské lázně Severozápadní Čechy Českolipsko a Jizerské hory Český ráj 906 Krkonoše a Podkrkonoší Královéhradecko Východní Čechy Vysočina Jižní Morava Východní Morava Střední Morava a Jeseníky 801 Severní Morava a Slezsko

6 V rámci Výzkumu zaměřeného na domácí cestovní ruch bylo za letní etapu 2010 (červenec až srpen 2010) dotázáno návštěvníků České republiky. Data byla sesbírána na základě zadání agentury CzechTourism, kterou byly určeny také lokality dotazování, potažmo turistické regiony, ve kterých dotazování probíhalo. Rozdělení turistických regionů a lokalit odpovídá novému rozložení turistických regionů uvedenému níže a zveřejněné agenturou CzechTourism na svých webových stránkách ke dni S ohledem na rozdílnou velikost jednotlivých regionů bylo určeno odlišné množství oslovených návštěvníků v jednotlivých částech České republiky. 1 1 Webové stránky CzechTourism, sekce Pro odborníky Komunikace s regiony Koordinátoři (aktualizace ) - 6 -

7 4. SHRNUTÍ HLAVNÍCH ZJIŠTĚNÍ 4.1. Charakteristiky pobytu Letní měsíce jsou charakterické větší tendencí obyvatel České republiky cestovat i do vzdálenějších koutů republiky. Zatímco v zimním období ze vzdálenosti nad 100 km přicestovalo do místa dotazování 23 % dotázaných, v letních měsících tento podíl činil již 42 % dotázaných. Analogicky tomu se v letních měsících prodloužila také délka pobytu. V zimním období pobyt delší než 3 dny deklarovalo 14 % dotázaných, v letním období podíl vzrostl až na 33 %. Jednotlivé regiony nabízejí široké spektrum lokalit vhodných pro různé cílové skupiny. V letních měsících mnoho lokalit dokáže motivovat k cestě návštěvníky ze vzdálenějších koutů České republiky, lze nalézt však také typicky místní lokality, kam přijíždějí z velké většiny návštěvníci z krátkých vzdáleností. Lokality letního období lze, obdobně jako lokality zimní, rozdělit do několika základních skupin. Základní skupinu tvoří regiony navštěvované na delší pobyty (3 a více dní) zaměřené primárně na turistiku. Jedná se především o horské oblasti České republiky, jako na příklad Šumava, Krkonoše a Podkrkonoší, Českolipsko a Český ráj, ale také region Jižních Čech, které turisté také navštěvují převážně za turistikou a relaxací a většina turistů tam cestuje ze vzdálenějších koutů republiky. Denní útrata se pohybuje spíše nadprůměrně (nad 625 Kč za osobu a den pobytu), nejvíce pak utrácejí návštěvníci Jižních Čech (v průměru až 894 Kč denně za osobu, což je nevyšší útrata ze všech turistických regionů). Typickým ubytovacím zařízením bývá penzion, případně kemp (Českolipsko a Český ráj) nebo hotely se třemi a více hvězdičkami (Krkonoše a Podkrkonoší). Další skupinu tvoří lázeňská města, která v letním období již nejsou tak silnou samostatnou skupinou s ohledem na délku pobytu a výši útraty, jako tomu bylo v zimním období. Ve srovnání s výše uvedenou skupinou je útrata stále nadprůměrná, návštěvníci/turisté také často využívají stravovací zařízení. Hlavním rozdílem mezi oběma skupinami je primárně účel pobytu, přičemž v lázeňských oblastech je mnohem silnějším motivátorem zdraví a péče o fyzickou a duševní kondici, než v ostatních regionech, nicméně turistika a relaxace jsou vyhledávané aktivity v těchto oblastech. V těchto oblastech jsou turisté častěji ubytováni v hotelech se třemi a více hvězdičkami, ale ani ubytování v penzionu není výjimkou. Návštěvníci často dané místo/region navštěvují opakovaně. Třetí skupinu lze vydefinovat většími městy, která skýtají návštěvníkům spíše zábavu, společenský život nebo jsou využívání pro nákupní turistiku. Deklarovaná útrata je spíše průměrná (vyjma Prahy, kde se průměrná denní útrata na osobu pohybuje na úrovni 849 Kč), ve srovnání s ostatními lokalitami, a návštěvníci jezdí do lokality převážně na jednodenní výlety bez ubytování

8 Poslední skupinou, kterou lze ze vzorku lokalit popsat, jsou lokality navštěvované primárně formou jednodenních výletů bez ubytování a hlavní aktivitou je poznání. Mezi tyto region patří Střední Čechy, Severozápadní Čechy, Vysočina, Jižní Morava, Střední Morava a Jeseníky nebo Severní Morava. Skladba návštěvníků je však různá, přijíždějí z různých vzdáleností, ale ani příjezd ze vzdálenosti nad 100 km není výjimkou. Mezi regiony, které dokážou přilákat návštěvníky ze vzdálenosti delší než 100 km patří především Šumava (až 74 % návštěvníků přijelo ze vzdálenosti delší než 100 km), Krkonoše a Podkrkonoší (59 % ze vzdálenosti nad 100 km) a Západočeské lázně (59 % ze vzdálenosti nad 100 km). Praha rozhodně není v letních měsících hlavním lákadlem ze vzdálenosti nad 100 km. Z této vzdálenosti do Prahy přijelo 43 % návštěvníků. Ani moravské regiony (hl. Východní a Severní Morava) nedokáží v letních měsících přilákat velké množství návštěvníků/turistů ze vzdálenějších koutů republiky. Typickým dopravním prostředkem zůstává automobil, v regionu Královehradecko dosahuje až 87% frekvence, což zvyšuje nároky na dopravní infrastrukturu v regionech (dostatek parkovacích míst, kvalita silnic apod.) a zároveň negativně ovlivňuje jak životní prostředí obecně, tak kvalitu ovzduší v jednotlivých lokalitách. Velká část připomínek návštěvníků se týkala právě nedostatku parkovacích míst, na druhou stranu je třeba zvážit vyváženost mezi naplněním požadavků návštěvníků na dopravní dostupnost a dostatek parkovacích míst a udržitelností rozvoje na straně druhé, která vyžaduje určitá dopravní omezení hlavně v centrech měst (náměstí apod.). Alternativní dopravní prostředky (obvykle vlak či linkový autobus) využívají nejčastěji návštěvníci Prahy. Téměř polovina dotázaných turistů využila v místě pobytu ubytovací zařízení alespoň na jednu noc (33 % pak na pobyt delší než 3 dny). Nejdéle se zdržují turisté v regionu západočeských lázních (16 % na pobytu delším než 7 dní) a Českolipsku a Jizerských horách (13 % pobyt delší než 7 dní). Nejkratší pobyty, tedy ty bez noclehu však tvoří druhou polovinu odpovědí. Nejčastěji je na jednodenní výlet navštěvován region Severní Morava a Slezsko, kde jednodenní pobyt bez noclehu tvoří více než 2/3 dotázaných návštěvníků. Obecně nejčastěji však turisté alespoň jednou přespí v regionu Šumava (76 % jedna noc a více). Ti návštěvníci, kteří při své návštěvě regionu využijí ubytovacího zařízení, využívají v průměru nejčastěji (kromě vlastního ubytování chaty, chalupy, ubytování u příbuzných/známých) penzion, a to ve 13 % případů. Penzion je nejčastěji využíván návštěvníky regionu Šumava (29 %), do kterého cestují návštěvníci z větších vzdáleností a zůstávají 1 a více noclehů, jak již bylo řečeno. Tří a více hvězdičkové hotely využívají častěji návštěvníci regionu Západočeské lázně či Krkonoše a Podkrkonoší. Vlastní ubytování využívají častěji návštěvníci Prahy (19 %). Nejméně často se pak ubytovávají návštěvníci Východních Čech a Severní Moravy a Slezska. V restauračních zařízeních se naprostá většina návštěvníků stravuje alespoň občas (v průměru 82 %, 34 % téměř vždy). Služeb restauračních zařízení využívají nejčastěji návštěvníci Šumavy (téměř vždy 41 %, částečně 48 %), nejméně pak návštěvníci regionu Plzeňsko a Český les, obdobně jako v zimních měsících

9 V letní vlně dotazování bylo zjištěno, že nejčastěji se na domácím cestovním ruchu podílejí partnerské dvojice, případně skupinky přátel (v průměru 71 %, 86 % na Šumavu), nejméně naopak jednotlivci (15 %), kteří obvykle navštěvují region Západočeské lázně. S předškolními dětmi cestuje v průměru 20 % návštěvníků/turistů a to nejčastěji na Královehradecko (27 %), nejméně často do Severozápadních Čech (13 %). S většími dětmi v létě cestuje 17 % dotázaných, nejčastěji do regionu Českolipsko a Jizerské hory (28 %), nejméně často pak do Východních Čech (10 %). Jako hlavní motivátor návštěvy regionů v letním období jednoznačně převažuje poznání (32 %) a relaxace (22 %). Atraktivní je pro návštěvníky také turistika (16 %). Za poznáním cestují návštěvníci hlavně na Vysočinu, a to více než polovina z návštěvníků Vysočiny, za relaxací pak do regionu Českolipsko a Jizerské hory (36 %). Turistika je specifická pro Šumavu (33 %) a Krkonoše a Podkrkonoší (32 %). Zábava a společenské aktivity jsou obecně typické pro větší města, z regionů pak jednoznačně pro Prahu, kde až 20 % návštěvníků Prahy vyhledává právě tuto hlavní aktivitu v průběhu pobytu. maximální hodnota ve sloupci minimální hodnota ve sloupci Q10. Převažujícím důvodem Vaší návštěvy v tomto regionu je (pouze jedna možná odpověď): Poznání Relaxace Turistika a sport Zdraví Práce Zábava Nákupy Návštěva příbuzných nebo známých % % % % % % % % % Praha 23,6 13,6 4,9 0,7 4,2 20,2 8,4 11,7 12,3 Střední Čechy 40,6 22,0 12,7 2,7 2,6 4,6 3,3 7,9 2,7 Jižní Čechy 27,3 22,9 18,1 4,0 3,3 7,2 3,8 9,2 3,5 Šumava 24,3 25,7 33,4 0,4 1,0 6,7 0,9 5,0 1,8 Plzeňsko a Český les Západočeské lázně Severozápadní Čechy Českolipsko a Jizerské hory Tranzit 19,8 29,5 12,7 3,2 5,3 7,8 4,8 10,0 6,5 29,5 17,2 13,6 16,8 3,5 4,7 2,4 9,8 2,3 30,6 17,8 18,2 2,2 3,0 6,5 4,1 13,8 3,6 27,2 35,6 24,2 3,9 0,5 1,7 0,2 5,8 0,6 Český ráj 31,1 25,6 23,3 0,4 3,4 7,5 1,7 5,7 1,1 Krkonoše a Podkrkonoší Královéhradecko Východní Čechy 16,8 30,7 31,9 4,9 1,8 6,6 0,7 5,7 0,7 32,8 27,0 15,0 0,3 2,1 5,9 1,8 10,7 4,1 29,6 13,4 8,7 1,4 2,3 11,5 6,6 19,2 7,3 Vysočina 53,1 16,8 9,3 0,4 1,1 8,6 0,8 7,0 2,7 Jižní Morava 40,3 31,8 14,9 0,8 0,9 5,9 0,3 4,6 0,4 Východní Morava Střední Morava a Jeseníky Severní Morava a Slezsko 27,4 18,0 10,1 6,3 4,5 14,1 7,5 10,1 2,0 41,7 19,7 12,0 2,0 1,9 7,5 1,6 10,2 3,4 32,1 16,4 15,0 6,8 4,3 5,3 1,7 10,5 6,9-9 -

10 Lákavé jsou však pro návštěvníky regionů i další aktivity. Shodně jsou regiony schopny přilákat návštěvníky nabídkou pěší či poznávací turistiky, cykloturistiky, ale také koupání a vodních sportů. Některé aktivity jsou vybraným regionům jedinečné, ve srovnání s ostatními regiony. Například Praha častěji než ostatní regiony láká nabídkou kulturních, sportovních a společenských akcí, Střední Morava a Jeseníky církevní turistikou a koupání vyhledávají nejčastěji návštěvníci regionu Plzeňsko a Český les. maximální hodnota ve sloupci minimální hodnota ve sloupci Q11. Které aktivity v tomto regionu jsou pro Vás nejlákavější? (maximálně tři možné odpovědi) Pěší turistika Cykloturistika, horská cyklistika Koupání, vodní sporty Lyžování, zimní sporty Jiný aktivní sport Péče o fyzickou a duševní kondici Poznávací turistika Venkovská turistika Církevní turistika Návštěvy kulturních akcí Návštěvy sportovních akcí % % % % % % % % % % % % Společenský život a zábava Praha 16,4 4,4 11,4 0,3 2,8 2,5 54,0 6,5 0,9 39,8 8,5 42,3 Střední Čechy 44,8 23,4 17,7 1,8 5,3 7,3 60,7 7,7 6,9 9,7 2,3 12,0 38,8 26,2 35,0 0,8 4,7 7,2 55,3 3,5 2,2 16,1 4,0 16,7 Šumava 59,4 34,2 34,2 3,4 1,9 2,3 62,7 2,0 0,7 13,5 2,5 8,7 Plzeňsko a Český les Jižní Čechy Západočeské lázně Severozápadní Čechy Českolipsko a Jizerské hory 31,6 30,2 39,5 1,8 3,3 4,9 57,9 1,7 0,5 10,9 5,3 12,0 45,0 20,1 15,5 4,4 4,8 24,2 54,2 3,1 3,1 14,5 1,7 11,4 42,6 26,3 19,2 0,8 5,9 4,7 55,8 7,0 3,8 11,3 5,4 16,7 63,0 21,6 35,1 6,3 2,5 7,8 60,6 4,3 1,6 3,6 0,5 6,9 Český ráj 52,2 18,2 24,4 1,8 3,9 4,1 56,1 1,2 0,6 7,3 1,9 11,9 Krkonoše a Podkrkonoší Královéhradecko Východní Čechy 64,3 22,2 19,7 16,8 6,3 7,3 27,6 1,6 0,2 9,7 3,3 11,0 53,0 20,8 24,8 2,8 3,2 3,7 59,4 2,5 1,6 7,2 1,8 8,0 33,8 33,4 13,9 5,4 2,0 7,1 64,0 3,5 7,1 14,2 4,0 8,6 Vysočina 35,2 15,2 11,1 1,4 2,5 3,1 71,0 2,4 2,9 22,8 1,4 13,1 Jižní Morava Východní Morava Střední Morava a Jeseníky Severní Morava a Slezsko 46,3 24,8 27,8 0,2 2,9 3,4 66,5 1,9 3,3 9,6 1,5 12,0 33,0 14,0 17,4 1,6 2,4 3,8 65,7 3,9 8,0 22,7 4,4 22,1 31,2 19,1 19,4 0,9 2,2 6,9 66,2 1,9 13,7 17,1 2,5 14,0 35,7 22,9 21,0 2,7 5,2 12,4 47,5 4,5 3,0 13,2 5,7 12,1-10 -

11 Jak je možné vidět z výše uvedené tabulky, některé regiony se vydělují od ostatních nabídkou specifických aktivit a naopak je možné nalézt také regiony, které podle názoru dotázaných návštěvníků nenabízejí žádné specificky jedinečné aktivity, které by jim byli konkurenční výhodou a za kterými by návštěvníci cestovali do regionu častěji. Takové regiony jsou v tabulce vyznačeny šedým podbarvením a patří mezi ně Jižní Čechy, Severozápadní Čechy, Královehradecko, Východní Čechy, Východní Morava a Severní Morava a Slezsko. Průměrná útrata za den na osobu se pohybuje kolem 625 Kč. Nejvíce utrácejí návštěvníci v Jižních Čechách (průměrně 894 Kč) a v Praze (průměrně 849 Kč), nejméně naopak návštěvníci Východních Čech (průměrně 444 Kč). Návštěvnost jednotlivých regionů podle sociodemografických kritérií ukazuje, že panuje vyrovnanost pohlaví, a věkový průměr návštěvníků se pohybuje na 40 letech. Nejvyšší věkový průměr návštěvníků byl zjištěn v regionu Východní Morava (43 let), nejnižší pak v Praze (35 let). Věkové rozpětí je tedy poměrně vyrovnané. S ohledem na vzdělání návštěvníků lze říci, že vysokoškoláci cestují nejčastěji do regionu Střední Morava a Jeseníky (38 %), středoškoláci pak do Krkonoš a Podkrkonoší (62 %). Nicméně rozložení návštěvníků jednotlivých regionů podle vzdělání kopíruje Gaussovu křivku. Loajalita k regionům je relativně vysoká, v průměru 77 % návštěvníků je k regionu loajální. Nejvíce loajálních návštěvníků nacházíme v regionu Českolipsko a Jizerské hory (81 % loajálních návštěvníků), naopak nejméně loajální návštěvníci, ve srovnání s ostatními regiony, pro výlet/dovolenou jsou ve Východních Čechách (74 %). Přesto i zde je loajalita návštěvníků poměrně vysoká. Nejčastěji se návštěvníci vrací do Prahy (48 %), naopak nejvíce prvo-návštěvníků bylo na Vysočině. Naprostá většina v budoucnu plánuje daný region opět navštívit, nejčastěji pak návštěvníci Prahy. Nejsilnější vztah k regionu vyjádřili návštěvníci Českolipska a Jizerských hor, z nichž 83 % uvedlo, že tento region je jedním z preferovaných regionů pro dovolenou/výlet/pobyt. Většina návštěvníků se shodla, že daný region zařadí v budoucnu mezi několik preferovaných, ze kterých budou následně volit Hodnocení regionů Celková spokojenost návštěvníků s pobytem v regionu je velmi vysoká a podíl spokojených návštěvníků dosahuje 97 %. Nejspokojenější byli návštěvníci Šumavy, jejichž spokojenost dosáhla téměř 100 %. Rozvoj cestovního ruchu byl hodnocen ve 24 základních oblastech a ve většině regionů bylo hodnocení dobré. Je možné však nalézt rozdíly v rámci regionu v závislosti na lokalitách. Jako klíčová oblast s nejsilnějším vlivem na spokojenost návštěvníků se ukazují být ubytovací služby. Nejlépe je oblast ubytovacích služeb hodnocena návštěvníky Šumavy (67 % hodnotilo dobře). Ubytovací služby získávají na vyšší důležitosti mezi návštěvníky Jižních Čech, Jižní Moravy a Plzeňska a Českého lesa kde je však hodnocení této oblasti spíše nadprůměrné

12 I ostatní oblasti jsou v průměru hodnoceny spíše dobře, žádné zásadní nedostatky ve sledovaných oblastech zjištěny nebyly. V rámci jednotlivých regionů získávají některé oblasti na vyšší důležitosti (silněji ovlivňují spokojenost návštěvníků) a některé naopak ustupují více do pozadí. Na předních pozicích však stále zůstává ubytování a stravování. Významnost jednotlivých hodnocených oblastí cestovního ruchu je však třeba analyzovat vždy v rámci jednotlivých regionů. Nejvíce oblastí ovlivňuje spokojenost návštěvníků především v Královehradeckém regionu a na Severní Moravě a Slezsku Informační zdroje Jednoznačně nejčastěji využívané informační zdroje jsou internet a WOM (tzv. word-of-mouth, tedy informace od známých, příbuzných). Turistická informační centra jsou využívána spíše minoritně, častěji však v regionu Český ráj (36 %) či Šumava (34 %). Na doporučení přijížděli návštěvníci nejvíce do Krkonoš a Podkrkonoší. maximální hodnota ve sloupci minimální hodnota ve sloupci Turistická informační centra Q19. Využil/a jste některé informace z následujících zdrojů? Cestovní kanceláře a agentury Média (články v tisku, rozhlas, televize) Propagační materiály, prospekty, průvodci apod. Internet Informace od personálu ve službách Informace od příbuzných či známých ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO % % % % % % % Praha 12,0 3,6 26,0 20,0 61,6 7,3 35,1 Střední Čechy 25,5 11,0 12,3 20,2 48,6 10,3 28,4 Jižní Čechy 28,2 6,4 18,1 27,4 50,6 13,3 39,5 Šumava 34,2 10,4 19,5 34,2 57,8 19,1 35,3 Plzeňsko a Český les Západočeské lázně Severozápadní Čechy Českolipsko a Jizerské hory 19,1 12,8 25,5 28,3 51,0 35,6 45,3 21,3 5,8 11,7 20,4 42,5 15,5 31,1 14,3 3,1 17,3 27,6 47,3 12,8 41,7 19,2 2,2 15,3 22,0 62,3 9,8 38,0 Český ráj 35,7 7,2 18,3 35,8 65,1 13,6 44,2 Krkonoše a Podkrkonoší Královehradecko Východní Čechy 32,9 5,4 13,2 35,0 69,0 19,0 48,1 21,9 3,1 12,5 22,7 47,0 13,4 34,5 15,7 1,4 19,8 12,0 23,8 5,4 26,1-12 -

13 Vysočina 28,6 1,9 15,8 24,5 47,9 12,3 25,0 Jižní Morava 21,1 2,5 11,3 18,6 58,1 8,1 28,1 Východní Morava Střední Morava a Jeseníky Severní Morava a Slezsko 14,6 3,2 10,9 13,6 41,5 8,1 29,0 24,0 4,1 19,0 26,2 55,8 12,5 44,1 17,5 4,5 12,4 23,9 46,2 9,6 35,8 S ohledem na zhodnocení komunikačních kampaní jednotlivých regionů lze říci, že nejefektivněji působí reklama na internetu a venkovní reklama. V Západočeských lázních byla také poměrně úspěšná tiková reklama, v případě Jižních Čech pak také reklama v rádiu. maximální hodnota v řádku minimální hodnota v řádku Q9. Zaznamenal\a jste před svým příjezdem nějakou reklamu/upoutávku na tento region? Pokud ano, jakou? Reklamu v tisku Reklamu v rádiu Venkovní reklamu Reklamu na internetu TV reklamu Jiné Nezaznamenal\a jsem žádný typ reklamy % % % % % % % Praha 9,4 3,9 18,2 21,1 8,3 0,7 55,5 Střední Čechy 10,5 6,6 10,4 11,1 1,4 2,0 66,2 Jižní Čechy 14,1 10,9 19,4 20,9 4,0 1,9 47,9 Šumava 13,7 9,6 19,3 20,4 5,9 2,7 49,3 Plzeňsko a Český les Západočeské lázně Severozápadní Čechy Českolipsko a Jizerské hory 10,7 7,5 43,0 14,6 0,6 2,4 48,3 17,0 9,8 23,9 24,0 2,4 1,4 45,4 14,2 4,7 6,8 19,2 4,6 0,8 59,5 5,1 1,9 7,6 21,4 5,3 2,3 62,5 Český ráj 7,9 7,0 9,1 23,8 3,3 1,1 58,1 Krkonoše a Podkrkonoší 6,9 6,2 15,4 25,8 2,7 2,4 51,9 Královehradecko 9,2 6,5 6,7 18,4 5,3 1,5 63,9 Východní Čechy 17,7 10,7 9,3 13,5 6,7 0,5 58,4 Vysočina 15,4 4,8 7,4 27,9 2,9 0,7 52,6 Jižní Morava 8,2 5,3 15,5 24,1 6,8 0,5 54,7 Východní Morava Střední Morava a Jeseníky Severní Morava a Slezsko 14,9 9,6 14,6 14,3 9,2 1,4 54,9 9,4 3,6 12,1 13,9 2,0 1,7 64,4 13,2 6,8 18,0 20,0 5,7 1,1 48,1-13 -

14 5. SWOT ANALÝZA Silné stránky V rámci republiky široké spektrum nabídky jednotlivých lokalit Profilace většiny regionů jako jedinečných v souvislosti se spojovanými volnočasovými aktivitami Pestrá nabídka atraktivních činností (profilace jednotlivých regionů na různé typy aktivit) jak turistika, tak poznávání a relaxace (poptávka po různých typech aktivit) Délka pobytu návštěvníků lázeňských měst Délka pobytu v turisticky atraktivních lokalitách Regiony Šumava a Krkonoše a Podkrkonoší (delší pobyty, nejvyšší útraty, dojezdy z největších vzdáleností) Využívání restauračních zařízení Vysoká spokojenost s pobytem v regionech Vysoká loajalita a vysoký deklarovaný potenciál opakované návštěvy v budoucnu Příležitosti Cílené zvýšení atraktivity některých dalších aktivit v letním období (např. kulturní, sportovní a společenské akce) Posílení vnímání a znalosti realizace volnočasových aktivit v jednotlivých regionech Specifikace a komunikace nabídky letních aktivit v regionech, které zatím nejsou příliš vyprofilované Provázanost nabídky jednotlivých regionů tak, aby se vzájemně doplňovaly Zvýšení atraktivity regionů pro rodiny s dětmi Komunikace prostřednictvím internetu (klasická i moderní média, jako jsou např. sociální sítě, virální marketing apod.) a venkovní reklamy Slabé stránky Převažuje jednodenní pobyt bez přenocování Spíše nevyrovnaná návštěvnost napříč turistickými regiony (kromě specificky turistických a lázeňských regionů), regiony nemají specifickou nabídku motivující k delším pobytům Nedostatečná profilace některých regionů v souvislosti se spojovanými volnočasovými aktivitami Hrozby Zvýšení emisí z automobilové dopravy (negativní dopad v případě zvýšení poptávky na úkor udržitelného rozvoje) Snížení poptávky po letní dovolené v ČR Zvýšení poptávky po letní dovolené v okolních zemích a alpských zemích (v ČR domácí cestovní ruch zaměřen hlavně na horskou turistiku Alpy a okolní pohoří jsou konkurenty produktu domácího cestovního ruchu) Negativní WOM (word-of-mouth, tj. zkušenosti a reference předávané od přátel či příbuzných) Výrazné zhoršení kvality stravovacích a ubytovacích zařízení v regionech

15 6. DOPORUČENÍ Hlavní doporučení plynoucí z výzkumu zaměřeného na monitoring a podporu domácího cestovního ruchu jsou následující: Rozvíjet regionální produkty cestovního ruchu podporující volnočasové aktivity v zaměření na letní sezónu motivující k prodloužení pobytu v jiných než horských a lázeňských oblastech Provázat aktivity regionů tak, aby se tvorba produktů domácího cestovního ruchu vzájemně doplňovala mezi sousedními regiony Přizpůsobit dostupnost lokalit nabídce Zvýšit atraktivitu kulturních lokalit Motivovat návštěvníky k dlouhodobějšímu pobytu, nabídnout jim dostatek možností trávení volného času déle než v rámci jednodenního výletu Posílit výlety z blízkého okolí (např. nabídkou kulturních, sportovních nebo společenských akcí) Dlouhodobě posilovat motivaci návštěvníků k využívání jiných dopravních prostředků než automobilu (hlavně vlakovou dopravu) Zvýšit atraktivitu regionů pro rodiny s dětmi Intenzivněji komunikovat nabídku regionů blízkých lázeňským městům a podpořit tak aktivitu návštěvníků těchto měst (více vytěžit jejich dlouhodobý pobyt a nabídnout jim různé alternativy trávení volného času v různých lokalitách) turisté v lázeňských oblastech jsou otevřeni různých druhům aktivit Monitorovat změny emisí z automobilové dopravy v případě zvýšení návštěvnosti Obecně je třeba zvážit s ohledem na profily aktivit jednotlivých regionů následující varianty. První variantou je vyprofilovat regiony tak, aby každý region poskytoval návštěvníkům v letním období specificky orientované produkty cestovního ruchu, které se budou mezi regiony doplňovat a druhou variantou je cesta plošné nabídky služeb, tj. návštěvník bude mít ve většině regionů velmi podobné možnosti (samozřejmě s ohledem na přírodní potenciál). Vzhledem k faktu, že regiony se již nyní vzájemně mírně profilují, s ohledem na aktivity, které jejich návštěvníky lákají, lze doporučit zvolit variantu první nabídku regionů více vzájemně diferencovat. Nicméně tyto varianty je třeba zvážit a zhodnotit v kontextu strategie rozvoje regionů a strategie rozvoje cestovního ruchu Dále doporučujeme hlouběji analyzovat důvody, proč návštěvníci do některých regionů přijíždějí převážně na jednodenní výlet bez přenocování a zjistit potenciální motivátory k prodloužení pobytu. Další strategii doporučujeme sestavit až s ohledem na analýzu této skutečnosti. V případě, že by řídké využívání ubytovacích služeb bylo způsobeno cenou nebo kvalitou, doporučili bychom vyvinout určitý tlak na podnika

16 telské subjekty v regionech a vypracovat ve spolupráci s nimi plán dalšího rozvoje. V případě, že by důvodem byl osobní postoj návštěvníků, pak by bylo dobré zvážit, zda tento postoj spíše podpořit a orientovat se v letním období spíše na jednodenní návštěvníky a této strategii přizpůsobit tvorbu letních produktů cestovního ruchu anebo zda naopak spíše zvolit strategii motivace k prodloužení pobytu, čemuž by následně také musely být uzpůsobeny plány rozvoje regionů, nabídka produktů cestovního ruchu a volnočasových aktivit

17 7. PŘÍLOHY 7.1. REGIONÁLNÍ ZJIŠTĚNÍ, SWOT ANALÝZA PRAHA Charakteristiky pobytu: Do Prahy přijíždějí turisté nejčastěji ze vzdálenosti větší než 100 km (43 %). To platí především pro návštěvníky Petřína a Edenu. Jako způsob dopravy do hlavního města turisté volí buď automobil, nebo vlak (po 43 % pro každý z uvedených dopravních prostředků). Autem přijíždějí spíše návštěvníci ZOO a Aquaparku, vlakem ti, kdo byli zastiženi na nádražích. Pobyty v Praze jsou obvykle jednodenní (64 %, v případě Aquaparku tvoří návštěvníci s jednodenním pobytem 90 %). Pokud zde Češi nocují, tak hlavně u svých známých a příbuzných. Skladba doprovodu se nevymyká celorepublikovým zvyklostem, tzn. že nejčastěji do Prahy lidé přijíždějí s partnerem. S dětmi cestuje přibližně třetina turistů a zavítají hlavně na Petřín a do ZOO. Výdaje za jeden den pobytu v Praze jsou poměrně vysoké (nejčastěji mezi 501 a Kč). Polovina návštěvníků Eden během svého výletu do Prahy utratí více než Kč denně. Stravování v restauračních zařízeních je poměrně běžnou záležitostí a většina (83 %) využívá restauračních zařízení alespoň občas. Méně se v restauracích stravují ti, kdo byli zastiženi na nádražích. Důvody cestování Čechů do Prahy jsou rozmanité, převládá ale zájem o poznání (Petřín), zábavu (Eden), relaxaci (ZOO), případně je důvodem cesty do Prahy návštěva známých a příbuzných či tranzit. Prvo-návštěvníků je v Praze minimum (4 %). Většina turistů zde již někdy v životě byla. Navíc se sem návštěvníci plánují v brzké době opět vrátit (68 % do půl roku). Hodnocení regionu: Spokojenost s návštěvou Prahy je vysoká (98 % spokojených, z toho polovina naprosto). Ke spokojenosti návštěvníků přispívají široké možnosti k nakupování, zábavě a společenskému vyžití, případně také rozsah ubytovacích a stravovacích kapacit. Problematické jsou naopak služby pro cykloturisty a čistota hlavního města. Informační zdroje: Nejefektivnějšími komunikačními kanály se ukázaly být internet a venkovní reklama (např. billboard). Nejčastěji využívanými informačními zdroji jsou internet a WOM (word-of-mouth, tj. informace od příbuzných či známých)

18 Silné stránky Vysoká celková spokojenost s pobytem Schopnost přilákat návštěvníky z velkých vzdáleností Různorodost nabídky aktivit pro návštěvníky (především poznání, nákupy, zábava, společenské vyžití, relaxace) Několikanásobné a časté návštěvy turistů Využívání hromadné dopravy jako dopravního prostředku do regionu Přítomnost letních atrakcí pro děti (Aquapark, ZOO) Vysoké útraty během návštěvy Příležitosti Posílení vnímání Prahy jako destinace vhodného pro dlouhodobější pobyt Zaměřit se na zlepšování čistoty regionu Slabé stránky Služby pro motoristy a cykloturisty Čistota regionu, nedostatečná péče o životní prostředí Cenová úroveň služeb Vysoký podíl jednodenních návštěv, který souvisí také s nižším využíváním ubytovacích kapacit Hrozby Oslabení prestiže hlavního města šířením negativní pověsti (dopravní infrastruktura, nízká úroveň péče o čistotu a pořádek, vysoká cenová úroveň) Neochota utrácet při výletech/dovolených v regionu díky horší hospodářské situaci v zemi

19 STŘEDNÍ ČECHY Charakteristiky pobytu: Turisté přijíždějí do regionu Střední Čechy z různých vzdáleností, avšak ze vzdálenosti nad 100 km přijíždí téměř třetina z nich. Z bližšího okolí (do 20 km) pak přijíždí do regionu Střední Čechy 16 % turistů. Převážně přijíždějí autem (67 %), případně vlakem (15 %), a to převážně na jednodenní výlety (bez noclehu). Nejčastěji jedou s partnerem/kou či známými/přáteli, 1/5 turistů přijíždí také s malými dětmi. Většina návštěvníků (85 %) se zde alespoň občas stravuje v restauračních zařízeních, více než třetina návštěvníků dokonce uvedla, že se zde stravuje téměř vždy. Průměrná útrata za den pobytu v tomto regionu je do Kč u 85í % návštěvníků (nejčastěji pak Kč). Nejčastějším důvodem návštěvy Středních Čech je poznání, turistika, sport a relaxace. Za nejlákavější aktivity v tomto regionu považuj návštěvníci právě poznávací a pěší turistiku. Do Středních Čech jezdí necelé tři čtvrtiny dotázaných opakovaně, pouze 22 % z návštěvníků/turistů bylo v tomto regionu poprvé. O opětovném navštívení regionu uvažuje většina dotázaných, a dokonce více než třetina z nich plánuje návštěvu v brzké době. Hodnocení regionu: Celková spokojenost s návštěvou Středních Čech je velmi vysoká. Turisté nejlépe hodnotí nabídku stravovacích kapacit, přátelskost místních obyvatel a drobný prodej. Velice pozitivní hodnocení je spojeno také s orientačním značením a péčí o památky. Naopak za problematickou oblast je považována dopravní infrastruktura (silnice, parkoviště). Informační zdroje: K nejčastěji využívaným informačním zdrojům o regionu patří jednoznačně internet či reference od příbuzných/známých. 2/3 dotázaných nezaznamenaly žádnou reklamu na tento region. Pokud lidé nějakou reklamu viděli, bylo to nejčastěji ve formě venkovní reklamy nebo na internetu či v tisku. Silné stránky Oblast využívaná zejména pro poznání, turistiku, sport a relaxaci Kvalitní orientační značení a péče o památky Vysoká spokojenost i návratnost návštěvníků Nabídka stravovacích kapacit a drobný prodej Dostupnost pro návštěvníky prakticky ze všech regionů v ČR Přátelskost obyvatel vůči jejím návštěvníkům Příležitosti Silnější vnímání regionu jako oblasti vhodné pro delší pobyt Komunikace nabídky pestré škály aktivit v regionu Slabé stránky Návštěvníci přijíždějí většinou pouze na jednodenní výlet bez noclehu Dopravní infrastruktura Služby pro motoristy Vybavenost atrakcemi pro děti Hrozby Zachování současné dopravní infrastruktury Trend jednodenních návštěv a jeho vliv na provoz ubytovacích zařízení

20 JIŽNÍ ČECHY Charakteristiky pobytu: Do Jižních Čech v letním období přijeli návštěvníci nejvíce ze vzdálenosti nad 100 km. Přicestovali převážně s partnerem/přáteli (73 %) a malými dětmi (19 %). Nejčastějším dopravním prostředkem byl automobil, případně vlak nebo autobus. Většinou tráví v regionu buď jeden den (bez noclehu), nebo 3-7 dní. Návštěvníci se ubytovávají nejčastěji v penzionech, u známých (případně na vlastní chatě) nebo využívají služeb kempů či tábořišť. Téměř všichni návštěvníci se stravují v restauračních zařízeních (34 % dokonce téměř vždy), jejich náklady na den v průměru u většiny nepřekročí více než Kč. Důvody návštěvy Jižních Čech byly zejména poznání, relaxace, turistika a sport. Jihočeský region láká návštěvníky zejména možností poznávací a pěší turistiky, koupání a vodních sportů, cykloturistiky a horské cyklistiky. Návštěvníci Jižních Čech jsou typičtí svou věrností tomuto regionu. Téměř všichni se plánují do této oblasti vrátit, ve velmi blízké době je tomu tak u 30 % návštěvníků. Tento region patří pro více než polovinu návštěvníků k velmi preferovaným oblastem. Hodnocení regionu: Návštěvníci Jižních Čech byli se svým výletem/pobytem spokojeni (54 % je velmi spokojeno ). Při svém výletě/pobytu oceňují přátelskost místních, péči o turistické památky a atraktivity, péči o čistotu a pořádek a drobný prodej. Naopak určité zlepšení by bylo vhodné v oblasti dopravní infrastruktury a v oblasti služeb pro motoristy. Informační zdroje: Mírná většina (52 %) všech dotázaných návštěvníků zaznamenala reklamu na Jižních Čechy, šlo převážně o reklamy na internetu a venkovní reklamy, dále pak reklamy v tisku a v rádiu. Klíčové byly pro návštěvníky informace z internetu, od příbuzných a z propagačních materiálů. Nejméně se návštěvníci informovali v cestovních kancelářích a agenturách. Silné stránky Schopnost přilákat návštěvníky ze vzdálenějších míst České republiky Vysoká loajalita k regionu Vysoká spokojenost s rozsahem a dostupností stravovacích kapacit Existence historických i přírodních atraktivit Možnost skloubit aktivní dovolenou s relaxací a odpočinkem Péče o historické památky a životní prostředí Přátelskost místních lidí Příležitosti Zvýšení zájmu o region jako oblasti vhodné pro delší pobyt Silnější profilace regionu jako vhodného pro Slabé stránky Oblast dopravní infrastruktury (silnice, parkoviště) Služby pro motoristy Většina návštěvníků přijíždí pouze na jednodenní výlet bez noclehu Slabší vnímání cenové úrovně služeb Hrozby Snižující se počet návštěvníků z bližších míst České republiky může vést k celkově nižší návštěvnosti celého regionu

21 relaxaci a wellness potenciál prodloužit pobyt návštěvníků Aktivní komunikace široké nabídky aktivit nabízející kompletní péči o zdraví a relaxaci, turistiku, zároveň i kulturní a společenské akce Zvýšit angažovanost cestovních kanceláří a agentur v oblasti poskytování informačních zdrojů o regionu Návštěvníci přijíždějící autem nebo na motorce se v návaznosti na hůře hodnocenou dopravní infrastrukturu (včetně služeb pro motoristy) mohou příště rozhodnout pro návštěvu jiného regionu ŠUMAVA Charakteristiky pobytu: V letním období přijíždějí návštěvníci na Šumavu obvykle na 3-7 dní s partnerem či přáteli. Nejčastěji volí dopravu osobním automobilem, a to pravděpodobně proto, že pochází z velké části z oblastí vzdálených více než 100 km. Průměrná útrata za den pobytu bývá maximálně Kč na osobu. Většina turistů se v průběhu pobytu aspoň z části stravuje v restauračních zařízeních. Pokud návštěvníci využijí ubytování, jedná se nejčastěji o penzion, popřípadě kemp/tábořiště. Nejčastěji lidé přijíždí na Šumavu za sportem a turistikou, dále pak za relaxací nebo poznáním mezi nejlákavější aktivity regionu patří poznávací a pěší turistika, popřípadě cykloturistika a koupání. Naprostá většina návštěvníků je se svým pobytem na Šumavě spokojena, a tři čtvrtiny návštěvníků dokonce přijíždějí do tohoto regionu opakovaně. Naprostá většina všech návštěvníku se sem plánuje opět vypravit, necelá třetina pak v brzké době (do půl roku). Šumava je obecně považována za jeden z upřednostňovaných regionů v souvislosti s výletem/pobytem. Hodnocení regionu: V regionu Šumavy je nejlépe hodnocena přátelskost místních lidí, spolu s rozsahem a dostupností ubytovacích, popřípadě stravovacích, kapacit. Dále je velmi dobře vnímána kvalita orientačních značení a péče o památky, turistické atraktivity a životní prostředí. Informační zdroje: Nejběžnějším zdrojem informací o Šumavě je internet, dále jsou to informace od příbuzných a známých a informace z propagačních materiálů nebo z turistických center. Téměř pětina návštěvníků zaznamenala před svým příjezdem propagaci regionu formou venkovní reklamy, další pětina pak viděla reklamu na internetu. Silné stránky Vysoká spokojenost návštěvníků se svým pobytem Vysoká loajalita k tomuto regionu Přátelskost místních lidí Rozsah a dostupnost ubytovacích, popř. stravovacích zařízení Orientační značení Péče o památky, turistické atraktivity Péče o životní prostředí Příležitosti Slabé stránky Cenová úroveň služeb Nákupní možnosti Dopravní infrastruktura Hrozby

22 Zlepšení nákupních možností Zvýšení nabídky příležitostí pro zábavu a společenské vyžití Zvýšení nabídky programů pro volný čas Zvýšení nabídky programů orientovaných na rodiny s dětmi zvýšení návštěvnosti této cílové skupiny Trend jednodenních návštěv a jeho vliv na provoz ubytovacích zařízení v regionu Zachování současné dopravní infrastruktury Zhoršující se hodnocení cenové úrovně služeb

23 PLZEŇSKO A ČESKÝ LES Charakteristiky pobytu: Do regionu Plzeňsko a Český les nejčastěji přijíždějí návštěvníci ze vzdálenosti 50 km a více (61 %). Nejčastěji přijíždějí autem (82 %), ostatní způsoby dopravy jsou využívány výrazně méně často. Jednodenní výlet bez noclehu absolvuje 46 % návštěvníků; ti, kteří se rozhodnou v regionu ubytovat, převážně zůstávají v kempu, u známých nebo v penzionu. Nejčastěji je region navštěvován s partnerem/partnerkou, přáteli (73 %), se staršími dětmi (23 %), popřípadě individuálně (21 %). V restauračních zařízeních se stravuje 74 % návštěvníků, většina z nich však jen částečně. Velmi výrazná většina zaplatí průměrně za osobu a den částku do Kč. Mezi nejčastějšími důvody návštěvy byly uváděny relaxace a poznání, nad ostatními důvody ale nepřevažují nikterak výrazně. Nejlákavějšími aktivitami v regionu Plzeňsko a Český les shledávají návštěvníci poznávací turistiku, koupání a vodní sporty a pěší turistiku. Téměř polovina návštěvníků již region navštívila více než 3krát a 38 % návštěvníků se chce do regionu v brzké době podívat znovu. Hodnocení regionu: Téměř všichni návštěvníci regionu Plzeňsko a Český les byli spokojeni, 38 % návštěvníků bylo velmi spokojeno. Jako místo pro výlet/dovolenou odmítá Plzeňsko a Český les pouze 1 %. Mezi nejlépe hodnocené oblasti regionu patří přátelskost místních lidí, péče o památky a turistické atraktivity a péče o životní prostředí. Naopak hůře hodnocenou oblastí je dopravní infrastruktura. Informační zdroje: Reklamu nebo upoutávku na region Plzeňsko a Český les zaznamenala 1/3 návštěvníků, nejčastěji se jednalo o venkovní reklamu, zaznamenána byla ale i reklama internetu a v tisku. Návštěvníci Východní Moravy využili nejčastěji internet a informace od známých a příbuzných. Silné stránky Region s velmi vysokou loajalitou Všestranně využívaný region Region nabízející poznávací turistiku, koupání a vodní sporty Péče o památky a turistické atraktivity Péče o životní prostředí Přátelský region Příležitosti Propagace regionu skrze možnosti, které skýtá město nákupy, společenský život, zábava, kultura Slabé stránky Téměř polovina návštěv je pouze jednodenní Hůře hodnocená dopravní infrastruktura (silnice, parkoviště) Hrozby Region je návštěvníky vnímán především skrze metropoli (Plzeň) a již ne tak často jako místo pro rekreaci, sportovní vyžití a od

24 Propagace regionu skrze možnosti, které nabízí přírodní a historické dispozice regionu turistika, cyklistika, pobyt v přírodě, vodní sporty, historické památky a poznávací turistika Propagace stravovacích možností a tím zvýšení podílu návštěvníků stravujících se zcela v restauračních zařízeních regionu Propagace a zlepšení kvality ubytovacích zařízení počinek v přírodě (Český les)

25 ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ Charakteristiky pobytu: V letním období přijíždějí návštěvníci do západočeských lázní zpravidla na delší pobyt (66 %), a to z větších vzdáleností (nad 100 km 59 %). Upřednostňovaná doprava je automobil (70 %). Návštěvníci přijíždějí převážně s partnerem/přáteli. Průměrná denní útrata na osobu se pohybuje v závislosti na dané lokalitě od Kč. Většina turistů se v průběhu pobytu aspoň z části stravuje v restauračních zařízeních. Pokud návštěvníci využijí ubytování (63%), dávají přednost hotelu***, penzionu, přenocování u známých/ na chalupě a v letním období i kempu. Nejčastěji přijíždí návštěvníci do regionu za poznáním, relaxací a zdravím, přičemž poznávací a pěší turistika jsou nejlákavější aktivity v regionu. Lidé se do regionu rádi vrací (72 % opakovaně) a třetina návštěvníků má v plánu se do regionu v blízké době (do půl roku) vrátit. Hodnocení regionu: Návštěvníci jsou se svým pobytem v regionu spokojeni (39 % velmi spokojeno). Západočeské lázně považuje více jak polovina turistů za jeden z upřednostňovaných regionů pro pobyt/ výlet. Velmi pozitivně je vnímána přátelskost místních lidí k návštěvníkům, rozsah a dostupnost stravovacích a ubytovacích kapacit a drobný prodej. Dopravní infrastruktura, služby pro motoristy a vnímání cenové úrovně služeb jsou oblasti pro zlepšení v rámci regionu. Informační zdroje: Reklamu nebo upoutávku na region Západočeských lázní zaznamenala více jak polovina návštěvníků, nejčastěji viděli venkovní reklamu a reklamu na internetu. Internet (60 %), známí/ příbuzní (49 %) a propagační materiály (48 %) jsou nejběžnějším zdrojem informací o regionu. Silné stránky Vysoký podíl turistů ze vzdálenosti nad 100km Loajalita (často opakované návštěvy) k regionu Rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit Rozsah a dostupnost stravovacích kapacit Přátelskost místních lidí Drobný prodej Příležitosti Posílení vnímání regionu vhodného ke strávení dovolené nejen v letním, ale i zimním období Silnější vnímání regionu jako oblasti vhodné i pro rodiče s dětmi zvýšení návštěvnosti této cílové skupiny i na dlouhodobější pobyt Slabé stránky Hrozby Dopravní infrastruktura Služby pro motoristy Cenová úroveň služeb Nespokojenost s volnočasovými aktivitami v některých oblastech regionu Některé lokality (Ostrov nad Ohří, Loket, Žlutice) slouží spíše pro jednodenní výlety Nízká dostupnost hromadnou dopravou v některých lokalitách (odliv návštěvníků, kteří chtějí využít nebo využívají hromadnou dopravu)

26 Menší nákupní možnosti v některých oblastech regionu odliv návštěvníků do jiných lokalit

27 SEVEROZÁPADNÍ ČECHY Charakteristiky pobytu: Do Severozápadních Čech lidé přijíždějí nejvíce z bydliště vzdáleného do 50 km (43 %) a nad 100 km (38 %). Automobil je nejvyužívanějším dopravním prostředkem pro cestování do regionu. Více než polovina návštěvníků přijíždí na jednodenní pobyt, s partnerem/přáteli nebo dětmi. Pokud se v regionu ubytují, nocují u známých/na chatě, v penzionu nebo v kempu. Většina návštěvníků regionu se stravuje alespoň částečně v restauračních zařízeních (86 %). Více než polovina turistů utratí v průměru na osobu a den Kč (75 % utratí do 500 Kč/den/osoba). Nejčastějším důvodem návštěvy regionu je poznání, z aktivit jsou pro turisty nejlákavější poznávací a pěší turistika, pro cyklisty cykloturistika/horská cyklistika. Vztah k regionu je pozitivní, většina lidí se plánuje do regionu vrátit (40 % do půl roku) a do regionu jezdí opakovaně. Hodnocení regionu: Návštěvníci jsou s regionem spokojeni (44 % velmi spokojeno). Polovina návštěvníků vnímá region jako jeden z preferovaných pro výlet či dovolenou, přičemž jej neodmítá téměř nikdo (1 %). Mezi nejlépe hodnocené oblasti regionu patří rozsah a dostupnost stravovacích kapacit a přátelskost místních lidí. Oblasti ke zlepšení vidí návštěvníci především v dopravní infrastruktuře a nákupních možnostech. Informační zdroje: Reklamu nebo upoutávku na region zaznamenala méně než polovina návštěvníků (40 %), přičemž se jednalo primárně o reklamu na internetu a v tisku. Nejčastěji čerpají lidé informace o regionu na internetu (60 %) a u známých, příbuzných (58 %). Silné stránky Loajalita k regionu Přátelskost místních lidí Rozsah a dostupnost stravovacích kapacit Region nabízející poznání, turistiku Příležitosti Posílit vnímání regionu jako lokality vhodné pro letní i zimní dovolenou/na vícedenní pobyt Posílit vnímání regionu jako lokality vhodné pro rodiny s dětmi pro jednodenní i delší pobyt Propagace regionu jako regionu vhodného pro poznání, turistiku a v létě vodní sporty Slabé stránky Hrozby Dopravní infrastruktura Nákupní možnosti Převažující jednodenní výlety v některých oblastech regionu Trend jednodenních výletů odliv návštěvníků za dlouhodobými pobyty do jiných regionů Trend jednodenních výletů a jeho vliv na provoz ubytovacích zařízení v regionu

28 ČESKOLIPSKO A JIZERSKÉ HORY Charakteristiky pobytu: Do Českolipska a Jizerských hor přijíždějí lidé nejčastěji z míst vzdálenějších více než 50 Km (79 %, přičemž ze vzdálenosti nad 100 km je to 54 %), obvykle k dopravě využívají auto (81 %). Návštěvníci se zdrží zpravidla tři a více nocí (58 %) a přijíždějí hlavně s partnerem/přáteli (77 %) a/nebo dětmi (52 %). Většina návštěvníků regionu se stravuje alespoň částečně v restauračních zařízeních. Nejčastěji se denní útrata na osobu pohybuje v rozmezí Kč. Téměř 3/4 návštěvníků využily ubytování, a to převážně v penzionu, u známých nebo v kempu. Návštěvníci přijíždějí do regionu hlavně za odpočinkem, za poznáním a za turistikou/ sportem. Nejlákavější je pro ně poznávací a pěší turistika, v letním období koupání a vodní sporty a cyklistika. Lidé se do regionu rádi vrací, 3/4 návštěvníků byly v regionu již alespoň jednou a téměř třetina má v plánu se do regionu vrátit v blízké době. O návratu v horizontu delším než půl roku uvažuje polovina návštěvníků. Hodnocení regionu: Návštěvníci jsou s regionem spokojeni (65 % velmi spokojeno). Tři čtvrtiny návštěvníků označují region jako jeden z preferovaných pro výlet či dovolenou, přičemž jej neodmítá téměř nikdo (1 %). Nejlépe je region vnímán z hlediska přátelskosti místních lidí, místních orientačních značení a dostupností stravovacích zařízení. Oblasti ke zlepšení vidí návštěvníci především v dopravní infrastruktuře a dostupnosti hromadnou dopravou. Informační zdroje: Reklamu nebo upoutávku na region Českolipsko a Jizerské hory zaznamenala více než třetina návštěvníků (37 %), přičemž se jednalo primárně o reklamu na internetu. Nejčastěji čerpají lidé informace o regionu na internetu (72 %) a u známých, příbuzných (52 %). Silné stránky Vysoká spokojenost s regionem Loajalita návštěvníků k regionu, opakovaná návratnost návštěvníků Přívětivost místních lidí k návštěvníkům Vysoký počet návštěvníků z oblastí vzdálených více než 100 km Delší pobyty návštěvníků v regionu Příležitosti Propagovat region jako oblast vhodnou pro všechny věkové kategorie, pro trávení dovolené, a to letní i zimní Slabé stránky Hrozby Služby pro motoristy Dopravní infrastruktura (silnice, parkoviště) Dostupnost regionu hromadnou dopravou Poskytování informací o regionu Odliv návštěvníků ze vzdálenosti větší než 100 km výběr jiného regionu pro výlet či dovolenou Strávení kratší doby v regionu, resp. v jednotlivých lokalitách regionu

29 - 29 -

30 ČESKÝ RÁJ Charakteristiky pobytu: Do Českého ráje zavítali návštěvníci jak z blízkého okolí (do 50 km), tak z míst vzdálených více než 100 km, a to převážně v doprovodu partnera či přátel. Obvyklým dopravním prostředkem je automobil, nicméně vlaku dala přednost téměř pětina návštěvníků. Třetina návštěvníků strávila v regionu jen jeden den (bez noclehu), pětina přijela na 1-2 noci a zhruba polovina zůstala déle, nejčastěji však 3-7 dní. Pokud turisté v Českém ráji přespávají, nocují převážně v kempu/ tábořišti nebo v penzionu. Většina návštěvníků využívá stravovací zařízení alespoň částečně. Průměrné denní náklady na výlet/pobyt se pohybují do 500 Kč u poloviny a mezi Kč u více než třetiny dotázaných návštěvníků. Nejčastěji lidé přijíždí do Českého ráje za poznáváním, relaxací či sportem a turistikou mezi nejlákavější aktivity regionu patří poznávací a pěší turistika. Návštěvníci Českého ráje jsou typičtí svou věrností tomuto regionu. Devět z deseti dotázaných se plánuje do Českého ráje vrátit, ve velmi blízké době (do ½ roku) je to pak celá třetina turistů. Tento region patří k preferovaným oblastem. Hodnocení regionu: Se svým výletem/pobytem jsou návštěvníci Českého ráje spokojeni (66 % je velmi spokojeno ). Návštěvníci regionu oceňují nejen drobný prodej a přívětivost místních lidí, ale i rozsah a dostupnost možností stravování a místní orientační značení. Informační zdroje: Necelá polovina návštěvníků zaznamenala reklamu nebo upoutávku v různých médiích. Hlavním zdrojem informací o Českém ráji byl pro většinu cestovatelů internet (65 %). Svou roli sehrály také informace od známých/přátel. Silné stránky Velmi pozitivní hodnocení regionu návštěvníky Různorodost nabídky aktivit pro návštěvníky Poznávací a pěší turistika doprovázená kvalitním orientačním značením Vysoká návratnost návštěvníků Vysoká loajalita k regionu Dostupnost informací o regionu (především na internetu) Rozsah a kvalita ubytovacích a stravovacích kapacit Příležitosti Aktivní komunikace široké nabídky aktivit, především pak poznávací a pěší turistiky Podpořit vnímání regionu jako oblasti vhodné pro rodiče s dětmi zvýšení návštěvnosti této cílové skupiny Slabé stránky Hrozby Dopravní infrastruktura Využívání spíše levnějších typů ubytovacích kapacit (kempy, popř. penziony) Zachování současné dopravní infrastruktury (více než 1/4 hodnotí negativně) a zároveň zvýšení návštěvnosti negativní dopad na osobní zkušenost, která bude předávána dál (word-of-mouth)