SMÍŠENÉ PARLAMENTNÍ SHROMÁŽDĚNÍ AKT-EU. Výbor pro politické záležitosti PRACOVNÍ DOKUMENT

Transkript

1 SMÍŠENÉ PARLAMENTNÍ SHROMÁŽDĚNÍ AKT-EU Výbor pro politické záležitosti PRACOVNÍ DOKUMENT Odpověď na politickou a humanitární krizi v Somálsku: výzvy pro Evropskou unii a skupinu AKT Spoluzpravodajové: Véronique De Keyser a Ali Soubaneh (Džibutsko) DT/900754FR.doc 1

2 Somálsko je již více než dvacet let místem, kde probíhají neustálé ozbrojené konflikty. Nefunguje v něm téměř žádná správa věcí veřejných a zdravotní péče je nedostatečná. Loňské sucho situaci Somálců ještě ztížilo. Bylo příčinou vážné potravinové krize a masivního odlivu vysídlených osob a uprchlíků. Somálsko se nám připomnělo i námořním pirátstvím. Tato země, v níž panuje rozkol od roku 1990 a která je zapomenuta po americkém neúspěchu v bitvě o Mogadišo v říjnu 1993 a po rychlém stažení modrých přileb OSN v březnu 1995, je ztělesněním nezdaru mezinárodního společenství. Mírové síly OSN se do Somálska vrátily až v lednu 2012, po sedmnácti letech nepřítomnosti a nezájmu. V důsledku politické a humanitární anarchie, která neumožnila ustavení prozatímní federální vlády, se Rada pro mír a bezpečnost Africké unie rozhodla v roce 2007 vytvořit misi Africké unie v Somálsku (AMISOM), která je složena z jednotek Ugandy a Burundi. Cílem této mise je podpořit prozatímní federální vládu za účelem obnovení konstruktivního dialogu mezi obyvateli Somálska a konečného nastolení právního státu. Mise AMISOM se od svého zřízení musela potýkat s řadou problémů. Nebyla dostatečně vybavena ani financována, neměla dostatečný počet vojáků a čelila jedné obrovské překážce, jíž byla nestabilita v Mogadišu v důsledku přítomnosti somálského islamistického hnutí al- Šabáb, jež vzešlo z nejradikálnější frakce Svazu islámských soudů. Rezoluce č (2012), kterou přijala Rada bezpečnosti a potvrdila konference v Londýně dne 23. února 2012, umožnila navýšení početního stavu mise AMISOM z na vojáků. Za současného stavu lze Somálsko považovat za jen těžce řešitelnou otázku. Od pádu prezidenta Siada Barrea v lednu 1991 zde neexistuje ústřední vláda, jednotlivé klany a váleční velitelé si rozdělili zemi a četné každodenní střety udělaly ze Somálska zemi, která je obětí katastrofální humanitární krize. Nepřetržitý konflikt způsobil rozdělení země na tři odlišné oblasti: nezávislou republiku Somaliland, poloautonomní stát Puntland a jižní a střední oblast (v níž se nachází Mogadišo, hlavní město Somálska), která je sídlem prozatímní federální vlády. Mise AMISOM v současné době kontroluje 98 % Mogadiša a al-šabáb, který ztratil veškeré své strategické pozice, byl nucen se stáhnout do středního Somálska. Přehled politické a bezpečnostní situace Mise AMISOM odvedla v mimořádně obtížných podmínkách znamenitou práci. Díky dalšímu posílení svého početního stavu a rozpočtu bude moci urychlit stabilizaci země, osvobodit další oblasti a posílit autoritu prozatímní federální vlády. Mírový proces v Somálsku byl značně podnícen třemi novými zásadními skutečnostmi: Zaprvé, druhou konzultativní konferencí v Garowe, na níž byla stanovena opatření, která je třeba přijmout, aby přechodné období skončilo v srpnu 2012, aby byl zaveden nový DT/900754FR.doc 2

3 parlamentní politický systém a aby Puntland a Galmudug byly uznány jako státy vrámci federálního systému. Součástí tohoto systému by byla dolní sněmovna s 225 poslanci, z nichž by bylo nejméně 30 % žen, a národní shromáždění s poslanci, z nichž by bylo rovněž nejméně 30 % žen. Pro EU nebude prodloužení konečné lhůty 20. srpna 2012 přijatelné, a musí tedy podpořit úsilí prozatímní federální vlády při plnění jejího úkolu. Zadruhé, přijetím rezoluce č (2012) Rady bezpečnosti, kterou se povoluje navýšení početního stavu mise AMISOM a kterou se stanoví poskytnutí dostatečných zdrojů této misi. Zatřetí, konferencí v Londýně konané koncem února 2012, na níž bylo rozhodnuto o navýšení početního stavu mise z na vojáků a která rovněž zdůraznila úlohu Mezivládního úřadu pro rozvoj (IGAD) a Africké unie (AU) při řešení problémů spojených s hnutím al-šabáb. Interní a externí problémy Pirátství EU a země AKT jsou velmi znepokojeny hrozbou, kterou představují tyto akty pirátství a útoky podél somálského pobřeží. K útokům dochází ve stále větší vzdálenosti od pobřeží, až kilometrů od afrických břehů, a to za pomoci velmi vyspělých logistických prostředků získávaných zejména prostřednictvím výkupného (rychlé lodi, moderní komunikační a lokalizační prostředky). Formování somálské armády, které se týká početně omezených pozemních sil (ve službách prozatímní vlády s omezením pouze na část Mogadiša), nemá přímý vliv na pirátství, které se v současné době řeší pouze námořními silami, nikoli pozemními. Mise Atalanta, kterou vede EU a Rada její činnost schválila až do prosince 2014, nicméně umožnila doprovázet do Somálska konvoje Světového potravinového programu a mise AMISOM. Přesuny obyvatelstva a uprchlíci v souvislosti se suchem Rostoucí nejistota a srážkový deficit v centrálních oblastech a podél hranic s Etiopií v roce 2011 v Somálsku vyvolaly přesuny obyvatelstva. Koncem července 2011 bylo v Somálsku napočítáno přibližně 1,46 milionu vnitřně vysídlených osob, žadatelů o azyl a uprchlíků. Odhaduje se, že v Keni, v Etiopii, v Džibutsku a v Jemenu žije více než somálských uprchlíků. Zejména Etiopie a Keňa musí čelit stále většímu přílivu uprchlíků. V etiopských táborech Dolo Ado je jich nyní více než V reakci na únosy a atentáty, k nimž v dané oblasti dochází, byla v uprchlickém táboře Dadaab na severu Keni pomoc poskytovaná většinou somálských uprchlíků omezena pouze na dílčí zásahy pro záchranu života. DT/900754FR.doc 3

4 Obnova zemědělské výroby a zlepšení zdravotní péče Mezinárodní výbor Červeného kříže je jednou z mála humanitárních organizací, která ještě v Somálsku působí, a ve spolupráci se somálským Červeným půlměsícem distribuuje osiva potravinářských plodin čirok, kukuřici, fazolku čínskou (druh fazolí) a sezam. Při posledním velkém období dešťů dostalo domácností po 15 kg osiva. Cílem Mezinárodního výboru Červeného kříže je také přispět ke znovuobnovení samostatných a soběstačných zemědělských infrastruktur, a patřičně tak reagovat na potřeby obyvatel s přihlédnutím k velké různorodosti zemědělských a klimatických podmínek země. Mezinárodní výbor Červeného kříže kromě toho podporuje 39 zdravotnických středisek a 18 středisek pro terapeutickou výživu, která spravuje somálský Červený půlměsíc. Ve spolupráci se somálským Červeným půlměsícem rozšiřuje Mezinárodní výbor Červeného kříže služby stávajících zařízení zdravotní péče a ambulantních středisek pro terapeutickou výživu. Turecká vláda podnikla rozhodné kroky, které mají přispět ke zmírnění humanitární krize. Na shromáždění Organizace islámské spolupráce dne 17. srpna 2011 byla přislíbena pomoc ve výši 350 milionů dolarů, která by měla pomoci zmírnit hladomor v Somálsku. EU je pro Somálsko největším dárcem EU se zavázala, že v období let 2008 až 2013 poskytne prostřednictvím ERF z rozvojové pomoci 415 milionů EUR. Naléhavé programy proti hladomoru (77 milionů EUR v roce 2011), mimo jiné distribuce balíčků pomoci postiženému obyvatelstvu a obnova zemědělství, které je třeba ještě znásobit. Zdraví a přístup k vodě: Hlavním zájmem EU je zejména děsivé množství vyhladovělých a podvyživených dětí a velká úmrtnost dětí a matek. Pouze 29 % populace má pravidelný přístup k pitné vodě a více než polovina populace žije bez odpovídající zdravotní péče. Správa a bezpečnost: (17 projektů, 48 milionů EUR). EU podporuje snahy prozatímní federální vlády o splnění jejího poslání. EU pomáhá se sepsáním nové ústavy a se zřízením ústavodárného shromáždění. EU je rovněž zapojena do formování nové somálské armády a v Ugandě zajišťuje výcvik vojáků, kteří budou tvořit hlavní složku somálské armády (projekt EUTM). Vzdělávání (14 projektů, 32 milionů EUR): Realizace vzdělávacích programů, které přispívají k rozvoji soudržného a udržitelného systému vzdělávání. EU schválila strategický rámec pro oblast Afrického rohu, který se skládá ze sedmi hlavních směrů: DT/900754FR.doc 4

5 - pomoc se zřizováním udržitelných a zodpovědných institucí prostřednictvím podpory správy věcí veřejných a bezpečnosti; - pomoc s řešením přetrvávajících konfliktů a prevence případných konfliktů v budoucnosti; - boj proti obecné nejistotě v oblasti (spojené s pirátstvím a terorismem); - zajištění potravinové bezpečnosti za účelem dosažení humanitárních cílů v oblasti; - zajištění potravinové nezávislosti; - podpora hospodářského růstu s cílem vytvářet nová pracovní místa a alternativní prostředky obživy; a - podpora regionální spolupráce a posílení úlohy regionálních hospodářských komunit. Konec přechodného období a návrat ke stabilnímu demokratickému režimu Prozatímní federální vláda již potvrdila své odhodlání ukončit přechodné období do 20. srpna, což je termín ustavení nových institucí, na němž se společně dohodla vláda a mezinárodní společenství. Ještě však zbývá splnit velké úkoly, například zajistit bezpečnost na celém území, včetně oblasti na moři, obnovit právní stát, sepsat a přijmout novou ústavu a zřídit nové státní instituce. Přestože povstalci z hnutí al-šabáb byli již zcela vytlačeni z hlavního města, velká většina somálského území je ještě stále pod kontrolou tohoto hnutí, které nyní změnilo strategii. Jeho bojovníci totiž, jak se zdá, upustili od přímé ozbrojené konfrontace a uchylují se k sebevražedným atentátům, zejména na osvobozeném somálském území a na území spřátelených zemí, jako je Keňa a Etiopie, které bojují proti uskupení al-šabáb v rámci mise AMISOM. Co se týče humanitární oblasti, aktéři z tohoto regionu a ze západního a muslimského světa musí použít svůj vliv, aby přesvědčili všechny zúčastněné strany o nezbytnosti zaručit široký přístup k humanitární pomoci a respektovat přitom zásady, jimiž se řídí humanitární právo. Dárcovské vlády a humanitární organizace budou muset zároveň posílit své programy pomoci a dlouhodobé programy budování odolnosti. DT/900754FR.doc 5