Základní pojmy teorie grafů [Graph theory]
|
|
- Veronika Vlčková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Část I Základní pojmy teorie grafů [Graph theory] V matematice grafem obvykle rozumíme grafické znázornění funkční závislosti. Pro tento předmět je však podstatnější pohled jiný. V teorii grafů rozumíme grafem objekt popsaný množinou vrcholů [vertices] a množinou hran [edges]. Neorientovaný graf Definice (Neorientovaný graf). Graf (z pohledu teorie grafů) definujme jako dvojici G = (V, E), kde V = {u, u,..., u n } je konečná množina objektů, kterým říkáme vrcholy, někdy též uzly (dále budeme používat termín uzly) grafu a E = {u i, u j, i, j =,,..., n} je množina některých dvojic uzlů, kterým říkáme hrany grafu. Obrázek : Příklad neorientovaného uzlového grafu matice sousednosti () Tak jak jsme zvyklí v matematice, je graf obvykle znázorněním určité situace a proto i my budeme na grafy nahlížet jako na realizace rozličných problémů. Graf pak může znázorňovat počítačovou síť, postup stavby rodinného domku, sociologické vztahy ve skupině apod. Uzly grafu u i, pro i =,,..., n, budeme zobrazovat jako očíslované je kroužky viz obrázek. Hrany grafu u i, u j, pro i, j =,,..., n a i j, budeme zobrazovat přímými nebo různě lomenými čarami. Obyčejný graf, tak jsem jej zavedli v definici, je grafem konečným, má tedy konečný počet uzlů a hran. Někdy bývá uvažováno vícero hran mezi dvěma uzly, ale touto situací se zabývat nebudeme viz multigraf. Počet uzlů V = n omezuje i počet možných hran E, které lze v grafu udělat. Maximální počet hran v grafu bez vícenásobných hran mezi uzly a bez smyček (hrana, která vychází a končí v tom samém uzlu) je ( n ). Počet všech různých grafů vytvořených na množině n uzlů je tedy: (n ). Pro efektivní popis grafů samotných, jakožto i popisu reálných situaci zadefinujme několik pojmů, které nám umožní srozumitelně a přesně hovořit o různých typech grafů o jejich vlastnostech a charakteristikách.
2 NEORIENTOVANÝ GRAF Obrázek : Příklad neorientovaného uzlového grafu s vícero hranami. Definice/vysvětlení základních pojmů Sousedními uzly nazveme nazveme takovou dvojici uzlů, která je spojena hranou. Hrana u i, u j je pak incidentní s uzly u i a u j, pro i, j =,,..., n a i j. Multigraf je graf, ve kterém mezi některou dvojicí uzlů existuje více hran (obrázek ). Stupeň uzlu deg(u i ) definujeme jako počet hran, které do uzlu vstupují/vztupují. Platí: n deg(u i ) = E, neboť každá hrana začíná/končí ve dvou uzlech. i= Okolím uzlu u i nazveme množinu všech uzlů, do kterých vede z uzlu u i hrana. Diskrétním grafem nazveme takový graf, který neobsahuje ani jednu hranu. Naopak úplným (komplexním) grafem bude nazýván takový graf, který obsahuje všechny možné hrany. Obrázek zobrazuje čtyřuzlový diskrétní a kompletní graf. Obrázek : Čtyřuzlový diskrétní (vlevo matice sousednosti ()) a komplexní (vpravo matice sousednosti ()) graf D K Doplněk grafu G = (V, E) je graf (V, E ), který obsahuje právě ty hrany, které neobsahuje graf původní. Například grafy D a K z obrázku jsou si doplňkem. Uvědomme si, že mluvíme o neorientovaném grafu. U neorientovaného grafu nelze rohodnout Uvědomme si, že mluvíme o neorientovaném grafu, který není multigrafem!
3 . Definice/vysvětlení základních pojmů Podgraf grafu G = (V, E) je graf takový G, který vznikne z toho původního vypuštěním některých uzlů nebo některých hran. Úplným podgrafem nazýváme takový podgraf, který má s ohledem na vypuštěné uzly všechny hrany, které měl graf původní, tj. nemá jen ty hrany, které by vedly k vypuštěným uzlům. Sledem obvykle rozumíme posloupnost uzlů, kde pro uzel u i a uzel následující u i+ existuje hrana. Někteří autoři sledu říkají procházka. Sled končící ve stejném uzlu, ve kterém začal se nazývá cyklus, nebo také kružnice. Kružnice je tedy sled, ve kterém jsou všechny uzly pospojované jakoby navlečené na niť. Dvě různé kružnice na šesti uzlech zobrazuje obrázek. Obrázek : Kružnice na šesti uzlech (vlevo matice sousednosti () i vpravo matice sousednosti ()) C C Graf bez kružnice (cyklu) se nazývá acyklický. Pokud se ve sledu žádný z uzlů neopakuje víckrát mluvíme o cestě. Méně přísným požadavkem na graf než je předpoklad sledu je neexistence opakující se hrany. V tomto případě mluvíme o tahu. U tahu se tedy uzly opakovat mohou. Pro vyjádření obyčejného grafu například pro softwareovou implementaci se nejčastěji používá tzv. matice sousednosti obvykle značeno A G. Matice sousednosti (nebo také incidenční matice) je čtvercová matice, která má na pozici ij nulu pokud mezi i-tým a j-tým uzlem neexistuje hrana. Pokud mezi i-tým a j-tým uzlem hrana existuje je ij-tá pozice obsazena jedničkou. Matice sousednosti pro obyčejné grafy jsou přílohách a odkazované v popiscích obrázků jednotlivých grafů. Je zřejmé, že popis multigrafu by musel probíhat jinak. Vzhledem k tomu, že zatím byla řeč jen o neorientovaných grafech, musí být matice sousednosti symetrické podle hlavní diagonály.
4 NEORIENTOVANÝ GRAF Dalším možným vyjádřením důležitých vlastností grafů je matice dosažitelnosti (R G ) a matice vzdáleností (D G ). Jedná se opět o čtvercové matice. Matice dosažitelnosti má na pozici ij nulu pokud mezi i-tým a j-tým uzlem neexistuje procházka. Pokud mezi i-tým a j-tým uzlem procházka existuje je ij-tá pozice obsazena jedničkou. Matice vzdáleností má na pozici ij nulu pokud mezi i-tým a j-tým uzlem neexistuje procházka. Pokud mezi i-tým a j-tým uzlem procházka existuje je ij-tá pozice obsazena počtem hran, který obsahuje nejkratší cesta. Zkuste vytvořit tyto matice jako cvičení. Průměrem grafu je nejdelší vzdálenost kroků mezi libovolnými uzly. Průměr je nejvyšší hodnota v matici vzdáleností. Excentricitou vrcholu u i označíme nejdelší z nejkratších cest, tj. nejvyšší číslo v i-tém řádku matice vzdáleností. Uzel/uzly s nejnižší excentricitou se nazývají středem grafu. Excentricitu těchto uzlů navíc označujeme jako poloměr grafu. Hamiltonovskou cestou nazveme takovou cestu, která prochází skrz všechny uzly. Končíli cesta ve stejném uzlu jako začala mluvíme o Hamiltonovské kružnici. Hamiltonovský graf je tedy graf obsahující alespoň jednu hamiltonovskou kružnici. Graf, který lze nakreslit jedním tahem (žádná hrana se neopakuje), nazýváme eulerovským grafem. Obrázek : Eulerovský graf 7 8 Souvislý graf je takový graf, pro který platí, že pro všechny dvojice jeho uzlů existuje alespoň jedna cesta, která je spojuje. Kostrou grafu nazveme libovolný podgraf grafu původního, který obsahuje všechny uzly a který je stále souvislý. Tj. vypouštíme pouze některé hrany, ale tak, aby i po vypoštění zůstal graf souvislý. (Souvislými) komponentami se nazývají takové maximální úplné podgrafy, které jsou souvislé (tj. přidáním/znovuvrácením dalšího uzlu původního grafu by se podgraf stal nesouvislým). Matice vzdáleností je daleko zajímavější za předpokladu stranově ohodnoceného orientovaného grafu Matice dosažitelnosti obsahuje samé jedničky.
5 Graf, který lze překreslit tak, aby se jeho hrany nekřížily se nazývá rovinným grafem. Stromem je takový souvislý graf, který neobsahuje cyklus. Příkladem může být logický strom zobrazující jak může proběhnout tenisové utkání, které se hraje na dva vyhrané sety. Každý set může vyhrát hráč A nebo hráč B. A aby to nebylo tak jednoduché uvažme, že hráč A či hráč B může odstoupit, tj. utkání skrečovat. První set tedy může vyhrát hráč A nebo hráč B a utkání pokračuje, nebo vzdá hráč A či B a utkání končí. Po druhém setu utkání skončí jen v případě, že vyhrál stejný hráč jako v setu prvním, nebo opět někdo skrečuje. To se to komplikuje, že? Pojďme možné výsledky uspořádat do logického stromu, kde A bude znamenat vítězství hráče A v setu, AS skreč hráče A u hráče B obdobně. Spojnice mezi jednotlivými stavy nazýváme větve a stavy, které jsou konečné, pak listy. Listy na obrázku, které jsou červené, zobrazují výsledek, který skončil vítězstvím hráče A, modré pak symbolizují vítězství hráče B. Počet listů () je počtem všech možných výsledků tenisového zápasu. V polovině vyhrává samozřejmě hráč A v polovině hráč B. Obrázek : Logický strom výsledků tenisového zápasu S A AS BS B A B AS BS BS AS A B A BS AS B A BS AS B Jak se situace změní pokud budeme uvažovat orientované hrany popisuje následující podkapitola. Orientovaný graf Definice (Orientovaný graf). Graf (z pohledu teorie grafů) definujme jako dvojici G = (V, E), kde V = {u, u,..., u n } je konečná množina objektů, kterým říkáme vrcholy, někdy též uzly grafu a E = {u i, u j, i, j =,,..., n} je množina některých uspořádaných dvojic uzlů, kterým říkáme orientované hrany grafu. Orientace hrany bývá v grafu zobrazena šipkou. Některé pojmy jsou shodné pro orientované i neorientované grafy. Některé pojmy naopak mají smysl jen pro jeden typ grafů. Následující definice se týkají výhradně orientovaných grafů. I u nich však nepředpokládme existenci cyklů a více souhlasně orientovaných hran.
6 ORIENTOVANÝ GRAF Obrázek 7: Příklad orientovaného uzlového grafu matice sousednosti (). Definice/vysvětlení základních pojmů Orientovaným sledem je obvykle rozuměna posloupnost uzlů kde pro uzel u i a uzel následující u i+ existuje orientovaná hrana. Pokud se v orientovaném sledu žádný z uzlů neopakuje víckrát mluvíme o orientované cestě. Podobně se definuje orientovaný tah, Hamiltonovská cesta a Hamiltonovská kružnice v orientovaném grafu. Síť je konečný souvislý, orientovaný, acyklický graf, v němž existuje jeden počáteční uzel (nevstupuje do něj žádná hrana) a jeden uzel koncový (žádná hrana z něj nevystupuje). Příkladem sítě je telefonní síť, rozvod plynu, kanalizace, atd. Příkladem může být na rozdíl od grafu na obrázku 7 graf na obrázku 8. Obrázek 8: Příklad sítě matice sousednosti (7) POČÁTEK KONEC Konkrétní použití grafů je součástí ostatních kapitol.
7 7 A Matice sousednosti A. Neorientované grafy. Matice sousednosti pro graf (). Matice sousednosti pro graf vlevo (). Matice sousednosti pro graf vpravo (). Matice sousednosti pro graf vlevo (). Matice sousednosti pro graf vpravo ()
8 8 A MATICE SOUSEDNOSTI A. Orientované grafy. Matice sousednosti pro graf 7. Matice sousednosti pro graf () (7)
Grafy. RNDr. Petra Surynková, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta.
6 RNDr., Ph.D. Katedra didaktiky matematiky Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta petra.surynkova@mff.cuni.cz http://surynkova.info množina vrcholů a množina hran hrana vždy spojuje
VíceZáklady informatiky. Teorie grafů. Zpracoval: Pavel Děrgel Úprava: Daniela Szturcová
Základy informatiky Teorie grafů Zpracoval: Pavel Děrgel Úprava: Daniela Szturcová Obsah přednášky Barvení mapy Teorie grafů Definice Uzly a hrany Typy grafů Cesty, cykly, souvislost grafů Barvení mapy
VíceÚvod do teorie grafů
Úvod do teorie grafů Neorientovaný graf G = (V,E,I) V množina uzlů (vrcholů) - vertices E množina hran - edges I incidence incidence je zobrazení, buď: funkce: I: E V x V relace: I E V V incidence přiřadí
VíceTGH02 - teorie grafů, základní pojmy
TGH02 - teorie grafů, základní pojmy Jan Březina Technical University of Liberec 5. března 2013 Počátek teorie grafů Leonard Euler (1707 1783) 1735 pobyt v Královci (Prusko), dnes Kaliningrad (Rusko) Úloha:
VíceH {{u, v} : u,v U u v }
Obyčejný graf Obyčejný graf je dvojice G= U, H, kde U je konečná množina uzlů (vrcholů) a H {{u, v} : u,v U u v } je (konečná) množina hran. O hraně h={u, v} říkáme, že je incidentní s uzly u a v nebo
VíceTGH02 - teorie grafů, základní pojmy
TGH02 - teorie grafů, základní pojmy Jan Březina Technical University of Liberec 31. března 2015 Počátek teorie grafů Leonard Euler (1707 1783) 1735 pobyt v Královci (Prusko), dnes Kaliningrad (Rusko)
VíceTGH02 - teorie grafů, základní pojmy
TGH02 - teorie grafů, základní pojmy Jan Březina Technical University of Liberec 28. února 2017 Metainformace materiály: jan.brezina.matfyz.cz/vyuka/tgh (./materialy/crls8.pdf - Introduction to algorithms)
VíceJan Březina. 7. března 2017
TGH03 - stromy, ukládání grafů Jan Březina Technical University of Liberec 7. března 2017 Kružnice - C n V = {1, 2,..., n} E = {{1, 2}, {2, 3},..., {i, i + 1},..., {n 1, n}, {n, 1}} Cesta - P n V = {1,
VíceOperační výzkum. Síťová analýza. Metoda CPM.
Operační výzkum Síťová analýza. Metoda CPM. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo
VíceTeorie grafů. Teoretická informatika Tomáš Foltýnek
Teorie grafů Teoretická informatika Tomáš Foltýnek foltynek@pef.mendelu.cz Opakování z minulé přednášky Co je to složitostní třída? Jaké složitostní třídy známe? Kde leží hranice mezi problémy řešitelnými
VíceMetody síťové analýzy
Metody síťové analýzy Řeší problematiku složitých systémů, zejména pak vazby mezi jejich jednotlivými prvky. Vychází z teorie grafů. Základní metody síťové analýzy: CPM (Critical Path Method) deterministický
VíceGrafy. doc. Mgr. Jiří Dvorský, Ph.D. Katedra informatiky Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TU Ostrava. Prezentace ke dni 13.
Grafy doc. Mgr. Jiří Dvorský, Ph.D. Katedra informatiky Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TU Ostrava Prezentace ke dni 13. března 2017 Jiří Dvorský (VŠB TUO) Grafy 104 / 309 Osnova přednášky Grafy
Více4EK311 Operační výzkum. 5. Teorie grafů
4EK311 Operační výzkum 5. Teorie grafů 5. Teorie grafů definice grafu Graf G = uspořádaná dvojice (V, E), kde V označuje množinu n uzlů u 1, u 2,, u n (u i, i = 1, 2,, n) a E označuje množinu hran h ij,
VíceZáklady informatiky. 07 Teorie grafů. Kačmařík/Szturcová/Děrgel/Rapant
Základy informatiky 07 Teorie grafů Kačmařík/Szturcová/Děrgel/Rapant Obsah přednášky barvení mapy teorie grafů definice uzly a hrany typy grafů cesty, cykly, souvislost grafů Barvení mapy Kolik barev je
VíceModely teorie grafů, min.kostra, max.tok, CPM, MPM, PERT
PEF ČZU Modely teorie grafů, min.kostra, max.tok, CPM, MPM, PERT Okruhy SZB č. 5 Zdroje: Demel, J., Operační výzkum Jablonský J., Operační výzkum Šubrt, T., Langrová, P., Projektové řízení I. a různá internetová
VíceTEORIE GRAFŮ TEORIE GRAFŮ 1
TEORIE GRAFŮ 1 TEORIE GRAFŮ Přednášející: RNDr. Jiří Taufer, CSc. Fakulta dopravní ČVUT v Praze, letní semestr 1998/99 Zpracoval: Radim Perkner, tamtéž, v květnu 1999 ZÁKLADNÍ POJMY Říkáme, že je dán prostý
VíceObsah prezentace. Základní pojmy v teorii o grafech Úlohy a prohledávání grafů Hledání nejkratších cest
Obsah prezentace Základní pojmy v teorii o grafech Úlohy a prohledávání grafů Hledání nejkratších cest 1 Základní pojmy Vrchol grafu: {množina V} Je to styčná vazba v grafu, nazývá se též uzlem, prvkem
VíceSTROMY. v 7 v 8. v 5. v 2. v 3. Základní pojmy. Řešené příklady 1. příklad. Stromy
STROMY Základní pojmy Strom T je souvislý graf, který neobsahuje jako podgraf kružnici. Strom dále budeme značit T = (V, X). Pro graf, který je stromem platí q = n -, kde q = X a n = V. Pro T mezi každou
VíceTeorie grafů Jirka Fink
Teorie grafů Jirka Fink Nejprve malý množinový úvod Definice. Množinu {Y; Y X} všech podmnožin množiny X nazýváme potenční množinoumnožiny Xaznačíme2 X. Definice. Množinu {Y; Y X, Y =n}všech n-prvkovýchpodmnožinmnožiny
Více07 Základní pojmy teorie grafů
07 Základní pojmy teorie grafů (definice grafu, vlastnosti grafu, charakteristiky uzlů, ohodnocené grafy) Definice grafu množina objektů, mezi kterými existují určité vazby spojující tyto objekty. Uspořádaná
Více4 Pojem grafu, ve zkratce
Petr Hliněný, FI MU Brno, 2014 1 / 24 FI: IB000: Pojem grafu 4 Pojem grafu, ve zkratce Třebaže grafy jsou jen jednou z mnoha struktur v matematice a vlastně pouze speciálním případem binárních relací,
VíceDiskrétní matematika. DiM /01, zimní semestr 2018/2019
Diskrétní matematika Petr Kovář petr.kovar@vsb.cz Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava DiM 470-2301/01, zimní semestr 2018/2019 O tomto souboru Tento soubor je zamýšlen především jako pomůcka
VíceDefinice 1 eulerovský Definice 2 poloeulerovský
Dále budeme předpokládat, že každý graf je obyčejný a má aspoň tři uzly. Definice 1 Graf G se nazývá eulerovský, existuje-li v něm uzavřený tah, který obsahuje každou hranu v G. Definice 2 Graf G se nazývá
Více5 Orientované grafy, Toky v sítích
Petr Hliněný, FI MU Brno, 205 / 9 FI: IB000: Toky v sítích 5 Orientované grafy, Toky v sítích Nyní se budeme zabývat typem sít ových úloh, ve kterých není podstatná délka hran a spojení, nýbž jejich propustnost
VíceTeorie grafů BR Solutions - Orličky Píta (Orličky 2010) Teorie grafů / 66
Teorie grafů Petr Hanuš (Píta) BR Solutions - Orličky 2010 23.2. 27.2.2010 Píta (Orličky 2010) Teorie grafů 23.2. 27.2.2010 1 / 66 Pojem grafu Graf je abstraktní pojem matematiky a informatiky užitečný
VíceDrsná matematika III 10. demonstrovaná cvičení Kostry grafů
Drsná matematika III 10. demonstrovaná cvičení Kostry grafů Martin Panák Masarykova univerzita Fakulta informatiky 21.11. 2006 1 Domácí úlohy z minulého týdne Příklad 1 Příklad 2 Příklad 3 2 Borůvkův algoritmus
VíceKostry. 9. týden. Grafy. Marie Demlová (úpravy Matěj Dostál) 16. dubna 2019
Grafy 16. dubna 2019 Tvrzení. Je dán graf G, pak následující je ekvivalentní. 1 G je strom. 2 Graf G nemá kružnice a přidáme-li ke grafu libovolnou hranu, uzavřeme přesně jednu kružnici. 3 Graf G je souvislý
VíceAlgoritmizace prostorových úloh
INOVACE BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH OBORŮ NA HORNICKO-GEOLOGICKÉ FAKULTĚ VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ - TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA Algoritmizace prostorových úloh Grafové úlohy Daniela Szturcová Tento
VíceDrsná matematika III 9. přednáška Rovinné grafy: Stromy, konvexní mnohoúhelníky v prostoru a Platónská tělesa
Drsná matematika III 9. přednáška Rovinné grafy: Stromy, konvexní mnohoúhelníky v prostoru a Platónská tělesa Jan Slovák Masarykova univerzita Fakulta informatiky 13. 11. 2006 Obsah přednášky 1 Literatura
VíceKapitola 11. Vzdálenost v grafech. 11.1 Matice sousednosti a počty sledů
Kapitola 11 Vzdálenost v grafech V každém grafu lze přirozeným způsobem definovat vzdálenost libovolné dvojice vrcholů. Hlavním výsledkem této kapitoly je překvapivé tvrzení, podle kterého lze vzdálenosti
VíceZdůvodněte, proč funkce n lg(n) roste alespoň stejně rychle nebo rychleji než než funkce lg(n!). Symbolem lg značíme logaritmus o základu 2.
1 3 4 5 6 7 8 9 10 11 1 13 14 15 16 17 18 19 0 1 3 4 5 6 7 8 9 30 31 3 Zdůvodněte, proč funkce f(n) = n log(n) 1 n 1/ roste rychleji než funkce g(n) = n. Zdůvodněte, proč funkce f(n) = n 3/ log(n) roste
VíceGraf. Uzly Lokality, servery Osoby fyzické i právní Informatické objekty... atd. Hrany Cesty, propojení Vztahy Informatické závislosti... atd.
Graf 2 0 3 1 4 5 Uzly Lokality, servery Osoby fyzické i právní Informatické objekty... atd. Hrany Cesty, propojení Vztahy Informatické závislosti... atd. Běžné reprezentace grafu Uzly = indexy Stupně uzlů
VíceKolik existuje různých stromů na pevně dané n-prvkové množině vrcholů?
Kapitola 9 Matice a počet koster Graf (orientovaný i neorientovaný) lze popsat maticí, a to hned několika různými způsoby. Tématem této kapitoly jsou incidenční matice orientovaných grafů a souvislosti
Vícezejména Dijkstrův algoritmus pro hledání minimální cesty a hladový algoritmus pro hledání minimální kostry.
Kapitola Ohodnocené grafy V praktických aplikacích teorie grafů zpravidla graf slouží jako nástroj k popisu nějaké struktury. Jednotlivé prvky této struktury mají často přiřazeny nějaké hodnoty (může jít
VíceGRAFY A GRAFOVÉ ALGORITMY
KATEDRA INFORMATIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITA PALACKÉHO GRAFY A GRAFOVÉ ALGORITMY ARNOŠT VEČERKA VÝVOJ TOHOTO UČEBNÍHO TEXTU JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ
VíceVzdálenost uzlů v neorientovaném grafu
Vzdálenosti a grafy Vzdálenost uzlů v neorientovaném grafu Je dán neorientovaný neohodnocený graf G = (V,E,I) vzdálenost uzlů u a v v neorientovaném souvislém grafu G je délka nejkratší cesty spojující
Více10 Přednáška ze
10 Přednáška ze 17. 12. 2003 Věta: G = (V, E) lze nakreslit jedním uzavřeným tahem G je souvislý a má všechny stupně sudé. Důkaz G je souvislý. Necht v je libovolný vrchol v G. A mějme uzavřený eurelovský
Více10 Podgrafy, isomorfismus grafů
Typické příklady pro zápočtové písemky DiM 470-2301 (Kovář, Kovářová, Kubesa) (verze: November 25, 2018) 1 10 Podgrafy, isomorfismus grafů 10.1. Určete v grafu G na obrázku Obrázek 10.1: Graf G. (a) největší
Více1 Teorie grafů. Základní informace
Teorie grafů Základní informace V této výukové jednotce se student seznámí s matematickým pojetím grafů a na konkrétních příkladech si vyzkouší vybrané algoritmy pro hledání v grafech. Výstupy z výukové
VíceÚvod do informatiky. Miroslav Kolařík
Úvod do informatiky přednáška desátá Miroslav Kolařík Zpracováno dle R. Bělohlávek, V. Vychodil: Diskrétní matematika 2, http://phoenix.inf.upol.cz/esf/ucebni/dm2.pdf P. Martinek: Základy teoretické informatiky,
VíceGrafové algoritmy. Programovací techniky
Grafové algoritmy Programovací techniky Grafy Úvod - Terminologie Graf je datová struktura, skládá se z množiny vrcholů V a množiny hran mezi vrcholy E Počet vrcholů a hran musí být konečný a nesmí být
VíceGrafové algoritmy. Programovací techniky
Grafové algoritmy Programovací techniky Grafy Úvod - Terminologie Graf je datová struktura, skládá se z množiny vrcholů V a množiny hran mezi vrcholy E Počet vrcholů a hran musí být konečný a nesmí být
VíceDrsná matematika III 9. přednáška Rovinné grafy: Stromy, konvexní mnohoúhelníky v prostoru a Platónská tělesa
Drsná matematika III 9. přednáška Rovinné grafy: Stromy, konvexní mnohoúhelníky v prostoru a Platónská tělesa Jan Slovák Masarykova univerzita Fakulta informatiky 14. 11. 21 Obsah přednášky 1 Literatura
VíceVektory a matice. Obsah. Aplikovaná matematika I. Carl Friedrich Gauss. Základní pojmy a operace
Vektory a matice Aplikovaná matematika I Dana Říhová Mendelu Brno Obsah 1 Vektory Základní pojmy a operace Lineární závislost a nezávislost vektorů 2 Matice Základní pojmy, druhy matic Operace s maticemi
VíceTGH05 - aplikace DFS, průchod do šířky
TGH05 - aplikace DFS, průchod do šířky Jan Březina Technical University of Liberec 31. března 2015 Grafová formulace CPM (critical path method) Orientovaný acyklický graf (DAG) je orientovaný graf neobsahující
VíceGrafy. 1. Základní pojmy. 1. Definice grafu. Grafy.nb 1
Grafy.nb 1 1. Základní pojmy Grafy 1. Definice grafu 1.1. Orientovaný graf. Orientovaný graf je trojice G =HV, E, L tvořená konečnou množinou V, konečnou množinou E disjunktní s V a zobrazením : E Ø V
VíceTeorie grafů. Kostra grafu. Obsah. Radim Farana Podklady pro výuku pro akademický rok 2013/2014
Teorie grafů Radim Farana Podklady pro výuku pro akademický rok 013/014 Obsah Kostra grafu. Tahy,. Úloha čínského pošťáka. Zdroj: Vítečková, M., Přidal, P. & Koudela, T. Výukový modul k předmětu Systémová
VíceVybíravost grafů, Nullstellensatz, jádra
Vybíravost grafů, Nullstellensatz, jádra Zdeněk Dvořák 10. prosince 2018 1 Vybíravost Přiřazení seznamů grafu G je funkce L, která každému vrcholu G přiřadí množinu barev. L-obarvení je dobré obarvení
VícePřijímací zkouška - matematika
Přijímací zkouška - matematika Jméno a příjmení pište do okénka Číslo přihlášky Číslo zadání 1 Grafy 1 Pro který z následujících problémů není znám žádný algoritmus s polynomiální časovou složitostí? Problém,
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA TEORIE GRAFŮ EDUARD FUCHS
MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta TEORIE GRAFŮ EDUARD FUCHS Brno 2003 1 2 PŘEDMLUVA Prvotní impulzy, které posléze lidstvo přivedly k vybudování matematiky, byly bezpochyby dvojího druhu: početní
Více1. část: Základy teorie grafů. Ing. Michal Dorda, Ph.D.
1. část: Základy teorie grafů 1 Co je to teorie grafů? 2 Co je to teorie grafů? 3 Co je to teorie grafů? 4 K čemu jsou nám optimalizační metody? centrální sklad zákazníci 5 K čemu jsou nám optimalizační
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ TEORIE GRAFŮ A JEJÍ VYUŽITÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV MATEMATIKY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV MATEMATIKY FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF MATHEMATICS TEORIE GRAFŮ A JEJÍ VYUŽITÍ GRAPH THEORY
VíceHlavolamy a teorie grafů
Hlavolamy a teorie grafů Petr Kovář 1 petr.kovar@vsb.cz 1 Vysolá škola báňská Technická univerzita Ostrava, Škola matematického modelování, 2009 Přehled přednášky Úloha hanojských věží Část 1. Co není
VíceMetody analýzy kritické cesty
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA MATEMATICKÉ ANALÝZY A APLIKACÍ MATEMATIKY SEMINÁRNÍ PRÁCE Metody analýzy kritické cesty Vypracoval: Tomáš Talášek AME, I. ročník Obsah 1 Základní
VíceUčební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Teorie grafů. študenti MFF 15. augusta 2008
Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Teorie grafů študenti MFF 15. augusta 2008 1 17 Teorie grafů Požiadavky Základní pojmy teorie grafů, reprezentace grafu. Stromy a jejich základní vlastnosti,
VíceZadání a řešení testu z matematiky a zpráva o výsledcích přijímacího řízení do magisterského navazujícího studia od podzimu 2015
Zadání a řešení testu z matematiky a zpráva o výsledcích přijímacího řízení do magisterského navazujícího studia od podzimu 05 Zpráva o výsledcích přijímacího řízení do magisterského navazujícího studia
VíceTGH05 - aplikace DFS, průchod do šířky
TGH05 - aplikace DFS, průchod do šířky Jan Březina Technical University of Liberec 28. března 2017 Grafová formulace CPM (critical path method) Orientovaný acyklický graf (DAG) je orientovaný graf neobsahující
Víceautorovu srdci... Petr Hliněný, FI MU Brno 1 FI: MA010: Průnikové grafy
9 Krátké povídání o průnikových grafech Od této lekce teorie grafů se zaměříme lehce na několik vybraných partíı teorie grafů bĺızkých autorovu srdci... Naším prvním výběrem jsou průnikové grafy, což jsou
VíceDiskrétní matematika. DiM /01, zimní semestr 2016/2017
Diskrétní matematika Petr Kovář petr.kovar@vsb.cz Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava DiM 470-2301/01, zimní semestr 2016/2017 O tomto souboru Tento soubor je zamýšlen především jako pomůcka
VíceDISKRÉTNÍ MATEMATIKA PRO INFORMATIKY II
KATEDRA INFORMATIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITA PALACKÉHO DISKRÉTNÍ MATEMATIKA PRO INFORMATIKY II RADIM BĚLOHLÁVEK, VILÉM VYCHODIL VÝVOJ TOHOTO UČEBNÍHO TEXTU JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM
Více4 Stromy a les. Definice a základní vlastnosti stromů. Kostry grafů a jejich počet.
4 Stromy a les Jedním ze základních, a patrně nejjednodušším, typem grafů jsou takzvané stromy. Jedná se o souvislé grafy bez kružnic. Přes svou (zdánlivou) jednoduchost mají stromy bohatou strukturu a
VíceTeorie grafů. zadání úloh. letní semestr 2008/2009. Poslední aktualizace: 19. května 2009. First Prev Next Last Go Back Full Screen Close Quit
Teorie grafů zadání úloh letní semestr 2008/2009 Poslední aktualizace: 19. května 2009 Obsah Úloha číslo 1 5 Úloha číslo 2 6 Úloha číslo 3 7 Úloha číslo 4 8 Úloha číslo 5 9 Úloha číslo 6 10 Úloha číslo
VíceÚvod do vybíravosti grafů, Nullstellensatz, polynomiální metoda
Úvod do vybíravosti grafů, Nullstellensatz, polynomiální metoda Zdeněk Dvořák 12. prosince 2017 1 Vybíravost Přiřazení seznamů grafu G je funkce L, která každému vrcholu G přiřadí množinu barev. L-obarvení
VíceB i n á r n í r e l a c e. Patrik Kavecký, Radomír Hamřík
B i n á r n í r e l a c e Patrik Kavecký, Radomír Hamřík Obsah 1 Kartézský součin dvou množin... 3 2 Binární relace... 6 3 Inverzní relace... 8 4 Klasifikace binární relací... 9 5 Ekvivalence... 12 2 1
Více1.1 Základní pojmy prostorové geometrie. Předmětem studia prostorové geometrie je prostor, jehož prvky jsou body. Další
Kapitola 1 Planimetrie a stereometrie Doplňky ke středoškolské látce 1.1 Základní pojmy prostorové geometrie 1.1.1 Axiomy Předmětem studia prostorové geometrie je prostor, jehož prvky jsou body. Další
Vícei=1 Přímka a úsečka. Body, které leží na přímce procházející body a a b můžeme zapsat pomocí parametrické rovnice
I. Funkce dvou a více reálných proměnných 1. Úvod Značení: V textu budeme používat označení: N pro množinu všech přirozených čísel; R pro množinu všech reálných čísel; R n pro množinu všech uspořádaných
VíceDefinice 5.1 Graf G = (V, E) je tvořen množinou vrcholů V a množinou hran, kde
Kapitola 5 Grafy 5.1 Definice Definice 5.1 Graf G = (V, E) je tvořen množinou vrcholů V a množinou hran E ( V 2), kde ( ) V = {{x, y} : x, y V a x y} 2 je množina všech neuspořádaných dvojic prvků množiny
VíceProblém obchodního cestujícího(tsp) Vstup: Množina n měst a vzdálenosti mezi nimi. Výstup: Nejkratší okružní cesta procházející všemi městy.
Problém obchodního cestujícího(tsp) Vstup: Množina n měst a vzdálenosti mezi nimi. Výstup: Nejkratší okružní cesta procházející všemi městy. Poznámka:Slovem okružní myslíme,žecestakončívestejném městě,
VíceZadání a řešení testu z matematiky a zpráva o výsledcích přijímacího řízení do magisterského navazujícího studia od podzimu 2014
Zadání a řešení testu z matematiky a zpráva o výsledcích přijímacího řízení do magisterského navazujícího studia od podzimu 204 Zpráva o výsledcích přijímacího řízení do magisterského navazujícího studia
VíceZáklady matematiky pro FEK
Základy matematiky pro FEK 2. přednáška Blanka Šedivá KMA zimní semestr 2016/2017 Blanka Šedivá (KMA) Základy matematiky pro FEK zimní semestr 2016/2017 1 / 20 Co nás dneska čeká... Závislé a nezávislé
VíceDiskrétní matematika. DiM /01, zimní semestr 2018/2019
Diskrétní matematika Petr Kovář petr.kovar@vsb.cz Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava DiM 470-2301/01, zimní semestr 2018/2019 O tomto souboru Tento soubor je zamýšlen především jako pomůcka
VíceHledáme efektivní řešení úloh na grafu
Hledáme efektivní řešení úloh na grafu Mějme dán graf následující úlohy: G = ( V, E), chceme algoritmicky vyřešit Je daný vrchol t dosažitelný z vrcholu s? Pokud ano, jaká nejkratší cesta tyto vrcholy
VíceObecné metody systémové analýzy
Obecné metody systémové analýzy Graf jako pojem matematické teorie grafů (nikoliv např. grafické znázornění průběhu funkce): určitý útvar (rovinný, prostorový), znázorňující vztahy (vazby, relace) mezi
VíceORIENTOVANÉ GRAFY, REPREZENTACE GRAFŮ
ORIENTOVANÉ GRAFY, REPREZENTACE GRAFŮ Doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické informatiky, FIT České vysoké učení technické v Praze BI-GRA, LS 2/2, Lekce Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme
VíceZÁKLADNÍ PLANIMETRICKÉ POJMY
ZÁKLADNÍ PLANIMETRICKÉ POJMY Základní geometrické pojmy jsou bod, přímka a rovina. Geometrie je chápána jako část matematiky, která se zabývá studiem geometrických útvarů v rovině. Body určujeme jako průsečíky
VíceMENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA VEKTORY, MATICE
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA VEKTORY, MATICE Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipliny společného
VíceMENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA VEKTORY, MATICE
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA VEKTORY, MATICE Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipliny společného
VíceMatematika III 10. přednáška Stromy a kostry
Matematika III 10. přednáška Stromy a kostry Michal Bulant Masarykova univerzita Fakulta informatiky 20. 11. 2007 Obsah přednášky 1 Izomorfismy stromů 2 Kostra grafu 3 Minimální kostra Doporučené zdroje
VíceMATEMATIKA A 3 Metodický list č. 1
Metodický list č. 1 Název tématického celku: Úvod do problematiky diskrétní matematiky Cíl: Cílem tohoto tématického celku je vymezení oblasti diskrétní matematiky a příprava na další výklad kurzu. Jedná
VíceMnožinu všech matic typu m n nad tělesem T budeme označovat M m n (T ), množinu všech čtvercových matic stupně n nad T pak M n (T ).
Matice Definice 4.1 Necht (T ; +, je číselné těleso, m, n N a dále necht a ij T pro všechny indexy i = 1, 2,..., m a j = 1, 2,..., n. Potom schéma a 11 a 12... a 1n a 21 a 22... a 2n... = (a ij m n a m1
VíceVLASTNOSTI GRAFŮ. Vlastnosti grafů - kap. 3 TI 5 / 1
VLASTNOSTI GRAFŮ Vlastnosti grafů - kap. 3 TI 5 / 1 Pokrytí a vzdálenost Každý graf je sjednocením svých hran (jak je to přesně?).?lze nalézt složitější struktury stejného typu, ze kterých lze nějaký graf
VíceVLASTNOSTI GRAFŮ. Doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické informatiky, FIT České vysoké učení technické v Praze. BI-GRA, LS 2010/2011, Lekce 5
VLASTNOSTI GRAFŮ Doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické informatiky, FIT České vysoké učení technické v Praze BI-GRA, LS 2010/2011, Lekce 5 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší
VíceHamiltonovské kružnice, stromy, rovinné grafy
Matematika III 9. přednáška Hamiltonovské kružnice, stromy, rovinné grafy Michal Bulant Masarykova univerzita Fakulta informatiky 24. 11. 2010 Obsah přednášky 1 Eulerovské grafy a hamiltonovské kružnice
Vícenelze projít pomocí tzv. eulerovského tahu tedy, nelze nakreslit jedním tahem
Teorie grafů je matematická disciplína. Spadá do oblasti diskrétní matematiky je to specifická matematická disciplína, diskrétní znamená nespojitá odvíjí se od toho, že procesy v počítačích popisujeme
VíceUčební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Diskrétní matematika. študenti MFF 15. augusta 2008
Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Diskrétní matematika študenti MFF 15. augusta 2008 1 16 Diskrétní matematika Požadavky Uspořádané množiny Množinové systémy, párování, párování v bipartitních
VíceDijkstrův algoritmus
Dijkstrův algoritmus Hledání nejkratší cesty v nezáporně hranově ohodnoceném grafu Necht je dán orientovaný graf G = (V, H) a funkce, která každé hraně h = (u, v) H přiřadí nezáporné reálné číslo označované
VíceStromy, haldy, prioritní fronty
Stromy, haldy, prioritní fronty prof. Ing. Pavel Tvrdík CSc. Katedra počítačů FEL České vysoké učení technické DSA, ZS 2008/9, Přednáška 6 http://service.felk.cvut.cz/courses/x36dsa/ prof. Pavel Tvrdík
VíceVýhody a nevýhody jednotlivých reprezentací jsou shrnuty na konci kapitoly.
Kapitola Reprezentace grafu V kapitole?? jsme se dozvěděli, co to jsou grafy a k čemu jsou dobré. rzo budeme chtít napsat nějaký program, který s grafy pracuje. le jak si takový graf uložit do počítače?
VíceALGORITMY A DATOVÉ STRUKTURY
Název tématického celku: Cíl: ALGORITMY A DATOVÉ STRUKTURY Metodický list č. 1 Časová složitost algoritmů Základním cílem tohoto tematického celku je vysvětlení potřebných pojmů a definic nutných k popisu
VíceDEFINICE Z LINEÁRNÍ ALGEBRY
DEFINICE Z LINEÁRNÍ ALGEBRY Skripta Matematické metody pro statistiku a operační výzkum (Nešetřilová, H., Šařecová, P., 2009). 1. definice Vektorovým prostorem rozumíme neprázdnou množinu prvků V, na které
VíceÚvod do informatiky. Miroslav Kolařík
Úvod do informatiky přednáška pátá Miroslav Kolařík Zpracováno dle učebního textu R. Bělohlávka: Úvod do informatiky, KMI UPOL, Olomouc 2008 a dle učebního textu R. Bělohlávka a V. Vychodila: Diskrétní
VíceMetody analýzy dat I. Míry a metriky - pokračování
Metody analýzy dat I Míry a metriky - pokračování Literatura Newman, M. (2010). Networks: an introduction. Oxford University Press. [168-193] Zaki, M. J., Meira Jr, W. (2014). Data Mining and Analysis:
VíceStromové rozklady. Definice 1. Stromový rozklad grafu G je dvojice (T, β) taková, že T je strom,
Stromové rozklady Zdeněk Dvořák 25. října 2017 Definice 1. Stromový rozklad grafu G je dvojice (T, β) taková, že T je strom, β je funkce přiřazující každému vrcholu T podmnožinu vrcholů v G, pro každé
VícePřevoditelnost problémů nezávislé množiny na problém hamiltonovského cyklu () IS HC 1/10
Převoditelnost problémů nezávislé množiny na problém hamiltonovského cyklu () IS C 1/10 Cíle prezentace seznámit s problémem nezávislé množiny seznámit s problémem hamiltonovského cyklu seznámitspřevodemproblémup1naproblémp2(p1
VíceÚvod do Teorie grafů Petr Kovář
Úvod do Teorie grafů Petr Kovář Text byl vytvořen v rámci realizace projektu Matematika pro inženýry 21. století (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0332), na kterém se společně podílela Vysoká škola báňská Technická
Více1. Převeďte dané číslo do dvojkové, osmičkové a šestnáctkové soustavy: a) 759 10 b) 2578 10
Úlohy- 2.cvičení 1. Převeďte dané číslo do dvojkové, osmičkové a šestnáctkové soustavy: a) 759 10 b) 2578 10 2. Převeďte dané desetinné číslo do dvojkové soustavy (DEC -> BIN): a) 0,8125 10 b) 0,35 10
VíceOhodnocené orientované grafy
Ohodnocené orientované grafy Definice Buď G graf Funkce w : H( G) (, ) se nazývá (hranové) ohodnocení grafu G; graf se zadaným ohodnocením se nazývá ohodnocený graf Definice Nechť G je orientovaný graf
VíceLineární algebra Operace s vektory a maticemi
Lineární algebra Operace s vektory a maticemi Robert Mařík 26. září 2008 Obsah Operace s řádkovými vektory..................... 3 Operace se sloupcovými vektory................... 12 Matice..................................
VíceDeterminanty. Obsah. Aplikovaná matematika I. Pierre Simon de Laplace. Definice determinantu. Laplaceův rozvoj Vlastnosti determinantu.
Determinanty Aplikovaná matematika I Dana Říhová Mendelu Brno Obsah 1 Determinanty Definice determinantu Sarrusovo a křížové pravidlo Laplaceův rozvoj Vlastnosti determinantu Výpočet determinantů 2 Inverzní
VíceTEORIE GRAFŮ. Petr Kovář
TEORIE GRAFŮ Petr Kovář Text byl vytvořen v rámci realizace projektu Matematika pro inženýry 21. století (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0332), na kterém se společně podílela Vysoká škola báňská Technická univerzita
Více