Stav a perspektivy e-learningu. Martin Weiter

Transkript

1 Stav a perspektivy e-learningu Martin Weiter

2 osnova e-elearning??? e-learning na českých VŠ: zkušenosti a pohledy LMS systémy implementace LMS systémů LMS systém MOODLE

3 co to je? e-learning: co to je? (a není) není ustálená definice obvykle je e-learning chápán jako velice široký pojem zahrnující nejenom přípravu multimediálních materiálů a jejich elektronické publikování, ale i vlastní plánování a řízení průběhu vzdělávacího procesu a jeho administraci e-learning je vzdělávací proces, který sice využívá moderních informačních a komunikačních technologií, ale jeho účelem je vzdělávání a přispění k rozvoji lidských zdrojů (Hall, 2002, Eger, 2004).

4 co to je? pojetí e-learningu technologické pojetí klade důraz především na technologie a software používané ve výukovém procesu (WBT, CBT ) (2002 krize e-l v komerční oblasti) pedagogické pojetí chápe e-learning především jako nástroj pro zlepšení kvality vzdělávacího procesu, ve kterém používáme multimediální technologie k obohacení obsahu výuky a Internet jako nástroj k výměně informací a ke spolupráci vzdělávací komunity blended learning = kombinace vzdělávání (elearning a prezenční výuka v různých formách

5 co to je? paradigmata e-learningu paradigma e-learning jako e-reading: prezentace a distribuce multimediálních učebních opor paradigma celebrity profesor: řízení studia, úkoly, testy, autotesty paradigma konstruktivismus: cílem těchto kurzů je vytvořit z účastníků kurzů určitou virtuální komunitu, v rámci níž jsou potom nové znalosti aktivně konstruovány a vytvářeny při interakci studentů navzájem komunikace

6 ANO nebo NE? e-learning ANO nebo NE? 1. hledisko forma výuky 2. hledisko: výhody a nevýhody z pohledu 3. prezenční kombinovaná distanční instituce učitele studenta hledisko: e-learning jako strategická investice

7 ANO nebo NE? výhody Za výhody výukových modulů založených na elearningu jsou považovány tyto ukazatele: mají (mohou mít) nejvyšší úroveň názornosti, obsahují (mohou obsahovat) metodickou podporu procesu učení, podporují (mohou podporovat) soustavnost i individuálnost učení, umožňují sledování průběhu učení tutorem, umožňují zpětnou vazbu pro studenta i tutora, umožňují sdílení dobré praxe. (Ježek, 2005)

8 ANO nebo NE? nevýhody Za nevýhody uplatnění elektronických opor lze označit: orientaci na předávání informací místo důrazu na osvojování myšlenkových postupů, orientaci na dílčí výukové cíle místo cílů obecných, nízká podpora originality uvažování a kreativity, snížení úrovně sociální komunikace, snížení vlivu učitele jako inspirující osobnosti, možnost průniku ryzích obchodníků se vzděláváním na trh a skupování modulů připravených naivními autory.

9 JAK? e-learning: co k tomu potřebujeme? Multimediální vzdělávací objekty LMS (e-learning Management Systems) Vhodné technické vybavení (dostupnost) Zainteresované učitele Připravené studenty

10 JAK? multimediální vzdělávací objekty e-learningové kurzy: multimediální učebnice elektronická skripta úkoly k řešení evaluační a autoevaluační nástroje (testy, ) komunikační nástroje průvodce studiem (motivace, sylaby, kalendář) návody k úlohám, obsluha software,.. prezentace z přednášek doplňky (slovník, ankety, odkazy, )

11 JAK? kde je vzít? vytvořit nakoupit digitální knihovny vzdělávacích materiálů (angl. repository) projekt Spolupráce vysokých škol při tvorbě standardizovaných multimediálních vzdělávacích pomůcek (SMVP). standardizace (SCORM)

12 LMS informační systémy, které v sobě integrují nástroje pro elektronickou výuku především v oblastech: prezentace a distribuce úkoly a testování komunikace a kolaborace řízení a administrace studia

13 LMS - kategorie české LMS systémy zahraniční LMS systémy Microsoft Class Server - Microsoft Learning Gateway Open Source systémy Sakai project

14 české LMS systémy Systém Autor Implementace Barborka FEI VŠB TU Ostrava FEI VŠB TU Ostrava (2004) Univerzita Palackého Olomouc (2004) bližší informace viz [2] edoceo Trask solutions s.r.o. VŠE Praha (2001) Univerzita Pardubice (2001) Univerzita J. E. Purkyně, Ústí n. Labem (2002) EDEN RENTEL a.s. MFF Univerzita Karlova Západočeská Univerzita Plzeň FaME Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně VŠB TU EkF Ostrava UJEP Ústí nad Labem VFU v Brně ELIS PEF MZLU Brno PEF MZLU Brno itutor Kontis s.r.o. VŠB-TU Ostravská univerzita Slezská univerzita MultiPes Gerstnerova labor. FEL ČVUT Gerstnerova laboratoř FEL ČVUT Unifor Net-University s.r.o. EF ZČU Plzeň

15 zahraniční LMS systémy Název Adresa BlackBoard ecollege Knowledge Knowledgesoft Learn Online Learning Space learnspace Ostravská Univerzita Portál Telmate na MFF UK v Praze Lotus Workplace Ostravská Univerzita Macromedia Breeze e/breeze/?promoid=home_prod_ breeze_ LF UK Praha Prometheus metheus/ VCampus ndex/index.cfm WebCT Collaborative Learning Univerzita Hradec Králové

16 Microsoft Learning Gateway

17 Open Source systémy ILIAS FI MU Moodle Domovské stránky FF MU v Brně PedF MU v Brně MFF, PřF UK, UK LF v Plzni Slezská Univerzita v Opavě UTB Zlín VŠB-TU Ostrava FCH VUT v Brně + další VŠ, SŠ i ZŠ (!)

18 Sakai projekt Původní iniciativa 4 významných US univerzit The University of Michigan MIT Stanford Indiana University a nyní více než 50 dalších univerzit (počet se stále zvětšuje) vyústila do mezinárodního úsilí, které směřuje k vývoji nové generace nástrojů a infrastruktury pro podporu výzkumu a výuky.

19 Supporting the Class

20 Supporting the Lab

21 Bringing the lab to the classroom

22 Sakai Educational Partner s Program SEPP Poplatek: US$10K ročně ($5K pro menší univerzity), závazek na 3 roky. Co za to: Přístup k službám zaměstnanců SEPPu rady od vývojářů, dokumentace. Přístup k akcím partnerů Sakai výměna zkušeností a SW mezi partnery, školení, strategické workshopy o implementaci ZDROJE:Hardin J., Sakai Project Overview. (.ppt prezentace na Educause 2004, Denver) Květoň K. Stručně o projektu Sakai: (.ppt prezentace na Belcom 2005, Praha)

23 Implementace LMS systémů 4 etapy implementace: analýza vhodných LMS a návaznosti na Informační systém (IS) univerzity, výběr LMS a návrh technického řešení, vývoj potřebných doplňků a rozhraní, implementace řešení a testování některá kritéria výběru LMS: integraci do současného IS univerzity, počet uživatelů, hardwarové požadavky LMS a možnosti univerzity, rozšiřitelnost řešení, možnost dlouhodobého vývoje, ekonomické hledisko.

24 Implementace LMS systémů potřebné podmínky pro úspěšné používání LMS: úspěšná implementace LMS, kvalitní výukové materiály, propagace LMS mezi učiteli a studenty, využívání LMS jako standardní výukové metody v co největším počtu kurzů.

25 Současný stav Mezi VŠ zatím nedošlo k rozsáhlé spolupráci v oblasti elearningu. V důsledku toho se vynakládá spoustu zbytečné práce a utrácí se mnoho peněz Existují rozdílné výsledky a zkušenosti: od standardizovaných a zavedených kurzů až po odmítání a neznalost e-learningu na fakultách a univerzitách. Na VŠ existují skupiny odborníků, kteří jsou zapojeni i do mezinárodních projektů a v pilotních kurzech dosahují standardní výsledky zemí EU. Byl zahájen vlastní výzkum. Různé VŠ pořádají konference a semináře i s mezinárodní účastí, kde lze získat zajímavé informace (ČVUT, UK, UHK, OU, UTB a další.) E-learning nebyl příliš podporován grantovými agenturami ani MŠMT; situace se lepší. Přes dosavadní potíže se rozvoj e-learningu na českých VŠ zrychluje. Bude však zapotřebí ještě mnoha osvětových i hlubších školicích akcí a příkladů dobré praxe, aby se elearning prosadil na vysokých školách v ČR v žádoucí kvalitě, rozsahu a ceně.

26 Perspektivy e-learningová podpora distančního studia blendeed learning v prezenční formě výuky e-learning běžnou součástí vzdělávání (ZŠ VŠ, firmy, CŽVZ,..) sjednocení LMS a standardizace elektronických učebních opor spolupráce VŠ na tvorbě učebních opor e-learning rovněž v praktické výuce propojení IS a LMS

27 Informační zdroje e-learningový portál v rámci projektu Spolupráce VŠ při tvorbě multimediálních vzdělávacích pomůcek digitální knihovny vzdělávacích materiálů elabyrint databáze e-l. kurzů e-learning centre

28