ZÁVISLOST A NÁVYKOVÉ LÁTKY U DTÍ A MLADISTVÝCH

Transkript

1 ZÁVISLOST A NÁVYKOVÉ LÁTKY U DTÍ A MLADISTVÝCH Odborné publikace a studie uvádjí, že eské dti a mladiství z hlediska závislosti na drogách vetn alkoholu patí k nejohroženjším v Evrop. Podle epidemiologické studie ESPAD (1999) má každý tetí šestnáctiletý (chlapec nebo dívka) zkušenost s marihuanou a každý dvacátý téhož vku zkušenost s pervitinem nebo heroinem. Zhruba 13% šestnáctiletých navíc uvádí, že minimáln tikrát zažilo stav opilosti. S experimentováním s drogami pímo úmrn souvisí také nejen typické zdravotní problémy a komplikace u té i které návykové látky, ale též úrazy, nehody, vraždy, sebevraždy atd. Podle WHO lze každé 3. úmrtí muže ve vku let ve východní ásti Evropy piítat alkoholu (v celé Evrop pipadá na danou vkovou kategorii u muž každé tvrté úmrtí). Mnohá epidemiologická šetení prokázala, že v eské republice vzrstá výrazn spoteba alkoholu a jiných ilegálních drog mezi mladými lidmi. Liberalizace v oblasti hazardních her zpsobila závažné problémy ad osob vetn rodin závislých. Stále astjší bývají kombinace více návykových problém (soubžná závislost na více psychoaktivních látkách vetn alkoholu; objevují se napíklad kombinace patologického hráství a závislosti na alkoholu nebo patologické hráství a závislost na pervitinu). Co je psychoaktivní látka (užívá se asto obecn také pojmu droga nebo návyková látka): Psychoaktivní látka je látka ovlivující vdomí, chování a náladu; ovlivuje nkteré z neurotransmiterových systém, a to tak, že bu zvyšují nebo snižují úinnost neurotransmiterového penosu; pi abúzu (nadužívání) a misúzu (zneužívání) nebezpeí závislosti. (Hartl, Hartlová, 2000, str.290) Závažnost problému s psychoaktivní látkou bývá nutné diferenciáln diagnostikovat. U mladistvých se rozlišuje nejastji mezi akutní intoxikací, škodlivým užíváním a syndromem závislosti. Akutní intoxikaci popisuje K. Nešpor (2001) jako pechodný stav po aplikaci psychoaktivní látky, který vede k poruchám na úrovni vdomí, poznávání, vnímání, emotivity a chování. Tato diagnózu Nešpor považuje za hlavní v pípad, kdy se intoxikace vyskytuje bez souasných vážnjších nebo trvalejších problém, souvisejících s dlouhodobjším požíváním alkoholu a jiných drog. Vzorec užívání poškozujícího zdraví Nešpor oznauje jako škodlivé užívání. Poškození mže existovat na tlesné úrovni (nap. hepatitida pi intravenózní aplikaci látek) nebo na úrovni duševní (nap. deprese, které se objevují sekundárn pi tžkém pití). Škodlivé užívání nedoporuuje Nešpor diagnostikovat tehdy, pokud je pítomen syndrom závislosti, psychotická porucha nebo jiné specifické poruchy, jež vyplývají z požívání drog. Syndrom závislosti (dependence syndrome) je definován podle MKN-10 (Mezinárodní klasifikace nemocí) jako silná, pemáhající, nutkavá touha brát psychoaktivní látky, alkohol nebo tabák. Jsou pítomny potíže v kontrole užívání látky, pokud jde o zaátek a ukonení nebo množství látky. Pi absenci látky nastupuje somatický odvykací stav, zvyšují se tolerance a zanedbávání zájm. Syndrom mže být pítomen pro specifickou látku, tídu látek nebo širší adu rzných látek. (Hartl, 2000, str. 587). Za jeden z ukazatel syndromu závislosti je považován práv odvykací stav. Podle MKN-10 je odvykací stav soubor píznak, které vzniknou pi úplném nebo relativním vysazení psychoaktivní látky. Píznaky se rzní podle druhu psychoaktivní látky, obvyklými charakteristikami vysazení bývají úzkost, deprese a poruchy spánku.(hartl, 2000, str. 563) Bhem požívání nebo bezprostedn po zneužití návykové látky se mže objevit psychotický syndrom. Psychotický syndrom je podle Nešpora (2001) porucha po požití psychoaktivní látky, jež se projevuje smyslov živými halucinacemi, typicky sluchovými 1

2 (halucinace více smysl), zámnou osob, bludy (paranoidními nebo perzekuními), vztahovaností, psychomotorickými poruchami (vzrušení nebo stupor) a abnormálními emocemi (od intenzivního strachu k extázi). Psychotická porucha po návykových látkách by mla trvat nejmén 48 hodin a ásten vymizet do jednoho msíce, pln nejdéle do 6 msíc. Spolená rizika zneužívání psychoaktivních (návykových) látek * Spoleným rizikem drog podávaných nitrožiln je riziko tžké otravy, zanesení infekce do tla, penos žloutenky a AIDS. Krví se mže penést infekce k srdci a zpsobit zánt srdení nitroblány. Dalším rizikem pi intravenózní aplikaci je embolie, to je ucpání cévy krevní sraženinou, což mže mít i následek smrti. * Spoleným rizikem všech návykových látek, i v pípad nejsou-li zneužívány injekn, je pedávkování. To se týká i lidí, kteí nejsou na droze závislí a pouze s ní experimentují. Pedávkování bývá asté u organických rozpouštdel, opiát, pervitinu. Typicky pedávkování nastává pi zneužití drogy silnjší koncentrace, než dotyný oekával. Navíc lidé se liší citlivostí na stejnou drogu a individuální vnímavost organismu k droze se mní také v prbhu života. Návyková látka, která u nkoho nevyvolá žádné komplikace, mže u jiného lovka zapíinit smrtelnou otravu. * Riziková je i otrava pímsemi, které se do drogy dostanou pi výrob (nap. fosfor nebo jód u pervitinu), nebo jimiž byla droga obohacena. * Návykové látky užívané v thotenství poškozují plod. * Lidé pod vlivem návykové látky se astji dopouštjí trestné innostmi, ale také se astji obtí zloinu stávají (he se chrání a nebývají opatrní). * Pod vlivem alkoholu a dalších návykových látek dochází asto k úrazm a dopravním nehodám. * Návykové látky (pedevším pervitin a halucinogeny vetn MDMA, dále konopí) mohou zapíinit poruchy duševního zdraví. Pestože vtšinou se jedná o poruchy krátkodobé, nkdy petrvávají dlouhou dobu. Postižený jedná nesmysln a ohrožuje sebe i okolí. * Návykové zátky vyvolávají závislost. Nkteré drogy vyvolají závislost velmi rychle (zejména opiáty), jiné pomaleji. * Podle výzkum v oblasti drogové problematiky mladí lidé dlouhodobji zneužívající psychoaktivní látky zaostávají za vrstevníky ve vzdlání, v oblasti mezilidských vztah a pracovní návyk. Dotazník závislosti (K.Nešpor, 2001, Rodie dtí zneužívajících návykové látky v ordinaci praktického lékae, str. 5) Všechny následující otázky se týkají období posledních 12 msíc. Vyberte tu z následujících odpovdí, která se nejvíc blíží skutenosti, a zatrhnte ji. Droga znamená i alkohol nebo marihuanu nebo kombinaci rzných návykových látek. Cítil jste bhem posledních 12 msíc silnou touhu nebo nutkání užívat drogu? Ne - Nkdy - asto Nedokázal jste se ve vztahu k droze ovládat? (Vzal jste si ji i tehdy, když to bylo nevhodné, nebo jste si vzal víc, než jste pvodn chtl?) asto - Nkdy - Ne Ml jste tlesné odvykací potíže po vysazení drogy nebo jste bral njakou drogu i lék proto, abyste odvykací potíže mírnil? asto - Nkdy - Ne 2

3 Zvyšoval jste dávku, abyste dosáhl úinku, pvodn vyvolaného nižší dávkou? asto - Nkdy - Ne Zanedbával jste jiné zájmy kvli droze nebo jste poteboval víc asu k získání a k užívání drogy nebo k zotavení se z jejího úinku? asto - Nkdy - Ne Pokraoval jste v užívání drogy pes škodlivé následky, o kterých jste vdl? asto - Nkdy - Ne Vyhodnocení: Spoítejte odpovdi asto a odpovdi nkdy. 0 odpovdí asto a nkdy znamená, že se patrn nejedná se o závislost. 1-2 odpovdi asto a nkdy - tento výsledek vyžaduje dkladnjší vyšetení. 3-6 odpovdi asto a nkdy znamenají, že se patrn jedná o závislost. Rozpoznání užívání drog vetn alkoholu Odborníci se shodují, že vasné podchycení rozvíjející se závislosti mže pomoci pedejít nebezpeným komplikacím (hlubší rozvoj závislosti, trestná innost, otravy aj. zdravotní a psychické komplikace). Nešpor (2004) rozdluje znaky užívání drog do tí kategorií. K pímým známkám zneužívání alkoholu a dalších drog patí: podklady na základ laboratorního vyšetení (vyšetení moi nebo biologického materiálu, prokazatelnost alkoholu do 2 24 hodin, pervitin a heroin 1-2 dny po aplikaci); hodnovrná svdectví; u dítte jsou objeveny drogy a pomcky náležící k zneužívání dané látky; jizvy po vpiších (ale drogy lze zneužívat nejen intravenózn, mnohé se dají také kouit a šupat). Mezi nepímé známky vysoké závažnosti lze adit: pátele a kamarády dítte požívající alkohol nebo beroucích jiné drogy; dít vysvtluje braní návykových látek zdrazuje jejich léebné úinky a nepimen drogy studuje, pípadn se zdobí drogovými pívšky apod.; u bezúhonného dítte se zanou objevovat krádeže ve škole, doma; vyskytují se bezdvodné útky z domova, po nichž se dít vrací ve zbdovaném stavu. Nepímých známek nižší závažnosti mže být celá ada: dít se uzavírá do sebe, ztrácí dobré pátele; asté úrazy a nemoci (u dítte díve zdravého), odmítá vyšetení u lékae; vzrstá poteba finanních prostedk (asto pi hraní hazardních her); náhlé zhoršení školního prospchu, zanedbávání školních povinností, neomluvené hodiny, chození za školu, pozdní píchody do školy; nespolehlivost, lhaní, náladovost, pedráždnost, úzkosti, deprese, nadmrná apatie nebo aktivita, nespavost nebo abnormální spavost, tajnstkáství, ztráta dívjších zájm, zanedbávání pée o sebe, nevolnost, zvracení, náhlá zmna jídelních návyk; náhlé zhoršení chování vzrst konfliktovosti, podráždnosti, objevuje se agrese. Alkohol Podle WHO pipravuje alkohol ze všech drog lidstvo o nejvíce let života. Svtová zdravotnické organizace uvádí, že celosvtové je nutno piíst alkoholu 5 % všech úmrtí osob ve vku let. V evropském regionu tvoí úmrtí v dsledku zneužívání alkoholu u muž ve vku let tvrtinu všech úmrtí (ve stední a východní ásti Evropy je to celá tetina úmrtí). K poátením známkám užívání alkoholu se adí alkohol v dechu (asto maskovaný nap.bonbony), zhoršená pohybová souhra, ospalost, zarudlé oi, nezetelná výslovnost, oslabení zábran, projevy typické pro kocovinu (bolesti hlavy, rozlady, deprese). Opilost až 3

4 otrava mže u malých dtí nastat i po požití už jen nízkých dávek alkoholu. S požíváním alkoholu se pojí zvýšené nebezpeí úraz v doprav, v práci, pi sportu. Vzrstá riziko sebevraždy a násilné trestné innosti. Nebezpené jsou u dtí zejména otravy alkoholem (hrozí vdechnutí zvratk a zástava dechu). Alkohol bohužel bývá také kombinován s adou farmak, s nimiž v kombinaci vyvolává mnohdy velmi dramatické vedlejší úinky lék a závažné otravy. K nejastjším píinám smrti u dtí a dospívajících patí úrazy, dopravní nehody otravy a násilné jednání asto práv za významného spolupodílu alkoholu. Závislost na alkoholu se rychleji rozvíjí u dospívajících: zvyšuje se tolerance vi alkoholu, objevují se okénka, tes, samotáské pití, alkoholem jsou ešeny problémové situace apod. Je snížená schopnost pití ovládat a zastavit. Rizikem nejsou jen fyzická onemocnní (nemoci jater, trávicího systému, vysoký krevní tlak atd.), ale také duševní problémy (úzkost, deprese, poruchy pamti aj.) a povahové zmny. Užívání alkoholu zvyšuje riziko výskytu nádor (jater, hltanu, jícnu aj.) Nebezpeí se podstatn znásobuje pi kombinaci s tabákem a to mnohem více, než by odpovídalo pouhému soutu obou rizikových faktor. U lidí zneužívajících alkohol asto dochází ke kožním onemocnním, objevují se neurologická postižení periferních nerv, epilepsie, úbytek mozkové kry, snižuje se obranyschopnost organismu. Pestože v tisku se neustále zmiují pozitivní úinky alkoholu na zdraví lidí zejména stedního vku (což navíc platí maximáln pi vypití 2 dcl vína jedenkrát za dva dny a opomíjí se jiné zdravjší alternativy), nezmiují se už prokazateln škodlivé úinky vyšších dávek alkoholu na srdce. Jedná se napíklad o alkoholovou kardiomyopatii, ili poškození srdeního svalu alkoholem, chorobn zbytnlé tzv. mnichovské srdce piják piva, poškození chrupu, zánty prostaty, moové trubice, neplodnost muž a další. Samozejm alkohol je pro dti a mladistvé nesrovnateln nebezpenjší než pro dosplé. Játra dtí nejsou schopna odbourávat alkohol tak, jako je tomu u dosplých. Dti mají také nižší tlesnou hmotnost a již malé dávky alkoholu mohou zapíinit otravy. Velice rizikový je také pomrn rychlý vývoj závislosti na této látce. Z toho dvodu v mnoha civilizovaných zemích je povoleno podávat alkoholické nápoje až od 21 let. Mimoádn ohrožované alkoholem jsou také eské dtí. Podstatnou úlohu hraje snadná dostupnost alkoholu pro dti nejen u prodejc, ale asto i doma v rodin, pestože je daná skutenost v rozporu se zákonem. Zdanní alkoholu, zejména piva, je nízké a nebere v úvahu zdravotní, psychické a ekonomické škody, které alkohol psobí (násilná trestná innost, vyšší nemocnost, nižší produktivita práce, poškození plodu atd.). Na dti ješt psobí masivní a prakticky všudypítomná reklama na alkoholické nápoje. Mnohé studie potvrzují, že ani rodim se píliš nedaí problémm s alkoholem pedcházet (nap. studie dr. Csémyho z roku 1998 hovoí o tom, že v témže roce bylo minimáln 2 x v život opilých 36,5% patnáctiletých chlapc a 22,5% patnáctiletých dívek, navíc u tchto dtí došlo k úrazu vyžadujícím lékaskou péi 2 x astji než u vrstevník, kteí stav opilosti nezažili). Dalším závažným faktem je skutenost, že alkohol patí mezi tzv. prchozí drogy. To znamená, že ást dtí zneužívajících alkohol pechází ješt k dalším a nebezpenjším látkám. Podle vtšiny studií (a zahraniních, nebo uskutenných v rámci eské republiky) se riziko zvyšuje, ím dív dti s pitím alkoholu (pípadn kouením marihuany i cigaret) zaaly. Problematická bývá i kombinace alkoholu s jinými návykovými látkami, asté bývají kombinace s tlumivými léky nebo marihuanou. Úinky takových kombinací na jednání bývají dramatické a jsou obtížn pedvídatelné. Kombinace sedativ a alkoholu zvyšuje nebezpeí tžké otravy. Americké przkumy varují, že vzestup spoteby alkoholu a tabáku by ml být u dospívajícího vnímán jako varovný píznak, že dít pešlo (nebo tak v brzké dob uiní) pravdpodobn ješt k jiným drogám. Tato skutenost bývá vysvtlována tím, že u dospívajícího došlo k vzrstu tolerance k alkoholu a on by chtl i nadále ovlivovat psychiku 4

5 jako dív, což už ale alkohol neumožuje - a práv ve fázi, kdy si mladistvý uvdomí, že alkohol má omezené meze psobení, zane se pokoušet docílit žádoucího efektu jinými návykovými látkami, tj. ada dospívajících pechází na tvrdší drogy. Situace s alkoholem v eské republice je komplikována vysokou spoleenskou tolerancí vi alkoholu, který je vnímán asto jako bžná pochutina. Vtšina dosplých v R pije alkohol. Z hlediska prevence je zvláš dležité, aby rodie nepili alkohol ped dtmi rizikovým zpsobem (opíjení se, pití ped ízením auta apod.) a aby v pípad problém s alkoholem v rodin existovala snaha daný problém pijateln ešit (což je u nás ovšem komplikováno nedokonalou legislativou). Také je podle nkterých výzkum napíklad ve Švédsku vhodné a významn preventivn psobící, dávají-li rodie dtem dostaten najevo, že pro dosplé a dti platí jiná pravidla tj. že u dtí je pití alkoholických nápoj nepípustné. Švédské výzkumy potvrdily, že v rodinách, kde rodie deklarovali jasn zákaz pití alkoholu dtmi, tyto dti pily alkoholické nápoje mén i v pípad bez dozoru rodi, na rozdíl od rodin, kde takováto pravidla zavádna nebyla. Nešpor (2004) také nabádá rodie k obezetnosti ohledn zacházení s alkoholem, zejména aby nepodceovali opilost u dtí. Odborníci také varují nap. ped ústními vodami obsahujícími alkohol: byly zaznamenány pípady, kdy takové roztoky malým dtem zachutnaly a po vypití u nich nastal akutní stav otravy. Samozejm je drazn kladeno na srdce nenechávat doma voln pístupné alkoholické nápoje. Ve vztahu k návykovým látkám a trestné innosti dtí je významným rizikovým faktorem závislost rodi. Studiem dtí z rodin, v nichž byl prokazatelný výskyt závislosti rodi na alkoholu, se u nás zabýval napíklad Matjek (1982). Ukázalo se, že u tchto dtí se závislost na alkoholu objevovala astji a ve vyšší míe než u dtí z rodin bez alkoholik. Stupe postižení dítte pak souvisel s mírou alkoholismu rodi. Skála (1998) íká, že dti z rodin s výskytem závislosti na alkoholu, se astji ocitají na dtské psychiatrii, astji využívají psychologické pomoci, ve vyšší míe jsou odkládány do kojeneckých ústav, dtských domov, jeslí a mateských škol: typická bývá také astjší psychická deprivace nebo subdeprivace. Tyto skutenosti potvrzují i studie zahraniních autor. Weintraub (1990/1991) popisuje u dtí z rodin s rodii závislými na alkoholu nejenom zneužívání psychoaktivních látek, ale upozoruje na výskyt zneužívání návykových látek v kombinaci s duševní chorobou. Lonnquis at al. (1994) uvádí zneužívání alkoholu u rodi jako jeden z podstatných faktor zvyšující riziko sebevraždy dtí. Tabák Tabák bývá v eských podmínkách spolu s alkoholem první návykovou látkou, s níž se dti setkají nebo kterou jim nkdo nabídne. Nešpor (2002) klade draz pedevším na prevenci: dít, jež umí odmítnout cigarety, dokáže v pozdjších letech snáze odmítnout i pervitin nebo heroin. Vtšinu návykových látek je totiž možné kouit (vetn heroinu) a znalost kouení cigaret mnohdy usnaduje pechod k jiným nebezpeným látkám, zejména dají-li se zneužívat obdobným zpsobem. Nešpor (2002) uvádí, že naprostá vtšina jeho pacient závislých na alkoholu, pípadn pacienti závislí na pervitinu nebo heroinu, jsou soubžn tžkými kuáky, zpravidla už od dtství. Úinky tabáku se neprojevují tak rychle a dramaticky jako u jiných drog, ale vzhledem k rozšíenosti kouení jsou citelné. Tabákový kou obsahuje velké množství škodlivých látek 5

6 (dehet, kysliník uhelnatý, formaldehyd, arsenik, kyanid aj.). Z celé škály chemikálií v tabákovém koui je návyková pouze jediný nikotin (sám o sob by nebyl tolik zdravý nebezpený). Typicky se u kuák-zaáteník objevuje bledost, studený pot, nevolnost i zvracení, závrat, zornice jsou nejdíve zúženy, pak rozšíeny, bolesti hlavy a pokleslá nálada jedná se v podstat o lehí otravu nikotinem. Dlouhodobé úinky kouení tabáku jsou známy už dlouho. Vedle zhoubných nádor a srdeních onemocnní psobí kouení nemoci dýchacího systému, nemoci cév, poškození žaludku atd. Riziku se vystavují také pasivní kuáci: to se týká zvlášt dtí (jejich odolnost je menší). Hrozí jim zánty dýchacích cest a astma. Dti vystavované pasivnímu kouení také pomrn asto trpí na zánty stedního ucha. Dít mže trpt kouením matky už bhem nitrodložního vývoje. Výzkumy prokazují, že batolata matek kouících v thotenství bývají vzpurnjší, impulzivnjší a více riskují. Kouila-li matka v thotenství alespo 10 cigaret denn, zvýšilo to u dítte ve vku 10 let riziko experimentování s tabákem ptinásobn. Též bylo zjištn vliv kouení matek v thotenství na vyšší výskytu úzkostné poruchy u dospívajících dtí. Kouení v thotenství se považuje i za jednu z pípadných píin syndromu náhlého úmrtí dítte (neekaná smrt zdánliv zdravého dítte ve spánku). Nešpor a kol.(2002) uvádí, že kdo žije ve spolené domácnosti s neohleduplným kuákem, zatžuje svj organismus dávkou asi dvou cigaret denn, pestože sám nekouí. Zahraniní studie uvádjí, že zhruba 30 % ( tém 1/3) rakovin je zpsobeno kouením. Podle britských odhad v R denn umírá na následky kouení tabáku asi 60 lidí. Výzkumy také ukazují, že 7 z 10 dospívajících, kteí zanou kouit, této závislosti pozdji litují. Drogy z konopí (marihuana a hašiš) Podobn jako u jiných psychoaktivních a návykových látek je postoj spolenosti i ke drogám z konopí rozporný. Konopí se považuje za ilegální drogu, ale na druhé stran vycházejí i knižn podrobné postupy a návody, jak konopí pstovat a vyrábt z nho drogy. eští odborníci (Nešpor, Csémy aj.) považují za podezelé, že zastánci konopí zdrazují v populárním tisku užitenost konopí pi mírnní zvracení u osob podstupujících chemoterapii pro zhoubné nádory, pestože léba a prevence karcinogenních onemocnní tyto popularizátory jinak vbec nezajímá. V obdobných populárních publikacích samozejm informace, že marihuanový kou obsahuje karcinogenní látky, schází. Jednostrann bývá zdrazována užitenost konopí pi léb nechutenství u trpících AIDS, ale že k penosu infekce mže lehce dojít pi nechránném sexuální styku pod vlivem návykových látek, už zmiováno nebývá. Navíc zastánci užívání konopných drog mnohdy (samozejm myln) popírají, že by drogy vyvolávaly závislost. Pestože závislost na marihuan vzniká pomaleji než na pervitinu nebo heroinu, dochází k ní u pomrn znané ásti uživatel: závislostí na konopí jsou opt pedevším ohroženy dti a dospívající, obzvláš ocitají-li se v tžké životní situaci nebo trpí duševními problémy, pípadn jsou k duševním poruchám disponováni. Mezinárodn pijatá kritéria nevyžadují pro diagnózu závislosti pítomnost odvykacího stavu. Podle Nešpora (2004) je dostaující výskyt nejmén tí ze šesti znak závislosti: v praxi je tedy kuák konopí na droze závislý, i když nemá po vysazení odvykací problémy, ale staí pokud pociuje craving (bažení, tj. silnou touhu po droze), špatn se ve vztahu k droze ovládá a pes mu známé škodlivé následky pokrauje v jejím užívání. Dvod, pro se po vysazení marihuany neobjevují odvykací obtíže nebo pro bývají zpravidla slabé: úinná látka z konopí (THC=tetrahydrokannabinol) se pi chronickém užívání ukládá a hromadí v tukové tkáni, odkud se pi abstinenci jen pozvolna vyplavuje tzn. nedochází k jejímu náhlému vylouení z tla. Proto je také konopí prokazatelné adu dní nebo i týdn po 6

7 poslední dávce. Mezi znaky související s užíváním konopí patí zejména, má-li dít zarudlé spojivky, hlasit mluví nebo se nepimen smje, objevují se závrat a pípadn poruchy rovnováhy. Pro zneužívání konopných látek je typický zápach pipomínající pálící se bramborovou na nebo trávu. Hlavn u nezkušených uživatel se mže objevit úzkost a panické stavy. U disponovaných jedinc vede užívání drog z konopí ke zvýšenému riziku duševních poruch. Marihuana a hašiš se vyrábjí z konopí. Obsah úinných látek v hašiši je vtší, mže být ve srovnání s marihuanou až desetinásobný. Úinná látka tetrahydrokannabinol, THC, je mnohem jedovatjší nežli alkohol. Uvádí se, že pouhý jediný gram kvalitního hašiše mže omámit 3-4 osoby. Marihuana se nejastji kouí, ale drogy z konopí se nkdy pidávají i do nápoj a cukrovinek. Po vykouení jedné cigarety lze prokázat 40 až 50% THC v bunných membránách i po 4-8 dnech, % drogy po 30 dnech a 1 % dokonce po dnech. Pi pravidelnjším zneužívání se droga hromadí v tle, což mže mít nepíznivé úinky na tlesné i na duševní zdraví (zhoubné nádory dutiny ústní, hltanu a jícnu; marihuanové cigarety obsahují více karcinogenních látek než tabák; riziko dopravních nehod, zhoršení pamti snížení výkonu ve škole, plicní onemocnní: spory houby Aspergillus v marihuanových cigaretách se pi kouení nenií; úzkostné stavy, zvyšování krevního tlaku: nebezpené u lidí s onemocnním srdce; u disponovaných jedinc urychlí rozvoj schizofrenního onemocnní; zneužívání urychluje pechod k jiným drogám: marihuana azena nkdy mezi prchozí drogy, zvyšuje riziko rakoviny, oslabuje imunitu, psobí povahové zmny, citové otupní, ztrátu hodnot; avšak u chronických zneuživatel mže konopí vést k neklidu až agresivit.) Nešpor a Csémy (2003) uvádjí, že nejrozšíenjší ilegální droga u nás je práv konopí. V roce 1999 s ním mla zkušenost 1/3 šestnáctiletých student a u. Autoi varují, že konopné drogy a rizika spjatá s jejich užíváním jsou podceovány a bagatelizovány, nebo zdravotní poškození vlivem tchto drog se projeví až po letech. Navíc existují skupiny, které bojují za legalizaci tchto škodlivých látek (a už z ekonomických dvod nebo pípadného fandovství a na základ osobní obliby tchto látek). Argumenty propagátor drog dti asto pejímají a používají i proti rodim (uvádí se argumenty typu: konopí není návykové ; konopí je pírodní látka (což vtšina drog); následují píklady tch, kteí drogy dlouhodob užívají a nic jim není ; konopí je mí škodlivé než alkohol ; konopí je léivé apod.) z tchto dvod se na rodie apeluje, aby si o problematice drog z konopí (i jiných návykových látek) nastudovali potebné informace, aby o drogách dokázali s dtmi adekvátn hovoit. Pedevším se doporuuje, aby u nezletilých rodie trvali na abstinenci od tchto i jiných drog. Také konopí vstupuje do vzájemné interakce s dalšími návykovými látkami (u dtí a dospívajících bývá kombinace rzných návykových látek vcelku bžná). Užívá se konopí spolu s alkoholem (ješt výraznji klesá schopnost ízení), kombinuje se konopí a pervitin (zvyšuje se tak riziko úzkostných stav a duševních poruch vbec), nkteí dopívající mírní nepíjemné stavy vyvolané konopím jinými látkami (asto úzkost pomocí sedativ). Užívání konopných drog (nap. marihuany) automaticky k užívání jiných drog nevede, avšak toto riziko výrazn zvyšuje. Odborné studie ani nepotvrzují propagátory hlásané léebné a zázrané úinky drog z konopí. Naopak karcinogenní vliv prokázán byl, stejn jako oslabení imunity, zvýšený výskyt zánt prdušek a tuberkulózy, snížená schopnost uení a mnohé další. Ukazuje se, že dti matek kouících v thotenství marihuanu, mají na základ výzkum nižší IQ, horší pam, vtší poruchy s chováním, poruchy spánku, nižší výkonnost v jazykových úlohách a 7

8 nižší schopnost soustední, než dti, jejichž matky marihuanu nekouily. V poslední dob se zkoumá také zvýšené riziko zhoubných nádor u dtí matek kuaek marihuany. Tlumivé léky Farmaceutický prmysl produkuje celou adu tlumivých lék. Nkteré se užívají pi poruchách spánku, další proti bolestem, jiné na uklidnní. Bez výjimky mají vedlejší úinky a naprostá vtšina z nich mže vyvolat návyk. K nejnebezpenjším patí léky obsahující barbituráty. Barbituráty se už dnes pedepisují velmi zídka, avšak mohou být souástí nkterých lék proti bolestem. Otravy tlumivými léky mohou být velmi nebezpené, tudíž tyto léky by rozhodn mly být mimo dosah dtí, ale obdobn jako s alkoholem se s tmito látkami dti vtšinou mohou snadno dostat do styku práv doma. Závislost na tlumivých lécích je mén nápadná než teba závislost na heroinu, ale tžký odvykací stav po tlumivých lécích z hlediska ohrožení života bývá nebezpenjší (v krajním pípad se mže projevit nap. nahromadním epileptických záchvat). Vysazování mnoha lék ze skupiny benzodiazepin (Rohypnol, Diazepam, Lexaurin atd.) není snadné, zvláš pi dlouhodobém užívání. Ovšem úinnost benzodiazepin asi po pti týdnech podstatn klesá, proto se k dlouhodobé léb vtšinou ani nehodí. Odvykací stavy po vysokých dávkách tlumivých lék vyžadují lékaskou pomoc. Dtem a dospívajícím je teba zdraznit, že léky proti bolesti, na uklidnní a na spaní vtšinou neodstraují píinu obtíží. Léky s tlumivým úinkem u nás nevhodn užívají asto dosplí i dospívající. V roce 1999 vedlo zkušenost s lékaem nepedepsanými léky této skupiny 17,7 % stedoškolák nebo u. Velmi zneklidující je okolnost, že práv tlumivé léky se asto zneužívají soubžné s alkoholem i jinou drogou nebo používají k mírnní nepíjemných úink jiných látek (nap. pervitinu nebo marihuany), pípadn i k mírnní odvykacích obtíží (nap. po heroinu). To pak nezídka vede ke vzniku kombinovaných závislostí. Jako hlavní varovný signál zneužívání tlumivých látek u dtí je považován stav podobný opilosti, kdy ale z dítte není alkohol cítit, K dalším píznakm patí útlum, nezetelná výslovnost, poruchy rovnováhy, dezorientace, ospalost, kolísání nálad, bolesti hlavy. Zvlášt nebezpené jsou kombinace s alkoholem pípadn jinými látkami. Kombinované zneužívání zvyšuje riziko pedávkování a otravy, i pípadných pozdjších následk. Tkavé látky (organická rozpouštdla) Zneužívání tkavých látek má u nás bohatou historii ješt z dob ped 90.rokem. Tyto drogy však nepatí k nejrozšíenjším - v roce 1999 (Csémy 2003) uvádlo zkušenost s rozpouštdly 7,2% šestnáctiletých zato jejich následky bývají vtšinou katastrofální a u dtí asto koní i fatáln. Pokud dít pi ichání upadne do bezvdomí a zstane v prostedí prosyceném drogovými výpary, ohrožuje ho smrtelná otrava. Navíc pi dlouhodobjším zneužívání tkavých látek dochází k ireverzibilním poškozením jater, ledvin, krvetvorby a mozku. Vedle populárního toluenu se zneužívají syntetická lepidla a další látky. Organická rozpouštdla zneužívají nejastji dti a dospívající, ovšem ást tyto látky opouští a pejde k alkoholu nebo jiným drogám, ást si vytvoí závislost a ve zneužívání rozpouštdel pokrauje dlouhodob. asté bývá zneužívají tkavých látek v partách, i proto je dležité vdt, kde se dít pohybuje a jaké má kamarády. Jako uritá prevence je považováno, pohybuje-li se dít v nezávadné, dobré spolenosti kamarád a vrstevník, kteí ho nebudou k zneužívání návykových látek 8

9 svádt. Odborníci zdrazují, že je opomíjena i právní stránka dostupnosti tkavých látek: mnohdy se dá totiž pedpokládat už pi prodeji, že dti budou tkavé látky zneužívat, tzn. mnozí lékai apelují, aby takoví prodejci byli právn postižitelní. Z hlediska prevence je poteba dbát i na práce nebo zájmové kroužky, které bžn s tkavými látkami (rzná lepidla apod.) pracují. Organická rozpouštdla mohou být pedstupnm k pechodu na jiné drogy, ale také bývají zneužívány v mezidobích, kdy jiné návykové látky dít nemá k dispozici, jako drogy pechodné. Problém mže nastat i dtského experimentování nebo otrava rozpouštdly (i jinými drogami) mže dít ohrozit na život, i když není závislé. Zpoátku se dá zneužívání tkavých látek vypozorovat napíklad z toho, že dít je obluzené, je znatelný zápach po chemikáliích, dít má rozšíené zornice, zarudlé oi, je neduživé, má nepítomný pohled, objevuje se rozjaenost (poruchy vnímání pi otrav pechází ve spánek, hrozí smrt zadušením nebo reflexní zástava srdce - zejména pedcházelali tlesná námaha). Typicky se zneužívání tkavých látek projevuje zápachem z dechu a odvu náležejícím k dané tkavé látce. S rozvojem závislosti se prohlubují i následky: zhoršuje se školní prospch, objevuje se lenivost, poruchy pamti, zhoršené výsledky jaterních test, poruchy krvetvorby, vyrážky kolem úst a nosu, zhoršená pohybová souhra, typická bývá neschopnost ichání ovládat zneužívání pi nevhodných píležitostech. Zneužívání tkavých látek patí k riskantnímu užívání drog (riziko smrtelných otrav, pípadn poškození životn dležitých orgán vetn poškození mozku; v pípad zneužívání, kterému pedchází zvýšená fyzická námaha nebo stres, hrozí srdení zástava). Látky s budivým úinkem (pervitin a kokain) Ze skupiny stimulancií se u nás zneužívá nejvíce pervitin (metamfetamin). Do této skupiny však patí mnoho dalších látek (amfetamin, efedrin, Fermetrazin a Dexfermetrazin, adí se zde i slabší kofein). Stimulancia zvyšují bdlost a vybiují organismus po tlesné i duševní stránce k vysokému výkonu (asto se zneužívají i jako doping). Pervitin vyvolává asto halucinace a pocity perzekuce. Pervitin se u nás adu let vyrábl a vyrábí podomácku práv z efedrinu, obsaženého v lécích proti kašli, pípadn z píbuzných látek jako nap. Modafen apod. Bhem výroby se používá ale i jód, aceton, kyselina fosforená a další látky, které zstávají souástí výsledné drogy, ímž se zvyšuje jedovatost drogy. Pervitin je zneužíván jak šupáním, tak nitrožiln. Intravenózní zpsob aplikace zvyšuje riziko náhlé otravy, infekcí, penosu žloutenky a AIDS. Pod vlivem drogy bývá lovk nebezpený sob i okolí. V pokroilejších stadiích se droga zneužívá v tazích, které trvají i více dní. Následuje stav vyerpání a spánek. Po zneužití pervitinu bývá typická nadmrná, bezúelná aktivita. Zornice jsou rozšíené. Mohou se dostavit i pocity pronásledování. Typický bývá po odeznní psobení pervitinu dlouhý spánek jako projev spánkového deficitu a vyerpání. Mnohdy poté následuje také deprese. Pi dlouhodobém zneužívání se popisují vyrážky, snížení celkové imunity, bolesti hlavy, poruchy vidní a srdení poruchy, dokonce i postižení mozku. Závislost na kokainu vzhledem k vysoké cen nebývá u dtí a dospívajících typická, pestože jihoamerití prodejci hledají (kvli poklesu zájmu v USA o kokain) nové odbytišt v Evrop vetn eské republiky. Kokain úinkuje obdobn jako pervitin s tím rozdílem, že psobí kratší dobu. Tradin je považován za drogu prostitutek. 9

10 Opiáty (braun, heroin) Heroin dnes vícemén z velké ásti nahradil braun, podomácku vyrábný hlavn v pedlistopadové dob z kodeinu. Zneužívá se ale i šáva z makovic (spíše sezónn). Na trhu se vyskytuje heroin o rzné koncentraci: velké je riziko zámny silnjší drogy za slabší. Problematický bývá fakt, že bhem braní drogy si lovk vytvoil vysokou toleranci vi droze, poté njakou dobu heroin nezneužívá a pak se k nmu vrátí: mezitím poklesla tolerance a dotyný se mže snadno pedávkovat. Vysazení heroinu u závislého se projevuje pomrn typickými a velice muivými tlesnými obtížemi (patí zde: silná touha po droze - bažení, nevolnost, zvracení, nechutenství, bolesti sval, slzení, výtok z nosu, rozšíené zornice, husí kže, pocení, prjmy, rychlý tep, teplota a nespavost). Tyto fyzické obtíže po vysazení heroinu jsou trýznivé, ale neohrožující život. Pekonání odvykacího stavu po heroinu mohou usnadnit vhodné léky, pedepsané kompetentním odborníkem. Zvládnutí odvykacího stavu je pouze prvním krokem k pekonávání závislosti. Nutné je navázat dalším dlouhodobým, systematickým léením. V pípad neschopnosti pacienta abstinovat od drog, se volí metadonová nebo buprenorfinová substituce (nahrazení nejastji heroinu jinou, mén nebezpenou drogou). K postupm tohoto typu (metadon apod.) se však vtšinou sahá spíše u starších závislých, kde jiné možnosti selhaly. K nejastji zneužívaným opiátm patí heroin, opium, morfin, dolsin, kodein a nkdy buprenorfin (Subutex). U nás se díve mnoho let vyrábl z kodeinu Braun (zneužívaný injekn), který dnes do znané míry vytlail dovážený heroin. Heroin je vbec nejsilnjší látkou ze skupiny opiátových drog a v souasnosti se prodává v eské republice za pomrn nízké ceny, není neobvyklé, když je zpoátku distribuován i zadarmo. Cílem obchodník s tmito drogami je jednoduchý: nejdív vytvoit závislost (nástup závislosti u opiát, zvlášt heroinu je velice rychlý; uvádí se, že nkdy vznikne i po první dávce), jakmile je lovk závislý, ceny se zvednou - závislí jsou ochotni zaplatit prakticky cokoliv. Navíc roste tolerance, tzn. závislý je nucen své dávky zvyšovat. V poátku zneužívání opiát nastupuje po dávce stav tichého obluzení (trvá desítky minut až hodin), dít je utlumené, spavé, pohroužené do vnitního svta, následuje kocovina, zúžení zornic, euforie bývá vystídána nezájmem, nkdy depresí. Rozvoj závislosti u tchto drog je rychlý. Stav po vysazení vysokých dávek drogy ze skupiny opiát se projevuje bažením po látce, nevolností, svalovými bolestmi (spolu s nespavostí petrvávají nejdéle), rozšíením zornic, pocením, prjmy. Tep bývá rychlejší, objevuje se i teplota. Typicky dochází ke zvýšení finanních nárok závislého: krádeže v domácnosti, ve škole atd. Kže závislých bývá voskov bledá, závislý ztrácí všechny zájmy krom orientace na drogu. Tanení drogy (halucinogeny) Pojem tanení drogy je široký a neoste ohraniený. Na akcích oznaujících se techno party nebo rave party (=mejdan s užíváním drog) dochází k zneužívání nejrznjších návykových látek. Nejastji se zde vyskytuje MDMA, tedy extáze. Pi pedávkování touto látkou mže dojít k poškození mozku. Droga MDMA má velmi nepedvídatelné úinky. Za extázi se u nás i ve svt ale nkdy vydávají i jiné, mnohdy nebezpenjší a silnjší drogy. U MDMA a dalších syntetických drog mohou nepedvídateln nastat tžké nebo i život ohrožující otravy i po relativn nízkých dávkách, které jiní lidé snášejí bez obtíží. Ohrožující jsou velké ztráty tekutin a minerál, pronikavý vzestup krevního tlaku, tepové frekvence i spoteby kyslíku v srdením svalu, které po užití MDMA pedstavují zvláš zvýšené riziko 10

11 pro lidi s onemocnními srdce a krevního obhu. Náhlý a prudký vzestup krevního tlaku mže zapíinit cévní mozkovou píhodu, dalším rizikem je jaterní poškození nebo až selhání, u nkoho se mohou objevit po užití této drogy epileptické záchvaty. Po odeznní úinku drog ze skupiny halucionogen se objevují deprese, mohou nastat sebevražedné tendence. Ovšem halucinogenní úinek mají i návykové látky jiných skupin (nkteré látky s budivým úinkem jako je pervitin nebo též organická rozpouštdla). Halucinogeny, pervitin a marihuana jsou nebezpené i tím, že mohou vyvolávat tzv. flashback, kdy postižený má stejné pocity jaké jsou pro danou drogu typické, pestože žádná droga požita nebyla. Pi dlouhodobém zneužívání není ohroženo jen fyzické, ale i duševní zdraví. Podle vtšiny studií se zvyšuje riziko výskytu nádorových onemocnní a epileptických záchvat, zhoršuje se kontakt s realitou (nebezpen zejména pro labilní jedince). Pípadn se v dsledku zneužívání dostavují i vleklé deprese a úzkostné poruchy. Chronické zneužívání bývá spojeno s neurologickým postižením trvalejšího rázu jako je tes, maskovitý obliej a svalová ztuhlost. U uživatel extáze bylo také prokázáno na základ test zhoršení pamti a ztížená schopnost uit se. Vzhledem k tomu, že drogy bývají asto kombinovány, roste nebezpenost: obvyklá bývá kombinace s hašišem nebo alkoholem (MDMA spolu s požitím alkoholu vede k agresivit). Uvádí se, že problematika užívání extáze je spíše rostoucím problémem, jak u nás, tak v zahranií. Napíklad v USA od roku 1994 do roku 2002 vzrostl poet uživatel extáze, jež bylo nutno hospitalizovat na jednotkách intenzivní pée až 18x. Z Evropské studie o užívání alkoholu a dalších drog plyne, že i u nás se tanení drogy stávají populárnjšími. V roce 1995 podle této studie byly zkušenosti dtí a mladistvých s touto drogou malé (0,2% šestnáctiletých), v roce 1999 se obeznámenost s extází zvýšila na 3,4% u šestnáctiletých a na 6% u osmnáctiletých. Uvádí se pokraující vzestupná tendence seznamování se s touto látkou a nárst jejího užívání mez mladistvými. Nejvyšší riziko kontaktu s tímto typem drog (ale i ady dalších návykových látek) pedstavují techno a rave scéna. Užívání tchto drog je spojeno s jakýmsi kultem a pívrženci tchto látek popírají obvykle zuby nehty prokazatelná a zejmá fakta. Zneužívání taneních drog patí k velice rozšíeným, odborná literatura tuto popularitu pirovnává napíklad k míe zneužívání konopí. Nebezpené je pedevším podceování úinku tchto látek. Samozejm opt i zde je považována za nejdležitjší prevence a apel na neužívání žádných drog, v pípad, že už se tak dje, doporuují odborníci alespo zdrazovat uritá úskalí zneužívání tchto látek a nabádat k dostatenému píjmu tekutin a minerál, zprostedkovat vasnou lékaskou péi v pípad neoekávaných reakcí, odhalit tablety vydávané za extázi, které však obsahují mnohem nebezpenjší látky atd. Velký problém pedstavuje fakt, že na taneních party se drogy kombinují: dospívající mívají tendence nepíjemné úinky halucinogenních látek eliminovat nap.tlumivými léky, což opt zvyšuje rizikovost. Hazardní hry (patologické hráství) Za pomrn novjší problém se dnes považuje masové rozšíení hazardních her hlavn u dtí a dospívajících, pípadn u mladých dosplých. Obvykle se kombinuje více závislostí, které se vzájemn potencují. Skombinování patologického hráství a zneužívání alkoholu není neobvyklé, primární mže být zneužívání alkoholu a hry se pidružují, nebo naopak se rozvinou v prbhu hráské kariéry, pípadn mohou být dsledkem rozpadu sociálních vztah vlivem patologického hráství. Nešpor (2004) hovoí také o praxi, kde se lze relativn asto setkat i s kombinací hráství a závislosti na pervitinu. Tento typ dvojí závislosti vede k rychlé progresi a výrazn zvyšuje riziko trestné innosti. Uvádí se, že problém 11

12 s hazardními hrami v R pibývá a stále astji se objevuje práv u nezletilých. Nejastjší bývá závislost na výherních automatech, karetních hrách, závislost je možné si vytvoit na sportovní sázky, hru v kasinu, bingo, objevuje se i závislost na hraní videoher pípadn závislost na internetu. Automaty bývají rozdlovány do dvou skupin: na tzv. výherní a tzv. zábavní. V pípad výherních si zákazník kupuje možnost výhry. Jde o hazardní hru - zákon zakazuje její provozování u osob mladších 18 let. Tzv. zábavní automaty jsou pedevším videohry nebo poítaové hry. Jsou nehazardní a nevztahují se na n zákonná omezení. Uritá rizika mají ale také: dít, trávící dlouhé hodiny u videoher apod., nebude mít as na uení, získávání dovedností v mezilidských vztazích, snadno mže zaít zaostávat za vrstevníky. Dlouhodobé vystavení blikajícím svtlu obrazovky zvyšuje riziko epilepsie, zejména u vnímavjších dtí. Neustálým vysedáváním u obrazovky trpí i zdravý tlesný vývoj a pohybový systém dítte vbec (navíc stoupá riziko obezity). Nkteré videohry a poítaové hry navíc obsahují násilí, což psobí na dti nepízniv jako nevhodná modelová situace. Ve vztahu k hazardní he se mže vytvoit chorobný stav oznaovaný jako patologické hráství, který se v mnoha ohledech podobá závislosti na návykových látkách. Patologické hráství Závislost na návykových látkách asté opakované epizody hráství dominují v život na úkor sociálních, materiálních, rodinných a pracovních hodnot a závazk. Postižení popisují intenzívní puzení ke he, které lze tžko ovládnout, spolu se zaujetím myšlenkami a pedstavami hraní a okolností, které tuto innost doprovázejí. Trvale se opakující hráství, které pokrauje a asto i vzrstá pes nepíznivé sociální dsledky, jako je zchudnutí, narušené rodinné vztahy a rozkol osobního života. Postupné zanedbávání jiných potšení nebo zájm ve prospch užívané psychoaktivní látky a zvýšené množství asu k získání látky nebo zotavení se z jejího úinku. Silná touha nebo pocit puzení užívat látku. Potíže v kontrole užívání, a to pokud jde o zaátek a ukonení nebo množství látky. Pokraování v užívání pes jasný dkaz zjevn škodlivých následk. Srovnání patologického hráství a závislosti na návykových látkách podle 10. revize mezinárodní klasifikace nemocí (Nešpor, Csémy, 1998, str. 11) Postižení popisují intenzívní puzení ke he, které lze tžko ovládnout, a dále zaujetí pedstavami hraní apod. Zaujetí hrou a puzení k ní se zvyšuje v dob, kdy je život stresující. Jak ukazuje tabulka, nkteré známky patologického hráství se podobají závislosti na návykových látkách (intenzívní puzení ke he, zhoršené sebeovládání, zanedbávání jiných zájm a hodnot, jednání v rozporu s vlastními zájmy). Modifikovaný dotazník na patologické hráství organizace Gamblers Anonymus (Nešpor, Csémy, 2003, Alkohol, drogy a vaše dti: Jak problémm pedcházet, jak je vas rozpoznat a jak je zvládat, str.34): Odpovídej prosím pouze ano nebo ne, podle toho jestli je pravdivá odpov bližší ano nebo ne. 1. Ztrácíš asto kvli he as? 2. Uinila hra život doma nešastný? 12

13 3. Poškodila hra tvoji povst? 4. Cítíš po he výitky svdomí? 5. Hrál jsi nkdy proto, abys získal peníze, jimiž bys zaplatil dluhy? 6. Zhoršilo hraní prospch ve škole nebo pracovní výkonnost? 7. Když prohraješ, máš pocit, že se musíš co nejdív vrátit a vyhrát, co jsi prohrál? 8. Když vyhraješ, máš silnou touhu se ke he vrátit a vyhrát ješt víc? 9. Hraješ asto tak dlouho, dokud neprohraješ poslední peníze? 10. Pjil sis nkdy proto, abys zaplatil hru? 11. Prodal jsi nkdy nco, abys zaplatil hru? 12. Nechce se ti používat peníze ze hry pro normální úely? 13. Zpsobila hra to, že se nestaráš o prospch jiných len rodiny? 14. Hrál jsi nkdy déle, než jsi ml pvodn v úmyslu? 15. Hrál jsi nkdy, abys unikl trápení a starostem? 16. Spáchal jsi nkdy nebo jsi uvažoval o spáchání nezákonného inu, abys zaplatil hru? 17. Psobí ti hra potíže se spaním? 18. Vedou hádky, nespokojenost nebo zklamání k tomu, že ve tob vzniká touha hrát? 19. Když se na tebe usmje štstí, cítíš touhu to oslavit pár hodinami hry? 20. Uvažoval jsi nkdy kvli he o sebezniení? Spoítejte kladné odpovdi. Patologický hrá vtšinou odpoví kladn na 7 nebo více z tchto otázek. Výsledek dotazníku by se neml peceovat. Hodnota 7 a více je vážným varováním, ale i takovým problém se dá pekonat. Naopak hodnota nižší než 7 by nemla vést k podceování stavu. Není jisté, zda dotyný vyplnil dotazník úpln vrohodn. Navíc se problém mže v pípad pokraujícího hraní zhoršovat. Problematické se stávají hazardní hry na internetu. V R zatím takovéto zkušenosti zatím nejsou, nebo servery s hazardními hrami u nás nejsou bžné, ale uvádí se, že napíklad ve USA je každý sedmý uživatel tchto server na daných hazardních hrách závislý. Riziková je pedevším skutenost, že jde o jednu z mála píležitostí, jak mohou hazardní hry hrát i dti. Samozejm ím mladší lovk, tím více roste riziko vzniku závislosti. Navíc u mladých lidí závislost léí mnohem obtížnji. Závislost na PC a poítaových hrách Hranice mezi koníkem a nadmrným užíváním až závislostí je neostrá. Je tžké rozpoznat závislost na poítai a hrách nebo internetu také proto, že na poítai nevzniká závislost fyzická, nýbrž psychická. Pesto lze vysledovat urité píznaky, svdící pro uritou abnormalitu, popípad rozvíjející se závislost. Mezi hlavní znaky patí stavy podobné transu bhem hraní hry, vzpírání se rodiovským zákazm hraní, také neschopnost dodržet asový limit urený pro herní innost. Dále mezi varovné píznaky mžeme zaadit: nižší pracovní (školní) výkonnost, ztrátu kontroly nad asem stráveným u poítae, pocit prázdnoty, není-li lovk u PC; asné vstávání k poítai a ponocování u nj, v pípad znemožní hry rostoucí nervozita a neklid, neustálé pemýšlení o hrách, kradení penz na nákup her, rostoucí doba potebná k uspokojení ze hry, lhaní o své závislosti, hraní jako únik od osobních problém, narušené rodinné vztahy, opuštní dívjších zájm, ztráta pátel, zanedbávání školních povinností a zhoršení prospchu ve škole. Obtížn rozpoznatelná je také pípadná závislost na internetu. Jako nejdležitjší indikátor je zde vnímána ztráta kontroly nad tím, kdy se lovk pipojí nebo jak dlouhou dobu u internetu tráví. U nás zatím výraznjší zkušenosti s tímto typem závislosti chybí (stále zde 13

14 není takový rozmach internetu jako na západ a tato služba u nás nefunguje stejn dlouhý as). Ale napíklad výzkumy uskuteované v Nmecku prokázaly, že zhruba každý dvacátý uživatel internetu se na internetu stává závislým. Ve Švédsku je podle informací z roku 2001 lidí závislých na internetu asi Z hlediska prevence doporuují odborníci na tuto problematiku, aby rodie vnovali dtem dostatenou pozornost. Dležité je vdt, jaké hry dti hrají a uvdomit si, že hry nelze pojímat jednostrann jako pouze škodlivé elementy a dtem je bez ohledu na typ zakazovat. Existují typy her s pozitivním pínosem (rozvoj logického myšlení, výuka jazyka, mnohé rozvíjí posteh, schopnost koncentrace, koordinaci oí a rukou, uí plánovat a ešit problémy). Dležitý je tedy výbr her. Vhodné je, pokud rodie hrají hry s díttem a dokáží se s ním o he bavit (rodie mají napomáhat rozlišovat realitu a fikci). Mly by být také stanoveny striktní limity (kdy dít hrát mže a kdy nemže). Jako úelné se považuje sledovat, zda dít nehraje hry ješt u kamarád apod. a je teba vnovat pozornost tomu, zda hra nepedstavuje pro dít únik od jiných problém. Nezbytné je také dít podporovat v rozvoji i jiných zájm než hry, pedcházet nud dítte a posilovat jeho zdravé sebevdomí. Fáze rozvoje patologického hráství Podobn jako u závislosti na alkoholu se rozlišují rzné fáze rozvoje, stejn tak rozlišujeme nkolik fází u chorobného hráství. První stádium reprezentuje tzv. fáze výher: typická je obasná hra, astjší výhry, vzrušení ped hrou a bhem hraní, typické jsou fantazie o velké výhe, neodvodnný optimismus, chvástání výhrou a osamlé hraní. Druhá fáze je oznaována jako tzv. fáze prohrávání: kdy lovk v dlouhém období prohrávání s hrou nedokáže pestat, myslí pedevším na hraní, pjuje si peníze, objevuje se skrývání hraní, lhaní, bezohlednost vi rodin, objevují se legální i nelegální pjky penz, typická je neschopnost splácet dluhy. Ve tetí fázi, tzv. fázi zoufalství bývá typické poškození povsti, odcizení od rodiny a pátel, objevují se výitky svdomí, panika, myšlenky na sebevraždu, obviuje druhé, více prohrává, pipojuje se asto alkohol, obvyklé bývají rozvody, odvykací obtíže. V této tetí fázi je již hrá pln závislý na he. Pokud podstoupí hrá úspšn léení, pechází se do tvrté fáze, která je oznaována jako fáze kritinosti: hrá je více realistický, pestává hrát a uí se zodpovdnosti. Ml by si osvojit schopnost ešit problémy, zpravidla se vrací do zamstnání. Pátá fáze se nazývá fází znovuvytvoení, kdy splácí dluhy, snaží se nahradit škody, zlepšit mezilidské vztahy, které byly vlivem závislosti ponieny. Probíhá-li vše dobe, jsou voleny kvalitnjší životní cíle, obnovuje se dvra v rámci rodiny, pacient bývá klidnjší a trplivjší než v pedchozích stádiích. Šestá fáze se oznauje jako fáze rstu, v níž lovk zaíná více chápat sebe i druhé, pestává se v myšlenkách stále mén a mén zabývat hrou, nachází nový smysl života. Ne všichni patologití hrái, kteí podstoupí lébu ovšem této rstové fáze dosáhnou. Léba chorobného hráství spoívá nejprve v posouzení stavu závislého, jaké problémy klient má, zda se nejedná o kombinaci patologického hráství a závislosti na alkoholu. Nutné je zvážit a posoudit, zda je léba možná ambulantn nebo vyžaduje ústavní lébu. V tchto pípadech se také jako dležitý znak považuje fyzické zdraví: jednak je typické kvli závislosti na he zdraví a tlesný stav zanedbávat a k tomu se u patologických hrá pidružuje riziko nemocí, které souvisejí se stresem. Jako velmi vhodná se u chorobných hrá doporuuje individuální a pedevším skupinová psychoterapie. Jedním s cíl je nauit se porozumt sám sob: ukazuje se, že mezi hrái pevažují dva základní typy. Typ první skupiny uniká do hry ped vnitní bolestí, druhá skupina ve he vyhledává vzrušení. V rámci kognitivn-behaviorální terapie se volí tzv.vícestupová obrana. Jde o postup, kdy v první fázi 14

15 se nemocný uí vyhýbat spouštm hraní (herny, volné finanní prostedky apod.), dále se uí spoušte vhodn zpracovávat, aby ztratily punc rizikovosti, klienti se uí zvládat nebezpené emoce, nabízejí se nové alternativy chování. Samozejm dležitá je i celková otázka životního stylu, plánování aktivit, zájm. Jako jedno z hlavních doporuení bývá uvádno, že pacient by neml mít k dispozici voln finance, na druhé stran je doporuováno, aby se podílel na rozhodování, jak s penzi naložit. U mladistvých patologických hrá se osvduje velmi dobe pstování relaxace a jóga (Nešpor, Griffiths), které pomáhají redukovat stres a zárove zvládat touhu ke he. Znaný význam má i práce se sebevdomím hrá: pestože psobí asto na první pohled velice suverénn, zpravidla se toto prolíná s údobími velké beznadje a smutku; stejn tak nemén dležité je uit hráe ad sociálních dovedností, uit rodinu zvládat pípadnou recidivu. Draz bývá kladen pedevším na zvládání touhy hrát a zvládnutí krizí, kdy mnohdy je teba odhalit pro daného klienta urité individuální techniky. Práce s rodinou bývá též potebná. Rodina je vystavena stresu a mnohdy její lenové sami potebují uritou formu psychoterapeutické pomoci. Uvádí se, že u dospívajících mže být fakt, že zanou o svém problému s rodii hovoit oteven, poátkem uzdravení. V zahranií existují svépomocné organizace, které poskytují svým lenm vzájemnou podporu. Patí zde napíklad Parents of Young Gamblers (Rodie mladých hazardních hrá), fungující ve Velké Británii. Za nezbytné je však považováno tzv. doleování, jež je dlouhodobé. V USA se tak dje nejastji formou Anonymních hrá, dále se volí psychoterapie (zejména skupinová). Svépomocná organizace Anonymních hrá (Gamblers Anonymous) funguje obdobn jako organizace Anonymních alkoholik. To znamená jedná se o spoleenství muž a žen, využívající skupinové podpory, zdravých rituál apod. lenové navzájem sdílejí zkušenost a podporující se, aby ešili spolený problém. lenství je zdarma, jedinou podmínkou je pestat hrát. Problémy obvyklé v rodinách se závislým díttem Pseudoindividuace je zdánlivé osamostatnní, které popsal americký léka J. Haley. Dít s návykovým problémem odmítá rodiovskou autoritu, ale zárove bývá stále mén schopno se o sebe postarat. Zvyšuje se tak jeho závislost na rodin a snižuje se schopnost se opravdu osamostatnit. Haley v takové situaci doporuuje dít zalenit zpátky do rodiny, a to za relativn tvrdých podmínek (písnjší dohled, vtší omezení než by odpovídalo vku). Tchto krok lze dosáhnout napíklad tím, že rodie mohou hrozit podáním trestního oznámení za krádeže, navrhnout ústavní výchovy apod. Zptné zalenní dítte do rodiny má umožnit skutené osamostatnní. Kdy nebo za jak dlouho k nmu dojde, záleží jednak na vku dítte, ale též na dalších okolnostech. Po zvládnutí akutních problém se doporuuje pracovat s rodii oddlen a uvažovat také o jejich problémech. Umožování se blíží pseudoindividuaci. Tzv. umožova je len rodiny, usnadující dítti návykové chování. Napíklad vymýšlí omluvy, platí dluhy za dít apod., ímž zdánliv pomáhá, ale ve skutenosti oddaluje nutné a skutené ešení. Místo tohoto umožování je nutné klást podmínky (nap. pijetí léby). V pípadech vážnjšího ohrožení zdraví je samozejm nezbytné zavolat lékae i tehdy, když postižený nesouhlasí (nap. pi vyhrožování sebevraždou). Neosvduje se ani splácet za dít dluhy pochybným vitelm, nebo dít se pak stává pro dealery mnohem atraktivnjším klientem. S tématem umožování se má pracovat neobviujícím zpsobem: terapeut zdrazuje dobré úmysly rodi, ale souasn navrhuje efektivnjší strategie pro dosažení žádoucích cíl. Triangulace je vytváení trojúhelník. Dospívající s návykovým problémem si matce stžuje na otce a otci na matku, a tímto komplikuje spolupráci okolí. Vytváí si v podstat 15

16 prostor pro pokraování návykového chování. Obdobný trojúhelník je možné vytváet i mezi rodii a terapeuty. Za úinnou obranu proti triangulaci se považuje dobrá komunikace mezi všemi zúastnnými. Rozmlnní mezigeneraních hranic se projevuje nap. spojenectvím mezi odpouštjící matkou a díttem proti písnému otci. Jeden z rodi se identifikuje s problémovým díttem a vytváí s ním spojenectví, ím komplikuje možnost pekonání návykového problému. Jako vhodná strategie pro zvládnutí této situace se osvduje posílení hranic mezi generacemi a zlepšení komunikace mezi rodii. Z tchto dvodu se nkdy doporuuje pracovat s rodii oddlen (soubžná rodinná terapie). Skrývání návykového problému dítte ped okolím a asto též v rámci širší rodiny a ped zdravotníky mže být další typickou komplikací. Rodie by ale naopak mli o problému oteven hovoit a spolupracovat nejen spolu navzájem, ale i se širším okolím dítte vetn odborné pomoci. Závislost u rodi (nejastji na alkoholu) mnohdy pedchází vzniku návykového chování u dítte. Léba problémového rodie je v takové situaci dležitá pro rodie a pro zvládání závislosti u dítte. Násilí vi dítti návykový problém dítte nevyeší, spíše zpravidla zhorší vztahy i komunikaci. Je nutné užívat efektivnjší motivaní nástroje zmny. Nkteí autoi (Friedman) a nkteré studie dokonce navrhují, že úast rodi pi léb závislého dítte by mla být považována za podmínku pijetí dítte i dospívajícího do léby (rodinná terapie, skupiny pro rodie). Jednostranná neboli unilaterální terapie znamená lébu všech len rodiny, tedy i tch, kteí nemají návykový problém, a to i tehdy, jestliže len rodiny s návykovým problémem odmítá lébu. Jednostranná terapie má význam v nkolika smrech. Jednak jsou rodie závislého vystaveni znanému stresu to pináší rizika pro jejich celkové zdraví, tedy i rodie závislého potebují pomoc. Konzultace problém a situace s odborníkem má pomoci uskuteovat dslednji a promyšlenjší pístup ze strany rodi, a tak napomoci snadnjšímu vstupu závislého dítte do léby. Tzv. aktivní pedání znamená situaci, kdy zdravotník dohodne pacientovi návštvu na odborném, specializovaném pracovišti, nebo pacienta na dané místo doprovodí píbuzní i sociální pracovnice. Takovýmto krokem se má zvýšit pravdpodobnost, že se návštva uskutení. Matchnig znamená optimální intervenci založenou na specifických, individuálních potebách klienta. Mže jít o uritou formu ambulantní pée, krátkodobou ústavní lébu nebo dlouhodobou lébu v terapeutické komunit atd. Obecn jsou dávána rodim nkterá doporuení, mezi které mžeme zaadit prosazování zdravých rodinných pravidel, vytváení lepšího životního stylu, pomoc dítti odpoutat se od nevhodné spolenosti (tzv. tvrdá láska ). Dležité je i to, aby rodie mli dvru dítte, dokázali mu pomoci najít vhodné zájmy a záliby, pomohli dítti osvojit si hodnoty, které usnadují odmítání alkoholu a jiných drog. Nezídka bývá doporuováno, aby se rodie sami informovali o vlivu a vlastnostech návykových látek a o tchto tématech dokázali s díttem informovan hovoit. Nezbytná je také podpora zdravého sebevdomí dítte a spolupráce pi výchov mezi rodii navzájem a také s rznými výchovnými institucemi. Zdrazována bývá i poteba zvýšené pozornosti vnované sourozencm závislého dítte, nebo sourozenci bývají také ohroženi. Rodie by mli dbát i o bezpenost dalších lidí, žijících ve spolené domácnosti s díttem nebo mladistvým, který má problém s návykovými látkami. Mezi zvláštnosti návykových nemocí u dtí a dospívajících patí to, že rozvoj závislosti na drogách probíhá rychleji než u dosplých. Problematika zneužívání návykových látek v dospívání je ztížená hlavn nižší zkušeností dítte a vyšší tendencí riskovat. Závislí dospívající vtšinou hodn zaostávají za svými vrstevníky (v oblasti vzdlání, pracovních návyk, mají osvojeny nižší sociální dovednosti). U mladistvých závislých bývají astjší recidivy, ale i tak mže být prognóza nadále píznivá, pokud u dítte (mladistvého) a v okolí 16

17 snaha o lébu petrvává. V rámci léby je vhodné užívat kombinaci více postup a zapojit nejen závislé dít (rodinná terapie). Léba u dtí a dospívajících bývá zpravidla více zamená na souasnost a na realitu, zahrnuje také poradenství a praktickou pomoc. Doporuuje se aplikovat arteterapii, muzikoterapii, psychodrama, relaxaní techniky a jógu. Pi léb v terapeutické komunit i pi ústavní léb potebují závislé dti a dospívající více individuálního kontaktu a pée. Psychoterapie v léb závislosti u dtí Jak uvádí Langmeier a kol. (2000), vyžaduje léba závislostí komplexní péi: od léby prostedím pes farmakoterapii až po psychoterapii. Ústední roli hrají zpravidla práv psychoterapeutické postupy. Klíem úinné léby je odhalit místa, kam závislost psychologicky nasedá, a tuto oblast pestavt, aby se odstranily živné koeny závislosti. Psychoterapie tedy smuje k reorganizaci rizikových oblastí prostedí a také k podpoe zdravého sebeurení jedince. Psychoterapeutická složka se podílí na všech krocích léby. Základní psychoterapeutické strategie u dtských a dospívajících pacient zahrnují tyi hlavní kroky nebo stádia. První stádium se nazývá vyprošovací. Ve vyprošovacím stádiu bývá užitená režimová léba s cílem znemožnit pístup k droze a odklonit pozornost od odvykacích píznak. Souástí je také emocionáln a motivan zamená podprná léba. Poradenství a vedení je v této fázi vhodné i pro rodie závislého, asto se pistupuje i k rodinné terapii. Druhé stadium se oznauje jako vyzbrojovací, v nmž je hlavním úkolem nauit závislého vyhýbat se rizikovým situacím a získat obrannou strategii. Aplikují se pedevším metody averzivního podmiování, nápodoba vzoru a nácvik chování, pípadn i racionální pestavba názor. U starších dtí se využívá i autoregulaních postup a skupinové terapie. Významnou souástí druhé fáze jsou terapeutická komunita a rodinná terapie. Tetí stadium bylo pojmenováno jako vybavovací. S ohledem na individuální poteby pacienta se volí ze široké škály metod dtské psychoterapie ada rzných postup. Cílem této fáze je dít vybavit do jeho konkrétní životní situace tak, aby bylo schopno zvládat a pekonávat bžné životní problémy a frustrace, aby byla obnovena zdravá sebedvra dítte na základ zkušenosti pijetí a respektu tedy významná je reorganizace záporného, odmítavého sebepojetí. Ve tvrtém rekonstruktivním stadiu hrozí nebezpeí existenciální frustrace, která se mže u dtí projevit v rzné podob. Dít (nebo mladistvý) je konfrontováno se škodami vzniklými bhem života s drogou objevují se trýznivé pocity viny, lítost, zklamání nad sebou. Toto mže optovn vyvolat silné pocity méncennosti a sebeodmítání. Zoufalství nad zkaženým životem mže být natolik tíživé, že pacient bude chtít hledat únik opt v droze. Doporuují se tedy logoterapeutické postupy, jež mají pomoci ke znovuobjevení smysluplnosti života. U dtí jsou významnými autoritami druzí a vedle psychoterapeutické pomoci potebuje dít i od nejbližších vnímat, že zejména oni ví ve smysl a prospšnost jeho života bez drog. Nicmén v dospívání se dít tzv. staví na vlastní nohy a stává se samo tvrcem svého hodnotového zakotvení: to znamená, že výsledek tady ovlivuje nejen postoj okolí a blízkých lidí, ale také to, do jaké míry sám dospívající dovede zvolit uskutenitelné a zdravé cíle. Farmakoterapie je indikována v závislosti na stavu pacienta a uplatuje se pedevším ve dvou pípadech. Jednak ke zmírnní abstinenních píznak pi odvykání (anxiolytika, ataraktika + léky mírnící abstinenní symptomy té i které návykové látky) a pak slouží i k léb psychopatologických stav, které komplikují lébu (toxické psychózy apod.). Opt riziková je skutenost, že na psychotropn psobící lécích vzniká mnohdy psychická závislost, proto je teba jejich podávání peliv posoudit a zvážit. 17

18 PREVENCE Slovo prevence je latinského pvodu a znamená opatení uinná pedem, vasnou obranu nebo ochranu. Na konci 50. let se prevence zaala dlit na primární a sekundární. Cílem primární prevence je pedcházet nemoci. Sekundární prevence se uskuteuje až tehdy, jestliže nemoc propukla, ale ješt ped tím, než nemoc zpsobila poškození. Od 60. let se zaalo mluvit o terciální prevenci. Ta se uplatní, až již nemoc poškození zpsobila: cílem terciální prevence je pedcházet dalším škodám. Tyto definice se používají i ve vztahu k prevenci škod zapíinnými návykovými látkami. Primární prevence znamená pedcházet problémm s drogami u tch, kdo je ješt nezaali užívat, sekundární prevence má poskytnout efektivní pomoc tm, kdo návykové látky zneužívají, ale u nichž stav ješt píliš nepokroil. Terciální prevence se pekrývá s lébou závislosti na návykových látkách, cílem je mírnní škod. Podle Nešpora (1999) uvádí severoamerické zdroje i rozdlení na prevenci tí kategorií: všeobecná prevence (urena celé populaci, nap.všem dtem dané oblasti), selektivní prevence (cílovou populací rizikové dti a mladiství, kteí ješt drogy nezneužívají, hyperaktivní dti, dti s duševními problémy, s chronickým onemocnním) a indikovaná prevence (týká se dtí, u nichž nelze diagnostikovat zneužívání drog, které ale vykazují varovné známky jejich užívání). Nešpor toto dlení považuje za užitené, nebo strategie všeobecné a indikované prevence jsou odlišné, pestože obojí spadá pod primární prevenci. Všeobecná prevence zpravidla neovlivní nejrizikovjší jedince, nebo ti vyžadují individuálnjší pístup. Také platí, že ím je dít mladší, tím je prevence mén specifická a více se orientuje na obecnou ochranu zdraví. Naopak ím je vk žáka vyšší (preventivní programy probíhají vtšinou na školách), tím vtší je zamení na jednotlivé návykové látky. U žák vyššího vku nabývá na významu racionální argumentace a možnost diskutovat. Studie ukazují, že nejúinnjší jsou programy interaktivní (v porovnání se vzdlávacími programy) a programy, urené pro menší poet lidí (v porovnání s programy pro velký poet student). Stejn tak je pro úinnost preventivních program dležité, aby poskytoval pozitivní model (spíše ze skupiny zdrav žijících vrstevník, nevhodné jsou školní hvzdy nebo ješt mén populární osobnosti z oblasti hudby, filmu nebo sportu) a zohledoval místní specifika. Program by ml být soustavný a dlouhodobý, vnovat se tématice legálních i nelegálních drog. Samozejm nezbytné je fundované a dvryhodné provedení a užití více strategií, je teba poítat s možnými komplikacemi a poskytovat alternativy, jak problémy zvládat. Selektivní prevence, poskytovaná na základ charakteru ohrožení, je náronjší (z hlediska asu, kvalifikace, financí). Selektivní prevence mže vyžadovat vysoce specializované formy pomoci nad rámec školy: podstatná je i pímá spolupráce s rodinou a odbornými organizacemi. Selektivní prevence je potebná nap. u pípad, kdy se jedná o závislost jednoho z rodi dítte, u dtí hyperaktivních nebo trpících úzkostnou poruchou, spadají zde žáci zvláštních škol, žáci selhávající ve škole, dti zanedbávané, týrané, žijící v nevhodném sociálním prostedí atd. Užívají se i nkteré strategie bžné pro všeobecnou prevenci, ale využívají se mnohem cílenji (nap.nácvik uritých sociálních a dalších dovedností). Za užitený nástroje, sloužící k identifikaci specifických poteb dtí se zvýšeným rizikem, je považována adaptovaná eská verze Tarterova skríningového dotazníku (Nešpor, Csémy, 1998). Programy selektivní a indikované prevence bývají intenzivnjší a asto využívají více strategií než je typické pro všeobecnou prevenci. Je prokázáno, že urité obory nebo zamstnání jsou z hlediska zneužívání alkoholem a jiných návykových látek vetn hazardní hry ohroženy více než jiné, z toho dvodu je cílem preventivních program zamit se na takovéto rizikové oblasti. Rizikovost je dána snadnou dostupností návykových látek, mírou stresu a dalšími. Mezi typicky rizikové profese jsou azeni íšníci a servírky, pracovníci ve zdravotnictví, pracovníci policie, novinái (Nešpor, Csémy, Pernicová, 1999). Podle 18

19 Colemana spol. (1997) je asi 10 % amerických zdravotních sester závislých na návykových látkách, pi emž ada z nich zaala drogy zneužívat již v dob studia. Cílem efektivní prevence je podle Nešpora (1999) pedejít užívání tabáku, alkoholu a návykových látek vbec, dále alespo posunout zneužívání návykových látek do pozdjšího vku, snížit i zastavit experimentování s návykovými látkami a pejít rzným poškozením spojenými se zneužíváním drog. Nejdležitjším ukazatelem efektivity programu je zmna chování. Preventivní programy, které jsou zamené jen na pedávání znalostí nebývají úinné. Nešpor, Csémy (1999) toto dokládají na píkladu neúinného programu DARE, který byl za pomoci policie organizován na mnoha amerických školách. DARE program sice ovlivnil, že si dospívající uvdomili cenu alkoholu i cigaret, avšak na užívání alkoholu a tabáku a jiných návykových látek žádný pozitivní dopad neml. Obdobn neúspšn, ne-li h, mže program skonit, pokud se neberou v úvahu další faktory jako napíklad místní podmínky. Dokladem toho je program, který probhl v 90.letech na školách na Novém Zélandu na základ informace WHO, že britští školáci zaali zneužívat ve velké míe tkavé látky z tohoto dvodu se zaaly na novozélandských školách uskuteovat intenzivní pednášky o tkavých látkách. Výsledek prevence byl však nežádoucí pednášky vzbudily u žák zájem o tkavé látky, jimž díve nevnovali pozornost, a to dokonce do takové míry, že žáci je zaali na základ preventivních informativních pednášek zneužívat. Jako nejproblematitjší fakt této preventivní akce je hodnoceno to, že nebyla ped jejím uskutenním zmapována aktuální situace a místní návyková rizika. Nešpor, Csémy (1999) uvádjí, že v prevenci ve školním prostedí jsou prospšné programy s úastí vrstevník (peer programy), které probíhají relativn dlouhodob a intenzivn. Na základ zkušeností ze zahranií se ukazuje, že peer prvek (vrstevnický) prvek je sice užitený, ale z hlediska efektivity je nejdležitjší interaktivita programu (dít musí být aktivn zapojeno) a nácvik sociálních (pípadn jiných potebných) dovedností. Vrstevnický prvek se považuje spíše za užitený doplnk, nikoli však za nezbytn nutný. Mnohé studie (z eského prostedí) ukazují, že problémy s návykovými látkami pímo ve škole obvykle nevznikají (Nešpor, Csémy, 2003). Podle vtšiny výzkum provedených v R, jsou nesrovnateln rizikovjší diskotéky. Nicmén problém s drogou se asto poprvé manifestuje práv ve škole zhoršeným prospchem, neomluvenými hodinami a nedodržováním školní disciplíny. Podle odborník mže být sice škola ve spojení s rodinou užitená v prevenci, ale je nevhodné init ji výlun zodpovdnou za dti, užívající návykové látky. Než se problémy s drogami penesou do školy, pedchází zpravidla dlouhodobjší zneužívání drog zejména o víkendech a v dob mimo školu. Nejastjší situace, kdy si eské dít nebo dospívající vzal nealkoholovou drogu, je práv diskotéka, nikoli škola. Na druhé stran škola mže pispt k prevenci škod: pohotovou spoluprací s rodii, zprostedkováním vhodné pomoci, organizací efektivního preventivního programu (nikoli však jednorázové pednášky, které jsou neúinné, ale spíš kurzy life skills dovedností potebných pro život, kam se vleuje nap. schopnost odmítat alkohol a jiné drogy, schopnost plánovat a organizovat si as, zvládat stres atd.). Škola mže napomoci i tím, že bude prosazovat pimená pravidla (zákaz kouení, zákaz užívání a nošení alkoholu do školy nebo na školní akce), s nimiž budou obeznámeni také rodie Vypracovala: Eva Šalenová, FFMU, 75600, Pedmt: Psychoterapie dtí (PSA_057) 19

20 POUŽITÁ LITERATURA Coleman, E. A., Honeycutt, G., Ogden, B., McMillan, D. E., O'Sullivan, P. S., Light, K., Wingfield, W.: Assessing substance abuse among health care students and the efficacy of educational interventions. Prof Nurs, 13 (1), s ermák, I., Navrátil, M. (1997). Vliv virtuální reality na psychiku jedince. eskoslovenská psychologie, 41 (1), s ESPAD 1999, Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách eská republika Friedman, A. S.(1990). Family therapy versus parent groups: Effects on adolescent drug abusers. In Friedman, A. S., Granick, S. (Eds.), Family Therapy for Adolescent Drug Abuse, Lexington Books, s Cit. dle: Nešpor, K. (1999). Hartl, P., Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál. Langmeier, J., Balcar, K., Špitz, J. (2000). Dtská psychoterapie. Praha: Portál. Lonnquist, J., K., Henriksson, M. M., Arho, H. M., Marttunen, M. J.(1994). Antisocial behaviour in adolescent suicide. Acta Psychiatrica Scandinavica, 89 (3), s Matjíek, Z.(1982). Dti v rodinách alkoholik. In Kubika, L., Skála, J., Sborník studií o abúzu alkoholu a jiných návykových látek, 5-126, Praha: Výzkumný ústav psychiatrický. Cit. dle: Nešpor, K.(2000). Mondschein, P., Ržika, M. (2001). Vliv her: Závislost na poítaích oima odborníka. Idnes.cz Nešpor, K (2001). Vaše dti a návykové látky. Praha: Portál Nešpor, K (2006). Zstat stízlivý. Brno: Host. Nešpor, K. (1999). Jak pekonat problémy s alkoholem. Praha: Sportpropag pro Ministerstvo zdravotnictví R Nešpor, K. (2000, 2003). Návykové chování a závislost. Praha: Portál Nešpor, K. (2001). Rodie dtí zneužívajících návykové látky v ordinaci praktického lékae. Praktický léka, 81 (11), s Nešpor, K. (2004). Alkohol a jiné návykové látky u dtí: Prevence v rodin. asopis léka eských, 143 (5), Nešpor, K.(1999). Jak pekonat problémy s alkoholem. Praha: Sportpropag. Nešpor, K.(1999). Jak pekonat problémy s hazardní hrou. Praha: Sportpropag Nešpor, K., Csémy, L. (1997, 2003) Alkohol, drogy a vaše dti: Jak problémm pedcházet, jak je rozpoznávat, jak je zvládat. BESIP. Nešpor, K., Csémy, L. (2002). Prchozí drogy: Co by mli vdt rodie a další dosplí, kteí se starají o dti a dospívající. Praha: Fortuna. Nešpor, K., Csémy, L.(1999). Bažení (craving). Spolený rys mnoha závislostí a jeho zvládání. Sportpropag. Nešpor, K., Csémy, L., Pernicová, H. (1998). Problémy s návykovými látkami ve školním prostedí. asná a krátká intervence. Praha: Sportprag. Nešpor, K., Csémy, L., Pernicová, H. (1999). Zásady efektivní primární prevence. Praha: Sportprag. Nešpor, K., Csémy, L., Prokeš, B., Matanelli, O., Mráková, E.(2003). Alkohol, drogy, hazardní hra a život ohrožující události. eská a slovenská psychiatrie, 99, 2003, 1, s Nešpor, K., Csémy, L., Provazníková, H. (1998). Dotazník pro dospívající identifikující rizikové oblasti (voln podle R. E. Tartara). Praha: Fortuna. 20