KOMUNIKACE A KOOPERACE JAKO NÁSTROJ HODNOCENÍ E-LEARNINGOVÝCH KURZŮ COMMUNICATION AND CO-OPERATION AS A TOOL FOR ASSESSING E-LEARNING COURSES

Transkript

1 Abstrakt KOMUNIKACE A KOOPERACE JAKO NÁSTROJ HODNOCENÍ E-LEARNINGOVÝCH KURZŮ COMMUNICATION AND CO-OPERATION AS A TOOL FOR ASSESSING E-LEARNING COURSES Jana Burgerová, Martina Maněnová, Martina Adamkovičová Příspěvek se zaměřuje na e-learningové kurzy pohledem nástrojů pro komunikaci a kooperaci. Představuje pilotní výzkumnou studii, kde jsou v e-learningovém kurzu využívány nástroje pro komunikaci a kooperaci, konkrétně diskusní fórum, zprávy, chat a wiki a v rámci pedagogického experimentu jsou tyto nástroje i vlastní e-learningový kurzy hodnoceny pomocí dotazníků, které se opírají zejména o srovnávací dotazníky vytvořené Davidem Bremerem a Ruebenem Bryantem, dále o studie z Humbolt Univerzity a studie Michaela Machado a Erica Tao. Uvádí návrh hodnotícího dotazníku s využitím kritérií C. Wrighta. Abstract It represents pilote reasearch study, where the tools for communication and cooperation are exploited in e-learning courses, specifically discussion forum, information chat and wiki and the tools even own e-learning courses are evaluated by help of questionnaries in the frame of pedagogical experiment. The questionary are chiefly based on comparative questionnaries formed by David Bremer and Rueben Bryant, futher on study from Humbolt University and study of Michael Machado and Eric Tao. It introduces the proposal of evaluating questionnare with utilization of C. Wright criteria. Kľúčové slova: e-learning, e-learningový kurz, kooperace, komunikace. Key words: e-learning, e-learning course, cooperation, communication. 1 Úvod Vymezení e-learningu jako pojmu není zcela jednoznačné. V americkém pojetí je e- learning chápán obecněji než u nás, synonymem pro e-learning je technology-based learning (vzdělávání podporované technologiemi). Toto pojetí pokrývá široký soubor aplikací a procesů, jako např. computer-based learning (vzdělávání podporované počítačem) a webbased learning (vzdělávání podporované webovými technologiemi). (Maněnová, Tauchmanová, 2010) Komplexně pojaté vymezení pojmu e-learning, ke kterému se přikláníme, uvádí Zounek (2009, s. 277): E-learning tedy zahrnuje jak teorii a výzkum, tak jakýkoliv reálný vzdělávací proces (s různým stupněm intencionality), v němž jsou v souladu s etickými principy používány informační a komunikační technologie (ICT) pracující s daty v elektronické podobě. Způsob využívání ICT a dostupnost učebních materiálů jsou závislé především na vzdělávacích cílech a obsahu, charakteru vzdělávacího prostředí, potřebách a možnostech všech aktérů vzdělávacího procesu. Pro vlastní realizaci e-learningu se nedílnou součástí stává kvalitní řídící výukový systém LMS (Learning Management Systém). Obdobně jako vymezení pojmu e-learning není i vymezení pojmu LMS zcela jednotné. 129

2 LMS představuje softwarový systém pro podporu výuky a učení se v edukačním prostředí. Umožňuje plánování, doručování, zvládání zadaných úkolů, organizaci zahrnující on-line i virtuální třídy, správu materiálů, sledování a vytváření podkladů o účastnících. Výukové kurzy pak mohou podle použitého LMS disponovat s určitým souborem nástrojů (např. pro komunikaci, kolaboraci atd.) pomocí kterých je ovlivňováno vzdělávání se a učení se účastníků kurzu. (Vincent, Segarra, 2010) Obr. č. 1: LMS systém funkce (upraveno podle Klementa, 2011) Obrázek 1 schematicky znázorňuje vztahy mezi tvůrci, nástroji a uživateli v LMS systému. E-learningový kurz chápeme jako základní jednotku, ze které se sestává celý systém vzdělávání. E-learningové kurzy podle zaměření, je možné dělit do tří základních kategorií (Švaříček, Zounek, 2008): Distanční e-kurz - vytvořen jako základ pro distanční výuku a všechny materiály a nástroje korespondují s pravidly pro distanční materiály (srov. Nocar a kol, 2004), podle Nocara a kol. (2004, s. 7) se jedná se o multimediální formu řízeného samostudia. Kurz pro blended learning kdy určitá část výuky probíhá v prezenční formě, část pak off-line nebo on-line. Kurz pro podporu prezenční výuky slouží jako úložiště materiálů včetně odevzdávání seminárních prací. Veškerá komunikace se odehrává ve výuce, mimo e- learningové prostředí. 2 Možnosti hodnocení e-learningových kurzů Na základě zavádění e-learningu do vzdělávání se postupně objevovaly i různé nástroje pro hodnocení e-learningu, posuzování kvality e-learningových kurzů. V současnosti podle výzkumu Bizmedia, Massy (2003) uvádí, že existují dvě velmi důležitá kritéria pro kvalitu e- learningu: musí fungovat bez problémů pro všechny účastníky po technické stránce a musí být jasné uplatnění pedagogických principů. 130

3 Hodnocení e-learningových kurzů vycházelo z Kirkpatrickova čtyřstupňového modelu (Kirkpatrick, 1994) a bylo doplněno Philipsem (2001). Základem tohoto hodnocení bylo pojetí distančního vzdělávání jako firemního a tedy celoživotního. Mezi autory, kteří se zabývali hodnocením kvality e.learningových kurzů a srovnáváním vybraných LMS, se řadí např. Shank, McCormick, Frydenberg, Munoz, Van Duzer, Bremer, Bryant, Machado, Tao, Mechlová, Šarmanová, Malčík, Klement. 3 Pilotní projekt Mezi velmi často diskutované nevýhody e-learningu patří nedostatečná motivace studentů, neschopnost samostatné práce a její organizace, či samostatného učení se. Běžnou praxí je v e-learningu individuální studium. Student se však v kyberprostoru může cítit izolovaný, osamělý. Učitel nemusí být k dispozici vždy, kdy ho student potřebuje, to může samotu a bezradnost studenta prohlubovat (Zounek, 2012), absentuje komunikace face to face apod. Individuální studium postrádá prvky kooperace, která je považovaná za důležitou součást nejen vzdělávání, ale úspěšného fungování v týmech (pracovních či soukromých). Cílem našeho pilotního projektu bylo nejprve monitorovat stav využívání LMS Moodle na Pedagogické fakultě Prešovské univerzity v Prešově a na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové (dále PdF UHK). Dalším cílem bylo vytvořit a ověřit nástroj pro hodnocení e- learningového kurzu se zřetelem na komunikační nástroje a nástroje pro spolupráci. 3.1 Obrázky a tabulky Pro splnění cíle monitorování stavu využívání LMS Moodle jsme vycházeli z analýzy kurzů vytvořených v daném prostředí. Zaměřili jsme se na využití jednotlivých nástrojů v kurzech. Při tvorbě hodnotícího dotazníku jsme vycházeli ze studie David Bremer a Rueben Bryant (2005), studie provedené na California University Humbolt] z roku 2005, studie Michael Machado a Eric Tao z roku 2007, studie Claytona R. Wrighta (2003) a práce Milana Klementa (2011). Zaměřili jsme se na hodnocení kurzu jako celku. Vytvořený dotazník se skládal ze tří částí. V první části jsme se zaměřili na všeobecné informace o kurzu (zda jsou uvedena pravidla pro práci v kurzu, design kurzu, dostupnost multimédií apod.). Následující dvě části dotazníku měly poskytnout podrobnější informace o komunikaci a kooperaci v rámci e-learnigového kurzu. Pro ilustraci uvádíme vybrané položky dotazníku zaměřené na kooperaci: Naše možnosti pracovat na projektu byly omezené, vzhledem k jiným termínům. Se spolupracovníky na projektu jsme neměli problém najít si čas na práci. Způsob, jakým jsme byli v kontaktu se spolupracovníky mi vyhovoval. Pokud jsem narazil/a na problém při řešení projektu, měl/a jsem problém zkontaktovat se spolupracovníky. Způsob, jakým jsme komunikovali o sporných místech projektu, snižoval efektivitu naší práce. 3.2 Průběh a výsledky výzkumu Pro analýzu e-learningových kurzů byly zvoleny kurzy Ústavu primární a preprimární edukace PdF UHK, protože Pedagogická fakulta Prešovské univerzity je zaměřena stejně jako Ústav primární a preprimární edukace PdF UHK (dále ÚPPE PdF UHK) na vzdělávání učitelů pro mateřské školy a učitelů pro 1. stupeň základní školy. Celkem bylo analyzováno

4 kurzy (251 z Pedagogické fakulty Prešovské univerzity a 132 kurzů z ÚPPE PdF UHK). Výsledky analýzy jsou uvedeny v grafech 1, 2. Graf č. 1: Přehled kurzů na PdF PU a ÚPPE PDF UHK Aktivním kurzem je zde myšlen kurz, který využívá alespoň jeden nástroj (činnost nebo studijní materiál). Graf č. 2:Využití nástrojů na PdF PU a ÚPPE PDF UHK Z analýzy vyplývá, že: Nejběžnější součástí e-learningových kurzů jsou učební materiály určené k samostudiu nástroj soubor (100 %), úlohy zaměřené na samostatnou práci studentů nástroj úkol (v průměru 75 %), průběžné resp. závěrečné testy (v průměru 77 %) a odkazy URL (v průměru 42,5 %). Komunikační nástroj Chat je využíván v průměru ze 6,5 %. Komunikační nástroj Fórum je využíván v průměru z 31,5 %. 132

5 Nástroj na kooperaci Wiki je využíván jen na ÚPPE PdF UHK a pouze z 1 % (v jednom kurzu). Nástroj průzkum je využíván ze 2 % na ÚPPE PDF UHK. V rámci jednotlivých kurzů nebyly využity nástroje jako slovník, anketa, dotazník, přednáška, workshop, kniha, popisek, složka a stránka. V rámci pilotního ověřování dotazníku bylo osloveno 28 studentů studijního oboru Učitelství pro první stupeň základních škol. Tito studenti mají minimálně roční zkušenost s prací či studiem v LMS Moodle na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové. Dotazník jim byl předložen na začátku akademického roku. Jak již bylo výše uvedeno, základním cílem bylo ověření dotazníku. Z 28 rozdaných dotazníků jich následně bylo zpracováno 23, kde byly zodpovězeny všechny položky. Dotazníky, kde nebyly zodpovězeny všechny položky, byly vyloučeny z dalšího zpracování. Získaná data byla zpracována pomocí statistického programu NCSS2007. Byla vypočtena reliabilita dotazníku, a to jako celku i jednotlivých částí a hodnota Crombachova α nebyla nižší než 0,7812. Současně byly vedeny rozhovory se studenty, zaměřené na srozumitelnost a pochopení jednotlivých položek. 4 Diskuse a závěry Podle našeho názoru kurzy koncipované pouze se základními nástroji (soubor, úkoly, testy, URL odkazy) nezohledňují důležité aspekty vzdělávání jako jsou komunikace, spolupráce a vzájemná interakce aktérů vzdělávání ve virtuálním prostoru a nevyužívají potenciál, který systémy pro řízení výuky nabízejí. Domníváme se, že využití specifických nástrojů v e-learningovém kurzu by mohlo přispět k pozitivnímu vnímání kurzu jako celku. Naší snahou dále bude tento předpoklad ověřit v rámci dalšího výzkumu (jedním z nástrojů bude pilotovaný dotazník). Výzkumu předpokládáme realizovat na Pedagogické fakultě Prešovské Univerzity v Prešově a současně na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové. V případě, že výzkum potvrdí pozitivní dopad využívání specifických nástrojů na vnímání kurzů i případně studijní výsledky, bylo by vhodné uvažovat o širší implementaci těchto nástrojů do e-learningových kurzů. Zoznam bibliografických odkazov 1. Bremer, D., & Bryant, R. (2005). A Comparison of two learning management Systems: Moodle vs Blackboard. In: Proceedings of the 18th Annual Conference of the National Advisory Committee on Computing Qualifications. New Zeland: NACCQ, s Frydenberg, J. (2002). Quality standards in e-learning: A matrix of analysis. In: The International Review of Research in Open and Distance Learining, roč. 3. č. 2. ISSN Kirkpatrick, D. (1994) Kirkpatric`s learning and training evauation theory [online]. Businessballs. com [cit ]. Dostupný z: 4. Klement, M. (2011). Přístupy k hodnocení elektronických studijních opor určených pro realizaci výuky formou e-learningu. Olomouc: Pedagogická fakulta Univerzita Palackého v Olomouci, 124 s. ISBN Machado, M., & Tao, E. (2007) Blackboard vs. Moodle: Comparing User Experience of Learning Management Systems [online]. Proceedings of the 37th ASEE/IEEE Frontiers in Education Conference Milwaukee, WI: s. S4J7-S4J

6 6. Maněnová, M., & Tauchmanová, V. (2010). Comparative study of the Moodle and WebCT Management Systems. In Applied Computer Science (ASC). Malta: WSEAS, s ISSN , ISBN Massy, J. (2003). Quality and Elearning in Europe: Survey Report 2002 [online]. UK: Bizmedia, Ltd Royal Station Court, Twyford, Reading. Dostupný z: 8. Mechlová, E., Šarmanová, J., & Malčík, M. (2008). Podpora akreditace distančního vzdělávání formou e-learningu [online]. Česká asociace distančního univerzitního vzdělávání, [cit ]. Dostupný z: 9. Munoz, K. D., & Van Duzer, J. (2005). Blackboard vs. Moodle [online] Humbolt State University [cit ]. Dostupný z: Nocar, D. a kol., (2004). E-learning v distančním vzdělávání. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého. ISBN Phillips, P. P., & Phillips, J. J. (2001). Symposium on the evaluation of training: editorial. International Journal of Training and Development, roč. 5, č. 4, s ISSN Schank, R. C. (2005). Lessons in learning, e-learning, and training: Perspectives and guidance for the enlightened trainer. San Francisco, CA: Pfeiffer. 292 s. ISBN Švaříček, R., & Zounek, J. (2008). E-learning ve vysokoškolské výuce pohledem empirického výzkumu. Studia paedagogika, roč. 13, č. 1, s ISSN Zounek, J. (2009). E-learning ve školním vzělávaní. In: PRŮCHA, J. Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, s ISBN Zounek, J., & Sudický, P. (2012). E-learning: učení (se) s online technologiemi. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer. ISBN Vincent, L., & Segarra, M. (2010). Learning Management System. In: Multimedia in Education: Adaptive Learning and Testing. Singapore: s.21-45, ISBN Wright, C. R. (2003). Criteria for Evaluating the Quality of Online Courses. [online]. [cit ]. Dostupné z: Informácie o autoroch: doc. Ing. Jana Burgerová, PhD., Prešovská univerzita v Prešove, Pedagogická fakulta, Ul. 17. novembra č. 15, Prešov, Slovenská republika. jana.burgerova@unipo.sk doc. PaedDr. Martina Maněnová, PhD. Univerzita Hradec Králové, Pedagogické fakulta, Rokitanského 62, Hradec Králové III. Martina.manenova@uhk.cz Mgr. Martina Adamkovičová, PhD. Prešovská univerzita v Prešove, Pedagogická fakulta, Ul. 17. novembra č. 15, Prešov, Slovenská republika. martina.adamkovicova@unipo.sk 134