VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

Transkript

1 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHOINŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILOVÉHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING SLOUPOVÝ JEŘÁB PRO MANIPULACI S LODĚMI MAST CRANE FOR SHIPS HANDLING BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE JAROSLAV JANDÁČEK Ing. PŘEMYSL POKORNÝ, Ph.D. SUPERVISOR BRNO 2014

2

3

4 ABSTRAKT, KLÍČOVÁ SLOVA ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá konstrukčním návrhem sloupového jeřábu pro manipulaci s loděmi.jeřáb s nosností kg je umístěn na betonovém molu, disponuje kladkostrojem a otáčecím ústrojím, zdvih z hladiny je 6000mm. Jedná se o návrhový výpočet jednotlivých částí jeřábu a kontrolní pevnostní výpočty. Cílem tohoto projektu je koncepce navrženého řešení a funkční výpočet celého zařízení. Nedílnou součástí práce je výkresová dokumentace. KLÍČOVÁ SLOVA Sloupový jeřáb, sloup, výložník, zdvihací ústrojí, otočné ústrojí, pevnostní výpočet, manipulace s loděmi. ABSTRACT This bachelor s thesis is aimed on construction design of jib crane for ships handling. Crane with capacity of load kg is placed on concrete pier in shipyard, it has electrical hoist and swivel mechanism, lift height from water level is mm. This is a design calculation of each part of the crane and control strength calculations. The aim of this project is the concept designed solutions and functional calculation of the whole device. An integral part of the thesis is drawing documentation. KEYWORDS Jib crane, collum, boom, hoist, swivel boom, strength calculation,ships handling. BRNO 2014

5 BIBLIOGRAFICKÁ CITACE BIBLIOGRAFICKÁ CITACE JANDÁČEK, J. Sloupový jeřáb pro manipulaci s loděmi. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, s. Vedoucí diplomové práce Ing. Přemysl Pokorný, Ph.D. BRNO 2014

6 ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že tato práce je mým původním dílem, zpracoval jsem ji samostatně pod vedením Ing. Přemysl Pokorný, Ph.D.a s použitím literatury uvedené v seznamu. V Brně dne 30. května Jaroslav Jandáček BRNO 2014

7 PODĚKOVÁNÍ PODĚKOVÁNÍ Rád bych zde poděkoval svému vedoucímu panu Ing. Přemyslu Pokornému Ph.D. za jeho ochotu, trpělivost, čas a věcné rady, při zpracovávání dané problematiky. BRNO 2014

8 OBSAH OBSAH Úvod Vymezení cílů zadání Rešerše existujících řešení Základní rozdělení Jeřáby s otočným sloupem Jeřáby s neotočným sloupem Zhodnocení a výběr vhodného řešení Rozbor jednotlivých částí jeřábu Sloup Výložník Podpěra Kladkostroj Pojezdové ústrojí Otočné ústrojí Ukotvení Nezbytné příslušenství Ovládání Doporučené příslušenství Výpočet zařízení Výběr parametrů klasifikace Výběr zatížení a kombinací zatížení Pravidelná zatížení Občasná zatížení Výjimečná zatížení Určení dynamických součinitelů Výpočet účinků zatížení Hmotnosti jeřábu Hmotnosti břemena zdvihu Zatížení způsobená zrychlením pohonů Zatížení větrem za provozu Zdvihání volně ležícího břemena Zatížení způsobená větrem mimo provoz jeřábu Zatížení při zkouškách Nárazové zatížení Nouzové zastavení BRNO

9 OBSAH 4.5 Výpočet kombinací zatížení Vyhodnocení kombinací zatížení Výpočet stability tuhého tělesa Vyhodnocení stability Kontrola ocelové konstrukce Navrhované profily konstrukce Statický rozbor Úplné uvolnění Sestavení podmínek statické rovnováhy Výsledné vnitřní účinky Vyhodnocení VVÚ Prokázání vzpěrné stability pružnosti Přetvoření konstrukce Kontrola normálové únavové pevnosti nosných prvků Kontrola výložníku při vychýlení lana Kontrola ostatních částí jeřábu Kontrola svarů Návrh a kontrola kotevních šroubů Návrh a kontrola ložiska výložníku Návrh a kontrola ložisek podpěry Kontrola rozběhu otočného mechanismu Dynamické účinky Statické účinky Závěr Seznam použitých zkratek a symbolů Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam příloh BRNO

10 ÚVOD ÚVOD Přístavy jsou v dnešní době nejexponovanějšími místy na světě. Ty největší, mezi které se řadí např. Shanghai, Rotterdam ročně odbaví stovky milionů tun nákladu. Aby mohli takové kapacity dosáhnout, musí být vybaveny řadou manipulačních zařízeních, kolejových tratí a perfektní logistikou. Doby, kdy dělníci nosili těžká břemena přes ohnutá záda a nakládali lodě někdy celé týdny, pominuly. V současnosti se veškerý spotřební materiál přepravuje tzv. kontejnerovou dopravou. Zavedení unifikace kontejnerů a začlenění do manipulačního procesu znamenali průlom v moderní době. Čas vykládání a zpětného naložení se značně snížil. Větší přístavy jsou rozděleny na doky dle materiálů, které jsou schopny odbavovat. Jako příklad je možné uvést přepravu ropy, dobytka, sypkých materiálů či volně ložený náklad.podle tohoto členění se mění i charakter manipulačních strojů, které mají svou určenou posloupnost. Jak už bylo zmíněno, tak zařízení je v tomto oboru velmi pestrá a různorodá škála a všechny tvoří důležité články v logistickém řetězci. Jedním takovým článkem jsou jeřáby, které představují jakousi spojku mezi hladinou a pevnou zemí. Mezi nejpoužívanější lze začlenit jeřáby portálové, mostové, mobilní a sloupové. V této bakalářské práci se zabývám funkčním návrhem otočného sloupového jeřábu pro manipulaci s loděmi, který bude umístěn u říčního toku v menším přístavu. BRNO

11 VYMEZENÍ CÍLŮ ZADÁNÍ 1 VYMEZENÍ CÍLŮ ZADÁNÍ Cílem této bakalářské práce je vytvořit koncept sloupového jeřábupro manipulaci s loděmi. Obsahem tohoto konceptu je rešerše existujících možností v dané problematice s ohledem na název práce.jeho výstupem je návrh vhodného řešení, které pokračuje funkčním výpočtem celého zařízení, výpočtem nosné konstrukce a návrhu jednotlivých komponent.navržené zařízení musí vyhovovat normám k tomu náležícím. Další výpočty se řídí pokyny vedoucího práce. Nedílnou součástí je výkresová dokumentace, která je zpracována softwarem Inventor Professional 2013, dílčí grafické náhledy softwarem AutoCad Kritická rešerše existujících řešení 2. Koncepce navrženého řešení 3.Návrh jednotlivých komponent 4. Pevnostní výpočet a funkční výpočet celého zařízení. 5.Výkresová dokumentace Zhodnocení cílů je sepsáno v závěru této práce. BRNO

12 REŠERŠE EXISTUJÍCÍCH ŘEŠENÍ 2 REŠERŠE EXISTUJÍCÍCH ŘEŠENÍ Sloupové jeřáby se skládají ze dvou hlavních částí - sloupu a výložníku. Výložník se otáčí okolo svislé osy sloupu a často ho lze i sklápět, takže jeho vztyčováním a sklápěním při otáčení dosáhne úplné plochy kruhu. Poloměr tohoto rozsahu se pak rovná maximálnímu vyložení. Výložník je tedy buď stavitelný nebo nemění svůj sklon vzhledem k ose sloupu a je na něj ve většině případů kolmý. Při tomto uspořádání ho tvoří plnostěnný profil po kterém se pohybuje kočka pro změnu vyložení. Při šikmém výložníku má jeřáb neměnné vyložení. 2.1 ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ Jeřáby se dají řadit podle více parametrů, v katalogu je lze nejčastěji hledat podle nosnosti, zdvihu a délky vyložení. Při zaměření na sloupové jeřáby se tyto zařízení dají dělit na dvě hlavní podkategorie. První lze kategorizovat dle možnosti přemisťování: pojízdné stacionární Druhou podkategorií dle konstrukčního provedení: s otočným sloupem s nehybným sloupem Tato práce se zabývá pouze druhou skupinou, jelikož jeřáb bude stacionární. 2.2 JEŘÁBY S OTOČNÝM SLOUPEM Otáčení je realizováno pohonem nebo ručně. Sloup je uložen pomocí dvou hlavních ložisek. Horní ložisko přenáší radiální síly a dolní i síly axiální. Do této kategorie se řadí derikové nebo nástěnné jeřáby. V případě nástěnných se využívá spíše plnostěnné konstrukce. Jeřáby nástěnné Jsou konstrukčně nejjednoduššími manipulačními zařízeními. Horní ložisko je pevně připevněno ke stěně výrobní haly nebo její podpěrné konstrukce, dolní ložisko je umístěno v úrovni podlahy. Nosnost se pohybuje od 1 t do 3 t se zřetelem na únosnost stěny, na kterou je připojen. Výložník je možné otáčet v rozsahu 180, při umístění na rozích až 270. Obr. 1Nástěnný jeřáb [18] BRNO

13 REŠERŠE EXISTUJÍCÍCH ŘEŠENÍ Derikové jeřáby Mají horní část kotvenou vzpěrami či lany. V tomto konstrukčním uspořádání je výložník spojen pevně či kloubově k patě otočného sloupu. Nosnost deriků se pohybuje od 3 t do 25 t a jejich vyložení může dosáhnout až 30 m. Sloup a výložník bývá podle potřeb nahrazen příhradovou konstrukcí.pata sloupu bývá uložena kulovým litinovým čepem a někdy v kombinaci s axiálním kuličkovým ložiskem.využívají se jako překládací jeřáby v železniční i silniční dopravě nebo jako montážní zařízení. 2.3 JEŘÁBY S NEOTOČNÝM SLOUPEM U těchto jeřábů je sloup pevně spojen se zemí a to kotevními šrouby do betonového základu.otočnou část je možné vidět ve dvou provedeních - výložníkem šikmým (sklápěcím) a vodorovným. Obr. 2Derikový jeřáb [17] Jeřáb se sklápěcím výložníkem Existují rozpory v zařazení tohoto jeřábu, neboť horní část sloupu je otočná. U tohoto typu je výložník otočně uložen k plnostěnnému profilu sloupu, ovšem není to zcela pravidlem. V jednodušších aplikacích, kde jeřáb je využíván jako překládací manipulační prostředek může být výložník spojen pevně s otočnou částí sloupu. Obr. 3Jeřáb se sklápěcím výložníkem [20] BRNO

14 REŠERŠE EXISTUJÍCÍCH ŘEŠENÍ Sloupový jeřáb s vodorovným výložníkem Výložník v tomto případě je spojen s hlavou sloupu pomocí čepu v ložisku, okolo kterého se otáčí.pro optimálnější přenos napětí, způsobeného zatížením od břemene je k výložníku přivařena podpěra.sloup je vybaven opěrným kroužkem, po kterém se pohybuje spodní část podpěry opatřená ložisky. Tyto ložiska se tedy po nákružku odvalují. Obr. 4Sloupový jeřáb s vodorovným výložníkem [19] Sloupový jeřáb se šikmým výložníkem Sloup se vyrábí z dutého nebo plného profilu, který je kotven k základové desce. Příčník je uložen ložisky v horní části (radiální, axiální). Ve spodní části je možné použít valivého či kluzného ložiska. U jeřábů s vyšší nosností se využívá protizávaží.vyložení tohoto zařízení je neměnné. Obr. 5Sloupový jeřáb se šikmým výložníkem [20] BRNO

15 REŠERŠE EXISTUJÍCÍCH ŘEŠENÍ 2.4 ZHODNOCENÍ A VÝBĚR VHODNÉHO ŘEŠENÍ Při výběru vhodného zařízení vycházím ze zadaných podmínek pro tuto práci.jeřáb bude pracovat v přístavním prostředí nebo u říčního toku a bude umístěn na betonové molo. S přihlédnutím na nosnost 1000 kg a zdvih 6 m od hladiny vycházím z předpokladu, že jeřáb bude manipulovat s loděmi v případě přípravy na zimu či opravy částí pod čarou ponoru. Z toho nepřímo plyne požadavek na prostor kolem otočného jeřábu pro umístění lodě na stojan či dopravní zařízení na převoz. Jako nevhodné řešení vidím ve volbě derikového jeřábu. Kotevní potřeby by přeurčily výhody této možnosti volby. Podobný případ platí i pro nástěnný jeřáb. Pro výběr je tedy nutné použít jeden z jeřábů s neotočným sloupem. Všechny vyhovují potřebným předpokladům. Jeřábu se sklápěcím příčníkem je v přístavech využíváno při větších hmotnostech břemen, protože naklopením výložníku může přenést podstatnou část zatížení do stojné části. Jsou také využívány na obchodních lodích typu bulk carrier 1, kdy sklopením do vodorovné polohy příčníků umožní vzájemné provázání jeřábů mezi sebou, pro zajištění bezpečnosti na volném moři.jako konstrukčně nejjednodušší se projevuje jeřáb s vodorovným výložníkem (Obr. 4) a šikmým výložníkem (Obr. 5). Jako vhodnější se jeví jeřáb se schopností měnit své vyložení, ať už pohybem kočky či sklápěnímpro potřeby lepší manipulace s břemenem. Proto byl vybrán sloupový jeřáb s vodorovným výložníkem, se kterým bude dále uvažováno. 1 obchodní loď převážející volně ložený náklad BRNO

16 ROZBOR JEDNOTLIVÝCH ČÁSTÍ JEŘÁBU 3 ROZBOR JEDNOTLIVÝCH ČÁSTÍ JEŘÁBU Jeřáb se bude nacházet ve volném prostoru, neuvažuji tedy žádné překážky při otáčení. Pro dosažení maximálního manipulačního rozsahu jsem zvolil propřístavní prostředí rozsah otáčení 360. Pohyb ramene zprostředkovává otočné ústrojí (motor se šnekovou převodovkou) namontované na krajní části výložníku u osy rotace. El. energie pro otočné ústrojí a kladkostroj je přiváděna pomocí kroužkového sběrače. Maximální zdvih hladiny způsobený například regulací vodního toku je roven minimálnímu zdvihu jeřábu. 3.1 SLOUP Obr. 6 Rozbor konstrukce jeřábu Sloup (Obr. 6, poz. 1) je vyroben z hladké bezešvé trubky. V patní části je přivařena ocelová patka z plechu opatřená žebrováním. Přibližně ve ¾ sloupu je umístěn opěrný kroužek. V horní části sloupu je přivařen plech pro přišroubování ozubeného věnce sloužící k přenosu točivého momentu z otáčecího ústrojí. Tento ocelový plech slouží i jako ložiskové pouzdro. Tyto části byly vybrány z katalogu firmy Ferona a.s. BRNO

17 ROZBOR JEDNOTLIVÝCH ČÁSTÍ JEŘÁBU 3.2 VÝLOŽNÍK Výložník (Obr. 6, poz. 2) je vyroben z IPE profilu, slouží zároveň jako pojezdová dráha pro zdvihací zařízení. K profilu je přivařen čep určený pro rotaci ramene a podpěra svařená ze soustavy plechů. Na rameni u osy rotace je přišroubováno otáčecí ústrojí (motor se šnekovou převodovkou).profil byl vybrán z katalogu Ferona a.s. 3.3 PODPĚRA Podpěra(Obr. 6, poz. 3) je svařenec soustavy plechů (skříňový nosník). 3.4 KLADKOSTROJ Ze zadaných hodnot a z nutných předpokladů byl vybrán elektrický řetězový kladkostroj(obr. 6, poz. 4)s elektrickým pojezdem značky ABUS z katalogu firmy ITECO s.r.o.nesoucí označení ABUCompact GM /EF14. Tento kladkostroj má dvourychlostní zdvih a nosnost 1000 kg. Dráha háku bude navýšena za příplatek od výrobce na 8000 mm. Vysvětlivky k typovému označení zdvihového mechanismu dle [12]: GM... konstrukční řada 4... velikost modelu nosnost kg 5... rychlost hlavního zdvihu 2... zátěžové prameny 3.5 POJEZDOVÉ ÚSTROJÍ Obr. 7Kladkostroj ABUS [12] Součástí kladkostroje je pojezdové ústrojí. Pojezdové ústrojí je dvourychlostní s elektromechanickou kotoučovou brzdou. Pojezdové ústrojí má nastavitelnou část valivých elementů pro potřebnou šířku příruby IPE profilu. Společně s kladkostrojem tvoří sestavu s třídou krytí IP 55. BRNO

18 ROZBOR JEDNOTLIVÝCH ČÁSTÍ JEŘÁBU Vysvětlivky k typovému označení pojezdu dle [12]: EF... druh konstrukce (elektrický pojezd) 14...konstrukční velikost 3.6 OTOČNÉ ÚSTROJÍ Obr. 8Pojezdové ústrojí [12] Při volbě otočného ústrojí (Obr. 6, poz. 5)je nutné brát v úvahu normu [5,str. 27]. Norma rozlišuje tlak větru, při kterém jeřáb ještě může pracovat. Dále tlak větru, při kterém jeřáb nepracuje a je nutné ho zajistit proti samovolnému pohybu. Z těchto důvodů volím šnekovou převodovku s čelní předstupněm firmy NORD s označením SK L/4. Výstupní hřídel pohonu je osazen pastorkem, který spoluzabírá s ozubeným věncem umístěným na sloupu. Má dynamickou účinnost 47%, takže zároveň slouží i jako zajištění výložníku proti samovolnému otočení. 3.7 UKOTVENÍ Podkladní plocha odpovídá betonovému molu(obr. 6, poz. 6)v přístavu.v některých případech betonový základ není nutný při použití ocelové roznášecí desky přivařené k patě sloupu, kotvená k betonové podlaze. Tato metoda je praktická díky rychlé montáži, nevýhodou je omezení operátora jeřábu při práci v kotevním prostoru. Jeřáb v této práci bude ukotven na patce s dírami, která bude přivařena ke sloupu. Zároveň bude spodní část opatřena žebrováním. 3.8 NEZBYTNÉ PŘÍSLUŠENSTVÍ Obr. 9Pohon otočného ústrojí [11] Kroužkový sběrač, gumové koncové dorazy, shrnovací kabelové vedení, křížový spínač, svorková skříň a další elektrické příslušenství. BRNO

19 ROZBOR JEDNOTLIVÝCH ČÁSTÍ JEŘÁBU 3.9 OVLÁDÁNÍ Rádiové ovládání Mini-RC firmy ABUS umožňuje dvoustupňové ovládání zdvihu. Celé zařízení se skládá z lehkého ručního vysílače s bateriemi. V rozšířené funkci je ovladač schopnen ovládat elektrický pojezd kočky. [12] 3.10 DOPORUČENÉ PŘÍSLUŠENSTVÍ Obr. 10Mini-RC ovládání [12] Pro manipulaci s loděmi, tedy s břemenem, jehož poměr délky a šířky je znatelný je doporučeno jako doplňkové vybavení jeřábová traverza. Traverza umožní snadnější a bezpečnější manipulaci.tato traverza umožňuje stavitelnost břemena. Obr. 11Stavitelná jeřábová traverza [21] Pro potřeby operátora jsou dalšími prvky vybavení třmenyjeřábové popruhy a hák, který bývá součástí kladkostroje. BRNO

20 VÝPOČET ZAŘÍZENÍ 4 VÝPOČET ZAŘÍZENÍ Výpočet je řízen dle příslušných platných norem, kde je stanoven výběr parametrů klasifikace a následně výběr kombinací zatížení. Na základě těchto vstupních informací se dospěje k maximálním hodnotám silových účinků zvolené kombinace zatížení, podle kterých bude výpočet pokračovat kontrolou zvolených konstrukčníchprvků. Dále bude prokázána stabilita tuhého tělesa. 4.1 VÝBĚR PARAMETRŮ KLASIFIKACE Provozní parametry jsou vybrány podle[7] a použity jako základ návrhu[1]. Pro jeřáb sloupový s otočným výložníkem. Celkový počet pracovních cyklů Počet pracovních cyklů je součet pracovních cyklů všech různých pracovních úloh, které jeřáb vykonává během celé návrhové životnosti. [5, str. 39] Přístavní jeřáby - třída U 5 [5, tab. A.2] C = Součinitel spektra zatížení Součinitel spektra zatížení je parametr pro určení různých užitečných břemen, se kterými se manipuluje během pracovních cyklů. [5, str. 40] Přístavní jeřáby - třída Q 2 [5, tab. A.4] kq = 0,125 Klasifikace mechanismu zdvihu Vyjadřuje rozsah, ve kterém se provádí průměrný pohyb mechanismu zdvihu v pracovním cyklu. [5, str. 41] Třída zdviháníd lin 5 [5, tab. A.5] X lin = 20m Klasifikace mechanismu otáčení Vyjadřuje rozsah, ve kterém se mechanismus otáčení průměrně pohybuje v pracovním cyklu a je vyjádřen průměrným úhlovým přemístěním. [5, str. 43] Třída otáčení D ang 4 [5, tab. A.8] X ang = 180 BRNO

21 VÝPOČET ZAŘÍZENÍ 4.2 VÝBĚR ZATÍŽENÍ A KOMBINACÍ ZATÍŽENÍ Základní kombinace zatížení, která jsou rozdělena do kategorií na pravidelná, občasná a výjimečná se pro výpočet se vybírají dle [7] PRAVIDELNÁ ZATÍŽENÍ Účinky při zdvihání a gravitační účinky působící na hmotnost jeřábu Setrvačné a gravitační účinky působící svisle na břemeno zdvihu Zatížení způsobená zrychlením všech pohonů jeřábu OBČASNÁ ZATÍŽENÍ Zatížení způsobená větrem za provozu Ostatní zatížení způsobená např. námrazou, sněhem nebo změnami teploty jsou zanedbatelné a není nutné je brát v úvahu VÝJIMEČNÁ ZATÍŽENÍ Zatížení způsobená zdvihem ležícího břemena při použití maximální rychlosti zdvihu Zatížení způsobená větrem mimo provoz Zatížení při zkouškách Zatížení způsobená silami na nárazníky Zatížení způsobená nouzovým zastavením 4.3 URČENÍ DYNAMICKÝCH SOUČINITELŮ Pro stanovení hodnoty účinku zatížení (viz. kap. 4.2) je nutné stanovit dílčí dynamické součinitele. Dynamický souč. zdvihání a pro účinky tíhy, které působí na hmotnost jeřábu Při zdvihání břemena ze země nebo při uvolnění břemena se musí zohlednit účinky vybuzení kmitání konstrukce jeřábu. Hmotnosti jeřábu nebo jeho části třídy MDC1 2 se vynásobí součinitelem 1.[7, str. 13] 1 = 1 + δ = 1 + 0,05 = 1,05 (4.1) kde: [-] hodnota 0 δ 1 závisí na konstrukci jeřábu a je určena Třída MDC1 Jeřáby nebo části jeřábů, u kterých zatížení způsobená gravitačním účinkem na hmotnosti různých částí jeřábu nepříznivě zvyšují výsledné účinky zatížení.[7,str. 28] 2 Anglicky Mass Distribution Class BRNO

22 VÝPOČET ZAŘÍZENÍ Dynamický souč. pro účinky setrvačnosti a tíhy při zdvihání ležícího břemena Při zdvihání volně ležícího břemena se musí zohlednit účinky kmitání, které se při tom vyvolají.vynásobením gravitačních sil, působících na hmotnost břemena zdvihu, součinitelem 2.[7,str. 13] 2 = 2min + β 2 v = 1,1 + 0,34 0,083 (4.2) 2 = 1,13 kde: β 2 [-] výraz používaný pro výpočet 2 pro příslušnou zdvihovou třídu HC2[7,str.14] 2min [-] výraz používaný pro výpočet 2 pro příslušnou zdvihovou třídu HC2[7,str. 14] v h [ms -1 ] rychlost zdvihu pro příslušnou třídu typu pohonu HD1 Zdvihová třída HC2 Určena dle doporučené kategorie zatížení - vykládací jeřáby, otočné se změnou vyložení s vodorovným pohybem břemene, při provozu s hákem[9, str. 41]. Třída typu pohonu HD1 Mikrozdvih není k dispozici nebo je možné zahájit pohon zdvihu bez jeho použití. [7, str. 14] Dynamický souč. pro zatížení způsobená akcelerací pohonu jeřábu Zatížení způsobená na jeřábu působením hnacích sil při zrychlení nebo brzdění. [7, str. 18] kde: 5 = 1,3 5 [-] hodnota 1 5 1,5pro pohony bez rázů při zpětném chodu nebo tam, kde zpětné rázy nevyvolávají dyn. síly a kde jsou pozvolné změny sil[7, str. 18] Dynamický souč. zkušebního břemena Zatížení při zkouškách se použijí pro jeřáb v jeho provozním nezměněném provozním uspořádání. Zkušební zatížení se vynásobí součinitelem 6. [7, str. 26] a) dynamické zkušební zatížení b) statické zkušební zatížení 6D = 1,025 6S = 1 Pro výpočet účinku se použije hodnota statického zkušebního zatížení. BRNO

23 VÝPOČET ZAŘÍZENÍ Dynamický souč. pro zatížení při nárazu na nárazníky Pokud jsou používány nárazníky, pak se pro posouzení pružných účinků vynásobí síly, vznikající při kolizi (nárazu), počítané při analýze tuhého tělesa, součinitelem 7. [7, str. 26] kde: 7 = 1,6 7 [-] hodnota odpovídá použití nárazníků s obdélníkovým průřezem[7, str. 26] 4.4 VÝPOČET ÚČINKŮ ZATÍŽENÍ Tyto výpočtyse uspořádají do skupin zatížení, ze kterých bude vybrána kombinace s největším zátěžovým účinkem. Podle této skupiny se provede také pevnostní kontrola ocelové konstrukce HMOTNOSTI JEŘÁBU Zatížení způsobená buzením částí jeřábu při zdvihání: [7, str. 13] K 1 = m P + m K + m IPE g = ,81 = 3575 N (4.3) kde: K 1 = 3575 N m P [kg] hmotnost podpěry m K [kg] hmotnost kladkostroje s pojezdem m IPE [kg] hmotnost výložníku HMOTNOSTI BŘEMENA ZDVIHU Uvažuje se břemeno zdvihu, hmotnost prostředků pro uchopení jsou zanedbatelné: [7, str. 13] K 2 = m g = ,81 K 2 = 9810 N (4.4) ZATÍŽENÍ ZPŮSOBENÁ ZRYCHLENÍM POHONŮ Od zrychlení pohybu pojezdu kladkostroje se zavěšeným břemenem:[7, str. 17] K 3 = m + m K a p = ( ) 0,33 = 357 N (4.5) K 3 = 357 N kde: a p [ms -2 ] maximální zrychlení pohonu pojezdu a p = v Pmax 1 = 0,33 1 = 0,33 ms 1 (4.6) Zrychlení pojezdu na maximální rychlost za 1 vteřinu. kde: BRNO

24 VÝPOČET ZAŘÍZENÍ v Pmax [ms -1 ] maximální rychlost pojezdu ZATÍŽENÍ VĚTREM ZA PROVOZU Předpokládá se, že působí kolmo k podélné ose jeřábu:[7, str. 18] K 4 = q 3 c A = q 3 c SL A SL + q(3) c IPE A IPE + q(3) c P A P (4.7) K 4 = 250 0,82 1, , ,36 = 1287 N K 4 = 1287 N kde: Prvek c [-] A [m 2 ] Sloup 0,82 1,782 Výložník 2 1,485 Podpěra 2 0,36 q(3) [Nm -2 ] tlak větru pro obvyklý stupeň větru[7, str. 19] c [-] aerodynamický součinitel pro celkové břemeno ve směru rychlosti větru[7, příl. A] A [m 2 ] charakteristická plocha uvažovaného prvku ZDVIHÁNÍ VOLNĚ LEŽÍCÍHO BŘEMENA Dynamické účinky, vznikající při přenášení volně položeného břemena:[7, str. 23] K 5 = m g = ,81 (4.8) K 5 = 9810 N ZATÍŽENÍ ZPŮSOBENÁ VĚTREM MIMO PROVOZ JEŘÁBU K 6 = q z c A = q z c SL A SL + q(z) c IPE A IPE + q(z) c P A P (4.9) kde: K 6 = 590 0,82 1, , ,36 K 6 = 3040 N q(z) [Nm -2 ] tlak větru mimo provoz jeřábu[7, str. 24] q z = 0,5 ρ V v(z) 2 = 0,5 1,25 30,7 2 = 590 Nm 2 (4.10) kde: v(z) [Nm -2 ] ekvivalentní statická rychlost větru mimo provoz[7, str. 24] v z = f rec z 10 kde: 0,14 + 0,4 vref = 0, f rec [-] součinitel závislý na době návratu[7, str. 24] z [-] výška nad úrovní terénu [7, str. 24] v ref [-] referenční rychlost bouřlivého větru[7, str. 24] 10 0,14 + 0,4 24 = 30,7 ms 1 (4.11) BRNO

25 VÝPOČET ZAŘÍZENÍ ZATÍŽENÍ PŘI ZKOUŠKÁCH Hmotnost zkušebního břemena je stanoveno normou: [7, str. 26] a) dynamické zkušební zatížení F dyn = m dyn g = ,81 = N (4.12) b) statické zkušební zatížení F stat = m stat g = ,81 (4.13) K 7 = F stat = N Pro posouzení kombinace bude zvoleno statické zatížení NÁRAZOVÉ ZATÍŽENÍ Způsobené nárazem pojezdu kladkostroje na koncové dorazy. E k = 0,5 m + m k v 2 Pmin = 0, ,083 2 = 3,7 J (4.14) v Pmin = 0,083 ms 1 kde: v Pmin [ms -1 ] minimální rychlost pojezdu Jelikož pojezd bude opatřen křížovým spínačem, který umožní zpomalení kočky před nárazem na koncový doraz, vychází se z nižší sekundární rychlosti. Z katalogu firmy [10] jsou zvoleny nárazníky, které pohltí tuto energii. Pro tuto energii a nárazník je odpovídající nárazová síla rovna: K 8 = 1400 N NOUZOVÉ ZASTAVENÍ Při nouzovém zastavení jsou největší účinky vyvolány náhlým zastavením pojezdu: K 9 = m + m K a p = ( ) 0,33 = 357 N (4.15) K 9 = 357 N 4.5 VÝPOČET KOMBINACÍ ZATÍŽENÍ Tabulka kombinací zatížení je zobrazena v příloze této práce VYHODNOCENÍ KOMBINACÍ ZATÍŽENÍ Z výstupních hodnot těchto skupin lze říci, že nejnepříhodnějšího zátěžového účinku se dosáhne při kombinaci A1. V následující kapitole se hodnoty kombinace A1 dosadí do matematických vztahů pro kontrolu ocelové konstrukce. Tedy skutečné silové účinky se vynásobí příslušnými koeficienty 1, 2 a dílčím součinitelem bezpečnostiγ p. BRNO

26 VÝPOČET ZAŘÍZENÍ Vynechané kombinace zatížení A2-nezahrnut součinitel 3, neuvažuje se uvolnění části břemena jako obvyklá prac. činnost A4 - zanedbatelná kombinace B2 - nezahrnut součinitel 3, neuvažuje se uvolnění části břemena jako obvyklá prac. činnost B4 - zanedbatelná kombinace B5 - zanedbatelná kombinace C2 - nezahrnut součinitel w, neuvažuje se zavěšené břemeno v době mimo provoz jeřábu C5 - neuvažuje se sklápění jeřábu C7 - při selhání mechanismů nedojde k zásadním vlivům na ocelovou konstrukci C8 - neuvažují se účinky vyvolané seizmickým buzením C9 - zanedbatelný účinek Další nezahrnuté U pravidelných zatížení od účinků zrychlujících pohonů (mimo zdvihu) se neuvažuje 5, protože zde není další pohon, který by zásadně ovlivnil kombinaci zatížení. 4.6 VÝPOČET STABILITY TUHÉHO TĚLESA Tabulka kombinací pro prokázání stability tuhého tělesa je zobrazena v příloze této práce VYHODNOCENÍ STABILITY Z výstupních hodnot těchto skupin lze říci, že nejnepříhodnějšího zátěžového účinku se dosáhne při kombinaci C3. Jelikož je součet svislých sil menší než součet svislých sil kombinace zatížení A1, podle které byla provedena kontrola ocelové konstrukce, můžeme říci, že je prokázána stabilita tuhého tělesa. BRNO

27 KONTROLA OCELOVÉ KONSTRUKCE 5 KONTROLA OCELOVÉ KONSTRUKCE Předběžným výpočtem byly stanoveny tyto průřezy jednotlivých profilů. 5.1 NAVRHOVANÉ PROFILY KONSTRUKCE Sloup Trubka bezešvá hladká kruhová,en 10220, rozměr 323,9x20 Materiál: S355J2H; obdobná Tab. 1Parametry sloupu [13] Vnější průměr D SL 323,9 mm Vnitřní průměr d SL 283,9 mm Tloušťka stěny t SL 20 mm Průřezový modul k libovolné ose ohybu Wo SL mm 3 Mez kluzu Re SL 355 MPa Hmotnost m SL 150 kg.m -1 Moment setrvačnosti sloupu J SL mm 4 Plocha průřezu S SL mm 2 Obr. 12 Profil sloupu Výložník Tyč průřezu IPE válcovaná za tepla, DIN , IPE 330 Materiál: S355J2, obdobná Tab. 2Parametry výložníku [14] Šířka příruby b IPE 160 mm Výška profilu h IPE 330 mm Tloušťka stojny s IPE 7,5 mm Tloušťka příruby t IPE 11,5 mm Průřezový modul k ose ohybu y W OYIPE mm 3 Průřezový modul k ose ohybu z W OZIPE mm 3 Mez kluzu Re IPE 355 MPa Hmotnost m IPE 49 kg.m -1 Moment setrvačnosti výložníku k ose ohybu x J IPE mm 4 BRNO

28 KONTROLA OCELOVÉ KONSTRUKCE Obr. 13 Profil výložníku Podpora Skříňový nosník svařený ze soustavy plechů Plech válcovaný za tepla, EN A-N, Materiál: S355J2+N, obdobná Tab. 3 Profil podpory Šířka plechu b P1 120 mm Výška plechu h P1 10 mm Šířka plechu b P2 280 mm Výška plechu h P2 10 mm Průřezový modul k ose ohybu x W OP mm 3 Mez kluzu Re P 355 MPa Hmotnost m P 61,6 kg.m -1 Obr. 14 Podpora výložníku BRNO

29 KONTROLA OCELOVÉ KONSTRUKCE 5.2 STATICKÝ ROZBOR Určení soustavy úplně zadaných a neúplně určených silových prvků a množiny neznámých nezávislých parametrů. [2, str. 134] Klasifikace vazeb A vetknutí ξ A = 3 B podpora ξ B = 1 C rotační vazba ξ C = 2 Určení pohyblivosti soustavy[2, str. 134] i = n 1 i v ξ i η i = i = 0 Těleso je uloženo nepohyblivě bez omezení deformačních parametrů. Určení množiny neznámých parametrů[2, str. 134] NP = F AX ; F AY ; M A ; F BX ; F CX ; F CY (5.2) µ F = 5; µ M = 1 µ i = µ = 6 (5.1) Určení počtu použitelných podmínek -obecné rovinné soustavy θ F = 4; θ M = 2 (5.3) θ i = θ = 6 Ověření nutné podmínky statické určitosti [2, str. 135] µ = θ (5.4) 6 = 6 µ M + µ r θ M (5.5) Podmínka statické určitosti je splněna. Úprava silových účinků dle kombinace A1 F = F γ p 2 = ,34 1,13 = N (5.6) F IPE = F IPE γ p 1 = ,22 1,05 = 2773 N (5.7) F P = F P γ p 1 = 726 1,22 1,05 = 930 N (5.8) F K = F K γ p 1 = 687 1,22 1,05 = 880 N (5.9) kde: BRNO

30 KONTROLA OCELOVÉ KONSTRUKCE γ P [-] dílčí součinitel bezpečnosti 5.3 ÚPLNÉ UVOLNĚNÍ Obr. 15Uvolnění členu 2 a SESTAVENÍ PODMÍNEK STATICKÉ ROVNOVÁHY Člen 2 - Sloup F X = 0 F BX + F AX + F CX = 0 F AX = F CX + F BX = = 0 N (5.10) F Y = 0 F CY + F AY F S = 0 F AY = F CY + F S = = N (5.11) M A = 0 M A + F BX a a 1 F CX a = 0 M A = F BX a a 1 + F CX a = M A = Nmm (5.12) BRNO

31 KONTROLA OCELOVÉ KONSTRUKCE Člen 3 - Výložník s podporou F X = 0 (5.13) F CX + F BX = 0 F CX = F BX = N F Y = 0 (5.14) F CY F o F p F IPE F K F = 0 F CY = F o + F p + F IPE + F K + F = = N M C = 0 (5.15) F p b 1 + F BX a 1 F IPE b T b 1 F b F K b = 0 F BX = F p b 1 + F IPE b T b 1 + F b + F K b a 1 F BX = F BX = N = VÝSLEDNÉ VNITŘNÍ ÚČINKY Člen 2 - Sloup Interval I 2 x I2 0; a 1 = 0; 1200 F X : (5.16) F CX + T I2 = 0 T I2 = F CX = N F Y : (5.17) F CY N I2 q SL x I2 = 0 N I2 = F CY q SL x I2 = , = 22264N M OI2 : (5.18) M OI2 + F CX x I2 = 0 M OI2 = ; 1200 M OI2 = 0; Nmm BRNO

32 KONTROLA OCELOVÉ KONSTRUKCE Intervalu II 2 x II2 a 1 ; a = 1200; 5500 F X : (5.19) F CX + T II2 F BX = 0 T II2 = F CX + F BX = = 0 N F Y : (5.20) F CY N II2 q SL x II2 = 0 N II2 = F CY q SL x II2 = , = 28593N M OII2 : (5.21) M OII2 F BX (x II2 a 1 ) + F CX x II2 = 0 M OII2 = ; ; 5500 M OII2 = ; Nmm N T M I II Obr. 16 Výsledné vnitřní účinky členu 2 Člen 3 - Výložník Intervalu I 3 x I3 0; b 3 = 0; 200 F X : (5.22) N I3 = 0 N BRNO

33 KONTROLA OCELOVÉ KONSTRUKCE F Y : (5.23) T I3 q IPE x I3 = 0 T I3 = q IPE x I3 = 0, = 123 N M OI3 : (5.24) M OI3 + q 2 IPE x I3 = 0 2 M OI3 = q 2 2 IPE x I3 0,615 0; 200 = 2 2 M OI3 = 0; Nmm Intervalu II 3 x II3 b 3 ; b + b 3 b 2 = 200; 4120 F X : (5.25) N II3 = 0 N F Y : (5.26) T II3 F F K q IPE x II3 = 0 T II3 = F + F K + q IPE x II3 = , = N M OII3 : (5.27) M OII3 + F x II3 b 3 + F K x II3 b 3 + q 2 IPE x II3 = 0 2 M OII3 = F x II3 b 3 F K x II3 b 3 q IPE x II , ; 4120 M OII3 = ; ; M OII3 = 12300; Nmm 2 Intervalu III 3 x III3 0; b 1 = 0; 200 F X : (5.28) N III3 = 0 N F Y : (5.29) T III3 q IPE x III3 = 0 T III3 = q IPE x III3 = 0, = 123 N M OIII3 : (5.30) M OIII3 q 2 IPE x I3 = 0 2 BRNO

34 KONTROLA OCELOVÉ KONSTRUKCE M OIII3 = q IPE x III ,615 0; 200 = 2 M OIII3 = 0; Nmm Intervalu IV 3 x IV3 b 1 ; b 2 +b 1 = 200; 380 F X : (5.31) N IV3 F CX = 0 N N IV3 = F CX = N F Y : (5.32) T IV3 + F CY F O q IPE x IV3 = 0 T IV3 = F CY F O q IPE x IV3 = , = N M OIV3 : (5.33) M OIV3 + F CY x IV3 b 1 F O x IV3 b 1 q IPE x IV3 2 M OIV3 = F CY x IV3 b 1 F O x IV3 b 1 q IPE x IV , ; 380 M OIV3 = ; ; M OIV3 = 12300; Nmm 2 2 Intervalu V 3 x V3 0; a 1 = 0; 1200 F X : (5.34) N V3 q P x V3 = 0 N V3 = q P x V3 = 0, = 930 N F Y : (5.35) T V3 + F BX = 0 T V3 = F BX = N M OIII3 : (5.36) M OV3 F BX x V3 = 0 M OV3 = F BX x V3 = ; 1200 M OV3 = 0; Nmm BRNO

35 KONTROLA OCELOVÉ KONSTRUKCE III IV II I V N T M Obr. 17Výsledné vnitřní účinky členu VYHODNOCENÍ VVÚ Z maximálních hodnot ohybových momentů daného intervalu se zjistí minimální hodnoty průřezů jednotlivých částí ocelové konstrukce. Jelikož parametry profilů již byly navrženy, provede se pouze jejich kontrola. Pro výpočet dovoleného napětí platí obecný vztah: ς OD = R e k kde: ; k = 2,5 (5.37) R e [MPa] je mez kluzu a závisí na materiálu prvku k [-] koeficient bezpečnosti a je volen pro celou ocelovou konstrukci Pro výpočet minimálního modulu průřezu v ohybu platí: BRNO

36 KONTROLA OCELOVÉ KONSTRUKCE W Omin = M O ς OD (5.38) Tab. 4Kontrola navržených profilů Navrhovaný profil Max. ohybové momenty [Nmm] Dovolené ohybové napětí [MPa] Min. modul průřezu v ohybu [mm 3 ] Modul průřezu v ohybu navrženého profilu [mm 3 ] Závěr Sloup M oii Vyhovuje Výložník M oii Vyhovuje Podpora M ov Vyhovuje 5.7 PROKÁZÁNÍ VZPĚRNÉ STABILITY PRUŽNOSTI Výpočet dle [4]. Poloměr setrvačnosti průřezu J SL S SL = i S = 19, i S = 107,6 mm (5.39) kde: J SL S SL [mm 4 ] moment setrvačnosti namáhaného průřezu [mm 2 ] plocha namáhaného průřezu Štíhlost prutu λ = l red = i S 107,6 λ = 102,3 (5.40) kde: l red [mm] redukovaná délka prutu l red = a μ s = (5.41) l red = mm kde: µ S [-] hodnota zatěžovacího stavu Štíhlost λ > 100, výpočet bude dále probíhat v oblasti vzpěru dle Eulera. BRNO

37 KONTROLA OCELOVÉ KONSTRUKCE Kritické napětí dle Eulera ς KR = π2 E λ 2 = π2 2, ,3 2 ς KR = 198 MPa (5.42) Maximální tlakové napětí ve sloupu ς DSL = N II2 S SL = , ς DSL = 1,49 MPa (5.43) Podmínka vyhovujeσ KR >>σ DSL. 5.8 PŘETVOŘENÍ KONSTRUKCE Pro přetvoření se uvažuje zatěžovací stav bez kombinací zatížení a bez navyšujících koeficientů. Pro zjednodušení výpočtu se vychází z vetknuté soustavy sloupu a výložníku. Ekvivalence přetvoření Obr. 18 Ekvivalence přetvoření Zatěžující síla pro výpočet zakřivení výložníku F V = F + F K = (m + m K ) g = ( ) 9,81 (5.44) F V = N Zatěžující moment pro výpočet zakřivení sloupu M V = F V b = (5.45) M V = Nmm BRNO

38 KONTROLA OCELOVÉ KONSTRUKCE Průhyb výložníku y IPE = F V b = 3 E J IPE 3 2, y IPE = 9,73 mm (5.46) Úhel natočení výložníku α IPE = F V b = 2 E J IPE 2 2, α IPE = 0,0035 (5.47) Průhyb sloupu y SL = M V a = 2 E J SL 2 2, y SL = 14 mm (5.48) Úhel natočení sloupu α SL = M V a = E J SL 2, α SL = 0,005 (5.49) Celkový průhyb y C = y IPE + y SL = 9, (5.50) y C = 23,73 mm Přijatelné imperfekce a natočení dle [8, tab. 13] Výložník y IPED = b 300 = y IPED = 13,66 mm y IPED y IPE (5.51) 13,66 9,73 α IPED α IPE (5.52) 0,21 0,0035 BRNO

39 KONTROLA OCELOVÉ KONSTRUKCE Sloup y SLD y SL (5.53) y SLD = a 300 = y SLD = 18,33 mm 18,33 14 α SLD α SL (5.54) 0,21 0,005 Vyhovuje, přetvoření je v mezích příslušné normy. 5.9 KONTROLA NORMÁLOVÉ ÚNAVOVÉ PEVNOSTI NOSNÝCH PRVKŮ Pro výpočet porovnání skutečného a dovoleného napětí platí: ς O = M O W O ς OC (5.55) Kontrolovaný profil Max. ohybové momenty [Nmm] Modul průřezu v ohybu navrženého profilu W o [mm 3 ] Hodnota napětí [MPa] Hodnota únavové normálové pevnosti [MPa] Závěr Sloup M oii Vyhovuje Výložník M oii Vyhovuje Podpora M ov Vyhovuje Hodnota únavové pevnosti [8, str. 60] 5.10 KONTROLA VÝLOŽNÍKU PŘI VYCHÝLENÍ LANA Síla vyvolaná vychýlením lana o 10 F Z = F + F K tan 10 = tan 10 (5.56) F Z = 2774 N Napětí v ohybu osy z: ς Z Z = M Z = F Z b = W OZIPE W OZIPE ς Z Z = 115 MPa (5.57) BRNO

40 KONTROLA OCELOVÉ KONSTRUKCE Napětí v ohybu osy y: ς Y Y = M OII3 = W OYIPE ς Y Y = 94 MPa (5.58) Celkové napětí ς V = ς Z Z + ς Y Y = (5.59) ς V = 209 MPa Podmínka únosnosti profilu ς V R eipe 209 MPa 355 MPa (5.60) Jelikož se za posouvající sílydosazovaly hodnoty navýšené o součinitele 1 a 2, společně s dílčím součinitelem bezpečnosti pro kombinaci namáhání A1, tak se podmínka únosnosti zobrazuje velmi dobře. BRNO

41 KONTROLA OSTATNÍCH ČÁSTÍ JEŘÁBU 6 KONTROLA OSTATNÍCH ČÁSTÍ JEŘÁBU 6.1 KONTROLA SVARŮ Kontrola svarů v nejdůležitějších místech ovlivňujících funkčnost jeřábu. Svar spojující podpěru a výložník Plocha účinného průřezu svaru [3, str. 516] S SVP = 1,414 z P b P1 + P2 = 1, (6.1) S SVP = 5656 mm 2 kde: z p [mm] tloušťka svaru Smykové napětí působící na svar od posouvajících sil τ P = F CX = S SVP 5656 τ P = 10,4 MPa (6.2) Smykové napětí působící na svar od momentů τ P = M ov5 e = J SVP τ P = 164,7 MPa (6.3) kde: e 1 [mm] Vzdálenost těžiště svaru od nejvzdálenější hrany e 1 = 2 P1 + P2 2 e 1 = 150 mm = (6.4) J SVP [mm 4 ] Celkový osový kvadratický moment účinného průřezu svaru [3, str. 514] J SVP = 0,707 z P J SVP = 0, ,7 (6.5) J SVP = mm 4 J SVP [mm 3 ] Jednotkový kvadratický moment účinného průřezu svaru [3, str. 514] J SVP = b P1 2 P1 + P P2 6 = J SVP = ,7 mm 3 (6.6) BRNO

42 KONTROLA OSTATNÍCH ČÁSTÍ JEŘÁBU Celkové smykové napětí působící na svar τ P = τ P 2 + τ P 2 = 10, ,7 2 (6.7) τ P = 165 MPa Svar spojující čep a výložník Plocha účinného průřezu svaru S SVČ = 1,414 z Č π d Č = 1,414 8 π 120 (6.8) S SVČ = 4270 mm 2 Smykové napětí působící na svár od posouvajících sil τ Č = F CX = S SVČ 4270 τ Č = 13,7 MPa (6.9) Výpočet dovolených napětí na svarový spoj Únosnost svaru [8, str. 31] f w,rd = α w f y 0,6 355 = γ m 1,1 f w,rd = 193,6 MPa (6.10) kde: f y [MPa] nejmenší hodnota meze kluzu spojovaných prvků α w [-] součinitel uvedený v [8, tab. 8] γ m [-] obecný součinitel spolehlivosti [8, str. 21] Kontrola únosnosti svarových spojů Výložník a podpěra f w,rd τ P 193,6 165 (6.11) Podmínka vyhovuje. Výložník a čep f w,rd τ Č 193,6 13,7 (6.12) Podmínka vyhovuje. BRNO

43 KONTROLA OSTATNÍCH ČÁSTÍ JEŘÁBU 6.2 NÁVRH A KONTROLA KOTEVNÍCH ŠROUBŮ Jeřáb bude kotven závitovými tyče, které budou současně tvořit kotevní koš, který bude součástí stavby. V závislosti k vzdálenosti bodu klopení na (Obr. 19) vyznačen červenou barvou, jsou vyrovnávací síly proměnlivé, jejich velikost se liší. Průměr šroubu bude dimenzován tak, aby jeden šroub unesl celou soustavu. Předběžně zvolené kotvení Závitová tyč 8.8 M22 Parametry: Průměr jádra tyče A Š = 340 mm 2 Smluvní mez kluzu R eš = 520 MPa Podmínka kotvení Obr. 19Návrh kotvení M A M STAB (6.13) M STAB M STAB = F Š l Š (6.14) F Š = M STAB = l Š 555 F Š = N BRNO

44 KONTROLA OSTATNÍCH ČÁSTÍ JEŘÁBU Kontrola pevnosti závitové tyče ς t = F š A Š ς DŠ ς t = ς t = 417 MPa (6.15) 417 MPa 520 MPa Podmínka vyhovuje. 6.3 NÁVRH A KONTROLA LOŽISKA VÝLOŽNÍKU Pro návrh je zvoleno soudečkové ložisko firmy SKF. Tyto ložiska jsou schopná přenášet velká radiální a současně i axiální zatížení. Toto ložisko se nalézá v bodě C. Frekvence otáčení je velmi nízká, návrh se bude řídit jen statickým výpočtem. Předběžně zvolené ložisko: Soudečkové ložisko CS2/VT143 [15] Parametry: Vnější průměr Vnitřní průměr Šířka ložiska D C = 115 mm d C = 75 mm B C = 40 mm Výpočtový součinitel Y 0 = 2,5 Dovolená statická únosnost C 0CD = N Ekvivalentní statické zatížení P ORC = F CY + Y 0 F CX = , (6.16) P ORC = N Základní statická únosnost C OC = s 0C P ORC = (6.17) C OC = N kde: s 0C [-] bezpečnost při statickém zatížení [1, str. 504] Kontrola únosnosti C 0CD > C OC N > N (6.18) Navržené ložisko vyhovuje. BRNO

45 KONTROLA OSTATNÍCH ČÁSTÍ JEŘÁBU 6.4 NÁVRH A KONTROLA LOŽISEK PODPĚRY Ložiska se nacházejí v bodě B a přenášejí zatížení způsobená hmotností břemena, výložníku a dalších účinků. Frekvence otáčení je velmi nízká, návrh se bude řídit jen statickým výpočtem. Předběžně zvolená ložiska: Kuličková ložiska RS1 [16] Parametry: Vnější průměr Vnitřní průměr Šířka ložiska D B = 110 mm d B = 70 mm B B = 20 mm Výpočtový součinitel X 0 = 0,6[1, str. 504] Dovolená statická únosnost C 0BD = N Ekvivalentní statické zatížení P ORB = X O F BX1 = 0, (6.19) P ORB = N kde: F BX1 [N] radiální síla působící na jedno ložisko (Obr.20) F BX1 = F BX cos 21 2 F BX1 = N = cos 21 2 (6.20) Obr. 20 Působení sil na opěrném kroužku BRNO

46 KONTROLA OSTATNÍCH ČÁSTÍ JEŘÁBU Základní statická únosnost C OB = s 0B P ORB = (6.21) C OB = N kde: s 0B [-] bezpečnost při statickém zatížení [STT 504] Kontrola únosnosti C 0BD > C OB N > N (6.22) Navržená ložiska vyhovují. 6.5 KONTROLA ROZBĚHU OTOČNÉHO MECHANISMU Pro rozběh mechanismu musí zařízení překonat statické a dynamické odpory proti pohybu DYNAMICKÉ ÚČINKY Moment setrvačnosti výložníku I IPE = 1 3 m IPE (b + b 3 ) 2 = (4,1 + 0,2)2 3 I IPE = 1356 kgm 2 (6.23) Moment setrvačnosti podpory I P = m P b 2 2 = 74 0,18 2 I P = 2,4 kgm 2 (6.24) Moment setrvačnosti kladkostroje I mk = m K b 2 = 70 4,1 2 I mk = 1176 kgm 2 (6.25) Moment setrvačnosti břemena I m = m b 2 = ,1 2 I m = kgm 2 (6.26) Redukovaný moment setrvačnosti 1 2 I RED ω 2 = 1 2 I IPE ω I P ω I m ω I mk ω 2 I RED = I IPE + I P + I m + I mk = , I RED = kgm 2 (6.27) BRNO

47 KONTROLA OSTATNÍCH ČÁSTÍ JEŘÁBU Dynamický moment k překonání dynamických odporů M KDYN1 = I RED α = ,016 M KDYN1 = 309 Nm (6.28) Moment vlivem větru za provozu Pro sílu vyvolanou vlivem větru na výložník platí: [6, str. 18] M KDYN2 = K VO b T b 1 = 520 2,25 0,2 M KDYN2 = 1066 Nm (6.29) kde: K VO [N] zatížení způsobené působením větru kolmo k podélné ose prvku K VO = ε S q(3) c IPE A IPE = 0, ,485 K VO = 520 N (6.30) Celkový dynamický moment M KDYN = M KDYN 1 + M KDYN2 = M KDYN = 1375 Nm (6.31) STATICKÉ ÚČINKY Nejvýraznější účinek je v bodě B, kde se odvalují ložiska po kruhovém prstenci okolo sloupu. Ostatní účinky jsou zanedbatelné. Valivý odpor M KSTAT = 2 F BX1 e = ,0005 (6.32) M KSTAT = 27 Nm kde: e [mm] součinitel valivého tření ocel - ocel Hodnota 2 vyjadřuje počet stykových ploch (počet kol). Moment potřebný k rozběhu otočného mechanismu M KC = M KSTAT + M KDYN = (6.33) M KC = 1412 Nm BRNO

48 KONTROLA OSTATNÍCH ČÁSTÍ JEŘÁBU Otočný mechanismus Šneková převodovka s čelním předstupněm SK L/4 [11] Parametry: Výstupní otáčky Výstupní výkon Výstupní kroutící moment n výst = 2,1 min 1 P výst = 0,37 kw M výst = 858 Nm Výstupní kroutící moment pro pohon otočného mechanismu M výst = M výst i m = (6.34) M výst = 1716 Nm kde: i m [-] převodový poměr mezi pastorkem a ozubeným věncem umístěném na sloupu Podmínka rozběhu otočného mechanismu M výst M KC 1716 Nm 1412 Nm (6.35) Navržený pohon otočného mechanismu vyhovuje. BRNO

49 ZÁVĚR ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo vytvořit koncept sloupového jeřábu pro manipulaci s loděmi. Navržené zařízení vyhovuje platným normám, které nabyly účinnosti po zrušení normy pro navrhování ocelových konstrukcí jeřábů ČSN :1990. Výstup aktuálních norem je podobný, nicméně jejich rozložením do více samostatných celků se orientace v nich značně znepřehlednila. 1. Kritická rešerše existujících řešení V kapitole 2 této práce byly vyčteny různé druhy sloupových jeřábů, jejich možnosti či příklady použití. Ze zadání neplynuly žádné zásadní požadavky na výběr zvoleného řešení. S nosností 1000 kg a zdvihem 6000 mm od hladiny lze prakticky využít jakýkoliv ze znázorněných typů. Hlavním hlediskem výběru byla konstrukční jednoduchost a praktičnost použití pro zvolené umístění jeřábu. Bylo voleno mezi jeřábem s neotočným sloupem s šikmým nebo vodorovným výložníkem, kde se jako vhodnější varianta projevil jeřáb s vodorovným výložníkem. 2. Koncepce navrženého řešení Jeřáb s neotočným sloupem kotvený na betonovém molu. Sloup je tvořen trubkovým profilem rozměru 323,9 mm x20 mm, výložník s rozsahem 360 otáčení je vyroben z profilu IPE 330, podpora výložníku je skříňový nosník svařený ze soustavy plechů tl. 10 mm.dodavatelem ocelových profilů je firma Ferona a.s. 3.Návrh jednotlivých komponent Všechny součásti umožňující pohyb jeřábu jsou poháněny elektrickou energií. Zdvih zajišťuje kladkostroj firmy ABUS s pojezdem, který se pohybuje po spodní přírubě IPE profilu. Tento pojezd je omezen koncovými dorazy. Otočný pohyb zajišťuje šneková převodovka s čelním předstupněm. Jak bylo zmíněno, jeřáb je schopen se otáčet o 360, převod elektrické energie pro kladkostroj zde zajišťuje kroužkový sběrač. 4. Pevnostní výpočet a funkční výpočet celého zařízení. Iteračním výpočtem byly zjištěny předběžně zvolené části ocelové konstrukce, které byly následně kontrolovány pevnostními výpočty. Vstupní zatěžující hodnoty byly navýšeny o součinitele bezpečnosti, které odpovídali nejnepříhodnější kombinaci zatížení jaká může nastat. Následněbyla provedena kontrola vzpěrné stability sloupu, přetvoření konstrukce a kontrola únavové pevnosti sestavy. Dalšími výpočty se zaobírá kapitola 6. 5.Výkresová dokumentace Byl zpracován výkres sestavení, výkres svarku sloupu a výkres svarku výložníku. BRNO

50 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE [1] LEINVEBER, Jan; ŘASA, Jaroslav; VÁVRA, Pavel. Strojnické tabulky. Praha: SCIENTIA, s. ISBN [2] FLORIAN, Zdeněk; ONDRÁČEK, Emanuel; PŘIKRYL, Karel; Mechanika těles - Statika. Vyd. 2. Brno: Nakladatelství CERM, s. ISBN [3] SHIGLEY, Joseph E.; MISCHKE, Charles R.; BURYNAS, Richard G. Konstruování strojních součástí. Vyd. 1. Brno: Nakladatelství VUTIUM, s. ISBN [4] MALÁŠEK, Jiří. Dopravní a manipulační zařízení - skripta. Brno: VUT - Fakulta strojního inženýrství, [5] ČSN EN Jeřáby - Otočné výložníkové jeřáby. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, [6] ČSN EN A1. Jeřáby -Návrh všeobecně: Část 1: Základní principy a požadavky. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, [7] ČSN EN Jeřáby - Návrh všeobecně: Část 2: Účinky zatížení. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, [8] ČSN EN Jeřáby -Návrh všeobecně: Část 3-1: Mezní stavy a prokázání způsobilosti ocelových konstrukcí. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, [9] ČSN EN Eurokód 1:Zatížení konstrukcí - Část 3: Zatížení od jeřábů a strojního vybavení. Praha: Český normalizační institut, [10] CONDUCTIX; Katalog sortimentu [online]. [cit ]. Dostupné z: D_Anschlagpuffer.pdf [11] NORD; Katalog sortimentu [online]. [cit ]. Dostupné z: [12] ITECO; Katalog sortimentu ABUS [online]. [cit ]. Dostupné z: [13] Ferona; Katalog sortimentu [online]. [cit ]. Dostupné z: [14] Ferona: Katalog sortimentu [online]. [cit ]. Dostupné z: [15] SKF [online] [cit ]. Dostupné z: BRNO

51 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE [16] SKF [online] [cit ]. Dostupné z: [17] Hutní montáže [online]. [cit ]. Dostupné z: [18] Modular cranes [online] [cit ]. Dostupné z: [19] Trademark hoist [online] [cit ]. Dostupné z: [20] Cargotec [online]. [cit ]. Dostupné z: [21] Tedox [online]. [cit ]. Dostupné z: BRNO

52 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ a [mm] výška sloupu a 1 [mm] vzdálenost vrcholu sloupu ke středu opěrného kroužku A IPE A P a p A SL A Š [mm 2 ] plocha výložníku ve směru působení větru [mm 2 ] plocha podpěry ve směru působení větru [ms -2 ] maximální zrychlení pohonu pojezdu [mm 2 ] plocha sloupu ve směru působení větru [mm 2 ] průměr jádra tyče b [mm] vzdálenost polohy kladkostroje od osy sloupu b 1 [mm] vzdálenost přesazení k ose sloupu b 2 [mm] poloměr opěrného kroužku b 3 [mm] vzdálenost osy kladkostroje při max. vyložení ke konci ramene B B [mm] šířka kuličkového ložiska B C [mm] šířka soudečkového ložiska b IPE [mm] šířka příruby IPE profilu b P1 [mm] šířka plechu podpory b P2 [mm] šířka plechu podpory C [-] celkový počet pracovních cyklů C 0B [N] statická únosnostkuličkového ložiska C 0BD [N] dovolená statická únosnostkuličkového ložiska C 0C [N] statická únosnost soudečkového ložiska C 0CD [N] dovolená statická únosnost soudečkového ložiska c IPE [-] aerodynamický součinitel pro výložník ve směru rychlosti větru c P [-] aerodynamický součinitel pro podpěru ve směru rychlosti větru c SL [-] aerodynamický součinitel pro sloup ve směru rychlosti větru D B [mm] vnější průměrkuličkového ložiska d B [mm] vnitřní průměrkuličkového ložiska D C [mm] vnější průměr soudečkového ložiska d C [mm] vnitřní průměr soudečkového ložiska D SL [mm] vnější průměr sloupu d SL [mm] vnitřní průměr sloupu e [mm] součinitel valivého tření ocel - ocel e 1 [mm] vzdálenost těžiště svaru od nejvzdálenější hrany podpory BRNO