Správnou péčí k autonomní údržbě výrobního zařízení pro obráběče

Transkript

1 STUDIJNÍ MATERIÁLY Správnou péčí k autonomní údržbě výrobního zařízení pro obráběče Autor: Ing. Milan Rozkoš Seminář je realizován v rámci projektu Správná praxe ve strojírenské výrobě, registrační číslo CZ.1.07/3.2.05/

2 Vzdělávací modul: Obráběč ve strojírenské výrobě Školení: Správnou péčí k autonomní údržbě výrobního zařízení pro obráběče Program a obsah Strana 1. Úvod do TPM (Total Productive Maintenance totálně produktivní údržba) Cíle, úloha a principy totálně produktivní údržby Hodnocení audit dílny v rámci TPM Základní programy a přístupy pro TPM Příznivý/Nepříznivý vliv obsluhy na výrobní zařízení Vliv obsluhy na příčiny poruch strojů Zavádění TPM v podniku Zpracování návrhu pilotního projektu TPM Role obráběče při zavádění autonomní údržby...12 Literatura /13

3 1. Úvod do TPM (Total Productive Maintenance totálně produktivní údržba) Příklady excelentních (trvale a opakovaně úspěšných) firem ukazují, že jedním z předpokladů jejích konkurenceschopnosti je zlepšování firemních procesů, nevyjímaje z toho systém údržby strojů a zařízení. Přesto je údržba v českých firmách procesem, který je podceňován a opomíjen, často je jedním z prvních, který padne za oběť úsporám a outsourcingovým aktivitám (převod činností na externího poskytovatele). Pak jako bumerang se v těchto firmách ukazují zbytečné ztráty, nevyužití výrobních kapacit a zvyšující se náklady na opravy strojního zařízení díky opomíjené preventivní údržbě. Jedním z řešení jak odstraňovat zbytečné náklady, zbytečné neshody ve výrobě, snižovat zmetky zapříčiněné stroji a zařízeními, snižovat zbytečně dlouhé prostoje strojů a snižovat náklady na opravy a údržbu, je program TPM totálně produktivní údržby (Total Productive Maitenance). Zároveň jde o nástroj, kterým se zvyšuje produktivita, snižují náklady a tím se umožňuje dosáhnout konkurenceschopných výrobků. Programy totálně produktivní údržby nejsou samospásné, beznákladové a jednoduché, vyžadují oporu ve firemní kultuře, podpoře managementu nejen těmto činnostem ale i firemním realizačním týmům. Vyžadují tedy při svém zavádění motivaci jak realizátorů tak všech operátorů, včetně obráběčů. Jako komplexní nástroj v sobě zahrnuje TPM i činnosti ke snižování času na přeseřízení strojů. Tyto aktivity v rámci SMED jsou předmětem dalších školení. Další, skoro bezpodmínečnou, podmínkou je organizování pracoviště a tady se v mnohém navazuje na činnosti 5S. Naprostou samozřejmostí je udržování zásad bezpečné práce na stanovišti, pracovním místě a na dílně. Obr. 1 Předpoklady pro zavedení TPM TPM Autonomní údržba 5S Safely Bezpečně SMED Standardy Týmová spolupráce Podpora managementu, firemní kultura Aplikace programu totálně produktivní údržby není ani rychlá, není to jednoduché opatření, ale vyžaduje velké nasazení realizačního týmu během projektu. V tomto školení se nebudeme zabývat řízením implementace, ale spíše rolí subjektů TPM obráběčů na dílnách. Těm je během zavádění totálně produktivní údržby poskytováno rozsáhlé školení a jsou získáváni pro budoucí přirozené využívání zásad TPM na obrobně. Tradiční údržba byla založena na výkonech útvaru údržby, tedy skupiny pracovníků, která se odborně starala o výrobní zařízení firmy. Totálně produktivní údržba znamená zapojení všech vrstev řízení ve firmě do systému péče o technické vybavení. 3/13

4 2. Cíle, úloha a principy totálně produktivní údržby Aktivity v rámci totálně produktivní údržby se zaměřují na zapojení všech pracovníků do aktivit, které směřují ke snížení nekvalitní produkce. Cílem je odbourání tradičního rozdělení lidí kolem stroje na ty, kteří na něm pracují a na ty, kteří je po těch prvních opravují. Operátor u stroje by měl mít šanci podchytit nestandardní stavy svého strojního zařízení, signalizovat budoucí poruchy v rámci zavedených týmů přímo na pracovišti. Tento tým řeší přímo na místě vzniklé problémy (viz japonský princip gemba gembutsu zajímat se o věci na výrobním místě). Týmový přístup má větší šanci nalezení odpovídajícího řešení a na efektivitu opatření vniklého během setkání týmu. Výsledným efektem takovým činností je vyšší využití strojů za použití principů autonomní údržby, případně i s vyšší kvalitou práce útvaru údržby. Obr. 2 Teorie nulových cílů v rámci TPM Nulové prostoje Nulové vady Nulové nehody Jedněmi ze zásadních cílů TPM jsou nulové cíle. Tyto nulové cíle znamenají hledání příčiny neočekávaných prostojů pro cíl nulových prostojů. Jde o poměrně složitý a dosažitelný cíl. Je nutno zjistit, kolik plánovaných aktivit v oblasti údržby se bude racionálně a efektivně vykonávat, aby se dosáhlo nulových neplánovaných prostojů. Nulové vady upozorňují na to, že vynikající kvality nemůže být dosaženo bez strojů v dobrém technickém stavu. Problémy se strojním zařízením jsou častým zdrojem variability charakteristik výrobků a výsledkem je pak nezpůsobilý proces. Ve firmách se často nesledují, neporovnávají a neanalyzují skryté ztráty, které mají za dopad nehody. Proti nim působí cíl nulových nehod. Principy totálně produktivní údržby jsou založeny na prevenci. Ta zahrnuje např. níže uvedené. Udržení optimálních podmínek pomocí realizace každodenních aktivit, čištění, kontroly, mazání, kontroly přesnosti Včasné rozpoznání abnormalit, kdy operátor sám nebo za pomocí měřící/diagnostické techniky při provádění periodické kontroly odhaluje abnormality, tj. úniky oleje, hluk v uložení, uvolněné díly, defekty zařízení Rychlá odezva na abnormality, při níž jak operátor tak pracovníci útvaru údržby ihned reagují aktivitami a opatřeními na identifikované abnormality Aktivity zahrnující TPM obsahují i opravy po poruše, plánované opravy, preventivní údržbu, prediktivní údržbu, řízený proces instalace nových strojů a zařízení a jejich náběhy do provozu, zlepšování procesů údržby, koordinovaný systém výběru moderních technologií. Tyto však řídí jiné skupiny pracovníků než obráběči. Důležitým bodem projektu totálně produktivní údržby je dosažení změny u obráběče, kdy z pouhého výrobce výrobků a obsluhovatele stroje se stává osobou sice vyrábějícím stejné výrobky, ale s vyšší kvalitou a zároveň udržující a starající se o své výrobní zařízení. Tato důležitá změna přístupu obráběče je možná teprve po změně vnějších podmínek a za podpory změny firemní kultury. Nemá smysl trvat na odpovědnosti obráběče za stroj, když ze zařízení teče olej nebo emulze a operátor je již unaven urgováním opravy a marným domáháním se změny na dílně. 4/13

5 3. Hodnocení audit dílny v rámci TPM Jedním z prvních úkonů při realizaci projektu totálně produktivní údržby je provedení auditu TPM. Provádí se nejdřív na prvním provoze, kde se systém aplikuje, později na ostatních dílnách a provozech firmy. Audit vykonávají členové řídícího týmu. Je vhodné, aby byly nezávislí na auditovaném provoze. Během vstupního auditu se podle skutečného stavu sleduje nejen stav výrobního zařízení, strojů, vlastní dílny, ale i manipulačních ploch, skladů, vizualizace, dokumentace, řízení a koordinace realizačního procesu. Během cvičení si obráběči vypracují audit vlastní dílny. Pro jednotlivé vyhodnocované oblasti: hlavní těleso elektrický systém řídící jednotka systém rozvodu vzduchu mazací systém pohonný systém hydraulika nástroje, přípravky dokumentace k zařízení práce zařízení aktivity - činnost, vizualizační nástěnky se použije tříbodová škála hodnocení, příklad uveden v následujícím obrázku. Obr. 3 Hodnocení při auditu TPM Červená, NOK, 1-4 body Oranžová, 5-8 bodů Zelená, OK, 9-10 bodů Audity TPM se tedy využívají k určení stavu systému před aplikací principů totálně produktivní údržby. Dále se: identifikuje se rozsah pokrytí na daném provoze; hodnotí se zavedení aktivit TPM; hodnotí se efektivnost aktivit; vytváří se metrika k posuzování stupně implementace. Využívají se dále k hodnocení systému údržby například audity dle kapitoly 6.3 normy ISO 9001 atd. Při zavádění autonomní údržby se jimi identifikují slabá a silná místa provozů, požadavky na určení cílových hodnot při zavádění. Pro hodnocení výsledků z auditů je více možností. Naprosto jednoduché a jasné je hodnocení využívané v normách VDA. Aplikuje se bodová stupnice s rozsahem bodů. Audity totálně produktivní údržby by měly být provedeny na začátku k určení startovací pozice. Jej vhodné je dokumentovat fotografiemi - stav před a stav po, s vazbou na doporučovanou vizualizaci. Získané výsledky z auditu totálně produktivní údržby by se měly projednávat ve vedení, dále v řídícím týmu implementace totálně produktivní údržby. Na základě nich pak přijímat adekvátní opatření. 5/13

6 Kromě tohoto vstupního auditu TPM se provádí po každé jednotlivé etapě zavádění autonomní údržby vyhodnocení dosažených znalostí a dovedností operátorů obráběčů, stejně jako dalších členů firemních týmů totálně produktivní údržby. 4. Základní programy a přístupy pro TPM Programy totálně produktivní údržby se skládají z pěti samostatných částí, někdy se též nazývají stavební kameny (viz Krišťák a kolektiv). 4.1 Program zvyšování OEE (overall equipment effectiveness, celkové efektivnosti zařízení, česká zkratka CEZ) Sleduje se maximální využití hodnoty OEE. K tomu se zavádí sledování, v první fázi se používají excelové aplikace, později složitější software (viz 4.4). OEE patří mezi jeden ze základních ukazatelů metriky procesu. Výpočet OEE OEE = D*V*Q, kde je: D dostupnost, V výkonnost, Q úroveň kvality (počítá se bezrozměrově nebo v procentech). Vzorce pro výpočet těchto parametrů jsou uvedeny zde: Dostupnost = Operační čas Plánovaný dostupný čas produkce Výkonnost = Ú roveň kvality = Celkový počet výrobků Teoretický čas taktu Operační čas Celkový počet výrobků - Neshodné výrobky Celkový počet výrobků * Kromě ukazatele OEE se často sleduje ještě hodnota TEEP (total equipment effectiveness performance, česky totální efektivnost zařízení). Ve výpočtu tohoto ukazatele se zohledňují plánované prostoje. Hodnota OEE se násobí ukazatelem S (počítá se opět bezrozměrově nebo v procentech). Výpočet TEEP TEEP = OEE*S, kde je: S stupeň využití. Stupeò využití = Teoretický fond - Plánované prostoje Teoretický fond Největší vliv obráběčů na výše uvedené ukazatele je u Q. Rovněž snižováním plánovaných prostojů a operačního času přispívají k vyšším hodnotám metrik procesů. 4.2 Program autonomní údržby Jde o pochopení vlastního stroje obráběčem, podílu obráběče na čištění, mazání a drobné údržbě stroje a osvobození pracovníků útvaru údržby od těchto rutinních činností. Viz kapitola Program plánované údržby Pracovníci útvaru údržby se věnují implementaci systému údržby, plánované údržbě a řízení nákladů na ni. 4.4 Systém údržby a informační systém Zavádí se systém sledování jak výrobního procesu tak procesu údržby. Monitorování strojního zařízení navazuje na program zvyšování OEE a tak jsou hodnoty efektivnosti zařízení sledovány mistry a vedoucími pracovníky v reálném čase na semaforu pro každé zařízení. Dochází k vyhodnocování statistických dat z dílny i údržby. Tyto činnosti a analýzy vedou k optimalizaci nákladů na zařízení. 6/13

7 4.5 Program tréninku a vzdělávání Jde o integrální součástí autonomní údržby, kdy si obráběči, operátoři i pracovníci údržby zvyšují dovednosti a zručnosti při diagnostice, údržbě a změnách nástrojů (SMED). Obr. 4 Základní kameny TPM TPM Program tréninku a vzdělávání Program autonomní údržby Systém údržby a informační systémy Program zvyšování OEE Program plánované údržby 5. Příznivý/Nepříznivý vliv obsluhy na výrobní zařízení Faktory které zapříčiňují nevyhovující stav obráběcího stroje můžou mít různé příčiny. Samozřejmě, že je jich řada, které jsou mimo působnost jako operátora, tak obrobny. Jsou jimi například níže uvedené. Nevhodná volba a určení stroje pro danou operaci, výrobu Nevhodné konstrukční parametry stroje Nedostatečný systém údržby Nedostatečná příprava výroby používání nevhodných přípravků Používání nevhodných nástrojů levné, mimo životnost Používání neoriginálních a nevhodných náhradních dílů při výměně součástek Nevyhovující pracovní podmínky na obrobně od neznalosti po nezajištění Změny pracovních podmínek Používání nestandardního materiálu nekvalitní, odchylky, nestabilní parametry materiálu Nevhodné plánování s častou výměnou časté zásahy do stroje Oddalování servisních úkonů Nestabilní dodávka energie, výpadky V čem může obráběč mít nevhodný vliv na stroj? Odpověď je v šesti druzích velkých ztrát. 1. Výroba zmetků a jinak neshodných výrobků, například i z nevhodného materiálu. 2. Nevyužívání výkonu. 3: Časté zastavování stroje (měření, kontroly). 4. Časté přeseřizování obráběcího stroje, úprava parametrů opracování, zdlouhavé výměny nástrojů, programování CNC strojů. 5. Poruchy stroje, neplánované prostoje zásahy do stroje, opomenutí údržby atd. 6. Snížený výkon při náběhu, opatrná práce. Častými příčinami poruch obráběcího stroje je znečištění, úniky provozních kapalin, velké vibrace, nesprávné a/nebo nedostatečné mazání, uvolňování dílů, součástek. Obráběč by měl vědět jaká maziva má používat a kde je aplikovat. Měl by pravidelně kontrolovat průtok maziv. Každý operátor, obráběč by měl být schopen podle zvuku (pískot, 7/13

8 těžký chod, dunění) a podle hmatu (vibrace, nadměrný ohřev míst) poznat, diagnostikovat blížící se abnormální stavy. Pokud nastanou úniky kapalin, odpadávání dílů, součástek, vypínání systému, náhlé vypnutí obráběcího stroje měl by okamžitě reagovat, zasáhnout a informovat jak pracovníka útvaru údržby, tak mistra či jiného nadřízeného. Hlavní a jiné nouzové vypínače by měly být vždy bezproblémově přístupné. 6. Vliv obsluhy na příčiny poruch strojů Jedním ze zdrojů příčin poruch strojů může být lidský faktor, tedy sám operátor jako obsluha obráběcího stroje. Pokud se pomine záměr, snaha poškozovat zaměstnavatele, pak záporný vliv operátora stroj může vyplývat z následujících příčin. Nedostatečná kvalifikace operátora Nedostatečné zaškolení operátora na konkrétní stroj V obou výše uvedených případech to může být v rámci zastupování, kdy je druhý pracovník nedostatečně, či vůbec, na obsluhu konkrétního obráběcího stroje proškolen, případně se často jedná o práci brigádníků. Neznalost návodu k obsluze Například je k dispozici jen cizojazyčný návod k obsluze v jazyce pro obráběče neznámém a český manuál je u vedoucího útvaru údržby či jiného nadřízeného ve firmě. Práce ve stresu, pod tlakem Typický problém lidského faktoru, kdy se obráběč nevěnuje vnímání abnormalit stroje, ale primárně například řeší vztahy na dílně, nedostatky komunikace ve firmě atd. Podcenění údržby stroje Neprovádění kroků údržby Zde bývá důvodem k takovému neprovádění, nebo odbývání denní údržby a ošetřování stroje to, že činnost není zahrnuta do normy výkonu, není na ni vymezen čas během směny. Nevhodné nastavování podmínek stroje Neprovádí se vzorkování, validace strojírenského procesu, kdyby se nastavení charakteristik pro konkrétní výrobek (výkresové číslo výrobku) a operaci, mělo provádět. Přetěžování stroje, práce v nevyhovujícím režimu, rychlé opotřebování stroje Například často je zvyšována rychlost stroje, výkon zvyšováním otáček. Otáčky by se měly určovat ke každému produktu na základě výstupy z validace procesu během výroby referenčního kusu (vzorkování, prvního kusu). Je však dobré tento parametr otáček stroje optimalizovat. Optimalizace v tomto případě znamená využít nejvyšší potenciál stroje při zachování kvality. Nastavování vyšších otáček stroje je častým prohřeškem operátora. Příčinou může být řešení termínového problému při hrozbě nesplnění normy. Jako opatření se volí programy nebo aplikace k volbě optimálních podmínek při dodržení výkonu stroje. Vyřazování bezpečnostních prvků z funkce. Typicky česká (i slovenská) častá vlastnost operátora, obráběče, kdy se snaze o urychlování operace podřídí i bezpečnost u stroje. Bohužel je často trpěno jak mistry,,tak seřizovači. Obr. 5 Možný podíl obráběče na příčinách poruch stroje 8/13

9 Obráběč Neodpovědný operátor Poruchy z neprovedené údržby Nekvalifikovaná obsluha Opotřebení stroje přetěžováním Nedodržování pracovních podmínek stroje Nedodržování technologických podmínek 7. Zavádění TPM v podniku Implementace postupů totálně produktivní údržby provádí management firmy tam, kde ví, že se operátoři dokážou o své stroje a zařízení postarat. Impulzem pro zavedení nemusí být jen vysoké náklady na opravy a údržby, nízká produktivita a vysoká zmetkovitost, ale vůle firmy být efektivní a mít své náklady pod kontrolou. Není účelem tohoto školení řešit řízení projektu zavedení totálně produktivní údržby, ale bude naznačen obvyklý postup a omezení i ve vztahu na obráběče. 7.1 Postup zavádění TPM ve firmě Nejvíce pozornosti by se na začátku projektu mělo věnovat utvrzení managementu v tom, že jde o společný firemní cíl, který bude vedení podporovat zdroji. A na mysli nejsou jen zdroje finanční, ale i technické a především osobní angažovanost a podpora řídícího týmu a všech pracovníků, kteří se na projektu podílejí. Po rozhodnutí vedení by mělo nastat mohutné školení členů jmenovaného celofiremního týmu. Pro tento tým se musí vytvořit podmínky pro práci, na začátku se zaznamenává a vizualizuje původní stav na prvním provoze. Pro vytvoření TPM se stanoví cíle a ukazatele pro hodnocení. Ty se rozpracovávají po provedení prvního auditu TPM na provoze a analýzy zjištění. Po stanovení rozsahu prací řídící tým přijímá harmonogram pro zbytek implementace. Během ní provádí kontrolní schůzky a koordinuje postup. Průběžné výsledky a výstupy z jednotlivých aktivit je vhodné prezentovat a vizualizovat. To přispívá k motivaci jak týmu, tak obráběčů a operátorů. 7.2 Zkušební projekt aplikace TPM Provádí se jednom typickém firemním (výrobním) provoze, rozhodně ne největším, ale také ne nevýznamném. Po tomto pilotním zavedení se rozšiřuje TPM i s nově nabytými zkušenostmi po celé firmě. 7.3 Výstupy ze zavedeného systému TPM Výstupem ze zavedeného systému totálně produktivní údržby je pravidelné vyhodnocování nákladů na jednotlivé stroje z obrobny, pravidelné vyhodnocování prostojů jednotlivých strojů obrobny, průkazné a přesné vykazování nákladů na činnost údržby, zavedení vizuálního managementu údržby, zavedení jednoznačných, intuitivních a dostupných standardů pro mazání a provádění inspekčních prohlídek, snížení prostorů strojů, zavedení postupů autonomní údržby, určování potřeby náhradních dílů podle výsledků prováděných analýz, podpora pracovníků 9/13

10 údržby motivací, realizace účinné údržby po poruše, plnění pracovních popisů operátory a pracovníky. Na konci projektu se provede záznam dosaženého stavu a jeho porovnání s původním situací. 7.4 Autonomní údržba Zavádění autonomní údržby, jako jednoho z nejvýznamnějších prvků TPM, má sedm etap. První tři pomáhají určit základní podmínky strojů a zařízení, které jsou významné pro efektivní fungování autonomní údržby. Čtvrtá a pátá etapa klade důraz na důkladnou inspekci strojů a zařízení, včetně následné údržby a zavádí do prvků péče o zařízení standardizaci. U obráběčů se během těchto činností zvyšuje schopnost pozorného sledování a diagnostiky strojního zařízení. Již při těchto etapách by mělo dojít ve firmě ke značnému snížení poruch strojů. Poslední dvě etapy již v návaznosti na zavedený a funkční systém rozvíjí činnosti zlepšování při využití stále rozsáhlejších a důkladnějších znalostí a dovednosti operátorů, v našem případě obsluhy obráběcích strojů. 8. Zpracování návrhu pilotního projektu TPM V rámci zavedení autonomní údržby jako základu pro fungování totálně produktivní údržby se postupuje v sedmi krocích. Bude především upozorněno na činnosti a přínos obráběče jako obsluhy konkrétního strojního zařízení. 1. Počáteční čištění Obráběči se podílí na definování znečištění strojů a zařízení a označují zařízení kartičkami. Místo, případně stroj, s poruchou se označí červenou kartičkou s identifikací problému. Rovněž se zde v tomto kroku provede první velké čištění v rámci projektu zavedení TPM. Tato aktivita je provedena obráběčem s využitím dostupných prostředků. 2. Odstranění znečištění Členové dílenského týmu i s obráběčem u stroje provedou prohlídku a určí místa úniku znečištění. Tento zdroj znečištění je analyzován a určeno opatření k jeho odstranění. Zvláštní pozornost se věnuje těžko přístupným místům a místům, kde se standardně čištění neprovádělo. Pozornost se věnuje rozvodům, mazacímu systému, rozvodům vody, systému odvodu třísek. Mělo by být dosaženo perfektního očištění stroje, aby další aktivity probíhaly bez vazby na staré prohřešky v údržbě a čištění. 3. Zavedení standardů Členové dílenského týmu po seznámení s návodem pro obsluhu, předpisů pro obrobnu navrhují standard (předpis) pro čištění a mazání. Bezpodmínečně musí být členem týmu konkrétní obráběč jako uživatel a obsluha stroje, aby psychologicky převzal odpovědnost za plnění povinností v budoucnosti. Dalšími, kteří se na tvorbě standardů podílejí, jsou pracovníci útvarů údržby firmy. Působí jako odborní a zajištění provázanost definovaných činností na údržbářské úkony a návod k obsluze. Rovněž začínající obráběče seznamovat s pravidly mazání stroje. Při tvorbě standardu se již zvažuje zjednodušení mazacích postupů, zkrácení časů na mazání a doplňování maziv, zajištění lepší přístupnosti mazacích míst. Standard se tvoří jako jednoduchý intuitivní (návodný) předpis (nejlépe tzv. A4 předpis). 4. Příprava na kontroly 10/13

11 I v tomto kroku je důležitá spolupráce obráběčů s odborníky a členy týmu. Zaměřuje se totiž na rozvoj schopností obráběčů a operátorů provádět autonomní kontroly. Tyto kontroly mají odhalovat zavčas poškození strojů a abnormality. Činnosti se nejen specifikují, ale doslova a dopísmene trénují a školí. Prováděné úkony se musí stát základní dovedností obráběče. Používají se například týmová školení a tréninkové stroje. Nastavení a použití stroje, kontrolní body, místa mazání a čištění, problémová místa a uzly pak znají obráběči dokonale. 5. Zavedení autonomních kontrol V této fázi se dokončí standardy pro autonomní kontroly (prohlídky) tzn. Standard čistění a mazání Standard inspekce zařízení Standard údržby Na zařízení se navíc, je-li to vhodné, umístí značky a symboly, které zrychlí a umožní jejich provádění. Pracovníci obsluhující stroj i pracovníci útvaru údržby se školí v provádění kontrol a plánovaných úkonů. Získávají tak potřebnou zručnost a činnosti časově zkracují. 6.Zajištění organizace a pořádku Tento krok po zavedení předchozích rozšiřuje aktivity z dílny, obrobny na veškeré pracovní prostředí. Přitom se sleduje nejen udržovatelnost a funkčnost, ale i zajištění potřebné kvality výrobků, efektivita a produktivita práce a v neposlední řadě i bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Součástí této fáze je například i optimalizace uspořádání vybavení, po analýze se provede změna layoutu provozu. Další aktivity se zaměřují na používanou dokumentaci, dostupnost a aktuálnost vizualizace na provoze. Přemýšlí se i metrikám procesu a o tom, jaká data z procesu bude vhodné a potřebné zaznamenávat pro efektivitu firmy. 7. Zlepšování systému autonomní údržby Předcházející kroky dají obráběčům základ pro samostatné vykonávání rutinních drobných údržbářských zákroků, čištění a mazání. Obráběči udržují své strojní zařízení v dobrém technickém stavu, zároveň převzali odpovědnost i za zvýšení efektivity své práce a mohli tak dosáhnout vyšší kvality své odváděné práce. Tento základ je dále rozvíjen právě během sedmého kroku zavádění autonomní údržby. Jde vlastně o nastartování stabilních zlepšovacích procesů známých ze systému managementu kvality i v oblasti péče o výrobní zařízení. Zatímco první dva kroky byly mimořádnými a patrně těžko prosazovanými kroky, nyní se obdobné činnosti zahajují vždy, když je třeba. A již toto nastartování řešení abnormalit neprovádí celofiremní nebo dílenský tým, ale sami obráběči a další operátoři na dílně. Realizační pracovníci by měli být dostatečně vnímaví na podněty a dostatečně způsobilí navrhovat a řešit opatření. Takže nyní se abnormality odhalují a řeší okamžitě, diagnostika neshod a problémů je přirozenou součástí činnosti obráběče. Pokud se takto osvědčí autonomní údržba, na obráběče se postupně přenášejí další odpovědnosti a povinnosti. Jednou z nových činností může být spolupráce na zaznamenávání dat o provozu strojů jako základu pro další analýzy a optimalizaci procesu údržby. Tak se péče o strojní zařízení dostává na další vyšší stupeň. 11/13

12 Nadále pokračuje vzdělávání a trénink, rozšiřují se prostředky vizualizace a sleduje se trend ukazatelů auditů TPM. Tyto audity se nyní můžou prohlubovat a zaměřit se na větší detaily. Obr. 6 Vizualizace sedmi kroků zavedení autonomní údržby Zlepšování systému AÚ Role obráběče při zavádění autonomní údržby Celá aplikace programů totálně produktivní údržby včetně autonomní údržby je postavena na zapojení pracovníků firmy. Samozřejmě že nemůžou být opomenuti ani operátoři obráběcích strojů, obsluhující často základní výrobní prostředky firmy. Činnosti výše uvedené vyžadují zavedení účinného a širokého programu vzdělávání pracovníků. Těmto školicím aktivitám se nepodrobují nejen operátoři obráběcích strojů, ale i pracovníci dalších strojírenských profesí, kromě nich i pracovníci podnikových útvarů údržby, mistři, seřizovači, dokonce i ostatní pracovníci jako technologové, vedoucí středisek atd. Pracovníci obsluhující stroje se účastní všech sedmi etap zavádění autonomní údržby v různé míře. Na konci jejich zapojení do totálně produktivní údržby je ztotožnění s firemními záměry v oblasti péče o vybavení a snaha o udržení nízkých (nejlépe žádných) ztrát na vlastním pracovišti. Jedním z cílů totálně produktivní údržby je převod dílčí odpovědnosti za stav strojního zařízení z pracovníků útvaru podnikové údržby na vlastní operátory obsluhující stroj. Tím vzniká potřeba obsluhy znát při práci na stroji jeho aktuální technický stav. Prováděním kontrolních úkonů na strojním zařízení a denní drobnou péčí o ně se předchází mnoha příčinám poruch strojů. Role operátora (obráběče) tak získává na významu při zajištění provozuschopnosti vybavení. Vrcholovou aktivitou při kontrolních úkonech jsou samostatné inspekční prohlídky operátorů. Nemalou roli hraje péče o čistotu stroje. Zde je na místě připomenout aplikaci programu pořádku na dílně známá metoda 5S jako neopominutelný základ pro totálně produktivní údržbu. Obr. 7 Podíl obráběče na aplikaci autonomní údržby 12/13

13 Obráběč Operátor Čištění Kontrola stroje Znalost stavu stroje Drobné úkony údržby Optimální využití stroje Zahájení opatření, zásahu Literatura LÉTAL, T., Projekt zavedení TPM ve firmě Schlote, a.s., Zlín, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2009, Diplomová práce KRIŠŤÁK, J., kolektiv, TPM Totálne produktívna údržba, Žilina, IPA Slovakia KOŠTURIAK, J., FROLÍK, Z., Štíhlý a inovativní podnik, Praha, Alfa Publishing, 2006, ISBN: /13