čas t s 60s=1min rychlost v m/s 1m/s=60m/min
|
|
- Alois Sedláček
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 TEKUTINOVÉ MECHANIMY UČEBNÍ TEXTY PRO VÝUKU MECHATRONIKY
2 OBAH: Hydraulika... 3 Základní veličiny a jednotky... 3 Molekulové vlastnosti tekutin... 3 Tlak v kapalinách... 4 Hydrostatický tlak... 6 Atmosférický tlak... 9 Archimédův zákon... 0 Plavání těles... Proudění tekutin... 3 Bernoulliova rovnice... 5 Vnitřní tření tekutin... 7 Přenos a transformace energie... 8 Princip hydraulických zařízení... 8
3 Hydraulika Základní veličiny a jednotky Veličina Označení Jednotky I Používané jednotky délka l, s m m=00cm=000mm plocha m m =0000cm =0 6 mm objem V m 3 m 3 =000dm 3 čas t s 60s=min rychlost v m/s m/s=60m/min průtok Q m 3 /s gravitační zrychlení g=9,8m/s hmotnost m kg kg=000g hustota ρ kg/m 3 kg/m 3 =0,00kg/dm 3 síla N N=kg m/s tlak p Pa Pa=0,0000bar práce W J J=Ws=Nm výkon P W W=J/s=Nm/s teplota T K t C 73,5K=0 C Molekulové vlastnosti tekutin Kapaliny a plyny se liší od pevných látek tak, že se jejich částice mohou navzájem snadno posunovat a tato vlastnost se nazývá tekutost. Tekutost kapalin a plynů souvisí s větší kinetickou a potenciální energií molekul těchto látek. Molekuly těchto látek nejsou navázány na krystalickou mřížku, jako je tomu u pevných látek. Větší pohyblivost molekul je u plynů než u kapalin. Příčinou tekutosti kapalin jsou síly vnitřního tření. Vnitřní tření tekutin se nazývá viskozita a vyvolává odporové síly působící proti vzájemnému pohybu částic. Čím má kapalina větší viskozitu, tím menší je její tekutost. U kapalin jsou vazební síly v látce veliké, zvláště pak odpudivé síly mezi molekulami, proto kapaliny velmi těžko mění svůj objem. Proto jsou kapaliny málo stlačitelné. Pro další úvahy, ze kterých vyplynou důležité zákony pro kapaliny, zavedeme pojem ideální kapalina, kterou budeme uvažovat jako kapalinu bez vnitřního tření, dokonale tekutou a nestlačitelnou. Dokonalý plyn budeme uvažovat jako plyn, který nemá vnitřní tření a který je dokonale stlačitelný. 3
4 Tlak v kapalinách Molekuly plynů i kapalin jsou v neustálém pohybu, působí na stěny nádoby a tím vyvolávají tlakovou sílu a můžeme říci, že v nádobě je určitý tlak. Tlak se obecně určí jako podíl síly na určitou plochu: síla působící na určitou plochu, plocha, na kterou působí síla. p =, kde Jednotkou tlaku je Pascal [Pa]. V literatuře se objevují ještě jiné jednotky tlaku, např.: atmosféra at = kp/cm = 0 5 Pa bar torr bar = 0 5 Pa Torr = 33,3 Pa Příklad: bar = 760 Torr Na píst o průměru d = 3 cm působíme silou 400 N. Jaký tlak vznikne v nádobě, jestliže uzavřeme její vývod. Řešení: plocha pístu πd 4 π 0,06 4 = = = 0,0087m = 400 tlak v nádobce p = = = 4857N 0,008 Tlak v nádobce bude N. 0,008m Pokud bychom do nádoby dali tekutinu a působili na píst tlakem dle obrázku, pak by ze všech dírek unikala tekutina stejně. 4
5 Z uvedeného plyne, že v kapalinách platí Pascalův zákon, který zní: Jestliže na kapalinu působí vnější tlaková síla, pak tlak v každém místě kapaliny vzroste o stejnou hodnotu. Z uvedeného Pascalova zákona vyplývá, že tlak v kapalinách vyvolaný vnější silou nezávisí na směru této síly, ani na hustotě a objemu kapaliny v nádobě. Pascalův zákon je nejnázorněji využit u hydraulického lisu. Jeho podstatou jsou dva válce nestejného průřezu, propojené u dna dle obrázku. Jestliže působíme na píst o velikosti plochy tlakovou silou, pak v kapalině vyvoláme tlak o velikosti: p =. 5
6 Tlak je dle Pascalova zákona ve všech místech v kapalině stejný. Proto na širší píst působí také tlak p. Tento tlak působí na plochu pístu, a tudíž vyvolá sílu: Z toho dostaneme vztah: =. p = =. Z uvedeného vztahu vyplývá, že síly působící na písty jsou ve stejném poměru jako plochy obou těchto pístů. Práce vykonaná na obou pístech je stejná, protože na malém pístu působí síla na delší dráze než na pístu velkém. Zde můžeme při výpočtu vycházet z rovnosti objemu. Jestliže budeme malý píst stlačovat na dráze l, pak velký píst musí vykonat dráhu, aby platilo: Příklad: l = l, takže l = l. Hydraulický lis má průměr malého pístu cm a průměr velkého pístu 8 cm. Určete jak velkou silou bude působit velký píst, jestliže na malý píst budeme působit silou 500 N? Řešení: plocha malého pístu plocha velkého pístu π d π 0,0 = = = 0, 00034m 4 4 π d π 0,08 = = = 0, 0050m 4 4 síla velkého pístu = = = 500 0,0050 0,00034 = 7993,6N Velký píst bude vytvářet sílu 7 993,6 N. Hydrostatický tlak Dosud byl tlak v kapalině vyvolaný vnější silou. Jestliže se kapalina nachází v gravitačním poli, tak na ni působí gravitační zrychlení a kapalina má tzv. hydrostatický tlak, což je tlak vyvolaný vlastní tíhou kapaliny. Na kapalinu, která se nachází v tíhovém poli Země, působí tíhová síla. Tato síla má stejný vliv jako kterákoliv jiná vnější síla působící na kapalinu. Volný povrch kapaliny se tedy snaží zaujmout takovou polohu, aby byl kolmý k vnější síle, tedy k tíhové síle. Výsledkem je skutečnost, že volný povrch klidné kapaliny je vždy kolmý k tíhové síle. Např. v nádobách je 6
7 volná hladina kapaliny vždy vodorovná, hladiny velkých vodních ploch (např. oceánů) jsou zakřiveny jako povrch Země apod. Hydrostatickým tlakem tlačí kapalina na tělesa do ní ponořená nebo na stěny nádoby nebo na své vlastní části (výše položené části tlačí svou tíhou na níže položené části kapaliny). Hydrostatický tlak závisí přímo úměrně na hloubce v kapalině (výšce kapalinového sloupce), hustotě kapaliny a na gravitaci. Nezáleží na množství (hmotnosti, objemu) kapaliny. Velikost hydrostatické tlakové síly, kterou působí kapalina v hloubce h na dno nádoby o obsahu, je dána tíhou kapaliny g v nádobě: m hmotnost kapaliny, ρ hustota kapaliny, plocha dna nádoby, h výška kapaliny a g tíhové (gravitační) zrychlení. h = = mg = ρ h g, kde g Z uvedeného vztahu vyplývá, že velikost hydrostatické síly závisí na hustotě kapaliny a na součinu.h, ale nezávisí na tvaru nádoby. Velikost hydrostatické tlakové síly působící na dno nádob je u všech nádob stejná. Tlak, který je vyvozen od hydrostatické tlakové síly h, se nazývá hydrostatický tlak a budeme jej označovat p h. Tento hydrostatický tlak, který působí v hloubce h pod povrchem kapaliny o hustotě ρ se vypočítá podle vztahu: p h h ρhg = = = ρhg. Z uvedeného vztahu vidíme, že hydrostatický tlak je přímo úměrný hustotě kapaliny a hloubce místa pod povrchem kapaliny. 7
8 Místa v kapalině o stejném hydrostatickém tlaku se nazývají hladiny. Hladina o nulovém hydrostatickém tlaku se nazývá volná hladina. Na stejném principu je možné vysvětlit princip spojených nádob. Ve spojených nádobách, které jsou spojeny ve spodní části, jsou hladiny ve stejné výšce a přitom nezáleží na tvaru a ni velikosti nádoby. Ve všech ramenech je hydrostatický tlak: p = ρgh a je ve všech ramenech stejný. Vzhledem k tomu, že je stejné ρ a g, musí být i výška h ve všech ramenech stejná. Jinak je tomu v případě, kdy do spojených nádob nalijeme dvě navzájem nemísící se tekutiny s rozdílnými hustotami ρ a ρ. Hladiny v tomto případě dosahují rozdílných výšek, viz. obrázek. Protože hydrostatické tlaky p = ρgh a p = ρ gh na rozhraní obou kapalin jsou stejné, platí tedy: a po úpravě pak dostaneme: gh ρ gh ρ = ρ h =. ρ h Hustoty kapalin jsou v obráceném poměru, než jsou výšky sloupců kapalin nad společnou hladinou. Této vlastnosti se využívá u zjišťování hustoty kapalin. 8
9 Atmosférický tlak Celou Zemi obklopuje vzdušný obal atmosféra. Tlak vyvolaný tíhou ovzduší se nazývá atmosférický tlak, který se označuje p. a Tento atmosférický tlak vyvolává poměrně velkou tlakovou sílu na všechna tělesa na povrchu Země. Atmosférický tlak určíme pokusem, který poprvé provedl Torricelii. ilnostěnnou skleněnou trubici o délce asi m, na jednom konci zatavenou, naplníme rtutí. Otevřený konec uzavřeme prstem, trubici obrátíme a ponoříme do nádoby se rtutí dle obr. loupec rtuti v Torricelliho trubici udržuje v určité výšce atmosférická tlaková síla, která působí na povrch rtuti v ploché nádobě. Atmosférický tlak p musí být v rovnováze s hydrostatickým tlakem rtuťového sloupce sloupce rtuti. Dosadíme-li tyto hodnoty:,6 0 3 ρ = 3 kg/m 3, = 0, 75 p h a = ρhg, kde ρ je hustota rtuti a h výška h m a g = 9, 8 m/s, pak dostaneme pro tlak: 5 p h Pa = 00 kpa, který se udává jako atmosférický tlak a = 0 p. Atmosférický tlak se mění s nadmořskou výškou. výstupem o 00 m klesne tlak o,3 kpa. Atmosférický tlak se také využívá pro předpovědi počasí. Pro meteorologické účely byl 5 stanoven tak zvaný normální atmosférický tlak p = 03,5 mb =,035 0 Pa. n 9
10 Archimédův zákon Tělesa, která jsou ponořena pod vodou, jsou lehčí než tělesa nad vodou. Tento jev způsobuje tzv. hydrostatická vztlaková síla, která působí na každé těleso, které je ponořené do kapaliny. Ověření vztlakové síly Archimédes svými pokusy stanovil tzv. Archimédův zákon, který se vyslovuje: Těleso zcela ponořené do kapaliny je nadlehčováno hydrostatickou vztlakovou silou, jejíž velikost se rovná tíze kapaliny o stejném objemu, jako je objem ponořeného tělesa. Vztlaková síla: VZ = ρgv, kde ρ - hustota kapaliny, do které je ponořené těleso, g - gravitační zrychlení, V - objem ponořeného tělesa. tejně tak jsou nadlehčována tělesa v plynech. Vzhledem k tomu, že hustota plynů je velmi malá, je i vztlaková síla působící na tělesa v plynech malá oproti vztlakovým silám působících na tělesa ponořená do kapalin. 0
11 Plavání těles Z Archimédova zákona vyplývá rovnost vztlakové síly a tíhy kapaliny vytlačené ponořeným tělesem. Vztlaková síla: pro tíhu platí: ρ - hustota kapaliny, ρ - hustota tělesa, G VZ ρ g V, = ρ g V, kde = g - gravitační zrychlení a V - objem tělesa. Při ponoření tělesa do kapaliny mohou nastat tyto případy:. Těleso klesá ke dnu je-li G > VZ, tedy ρ gv > ρ gv a odtud tedy ρ > ρ, to znamená, že těleso klesá ke dnu, když je jeho hustota větší než hustota kapaliny.. Těleso v kapalině stoupá vzhůru je-li G < VZ, tedy ρ gv < ρ gv a odtud tedy ρ < ρ, to znamená, že těleso v kapalině stoupá vzhůru k volnému povrchu hladiny.
12 V případě, že těleso dosáhne volného povrchu kapaliny, tak se částečně vynoří a ustálí se v takové poloze, že tíhová síla tělesa G je v rovnováze se vztlakovou silou VZ, jejíž velikost je podle Archimédova zákona rovna tíze kapaliny o stejném objemu, jako je objem ponořené části tělesa. V tomto případě říkáme, že těleso plave v kapalině. Takto se chovají tělesa, jejichž hustota je menší než hustota kapaliny (např. dřevo, korek apod.). Na hladině však plavou i tělesa vyrobena z materiálů, jejichž hustota je větší než hustota kapaliny, například plechovka na vodě, loď na řece apod. To je způsobeno tím, že v plechovce je uzavřen vzduch a průměrná hustota objemu kovu a vzduchu je menší než hustota kapaliny. Musí zde platit, že síly G a VZ jsou v rovnováze. Jejich velikosti jsou: G = ρ gv a VZ = ρ gvp, kde V P je objem ponořené části tělesa. Jestliže se síly mají rovnat (být v rovnováze), pak dostaneme: V - objem tělesa, V P - objem ponořené části tělesa, ρ - hustota tělesa, ρ - hustota kapaliny. G = VZ ρ gv = ρ gv P ρ V = ρ V P V P V ρ = ρ
13 3. Je-li hustota ponořeného tělesa stejná jako hustota kapaliny, ve které je těleso ponořeno, tzn, že platí ρ = ρ, pak hovoříme, že se těleso vznáší v kapalině. Proudění tekutin Proudění tekutiny je pohyb tekutiny v jednom směru. Proudění z hlediska časového průběhu může být:. tacionární (ustálené) proudění, při němž se v daném místě tekutiny nemění její rychlost v závislosti na čase. Nestacionární prouděním, u něhož se v daném místě tekutiny rychlost v závislosti na čase mění Pohyb částic tekutiny se popisuje pomocí proudnic. Proudnice je taková myšlená čára, že tečna sestrojená v jejím libovolném bodě určuje směr rychlosti pohybující se částice tekutiny. Proudnice uvidíme, nasypeme-li do proudící vody jemný prášek, drobné kousky trávy nebo listí apod. Dále lze proudění rozdělit na:. Laminární proudění při malých rychlostech proudící tekutiny; vrstvy tekutiny se po sobě pravidelně posouvají, obraz proudnic zůstává v čase stejný; vektory rychlosti v jednotlivých vrstvách kapaliny jsou navzájem rovnoběžné. Turbulentní vzniká z proudění laminárního při zvětšení rychlosti proudící tekutiny; proudnice se rozpadají a víří, tj. jejich obraz není v čase konstantní Rozdíl mezi laminárním a turbulentním prouděním je vidět na tenkém svazku dýmu. Leží-li např. na popelníku zapálená cigareta a vzduch v okolí je v klidu, tvoří cigaretový dým nejdříve laminární proudění jednotlivé proudy stoupají vzájemně rovnoběžně. Po 3
14 dosažení určité výšky se proudy začnou rozpadat, vířit, zamotávat se - proudění se stalo turbulentním. Při proudění mohou částice měnit i vzájemnou polohu vůči sobě - proto je pohyb tekutin složitější než pohyb tuhého tělesa, protože částice tekutin mohou velmi snadno měnit svůj směr proudění. Ustálené proudění je charakterizováno stálou rychlostí a stálým tlakem v libovolném místě toku. Při proudění tekutiny ve válci, za určitý čas se částice posune z místa na místo. To znamená, že trubicí proteče množství tekutiny, které můžeme vyjádřit jako objem válce o podstavě a výšce v, V = v. Označujeme takzvaný objemový průtok Q, který udává průtok za jednotku času a vypočítá se jako: 3 [ m ] V Q =. t s Objem kapaliny, který protéká potrubím za určitou dobu se měří vodoměrem, průtok plynu se měří plynoměrem. Vzhledem k tomu, že protečené množství musí být stále stejné bez ohledu na průřez, pak při zmenšeném průřezu potrubí se musí zvýšit rychlost protékající tekutiny. 4
15 Průřezem proteče při rychlosti v objem tekutiny V = v, průřezem proteče při rychlosti v objem tekutiny V = v. Protože musí platit, že V = V, pak platí také: Pro libovolný průřez platí vztah: Tento vztah se nazývá vztah spojitosti toku. v = v. v = konst. Bernoulliova rovnice Nyní budeme řešit vztah mezi rychlostí proudění a tlakem. 5
16 V části trubice je průřez trubice, rychlost tekutiny je zde v a tlak p, v části trubice je průřez, rychlost tekutiny je zde v a tlak p. Při měření zjišťujeme, že p < p. Z rovnice spojitosti toku pak platí, že je-li >, pak musí i v > v. Z toho vyplývá, že v místě s větším průřezem má tedy proudící tekutina větší tlak a menší rychlost, zatímco v místě s menším průřezem má tekutina vetší rychlost a menší tlak. Pro kinetickou energii platí vztah: mv Ek =. Označíme-li V objem tekutiny, pak můžeme kinetickou energii podělit tímto objemem a dostaneme kinetickou energii o jednotkovém objemu: ρ - je hustota tekutiny. E k V m = v = ρ v, kde V Vzhledem k tomu, že na průřezech a jsou rozdílné rychlosti proudění tekutiny a v < v, pak platí, že: ρ v < ρv. Kinetická energie tekutiny o jednotkovém objemu je tedy větší v místě s menším průřezem. Přírůstek kinetické energie tekutiny v průřezu se menším průřezem musí být vyrovnán jinou energií, protože musí platit zákon o zachování energie. Z poklesu tlaku v trubici s menším průřezem usuzujeme na úbytek tak zvané tlakové potenciální energie E P = mgh, kde g - je gravitační zrychlení a h - je výška sloupce kapaliny v manometrické trubici. Vztáhneme-li opět tuto energii k jednotkovému objemu tekutiny, dostáváme: E P mgh = = ρ gh = p. V V Tlaková potenciální energie tekutiny v jednotkovém objemu se rovná hydrostatickému tlaku v hloubce h pod volným povrchem kapaliny. Vzhledem k tomu, že se energie nemůže samovolně měnit v jiné druhy energií, pak platí, že součet kinetické a tlakové potenciální energie v jednotkovém objemu tekutiny stejný pro libovolný průřez a platí tedy: ρ v + p = konst., Je to Bernoullioho rovnice, která vyjadřuje zákon o zachování energie ideální kapaliny proudící v trubici. Z toho vypadá, že tlak s rostoucí rychlostí proudění tekutiny klesá. Při velkém zúžení, kde značně vzroste rychlost proudění tekutiny, může tlak klesnout tak, že bude menší než tlak atmosférický. V tomto místě pak vniká podtlak, který se projeví tak, že do trubice, která měří tlak, vůbec tekutina nevstoupí, ale naopak se do ní nasává vzduch. Tohoto jevu se využívá například u rozprašovače, stříkací pistole apod. 6
17 Rychlost kapaliny vytékající otvorem se určí opět ze zákona o zachování energie: a odtud výtoková rychlost: ρ v = ρgh v = gh. Vnitřní tření tekutin Předchozí zákonitosti platí pro ideální kapalinu u které neexistuje vnitřní tření. Vnitřní tření tvoří odporové síly působící proti posouvání částic tekutin po sobě. Míra vnitřního tření je vyjádřena tak zvanou viskozitou. Viskozita (také vazkost) je fyzikální veličina, udávající poměr mezi tečným napětím a změnou rychlosti v závislosti na vzdálenosti mezi sousedními vrstvami při proudění skutečné kapaliny. Viskozita je veličina charakterizující vnitřní tření a závisí především na přitažlivých silách mezi částicemi. Kapaliny s větší přitažlivou silou mají větší viskozitu, větší viskozita znamená větší brzdění pohybu kapaliny nebo těles v kapalině. Viskozita je závislá především na druhu tekutiny a její teplotě. Na obrázku je znázorněn rychlostní profil při laminárním proudění reálné kapaliny. Dynamická viskozita se označuje η a jednotkou je Pa s. Různé kapaliny mají různou viskozitu a měří se viskozimetry, které jsou založeny na měření doby, za kterou vyteče dané množství kapaliny z nádoby. 7
18 Přenos a transformace energie Energie tekutin se využívala od pradávna, především k vykonávání mechanické práce, například k pohonu vodních kol, hamrů apod. V současné době se využívá energie především k pohonu vodních turbín, které jsou základem vodních elektráren. Využívá se zde rozdílu potenciální energie u hladin dvou nádrží. Mechanická práce závisí jednak na hmotnostním průtoku m Q m =, t a jednak na spádu h, to je na rozdílu ve vodní nádrži a pod vodní nádrží. Jednotkou je kg/s. Princip hydraulických zařízení Příklad blokového schéma hydraulických zařízení: 8
MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník
MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Mechanika kapalin a plynů Hydrostatika - studuje podmínky rovnováhy kapalin. Aerostatika - studuje podmínky rovnováhy
VíceMechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny
Mechanika tekutin Tekutiny = plyny a kapaliny Vlastnosti kapalin Kapaliny mění tvar, ale zachovávají objem jsou velmi málo stlačitelné Ideální kapalina: bez vnitřního tření je zcela nestlačitelná Viskozita
Více6. Mechanika kapalin a plynů
6. Mechanika kapalin a plynů 1. Definice tekutin 2. Tlak 3. Pascalův zákon 4. Archimedův zákon 5. Rovnice spojitosti (kontinuity) 6. Bernoulliho rovnice 7. Fyzika letu Tekutiny: jejich rozdělení, jejich
VíceTlak v kapalinách a plynech Vztlaková síla Prodění kapalin a plynů
Mechanika tekutin Tlak v kapalinách a plynech Vztlaková síla Prodění kapalin a plynů Vlastnosti kapalin a plynů Tekutiny = kapaliny + plyny Ideální kapalina - dokonale tekutá - bez vnitřního tření - zcela
VíceMechanika kapalin a plynů
Mechanika kapalin a plynů Petr Pošta pposta@karlin.mff.cuni.cz 24. listopadu 2010 Obsah Tekutiny Tlak Tlak v kapalině vyvolaný vnější silou Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou Tlak v kapalině vyvolaný
VíceBIOMECHANIKA. Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující: PhDr. Martin Škopek, Ph.D.
BIOMECHANIKA 8, Disipativní síly II. (Hydrostatický tlak, hydrostatický vztlak, Archimédův zákon, dynamické veličiny, odporové síly, tvarový odpor, Bernoulliho rovnice, Magnusův jev) Studijní program,
Více7. MECHANIKA TEKUTIN - statika
7. - statika 7.1. Základní vlastnosti tekutin Obecným pojem tekutiny jsou myšleny. a. Mají společné vlastnosti tekutost, částice jsou od sebe snadno oddělitelné, nemají vlastní stálý tvar apod. Reálné
Více4. Kolmou tlakovou sílu působící v kapalině na libovolně orientovanou plochu S vyjádříme jako
1. Pojem tekutiny je A) synonymem pojmu kapaliny B) pojmem označujícím souhrnně kapaliny a plyny C) synonymem pojmu plyny D) označením kapalin se zanedbatelnou viskozitou 2. Příčinou rozdílné tekutosti
VíceFyzika kapalin. Hydrostatický tlak. ρ. (6.1) Kapaliny zachovávají stálý objem, nemají stálý tvar, jsou velmi málo stlačitelné.
Fyzika kapalin Kapaliny zachovávají stálý objem, nemají stálý tvar, jsou velmi málo stlačitelné. Plyny nemají stálý tvar ani stálý objem, jsou velmi snadno stlačitelné. Tekutina je společný název pro kapaliny
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. = (pascal) tlak je skalár!!! F p = =
MECHANIKA TEKUTIN I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Tekutiny zahrnují kapaliny a plyny. Společnou vlastností tekutin je, že částice mohou být snadno od sebe odděleny (nemají vlastní
Více34_Mechanické vlastnosti kapalin... 2 Pascalův zákon _Tlak - příklady _Hydraulické stroje _PL: Hydraulické stroje - řešení...
34_Mechanické vlastnosti kapalin... 2 Pascalův zákon... 2 35_Tlak - příklady... 2 36_Hydraulické stroje... 3 37_PL: Hydraulické stroje - řešení... 4 38_Účinky gravitační síly Země na kapalinu... 6 Hydrostatická
VíceKAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda
KAPALINY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Vlastnosti molekul kapalin V neustálém pohybu Ve stejných vzdálenostech, nejsou ale vázány Působí na sebe silami: odpudivé x přitažlivé Vlastnosti kapalin
VíceNa libovolnou plochu o obsahu S v atmosférickém vzduchu působí kolmo tlaková síla, kterou vypočítáme ze vztahu: F = pa. S
MECHANICKÉ VLASTNOSTI PLYNŮ. Co už víme o plynech? Vlastnosti ply nů: 1) jsou snadno stlačitelné a rozpínavé 2) nemají vlastní tvar ani vlastní objem 3) jsou tekuté 4) jsou složeny z částic, které se neustále
VíceČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov. Modelování termohydraulických jevů 3.hodina. Hydraulika. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D.
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Modelování termohydraulických jevů 3.hodina Hydraulika Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Letní semestr 008/009 Pracovní materiály pro výuku předmětu.
VíceHydrodynamika. Archimédův zákon Proudění tekutin Obtékání těles
Hydrodynamika Archimédův zákon Proudění tekutin Obtékání těles Opakování: Osnova hodin 1. a 2. Archimédův zákon Proudění tekutin Obtékání těles reálnou tekutinou Využití energie proudící tekutiny Archimédes
VíceMechanické vlastnosti kapalin hydromechanika
Mechanické vlastnosti kapalin hydromechanika Vlastnosti kapalných látek nemají vlastní tvar, mění tvar podle nádoby jsou tekuté, dají se přelévat jejich povrch je vodorovný se Zemí jsou téměř nestlačitelné
VíceMechanika tekutin. Hydrostatika Hydrodynamika
Mechanika tekutin Hydrostatika Hydrodynamika Hydrostatika Kapalinu považujeme za kontinuum, můžeme využít předchozí úvahy Studujeme kapalinu, která je v klidu hydrostatika Objem kapaliny bude v klidu,
Více8. Mechanika kapalin a plynů
8. Mechanika kapalin a plynů 8. Vlastnosti kapalin a plynů Základní vlastností je tekutost. Tekutost je, když částečky se po sobě velmi snadno a velmi dobře pohybují (platí to pro tekutiny i plyny). Díky
Více2.3 Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou... 4. 2.4 Tlak ve vzduchu vyvolaný tíhovou silou... 5
Obsah 1 Tekutiny 1 2 Tlak 2 2.1 Tlak v kapalině vyvolaný vnější silou.............. 3 2.2 Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou............. 4 2.3 Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou............. 4
Více1 Vlastnosti kapalin a plynů
1 Vlastnosti kapalin a plynů hydrostatika zkoumá vlastnosti kapalin z hlediska stavu rovnováhy kapalina je v klidu hydrodynamika zkoumá vlastnosti kapalin v pohybu aerostatika, aerodynamika analogicky
VíceZáklady fyziky + opakovaná výuka Fyziky I
Ústav fyziky a měřicí techniky Pohodlně se usaďte Přednáška co nevidět začne! Základy fyziky + opakovaná výuka Fyziky I Web ústavu: ufmt.vscht.cz : @ufmt444 1 Otázka 8 Rovinná rotace, valení válce po nakloněné
VíceUNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ. Katedra fyziky ZÁKLADY FYZIKY I. Pro obory DMML, TŘD a AID prezenčního studia DFJP
UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ Katedra fyziky ZÁKLADY FYZIKY I Pro obory DMML, TŘD a AID prezenčního studia DFJP RNDr. Jan Z a j í c, CSc., 2004 5. M E C H A N I K A T E K U T I N
VíceMECHANIKA TEKUTIN TEKUTINY
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 28. 3. 2013 Název zpracovaného celku: MECHANIKA TEKUTIN TEKUTINY Tekutiny jsou společný název pro kapaliny a plyny. Společná vlastnost tekutin
VícePřipravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Hydrostatika
Připravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Hydrostatika OPVK CZ.1.07/2.2.00/28.0220, "Inovace studijních programů zahradnických oborů s důrazem na jazykové a odborné dovednosti a konkurenceschopnost
VíceFYZIKA Mechanika tekutin
Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. FYZIKA Mechanika
VíceMECHANIKA HYDROSTATIKA A AEROSTATIKA Implementace ŠVP
Projekt Efektivní Učení Reformou oblastí gymnaziálního vzdělávání je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MECHANIKA HYDROTATIKA A AEROTATIKA Implementace ŠVP
VíceMechanika tekutin Tekutost Nemají stálý tvar pružné při změně objemu stlačitelné Kapaliny stálý objem, málo stlačitelné volnou hladinu Plyny nemají
Mechanika tekutin FyzikaII základní pojmy Mechanika tekutin studuje podmínky rovnováhy a zákonitosti pohybu kapalin, plynů a pevných těles do nich ponořených Vlastnosti: Částice tekutiny jsou od sebe ve
VíceMECHANICKÉ VLASTNOSTI KAPALIN.
MECHANICKÉ VLASTNOSTI KAPALIN. VLASTNOSTI KAPALIN A PLYNŮ (opakování) Co už víme? Kapaliny: jsou tekuté hladina je vždy vodorovná tvar zaujímají podle nádoby jsou téměř nestlačitelné jsou snadno dělitelné
VíceTeoretické otázky z hydromechaniky
Teoretické otázky z hydromechaniky 1. Napište vztah pro modul pružnosti kapaliny (+ popis jednotlivých členů a 2. Napište vztah pro Newtonův vztah pro tečné napětí (+ popis jednotlivých členů a 3. Jaká
VíceMECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ
MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ Věda, která oisuje kaaliny v klidu se nazývá Věda, která oisuje kaaliny v ohybu se nazývá Věda, která oisuje lyny v klidu se nazývá Věda, která oisuje lyny v ohybu se nazývá VLATNOTI
VíceCVIČENÍ č. 7 BERNOULLIHO ROVNICE
CVIČENÍ č. 7 BERNOULLIHO ROVNICE Výtok z nádoby, Průtok potrubím beze ztrát Příklad č. 1: Určete hmotnostní průtok vody (pokud otvor budeme považovat za malý), která vytéká z válcové nádoby s průměrem
VíceBIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY
BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala
VíceFYZIKA. Hydrostatika. KAPALINY Vlastnosti kapalin P1 Pascalův zákon Hydrostatický tlak P2 P3 P4 P5 Archimédův z. P6 P7 P8 P9 P10 Karteziánek
Brno 2007 1 Jak je z obrázku patrné, původní studijní pomůcka (opora) vznikla v roce 1992 pro opakování středoškolské fyziky. Pro výrobu byl použit autorský systém Genie, jehož výstupem jsou DOSové aplikace.
VíceFYZIKA. Hydrodynamika
Brno 2007 1 Jak je z obrázku patrné, původní studijní pomůcka (opora) vznikla v roce 1992 pro opakování středoškolské fyziky. Pro výrobu byl použit autorský systém Genie, jehož výstupem jsou DOSové aplikace.
Více15 MECHANIKA IDEÁLNÍCH TEKUTIN. Hydrostatika ideální kapaliny Hydrodynamika ideální tekutiny
125 15 MECHANIKA IDEÁLNÍCH TEKUTIN Hydrostatika ideální kapaliny Hydrodynamika ideální tekutiny Na rozdíl od pevných látek, které zachovávají při pohybu svůj tvar, setkáváme se v přírodě s látkami, které
VíceMechanika kontinua. Mechanika elastických těles Mechanika kapalin
Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin a plynů Kinematika tekutin Hydrostatika Hydrodynamika Kontinuum Pro vyšetřování
VíceArchimédův zákon, vztlaková síla
Variace 1 Archimédův zákon, vztlaková síla Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Vztlaková síla,
VíceSíla, vzájemné silové působení těles
Síla, vzájemné silové působení těles Síla, vzájemné silové působení těles Číslo DUM v digitálním archivu školy VY_32_INOVACE_07_02_01 Vytvořeno Leden 2014 Síla, značka a jednotka síly, grafické znázornění
VícePŘÍKLADY Z HYDRODYNAMIKY Poznámka: Za gravitační zrychlení je ve všech příkladech dosazována přibližná hodnota 10 m.s -2.
PŘÍKLADY Z HYDRODYNAMIKY Poznámka: Za gravitační zrychlení je ve všech příkladech dosazována přibližná hodnota 10 m.s -. Řešené příklady z hydrodynamiky 1) Příklad užití rovnice kontinuity Zadání: Vodorovným
VíceMECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A
Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D07_Z_OPAK_M_Mechanika_kapalin_a_plynu_T Člověk a příroda Fyzika Mechanika kapalin
VíceProudění ideální kapaliny
DUM Základy přírodních věd DUM III/-T3-9 Téma: Rovnice kontinuity Střední škola Rok: 0 03 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý VÝKLAD Proudění ideální kapaliny Rovnice kontinuity toku = spojitosti toku
VíceHydromechanické procesy Hydrostatika
Hydromechanické procesy Hydrostatika M. Jahoda Hydrostatika 2 Hydrostatika se zabývá chováním tekutin, které se vzhledem k ohraničujícímu prostoru nepohybují - objem tekutiny bude v klidu, pokud výslednice
Více, Brno Připravil: Tomáš Vítěz Petr Trávníček. Úvod do předmětu
7..03, Brno Připravil: Tomáš Vítěz Petr Trávníček Mechanika tekutin Úvod do předmětu strana Mechanika tekutin Zabývá se podmínkami rovnováhy kapalin a plynu v klidu, zákonitostmi pohybu kapalin a plynu,
VíceVýsledný tvar obecné B rce je ve žlutém rámečku
Vychází N-S rovnice, kterou ovšem zjednodušuje zavedením určitých předpokladů omezujících předpokladů. Bernoulliova rovnice v základním tvaru je jednorozměrný model stacionárního proudění nevazké a nestlačitelné
Více1141 HYA (Hydraulika)
ČVUT v Praze, fakulta stavební katedra hydrauliky a hydrologie (K4) Přednáškové slidy předmětu 4 HYA (Hydraulika) verze: 09/008 K4 Fv ČVUT Tato webová stránka nabízí k nahlédnutí/stažení řadu pdf souborů
VíceZavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově
Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 05_7_Mechanika kapalin a plynů Ing. Jakub Ulmann 7.1 Vlastnosti kapalin a plynů Základní a společnou vlastností
VíceCVIČENÍ č. 11 ZTRÁTY PŘI PROUDĚNÍ POTRUBÍM
CVIČENÍ č. 11 ZTRÁTY PŘI PROUDĚNÍ POTRUBÍM Místní ztráty, Tlakové ztráty Příklad č. 1: Jistá část potrubí rozvodného systému vody se skládá ze dvou paralelně uspořádaných větví. Obě potrubí mají průřez
VíceVnitřní energie, práce a teplo
Vnitřní energie, práce a teplo Zákon zachování mechanické energie V izolované soustavě těles je v každém okamžiku úhrnná mechanická energie stálá. Mění se navzájem jen potenciální energie E p a kinetická
VíceMechanické vlastnosti kapalin a plynů. opakování
Mechanické vlastnosti kapalin a plynů opakování 1 Jakým směrem se šíří tlak? 2 Chlapci si zhotovili model hydraulického lisu podle obrázku. Na písty ručních stříkaček působí stejnou silou. Který chlapec
Více(1) Řešení. z toho F 2 = F1S2. 3, 09 m/s =. 3, 1 m/s. (Proč se zde nemusí převádět jednotky?)
() Která kapalina se více odlišuje od ideální kapaliny, voda nebo olej? Zdůvodněte Popište princip hydraulického lisu 3 Do nádob A, B, C (viz tabule), které mají stejný obsah S dna, je nalita voda do stejné
VíceF - Mechanika kapalin - I
- Mechanika kapalin - I Určeno jako učební text pro studenty dálkového studia a jako shrnující text pro studenty denního studia. VARIACE Tento dokument byl kompletně vytvořen, sestaven a vytištěn v programu
Vícenafty protéká kruhovým potrubím o průměru d za jednu sekundu jestliže rychlost proudění nafty v potrubí je v. Jaký je hmotnostní průtok m τ
HYDRODYNAMIKA 5.37 Jaké objemové nmožství nafty protéká kruhovým potrubím o průměru d za jednu sekundu jestliže rychlost proudění nafty v potrubí je v. Jaký je hmotnostní průtok m τ. d 0mm v 0.3ms.850kgm
VícePROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 3, 4
UNIVERZITA TOMÁŠE ATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE UDOV cvičení 3, 4 část Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského
Více11. Mechanika tekutin
. Mechanika tekutin.. Základní poznatky Pascalův zákon Působí-li na tekutinu vnější tlak pouze v jednom směru, pak uvnitř tekutiny působí v každém místě stejně velký tlak, a to ve všech směrech. Hydrostatický
VíceMechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny
Mechanika tekutin Tekutiny = plyny a kapaliny 1 Zařazení mechaniky tekutin 2 Rozdělení tekutin 3 Základní pojmy Tekutina je pojem zahrnující kapaliny a plyny. Je to spojité prostředí, které je homogenní
VíceOperační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326 PROJEKT
VíceTest jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso
DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-16 Téma: Práce a energie Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý TEST Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso 1 Účinnost
VícePráce, energie a další mechanické veličiny
Práce, energie a další mechanické veličiny Úvod V předchozích přednáškách jsme zavedli základní mechanické veličiny (rychlost, zrychlení, síla, ) Popis fyzikálních dějů usnadňuje zavedení dalších fyzikálních
VíceDigitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.
Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím
Více3.1.7 Počítáme s tlakem
3..7 Počítáme s tlakem Předpoklady: 03006 Pomůcky: jednoduchá hydraulika, hydraulický louskáček na ořechy Pedagogická poznámka: Na začátku hodiny kontrolujeme výsledek posledního příkladu z minulé hodiny.
VícePROUDĚNÍ KAPALIN A PLYNŮ, BERNOULLIHO ROVNICE, REÁLNÁ TEKUTINA
Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Vladislav Válek MGV_F_SS_1S2_D16_Z_MECH_Proudeni_kapalin_bernoulliho_ rovnice_realna_kapalina_aerodynamika_kridlo_pl
VíceZákladní škola Kaplice, Školní 226
Základní škola Kaplice, Školní 6 DUM VY_5_INOVACE_Y5 autor: Mical Benda období vytvoření: 0 ročník, pro který je vytvořen: 7 vzdělávací oblast: vzdělávací obor: tématický okru: téma: Člověk a příroda yzika
VíceDynamika tekutin popisuje kinematiku (pohyb částice v času a prostoru) a silové působení v tekutině.
Dynamika tekutin popisuje kinematiku (pohyb částice v času a prostoru) a silové působení v tekutině. Přehled proudění Vazkost - nevazké - vazké (newtonské, nenewtonské) Stlačitelnost - nestlačitelné (kapaliny
VíceMechanika plynů. Vlastnosti plynů. Atmosféra Země. Atmosférický tlak. Měření tlaku
Mechanika plynů Vlastnosti plynů Molekuly plynu jsou v neustálém pohybu, pronikají do všech míst nádoby plyn je rozpínavý. Vzdálenosti mezi molekulami jsou větší než např. v kapalině. Zvýšením tlaku je
VíceŘešení úloh krajského kola 60. ročníku fyzikální olympiády Kategorie A Autoři úloh: J. Thomas (1, 2, 3), V. Vícha (4)
Řešení úloh krajského kola 60. ročníku fyzikální olympiády Kategorie A Autoři úloh: J. Thomas 1,, ), V. Vícha 4) 1.a) Mezi spodní destičkou a podložkou působí proti vzájemnému pohybu síla tření o velikosti
Více4. Práce, výkon, energie a vrhy
4. Práce, výkon, energie a vrhy 4. Práce Těleso koná práci, jestliže působí silou na jiné těleso a posune jej po určité dráze ve směru síly. Příklad: traktor táhne přívěs, jeřáb zvedá panel Kdy se práce
VíceProudění viskózní tekutiny. Renata Holubova renata.holubov@upol.cz. Viskózní tok, turbulentní proudění, Poiseuillův zákon, Reynoldsovo číslo.
PROMOTE MSc POPIS TÉMATU FYZKA 1 Název Tematický celek Jméno a e-mailová adresa autora Cíle Obsah Pomůcky Poznámky Proudění viskózní tekutiny Mechanika kapalin Renata Holubova renata.holubov@upol.cz Popis
Vícep gh Hladinové (rovňové) plochy Tlak v kapalině, na niž působí pouze gravitační síla země
Hladinové (rovňové) plochy Plochy, ve kterých je stálý statický tlak. Při posunu po takové ploše je přírůstek tlaku dp = 0. Hladinová plocha musí být všude kolmá ke směru výsledného zrychlení. Tlak v kapalině,
VíceFyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK
Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 1 Mechanika 1.1 Pohyby přímočaré, pohyb rovnoměrný po kružnici 1.2 Newtonovy pohybové zákony, síly v přírodě, gravitace 1.3 Mechanická
Více13 otázek za 1 bod = 13 bodů Jméno a příjmení:
13 otázek za 1 bod = 13 bodů Jméno a příjmení: 4 otázky za 2 body = 8 bodů Datum: 1 příklad za 3 body = 3 body Body: 1 příklad za 6 bodů = 6 bodů Celkem: 30 bodů příklady: 1) Sportovní vůz je schopný zrychlit
VíceZákladní pojmy a jednotky
Základní pojmy a jednotky Tlak: p = F S [N. m 2 ] [kg. m. s 2. m 2 ] [kg. m 1. s 2 ] [Pa] (1) Hydrostatický tlak: p = h. ρ. g [m. kg. m 3. m. s 2 ] [kg. m 1. s 2 ] [Pa] (2) Převody jednotek tlaku: Bar
VíceProč funguje Clemův motor
- 1 - Proč funguje Clemův motor Princip - výpočet - konstrukce (c) Ing. Ladislav Kopecký, 2004 Tento článek si klade za cíl odhalit podstatu funkce Clemova motoru, provést základní výpočty a navrhnout
VíceCvičení Na těleso působí napětí v rovině xy a jeho napěťový stav je popsán tenzorem napětí (
Cvičení 11 1. Na těleso působí napětí v rovině xy a jeho napěťový stav je popsán tenzorem napětí ( σxx τ xy τ xy σ yy ) (a) Najděte vyjádření tenzoru napětí v soustavě souřadnic pootočené v rovině xy o
VíceIdentifikátor materiálu: ICT 1 7
Identifikátor materiálu: ICT 1 7 Registrační číslo projektu Název projektu Název příjemce podpory název materiálu (DUM) Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Klíčová slova Druh učebního materiálu Druh interaktivity
VíceRozumíme dobře Archimedovu zákonu?
Rozumíme dobře Archimedovu zákonu? BOHUMIL VYBÍRAL Přírodovědecká fakulta Univerzity Hradec Králové K formulaci Archimedova zákona Archimedův zákon platí za podmínek, pro které byl odvozen, tj. že hydrostatické
VícePříklad 1. Jak velká vztlakovásíla bude zhruba působit na ocelové těleso o objemu 1 dm 3 ponořené do vody? /10 N/ p 1 = p 2 F 1 = F 2 S 1 S 2.
VII Mechanika kapalin a plynů Příklady označené symbolem( ) jsou obtížnější Příklad 1 Jak velká vztlakovásíla bude zhruba působit na ocelové těleso o objemu 1 dm 3 ponořené do vody? /10 N/ Stručné řešení:
VíceIdentifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.7.B.32 EU OP VK. Vztlaková síla
Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.7.B.32 EU OP VK Škola, adresa Autor ZŠ Smetanova 1509, Přelouč Mgr. Ladislav Hejný Období tvorby VM Květen 2012 Ročník 7. Předmět Fyzika Vztlaková Název,
VícePokud proudění splňuje všechny výše vypsané atributy, lze o něm prohlásit, že je turbulentní (atributy je třeba znát).
Laminární proudění je jeden z typů proudění reálné, tedy vazké, tekutiny. Laminární proudění vzniká obecně při nižších rychlostech (přesněji Re). Proudnice laminárního proudu jsou rovnoběžné a vytvářejí
VíceStruktura a vlastnosti kapalin
Struktura a vlastnosti kapalin (test version, not revised) Petr Pošta pposta@karlin.mff.cuni.cz 24. listopadu 2010 Obsah Povrchová vrstva Jevy na rozhraní Kapilární tlak Kapilární jevy Objemová roztažnost
Více1) Jakou práci vykonáme při vytahování hřebíku délky 6 cm, působíme-li na něj průměrnou silou 120 N?
MECHANICKÁ PRÁCE 1) Jakou práci vykonáme při vytahování hřebíku délky 6 cm, působíme-li na něj průměrnou silou 120 N? l = s = 6 cm = 6 10 2 m F = 120 N W =? (J) W = F. s W = 6 10 2 120 = 7,2 W = 7,2 J
VíceARCHIMÉDŮV ZÁKON. Archimédův zákon
ARCHIMÉDŮV ZÁKON. Už víme, že v kapalině zvedneme těleso s menší námahou než na vzduchu. Na ponořené těleso totiž působí svisle vzhůru vztlaková síla, která těleso nadlehčuje (působí proti gravitační síle).
VíceInovace výuky Fyzika F7/ 10. Barometr. Atmosférický tlak, tlak, teplota vzduchu, barometr, aneroid
Inovace výuky Fyzika F7/ 10 Barometr Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Člověk a příroda Fyzika Mechanické vlastnosti tekutin 7. ročník
Více2 Jevy na rozhraní Kapilární tlak Kapilární jevy Objemová roztažnost kapalin 7
Obsah Obsah 1 Povrchová vrstva 1 2 Jevy na rozhraní 3 2.1 Kapilární tlak........................... 4 2.2 Kapilární jevy........................... 5 3 Objemová roztažnost kapalin 7 1 Povrchová vrstva
VíceVariace. Mechanika kapalin
Variace 1 Mechanika kapalin Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Pascalův zákon, mechanické vlastnosti
VíceVlastnosti kapalin. Povrchová vrstva kapaliny
Struktura a vlastnosti kapalin Vlastnosti kapalin, Povrchová vrstva kapaliny Jevy na rozhraní pevného tělesa a kapaliny Kapilární jevy, Teplotní objemová roztažnost Vlastnosti kapalin Kapalina - tvoří
VícePočítačová dynamika tekutin (CFD) Základní rovnice. - laminární tok -
Počítačová dynamika tekutin (CFD) Základní rovnice - laminární tok - Základní pojmy 2 Tekutina nemá vlastní tvar působením nepatrných tečných sil se částice tekutiny snadno uvedou do pohybu (výjimka některé
VíceHydrodynamika. ustálené proudění. rychlost tekutiny se v žádném místě nemění. je statické vektorové pole
Hydrodynamika ustálené proudění rychlost tekutiny se žádném místě nemění je statické ektoroé pole proudnice čáry k nimž je rychlost neustále tečnou při ustáleném proudění jsou proudnice skutečné trajektorie
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_95 Jméno autora: Mgr. Eva Mohylová Třída/ročník:
VíceSTŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJNICKÁ A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA PROFESORA ŠVEJCARA, PLZEŇ, KLATOVSKÁ 109. Josef Gruber MECHANIKA V
STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJNICKÁ A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA PROFESORA ŠVEJCARA, PLZEŇ, KLATOVSKÁ 109 Josef Gruber MECHANIKA V HYDROMECHANIKA PRACOVNÍ SEŠIT Vytvořeno v rámci Operačního programu Vzdělávání
VíceZákladem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:
Molekulová fyzika zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, pohybu a vzájemného působení částic, ze kterých se látky skládají. Termodynamika se zabývá zákony přeměny různých forem energie
VíceSTRUKTURA A VLASTNOSTI KAPALIN
STRUKTURA A VLASTNOSTI KAPALIN Struktura kapalin je něco mezi plynem a pevnou látkou Částice kmitají ale mohou se také přemísťovat Zvýšením teploty se a tím se zvýší tekutost kapaliny Malé vzdálenosti
Více5b MĚŘENÍ VISKOZITY KAPALIN POMOCÍ PADAJÍCÍ KULIČKY
Laboratorní cvičení z předmětu Reologie potravin a kosmetických prostředků 5b MĚŘENÍ VISKOZITY KAPALIN POMOCÍ PADAJÍCÍ KULIČKY 1. TEORIE: Měření viskozity pomocí padající kuličky patří k nejstarším metodám
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_368 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Alena Krejčíková
VíceŘešení úloh 1. kola 58. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie C Autoři úloh: J. Thomas (1, 2, 5, 6, 7), J. Jírů (3), L.
Řešení úloh 1. kola 58. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie C Autoři úloh: J. Thomas (1, 2, 5, 6, 7), J. Jírů (3), L. Ledvina (4) 1.a) Na dosažení rychlosti v 0 potřebuje každý automobil dobu t v 0
VíceVLASTNOSTI KAPALIN. Část 2. Literatura : Otakar Maštovský; HYDROMECHANIKA Jaromír Noskijevič; MECHANIKA TEKUTIN František Šob; HYDROMECHANIKA
HYDROMECHANIKA LASTNOSTI KAPALIN Část 2 Literatura : Otakar Maštovský; HYDROMECHANIKA Jaromír Noskijevič; MECHANIKA TEKUTIN František Šob; HYDROMECHANIKA lastnosti kapalin: Molekulární stavba hmoty Příklad
VíceHmotnost atomu, molární množství. Atomová hmotnost
Hmotnost atomu, molární množství Atomová hmotnost Hmotnosti jednotlivých atomů (atomové hmotnosti) se vyjadřují v násobcích tzv atomové hmotnostní jednotky u: Dohodou bylo stanoveno, že atomová hmotnostní
VícePříklady z hydrostatiky
Příklady z hydrostatiky Poznámka: Při řešení příkladů jsou zaokrouhlovány pouze dílčí a celkové výsledky úloh. Celý vlastní výpočet všech úloh je řešen bez zaokrouhlování dílčích výsledků. Za gravitační
VíceVáclav Uruba home.zcu.cz/~uruba ZČU FSt, KKE Ústav termomechaniky AV ČR, v.v.i., ČVUT v Praze, FS, UK MFF
Václav Uruba uruba@fst.zcu.cz home.zcu.cz/~uruba ZČU FSt, KKE Ústav termomechaniky AV ČR, v.v.i., ČVUT v Praze, FS, UK MFF 0.11.14 Mechanika tekumn 1/13 1 Mechanika teku,n - přednášky 1. Úvod, pojmy, definice.
VíceKAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník
KAPALINY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník Kapaliny Krátkodosahové uspořádání molekul. Molekuly kmitají okolo rovnovážných poloh. Při zvýšení teploty se zmenšuje doba setrvání v rovnovážné
VíceTERMODYNAMIKA Ideální plyn TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
TERMODYNAMIKA Ideální plyn TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Ideální plyn je zjednodušená představa skutečného plynu. Je dokonale stlačitelný
Více