Česká republika, Euro a evropská integrace: kudy dál?

Transkript

1 Česká republika, Euro a evropská integrace: kudy dál? Vladimír Dlouhý přednáška na Fakultě ekonomické ZČU Plzeň,

2 Nelehký rok 212: 1. Úvod Světová ekonomika po největší krizi od 3. let 2. století Křehké oživení ve vyspělých zemích, rychlý růst ve vybraných rozvojových zemích (oblastech) Od roku 21, tzv. krize Eura, trvalé řešení dosud v nedohlednu Dopady Euro krize do dalších oblastí, včetně střední a východní Evropy Těžké časy evropské integrace

3 2. Střední a východní Evropa v roce 212 Apokalypsa se nekoná ale 212 bude obtížný rok Složité vnější podmínky: kromě krize Ezóny, pomalé oživení US ekonomiky (byť v poslední době optimističtější zprávy), další zpomalení Číny, India a nejvíce Braílie Základní scénář roku 212 pro většinu zemí CEE: znovu zpomalení růstu, téměř recese Avšak: stále srovnatelně stabilní pozice zemí CEE

4 Reálný růst HDP, %yoy 15, 1, 5,, -5, -1, -15, -2, BG: 1.9 CZ:.3 EST: 2.4 H: -.5 LAT: 1.9 LTU: 2.4 PL: 2.4 RO: 1.3 SVK: 1.1 SLO: BG CZ EST H LAT LTU PL RO SVK SLO Zdroj: IMF WEO IX/211; 211 a 212 Consensus Economics, únor 212

5 Deficity veřejných financí, %HDP 4, 2,, -2, -4, -6, -8, -1, BG CZ EST H LAT LTU PL RO SVK SLO Zdroj: IMF WEO IX/211; 211 a 212 Consensus Economics, únor 212

6 Vládní dluh, %HDP Zdroj: IMF WEO IX/211 BG CZ EST H LAT LTU PL RO SVK SLO

7 Deficit běžného účtu, % HDP BG CZ EST H LAT LTU PL RO SVK SLO Zdroj: IMF WEO IX/211

8 3. Euro zóna

9 3.1 Prvních deset let Po zavedení (1999, 22) deset let ekonomicky dobré počasí Technicky přechod k euru bezchybný, přijato obyvatelstvem, výhody pro podnikatele První hodnocení optimistické: ekonomický výkon Ezóny srovnatelný s jinými oblastmi, solidní ekonomický růst, pozitivní efekty na vzájemný obchod, po září 28 se zdálo, že představuje i lepší ochranu proti globální krizi Zjevná i skrytá rizika Nepřispělo k zastavení dlouhodobé ztráty konkurenceschopnosti Nominální konvergence (Maastrichtská kriteria) nebyla doprovázena konvergencí reálnou Porušení SGP Německem a Francií v roce 23 velmi špatný signál, některé státy (GRE, P, ale i B a další) zvyšovaly deficity a dluh Jednotná (nízká) základní úroková sazba, kopírovaná sazbami peněžního trhu, umožnila i nedisciplinovaným zemích dluh financovat Trhy předpokládaly bezproblémové transfery v případě problémů s likviditou některých zemích, o solventnosti nikdo nepochyboval

10 Místo konvergence rozdíly Deficity veřejných financí, %HDP Deficity běžného účtu PB, %HDP F D GR IRL I P E D E GR IRL P 14 Jednotkové mzdové náklady 3 2 Čistá investiční pozice, %HDP Mar- Nov- Jul- 1 Mar- 2 Nov- 2 Jul- 3 Mar- 4 Nov- 4 Jul- 5 Mar- 6 Nov- 6 Jul- 7 Mar- 8 Nov- 8 Jul P E GR IRL D D SA E SWDA GR SWDA IRL NSA P SA 2 28

11 Krize Spouštěcí mechanismus: exogenní šok v podobě globální finanční krize 28 Řada souběžných projevů Krize veřejných rozpočtů periferních zemí Bankovní krize Krize evropské sounáležitosti a řešení pouze na krátký čas Dopad dlouhodobých, na Euru relativně nezávislých skutečností Rostoucí zadluženost vyspělých ekonomik Evropský sociální model

12 3.2 Euro zóna dnes (květen 212)

13 Oživení v centru, recese na periférii 6, 4, %yoy Euro area Real GDP (%qoq, RHS) Euro area Real GDP (%yoy, LHS) GS Forecast %qoq 2,5 2, 1,5 2, 1,,5,, -,5-2, -1, -4, -1,5-2, -6, ,5

14 Divergence dlouhodobých nákladů financování 8 1-yr gov. bond yields (%) Germany Italy France Spain

15 Úroková rozpětí: trend a skutečnost 6 % Itálie 6 % Španělsko 5 5 Actual Spread Actual Spread 4 Fitted Spread 4 Fitted Spread

16 Rozdílné finanční podmínky centru a na periférii Financial conditions Index avg. 27=1 Horší podmínky Germany Italy Spain

17 Bankovní úrok pro SME 7,5 7, Interest rates on business loans % up to 1mil. above 5Y of maturity) 6,5 6, 5,5 5, 4,5 4, 3,5 3, 2,5 Germany France Italy Spain

18 Nerovnováha přetrvává Deficit běžného účtu ULC % GDP, 4Q rolling indexed 2Q1=1 Germany France Ireland Italy Spain 2 13 Greece Portugal Euro area Germany France Italy Spain

19 Shrneme-li, pak Recese bude na periferii (včetně Itálie) pokračovat, v základních zemích dojde k oživení Rozdíly mezi zeměmi uvnitř Ezóny dány úspornými opatřeními a obtížnými finančními podmínkami Obzvláště složité pro SME Nerovnováhy přetrvávají, inflace nízká a přizpůsobení pomalé

20 Bludný kruh Problémy s likviditou a solvencí bank Vyšší výnosy z vládních obligací Větší riziko státního bankrotu Větší tlak na finanční a bankovní sektor Očekávané náklady na sanaci bank Vyšší ztráty bank ze špatných úvěrů Vyšší náklady na dluhovou službu Tlak na úsporná opatření Vyšší podíl dluh/hdp Nižší nabídka bankovních úvěrů Oslabená ekonomika Nižší nominální HDP Nižší daňové výnosy

21 Teorie: Ezóna není optimální měnovou oblastí (OCA) Různé podmínky pro(téměř) OCA Integrovaný trh zboží a služeb a společný monetární standard Integrace trhu výrobních faktorů Integrace finančních trhů, nástroj pro sdílení rizik Fiskální transfery a disciplina Pružné trhy a struktura jako předpoklad přizpůsobení vnějším šokům Integrace politik a institucí

22 Teorie: co je pevný bod? Euro nadšenci i Euro skeptici sdíleli obavy ze slabých míst Maastrichtských kriterií, vyvodili z nich však zcela opačné důsledky. Základní otázky 1. Co je pevný bod? Jednotná měna či existující strukturální charakteristiky? 2. Jsou kriteria OCA substituty nebo jsou komplementární? 3. Endogenita OCA kriterií (tedy mohou se měnit sami od sebe)? Nebo je třeba zásahů hospodářské politiky? A jakou roli při tom hrají trhy?

23 Řešení: trvalé zatím není k dispozici Nedávná skutečnost ukazuje, že a. Strukturální změny primární b. OCA kritéria jsou spíše komplementární c. Nutno stabilizovat trhy, neboť ty mohou vést krátkodobé přizpůsobení perverzním směrem Trvalé řešení ad.a při respektování ad.b Současná opatření slouží pouze k ad.c, spíše krátkodobý efekt Záchranná opatření (ESFS, ESM, pomoc od IMF) Zásadní (v posledních týdnech) politika ECB, Long- Term Refinancing Operations (LTRO)

24 Masívní podpora bank od ECB Vysoké požadavky bank na financování Reakce ECB EUR Bn Bank redemptions Bank issuances EUR Bil. Long-term refinancing operations Main refinancing operations Poskytování půjček se stabilizovalo, ale na nízké úrovni EUR Bn, Households Non-Financial Corporations Bps Náklady na financování po LTRO poklesly Funding costs* Euribor 3-mths ECB refi rate

25 což alespoň na chvíli odlehčilo i vládám , 7, 6, 5, 4, 3, 2, 5 Vysoké požadavky vlád na financování EUR Bn 73 2-y gov. bond yields (%) Government redemptions Government issuances LTRO po zlevnilo financování Italy Spain 1, Banky od masívně kupují vládní dluh ,5 7, 6,5 6, 5,5 5, 4,5 4, EUR bn, monthly chg. MFIs (exc. Eurosystem) holding of gvt securities (exc. Shares) 6 11 v posledních týdnech náklady opět rostou 1-yr gov. bond yields (%) 27-2 Italy Spain 3,

26 LTRO však není zadarmo 55 EUR Bn Target Změna v držení vládního dluhu u MFI Flows, EUR Bn II.12 I XII.11 From end of Dec1 to Nov Germany France Zatím Italy Portugal 3-45 Spain Ireland Greece Neth' Periphery* * Portugal, Ireland, Spain and Greece Spain Italy

27 Makroekonomická divergence 25 Obecně, Euro zóna má kapacit řešit fiskální problémy % of GDP Deficity jsou srovnatelně nízké 2 General government debt 211 (GS Forecast) General government deficit 211 (GS Forecast) Japan US Euro area UK -12 % of GDP Japan US Euro area UK Rozdíly v deficitech mezi jednotlivými zeměmi velké General government deficit 21 % of GDP GER ITA FRA SPA POR GRE IRE % of GDP Celková zadluženost vysoká General government debt 21 GRE ITA POR IRE GER FRA SPA

28 a mimořádně složité přizpůsobení periferních ekonomik Deficit běžného účtu BoP: GRE, P mezi 12-2%, E, I mezi 7 12% v následujících 1 letech Reálný směnný kurz: GRE, E, P: 25 4% I potom se při realistických scénářích např. E nebo P dluh dostane pod 8% HDP až po roce 225 Zásadní role rychlých strukturálních změn

29 Řešení zadluženosti? Krátkodobý problém: Politická (v případě některých periferních zemí i ekonomická) neprůchodnost politiky úsporných opatření Politická radikalizace viz. řecké volby, odpor vůči německé nadvládě Posun v ekonomické politice pro-růstová opatření Jaká (tak, aby měla okamžitý efekt, při současném řešení dluhu)? Keynesiánská stimulace agregátní poptávky? Nejistý efekt Skutečné řešení viz výše, tedy strukturální změny, efekt pouze v dlouhém období!!! Modelové odhady na předcházejícím snímku: pokles podílu dluh/hdp na 8% po roce 22 pouze za předpokladu růstu vyššího než je současná shoda!!! Při dnešním politickém a institucionálním uspořádání EMU úloha nemá řešení

30 Trvalé, udržitelné řešení? Postupná fiskální federalizace Doprovázená politickou integrací V dnešních evropských podmínkách zatím nesplnitelný úkol Neexistují jeden evropský lid Demokratický deficit, rigidní evropské struktury Evropský sociální model Očekávaná realita: pomalý postup vpřed, ztracené (dvě?) desetiletí

31 4. Střední a východní Evropa vs. Euro zóna

32 Euro D F NL UK CZ PL SVK SLO IRL GRE E I P H RO BG EST LAT LTU Euro D F NL UK CZ PL SVK SLO IRL GRE E I P H RO BG EST LAT LTU Euro D F NL UK CZ PL SVK SLO IRL GRE E I P H RO BG EST LAT LTU Euro D F NL UK CZ PL SVK SLO IRL GRE E I P H RO BG EST LAT LTU Evropa 211 (1) Reálný růst HDP, %yoy Deficit veřejných financí, %HDP Veřejný dluh, %HDP Deficit běžného účtu, %HDP -1

33 Euro D F NL UK CZ PL SVK SLO IRL GRE E I P H RO BG EST LAT LTU Euro D F NL UK CZ PL SVK SLO IRL GRE E I P H RO BG EST LAT LTU Evropa 211 (2) 25 Nezměstnanost, % 7 Inflace, CPI, % year end Zdroj dat na tomto a předcházejícím obrázku: WEO IMF, září 211

34 Rizika(1) Neřízený rozpad Ezóny a následná hluboká recese Závislost na exportu Potenciální apreciace znovuzavedených měn Úvěrová krize z titulu velké expozice mateřských bankovních společností v CEE plus požadavky na posílení kapitálové vybavenosti Expozice rakouských bank: Podíl úvěrů na depozitech: 116% (PL) - 24% (LAT), avšak ČR cca 7% Pozor na sebezničující kampaně! Posun rizik, spojených se státními dluhovými instrumenty i u těch nejstabilnějších zemí Ezóny

35 8, 7, 6, 5, 4, 3, 2, 1,, 1Y výnosy z vládních dluhopisů rozpětí vůči D Source: Bloomberg CZ PL H Sk F I A

36 CDS USD SR 1Y Corp Source: Bloomberg CZ PL H SVK F D I A

37 Rizika (2) Slabá agregátní poptávka Rozdíl v mírách úspor, averze k riziku Oddlužení domácností, kurzová rizika Polsko jako výjimka Hlubší krize Ezóny měnová krize? Velmi málo pravděpodobné pro země střední Evropy Další země CEE: nebezpečí nákazy, tlak na měny, potřeba vnější podpory Maďarsko

38 CEE: pravděpodobný scénář Podmíněnost vnějším okolím: Stabilizace Ezóny Zatím nejsou záruky, že jde o stabilizaci dostatečně robustní a dlouhodobou Mírné oživení v 2.polovině 212 Pomalý růst po zbytek dekády Menší otevřené ekonomiky CEE (tedy všechny, kromě Polska) budou v krátkém a středním období kopírovat růstovou dynamiku silných zemí Ezóny, především Německa Bankovní sektor a dodatečná rizika Po celkové stabilizaci, PL, CZ, SK, SLO návrat na konvergenční trajektorii

39 Česká ekonomika v roce 212 (1) Makroekonomicky stabilní Pomalý růst Slabá domácí agregátní poptávka Závislost na vnější poptávce Nutná fiskální restrikce Rizikový bankovní sektor Dostatečná makroregulace ze strany ČNB Úvěrová politika pod vlivem bankovních centrál mimo ČR, případně pod vlivem zahraničního regulátora

40 Česká ekonomika v roce 212 (2) Strukturální charakteristiky: 25-21: ztráta konkurenceschopnosti, relativně k jiným zemím malá Při sektorovém rozčlenění minimální ztráta konkurenceschopnosti ve zpracovatelském průmyslu, ve službách či stavebnictví horší Základní zdroj hospodářského růstu: zpracovatelský průmysl, orientovaný exportně a sub-dodavatelsky Závislost na kvalifikované pracovní síle, transportní a telekomunikační infrastruktuře a logistice

41 5. Evropská integrace jak dál?

42 Podkopaná důvěra Nejde jen o Euro, byť to přispělo ke ztrátě důvěryhodnosti Vytrácí se důvěra v základní stavební kameny integračního proces Otevřená společnost, multikulturalismus Sociální model Volný pohyb lidí i výrobních faktorů přes hranice Hrozí rozštěpení Evropy Nejen z pohledu Eura (Sever x Jih) Z pohledu integrace jako takové

43 Hospodářské zájmy ČR a EU? Krátkodobá závislost ČR na exportu: máme zájem na stabilizaci Ezóny Samostatný problém bankovního sektoru Současně musíme udržet i vlastní makroekonomickou stabilitu fiskální kompakt?, vlastní hospodářská politika, fiskální pravidlo Patříme do Evropy a vždy budeme malá, otevřená, exportně orientovaná ekonomika: máme zájem na udržení a prohloubení společného trhu a Schengenského prostoru Ošidná krize Ezóny: pro nás rozhodující země až tak v krizi nejsou (D, A, Skandinávie, NL, atd.): udržet a případně prohloubit konkurenceschopnost (směrem k většímu podílu výroby s vysokou přidanou hodnotou) našeho zpracovatelského průmyslu Nejde jen o mzdy, ULC, REER, atd., ale i infrastrukturu, vzdělanost a kvalitu pracovní síly, pružnost ekonomiky a především pracovního trhu, transparentnost a regulatorní, institucionální a legislativní podmínky pro podnikání

44 Politické zájmy ČR Základní zájem: sounáležitost se zeměmi, kde máme společné historické, kulturní a hospodářské kořeny Německo, Rakousko, Polsko, Slovensko, Slovinsko či sdílíme řadu podobností Benelux, možná další Hledejme však i cestu k fundamentálním změnám EU na to však dosud není připraveno, jediná cesta: pragmaticky napomáhat udržení otevřeného evropského prostoru (Schengen, jednotný trh) a současně stejně pragmaticky hledejme pro ČR nejvýhodnější krátkodobé postoje

45 Děkuji za pozornost