25. dubna 2014 aktuality komentáře dotazy a odpovědi. Součástí tohoto čísla je pro předplatitele příloha

Transkript

1 9/2014 Daňový a účetní 25. dubna 2014 aktuality komentáře dotazy a odpovědi Obrat podle ZDPH v roce 2014 Ing. Jiří Vychopeň Podle ustanovení 4a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDPH ) se obratem pro účely tohoto zákona rozumí souhrn úplat bez daně, včetně dotace k ceně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění, kterými jsou dodání zboží a poskytnutí služby, s místem plnění v tuzemsku, jde li o úplaty za a) zdanitelné plnění, b) plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nebo c) plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle 54 až 56, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. Podle ustanovení 4 odst. 1 písm. a) ZDPH se úplatou rozumí částka v peněžních prostředcích nebo v platebních prostředcích nebo hodnota nepeněžitého plnění, které jsou poskytnuty v souvislosti s předmětem daně. U osob povinných k dani, kteří již jsou plátci, je třeba při zjišťování obratu přihlédnout i k ustanovením 13 odst. 4 a 5 ZDPH, podle kterých se pro účely tohoto zákona považuje za dodání zboží za úplatu také např. trvalé použití obchodního majetku plátcem pro jeho osobní spotřebu nebo jeho zaměstnanců anebo poskytnutí obchodního majetku bez úplaty, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně, a ustanovením 14 odst. 3 a 4 ZDPH, podle kterých se pro účely tohoto zákona považuje za poskytnutí služby za úplatu také např. dočasné využití obchodního majetku, s výjimkou dlouhodobého majetku, pro osobní spotřebu plátce nebo jeho zaměstnanců anebo poskytnutí služby plátcem bez úplaty pro osobní spotřebu plátce nebo jeho zaměstnanců, Součástí tohoto čísla je pro předplatitele příloha pokud byl u přímo souvisejících přijatých plnění uplatněn odpočet daně. Do obratu podle ZDPH vstupují stanovené nebo sjednané částky úplat za vymezená uskutečněná plnění v rámci uskutečňování ekonomických činností osoby povinné k dani vždy k datu uskutečnění těchto plnění, nikoliv k datu přijetí těchto úplat nebo jejich zaúčtování do výnosů (tak tomu bylo do konce roku 2008). Úplaty za vymezená plnění se tedy do obratu započítávají vždy ke dni uskutečnění dodání zboží nebo poskytnutí služby, bez ohledu na to, kdy byly nebo zda vůbec budou tyto úplaty zaplaceny. Úplaty přijaté před uskutečněním vymezených plnění se do obratu započítávají až ke dni uskutečnění těchto plnění. Příklad 1 Daňové judikáty ke stažení v PDF formátu na Zákaznickém portálu Osoba povinná k dani (podnikatelka), která dosud není plátcem, dodala odběrateli zboží dne , přičemž fakturu za dodané zboží vystaví dne Úhradu za zboží ve výši Kč však podnikatelka obdržela již , kdy jí odběratel zaplatil předem celou dohodnutou cenu za zboží formou zálohy. Do obratu podnikatelky se částka Kč započte v měsíci březnu 2014, kdy došlo k uskutečnění zdanitelného plnění dodáním zboží odběrateli. Pro stanovení obratu je nutno správně chápat řadu dalších základních pojmů ZDPH. Vážení čtenáři, přináším Vám další číslo časopisu, které změnilo svou grafickou podobu, název na Daňový a účetní TIP i svého redaktora. Přes všechny změny mohu přislíbit, že čtrnáctideník bude i nadále informovat o novinkách v daňovém světě a poskytovat tipy a rady využitelné pro každodenní praxi. Oba články tohoto čísla vycházejí z rekodifikace soukromého práva. První se týká zákona o DPH a zaměřuje se na stanovení obratu od , druhý je o změnách v zákoně o daních z příjmů a pojednává o bezúplatných plněních fyzických osob, dříve darů. Připravené jsou pro Vás i daňové judikáty stáhněte si je na Zákaznickém portálu 24. Budete li mít jakékoli náměty pro další čísla, neváhejte se na mě obrátit: cizkovska@dashofer.cz. Těším se na setkávání s Vámi u dalších čísel DU TIPu! obsah Lucie Čížkovská, odborná redaktorka 1... Obrat podle ZDPH v roce Bezúplatné příjmy (dary) u fyzických osob 2014 x 2013 Dotazy: 5... Poplatek za realizaci úvěru 8... Prodej stavby 2014 Příloha Daňové judikáty 1 DU TIP 9/2014 vyšlo 25. dubna 2014

2 Osobou povinnou k dani je podle ustanovení 5 odst. 1 ZDPH fyzická nebo právnická osoba, které samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti, pokud tento zákon nestanoví v 5a jinak. Podle ustanovení 5a odst. 1 ZDPH se za samostatnou osobu povinnou k dani považuje i tzv. skupina, kterou se podle uvedeného ustanovení rozumí skupina spojených osob se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která je registrována k dani jako plátce podle 95a ZDPH. Za osoby povinné k dani se podle ustanovení 5 odst. 3 ZDPH nepovažují při výkonu působnosti v oblasti veřejné správy stát, kraje, obce, organizační složky státu, krajů a obcí, dobrovolné svazky obcí, hlavní město Praha a jeho městské části a právnické osoby založené nebo zřízené zvláštním právním předpisem nebo na základě zvláštního právního předpisu, a to ani v případě, kdy za výkon této své působnosti vybírají úplatu. Pokud ale tyto osoby uskutečňují činnosti uvedené v příloze č. 3 k ZDPH, považují se vždy za osobu povinnou k dani. Ekonomickou činností se podle 5 odst. 2 ZDPH rozumí soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a soustavné činnosti vykonávané podle zvláštních právních předpisů, zejména nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vychovatelské nebo učitelů, jakož i nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních znalců. Za ekonomickou činnost se podle uvedeného ustanovení považuje také využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně (např. soustavný pronájem nemovité věci, soustavný pronájem vozidla apod.). Soustavný pronájem hmotného majetku je ekonomickou činností fyzické osoby i v případě, že se jedná o pronájem majetku nezahrnutého do obchodního majetku a příjmy z tohoto pronájmu jsou zdaňovány podle 9 ZDP. Samostatně uskutečňovanou ekonomickou činností není činnost zaměstnanců nebo jiných osob, kteří mají uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem, na základě níž vznikne mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracovněprávní vztah, případně činnosti osob, které jsou zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti podle 6 ZDP nebo jako příjmy za autorské příspěvky, z nichž je podle tohoto zákona uplatňována zvláštní sazba daně z příjmů. Od jsou příjmy autorů uvedené v 7 odst. 2 písm. a) ZDP plynoucí ze zdrojů na území České republiky podle nového znění ustanovení 7 odst. 6 tohoto zákona samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci Kč. Příklad 2 Fyzická osoba je jednatelem s. r. o. a za výkon této funkce pobírá čtvrtletně stanovenou odměnu. Kromě toho dostává každý měsíc od s. r. o. nájemné za dlouhodobý pronájem nebytových prostor (přijaté nájemné je u fyzické osoby zdaňováno jako příjem podle 9 ZDP). Z pohledu ZDPH je fyzická osoba osobou povinnou k dani, jelikož kromě závislé činnosti (výkon funkce jednatele s. r. o.) uskutečňuje i ekonomickou činnost (dlouhodobý pronájem nebytových prostor). Příklad 3 Za články do odborných časopisů obdržel autor v měsících únoru a březnu 2014 honoráře od téhož plátce, a to: za měsíc únor 2014 v úhrnné výši Kč (u těchto honorářů byla v souladu s ustanovením 7 odst. 6 ZDP plátcem uplatněna srážka daně zvláštní sazbou daně) a za měsíc březen 2014 v úhrnné výši Kč. Do obratu pro účely ZDPH se autorovi v tomto případě započítají pouze autorské honoráře za měsíc březen Autorské honoráře za měsíc únor 2014 se autorovi nezapočítají do obratu pro účely ZDPH ani v případě, že se autor rozhodne podle ustanovení 36 odst. 7 ZDP uvést tyto autorské honoráře v přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2014 a započte si daň sraženou z těchto příjmů na svoji daň. Podle ustanovení 4a odst. 1 ZDPH se do obratu pro účely tohoto zákona zahrnují nejen úplaty za zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku, ale také veškeré úplaty za plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku. Příklad 4 V měsíci dubnu 2014 dodá český podnikatel zboží na Slovensko firmě registrované k dani na Slovensku, a to za dohodnutou cenu ve výši EUR. Jedná se o plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně ( 64 odst. 1 ZDPH) s místem plnění v tuzemsku ( 7 odst. 2 ZDPH). Uvedená úplata za dodané zboží se po přepočtu na českou měnu podle ustanovení 4 odst. 5 ZDPH započítá českému podnikateli v měsíci dubnu 2014 do obratu pro účely ZDPH. Do obratu pro účely ZDPH se zahrnují i úplaty za vybraná plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, a to finanční činnosti podle 54 ZDPH, penzijní činnosti podle 54a ZDPH, pojišťovací činnosti podle 55 ZDPH a dodání vybraných nemovitých věcí podle 56 ZDPH. Podle ustanovení 4a odst. 1 písm. c) ZDPH se úplaty za plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně podle 54 až 56 zahrnují do obratu ale jen tehdy, jestliže tato plnění nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. Podle důvodové zprávy k zákonu č. 302/2008 Sb., kterým byl novelizován ZDPH s účinností od , by se při posuzování pojmu doplňková činnost uskutečňovaná příležitostně mělo vycházet z rozsudků Evropského soudního dvora (např. C 77/01), podle kterých může být měřítkem pro určení, zda se v konkrétním případě jedná o doplňkovou činnost či nikoliv, např. výše příjmů z doplňkové činnosti v poměru k příjmům z hlavní části vykonávané činnosti, poměr obratu z doplňkové činnosti k celkovému obratu, použití majetku a personálu k výkonu doplňkové činnosti apod. V Informaci o uplatňování DPH pro územně samosprávné celky, kterou vydalo Ministerstvo financí ČR v souvislosti se změnami ve vymezení obratu od , je mimo jiné uvedeno, že Za příležitostnou činnost se považuje taková činnost, která není prováděna pravidelně, neexistuje ani předpoklad její soustavnosti, který je vyjádřen záměrnou opakovatelností, na její uskutečňování není vyčleněný personál, náklady a úplata přijatá za takovou činnost je v porovnání s celkovým obratem minimální. Jedná se o činnost, která je uskutečněním něčeho výjimečného, nahodilého a nepředvídaného. V praxi ale mohou v některých případech vznikat spory o to, zda jde či nejde o doplňkovou činnost uskutečňovanou příležitostně. Do se podle ustanovení 4a odst. 1 písm. c) ZDPH do obratu pro účely tohoto zákona zahrnovaly i úplaty za nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, který byl osvobozen od daně bez nároku na odpočet daně podle ustanovení 56 odst. 3 ZDPH. Od je ale nájem vybraných nemovitých věcí (pozemků, staveb a jednotek) osvobozen od daně bez nároku na odpočet daně podle nového ustanovení 56a ZDPH, přičemž zřejmě omylem nebylo toto ustanovení doplněno do vymezení obratu v 4a ZDPH. Od se tedy úplaty za nájem vybraných nemovitých věcí nezahrnují do obratu pro účely ZDPH, avšak lze předpokládat, že tato zřejmá chyba bude příští novelou ZDPH (zřejmě od ) napravena. Do té doby se úplaty za nájem vybraných nemovitých věcí nebudou započítávat do obratu a za část roku budou započítávat do obratu. Do obratu se nezapočítávají částky, které nejsou úplatou za uskutečněné plnění v rámci ekonomické činnosti (např. smluvní pokuty, náhrady škody, úroky z prodlení apod.). Do obratu nevstupují přijaté finanční příspěvky poskytované ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních DU TIP 9/2014 vyšlo 25. dubna

3 samosprávných celků, ze státních fondů, z grantů přidělených podle zvláštního zákona, z rozpočtu cizího státu, z grantů Evropské unie či podle obdobných programů, nejde li o dotaci k ceně podle ustanovení 4 odst. 1 písm. l) ZDPH. Podle uvedeného ustanovení se dotací k ceně rozumí přijaté finanční prostředky poskytované z výše uvedených zdrojů, pokud je příjemci dotace stanovena povinnost poskytovat plnění se slevou z ceny a výše slevy se váže k jednotkové ceně plnění; za dotaci k ceně se nepovažuje zejména dotace k výsledku hospodaření a na pořízení dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku. Do obratu se nezapočítávají úplaty, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění s místem plnění mimo tuzemsko. Tuzemskem se podle ustanovení 3 odst. 1 písm. a) ZDPH rozumí pro účely tohoto zákona území České republiky. Podle ustanovení 4a odst. 2 ZDPH se do obratu nezahrnuje úplata z prodeje dlouhodobého majetku. Dlouhodobým majetkem je podle ustanovení 4 odst. 3 písm. d) ZDPH obchodní majetek, který je 1. hmotným majetkem podle zákona upravujícího daně z příjmů, 2. odpisovaným nehmotným majetkem podle zákona upravujícího daně z příjmů, 3. pozemkem, který je dlouhodobým hmotným majetkem podle právních předpisů upravujících účetnictví, nebo 4. technickým zhodnocením podle zákona upravujícího daně z příjmů. V případě prodeje pozemků je třeba rozlišovat prodej pozemků, které jsou podle účetních předpisů dlouhodobým hmotným majetkem (úplata za prodej těchto pozemků se do obratu nezahrnuje) a prodej pozemků, které jsou podle účetních předpisů zásobami (úplata za prodej těchto pozemků se do obratu zahrnuje). Na rozdíl od úplat z prodeje dlouhodobého majetku se úplaty za nájem dlouhodobého majetku (kromě výše zmíněného nájmu vybraných nemovitých věcí osvobozeného od daně podle 56a ZDPH od ) do obratu zahrnují. U fyzických osob povinných k dani to platí bez ohledu na okolnost, zda se u nich příjmy z pronájmu zdaňují podle 7 ZDP (pronájem majetku zařazeného v obchodním majetku poplatníka) nebo podle 9 ZDP (pronájem majetku nezařazeného v obchodním majetku poplatníka). Příklad 5 Pan Bartošek je zaměstnancem společnosti s ručením omezeným, přičemž kromě příjmů ze závislé činnosti podle 6 ZDP má od s. r. o. také příjmy z pronájmu osobního automobilu, které zdaňuje podle 9 ZDP. Pronájem osobního automobilu byl zahájen 1. března Jelikož soustavný pronájem dlouhodobého majetku je ekonomickou činností, je pan Bartošek z hlediska ZDPH od uvedeného data osobou povinnou k dani. Do obratu podle 4a ZDPH se mu počínaje měsícem březnem 2014 započítává nájemné za osobní automobil ve sjednané výši podle nájemní smlouvy, zatímco příjmy ze závislé činnosti se do obratu nezapočítávají. Při nájmu majetku ve spoluvlastnictví podle 1115 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále NOZ), se do obratu každému spoluvlastníkovi pronajímané věci zahrnuje zřejmě taková částka ze sjednané celkové úplaty za nájem společné věci (nájemné), která odpovídá míře, kterou se spoluvlastník podílí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci. Je však nutno uvést, že v ZDPH není pro tento případ nic výslovně stanoveno. V případě nájmu majetku ve společném jmění manželů není stále jasné, který z manželů by měl tuto ekonomickou činnost vykazovat pro účely daně z přidané hodnoty a zahrnovat nájemné do obratu. Ani pro tento případ ZDPH nic výslovně nestanoví. Obvykle se postupuje tak, že úplaty za nájem majetku ve společném jmění manželů eviduje a vykazuje pro účely ZDPH ten z manželů, který příjmy z nájmu tohoto majetku přiznává k dani z příjmů. Nic takového ale ZDHP nestanoví, a to ani pro případ, kdy jeden z manželů má pronajímaný majetek zařazen v obchodním majetku pro účely daně z příjmů. K tomu je nutno poznamenat, že pro účely daně z přidané hodnoty je obchodní majetek vymezen zcela jinak než pro účely daně z příjmů [viz 4 odst. 4 písm. c) ZDPH]. V minulosti se k tomuto problému vyjádřilo Ministerstvo financí tak, že by se mělo v konkrétním případě postupovat podle toho, jak mají manželé mezi sebou právně upravenu správu společného majetku. Od platí podle ustanovení 713 NOZ, že se součástmi společného jmění nakládají, hospodaří s nimi a spravují je oba manželé nebo jeden z nich podle dohody, přičemž povinnosti a práva spojená se společným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně. Při stanovení data uskutečnění zdanitelného plnění pro účely zahrnutí úplaty do obratu se postupuje podle příslušných ustanovení 21 odst. 2 až 9 ZDPH. Den uskutečnění plnění osvobozených od daně, které se podle ustanovení 4a ZDPH zahrnují také do obratu, se podle ustanovení 21 odst. 10 ZDPH posuzuje obdobně jako při uskutečnění zdanitelných plnění. U nájmu nemovité věci osvobozeného od daně bez nároku na odpočet daně se považuje plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku. Příklad 6 Podnikatel, který vede pro účely daně z příjmů daňovou evidenci, poskytl dne klientovi službu a téhož dne vystavil klientovi za toto poskytnutí služby fakturu na částku Kč. Dne klient uhradil podnikateli pouze částku Kč a zbývající část faktury, tj Kč, zůstane do konce roku 2014 neuhrazena (podnikatel ji uvede v daňové evidenci a v přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období roku 2014 jako pohledávku). Do obratu podnikatele se však započítá celá úplata za poskytnutou službu ve výši Kč již v měsíci březnu 2014, kdy došlo k uskutečnění zdanitelného plnění. Podle ustanovení 21 odst. 4 písm. a) ZDPH se v tomto případě považuje zdanitelné plnění za uskutečněné dnem poskytnutí služby. Zjišťování výše obratu podle 4a ZDPH Pro zjištění obratu podle 4a ZDPH by osoby povinné k dani, které dosud nejsou plátci, měly průběžně vést zvláštní záznamy o úplatách za uskutečněné plnění započítávaných do obratu, jelikož z daňové evidence pro účely daně z příjmů ani z účetnictví podle účetních předpisů není zpravidla možné zjistit výši obratu vymezeného v 4a ZDPH (to bylo možné jen do konce roku 2008, kdy se výše obratu podle ZDPH odvíjela u osob vedoucích účetnictví ze zaúčtovaných výnosů a u osob nevedoucích účetnictví od evidovaných příjmů). Od došlo ke zrušení dřívějších zvláštních ustanovení ZDPH o přeúčtování tepla, chladu, elektřiny, plynu, vody a služeb. V souladu se Směrnicí Rady 2006/112/ES se od uvedeného data považuje i přeúčtování tepla, chladu, elektřiny, plynu a vody vždy za dodání zboží a přeúčtování služby vždy za poskytnutí služby. Přeúčtování jakékoliv částky za přijaté zdanitelné plnění na jinou osobu se tedy u osoby povinné k dani posuzuje jako úplata za uskutečnění jejího zdanitelného plnění pro tuto jinou osobu, tudíž vstupuje osobě povinné k dani do obratu. Obdobně to platí při přeúčtování částek za přijatá plnění osvobozená od daně. Na zahrnování přeúčtovaných částek do obratu nemá u osob povinných k dani, které dosud nejsou plátci, žádný vliv ani ustanovení 36 odst. 11 ZDPH, podle kterého se za stanovených podmínek nezahrnuje do základu daně částka, kterou plátce obdržel od jiné osoby na úhradu částky vynaložené jménem a na účet této jiné osoby. Uvedené ustanovení se týká výslovně plátců, kterým vymezuje podmínky pro nezahrnování přeúčtovaných částek do základu daně. Podle informace MF ČR k ustanovení 36 odst. 11 ZDPH, uveřejněné od na webových 3 DU TIP 9/2014 vyšlo 25. dubna 2014

4 stránkách ministerstva, platí od , že pokud plátce nakoupí vlastním jménem službu nebo teplo, chlad, elektřinu, plyn a vodu a prodává je následně jiné osobě, je tento přeprodej nakoupeného plnění poskytnutím služby nebo dodáním zboží ve smyslu 2 ZDPH. Obrat podle 4a ZDPH je v roce 2014 kritériem pro vznik povinnosti osob povinných k dani uskutečňujících v tuzemsku ekonomickou činnost registrovat se zde k dani z přidané hodnoty (překročením stanoveného limitu obratu se osoba povinná k dani stává plátcem), určení zdaňovacího období u plátce, vznik nebo zánik povinnosti plátců, kteří jsou fyzickými osobami, podávat přiznání k DPH v elektronické formě, vznik povinnosti podnikajících fyzických osob vést účetnictví. Registrace plátce při překročení stanoveného limitu obratu Podle ustanovení 6 odst. 1 ZDPH se osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne částku Kč, stane plátcem, s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Podle ustanovení 6 odst. 2 ZDPH je osoba povinná k dani uvedená v odstavci 1 plátcem od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat, nestane li se podle tohoto zákona plátcem dříve. Osoba povinná k dani, která se stala plátcem podle 6 ZDPH (tj. z důvodu překročení obratu), je podle ustanovení 94 odst. 1 ZDPH povinna do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený obrat, podat přihlášku k registraci. Příklad 7 Osoba povinná k dani překročila Kč obratu v měsíci lednu Z uvedeného důvodu se tato osoba povinná k dani stala od 1. března 2014 plátcem, ale přihlášku k registraci plátce musí podat nejpozději do 15. února Zjišťování obratu podle ZDPH u společníků společnosti Od byla právní úprava smlouvy o sdružení podle 829 a násl. ObčZ (platného do ) nahrazena novou právní úpravou společnosti podle 2716 a násl. NOZ. S tím souvisí nové znění ustanovení 4a odst. 3 ZDPH, podle kterého se od uvedeného data do obratu osoby povinné k dani, která je společníkem společnosti (dříve účastník sdružení ), v jejímž rámci se uskutečňuje plnění s nárokem na odpočet daně, zahrnuje obrat dosahovaný a) touto osobou samostatně mimo společnost a b) celou společností. Do to platilo obdobně pro osoby povinné k dani, které uskutečňovaly plnění s nárokem na odpočet daně společně s jinými osobami povinnými k dani na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy. V 95 ZDPH je od stanoveno, že pokud se osoba povinná k dani, která je společníkem společnosti, stane plátcem, je o tom povinna informovat ostatní společníky do 15 dnů ode dne, ve kterém se stala plátcem. Je tomu tak proto, že od uvedeného dne se podle ustanovení 6a ZDPH stávají plátci všichni ostatní společníci společnosti. Do to obdobně platilo pro osoby povinné k dani, které byly účastníky sdružení podle 829 ObčZ. Příklad 8 Podnikatel A, který není dosud plátcem, provozuje samostatně živnost a k tomu je od 1. ledna 2014 společníkem společnosti se dvěma dalšími podnikateli B a C. Ke dni 30. června 2014 dosáhne obrat podle 4a ZDPH u podnikatele A z jeho samostatně provozované živnosti mimo společnost za 12 bezprostředně předcházejících kalendářních měsíců výše Kč a obrat podle 4a ZDPH dosahovaný celou společností bude k uvedenému datu činit Kč. Obrat dosažený podnikatelem A samostatně mimo společnost v součtu s obratem dosaženým za celou společnost tak v měsíci červnu 2014 přesáhne Kč, což znamená, že podnikatel A bude povinen do podat přihlášku k registraci plátce. Plátcem se podnikatel A stane od O této skutečnosti bude podnikatel A povinen do informovat ostatní společníky společnosti, kteří se v tomto případě stanou plátci rovněž od Od platí podle nového znění ustanovení 106c odst. 2 ZDPH, že obrat společníka společnosti se pro účely zrušení registrace stanoví jako součet obratu a) tohoto společníka dosahovaný mimo společnost a b) dosahovaného společně všemi společníky společnosti připadajícího na tohoto společníka; přitom obrat připadající na každého společníka společnosti je stejný, neurčí li společenská smlouva jiný poměr. Obdobně to platilo do pro účastníka sdružení podle 829 ObčZ. O zrušení registrace může plátce, který je společníkem společnosti, požádat např. v případě zániku jeho členství ve společnosti. Změna zdaňovacího období plátce podle výše dosaženého obratu Od je podle ustanovení 99 ZDPH zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc. Podle ustanovení 99a odst. 1 písm. a) ZDPH se může plátce, jehož obrat za bezprostředně předcházející kalendářní rok nepřesáhl Kč a nejedná se o nespolehlivého plátce, rozhodnout, že jeho zdaňovacím obdobím pro příslušný kalendářní rok je kalendářní čtvrtletí, pokud změnu z měsíčního zdaňovacího období na čtvrtletní zdaňovací období oznámí správci daně do konce měsíce ledna příslušného kalendářního roku. Podle ustanovení 99a odst. 3 ZDPH nelze tuto změnu zdaňovacího období učinit pro kalendářní rok, v němž byl plátce registrován, ani pro bezprostředně následující kalendářní rok. V 99a odst. 5 ZDPH je stanoveno, jak se pro účely změny zdaňovacího období stanoví obrat v některých specifických případech, a to a) při fúzi obchodních korporací, kdy se obrat stanoví jako součet obratů obchodních korporací zúčastněných na fúzi, b) při rozdělení obchodních korporací, kdy se obrat stanoví 1. v případě rozdělení rozštěpením jako součet obratu zanikající obchodní korporace připadající na nástupnickou obchodní korporaci a obratu této nástupnické obchodní korporace, 2. v případě rozdělení odštěpením jako součet obratu vyčleněné části rozdělované obchodní korporace připadající na nástupnickou obchodní korporaci a obratu této nástupnické obchodní korporace, c) při převodu jmění na společníka obchodní společnosti jako součet obratu obchodní společnosti, která se zrušuje bez likvidace, a obratu společníka, na nějž se převádí jmění této obchodní společnosti. Obrat jako kritérium pro vznik a zánik povinnosti plátců, kteří jsou fyzickými osobami, podávat přiznání k DPH v elektronické formě Od je podle nového 101a odst. 1 a 2 ZDPH plátce povinen podávat daňová přiznání nebo dodatečná daňová přiznání, hlášení a přílohy k daňovým přiznáním, k dodatečným daňovým přiznáním a k hlášením, jakož i přihlášky k registraci a oznámení o změně registračních údajů elektronicky na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně. Podle ustanovení 101 odst. 3 ZDPH ale fyzická osoba není povinna postupovat podle odstavce 1 a 2, pokud a) její obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců nepřesáhne DU TIP 9/2014 vyšlo 25. dubna

5 Kč; pokud fyzická osoba tento obrat překročí, vzniká jí povinnost činit podání podle odstavce 1 za zdaňovací období následující po zdaňovacím období, v němž došlo k překročení obratu, a trvá nejméně po dobu 6 kalendářních měsíců, a b) nemá zákonem stanovenou povinnost činit podání elektronicky. Příklad 9 U fyzické osoby, která je měsíčním plátcem, přesáhl obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců poprvé částku Kč v měsíci březnu Od měsíce dubna 2014 ale obrat již uvedené výše opět nebude dosahovat. V tomto případě je plátce povinen poprvé za zdaňovací období měsíce dubna 2014 podat daňové přiznání již elektronicky a tímto způsobem bude povinen podávat daňová přiznání minimálně po dobu 6 kalendářních měsíců, tj. naposledy bude povinen podat daňové přiznání elektronicky za zdaňovací období měsíce října Poté, tj. od zdaňovacího období měsíce listopadu 2014, bude moci opět podávat daňová přiznání v listinné formě. Obrat podle ZDPH jako kritérium pro vznik povinnosti fyzických osob, které jsou podnikateli, vést účetnictví Obrat podle 4a ZDPH je po určité modifikaci podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZoÚ ), také kritériem pro vznik povinnosti podnikajících fyzických osob vést účetnictví. Podle ustanovení 1 odst. 2 písm. e) ZoÚ se fyzické osoby, které jsou podnikateli, stanou účetní jednotkou, pokud jejich obrat podle ZDPH, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku Kč, a to od prvního dne kalendářního roku. Pro tento účel se tedy do obratu zahrnují kromě obratu podle 4a ZDPH navíc i veškeré úplaty za plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně s místem plnění mimo tuzemsko a také úplaty za plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně podle 54 až 56, která jsou pouze doplňkovou činností uskutečňovanou fyzickou osobou příležitostně (např. příležitostné zprostředkování pojištění, prodej nemovité věci apod.). Dotaz Poplatek za realizaci úvěru zaúčtování, daňová účinnost Podnikatel, fyzická osoba, vede účetnictví, uzavřel smlouvu o poskytnutí úvěru na nákup osobního automobilu (dlouhodobý hmotný majetek). V souvislosti s tímto úvěrem uhradil poplatek za realizaci úvěru. Na jaký účet mám správně tento poplatek zaúčtovat? Je tento poplatek daňově uznatelným nákladem v roce úhrady a sepsání úvěrové smlouvy? Odpověď Poplatek za realizaci úvěru lze účtovat do daňově uznatelných nákladů na vrub příslušného účtu účtové skupiny 56 Finanční náklady nebo tento poplatek zahrnout do pořizovací ceny, resp. vstupní ceny, dlouhodobého hmotného majetku. Ing. Pavla Strakošová Bezúplatné příjmy (dary) u fyzických osob 2014 x 2013 Ing. Ivan Macháček Bezúplatné plnění (dar) jako nedaňový výdaj u dárce Podle ustanovení 25 odst. 1 písm. t) ZDP jsou výdaje na bezúplatné plnění u dárce jeho nedaňovým výdajem (nákladem). V případě, že byly výdaje na pořízení daru nebo výdaje na bezúplatné poskytnutí služby u poplatníka uplatněny již jako daňové výdaje (poplatník vede daňovou evidenci dle 7b ZDP), je nutno o tuto hodnotu již jednou uplatněných daňových výdajů na pořízení těchto darů nebo služeb snížit daňové výdaje poplatníka ve zdaňovacím období, kdy dochází k poskytnutí tohoto bezúplatného plnění. Dle znění 25 odst. 1 písm. o) ZDP není daňovým výdajem poplatníka zůstatková cena hmotného a nehmotného majetku vyřazeného v důsledku darování. Za bezúplatné plnění se podle znění 25 odst. 1 písm. t) ZDP nepovažuje poskytnutí reklamního nebo propagačního předmětu, který je opatřen jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez DPH nepřesahuje částku 500 Kč, a který není, s výjimkou tichého vína, předmětem spotřební daně. Na příjemce reklamního a propagačního předmětu (fyzická osoba) se vztahuje znění 4 odst. 1 písm. z) ZDP. Zde se uvádí, že od daně z příjmů jsou osvobozeny příjmy plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, jako reklamního předmětu opatřeného jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož hodnota nepřesahuje 500 Kč. Odpočet hodnoty bezúplatného plnění (daru) u dárce Poplatník daně z příjmů fyzických osob při uplatnění odpočtu daru postupuje podle 15 odst. 1, resp. 15 odst. 2 ZDP. Od základu daně z příjmů si poplatník může odečíst hodnotu bezúplatného plnění: 1) poskytnutého ob cím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území ČR, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zákona č. 117/2001, a to na: financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, huma nitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost; 2) poskytnutého fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR, které jsou poskytovateli zdravotních služeb, dále které provozují školy a školská zařízení a rovněž které provozují zařízení pro péči o toulavá nebo opuštění zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, a to na financování těchto zařízení; 3) poskytnutého fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu anebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zákona o sociálních službách, a to na: zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami, na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu, na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání; 4) poskytnutého na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území ČR nebo členského státu EU, Norska nebo Islandu. 5 DU TIP 9/2014 vyšlo 25. dubna 2014

6 V ustanovení 15 odst. 1 ZDP jsou obsaženy následující hodnotové podmínky pro uplatnění odpočtu bezúplatných plnění od základu daně z příjmů u fyzických osob: 1) úhrnná hodnota bezúplatných plnění ve zdaňovacím období musí přesáhnout 2 % ze základu daně 2) anebo musí činit alespoň Kč, 3) v úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně (do konce r tato výše činila 10 % základu daně). Podmínku minimální hodnoty bezúplatných plnění alespoň Kč pro uplatnění odpočtu ze základu daně z příjmů fyzických osob splňuje i poskytnutí několika bezúplatných plnění (darů), z nichž každý jednotlivě podmínku nesplňuje (např. 3 dary ve výši jednotlivého daru 200 Kč, 600 Kč a 300 Kč). Dle bodů pokynu GFŘ č. D 6 k 15 odst. 1 ZDP lze od základu daně z příjmů odečíst hodnotu poskytnutých darů pouze v tom zdaňovacím období, ve kterém byly prokazatelně poskytnuty. Neuplatnění hodnoty bezúplatného plnění jako odčitatelné položky od základu daně v jednom zdaňovacím období tedy nelze převést do dalšího zdaňovacího období. Jako bezúplatné plnění na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou Kč a hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou Kč. Jedním odběrem krve bezpříspěvkového dárce se dle znění pokynu D 6 rozumí odběr krve a jejích složek (např. plasmy, krevních destiček, kostní dřeně a jiných složek) provedený v jednom dni, a to i v případě odběru více složek krve. Ustanovení 15 odst. 1 ZDP lze uplatnit i v případě bezúplatných plnění poskytnutých právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie než České republiky a dále na území Norska nebo Islandu, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky stanovené v ustanoveních ZDP. Bezúplatné plnění poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se podle znění 15 odst. 2 ZDP posuzuje jako bezúplatné plnění poskytnuté jednotlivými společníky v.o.s. nebo komplementáři k.s. a rozdělují se stejně jako základ daně podle 7 odst. 4 a 5 ZDP. Poskytnuté bezúplatné plnění (dary) prokáže poplatník dárce dokladem, ze kterého musí být zřejmé: kdo je dárce, kdo je příjemcem daru, hodnota daru, předmět daru, účel poskytnutí daru v souladu se zněním ZDP, datum darování. Nejvhodnějším dokladem je darovací smlouva uzavřená podle 2055 až 2078 NOZ. Uplatnění hodnoty bezúplatného plnění u poplatníka Při uplatnění hodnoty bezúplatného plnění jako odčitatelné položky od základu daně v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob vychází poplatník ze základu daně, kterým se rozumí součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů, tj. součet všech dílčích základů daně dle 6 až 10 ZDP. Pokud poplatník uplatní v daňovém přiznání odpočet daňové ztráty vzniklé a vyměřené za předcházející zdaňovací období, pak tato skutečnost nikterak neovlivní postup ve stanovení limitní výše odpočtu hodnoty bezúplatného plnění (darů) odvozenou ze základu daně před uplatněním odpočtu daňové ztráty za předcházející zdaňovací období. Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který podává dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů a chtěl by v něm uplatnit vyšší hodnotu bezúplatného plnění (daru), musí postupovat podle ustanovení 38p odst. 2 ZDP. O hodnotu poskytnutého bezúplatného plnění může snížit základ daně z příjmů ze závislé činnosti také zaměstnanec, který má pouze příjmy ze závislé činnosti. Pokud zaměstnanec prokáže poskytnutí bezúplatného plnění (dar) při respektování zákonem stanovených podmínek, zohlední dar zaměstnavatel v rámci ročního zúčtování záloh na daň z příjmů za uplynulé zdaňovací období. Tyto podmínky jsou vymezeny v 38l odst. 1 písm. a) ZDP nárok na odpočet poplatník prokazuje plátci daně potvrzením příjemce bezúplatného plnění nebo jeho zákonného zástupce anebo pořadatelem veřejné sbírky o výši a účelu bezúplatného plnění. Podle znění 38g odst. 2 ZDP je povinen vždy podat daňové přiznání k dani z příjmů poplatník s příjmy ze závislé činnosti a nebo s funkčními požitky, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v 15 odst. 1 ZDP. Příklad 1 Občan uvádí v daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2014 dílčí základ daně ze závislé činnosti ve výši Kč a dílčí základ daně z příjmů z nájmu ve výši Kč. Ze zdaňovacího období roku 2012 zbývá dosud neuplatněná hodnota daňové ztráty u dílčího základu daně z pronájmu ve výši Kč, kterou poplatník uplatní jako odpočet od základu daně v daňovém přiznání za rok V r poskytne bezúplatné plnění (dar) útulku pro opuštěná zvířata ve výši Kč a na poskytnutí tohoto daru uzavře darovací smlouvu. Uplatnění daru v daňovém přiznání za rok 2014: dílčí základ daně ze závislé činnosti dílčí základ daně z příjmů z nájmu základ daně odpočet daňové ztráty základ daně po odečtení ztráty odpočet hodnoty bezúplatného plnění (15 % z částky Kč) Příklad 2 Fyzická osoba dosáhne za zdaňovací období roku 2014 dílčí základ daně ze závislé činnosti ve výši Kč a ze živnostenského podnikání vykáže ztrátu ve výši Kč. V r poskytne fyzická osoba bezúplatné plnění (peněžní dar) osobě se zdravotním postižením ve výši Kč jako příspěvek na nákup invalidního vozíku a na poskytnutí tohoto daru je uzavřena darovací smlouva. Uplatnění daru v daňovém přiznání za rok 2014: dílčí základ daně ze závislé činnosti ztráta v rámci 7 ZDP základ daně odpočet hodnoty bezúplatného plnění Fyzická osoba je povinna podat za zdaňovací období r daňové přiznání a může si uplatnit odpočet bezúplatného plnění Kč v plné výši, protože tato výše nepřekročí limitní výši 15 % ze základu daně. Daňovou ztrátu z podnikání nelze uplatnit v r proti příjmům ze závislé činnosti, ale lze ji uplatnit v následujících 5ti zdaňovacích obdobích. Příklad Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Za zdaňovací období r dosáhl poplatník dílčí základ daně z podnikání ve výši Kč a dílčí základ daně z pronájmu ve výši Kč. Ve zdaňovacím období r poskytl peněžní dar fotbalovému klubu ve výši Kč. V daňovém přiznání za r uplatnil odpočet daru od základu daně v max. výši 10 % ze základu daně Kč, tj Kč. V říjnu 2014 poplatník zjistil při kontrole dokladů daňové evidence, že jeho dílčí základ daně z podnikání za zdaňovací období r má být vyšší o Kč, a proto podal dodatečné daňové přiznání. Poplatník bude postupovat podle znění 38p odst. 2 ZDP. Fyzická osoba může v dodatečném daňovém přiznání na vyšší DU TIP 9/2014 vyšlo 25. dubna

7 daňovou povinnost za zdaňovací období r uplatnit výši odpočtu daru ( Kč Kč) x 0,1 = Kč, tedy o Kč více, než bylo uplatněno v řádném daňovém přiznání. Je přitom splněna podmínka stanovená v 38p odst. 2 ZDP (rozdíl nového základu daně Kč je vyšší než původní základ daně Kč o více než 100 Kč). Daňové řešení u příjemce daru do konce r Do konce r byly podle znění 3 odst. 4 ZDP předmětem daně z příjmů dary přijaté v souvislosti s výkonem činnosti podle 6 (příjmy ze závislé činnosti) nebo v souvislosti s podnikáním anebo s jinou samostatně výdělečnou činností a dále příjmy plynoucí z darů nemovitostí nebo movitých věcí. Předmětem daně u fyzických osob provozujících školy a školská zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, a u fyzických osob, které jsou poskytovateli zdravotních služeb, nebyl dle 3 odst. 4 ZDP příjem získaný nabytím daru v souvislosti s provozováním těchto činností. Předmětem daně z příjmů fyzických osob nebyly příjmy získané darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva; tyto dary podléhaly dani darovací dle zákona č. 357/1992 Sb., přičemž podle ustanovení 19 odst. 3 tohoto zákona bylo od darovací daně osvobozeno bezúplatné nabytí majetku, pokud k němu dochází mezi osobami zařazenými v I. a II. skupině. Další případy osvobození od daně darovací byly předmětem 19 a 20 tohoto zákona. Pro poplatníka s příjmy dle 6 ZDP platilo, že pokud zaměstnanec získá v souvislosti s jeho příjmy ze závislé činnosti od svého zaměstnavatele dar, tento dar podléhá zdanění spolu s příjmy ze závislé činnosti daní z příjmů při respektování řady osvobození těchto darů podle 6 odst. 9 písm. d) a písm. g) ZDP, ovšem za podmínky, že se jednalo o nepeněžní dary zaměstnavatele poskytnuté jeho zaměstnancům. Pokud získal dar podnikatel a tento dar souvisel s jeho podnikáním, výše daru byla zahrnuta do dílčího základu daně z podnikání. Pokud však obdržel dar soukromý lékař v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, jednalo se o příjem (peněžní nebo nepeněžní), který nebyl předmětem daně z příjmů fyzických osob a podléhal dani darovací při respektování řady osvobození podle zákona č. 357/1992 Sb. Obdobně to platilo pro fyzické osoby provozující školy a školská zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat. Daňové řešení u příjemce bezúplatného příjmu (obdarovaný) od S účinností od došlo ke zrušení zákona č. 357/1992 Sb. o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Zatímco daň z převodu nemovitostí je transformována jako daň z nabytí majetku do zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., daň dědická a daň darovací je transformována jako tzv. bezúplatný příjem (bezúplatné plnění) do zákona o daních z příjmů na základě zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. Veškeré dary jsou počínaje předmětem daně z příjmů podle 6, 7 nebo 10 ZDP s tím, že dochází k doplnění osvobození řady darů od daně z příjmů fyzických osob, a to v ustanoveních 4a a 10 odst. 3 ZDP. Z toho důvodu jsou v 3 odst. 4 písm. a) ZDP ve znění do vypuštěny s účinností od pasáže týkající se skutečnosti, že s určitými výjimkami nejsou dary předmětem daně z příjmů, jak jsme popsali výše pro rok Obdobně jako v r platí i v roce 2014, že bezúplatné příjmy (dary) přijaté poplatníkem v souvislosti s výkonem závislé činnosti nebo s výkonem činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, podléhají zdanění daní z příjmů dle 6, resp. 7 ZDP. Jedná se o dary zaměstnavatele zaměstnanci a dary poskytnuté podnikateli v souvislosti s jeho činností, z níž plynou příjmy ze samostatné činnosti. Pro zaměstnance přitom platí i nadále osvobození od daně z příjmů nepeněžního bezúplatného plnění obsažená v 6 odst. 9 písm. d) a písm. g) ZDP. Do nového ustanovení 23 odst. 3 písm. a) bod 16 ZDP byla doplněna povinnost zvýšit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o hodnotu bezúplatného příjmu poplatníka, pokud se o tomto příjmu neúčtuje ve výnosech a nejedná se o příjem osvobozený od daně nebo příjem, který není předmětem daně, nebo o příjem ve formě daru účelově poskytnutého na pořízení hmotného majetku. Na toto ustanovení zákona navazuje pak nové ustanovení 23 odst. 3 písm. c) bod 8 ZDP, ve kterém se uvádí, že výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji lze snížit o hodnotu bezúplatného příjmu poplatníka, o kterou byl zvýšen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 3 písm. a) bod 16, pokud je tento bezúplatný příjem využit k dosažení, zajištění a udržení příjmů a nebylo o něm účtováno v nákladech. Pokud by však bezúplatný příjem poplatník nevyužil k dosažení zdanitelných příjmů, pak by nemohl snížit základ daně o částku, o kterou při přijetí daru byl povinen dle 23 odst. 3 písm. a) bod 16 ZDP zvýšit základ daně. Příklad 4 Soukromý lékař obdrží v r od klienta na základě uzavřené darovací smlouvy peněžitý dar v částce Kč. Lékař vede daňovou evidenci. Z darované částky lékař v r zakoupí nové židle do ordinace a čekárny. Lékař je povinen zvýšit základ daně v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za r o hodnotu přijatého bezúplatného plnění (daru). V r si může lékař uplatnit výdaje na zakoupené židle jako daňové výdaje, anebo si může o tuto částku snížit základ daně z příjmů za r dle 23 odst. 3 písm. c) bod 16 ZDP. V ustanoveních 2068 až 2078 NOZ se uvádí postup právního řešení v případě odvolání daru, přičemž může dojít k odvolání daru pro nouzi anebo k odvolání daru pro nevděk. Daňové řešení při odvolání daru z pohledu obdarovaného je obsahem nového ustanovení 23 odst. 3 písm. c) bod 7 ZDP. Zde se uvádí, že výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji lze snížit o hodnotu odvolaného daru, a to u hmotného majetku nejvýše o zůstatkovou cenu, u ostatního majetku o částku zachycenou v účetnictví, pokud o ní není účtováno v nákladech (výdajích); základ daně lze snížit, pokud příjem obdarovaného z daru nebyl od daně osvobozen. Do 10 odst. 1 písm. n) ZDP bylo s účinností od doplněno, že jako ostatní příjmy u poplatníka daně z příjmů fyzických osob se považuje bezúplatný příjem. Zdanění bezúplatného příjmu proběhne podle 10 ZDP, pokud nebude bezúplatný příjem zdaněn podle 6 nebo 7 ZDP, jak je výše uvedeno. Podle 4 odst. 1 písm. zk) ZDP jsou od daně z příjmů osvobozeny příjmy uvedené v novém ustanovení 4a ZDP nazvaném Osvobození bezúplatných příjmů. Osvobození darů se týkají písm. i) až písm. l) tohoto ustanovení. V těchto písmenech se uvádí, že od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje bezúplatný příjem: poplatníka s bydlištěm v členském státě Evropské unie, Norsku nebo Islandu provozujícím zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, je li bezúplatný příjem použit k provozu tohoto zařízení [písm. i)], poplatníka, který jej prokazatelně použije na zvýšení nebo změnu kvalifikace, studium, léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky [písm. j)], na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky [písm. k)], z nabytí majetku prokazatelně použitého na financování volební kampaně kandidáta na funkci prezidenta republiky podle zákona upravujícího volbu prezidenta republiky, který se zúčastní prvního kola volby [písm. l)]. Porovnáním výše uvedeného 4a ZDP se dřívějším zněním 3 odst. 4 písm. a) ZDP účinným do vyplývá, že s účinností od již neplatí, že předmětem daně z příjmů u fyzických osob provozujících školy a školská zařízení, a u fyzických osob, které jsou poskytovateli zdravotních služeb, není příjem získaný nabytím daru v souvislosti s provozováním těchto činností. S účinností od jsou dary 7 DU TIP 9/2014 vyšlo 25. dubna 2014

8 poskytnuté poskytovateli zdravotních služeb (soukromý lékař) a fyzické osobě provozující školy a školská zařízení zdanitelným příjmem zdaňovaným dle 7 ZDP. Další možnosti osvobození od daně z příjmů fyzických osob týkající se bezúplatných příjmů je obsaženo v novém 10 odst. 3 písm. d) ZDP. Podle tohoto ustanovení jsou od daně osvobozeny bezúplatné příjmy: 1. od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů, 2. od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou, 3. obmyšleného z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2, 4. nabyté příležitostně, pokud jejich hodnota nedosahuje Kč. Podle znění bodu 21 přechodných ustanovení k zákonnému opatření Senátu č. 344/2013 Sb. pro daňové povinnosti u daně dědické, darovací a daně z převodu nemovitostí, jakož i pro právo a povinnosti s nimi souvisejícími, vzniklé přede dnem nabytí účinností zákonného opatření Senátu, se použije zákon č. 357/1992 Sb. ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákonného opatření Senátu. Příklad 5 Otec daroval svému synovi v průběhu r finanční částku ve výši Kč na pořízení nového osobního automobilu, který bude sloužit pouze pro jeho soukromé účely. Přijatý bezúplatný příjem podléhá zdanění daní z příjmů podle 10 odst. 1 písm. n) ZDP, přičemž dle 10 odst. 1 písm. d) bod 1 ZDP je tento bezúplatný příjem od daně z příjmů osvobozen. Příklad 6 Občan věnoval v dubnu 2014 částku Kč fyzické osobě, která provozuje útulek pro opuštěná zvířata. Na tuto částku je sepsána darovací smlouva. Podle znění 4a bod i) ZDP je bezúplatný příjem poplatníka provozujícího zařízení pro péči o toulavá nebo opuštění zvířata osvobozen od daně z příjmů, pokud je bezúplatný příjem použit k provozu tohoto zařízení. Podle znění 25 odst. 1 písm. zp) ZDP jsou nedaňovým výdajem účetní odpisy hmotného a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle právních předpisů upravujících účetnictví, který byl nabyt bezúplatně, a tento bezúplatný příjem byl od daně z příjmů osvobozen nebo nebyl zahrnut do jejího předmětu. Obdobně to platí pro zůstatkovou cenu v případě prodeje nebo likvidace tohoto majetku. Podle znění 25 odst. 1 písm. zq) ZDP není daňovým výdajem hodnota majetku, který se neodpisuje podle ZDP ani podle předpisů upravujících účetnictví, který byl nabyt bezúplatně, a tento bezúplatný příjem byl od daně osvobozen nebo nebyl zahrnut do jejího předmětu. K výše uvedeným dvěma ustanovením nově zařazených do 25 ZDP na základě zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., s účinností od , se v důvodové zprávě k opatření Senátu uvádí, že navrhovaná úprava zajistí, aby v případě osvobození peněžních i nepeněžních bezúplatných příjmů z darování, dědictví a odkazu nebo u fyzických osob např. i z přijatých dotací nebo v případě příjmů, které nejsou předmětem daně, výdaje (náklady) související s reprodukcí bezúplatně získaného majetku osvobozeného od daně nebo majetku, který nebyl předmětem daně, tj. účetní odpisy nebo hodnota u neodpisovaného majetku daňově ani účetně (zásoby) neovlivňovaly základ daně. Dotaz Prodej stavby 2014 Dobrý den, jsme stavební firma, právní forma podnikání fyzická osoba, plátci DPH. V roce 2002 jsme koupili budovu a zařadili do obchodního majetku. V katastru nemovitostí je zapsána jako stavba technického vybavení bez č.p. a leží na pozemku jiného majitele. Nyní jsme se dohodli na prodeji této stavby třetí osobě se souhlasem majitele pozemku. V návaznosti na změny v zákoně o DPH od by nás zajímalo, zda nám nevzniká daňová povinnost na výstupu, nebo bude prodej osvobozen. Děkuji za odpověď. Odpověď K Vašemu dotazu nejprve obecně uvádím, že ve smyslu ustanovení 56 odst. 1 písm. c) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ) se pro účely osvobození od daně rozumí dodáním vybrané nemovité věci dodání stavby. Podle odst. 3 uvedeného zákonného ustanovení je dodání vybrané nemovité věci (tedy i stavby) osvobozeno od daně po uplynutí 5 let od vydání prvního kolaudačního souhlasu nebo ode dne, kdy bylo započato první užívání stavby, a to k tomu dni, který nastane dříve. Ve vazbě na Váš dotaz je však nutné upozornit na přechodná ustanovení uvedená v čl. II zákona č. 502/2012 Sb., kde je v bodě 2 uvedeno, že u převodu staveb, bytů a nebytových prostor nabytých přede dnem účinnosti zákona č. 502/2012 (tj. před ) se použije lhůta uvedená v 56 zákona o DPH, který byl účinný do Ve smyslu tohoto přechodného ustanovení tak platí, že u staveb nabytých do (což je také Váš případ) se pro uplatnění osvobození uplatní časový test 3 roky a u staveb nabytých po pak časový test 5 let. Jelikož jste stavbu nabyli v roce 2002, dodání této stavby je ve smyslu 56 zákona o DPH osvobozeno od daně. Pro úplnost uvádím, že i po má plátce ve smyslu 56 odst. 4 zákona o DPH možnost se rozhodnout, že i po uplynutí předmětné lhůty uplatní daň. Připravujeme: Ing. Martina Matějková Zákon o oceňování majetku 2014 Změny Českých účetních standardů Technické zhodnocení, nebo oprava? Daňový a účetní TIP aktuality, komentáře, dotazy a odpovědi Copyright by Dashöfer Holding, Ltd. & Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. / Vydává Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., Evropská 423/178, P. O. Box 124, Praha 6 / IČ: / tel.: , fax: / e mail: cizkovska@dashofer.cz / Vedoucí redaktor: Ing. Marek Běhal, odborná redaktorka: Ing. Lucie Čížkovská / Sazba: FČ/ Tisk: POLY+, s. r. o. / Vychází 2 měsíčně. / Cena: Pololetní předplatné 1880 Kč + DPH, balné a poštovné / Předplatné na další období není třeba objednávat, je automaticky prodlouženo na dalších 12 měsíců. Předplatné je možné zrušit písemně, nejpozději 6 týdnů před uplynutím ročního předplatného, jinak se prodlužuje o další rok. / Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva jsou ve výhradním vlastnictví Dashöfer Holding, Ltd. a jsou chráněna autorským zákonem. / Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnožování, šíření a překlad. Žádná část díla nesmí být jakoukoliv formou (tiskem, jako fotokopie, elektronicky nebo jiným způsobem) bez předchozího písem ného souhlasu nakladatelství reprodukována anebo s použitím elektronických off line nebo on line systémů ukládána do paměti, zpracovávána či šířena. / Informace obsažené v tomto díle byly zpracovány na základě nejlepších poznatků v okamžiku zveřejnění, kvůli neuceleným výsledkům ve výzkumu a jurisdikci však není možno zaručit absolutní bezchybnost. / Za obsah příspěvků ručí jejich autoři. / Redakce zajistí zodpovězení případných dotazů předplatitelů zaslaných pouze přes formulář na Vybrané odpovědi budou uveřejněny v některém z čísel tohoto newsletteru. / Vydávání tohoto periodika povoleno rozhodnutím Ministerstva kultury, č. j. 3974/95, dne Redakční uzávěrka čísla 9/2014 byla dne 14. dubna ISSN DU TIP 9/2014 vyšlo 25. dubna