LxLd-tools verze 2.2

Transkript

1 LxLd-tools verze 2.2 Nadstavba AutoCADu pro podporu 3D projektování přípojnicových systémů řady BD2, LX, LD od firmy Siemens. REFERENČNÍ MANUÁL SIEMENS

2 LxLd-tools verze 2.2, Referenční manuál Ing. Petr Slavata, Výhradní práva: Siemens s.r.o. Evropská 66a, Praha Technická pomoc (ČR): Siemens s.r.o. Evropská 66a, Praha 6 tel: , fax: martin.schejbal@siemens.com Siemens s.r.o. Technická 15, Brno tel: , fax: miroslav.trunkat@siemens.com Tato dokumentace je nedílnou součástí programového systému LxLd-tools a může být rozšiřována pouze v souvislosti s tímto systémem. Autoři poskytují programový systém a jeho dokumentaci tak jak jsou, s možností výskytu chyb. Autoři nejsou zodpovědní za záměrné, nepřímé, náhodné či následné škody vzniklé ve spojitosti s použitím těchto materiálů. Tento manuál popisuje stav programového systému v době ukončení jeho vývoje a netýká se možných budoucích změn. Všechny registrované, nebo jiné obchodní známky použité v této dokumentaci jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Soubory: LXLD_mTI.DOC, LXLD_mOB.DOC, LXLD_m**.DOC, kde ** je 00-07, LXLD_mSF.DOC

3 OBSAH LXLD_mOB.DOC Obsah... I LXLD_m01.DOC 1. Úvod Instalace Provedení instalace z CD-disku Konfigurace AutoCADu Návrat k původnímu menu AutoCADu Spuštění systému LxLd-tools První spuštění Druhé a další spuštění...6 LXLD_m02.DOC 4. Použití nadstavby LxLd-tools...9 LXLD_m03.DOC 5. Seznam tras v projektu Práce se seznamem tras v projektu Přidat novou trasu do seznamu Změnit parametry vybrané trasy Vyjmout vybranou trasu ze seznamu Nastavit vybranou trasu jako aktuální Barvy tras základní Barvy tras náhradní Nastavení aktuální trasy...18 LXLD_m04.DOC 6. Prvky přípojnicového rozvodu Vkládání prvků přípojnicového rozvodu Vkládání specielních prvků Vkládání odbočných skříněk pro řadu BD2 a LX Vkládání odbočných skříněk pro řadu LD Dilatační pásky pro připojení k transformátorům Požární přepážky Pohyblivá změna směru (flexibilní díl) pro řadu BD Editace popisu a typového označení Připojení identifikačních čísel a dalších označení Připojení identifikačních čísel Připojení označení doměrku (PASS) Připojení označení pevný bod (FP) Číslování prvků v řadě za sebou Příslušenství...30 LXLD_m05.DOC 7. Nástroje pro manipulaci s prvky Rotace kolem osy X Rotace kolem osy Y Rotace kolem osy Z Posun s přídavkem ve směru souřadných os...33 LxLd-tools, Referenční manuál I

4 8. Pomocné funkce Vyjmutí formátu z objektu MTEXT Editace vlastností textu v bloku číslo Přenos hodnot atributů Regenerace objektů po rozmrazení hladiny Vyjmutí bloku s vyčistěním Změna měřítka vybraných bloků Rozlomení objektu v jednom bodě Spojení více objektů do jednoho Zmrazení hladiny výběrem objektu Vložit blok výšková značka Vložit blok označující řez Vložit blok trojnožka...40 LXLD_m06.DOC 9. Specifikace Specifikace prvků na trase Sumarizace prvků ze souborů Sumarizace prvků z objektů Počet výskytů bloku na trase...47 LXLD_m07.DOC 10. Pomůcky pro vytváření 2D dokumentace Příprava 2D dokumentace Informace o projektu Vložit rámeček Vložit razítko Nastavení programu Nastavení razítka výkresu Barvy hladin Nastavení parametrů generace rozpisky Změna licenčních podmínek Modifikace systémových parametrů Nápověda k aplikaci LxLd-tools Nápověda Klávesové zkratky O Aplikaci LxLd-tools Historie verzí...60 II LxLd-tools, Referenční manuál

5 1. Úvod LxLd-tools je nadstavba AutoCADu pro podporu 3D projektování přípojnicových systémů řady BD2, LX, LD od firmy Siemens. Program LxLd-tools je realizován jako nadstavba AutoCADu verze 200x, plná verze, české i anglické jazykové verze, pro hardwarovou platformu Windows. Při zachování všech funkcí poskytovaných mateřským grafickým systémem jsou doplněny nové funkce tak, aby byly zajištěny dále uvedené možnosti. Předpokládá se znalost ovládání AutoCADu v oblasti 2D kreslení a 3D modelování ze strany čtenářů této dokumentace a uživatelů systému. Předpokládá se znalost pravidel projektování přípojnicových systémů řady BD2, LX, LD od firmy Siemens. K práci s programem je vhodné používat aktuální katalogy přípojnicových systémů řady BD2, LX, LD. Systém umožňuje: 1. Založit seznam tras přípojnicových rozvodů v rámci projektu. Pro každou trasu je nutno zvolit přípojnicový systém (řada BD2, LX, nebo LD) a jeho parametry (jmenovitý proud, počet vodičů, stupeň krytí,...). Každá trasa je jednoznačně identifikována svým názvem. Orientaci ve výkrese usnadňují vhodně zvolené barvy. 2. Vkládání prvků přípojnicových rozvodů (přímé díly, kolena, tvarové díly, připojení k transformátorům, odbočné skříňky,...) na aktuální trasu. Na trasu je možné vložit pouze prvky, jejichž parametry odpovídají zadaným parametrům trasy. Každý prvek je vkládán jako 3D objekt se skutečnými rozměry. Každý prvek obsahuje identifikační značky (označení strany PE, označení konce se svorníkovým blokem, hákem, nebo šroubem) určující jeho montážní polohu. Vedle standardních nástrojů AutoCADu je k dispozici sada nástrojů usnadňující manipulaci s prvkem v prostoru (rotace kolem souřadných os, posunutí v daném směru,...). 3. Připojit identifikační číslo, identifikující prvek v specifikaci prvků, případně další pomocné označení (např. doměrek - PASS, pevný bod - FP,...). 4. Definovat seznam příslušenství pro každou trasu (závěsné prvky, montážní přípravky,...). 5. Vytvořit specifikaci prvků na jednotlivých trasách. Lze vytvářet jak montážní specifikaci (seznam jednotlivých prvků tak, jak jdou po trase za sebou), tak sumarizační seznam (obsahující počet kusů) pro jednotlivé trasy nebo celý projekt. Sumarizační seznam lze využít pro objednávky. Specifikace jsou vytvářeny jednak jako textový soubor a jednak jako XLS soubor pro Microsoft Excel verze 7.0 a vyšší. Specifikace lze importovat do aplikace LxLdkalkulace sloužící pro zpracování cenových kalkulací. 6. K dispozici je řada pomocných funkcí usnadňujících 3D modelování a následné vytvoření 2D dokumentace. Poznámky: Prostorový (3D) model budovy, nosných konstrukcí a dalších souvisejících prvků v místech vedení trasy (např. ostatní rozvody, klimatizace a pod) je nutno vytvořit prostředky AutoCADu pro 3D modelování. Organizaci modelu usnadňuje vytvořený systém hladin. Pro AutoCAD 2007: je nutno mít zobrazenu příkazovou řádku (Ctrl+9); je doporučeno vypnout dynamické zadávaní souřadnic (klávesa F12); je doporučeno použít šablonu LXLD_TOOLS-2007.DWT, která je v adresáři /DWG (obsahuje doporučené nastavení stylů zobrazení). LxLd-tools, Referenční manuál 1

6 Hardwarové a softwarové nároky: Počítač PC, procesor Pentium III a vyšší, 128 MB RAM a více, grafika s rozlišením 1024x768, 17 monitor a větší, myš, výstupní zařízení pro tisk (plotr, optimálně barevný). Určující jsou potřeby dané verze AutoCADu. Min. 45 MB volného místa na pevném disku. Operační systém Windows 2000, WindowsXP. Určující jsou potřeby dané verze AutoCADu. AutoCAD verze 2000, 2000i, 2002, 2004, 2005, 2006, 2007 pro Windows, česká nebo anglická jazyková verze. Microsoft Excel verze 7.0 a vyšší. Poznámky: Program LxLd-tools není síťovým programem. Musí být vždy instalován na lokálním disku každého uživatele. Předpokládá se existence standardní instalace AutoCADu. Získání licence na příslušnou verzi AutoCADu a jeho instalace nejsou řešeny v souvislosti s tímto systémem. Licence k používání programového systému je poskytnuta na časově omezenou dobu. Licenci poskytuje výhradní držitel práv k programu Siemens s.r.o. 2 LxLd-tools, Referenční manuál

7 2. Instalace 2.1 Provedení instalace z CD-disku 1. Vložte instalační CD-disk do mechaniky (např. mechanika D:). 2. Spusťte z CD-disku program \LXLD-INST\LXLD-INST.EXE. Klikněte na tlačítko Start a vyberte položku Spustit. V následně otevřeném dialogovém panelu vepište do položky Otevřít text: D:\LXLD-INST\LXLD-INST.EXE (písmeno D je označení CD mechaniky). Klikněte na tlačítko OK. 3. V následně otevřeném dialogovém panelu si přečtěte licenční smlouvu. Pokud souhlasíte s licenčním ujednáním, klikněte na tlačítko Přijmout (nesouhlasíte-li, klikněte na tlačítko Odmítnout a instalace se ukončí). 4. V následně otevřeném dialogovém panelu klikněte na tlačítko Instalovat. 5. V případě, že se jednalo o novou instalaci, je nyní nutné zajistit automatické načtení souboru ACAD.LSP z kořenového adresáře nadstavby při každém spuštění AutoCADu (viz dále kap. 2.2 Konfigurace AutoCADu). V případě, že se jednalo o reinstalaci - povýšení starší verze, není nutné provádět žádná další nastavení. 2.2 Konfigurace AutoCADu 1. Zajistěte, aby při spuštění Vašeho AutoCADu se automaticky načetl soubor ACAD.LSP z kořenového adresáře nadstavby a současně nedocházelo ke konfliktům s již existujícími nadstavbami. a) Vytvořte kopii spouštěcí ikony AutoCADu. Např. v operačním systému Windows ukažte na ikonu AutoCADu na ploše, stiskněte klávesu Ctrl a držte ji stisknutou, součastně stiskněte levé tlačítko na myši a popotáhněte myší kousek mimo původní ikonu; uvolněte levé tlačítko myši a klávesu Ctrl; vytvoří se kopie spouštěcí ikony. b) Upravte popis kopie spouštěcí ikony AutoCADu na AutoCAD + LxLdtools. Klikněte 2x levým tlačítkem na popis ikony; v okénku proveďte editaci textu. c) Nastavte kořenový adresář nadstavby (obvykle c:\lxld-tools) jako výchozí při spouštění AutoCADu. Klikněte pravým tlačítkem na kopii spouštěcí ikony. V následně otevřeném dialogovém panelu nastavte záložku Zástupce jako aktuální a do položky Spustit v zapište cestu do kořenového adresáře nadstavby LxLd-tools (obvykle c:\lxld-tools, původní hodnotu vymažte). Poznámka: Pokud nejsou používány žádné jiné nadstavby, je možné na místo vytváření nové spouštěcí ikony použít po spuštění AutoCADu příkaz Možnosti k doplnění cesty na kořenový adresář nadstavby do seznamu cest v položce Cesta k podpůrným souborům (nachází se na záložce na záložce Soubory). Cestu je třeba zapsat jako první údaj před původní cesty a původní cesty nevymazat. V tom případě se pak při spouštění nadstavby postačí spustit AutoCAD tak jak bylo u zákazníka zvykem a pak aktivovat LxLd-tools (viz kap. 3). LxLd-tools, Referenční manuál 3

8 Poznámky k instalaci: Načítání souboru ACAD.LSP kořenového adresáře nadstavby je též možné provést ručně pomocí funkce Načíst aplikaci v menu Nástroje). Tuto funkci je pak nutné volat po každém spuštění AutoCADu před inicializací nadstavby LxLd-tools. Systému LxLd-tools není určen pro práci v síti. Systém musí být vždy instalován na lokálním pevném disku, nicméně může korektně pracovat se síťovou verzí AutoCADu. 2.3 Návrat k původnímu menu AutoCADu Programový systém LxLd-tools používá své vlastní roletové menu, které je tvořeno standardním menu příslušné verze AutoCADu a novou roletkou LxLd-tools obsahující nové funkce programu. V AutoCADu verze 200x se toto menu inicializuje i když není inicializována nadstavba LxLd-tools. Je to dáno standardní vlastností těchto verzí AutoCADu, které po spuštění vždy inicializují naposledy použité menu. Návrat k původnímu menu je možný následujícím postupem: 1. Před inicializací nadstavby LxLd-tools, kdy je ještě zobrazeno původní zákazníkovo menu, spusťte příkaz MENU. Za výzvu AutoCADu napište MENU a stiskněte Enter. Zapište si název souboru menu a adresář (složku), ve které se tento soubor nachází. Obvykle: pro AutoCAD 2000, 2002 c:\program Files\AutoCAD 2000\Support\acad.mnc pro AutoCAD 2004 pak v lokálním adresáři aktuálně přihlášeného uživatele c:\documents and Settings\...\Data aplikací\autodesk\ AutoCAD 2004\R16.0\csy\Support\acad.mnc 2. Proveďte inicializaci nadstavby LxLd-tools, pracujte s nadstavbou. Chcete-li se po ukončení práce opět zobrazit zpět původní menu, použijte opět příkaz MENU. V následně otevřeném dialogovém panelu vyberte soubor jehož jméno a adresář jste si poznamenali v předchozím kroku. Vyberte soubor s příponou MNC (MeNu Compiled), tím zajistíte zachování případných uživatelských úprav v původním menu. 3. V případě, že neznáte jméno souboru a adresář původního menu, vyhledejte všechny soubory s příponou *.MNC (prostředky operačního systému - program Průzkumník (Explorer), Windows Commander a pod.) a pomocí příkazu MENU je postupně zobrazte v AutoCADu. Poznámka: existují též elegantnější metody zajišťující zobrazování původního uživatelova menu, např. je možné nastavit dva rozdílné uživatelské profily, jeden pro práci s původním uživatelským menu a druhý pro práci s nadstavbou LxLd-tools (podrobněji viz dokumentace k AutoCADu). 4 LxLd-tools, Referenční manuál

9 3. Spuštění systému LxLd-tools 3.1 První spuštění Je-li nadstavba LxLd-tools úspěšně instalována na zákaznickém počítači v souladu s postupem uvedeným v kapitole 2.1, je možné přistoupit k prvnímu spuštění nadstavby spojenému se zadáním licenčních údajů. 1. Spusťte AutoCAD. Informujte se u Vašeho systémového inženýra ohledně spouštění AutoCADu na Vašem počítači. 2. Aktivujte nadstavbu LxLd-tools napsáním příkazu LXLD za základní výzvu AutoCADu Příkaz: a stiskněte Enter. Zobrazí se dialogový panel s požadavkem na zadání licenčních údajů (potřebné údaje poskytne dodavatel programu): Specifikace AutoCADu, pro který je tato instalace nadstavby určena. Identifikační údaje o zákazníkovi. V každé položce je nutné zadat alespoň jeden znak. Datum ukončení licence. Je nutné vyplnit velmi pečlivě podle údajů poskytnutých dodavatelem programu. Licenční číslo. Je nutné vyplnit velmi pečlivě podle údajů poskytnutých dodavatelem programu. Násilné přerušení zadávání, ukončení nadstavby včetně ukončení AutoCADu. 3. Vyplňte pečlivě všechny položky a ukončete dialogový panel kliknutím na OK. Systém kontroluje správnost zadaných údajů. Bylo-li vše zadáno korektně, dojde k inicializaci nadstavby. Byly-li chybně zadány údaje v položkách identifikujících zákazníka, zobrazí se chybová hláška: Je požadováno zadání nových údajů. LxLd-tools, Referenční manuál 5

10 Bylo-li chybně zadáno datum ukončení licence, nebo licenční číslo, zobrazí se hláška: Opakování zadání licenčních údajů (návrat k výše popsanému dialogovému panelu). Násilné přerušení zadávání, ukončení nadstavby včetně ukončení AutoCADu. Je možné opakovat zadání údajů, nebo ukončit program včetně ukončení AutoCADu. Pokud je po spuštění zobrazeno menu v jazyce, neodpovídajícímu jazykové verzi AutoCADu (české menu v anglickém AutoCADu), znamená to, že v konfiguraci nadstavby LxLd-tools je nesprávně nastavena jazyková verze AutoCADu (standardně se předpokládá česká jazyková verze AutoCADu). Pomocí funkce NASTLXLD, volba Systém proveďte změnu nastavení jazyková verze AutoCADu (podrobněji viz kap. 11.5). 3.2 Druhé a další spuštění Je-li nadstavba LxLd-tools úspěšně instalována na zákaznickém počítači v souladu s postupem uvedeným v kapitole 2.1, a jsou-li zadány licenční údaje dle kapitoly 3.1, je možné přistoupit k běžnému provozování nadstavby. A) Zahájení editace nového výkresu (návrh nového rozváděče) 1. Spusťte AutoCAD. Informujte se u Vašeho systémového inženýra ohledně spouštění AutoCADu na Vašem počítači. 2. Aktivujte nadstavbu LxLd-tools napsáním příkazu LXLD za základní výzvu AutoCADu Příkaz: a stiskněte Enter. Systém kontroluje platnost licence. V případě vyčerpání licence je vypsána hláška a program se ukončí (viz též poznámky na konci této kapitoly). 3. Po ukončení inicializace se v roletovém menu objeví nová roleta, označená LxLd-tools, ve které se nachází veškeré příkazy nadstavby. B) Editace již existujícího výkresu (pokračování v práci na dříve zahájeném projektu) 1. Spusťte AutoCAD. Informujte se u Vašeho systémového inženýra ohledně spouštění AutoCADu na Vašem počítači. 2. Otevřete již existující výkres (projekt přípojnicových systémů), který chcete dále editovat, pomocí příkazu Otevři, viz Referenční manuál AutoCADu. 3. Aktivujte nadstavbu LxLd-tools napsáním příkazu LXLD za základní výzvu AutoCADu Příkaz: a stiskněte Enter. Systém kontroluje platnost licence. V případě vyčerpání licence je vypsána hláška a program se ukončí (viz též poznámky na konci této kapitoly). Systém kontroluje, zda editovaný projekt byl vytvořen v kompatibilní verzi nadstavby LxLd-tools. Soubory z verze 1.0 nelze dále editovat ve verzi 2.0 a vyšší. Je-li detekována neshoda je vypsána hláška a program se ukončí. 4. Po ukončení inicializace se v roletovém menu objeví nová roleta, označená LxLd-tools, ve které se nachází veškeré příkazy nadstavby. 6 LxLd-tools, Referenční manuál

11 Poznámky: Hlášky v příkazovém řádku, informující o bezproblémovém průběhu inicializace: Pokud po zapsání příkazu LXLD za základní výzvu AutoCADu nedojde k aktivaci nadstavby, ale systém odpoví hláškou Neznámý příkaz (Unknown command), znamená to, že nadstavba nebyla úspěšně nainstalována, především nebyla korektně provedena konfigurace AutoCADu - kap. 2.2 (nenačetl se soubor ACAD.LSP z kořenového adresáře nadstavby). Pokud se po aktivaci nadstavby objeví hláška: Zadání nových licenčních údajů (viz kap. 3.1). znamená to, že došlo porušení souboru LXLD.INI. Je nutné znovu zadat licenční údaje stejně jako při prvním spuštění (viz kap. 3.1). Pokud se po aktivaci nadstavby objeví hláška: Ukončení nadstavby včetně ukončení AutoCADu. Zadání nových licenčních údajů (viz kap. 3.1). Ukončení nadstavby včetně ukončení AutoCADu. znamená to, že Vaše licence vypršela. Kontaktujete Vašeho dodavatele systému, který Vám dodá nové licenční číslo. Pak je nutné zadat nové licenční údaje stejně jako při prvním spuštění (viz kap. 3.1). LxLd-tools, Referenční manuál 7

12 Pokud se po aktivaci nadstavby objeví hláška: znamená to, že vaše instalace nadstavby LxLd-tools je určena pro jinou verzi AutoCADu, než na jakém byla aktuálně spuštěna. Pokud se po aktivaci nadstavby objeví hláška: znamená to, že otevíraný projekt byl vytvořen v nekompatibilní verzi systému LxLd-tools. Tento projekt nelze dále editovat. Pokud se po aktivaci nadstavby objeví hláška: znamená to, že v aktuálně otevřeném výkrese je již obsažen projekt vytvořený nekompatibilním programem (např. FGPROFIL, nebo D-plan). Do takového výkresu nelze zakreslovat přípojnicový systém. Otevřete jiný výkres a aktivujte znovu nadstavbu LxLd-tools. 8 LxLd-tools, Referenční manuál

13 4. Použití nadstavby LxLd-tools Projektování přípojnicových rozvodů od firmy Siemens pomocí nadstavby LxLd-tools spočívá ve vkládání prvků přípojnicových rozvodů z databáze do 3D modelu budovy a následném vytvoření specifikace z vložených prvků. Při tom je nutné dodržovat zásady pro projektování jednotlivých řad přípojnicových rozvodů, detailně popsaných v aktuálním katalogu pro každou řadu. Nadstavba pouze usnadňuje práci projektanta, nezbavuje ho odpovědnosti za správnost konečného řešení. Předpokládá se znalost ovládání AutoCADu v oblasti 2D kreslení a 3D modelování. Pro konečný výsledek je důležité dodržovat určitou strukturu projektu, spočívající v rozdělení jednotlivých částí projektu do hladin. Po aktivaci nadstavby LxLd-tools v novém výkrese jsou automaticky založeny následující hladiny: Název hladiny Barva Obsah LXLD_FRZ žlutá (2) Systémová hladina nadstavby LxLd-tools, její název nesmí být měněn a musí být vždy zmražena. LXLD_KONSTRUKCE_PODLAHA šedá (252) 3D model konstrukce budovy - podlahy LXLD_KONSTRUKCE_PUDORYS černá (250) 2D výkres konstrukce budovy - půdorys LXLD_KONSTRUKCE_SLOUPY šedá (252) 3D model konstrukce budovy - sloupy LXLD_KONSTRUKCE_STROP šedá (252) 3D model konstrukce budovy - strop LXLD_KONSTRUKCE_ZDI šedá (253) 3D model konstrukce budovy - zdi LXLD_KOTY modrá (8) kóty, obvykle viditelné v izomerii LXLD_RAME šedá (252) 2D dokumentace k projektu - rámeček LXLD_RAME_SIL šedá (252) 2D dokumentace k projektu - rámeček, silné čáry LXLD_RAME_TEN šedá (252) 2D dokumentace k projektu - rámeček, tenké čáry LXLD_RAZ šedá (252) 2D dokumentace k projektu - razítko výkresu LXLD_RAZ_POZNAMKA šedá (252) 2D dokumentace k projektu - poznámka nad razítkem, nebo jiné doplňkové texty k 2D dokumentaci ve výkresovém prostoru LXLD_RAZ_SIL šedá (252) 2D dokumentace k projektu - razítko výkresu, silné čáry LXLD_RAZ_TEN šedá (252) 2D dokumentace k projektu - razítko výkresu, tenké čáry LXLD_RAZ_TEXT šedá (252) 2D dokumentace k projektu - razítko výkresu, texty LXLD_ROZVADECE červená (10) 3D model, rozváděče, transformátory LXLD_ROZVADECE_POPIS modrá (5) 3D model, rozváděče, transformátory - identifikační popis LXLD_SIT bílá (255) 2D výkres konstrukce budovy - orientační síť LXLD_SIT_POPIS šedá (254) 2D výkres konstrukce budovy - orientační síť - popis LXLD_TROJNOZKA bílá (7) 3D model, trojnožka znázorňující souřadný systém LXLD_VYREZY bílá (7) 2D dokumentace k projektu - výřezy (pohledy na 3D model) LXLD_ZEM červená (1) Systémová hladina nadstavby LxLd-tools, objekty označující stranu PE prvků přípojnic. Ve většině projektů je nutno doplnit další hladiny, zachovávající naznačený systém (např. rozdělení půdorysu, podlah, zdí a sloupů do několika hladin podle pater, samostatné hladiny pro kóty zobrazené v půdorysu, bokorysu, izometrickém pohledu,...). Pokud zůstanou zachovány nastavené standardní barvy lze pro tisk použít dodané soubory LxLd-BW.CTB (pro černobílý tisk) a LxLd-Color.CTB (pro barevný tisk) obsahující nastavení tlouštěk čar. Nastavení barev pro jeden projekt lze změnit pomocí prostředků AutoCADu (funkce Hladina), nebo pomocí funkce NASTLXLD, volba Barvy (viz kap. 11.2). Prvním krokem při zpracování projektu přípojnicových rozvodů (po vytvoření 3D modelu budovy, nosných konstrukcí a dalších souvisejících prvků v místech vedení trasy) je vytvoření seznamu tras funkcí TRASY (viz kap. 5.1). Pro každou trasu jsou vytvořeny dvě hladiny, jméno první je tvořeno názvem trasy (pro prvky přípojnicového rozvodu), jméno druhé je tvořeno názvem trasy a příponou _POPIS (pro čísla identifikující prvky a další popisy). Např.: pro trasu s názvem WL1 jsou LxLd-tools, Referenční manuál 9

14 vytvořeny hladiny WL1 (pro prvky přípojnicového rozvodu) a WL1_POPIS (pro čísla identifikující prvky a další popisy). Jednu z definovaných tras lze nastavit jako aktuální. Prvky, vkládané funkcí PR (viz kap. 6.1), jsou vkládané na tuto aktuální trasu. Nastavení trasy jako aktuální znamená nastavení hladiny s názvem trasy jako aktuální. K tomu lze využít jak funkce AutoCADu (funkce Hladina, nastavení aktuální hladiny podle objektu,...), tak funkci nadstavby AKT (viz kap. 5.4). Obecný postup při projektování: 1. Spustit AutoCAD, aktivovat nadstavbu LxLd-tools (viz kap. 3.1, 3.2). Zobrazí se základní obrazovka AutoCADu s doporučeným nastavením ovládacích prvků: 2. Zakreslit orientační síť a její popis do hladin LXLD_SIT a LXLD_SIT_POPIS (s využitím prostředků AutoCADu (Úsečka, Přímka); pro popis lze s výhodou požít blok číslo vkládaný funkcí CISLO (viz kap )). Kreslí se pouze úsek ve kterém se budou nacházet přípojnicové rozvody. 10 LxLd-tools, Referenční manuál

15 3. Vložit půdorysný výkres budovy do hladiny LXLD_KONSTRUKCE_PUDORYS; obvykle lze využít výkres dodaný od projektantů stavby (pozor, přenášet pouze úsek ve kterém se budou nacházet přípojnicové rozvody, přenášet pouze objekty tvořící zdi, dveře, prostupy a další údaje významné pro projekt přípojnicových rozvodů; nutno změnit hladinu všech přenášených objektů a často též barvu na DleHlad - aby byla přebírána barva hladiny ve které je objekt uložen). S výhodou lze použít prostředků AutoCADu jako je AutoCAD- DesignCenter a funkce Vlastnosti. 4. Vytvořit 3D model podlahy, stropu, zdí, případně sloupů v hladinách _PODLAHA, _STROP, _ZDI, _SLOUPY; vytvářejí se pouze objekty v oblasti vedení přípojnic. Je vhodné doplnit též další související prvky jako jsou závěsné konstrukce, další rozvody se kterými může vzniknout kolize (klimatizace a pod.); pro tyto prvky je vhodné vytvořit samostatné hladiny. Je nutno mít na paměti následné zobrazení modelu na výkrese. Proto je vhodné rozdělit např. zdi do více hladin tak aby nezakrývaly přípojnice v izometrickém pohledu. Je nutno použít prostředků AutoCADu pro 3D modelování jako jsou funkce pro vytváření těles Kvádr, Válec,... funkce pro vytváření těles z 2D výkresu Vysunutí, Rotace a funkce pro editaci těles Odříznout, Sjednocení, Rozdíl, Průnik, editace ploch a pod. Důležité je dodržet přesné rozměry a umístnění objektů v prostoru budovy. 5. Vytvořit 3D model rozváděčů, případně transformátorů v hladině LXLD_ROZVADECE a doplnit identifikační popis v hladině LXLD_ROZVADECE_POPIS. Důležité je dodržet přesné rozměry a umístnění objektů v prostoru budovy, u rozváděčů zakreslit střed připojovacího dílu a u transformátorů přesnou polohu připojovacích praporců. LxLd-tools, Referenční manuál 11

16 6. Vytvořit seznam tras v projektu funkcí TRASY (viz kap. 5.1). Pro každou trasu je nutno zvolit přípojnicový systém (řada BD2, LX, nebo LD) a jeho parametry (jmenovitý proud, počet vodičů, stupeň krytí,...). Každá trasa je jednoznačně identifikována svým názvem. Orientaci ve výkrese usnadňují vhodně zvolené barvy. Při vytváření projektu je vhodné používat náhradní barvy (k dispozici celá barevná paleta, různé barvy pro popis a prvku přípojnicového rozvodu) - aktivují se funkcí BARN (viz kap. 5.3) - pro tisk pak základní barvy (tři základní barvy, obvykle stejné barvy pro popis i pro přípojnice) - aktivují se funkcí BARZ (viz kap. 5.2). 7. Postupně nastavovat jednotlivé trasy jako aktuální (funkce AKT - viz kap. 5.4) a vkládat prvky přípojnicových rozvodů (přímé díly, kolena, tvarové díly, připojení k transformátorům, odbočné skříňky,...) na aktuální trasu (funkce PR - viz kap. 6.1). Každý prvek obsahuje identifikační značky (označení strany PE, označení konce se svorníkovým blokem, hákem, nebo šroubem) určující jeho montážní polohu. Je nutno dbát na správnou orientaci jednotlivých prvků a zamezit kolizím s okolními konstrukcemi. Vedle standardních nástrojů AutoCADu je k dispozici sada nástrojů usnadňující manipulaci s prvkem v prostoru (rotace kolem souřadných os - funkce RX, RY, RZ viz kap , posunutí v daném směru - funkce POSS viz kap. 7.4). 8. Připojit identifikační číslo, identifikující prvek v specifikaci prvků (funkce CISLO - viz kap , číslování prvků v řadě za sebou funkce CIS viz kap ), případně další pomocné označení (doměrek - funkce PASS viz kap , pevný bod - funkce FP viz kap ,...). 9. Definovat seznam příslušenství pro každou trasu (závěsné prvky, montážní přípravky,...) - funkce PRISL (viz kap. 6.5). 10. Vytvořit specifikaci prvků na jednotlivých trasách. Lze vytvářet jak montážní specifikaci (seznam jednotlivých prvků tak, jak jdou po trase za sebou) - funkce SPEC (viz kap. 9.1), tak sumarizační seznam (obsahující počet kusů a cenu) pro jednotlivé trasy nebo celý projekt - funkce SUMA (viz kap. 9.2), SUMAO (viz kap. 9.3). Sumarizační seznam lze využít pro objednávky. Specifikace jsou vytvářeny jednak jako textový soubor a jednak jako XLS soubor pro Microsoft Excel verze 7.0 a vyšší. 12 LxLd-tools, Referenční manuál

17 11. Doplnit kóty. Pro kótování se používají prostředky AutoCADu. Kóty viditelné v náryse, půdoryse, nebo bokoryse musí být v samostatných hladinách. Pro usnadnění kótování je připraven kótovací styl LXLD_CSN, obsahující všechna potřebná nastavení včetně nastavení měřítka kót pro tisk 1: Vytvořit 2D dokumentaci. Ve výkresovém prostoru jsou rozmístněny výřezy (v hladině LXLD_VYREZY) s různými pohledy na 3D model ve vhodném měřítku (nárys, půdorys, bokorys, izomerie, řezy). V každém výřezu jsou vhodně nastaveny hladiny tak, aby byly zobrazeny potřebné části. Rámeček a razítko lze doplnit pomocí funkcí RAME (viz kap. 10.3) a RAZ (viz kap. 10.4). Informace do razítka lze přednastavit funkcí PROJEKT (viz kap. 10.2). Pro tisk lze využít dodané soubory LxLd-BW.CTB (pro černobílý tisk) a LxLd-Color.CTB (pro barevný tisk) obsahující nastavení tlouštěk čar - soubory je nutno překopírovat do adresáře...\plot Styles (viz kap. 10.1). LxLd-tools, Referenční manuál 13

18 5. Seznam tras v projektu Prvním krokem při zpracování projektu přípojnicových rozvodů (po vytvoření 3D modelu budovy, nosných konstrukcí a dalších souvisejících prvků v místech vedení trasy) je vytvoření seznamu tras. Pro každou trasu je nutno zvolit přípojnicový systém (řada BD2, LX, nebo LD) a jeho parametry (jmenovitý proud, počet vodičů,...). Každá trasa je jednoznačně identifikována svým názvem. Orientaci ve výkrese usnadňují vhodně zvolené barvy. Parametry trasy lze později editovat. Barvu a název lze změnit kdykoliv, technické parametry jen pokud nebyl na trasu vložen žádný prvek. Pro každou trasu jsou vytvořeny dvě hladiny, jméno první je tvořeno názvem trasy (pro prvky přípojnicového rozvodu), jméno druhé je tvořeno názvem trasy a příponou _POPIS (pro čísla identifikující prvky a další popisy). Jednu z definovaných tras lze nastavit jako aktuální. Prvky, vkládané funkcí PR (viz kap. 6.1), jsou vkládané na tuto aktuální trasu. Nastavení trasy jako aktuální znamená nastavení hladiny s názvem trasy jako aktuální. 5.1 Práce se seznamem tras v projektu 1. Z roletového menu LxLd-tools vyberte položku Nastavení tras nebo spusťte příkaz TRASY napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Otevře se dialogový panel se seznamem tras v projektu: Název aktuální trasy. Všechny prvky přípojnicového rozvodu, vkládané funkcí PR (viz kap. 6.1), budou vkládány na tuto trasu. Lze vložit pouze prvky odpovídajících parametrů (přípojnicový systém, jmenovitý proud, počet vodičů,...). Čísla standardních barev (přípojnicový systém, popis). Standardní barvy se používají pro tisk. Čísla náhradních barev (přípojnicový systém, popis). Náhradní barvy se používají pro práci s projektem. Základ typového označení pro použitý přípojnicový systém. Seznam tras v projektu. Vybraná trasa pro další editaci (změna parametrů, vyjmutí, nastavení jako aktuální). Ukončení práce se seznamem tras v projektu. Vložení nové trasy do projektu. Změna parametrů vybrané trasy. Vyjmutí vybrané trasy z projektu. Nastavení vybrané trasy jako aktuální (též 2x kliknout na vybranou trasu). 14 LxLd-tools, Referenční manuál

19 5.1.1 Přidat novou trasu do seznamu 1. Z roletového menu LxLd-tools vyberte položku Nastavení tras nebo spusťte příkaz TRASY napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Otevře se dialogový panel se seznamem tras v projektu. 2. Klikněte na tlačítko Přidat. 3. V následně otevřeném dialogovém panelu nastavte jméno trasy, barvy a definujte přípojnicový systém a jeho parametry pro novou trasu. Název trasy identifikuje trasu v rámci projektu (název trasy musí být v projektu jedinečný). Základní barvy pro přípojnicový systém a pro popis. Možno vybírat jednu ze tří barev v seznamu. Náhradní barvy pro přípojnicový systém a pro popis. Možno použít celou barevnou paletu. Zapište číslo barvy, nebo po kliknutí na tlačítko vyberte barvu z barevné palety. Definice přípojnicového systému. Neznáte-li příslušné kódy, klikněte na tlačítko Definovat a určete přípojnicový systém výběrem parametrů v dialogovém panelu. Název trasy identifikuje trasu v rámci projektu (název trasy musí být jedinečný). Základní barvy pro přípojnicový systém a pro popis. Používají se pro tisk. Možno vybírat jednu ze tří barev v seznamu. Vedle sebe ležící trasy by měly mít různé barvy. Doporučuje se volit stejnou barvu pro přípojnice i pro popis. Ve výkrese se základní barvy nastaví pomocí funkce BARZ (viz kap. 5.2). Náhradní barvy pro přípojnicový systém a pro popis. Používají se při zpracování projektu. Možno použít celou barevnou paletu. Zapište číslo barvy do příslušného pole, nebo po kliknutí na tlačítko Barvy... vyberte barvu z barevné palety. Doporučuje se volit různou barvu pro přípojnice a pro popis. Ve výkrese se náhradní barvy nastaví pomocí funkce BARN (viz kap. 5.3). Přípojnicový systém - zapište kódy do jednotlivých polí. Neznáte-li příslušné kódy, klikněte na tlačítko Definovat... a určete přípojnicový systém výběrem jeho jednotlivých parametrů v dialogovém panelu. Přípojnicové systémy řady BD2, LX, LD se liší svojí konstrukcí a rozsahem jmenovitých proudů. Při volbě vhodného systému pro danou aplikaci je třeba vzít v úvahu řadu parametrů: jmenovitý proud, počet a uspořádání vodičů, stupeň krytí, materiál vodičů a cena. Konzultujte prosím volbu přípojnicového systému s technickou kanceláří firmy Siemens. LxLd-tools, Referenční manuál 15

20 Přípojnicový systém řady BD2 Přípojnicový systém řady LX Přípojnicový systém řady LD Nastavte jednotlivé parametry výběrem ze seznamu. Uzavřete dialogový panel kliknutím na tlačítko OK. Vrátíte se k dialogovému panelu s definicí nové trasy. Kódy, odpovídající nastaveným parametrům, se doplní automaticky. 4. Uzavřete dialogový panel kliknutím na tlačítko OK. Nová trasa se doplní do seznamu. Pro každou trasu jsou vytvořeny dvě hladiny, jméno první je tvořeno názvem trasy (pro prvky přípojnicového rozvodu), jméno druhé je tvořeno názvem trasy a příponou _POPIS (pro čísla identifikující prvky a další popisy). 5. Ukončete práci se seznamem tras kliknutím na tlačítko Konec Změnit parametry vybrané trasy 1. Z roletového menu LxLd-tools vyberte položku Nastavení tras nebo spusťte příkaz TRASY napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Otevře se dialogový panel se seznamem tras v projektu. 2. Vyberte trasu, pro změnu parametrů, kliknutím na název trasy v seznamu tras. 3. Klikněte na tlačítko Opravit. Otevře se stejný dialogový panel jako při definici nové trasy (viz kap ). Proveďte editaci parametrů. Název a barvy lze změnit vždy. Přípojnicový systém a jeho parametry lze měnit pouze tehdy, pokud na trase nebyl vložen žádný prvek. V takovém případě je lépe trasy vyjmout (viz kap ) a vložit znovu s novými parametry (viz kap ). 4. Uzavřete dialogový panel kliknutím na tlačítko OK. Parametry trasy se změní. 5. Ukončete práci se seznamem tras kliknutím na tlačítko Konec. 16 LxLd-tools, Referenční manuál

21 5.1.3 Vyjmout vybranou trasu ze seznamu 1. Z roletového menu LxLd-tools vyberte položku Nastavení tras nebo spusťte příkaz TRASY napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Otevře se dialogový panel se seznamem tras v projektu. 2. Vyberte trasu, kterou požadujete vyjmout, kliknutím na název trasy v seznamu tras. Poznámka: Vyjímaná trasa nesmí být nastavena jako aktuální. Pokud je vyjímaná trasa aktuální, nastavte nejdříve jako aktuální jinou trasu (viz kap ). V případě, že je v seznamu pouze jedna trasa, je nastavena jako aktuální a má být vyjmuta, musíte funkci ukončit (kliknutím na tlačítko Konec) a pomocí funkce AutoCADu Hladina nastavit jako aktuální hladinu 0 a pak volat znovu tuto funkci. 3. Klikněte na tlačítko Vyjmout. Zobrazí se dialogový panel s dotazem: Kliknete-li na tlačítko Ano, pak trasa bude vyjmuta ze seznamu. Pokud již byly na trasu vloženy nějaké prvky, budou též vyjmuty. Kliknete-li na tlačítko Ne, nic se nestane. 4. Ukončete práci se seznamem tras kliknutím na tlačítko Konec Nastavit vybranou trasu jako aktuální 1. Z roletového menu LxLd-tools vyberte položku Nastavení tras nebo spusťte příkaz TRASY napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. Otevře se dialogový panel se seznamem tras v projektu. 2. Vyberte trasu, kterou požadujete jako aktuální, kliknutím na název trasy v seznamu tras. 3. Klikněte na tlačítko Aktuální (nebo 2x klikněte na název trasy v seznamu tras). Vybraná trasa se nastaví jako aktuální. To znamená že všechny prvky přípojnicového rozvodu, vkládané funkcí PR (viz kap. 6.1), budou vkládány na tuto trasu. Vkládané prvky budou mít parametry odpovídající parametrům trasy (přípojnicový systém, jmenovitý proud, počet vodičů,...). 4. Ukončete práci se seznamem tras kliknutím na tlačítko Konec. Poznámka: alternativně lze aktuální trasu nastavit tak, že s pomocí funkce AutoCADu Hladina se nastaví jako aktuální hladina odpovídající vybrané trase. Lze využít též funkci AKT (viz kap. 5.4). Funkce AutoCADu Hladina. Funkce AutoCADu Nastavení aktuální hladiny podle objektu. Aktuální hladina Trafo-T01 odpovídající trase Trafo-T01 ; aktuální hladinu lze nastavit jednoduše výběrem ze seznamu hladin. LxLd-tools, Referenční manuál 17

22 5.2 Barvy tras základní Pro každou trasu jsou definovány barvy základní a náhradní (viz kap ). Pro tisk se používají barvy základní pro práci s projektem barvy náhradní (umožňující lepší barvné odlišení jednotlivých tras a rozlišení prvků přípojnicových systémů a popisu). Nastavení základních barev: 1. Z roletového menu LxLd-tools vyberte položku Barvy tras základní nebo spusťte příkaz BARZ napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. 5.3 Barvy tras náhradní Pro každou trasu jsou definovány barvy základní a náhradní (viz kap ). Pro tisk se používají barvy základní pro práci s projektem barvy náhradní (umožňující lepší barvné odlišení jednotlivých tras a rozlišení prvků přípojnicových systémů a popisu). Nastavení náhradních barev: 1. Z roletového menu LxLd-tools vyberte položku Barvy tras náhradní nebo spusťte příkaz BARN napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. 5.4 Nastavení aktuální trasy Jedna z tras definovaných v projektu může být nastavena jako aktuální. To znamená že všechny prvky přípojnicového rozvodu, vkládané funkcí PR (viz kap. 6.1), budou vkládány na tuto trasu. Vkládané prvky budou mít parametry odpovídající parametrům trasy (přípojnicový systém, jmenovitý proud, počet vodičů,...). Nastavení aktuální trasy odpovídá nastavení hladiny odpovídající zvolené trase jako aktuální. 1. Z roletového menu LxLd-tools vyberte položku Nastavení aktuální trasy nebo spusťte příkaz AKT napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. 2. V následně otevřeném dialogovém panelu vyberte jednu z tras, definovaných v projektu, kterou chcete nastavit jako aktuální. 3. Uzavřete dialogový panel kliknutím na tlačítko OK (nebo 2x klikněte na název vybrané trasy). Poznámka: alternativně lze aktuální trasu nastavit tak, že s pomocí funkce AutoCADu Hladina se nastaví jako aktuální hladina odpovídající vybrané trase. Lze využít též funkci TRASY (viz kap ). 18 LxLd-tools, Referenční manuál

23 6. Prvky přípojnicového rozvodu 6.1 Vkládání prvků přípojnicového rozvodu Je-li vytvořen seznam tras přípojnicových rozvodů v projektu (viz kap. 5.1) lze přistoupit k vládání Vkládání prvků přípojnicových rozvodů (přímé díly, kolena, tvarové díly, připojení k transformátorům, odbočné skříňky,...) na aktuální trasu (nastavení aktuální trasy viz kap 5.1.4, 5.4). Je zde jediná funkce PR pro vkládání prvků přípojnicových rozvodů nezávisle na jejich parametrech. Parametry vkládaného prvku jsou odvozeny z parametrů aktuální trasy. 1. Z roletového menu LxLd-tools vyberte položku Prvky přípojnicového rozvodu nebo spusťte příkaz PR napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. 2. V následně otevřeném dialogovém panelu vyberte tvarový díl ke vložení: Náčrt vybraného prvku k vložení, Název aktuální trasy. definuje geometrický význam jednotlivých parametrů. Přípojnicový systém aktuální trasy. Po kliknutí se obrázek zvětší. Vypnutí kontroly zadávaných hodnot parametrů - definice nestandardních dílů (jen pro experty). Parametr, který je možné nastavit v uvedených mezích. Mezní hodnoty pro parametr. Kódové označení dílu dle katalogu. Parametr, který nelze nastavovat Vložení vybraného prvku do projektu na aktuální trasu (nebo též 2x kliknout na vybraný prvek). Vybraný prvek pro vložení do projektu na aktuální trasu. Geometrické parametry lze modifikovat v položkách vpravo. Seznam dílů k vložení. Seznam je závislý na přípojnicovém systému aktuální trasy a jeho parametrech; zobrazeny pouze díly, jejichž parametry odpovídají aktuální trase. LxLd-tools, Referenční manuál 19

24 Vyberte tvarový prvek na základě kódového označení dílu, nebo jeho popisu. Obrázek vpravo nahoře znázorňuje prvek v katalogové poloze. Kóty určují význam geometrických parametrů. Hodnoty modifikovatelných parametrů lze zadat v položkách pod obrázkem (pod každým parametrem je uveden přípustný rozsah hodnot). Přepínač Nekontrolovat meze umožňuje vypnutí kontroly zadávaných hodnot parametrů a tím definici nestandardních dílů (typové označení obsahuje označení -NonSt). Tato možnost je určena pouze pro experty. Vyrobitelnost nestandardního dílu je nutno konzultovat s technickou kanceláří Siemens. 3. Klikněte na tlačítko Vložit (nebo 2x klikněte na vybraný prvek). Vybraný prvek bude parametricky vykreslen (3D model prvku se skutečnými rozměry). Poznámka: Při výběru některých specifických dílů (např. odbočné skříňky, dilatační pásky a pod.) následuje dialogový panel s požadavkem na upřesnění dalších parametrů těchto dílů (podrobněji viz dále kap ). 4. Nyní nesete prvek na myši za vkládací bod. Klikněte bod určující výchozí polohu prvku (doporučuje se vybrat bod na objektu v blízkosti požadovaného umístnění). 5. Upravte polohu prvku v 3D modelu budovy. K manipulaci s prvkem lze použít jak funkce AutoCADu (Posun, Otoč, Otoč3D) tak specielní funkce nadstavby pro rotaci kolem souřadných os RX, RY, RZ (viz kap ) a posunutí v daném směru POSS (viz kap. 7.4). Pro posouzení korektnosti montážní polohy je nutno nastavit vhodné zobrazení (funkce AutoCADu Zoom a 3Dorbit) a vhodný režim stínování (doporučeno Ploché stínování, zapnuté hrany, nebo Skryté hrany - funkce AutoCADu Stín a Skryj). Díly musí na sebe navazovat prostřednictvím svorníkového bloku (strana označená kolečkem - strana bez kolečka) a musí souhlasit strana PE (vyznačená červenou čarou). Polohu vkládaného objektu vůči již existujícím objektům lze zaměřit pomocí funkce AutoCADu Vzd. 6. Každý prvek v sobě automaticky obsahuje popis, typové označení a objednací číslo. Tyto hodnoty lze zobrazit, případně editovat pomocí funkce TYPOZ (viz kap. 6.3). Vyhledávání objednacího čísla může být na pomalejších počítačích zdlouhavé; lze ho vypnout pomocí funkce NASTLXLD, volba Rozpiska (viz kap. 11.3). Prvky je možné libovolně kopírovat funkcemi AutoCADu Kopie, Pole v rámci jejich trasy, ale nesmí být měněna jejich hladina. Prvky řady BD2 Červené čáry (na papíře silné) naznačují stranu PE. Červené kolečko naznačuje konec se svorníkovým blokem. Rozměry dílů jsou měřeny od osy spoje (svorníkového bloku) po osu. 3D modely dílů jsou vykresleny od osy svorníkového bloku po osu. Svorníkový blok není prokreslen. Naznačení odbočného místa pro připojení odbočné skříňky. 20 LxLd-tools, Referenční manuál

25 Prvky řady LX Červené čáry (na papíře silné) naznačují stranu PE. Kolečko naznačuje konec se svorníkovým blokem. Naznačení odbočného místa pro připojení odbočné skříňky. Rozměry dílů jsou měřeny od osy spoje (svorníkového bloku) po osu. 3D modely dílů jsou vykresleny od osy svorníkového bloku po osu. Svorníkový blok není prokreslen. Prvky řady LD Červené čáry (na papíře silné) naznačují stranu PE. Červené kolečko naznačuje konec se šroubem. Háček naznačuje konec s hákem. Prvky musí navazovat šroub-hák. Naznačení odbočného místa pro připojení odbočné skříňky. Rozměry dílů jsou měřeny od plechu po plech. 6.2 Vkládání specielních prvků Některé specielní prvky jsou definovány větším počtem parametrů. Proto při jejich vkládání pomocí funkcí PR (viz kap. 6.1) následují samostatné dialogové panely s požadavkem na jejich upřesnění Vkládání odbočných skříněk pro řadu BD2 a LX 1. Předpokládáme, že trasa na kterou má být odbočná skříňka připojena, je nastavena jako aktuální (viz kap. 5.4) a pro tuto trasu byl vybrán přípojnicový systém řady BD2 nebo LX. 2. Z roletového menu LxLd-tools vyberte položku Prvky přípojnicového rozvodu nebo spusťte příkaz PR napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. 3. Vyberte tvarový díl ke vložení, v tomto případě odbočnou skříňku. Vyberte typovou velikost skříňky podle maximálního odebíraného proudu. Klikněte na tlačítko Vložit. 4. V následně otevřeném dialogovém panelu vyberete konkrétní typ skříňky (skříňka s jističem, pojistkovým odpínačem,...). Zobrazeny jsou pouze typy skříněk odpovídající zvolené typové velikosti. Klikněte na tlačítko OK. 5. Nyní nesete skříňku na myši za vkládací bod v ose připojovacího konektoru. Klikněte bod určující výchozí polohu prvku (doporučuje se vybrat bod na objektu v blízkosti požadovaného umístnění). LxLd-tools, Referenční manuál 21

26 6. Upravte polohu a natočení skříňky: musí souhlasit strana PE, vyznačená červenou čarou; vkládací bod musí být zachycen v ose přípojného místa. Červené čáry (na papíře silné) naznačují stranu PE. Vkládací bod bloku odbočné skříňky zachytit v ose odbočného místa Vkládání odbočných skříněk pro řadu LD 1. Předpokládáme, že trasa na kterou má být odbočná skříňka připojena, je nastavena jako aktuální (viz kap. 5.4) a pro tuto trasu byl vybrán přípojnicový systém řady LD. 2. Z roletového menu LxLd-tools vyberte položku Prvky přípojnicového rozvodu nebo spusťte příkaz PR napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. 3. Vyberte tvarový díl ke vložení, zde odbočnou skříňku. Klikněte na tlačítko Vložit. 4. V následně otevřeném dialogovém panelu upřesněte všechny parametry odbočné skříňky (výběrem ze seznamu nabízených možností). Klikněte na tlačítko OK. 5. Nyní nesete skříňku na myši za vkládací bod v ose připojovacího konektoru. Klikněte bod určující výchozí polohu prvku (doporučuje se vybrat bod na objektu v blízkosti požadovaného umístnění). 6. Upravte polohu a natočení skříňky: musí souhlasit strana PE, vyznačená červenou čarou; vkládací bod musí být zachycen v ose přípojného místa. Rozměrový náčrt skříňky. po kliknutí se obrázek zvětší. Typové označení skříňky je průběžně vytvářeno podle zvolených parametrů. Osa přípojného místa. 22 LxLd-tools, Referenční manuál

27 6.2.3 Dilatační pásky pro připojení k transformátorům Dilatační pásky slouží k propojení praporců transformátoru a připojovacích dílů přípojnicových systémů. Umožňují tepelnou dilataci a zabraňují přenosu vibrací na přípojnice. Firma Siemens tyto díly nedodává (obvykle se používají výrobky firmy KUNZ), nicméně specielní funkce programu umožňuje vytvoření jejich 3D modelu, vložení do projektu a ověření správného nastavení geometrických parametrů. 1. Předpokládáme, že trasa na kterou má být pásek vložen, je nastavena jako aktuální (viz kap. 5.4) a pro tuto trasu byl vybrán přípojnicový systém řady LX, nebo LD. 2. Z roletového menu LxLd-tools vyberte položku Prvky přípojnicového rozvodu nebo spusťte příkaz PR napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. 3. Vyberte tvarový díl ke vložení, v tomto případě dilatační pásek. Klikněte na tlačítko Vložit. 4. V následně otevřeném dialogovém panelu upřesněte všechny geometrické parametry dilatačního pásku. Klikněte na tlačítko OK. Rozměrový náčrtek definuje geometrické parametry pásku. Po kliknutí se obrázek zvětší. Vypínač kreslení otvorů pro šrouby (je vhodné vypnout v případě, že otvory budou vrtány až při montáži). 5. Nyní nesete pásek na myši za vkládací bod. Klikněte bod určující výchozí polohu prvku (doporučuje se vybrat bod na objektu v blízkosti požadovaného umístnění). 6. Upravte polohu a natočení pásku (sesouhlaste otvory v pásku s otvory v praporci připojovacího dílu). LxLd-tools, Referenční manuál 23

28 6.2.4 Požární přepážky Požární přepážky je nutno montovat při průchodu přípojnic požární stěnou s definovanou požární odolností. Definice požární přepážky závisí na přípojnicovém systému: V případě přípojnic BD2 nejsou ve skutečnosti požární přepážky na přípojnici vidět, nejsou to samostatné díly, nýbrž doplňky k tvarovému dílu. Pomocí funkce PR (viz kap. 6.1) se vkládá symbolický díl, naznačující polohu přepážky; je nutné ho umístnit přesně, protože z jeho polohy bude odvozeno typové označení. Typové označení se připojí k dílu, na kterém je přepážka montována, až při vytváření specifikace funkcí SPEC (viz kap. 9.1). Prvek symbolizující přepážku nemá samostatné číslo. V případě přípojnic LX představují požární přepážky samostatný díl vkládaný funkcí PR (viz kap. 6.1) a označený číslem. Ve specifikaci představuje samostatnou položku. Přesnou polohu není nutno specifikovat, určí se až při montáži. V případě přípojnic LD jsou požární přepážky na přípojnici vidět, ale nejsou to samostatné díly, nýbrž doplňky k tvarovému dílu. Pomocí funkce PR (viz kap. 6.1) se vkládá díl, naznačující polohu přepážky; je nutné ho umístnit přesně, protože z jeho polohy bude odvozeno typové označení. Typové označení se připojí k dílu, na kterém je přepážka montována, až při vytváření specifikace funkcí SPEC (viz kap. 9.1). Díl představující přepážku nemá samostatné číslo. BD2 Požární přepážka není samostatný díl (součást kolena číslo 36). LX LD Požární přepážka není samostatný díl (součást kolena číslo 57). Požární přepážka je samostatný díl s vlastním číslem Pohyblivá změna směru (flexibilní díl) pro řadu BD2 Pohyblivá změna směru (flexibilní díl) pro přípojnice řady BD2 je specielní díl složený z pevných úseků a flexibilní části, kterou lze různě tvarovat. K jeho vytvoření slouží jednak funkce PR (k vložení pevných částí, viz kap. 6.1) a jednak samostatná funkce FD usnadňující zakreslení flexibilní části. Příklad aplikace flexibilního dílu: Pevná část flexibilního dílu bez svorníkového bloku. Flexibilní část vytvořená pomocí funkce FD a prostředků AutoCADu. Pevná část flexibilního dílu se svorníkovým blokem obsahuje údaje o prvku jako popis, typové označení, objednací číslo. Musí mít přiřazeno číslo identifikující prvek ve specifikaci. Tato část bude vybírána, jako jediná část flexibilního dílu, při vytváření specifikace funkcí SPEC (viz kap. 9.1). 24 LxLd-tools, Referenční manuál

29 1. Předpokládáme, že trasa na kterou má být flexibilní díl vložen, je nastavena jako aktuální (viz kap. 5.4) a pro tuto trasu byl vybrán přípojnicový systém řady BD2. 2. Pomocí funkce PR (viz kap. 6.1) vložte pevnou část flexibilního dílu se svorníkovým blokem a umístněte ji do montážní polohy. Tato část bude následně označena identifikačním číslem (viz kap a bude vybírána, jako jediná část flexibilního dílu, při vytváření specifikace funkcí SPEC (viz kap. 9.1). 3. Pomocí funkce PR (viz kap. 6.1) vložte pevnou část flexibilního dílu bez svorníkového bloku a umístněte ji do montážní polohy. 4. Nyní musíme zakreslit středové vlákno (osu) flexibilní části. Tato osa je složena z oblouků a úseček, jejichž celková délka nesmí přesáhnout délku flexibilní části. 5. Z roletového menu LxLd-tools vyberte položku Flexibilní díl pro řadu BD2 nebo spusťte příkaz FD napsáním z klávesnice za základní výzvu AutoCADu. 6. V dialogovém panelu určete, kterou část budeme kreslit: Rozměrový náčrt rekapitulující hlavní geometrické parametry vkládaného dílu. Věnujte pozornost především celkové délce flexibilní části. Po kliknutí se obrázek zvětší. Nejdříve zakreslíme čtvrtkruh u pevné části bez svorníkového bloku. Zvolte Čtvrtkruh a uzavřete dialogový panel kliknutím na OK. Vyberte pevnou část bez svorníkového bloku. Souřadný systém se nastaví tak, aby rovina XY byla v ose dílu a vloží se čtvrtkruh s doporučeným minimálním rádiusem. Upravte natočení čtvrtkruhu dle potřeby (funkce RX, RY, RZ, viz kap ) 7. Znovu použijte funkci FD a vložte čtvrtkruh u pevné části s svorníkovým blokem. Upravte si vhodně pohled pomocí funkce AutoCADu 3Dorbit. 8. Dokreslete zbývající úseky středového vlákna s využitím funkcí AutoCADu (Kružnice, Úsečka,...). 9. Pomocí funkce FD a změřte délku vlákna. Ověřte, zda nepřekračuje maximální délku flexibilní části. 10. Znovu použijte funkci FD a vložte profilovou kružnici flexibilní části. Zobrazí stručný návod jak postupovat. LxLd-tools, Referenční manuál 25