F 2. Na píst s plochou o větším obsahu působí kapalina tolikrát větší silou, kolikrát je obsah pístu větší než obsah plochy užšího pístu.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "F 2. Na píst s plochou o větším obsahu působí kapalina tolikrát větší silou, kolikrát je obsah pístu větší než obsah plochy užšího pístu."

Transkript

1 Fyzika pro střední školy I 61 R8 M E C H A N I K A T E K U T I N R8.1 Princip hydraulických zařízení V praxi používaná hydraulická zařízení mají nejrůznější účel a konstrukci, mají však společný princip založený na nestlačitelnosti kapaliny v soustavě nádob s pohyblivými písty, jejichž plochy mají různý obsah. Budeme uvažovat dvě válcové nádoby nestejného průřezu spojené u dna trubicí a naplněné kapalinou (obr.r8-1).užšíválecjeuzavřenpístemoploše S 1 aširšípístmáplochu S 2 (S 1 < S 2 ). F 2 S 1 F 1 p p p S2 Obr. R8-1 Působí-linaužšípísttlakovásíla F 1,vyvolávkapalinětlak p=f 1 /S 1,který je podle Pascalova zákona ve všech místech kapaliny, tedy i v širším válci, stejný.napístoploše S 2 působíkapalinatlakovousilou F 2 ovelikosti F 2 = ps 2 = F 1 S 1 S 2. Odtud po úpravě dostáváme vztah z něhož vyplývá: F 2 F 1 = S 2 S 1, Na píst s plochou o větším obsahu působí kapalina tolikrát větší silou, kolikrát je obsah pístu větší než obsah plochy užšího pístu. Síla působící na širší píst tedy může být mnohonásobně větší než síla, kterou působíme na užší píst. Např. sešlápnutím brzdového pedálu v automobilu se poměrně malou silou vyvolá tlak v hydraulickém brzdovém systému, kterým se dosáhne větší síla potřebná k ovládání brzd. Podobně je tomu např.

2 R8 MECHANIKA TEKUTIN 62 u hydraulického zvedáku nebo u hydraulického lisu(těžké hydraulické lisy mohou vyvinout tlakové síly o velikosti až několika milionů newtonů). Příklad Pístyhydraulickéholisumajíprůřezyoobsahu5cm 2 a400cm 2.Naužší píst působíme silou 500N. Jaký tlak tato síla v kapalině vyvolá? Jak velkou tlakovou silou působí kapalina na širší píst? Řešení S 1 =5cm 2 =0,0005m 2, S 2 =400cm 2 =0,04m 2, F 1 =500N; F 2 =? Síla F 1 vyvolávkapalinětlak p= F 1 S 1 = 500N 0,0005m 2 = Pa=1MPa. Na širší píst pak kapalina působí silou o velikosti F 2 = ps 2 = Pa 0,04m 2 =40000N=40kN. Hydraulický lis, v jehož kapalině je tlak 1 MPa, vyvine tlakovou sílu 40kN. Při použití hydraulického zařízení se podobně jako u jednoduchých strojů práce neušetří. Na užší píst sice působí menší síla, ale píst se musí posunout po větší dráze. Zatímco brzdový pedál automobilu sešlápneme o několik centimetrů, mechanismus brzd se posune jen o milimetry. Otázky a úlohy 1 Na základě předpokladu, že objem kapaliny při posunech pístů v obou válcích hydraulického zařízení je stejný, najděte vztah mezi plochami pístu a dráhami jejich posunutí při lisování. [ ] 2 Průřezy pístů hydraulického lisu mají obsahy 20cm 2 a 6000cm 2. Jak velkou tlakovou silou působí kapalina na širší píst, působíme-li na užší pístsilou80n?ojakouvzdálenostseposuneširšípístsměremvzhůru, posune-liseužšípísto30cmsměremdolů? [24kN,1mm] 3 Malým hydraulickým lisem, jehož větší píst má průměr 1,6 m je třeba vyvinout tlakovou sílu 12 kn. Jaký průměr musí mít menší píst, jestliže jestlačovánsilou30n? [8cm]

3 R8.2 Atmosférický tlak 63 R8.2 Atmosférický tlak Naši Zemi obklopuje mohutná vrstva vzduchu zvaná atmosféra. Působením tíhovéhopolezemějeatmosférapoutánakpovrchuzeměasnítakékoná otáčivý pohyb. Na molekuly plynů, z nichž je atmosféra složena, působí tíhová síla, která je stále přitahuje k zemskému povrchu. Podobně jako na tělesa ponořená v kapalině působí hydrostatická tlaková síla vyvolaná tíhou kapaliny, působí na těleso v zemské atmosféře atmosférická tlaková síla vyvolaná tíhou vzduchu. O existenci atmosférické tlakové síly se můžeme přesvědčit pokusem. Sklenici naplníme po okraj vodou a položíme na ni čtvrtku tuhého papíru. Papír přidržíme rukou, sklenici převrátíme dnem vzhůru a papír opatrně pustíme (obr. R8-2). Působením atmosférické tlakové síly je papír stále přitlačován kláhvi,takževodaznínevyteče. Tlak způsobený atmosférickou tlakovou silou se nazývá atmosférický tlak p a.jeobdobouhydrostatickéhotlakuvkapalinách.atmosférickýtlakvšak nemůžemeurčitpomocívztahu p h = hg,kterýjsmeodvodiliprohydrostatický tlak. Hustota vzduchu se totiž s výškou nad povrchem Země postupně zmenšuje(ve velkých výškách je atmosféra velmi řídká). h h Obr. R8-2 Obr. R8-3 Jednoduchý způsob měření atmosférického tlaku navrhl v 17. století italský fyzik EVANGELISTA TORRICELLI(toričeli; CD) a dnes se označuje Torricellihopokus.Skleněnátrubicedélkyasi1manajednomkoncizatavenáse naplnípookrajrtutíavpřevrácenépolozesevsunedonádobkysertutí.rtuņ vtrubiciklesneajejíhladinavtrubiciseustálípřibližněvevýšce h. =75cm (obr. R8-3). V prostoru nad rtutí je prázdný prostor vakuum. Při naklánění trubice se tato výška rtuņového sloupce nemění, jen se zmenšuje objem vakua. Sloupec rtuti udržuje v určité výšce atmosférická tlaková síla, která působínavolnýpovrchrtutivnádobce(nahladinurtutivtrubicižádnátlaková

4 R8 MECHANIKA TEKUTIN 64 sílanepůsobí).vtomtopřípadějeatmosférickýtlak p a vrovnovázeshydrostatickýmtlakem p h rtuņovéhosloupce: p a = p h = hg.dosadímehustotu rtuti( = 13, kg m 3 ),výškusloupce(h = 0,75m),tíhovézrychlení (g=9,81m s 2 )adostanemehodnotuatmosférickéhotlaku p a 10 5 Pa. V meteorologii se tlak vzduchu měří v hektopascalech, značka hpa. To znamená,žepřibližnáhodnotatlakuvzduchu p a 1000hPa.Tlakvzduchu je však značně závislý na změnách počasí, na výšce nad zemským povrchem apod. Proto je v meteorologii zavedena hodnota označovaná jako normální atmosférickýtlak p n. Normálníatmosférickýtlak p n =1013,25hPa=1, Pa. Normálnímu atmosférickému tlaku vzduchu odpovídá přibližně tlak na hladině moře na 45 zeměpisné šířky. S rostoucí nadmořskou výškou se tlak vzduchu zmenšuje, poněvadž se zmenšuje hustota vzduchu. Bylo změřeno, že přivýstupuo100msezmenšíatmosférickýtlakasio13hpa.tentopoznatek se využívá např. k přibližnému měření výšek hor. K měření tlaku vzduchu se používají barometry. Na Torricelliho pokusu je založen rtuņový barometr (obr. R8-4) a v minulosti se jako jednotka tlaku vzduchu používala délka rtuņového sloupce v mm, označovaná značkou mm Hg, pro kterou bylo později používáno označení torr. h Obr. R8-4 Obr. 8-5 Nepohodlné měření se rtuņovým barometrem nahradil v 19. století aneroid. Je to barometr s kovovým deformačním čidlem v podobě plechové krabičky, z níž je odčerpán vzduch. Tlaková síla vzduchu způsobuje prohnutí stěn krabičky, a tento pohyb se přenáší na stupnici přístroje(obr. R8-5). Moderní elektronické barometry obsahují senzory, které tlak vzduchu převádějí na elektrický digitální signál. Často jde o přístroj, jímž se současně měří

5 R8.2 Atmosférický tlak 65 více údajů o ovzduší(tzv. klimalogger), které jsou automaticky monitorovány počítačem. Na obr. R8-6 je přenosný přístroj, kterým se kromě tlaku vzduchu měří také teplota, vlhkost, rosný bod a rychlost větru. Obr. R8-6 Atmosférický tlak se však mění nejen s nadmořskou výškou, ale zejména v závislosti na průběhu meteorologických dějů v atmosféře. Údaje o změnách atmosférického tlaku jsou podkladem pro předpovědi počasí. Otázky a úlohy 1 V jednotkách torr se v současnosti ještě měří tlak krve v lékařství. Normální hodnota tzv. systolického tlaku krve je 120 mm Hg. Vyjádřete tento tlak v pascalech. [16 kpa] 2 V laboratořích se přenášejí kapaliny pipetou. Proveïte pokus a vysvětlete jeho výsledek. Uveïte jiný podobný pokus. 3 Jakou nejmenší délku by musela mít trubice pro Torricelliho pokus, kdybychom k pokusu použili místo rtuti vodu? [přibližně 10 m] 4 Jakvelkáatmosférickátlakovásílapůsobínaplochu1dm 2 přiatmosférickémtlaku10 5 Pa? [1kN]

6 R8 MECHANIKA TEKUTIN 66 5 Jak velkou silou je přitlačována ke skleněné tabuli přísavka o průměru 4 cm při normálním atmosférickém tlaku? [130 N] 6 Turista naměřil na úpatí hory atmosférický tlak hpa, na vrcholu hory tlak 955 hpa. Jaký výškový rozdíl turista při výstupu na horu překonal? [500 m] R8.3 Obtékání těles tekutinou Běžně se stává, že proudící tekutina narazí na překážku, kterou obtéká. Např. voda v řece obtéká pilíře mostu, proudící vzduch, který vnímáme jako vítr, obtéká různé objekty na povrchu Země apod. Jako obtékání tělesa můžeme popsat i vzájemné působení vzduchu a jedoucího automobilu nebo letícího letadla, výsadkáře při seskoku z letadla atd. Pro děje, které při obtékání těles tekutinou vznikají, je tedy rozhodující vzájemný pohyb tělesa a tekutiny. Z hlediska praxe je při obtékání těles nejdůležitější vznik odporové síly a aerodynamické vztlakové síly. Odporová síla, která vzniká při obtékání tělesa, směřuje proti pohybu tělesa vzhledem k tekutině a charakterizujeme ji jako odpor prostředí. O velikosti odporové síly rozhoduje několik činitelů. Především jsou to rozměry a tvar tělesa, které tekutina obtéká. Dále se uplatňuje vnitřní tření v tekutině a samozřejmě také vzájemná rychlost tělesa a tekutiny. Na obr. R8-7 je příklad proudění vzduchu kolem tělesa ve tvaru koule. Proudění je znázorněno trajektoriemi částic proudícího vzduchu, tzv. proudnicemi. Pokud jsou proudnice navzájem rovnoběžné, jde o laminární proudění. Tento případ nastává při malých rychlostech tělesa vzhledem k tekutině. Na těleso působíodporovásíla F,kterámáopačnýsměrnežrychlost,ajejívelikostje přímo úměrná rychlosti(f v). rychlost tělesa v rychlost tělesa v F Obr. R8-7 Obr. R8-8 Při větších rychlostech tělesa vzhledem k tekutině vzniká proudění turbulentní, kdy se částice proudící tekutiny za obtékaným tělesem pohybují F

7 R8.3 Obtékání těles tekutinou 67 chaoticky(obr. R8-8). Tvoří se víry, v nichž mají částice větší rychlost, nastávápoklestlakuzatělesemaodporovásíla Fseznačnězvětší.Připohybu tělesa ve vzduchu platí v tomto případě pro velikost odporové síly vztah F = 1 2 C Sv2, kde C je součinitel odporu, hustota vzduchu, S obsah průřezu tělesa kolmého ke směru pohybu, v rychlost tělesa. Velikost odporové síly tedy roste s druhou mocninouvzájemnérychlostitělesaatekutiny(f v 2 ). Značný vliv na velikost odporové síly má součinitel odporu C, který závisí na tvaru tělesa. Pokusy v aerodynamickém tunelu, do něhož byla vkládána tělesa různého tvaru, se zjistilo, že největší součinitel odporu C = 1,33 má dutá polokoule, jejíž dutina je namířena proti směru proudění. Naopak nejmenší součinitel odporu C = 0,03 má těleso proudnicového neboli aerodynamického tvaru. Hodnoty součinitele odporu pro tělesa různých tvarů jsou uvedeny na obr. R8-9. 1,33 1,12 0,48 0,34 0,03 Obr. R8-9 Tvar duté polokoule má otevřený padák. Velká odporová síla vzduchu, která na padák působí, umožňuje nejen bezpečný návrat výsadkáře k zemi, ale usnadňuje i přistání raketoplánu(obr. R8-10). Proudnicový tvar mají těla ryb a ptáků a padající dešņové kapky. Do proudnicového tvaru se konstruují karoserie automobilů, trupy letadel a lodí(obr. R8-11). Tím se dosahuje zmenšení odporové síly, což umožňuje nejen dosažení větší rychlosti, ale i úspory pohonných hmot. Obr. R8-10 Obr. R8-11

8 R8 MECHANIKA TEKUTIN 68 Aerodynamická vztlaková síla vzniká při obtékání těles s nesouměrným profilem. Takový tvar má např. křídlo letadla(obr. R8-12). Nesouměrný profil způsobuje, že nad horní plochou křídla má proudící vzduch větší rychlost atlaknakřídlojezdemenší.většítlakpůsobínadolníplochukřídlaavlivem rozdílu tlaků vzniká aerodynamická vztlaková síla F y. Proti pohybu křídla působí odporová síla F x a celková aerodynamická síla působící na křídlo F= F x + F y. F y F F x Obr. R8-12 Otázky a úlohy 1 Uveïte příklady těles, na něž působí různá odporová síla v závislosti na rozměrech tělesa a rychlosti jeho pohybu. 2 Uveïte příklady aerodynamického tvaru těles. 3 Jak velkou odporovou sílu přemáhá motor automobilu při rychlosti 72km h 1? Čelní průřez vozidla má obsah 2m 2, součinitel odporu je 0,5,hustotavzduchu1,3kg m 3. [260N] R8.4 Využití energie proudící tekutiny Zákonitosti proudění tekutin mají významné uplatnění v technické praxi. Je s nimi nutné počítat při výstavbě vodovodních sítí, při přepravě pohonných hmot ropovody a plynovody, při konstrukci dopravních prostředků apod. Proudící voda a vzduch jsou důležitými zdroji energie, které člověk využíval již vdávnéhistoriinapř.vpodoběvodníhokolanebovětrnéhomlýnu.ikdyž byla účinnost těchto zařízení velmi malá, technický vývoj jejich principu vedl až k současným dokonalým energetickým zařízením, jako jsou moderní vodní turbíny v hydroelektrárnách nebo alternativní zdroje energie v podobě větrných elektráren.

9 R8.4 Využití energie proudící tekutiny 69 Hydroelektrárny se budují na přehradách a na velkých vodních tocích. Tíhová potenciální energie vody v přehradní nádrži se mění v kinetickou energii proudící vody, která pohání oběžná kola turbín, a ta pak rotory generátorů elektrické energie. Pro výkon turbíny v hydroelektrárně je rozhodující jednak objem vody, který turbínou proteče za jednotku času, jednak tzv. spád, což je rozdíl vodních hladin v přehradní nádrži a pod ní. Vodní turbíny mají různou konstrukci, vždy však obsahují oběžné kolo a rozváděcí kolo. Francisova turbína má rozváděcí kolo s regulovatelnými lopatkami, které usměrňují proud vody na lopatky oběžného kola(obr. R8-13). Je nejrozšířenější turbínou, neboņ se dá použít pro různé spády a různé objemové toky vody. U nás pracuje např. v hydroelektrárnách na Lipně a ve Štěchovicích. Obr. R8-13 Obr. R8-14 Provodnítokysmalýmspádemasvelkýmobjememprotékajícívodyse používá Kaplanova turbína(jejím konstruktérem je brněnský inženýr VIKTOR KAPLAN CD), která má u oběžného kola nastavitelné lopatky(obr. R8-14). U nás pracují Kaplanovy turbíny v hydroelektrárnách na Slapech a na Orlíku. Zvláštní konstrukci má přečerpávací hydroelektrárna, jejíž princip spočívá v tom, že turbíny nejen pohánějí generátor, ale také čerpají vodu z dolní nádrže do nádrže horní umístěné několik desítek metrů nad vlastní elektrárnou(obr. R8-15). Obvykle se používají tzv. reverzní Francisovy turbíny. Čerpání vody do horní nádrže probíhá v době, kdy je odběr elektrické energie malý, např. vnoci.naopakvdobězvýšenéspotřebyproudívodazhornínádržedoturbíny a potenciální energie vody se v elektrárně mění na energii elektrickou. Význam přečerpávací elektrárny tedy spočívá v tom, že umožňuje akumulaci energie v době jejího přebytku a pohotové využití této energie při přetížení elektrické

10 R8 MECHANIKA TEKUTIN 70 sítě v době energetických špiček. Zatímco spuštění tepelné elektrárny trvá několik hodin a jaderné elektrárny několik dní, přečerpávací elektrárna může dodávat energii do sítě do jedné minuty. V České republice takto fungují elektrárny Dalešice(450 MW) a Dlouhé Stráně(650 MW) v Jeseníkách. horní nádrž česle (kovová mříž) přiváděcí potrubí generátor podzemní elektrárna česle reverzní Francisova turbína dolní nádrž Obr. R8-15 V energetice mají rostoucí význam větrné elektrárny, v nichž se energie větru využívá jako obnovitelný a nevyčerpatelný zdroj energie. Moderní větrné elektrárnyseumísņujínastožárechvysokýchaž100mvlokalitách,vnichžje průměrnáročnírychlostvětruvětšínež6m s 1,tedypředevšímvhorských oblastech. Pro efektivnější využití energie větru se budují tzv. větrné parky s větším počtem větrných elektráren(obr. R8-16). Obr. R8-16

11 R8.4 Využití energie proudící tekutiny 71 Rotor větrné elektrárny tvoří listy vrtule, které mají podobný profil jako listy vrtule letadel, a do pohybu je uvádí aerodynamická vztlaková síla. V současnosti se nejvíce využívají rotory se třemi listy. Poloha listů vrtule bývá u moderních větrných elektráren nastavitelná, a to umožňuje regulaci vztlakové síly. Tím se mění frekvence otáčení rotoru elektrárny, a tedy i její okamžitý výkon. Při velkých rychlostech větru je možné listy nastavit tak, že vztlaková sílajenulováarotorsezastaví. d=2r S= πr 2 Obr. R8-17 Určíme energii větru a posoudíme možnost její přeměny na energii otáčivého pohybu soustrojí větrné elektrárny. Budeme uvažovat větrnou elektrárnu, jejíž rotormáprůměr d=2r,takžeúčinnáplocha Srotoruvětrnéelektrárny,kterou proudívzduch,je S= πr 2 (obr.r8-17).výpočetprovedemeprorovnoměrný pohyb vzduchu o hustotě, který proudí stálou rychlostí v. Jestliže vzduch urazízadobu t dráhu s,budehmotnostvzduchu,kterýprojdeúčinnou plochourotoru,rovna m= S saprocelkovoukinetickouenergiivzduchu dostáváme E k = 1 2 mv2 = 1 2 S sv2. Pokud by veškerou tuto energii bylo možné využít, získali bychom výkon P = E k t = 1 2 S s t v2 = 1 2 Sv3.

12 R8 MECHANIKA TEKUTIN 72 Z tohoto vztahu je zřejmé, že pro využití větrné energie je rozhodující rychlost větru. Výkon větrné elektrárny ovlivňuje také hustota vzduchu, která se v místě elektrárny může měnit v závislosti na změnách tlaku a teploty vzduchu. Uvedená hodnota výkonu větrné elektrárny je však jen teoretická. Již ve 20. letech minulého století prokázal rakouský inženýr ALBERT BETZ, že vzhledem k poklesu rychlosti větru při průchodu rotorem lze využít maximálně 59% teoreticky vypočteného výkonu. Ani nejmodernější systémy současných větrných elektráren však této účinnosti nedosahují, poněvadž dochází k dalším ztrátám energie. Jsou to jednak ztráty v mechanickém soustrojí elektrárny, jednak ztráty v elektrických obvodech generátoru a při transformaci výstupního napětí elektrárny. To způsobuje, že větrné elektrárny využívají přibližně jen 30%až45%energievětru.

Mechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny

Mechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny Mechanika tekutin Tekutiny = plyny a kapaliny Vlastnosti kapalin Kapaliny mění tvar, ale zachovávají objem jsou velmi málo stlačitelné Ideální kapalina: bez vnitřního tření je zcela nestlačitelná Viskozita

Více

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Mechanika kapalin a plynů Hydrostatika - studuje podmínky rovnováhy kapalin. Aerostatika - studuje podmínky rovnováhy

Více

Tlak v kapalinách a plynech Vztlaková síla Prodění kapalin a plynů

Tlak v kapalinách a plynech Vztlaková síla Prodění kapalin a plynů Mechanika tekutin Tlak v kapalinách a plynech Vztlaková síla Prodění kapalin a plynů Vlastnosti kapalin a plynů Tekutiny = kapaliny + plyny Ideální kapalina - dokonale tekutá - bez vnitřního tření - zcela

Více

Hydrodynamika. Archimédův zákon Proudění tekutin Obtékání těles

Hydrodynamika. Archimédův zákon Proudění tekutin Obtékání těles Hydrodynamika Archimédův zákon Proudění tekutin Obtékání těles Opakování: Osnova hodin 1. a 2. Archimédův zákon Proudění tekutin Obtékání těles reálnou tekutinou Využití energie proudící tekutiny Archimédes

Více

6. Mechanika kapalin a plynů

6. Mechanika kapalin a plynů 6. Mechanika kapalin a plynů 1. Definice tekutin 2. Tlak 3. Pascalův zákon 4. Archimedův zákon 5. Rovnice spojitosti (kontinuity) 6. Bernoulliho rovnice 7. Fyzika letu Tekutiny: jejich rozdělení, jejich

Více

34_Mechanické vlastnosti kapalin... 2 Pascalův zákon _Tlak - příklady _Hydraulické stroje _PL: Hydraulické stroje - řešení...

34_Mechanické vlastnosti kapalin... 2 Pascalův zákon _Tlak - příklady _Hydraulické stroje _PL: Hydraulické stroje - řešení... 34_Mechanické vlastnosti kapalin... 2 Pascalův zákon... 2 35_Tlak - příklady... 2 36_Hydraulické stroje... 3 37_PL: Hydraulické stroje - řešení... 4 38_Účinky gravitační síly Země na kapalinu... 6 Hydrostatická

Více

Mechanika kapalin a plynů

Mechanika kapalin a plynů Mechanika kapalin a plynů Petr Pošta pposta@karlin.mff.cuni.cz 24. listopadu 2010 Obsah Tekutiny Tlak Tlak v kapalině vyvolaný vnější silou Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou Tlak v kapalině vyvolaný

Více

BIOMECHANIKA. Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující: PhDr. Martin Škopek, Ph.D.

BIOMECHANIKA. Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující: PhDr. Martin Škopek, Ph.D. BIOMECHANIKA 8, Disipativní síly II. (Hydrostatický tlak, hydrostatický vztlak, Archimédův zákon, dynamické veličiny, odporové síly, tvarový odpor, Bernoulliho rovnice, Magnusův jev) Studijní program,

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. = (pascal) tlak je skalár!!! F p = =

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. = (pascal) tlak je skalár!!! F p = = MECHANIKA TEKUTIN I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Tekutiny zahrnují kapaliny a plyny. Společnou vlastností tekutin je, že částice mohou být snadno od sebe odděleny (nemají vlastní

Více

Na libovolnou plochu o obsahu S v atmosférickém vzduchu působí kolmo tlaková síla, kterou vypočítáme ze vztahu: F = pa. S

Na libovolnou plochu o obsahu S v atmosférickém vzduchu působí kolmo tlaková síla, kterou vypočítáme ze vztahu: F = pa. S MECHANICKÉ VLASTNOSTI PLYNŮ. Co už víme o plynech? Vlastnosti ply nů: 1) jsou snadno stlačitelné a rozpínavé 2) nemají vlastní tvar ani vlastní objem 3) jsou tekuté 4) jsou složeny z částic, které se neustále

Více

7. MECHANIKA TEKUTIN - statika

7. MECHANIKA TEKUTIN - statika 7. - statika 7.1. Základní vlastnosti tekutin Obecným pojem tekutiny jsou myšleny. a. Mají společné vlastnosti tekutost, částice jsou od sebe snadno oddělitelné, nemají vlastní stálý tvar apod. Reálné

Více

VY_32_INOVACE_05_II./11._Atmosférický tlak

VY_32_INOVACE_05_II./11._Atmosférický tlak VY_32_INOVACE_05_II./11._Atmosférický tlak Atmosférický tlak a jeho měření Magdeburské polokoule Otto von Guericke, starosta města Magdeburgu, v roce 1654 předvedl dramatický experiment, ve kterém ukázal

Více

Mechanika tekutin. Hydrostatika Hydrodynamika

Mechanika tekutin. Hydrostatika Hydrodynamika Mechanika tekutin Hydrostatika Hydrodynamika Hydrostatika Kapalinu považujeme za kontinuum, můžeme využít předchozí úvahy Studujeme kapalinu, která je v klidu hydrostatika Objem kapaliny bude v klidu,

Více

Rotační výsledkem je otáčivý pohyb (elektrické nebo spalovací #5, vodní nebo větrné

Rotační výsledkem je otáčivý pohyb (elektrické nebo spalovací #5, vodní nebo větrné zapis_energeticke_stroje_vodni08/2012 STR Ga 1 z 5 Energetické stroje Rozdělení energetických strojů: #1 mění pohyb na #2 dynamo, alternátor, čerpadlo, kompresor #3 mění energii na #4 27. Vodní elektrárna

Více

Inovace výuky Fyzika F7/ 10. Barometr. Atmosférický tlak, tlak, teplota vzduchu, barometr, aneroid

Inovace výuky Fyzika F7/ 10. Barometr. Atmosférický tlak, tlak, teplota vzduchu, barometr, aneroid Inovace výuky Fyzika F7/ 10 Barometr Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Člověk a příroda Fyzika Mechanické vlastnosti tekutin 7. ročník

Více

4. Kolmou tlakovou sílu působící v kapalině na libovolně orientovanou plochu S vyjádříme jako

4. Kolmou tlakovou sílu působící v kapalině na libovolně orientovanou plochu S vyjádříme jako 1. Pojem tekutiny je A) synonymem pojmu kapaliny B) pojmem označujícím souhrnně kapaliny a plyny C) synonymem pojmu plyny D) označením kapalin se zanedbatelnou viskozitou 2. Příčinou rozdílné tekutosti

Více

Mechanické vlastnosti kapalin a plynů. opakování

Mechanické vlastnosti kapalin a plynů. opakování Mechanické vlastnosti kapalin a plynů opakování 1 Jakým směrem se šíří tlak? 2 Chlapci si zhotovili model hydraulického lisu podle obrázku. Na písty ručních stříkaček působí stejnou silou. Který chlapec

Více

Síla, vzájemné silové působení těles

Síla, vzájemné silové působení těles Síla, vzájemné silové působení těles Síla, vzájemné silové působení těles Číslo DUM v digitálním archivu školy VY_32_INOVACE_07_02_01 Vytvořeno Leden 2014 Síla, značka a jednotka síly, grafické znázornění

Více

1 Vlastnosti kapalin a plynů

1 Vlastnosti kapalin a plynů 1 Vlastnosti kapalin a plynů hydrostatika zkoumá vlastnosti kapalin z hlediska stavu rovnováhy kapalina je v klidu hydrodynamika zkoumá vlastnosti kapalin v pohybu aerostatika, aerodynamika analogicky

Více

www.projektsako.cz Fyzika Pracovní list č. 4 Téma: Měření rychlosti proudění a tlaku Mgr. Libor Lepík Student a konkurenceschopnost

www.projektsako.cz Fyzika Pracovní list č. 4 Téma: Měření rychlosti proudění a tlaku Mgr. Libor Lepík Student a konkurenceschopnost www.projektsako.cz Fyzika Pracovní list č. 4 Téma: Měření rychlosti proudění a tlaku Lektor: Projekt: Reg. číslo: Mgr. Libor Lepík Student a konkurenceschopnost CZ.1.07/1.1.07/03.0075 Měření rychlosti

Více

8. Mechanika kapalin a plynů

8. Mechanika kapalin a plynů 8. Mechanika kapalin a plynů 8. Vlastnosti kapalin a plynů Základní vlastností je tekutost. Tekutost je, když částečky se po sobě velmi snadno a velmi dobře pohybují (platí to pro tekutiny i plyny). Díky

Více

PLYNY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

PLYNY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda PLYNY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Základní vlastnosti Velké vzdálenosti mezi molekulami Neustálý neuspořádaný pohyb molekul ( důsledek: tlak ) Vzájemné vzdálenosti molekul nejsou stejné

Více

2.3 Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou... 4. 2.4 Tlak ve vzduchu vyvolaný tíhovou silou... 5

2.3 Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou... 4. 2.4 Tlak ve vzduchu vyvolaný tíhovou silou... 5 Obsah 1 Tekutiny 1 2 Tlak 2 2.1 Tlak v kapalině vyvolaný vnější silou.............. 3 2.2 Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou............. 4 2.3 Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou............. 4

Více

Mechanika tekutin Tekutost Nemají stálý tvar pružné při změně objemu stlačitelné Kapaliny stálý objem, málo stlačitelné volnou hladinu Plyny nemají

Mechanika tekutin Tekutost Nemají stálý tvar pružné při změně objemu stlačitelné Kapaliny stálý objem, málo stlačitelné volnou hladinu Plyny nemají Mechanika tekutin FyzikaII základní pojmy Mechanika tekutin studuje podmínky rovnováhy a zákonitosti pohybu kapalin, plynů a pevných těles do nich ponořených Vlastnosti: Částice tekutiny jsou od sebe ve

Více

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 Energie větru 2 1 Energie

Více

Fyzika kapalin. Hydrostatický tlak. ρ. (6.1) Kapaliny zachovávají stálý objem, nemají stálý tvar, jsou velmi málo stlačitelné.

Fyzika kapalin. Hydrostatický tlak. ρ. (6.1) Kapaliny zachovávají stálý objem, nemají stálý tvar, jsou velmi málo stlačitelné. Fyzika kapalin Kapaliny zachovávají stálý objem, nemají stálý tvar, jsou velmi málo stlačitelné. Plyny nemají stálý tvar ani stálý objem, jsou velmi snadno stlačitelné. Tekutina je společný název pro kapaliny

Více

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D07_Z_OPAK_M_Mechanika_kapalin_a_plynu_T Člověk a příroda Fyzika Mechanika kapalin

Více

KAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

KAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda KAPALINY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Vlastnosti molekul kapalin V neustálém pohybu Ve stejných vzdálenostech, nejsou ale vázány Působí na sebe silami: odpudivé x přitažlivé Vlastnosti kapalin

Více

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ Věda, která oisuje kaaliny v klidu se nazývá Věda, která oisuje kaaliny v ohybu se nazývá Věda, která oisuje lyny v klidu se nazývá Věda, která oisuje lyny v ohybu se nazývá VLATNOTI

Více

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 Energie větru 2 1 Energie větru Slunce

Více

Mechanické vlastnosti kapalin hydromechanika

Mechanické vlastnosti kapalin hydromechanika Mechanické vlastnosti kapalin hydromechanika Vlastnosti kapalných látek nemají vlastní tvar, mění tvar podle nádoby jsou tekuté, dají se přelévat jejich povrch je vodorovný se Zemí jsou téměř nestlačitelné

Více

ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE

ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE Využití energie slunce Na zemský povrch dopadá průměrně 0,2 kw/m 2 V ČR dopadne na 1 m 2 přibližně 1000 kwh energie ročně Je několik možností, jak přeměnit energii slunečního

Více

čas t s 60s=1min rychlost v m/s 1m/s=60m/min

čas t s 60s=1min rychlost v m/s 1m/s=60m/min TEKUTINOVÉ MECHANIMY UČEBNÍ TEXTY PRO VÝUKU MECHATRONIKY OBAH: Hydraulika... 3 Základní veličiny a jednotky... 3 Molekulové vlastnosti tekutin... 3 Tlak v kapalinách... 4 Hydrostatický tlak... 6 Atmosférický

Více

Základní pojmy a jednotky

Základní pojmy a jednotky Základní pojmy a jednotky Tlak: p = F S [N. m 2 ] [kg. m. s 2. m 2 ] [kg. m 1. s 2 ] [Pa] (1) Hydrostatický tlak: p = h. ρ. g [m. kg. m 3. m. s 2 ] [kg. m 1. s 2 ] [Pa] (2) Převody jednotek tlaku: Bar

Více

F - Mechanika kapalin - I

F - Mechanika kapalin - I - Mechanika kapalin - I Určeno jako učební text pro studenty dálkového studia a jako shrnující text pro studenty denního studia. VARIACE Tento dokument byl kompletně vytvořen, sestaven a vytištěn v programu

Více

MECHANIKA TEKUTIN TEKUTINY

MECHANIKA TEKUTIN TEKUTINY Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 28. 3. 2013 Název zpracovaného celku: MECHANIKA TEKUTIN TEKUTINY Tekutiny jsou společný název pro kapaliny a plyny. Společná vlastnost tekutin

Více

5. Duté zrcadlo má ohniskovou vzdálenost 25 cm. Jaký je jeho poloměr křivosti? 1) 0,5 m 2) 0,75 m 3) Žádná odpověď není správná 4) 0,25 m

5. Duté zrcadlo má ohniskovou vzdálenost 25 cm. Jaký je jeho poloměr křivosti? 1) 0,5 m 2) 0,75 m 3) Žádná odpověď není správná 4) 0,25 m 1. Vypočítejte šířku jezera, když zvuk šířící se ve vodě se dostane k druhému břehu o 1 s dříve než ve vzduchu. Rychlost zvuku ve vodě je 1 400 m s -1. Rychlost zvuku ve vzduchu je 340 m s -1. 1) 449 m

Více

FYZIKA Mechanika tekutin

FYZIKA Mechanika tekutin Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. FYZIKA Mechanika

Více

Mechanika plynů. Vlastnosti plynů. Atmosféra Země. Atmosférický tlak. Měření tlaku

Mechanika plynů. Vlastnosti plynů. Atmosféra Země. Atmosférický tlak. Měření tlaku Mechanika plynů Vlastnosti plynů Molekuly plynu jsou v neustálém pohybu, pronikají do všech míst nádoby plyn je rozpínavý. Vzdálenosti mezi molekulami jsou větší než např. v kapalině. Zvýšením tlaku je

Více

MECHANIKA HYDROSTATIKA A AEROSTATIKA Implementace ŠVP

MECHANIKA HYDROSTATIKA A AEROSTATIKA Implementace ŠVP Projekt Efektivní Učení Reformou oblastí gymnaziálního vzdělávání je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MECHANIKA HYDROTATIKA A AEROTATIKA Implementace ŠVP

Více

mechanická práce W Studentovo minimum GNB Mechanická práce a energie skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s

mechanická práce W Studentovo minimum GNB Mechanická práce a energie skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s 1 Mechanická práce mechanická práce W jednotka: [W] = J (joule) skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s s dráha, kterou těleso urazilo 1 J = N m = kg m s -2 m = kg m 2 s -2 vyjádření

Více

PROUDĚNÍ KAPALIN A PLYNŮ, BERNOULLIHO ROVNICE, REÁLNÁ TEKUTINA

PROUDĚNÍ KAPALIN A PLYNŮ, BERNOULLIHO ROVNICE, REÁLNÁ TEKUTINA Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Vladislav Válek MGV_F_SS_1S2_D16_Z_MECH_Proudeni_kapalin_bernoulliho_ rovnice_realna_kapalina_aerodynamika_kridlo_pl

Více

ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov. Modelování termohydraulických jevů 3.hodina. Hydraulika. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D.

ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov. Modelování termohydraulických jevů 3.hodina. Hydraulika. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Modelování termohydraulických jevů 3.hodina Hydraulika Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Letní semestr 008/009 Pracovní materiály pro výuku předmětu.

Více

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala

Více

5b MĚŘENÍ VISKOZITY KAPALIN POMOCÍ PADAJÍCÍ KULIČKY

5b MĚŘENÍ VISKOZITY KAPALIN POMOCÍ PADAJÍCÍ KULIČKY Laboratorní cvičení z předmětu Reologie potravin a kosmetických prostředků 5b MĚŘENÍ VISKOZITY KAPALIN POMOCÍ PADAJÍCÍ KULIČKY 1. TEORIE: Měření viskozity pomocí padající kuličky patří k nejstarším metodám

Více

A:Měření tlaku v závislosti na nadmořské výšce B:Cejchování deformačního manometru závažovou pumpou C:Diferenciální manometry KET/MNV (5.

A:Měření tlaku v závislosti na nadmořské výšce B:Cejchování deformačního manometru závažovou pumpou C:Diferenciální manometry KET/MNV (5. A:Měření tlaku v závislosti na nadmořské výšce B:Cejchování deformačního manometru závažovou pumpou C:Diferenciální manometry KET/MNV (5. cvičení) Vypracoval : Martin Dlouhý Osobní číslo : A08B0268P A:Měření

Více

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K. Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

11. Obnovitelné zdroje energie, energie vody a větru 11.1 Obnovitelný a neobnovitelný zdroj energie

11. Obnovitelné zdroje energie, energie vody a větru 11.1 Obnovitelný a neobnovitelný zdroj energie 11. Obnovitelné zdroje energie, energie vody a větru 11.1 Obnovitelný a neobnovitelný zdroj energie K velkým problémům lidstva v současné době patří zajišťování jeho energetických potřeb. Energetická potřeba

Více

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ. Katedra fyziky ZÁKLADY FYZIKY I. Pro obory DMML, TŘD a AID prezenčního studia DFJP

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ. Katedra fyziky ZÁKLADY FYZIKY I. Pro obory DMML, TŘD a AID prezenčního studia DFJP UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ Katedra fyziky ZÁKLADY FYZIKY I Pro obory DMML, TŘD a AID prezenčního studia DFJP RNDr. Jan Z a j í c, CSc., 2004 5. M E C H A N I K A T E K U T I N

Více

Předmět: FYZIKA Ročník: 6.

Předmět: FYZIKA Ročník: 6. Ročník: 6. Látky a tělesa - uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí - na konkrétním příkladu rozezná těleso a látku, určí skupenství

Více

HYDRAULICKÉ ZAŘÍZENÍ

HYDRAULICKÉ ZAŘÍZENÍ METODICKÝ LIST /8 HYDRAULICKÉ ZAŘÍZENÍ Tematický okruh Učivo Ročník Časová dotace Klíčové kompetence MECHANICKÉ VLASTNOSTI KAPALIN HYDRAULICKÉ ZAŘÍZENÍ 7. vyučovací hodiny. Kompetence k učení - pozorováním

Více

PRÁCE, VÝKON, ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 1. ročník - Mechanika

PRÁCE, VÝKON, ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 1. ročník - Mechanika PRÁCE, VÝKON, ENERGIE Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 1. ročník - Mechanika Mechanická práce Závisí na velikosti síly, kterou působíme na těleso, a na dráze, po které těleso posuneme Pokud má síla stejný

Více

Popis výukového materiálu

Popis výukového materiálu Popis výukového materiálu Číslo šablony III/2 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_ SZ_20.7. Autor: Ing. Luboš Veselý Datum vytvoření: 13. 02. 2013 Předmět, ročník Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL

VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166,

Více

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 PROJEKT

Více

VYUŽITÍ ENERGIE VODNÍHO SPÁDU

VYUŽITÍ ENERGIE VODNÍHO SPÁDU INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 VYUŽITÍ ENERGIE VODNÍHO SPÁDU

Více

(1) Řešení. z toho F 2 = F1S2. 3, 09 m/s =. 3, 1 m/s. (Proč se zde nemusí převádět jednotky?)

(1) Řešení. z toho F 2 = F1S2. 3, 09 m/s =. 3, 1 m/s. (Proč se zde nemusí převádět jednotky?) () Která kapalina se více odlišuje od ideální kapaliny, voda nebo olej? Zdůvodněte Popište princip hydraulického lisu 3 Do nádob A, B, C (viz tabule), které mají stejný obsah S dna, je nalita voda do stejné

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_368 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Alena Krejčíková

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_96 Jméno autora: Mgr. Eva Mohylová Třída/ročník:

Více

STRUKTURA A VLASTNOSTI KAPALIN

STRUKTURA A VLASTNOSTI KAPALIN STRUKTURA A VLASTNOSTI KAPALIN Struktura kapalin je něco mezi plynem a pevnou látkou Částice kmitají ale mohou se také přemísťovat Zvýšením teploty se a tím se zvýší tekutost kapaliny Malé vzdálenosti

Více

KAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník

KAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník KAPALINY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník Kapaliny Krátkodosahové uspořádání molekul. Molekuly kmitají okolo rovnovážných poloh. Při zvýšení teploty se zmenšuje doba setrvání v rovnovážné

Více

V případě, že je rychlost letadla větší jak 400 km/h je třeba provést korekci na stlačenost vzduchu a změnu hustoty vzduchu.

V případě, že je rychlost letadla větší jak 400 km/h je třeba provést korekci na stlačenost vzduchu a změnu hustoty vzduchu. VLASTNOSTI PLYNŮ LÉTÁNÍ Letecký výškoměr Výškoměr u letadla je vlastně barometr, kterým se měří atmosférický tlak v dané výšce. Jeho stupnice je cejchována v metrech podle vztahu pro tlak v různých nadmořských

Více

HYDROSTATICKÝ TLAK. 1. K počítači připojíme pomocí kabelu modul USB.

HYDROSTATICKÝ TLAK. 1. K počítači připojíme pomocí kabelu modul USB. HYDROSTATICKÝ TLAK Vzdělávací předmět: Fyzika Tematický celek dle RVP: Mechanické vlastnosti tekutin Tematická oblast: Mechanické vlastnosti kapalin Cílová skupina: Žák 7. ročníku základní školy Cílem

Více

Příklad 1. Jak velká vztlakovásíla bude zhruba působit na ocelové těleso o objemu 1 dm 3 ponořené do vody? /10 N/ p 1 = p 2 F 1 = F 2 S 1 S 2.

Příklad 1. Jak velká vztlakovásíla bude zhruba působit na ocelové těleso o objemu 1 dm 3 ponořené do vody? /10 N/ p 1 = p 2 F 1 = F 2 S 1 S 2. VII Mechanika kapalin a plynů Příklady označené symbolem( ) jsou obtížnější Příklad 1 Jak velká vztlakovásíla bude zhruba působit na ocelové těleso o objemu 1 dm 3 ponořené do vody? /10 N/ Stručné řešení:

Více

Tento dokument vznikl v rámci projektu Využití e-learningu k rozvoji klíčových kompetencí reg. č.: CZ.1.07/1.1.38/01.0021.

Tento dokument vznikl v rámci projektu Využití e-learningu k rozvoji klíčových kompetencí reg. č.: CZ.1.07/1.1.38/01.0021. Tento dokument vznikl v rámci projektu Využití e-learningu k rozvoji klíčových kompetencí reg. č.: CZ.1.07/1.1.38/01.0021. Stroje na dopravu kapalin Čerpadla jsou stroje, které dopravují kapaliny a kašovité

Více

SÍLY A JEJICH VLASTNOSTI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

SÍLY A JEJICH VLASTNOSTI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda SÍLY A JEJICH VLASTNOSTI Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Vzájemné působení těles Silové působení je vždy vzájemné! 1.Působení při dotyku 2.Působení na dálku prostřednictvím polí gravitační pole

Více

Senzory průtoku tekutin

Senzory průtoku tekutin Senzory průtoku tekutin Průtok - hmotnostní - objemový - rychlostní Druhy proudění - laminární parabolický rychlostní profil - turbulentní víry Způsoby měření -přímé: dávkovací senzory, čerpadla -nepřímé:

Více

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I. 4. Měření tlaků

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I. 4. Měření tlaků FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. EXPERIMENTÁLNÍ METODY I OSNOVA 4. KAPITOLY Úvod do problematiky měření tlaků Kapalinové tlakoměry

Více

Vnitřní energie, práce a teplo

Vnitřní energie, práce a teplo Vnitřní energie, práce a teplo Zákon zachování mechanické energie V izolované soustavě těles je v každém okamžiku úhrnná mechanická energie stálá. Mění se navzájem jen potenciální energie E p a kinetická

Více

LOGO. Struktura a vlastnosti kapalin

LOGO. Struktura a vlastnosti kapalin Struktura a vlastnosti kapalin Povrchová vrstva kapaliny V přírodě velmi často pozorujeme, že se povrch kapaliny, např. vody, chová jako pružná blána, která unese např. hmyz Vysvětlení: Molekuly kapaliny

Více

Fyzika pro 6.ročník. výstupy okruh učivo mezipředmětové vztahy poznámky. Stavba látek-vlastnosti, gravitace, částice, atomy a molekuly

Fyzika pro 6.ročník. výstupy okruh učivo mezipředmětové vztahy poznámky. Stavba látek-vlastnosti, gravitace, částice, atomy a molekuly Látky a tělesa, elektrický obvod Fyzika pro 6.ročník výstupy okruh učivo mezipředmětové vztahy poznámky Stavba látek-vlastnosti, gravitace, částice, atomy a molekuly Elektrické vlastnosti látek, el.pole,

Více

Příklady z hydrostatiky

Příklady z hydrostatiky Příklady z hydrostatiky Poznámka: Při řešení příkladů jsou zaokrouhlovány pouze dílčí a celkové výsledky úloh. Celý vlastní výpočet všech úloh je řešen bez zaokrouhlování dílčích výsledků. Za gravitační

Více

13 otázek za 1 bod = 13 bodů Jméno a příjmení:

13 otázek za 1 bod = 13 bodů Jméno a příjmení: 13 otázek za 1 bod = 13 bodů Jméno a příjmení: 4 otázky za 2 body = 8 bodů Datum: 1 příklad za 3 body = 3 body Body: 1 příklad za 6 bodů = 6 bodů Celkem: 30 bodů příklady: 1) Sportovní vůz je schopný zrychlit

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Fyzika 3. období 7. ročník M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 6/1 (Prometheus) M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 7/1 (Prometheus), M.Macháček : Fyzika pro

Více

Pohyb. Klid a pohyb tělesa vzhledem ke vztažné soustavě. Druhy pohybu - posuvný a otáčivý - přímočarý a křivočarý - rovnoměrný a nerovnoměrný

Pohyb. Klid a pohyb tělesa vzhledem ke vztažné soustavě. Druhy pohybu - posuvný a otáčivý - přímočarý a křivočarý - rovnoměrný a nerovnoměrný A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda 2 Vzdělávací obor: Fyzika 3 Ročník: 7. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) 5 Kompetence k učení vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení,

Více

3.5 Tepelné děje s ideálním plynem stálé hmotnosti, izotermický děj

3.5 Tepelné děje s ideálním plynem stálé hmotnosti, izotermický děj 3.5 Tepelné děje s ideálním plynem stálé hmotnosti, izotermický děj a) tepelný děj přechod plynu ze stavu 1 do stavu tepelnou výměnou nebo konáním práce dále uvaž., že hmotnost plynu m = konst. a navíc

Více

Mechanika kontinua. Mechanika elastických těles Mechanika kapalin

Mechanika kontinua. Mechanika elastických těles Mechanika kapalin Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin a plynů Kinematika tekutin Hydrostatika Hydrodynamika Kontinuum Pro vyšetřování

Více

Fyzika pro 6.ročník. Stavba látek-vlastnosti, gravitace, částice, atomy a molekuly. Elektrické vlastnosti látek, el.

Fyzika pro 6.ročník. Stavba látek-vlastnosti, gravitace, částice, atomy a molekuly. Elektrické vlastnosti látek, el. Fyzika pro 6.ročník výstupy okruh učivo dílčí kompetence Stavba látek-vlastnosti, gravitace, částice, atomy a molekuly Elektrické vlastnosti látek, el.pole, model atomu Magnetické vlastnosti látek, magnetické

Více

<<< záložka Fyzika

<<< záložka Fyzika 5.6.1 5.6.1 Fyzika FYZIKA 6. ročník 5.6.1/01 LÁTKY A TĚLESA použije správné označení důležitých fyzikálních veličin a jejich základních a odvozených jednotek změří vhodně zvolenými měřidly některé důležité

Více

Věra Keselicová. duben 2013

Věra Keselicová. duben 2013 VY_52_INOVACE_VK53 Jméno autora výukového materiálu Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen Ročník, pro který je VM určen Vzdělávací oblast, obor, okruh, téma Anotace Věra Keselicová duben 2013 7. ročník

Více

Elektroenergetika 1. Vodní elektrárny

Elektroenergetika 1. Vodní elektrárny Vodní elektrárny Využití vodního toku Využití potenciální (polohové a tlakové) a čátečně i kinetické energie vodního toku Využití hydroenergetického potenciálu vodních toků má výhody oproti jiným zdrojům

Více

1.8.3 Hydrostatický tlak

1.8.3 Hydrostatický tlak .8.3 Hydrostatický tlak Předpoklady: 00802 Z normální nádoby s dírou v boku voda vyteče, i když na ni netlačí vnější síla. Pokus: Prázdná tetrapacková krabice, několik stejných děr v boční stěně postupně

Více

Pracovní list vzdáleně ovládaný experiment. Obr. 1: Hodnoty součinitele odporu C pro různé tvary těles, převzato z [4].

Pracovní list vzdáleně ovládaný experiment. Obr. 1: Hodnoty součinitele odporu C pro různé tvary těles, převzato z [4]. Pracovní list vzdáleně ovládaný experiment Aerodynamika (SŠ) Větrný tunel Fyzikální princip Aerodynamika je věda, která se zabývá obtékáním vzduchu kolem těles. Při pohybu tělesa vznikají v důsledku vnitřního

Více

Základy fyziky + opakovaná výuka Fyziky I

Základy fyziky + opakovaná výuka Fyziky I Ústav fyziky a měřicí techniky Pohodlně se usaďte Přednáška co nevidět začne! Základy fyziky + opakovaná výuka Fyziky I Web ústavu: ufmt.vscht.cz : @ufmt444 1 Otázka 8 Rovinná rotace, valení válce po nakloněné

Více

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA FYZIKA - Fyzika 8. ročník. ŠVP Školní očekávané výstupy

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA FYZIKA - Fyzika 8. ročník. ŠVP Školní očekávané výstupy 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA 5.6.1 FYZIKA Fyzika 8. ročník RVP ZV Obsah RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo F9101 změří vhodně zvolenými měřidly některé důležité fyzikální

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Fyzika - ročník: SEKUNDA

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Fyzika - ročník: SEKUNDA 5.3.2. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Fyzika - ročník: SEKUNDA Téma Klid a pohyb tělesa Dělení pohybů Učivo Výstupy Kódy Dle RVP Školní (ročníkové) V-PTS-01 rozhodne, jaký

Více

PŘÍKLADY Z HYDRODYNAMIKY Poznámka: Za gravitační zrychlení je ve všech příkladech dosazována přibližná hodnota 10 m.s -2.

PŘÍKLADY Z HYDRODYNAMIKY Poznámka: Za gravitační zrychlení je ve všech příkladech dosazována přibližná hodnota 10 m.s -2. PŘÍKLADY Z HYDRODYNAMIKY Poznámka: Za gravitační zrychlení je ve všech příkladech dosazována přibližná hodnota 10 m.s -. Řešené příklady z hydrodynamiky 1) Příklad užití rovnice kontinuity Zadání: Vodorovným

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 6/1, 6/2 (Prometheus) M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 7 (Prometheus)

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 6/1, 6/2 (Prometheus) M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 7 (Prometheus) Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Fyzika 3. období 7. ročník M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 6/1, 6/2 (Prometheus) M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 7 (Prometheus) Očekávané výstupy předmětu

Více

Teoretické otázky z hydromechaniky

Teoretické otázky z hydromechaniky Teoretické otázky z hydromechaniky 1. Napište vztah pro modul pružnosti kapaliny (+ popis jednotlivých členů a 2. Napište vztah pro Newtonův vztah pro tečné napětí (+ popis jednotlivých členů a 3. Jaká

Více

DOPRAVNÍ A ZDVIHACÍ STROJE

DOPRAVNÍ A ZDVIHACÍ STROJE OBSAH 1 DOPRAVNÍ A ZDVIHACÍ STROJE (V. Kemka).............. 9 1.1 Zdvihadla a jeřáby....................................... 11 1.1.1 Rozdělení a charakteristika zdvihadel......................... 11 1.1.2

Více

Fyzika - Kvinta, 1. ročník

Fyzika - Kvinta, 1. ročník - Fyzika Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence k učení Učivo fyzikální

Více

Přípravný kurz - příklady

Přípravný kurz - příklady Přípravný kurz - příklady 1. Cyklista ujel první čtvrtinu cesty rychlostí v 1, další tři čtvrtiny pak rychlostí 20 km/hod, průměrná rychlost na celé dráze byla16 km/hod, jaká byla průměrná rychlost v první

Více

VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY Tomáš Kostka

VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY Tomáš Kostka VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY Tomáš Kostka VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA Větrná elektrárna (větrná turbína) využívá k výrobě elektrické energie kinetickou energii větru. Větrné elektrárny řadíme mezi obnovitelné zdroje energie.

Více

Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Tvorba grafické vizualizace principu měření tlaku (podtlak, přetlak)

Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Tvorba grafické vizualizace principu měření tlaku (podtlak, přetlak) Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Tvorba grafické vizualizace principu měření tlaku (podtlak, přetlak) Autor: Doc. Ing. Josef Formánek, Ph.D. Tvorba grafické vizualizace principu

Více

Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, fyzikální pomůcky

Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, fyzikální pomůcky Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Mechanika 1. ročník, kvinta 2 hodiny Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, fyzikální pomůcky Úvod Žák vyjmenuje základní veličiny

Více

Dirlbeck J" zš Františkovy Lázně

Dirlbeck J zš Františkovy Lázně Veletrh nápadtl učiteltl fyziky Iniekční stříkačka ve fyzice Dirlbeck J" zš Františkovy Lázně Proč injekční stříkačka? Učím na škole, kde žákyně a poslední dobou i někteří žáci odcházejí na zdravotnickou

Více

Teorie měření a regulace

Teorie měření a regulace Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Teorie měření a regulace měření průtoku 17.SPEC-t.4 ZS 2015/2016 2015 - Ing. Václav Rada, CSc. Další pokračování o principech měření Průtok je určen střední

Více

Senzory průtoku tekutin

Senzory průtoku tekutin Senzory průtoku tekutin Průtok - hmotnostní - objemový - rychlostní Druhy proudění - laminární parabolický rychlostní profil - turbulentní víry Způsoby měření -přímé: dávkovací senzory, čerpadla -nepřímé:

Více

Fyzika pro 6.ročník. mezipředmětové vztahy. výstupy okruh učivo dílčí kompetence. poznámky. Ch8 - atom

Fyzika pro 6.ročník. mezipředmětové vztahy. výstupy okruh učivo dílčí kompetence. poznámky. Ch8 - atom Fyzika pro 6.ročník výstupy okruh učivo dílčí kompetence Stavba látek-vlastnosti, gravitace, částice, atomy a molekuly Elektrické vlastnosti látek, el.pole, model atomu Magnetické vlastnosti látek, magnetické

Více

MECHANICKÉ VLASTNOSTI KAPALIN.

MECHANICKÉ VLASTNOSTI KAPALIN. MECHANICKÉ VLASTNOSTI KAPALIN. VLASTNOSTI KAPALIN A PLYNŮ (opakování) Co už víme? Kapaliny: jsou tekuté hladina je vždy vodorovná tvar zaujímají podle nádoby jsou téměř nestlačitelné jsou snadno dělitelné

Více