_ Œÿ fl ñ S ÿ Õ flh S fi ñã «

Transkript

1 «Õ W ÀX S à ÿ W fiœ T fiœ À ŒÕ ëà ÿ Ÿ«fl À Ãfl flã Õ _ FÕÃfl fl S fl À ëfiÀÕ ÕÕ fl fl flÿ à Õà ÃÀà fl Õ _ Œÿ fl ñ S ÿ Õ flh S fi ñã «Œ Õfl Œ fl Œ à Ãÿ fl flÿ à Ãÿ À ëñà «fifl fl _HÕ _ Œ_ fifl ÿ Œ Õ Ãÿ Õ Õ flàã Œ Œ_ flàãÿ Œ À S Œ_ ÕÀ Œ Õ Œ fl Àí_à _ º± Ú Ú fl fl à _Ù Ú Ú fiœ Ó ÔÓ

2 ß ±µ7 8ª 3 ª µ7 fiæ 4 øµ ø ±º µø ª µ? flµøºª µ# ƱµÊ Ó ÔÔÒÓ ÔÓ F ø ø 3 fl _ S fifl fl _HÕ W Œ_ Ç? µ±? ª µø ø.± 7 ±Æøºª 3 ÍÓ ÓŒ Í Hªº ª & ø? ± øº ª?µ± ª 8ÚÔÔÔÒÔÁÁË ± ß ±µ# ܵ±? Ù Õ º 3 ø µ ܪæ 3 (?ºª Àà fiæ 4 ø Õ 4Æ 3 º4µø ø Ʊ ƪø ø æøµø?( µ# ø ø ªÆ µ# º 3 Ʊ Æø ' øº?? æøµø?( µ± Æ?? ª Ê? Æ ø ª ܪ 3 ± ±ºø(ª 3 ±æ ª ñ ±µß ø µ7 ø ß ªÊ Ʊ ± ø ±Æ ø Ʊ ª ª ± ª ø ø ª ª ± ª ± ß ñ ±µß F ±º ß ª ª 3 Ʊæ 7 ø 3 ª Æ? ª ê±Æª µ? # ±º µø Æ? ª fl ø # ø Ʊæ 7 ø ± 8ø 7 ø ª ø 3? Æ ß (ªÜª 3Ù (3 ±? Æ ' (ªÜª 3? 4Æ Õª ø ± Ç 7 ªÆø Æß (3 ± ß ±µß ß Æ± ß Æø ±? 3Ê ±º ª y Í?µ± ø 8Ú ÔÓÔÒÓ ÕæÚ ø ±Æ µ#?µ± ø 7 4 3Ù ª ø ± Æ? ª ñµ± 3 º3 ª Ú ß Ç 3 7 ± Æ? ª ª (3º3 Æ? 3 ÆªÇ ª ø ±Æ µ7 ±?µ± øú ø ª ± ± ª øµ ø ±º µø ª µ? ß ±µ7 ± 8ª 3 ª µ7 ± fiæ 4Ú

3 Õª ø ±ºæ±Æ 7 ªÆø ÆßÊ flÿ Ù Ú ø µ± Ú ª(ª 7 ø ª Xª µ7 ƪ æ ªÚ ÔÚ ßºÚ ª.Ê fl ªÜ Xª 4µÙ Ó ÁÚ ÌÎÁ Ú Õfi ÁÈËÛË ÛÈÌË ÛÔÍÓÛÎÚ _Ù ÚÙ CÙ ÚÙ Ã flœù Ú ª(ª? Æ? ø ø ø ª ª(ª 7 ± ªµ ±Æ Ú ÌÚ (ª Æø Ú ßºÚ Æø øê flõ Ù Ó ËÚ ÈÔÓ Ú Õfi ÁÈËÛË ÛÈÌÎÈÛÌÎÔÛÎÚ Œ fl S _Ù ŒÚ ø ±? 3 4 Ù ±æ 3 ø ƪ ± 'Ê ª±Æ ª ø Æø ªÚ ÓÚ øµ ø Ú ø Ʊ Ü3(ª 7 ßºÚ Æø øê ŸÆøºø æ Ù Ó ÁÚ Ì Ï Ú Õfi ÁÈËÛË ÛÓÏÈÛÓÈËÁÛÁÚ?µ± 8Ú ÔÓËÒÓ ÕæÚÙ ± ±æ 3 Ù ø 7 4 3Ú?µ± 8Ú ÓÎ ÒÓ ÕæÚÙ ± Ʊ ±8 ± # Æø º ª & ª 3 Ʊ ±8 'Ù ø 7 4 3Ú ªº± 3 æøµø?( µ7 Æ? ªÊ º± Ú Ú ø ø µª ±?Ù Ú Ú ÃªÆ 3 ±ºª º? 3 æøµø?( µ7 Æ? ª ª ø ± ª 8ø ± #? ª øµøºª µ7 ± Ʊµ Ó ÔÔÒÓ ÔÓÚ ÚÕÚ Ú ø ª Õ Æ?µÙ ÆÚ º± Ú Œ ÆÚ fl ø ±?Ù Ú ÚÙ fifl Hªº ª & ø 4µø øµ ß fiæ 4Ù º ª ÓÁÚ ÎÚÓ ÔÓ

4 Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na rozpočtové hospodaření obce Štoky v letech Obsahuje teoretické poznatky o obcích, jejich majetku, hospodaření s ním a také kontrole hospodaření obce. Druhá část se zabývá charakteristikou obce Štoky. Ve třetí části jsou analyzovány příjmy a výdaje obecního rozpočtu za výše uvedené období. Poslední část bakalářské práce se zabývá návrhy na zlepšení financování obce a její hospodaření s majetkem. Abstract The bachelor s thesis is focused on budget management of the community Štoky in years It includes the theoretical knowledge about the municipalities, of its property, its management of property and it is about the control of the municipality's management. The second part deals with the characteristic of the municipality Štoky. In the third part there are analyzed the incomes and the expenses of the municipality budget from the period stating above. The last part of this bachelor s thesis deals with the suggestions as how to improve the financing of the municipality and how to improve the management of property. Klíčová slova Obec, rozpočet, rozpočtová soustava, rozpočtová skladba, rozpočtový proces, příjmy, výdaje, hospodaření obce, dotace. Key words Municipality, budget, budgetary scale, budget structure, budget process, receipts, expenditures, management of municipality, grant.

5 Bibliografická citace MUŽÁTKOVÁ, L. Návrh na zlepšení hospodaření obce Štoky. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská s. + přílohy. Vedoucí bakalářské práce doc. Ing. Eva Lajtkepová, Ph.D.

6 ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem ve své práci neporušila autorská práva (ve smyslu Zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Brně dne 30. května Lenka Mužátková

7 PODĚKOVÁNÍ Tímto bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce doc. Ing. Evě Lajtkepové, Ph.D. za cenné rady, připomínky a odborné vedení při zpracování této bakalářské práce. Dále děkuji paní Daně Kocmanové, zaměstnankyni Úřadu městyse Štoky, za ochotu a pomoc při poskytování potřebných materiálů a informací.

8 OBSAH ÚVOD TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE Obec Charakteristika obce Postavení obcí v ČR Orgány obce Dělení obcí Rozpočtová soustava Rozpočtová skladba Soustava veřejných rozpočtů Mimorozpočtové fondy Rozpočtový proces Rozpočtový výhled Rozpočet obce Příjmy Daňové příjmy Nedaňové příjmy Výdaje MĚSTYS ŠTOKY Historie Památky Služby Základní údaje SWOT analýza Silné a slabé stránky městyse Štoky... 33

9 2.5.2 Příležitosti a hrozby městyse Štoky ANALÝZA ROZPOČTU Vývoj příjmů a výdajů v letech Rozpočtové hospodaření v roce Rozpočtové hospodaření v roce Rozpočtové hospodaření v roce Rozpočtové hospodaření v roce Rozpočtové hospodaření v roce Rozpočtové hospodaření v letech Příjmy městyse v letech Daňové příjmy Sdílené daně Svěřené daně Místní poplatky Správní poplatky Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Výdaje městyse v letech Běžné výdaje Kapitálové výdaje VLASTNÍ NÁVRHY ŘEŠENÍ Zvýšení rozpočtových příjmů Zvýšení daně z nemovitosti Zvýšení místních poplatků Zvýšení poplatků ze psů Zvýšení poplatků za rekreační pobyt... 68

10 4.1.3 Zhodnocení peněžních prostředků, které se nachází na běžném účtu Optimalizace výdajů Mandatorní výdaje Veřejné osvětlení ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM PŘÍLOH... 79

11 ÚVOD Každá obec v České republice je základním územním samosprávným společenstvím občanů, které tvoří územní celek. Tento celek je vymezen hranicí území obce. Obec je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek. Vystupuje vlastním jménem a nese odpovědnost vyplývající z těchto vztahů. Cílem hospodaření není dosáhnout zisku, nýbrž všestranný rozvoj svého území a péče o potřeby svých občanů. 1 Předložená bakalářská práce se zabývá rozpočtovým hospodařením městyse Štoky v letech Na základě analýzy rozpočtu městyse jsou formulována doporučení, která by mohla vést k efektivnějšímu hospodaření. Tato opatření se snaží objevit pro městys nové finančními prostředky. Tato bakalářská práce je rozdělena do čtyř částí. První část se zabývá teoretickými poznatky a informacemi o obcích v České republice. Především se jedná o vymezení pojmu obec, rozpočtová soustava a rozpočtový proces. Dále definuje příjmy a výdaje, obecní majetek, hospodaření s ním a také jeho kontrolu. Druhá část práce charakterizuje městys Štoky. Jedná se především o historii, památky a služby v obci. Dále definuje základní údaje, organizační struktura a SWOT analýzu městyse. Třetí část obsahuje analýzu příjmů a výdajů v letech Poslední část je částí návrhovou. Je zaměřena na možnosti zvýšení příjmů a optimalizace výdajů. Hlavním cílem této bakalářské práce je na základě analýzy hospodaření obce navrhnout taková opatření, která povedou ke zvýšení rozpočtových příjmů a optimalizaci výdajů. Data pro analýzu rozpočtu jsou čerpána z finančních výkazů pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí FIN 2 12 M městyse Štoky pro analyzované období Zákon č.128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, 1 10

12 1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE 1.1 Obec Obec je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek. Vystupuje ve všech právních vztazích svým jménem a nese veškerou odpovědnost vyplývající z těchto vztahů. Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a také pečuje o potřeby svých občanů, při plnění svých úkolů chrání veřejný zájem. 2 Základním územním samosprávním společenstvím občanu v České republice je obec. Obec tvoří územní celek, který je vymezen hranicemi území obce. Území statutárních měst se dělí na městské obvody a městské části. Každá městská část má své vlastní orgány samosprávy Charakteristika obce Každá obec je územní samosprávný celek a také územní jednotka státu. Základní znaky: 4 - území, - občané. Jedná se o obyvatele, kteří mají v obci trvalý pobyt. Na území obce se mohou nacházet i firmy. Jedná se o právnické i fyzické osoby, - samospráva veřejných záležitostí v hranicích obce. Jedná se především o působnost obce. Každá obec musí plnit funkce vymezené zákonem o obcích. Jedná se o funkce: 5 - vlastní samosprávná funkce. Jedná se o zákonem upravené pravomoci. Obec může samostatně rozhodovat v oblasti veřejné správy a samosprávy. Veřejná správa je vykonávaná v samostatné působnosti. Orgány zastupují občana a rozhodují v jeho prospěch, 2 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích ze dne , v platném znění, 2 3 LAJTKEPOVÁ, E. Veřejné finance s PEKOVÁ, E., PILNÝ J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru s PEKOVÁ, E., PILNÝ J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru s

13 - přenesené funkce. Jedná se o přenesenou působnost v oblasti státní správy. Vykonávají ji orgány obcí. Kontrolu provádí orgány státní správy. V praxi může být velmi těžké odlišit jednotlivé funkce Postavení obcí v ČR Postavení obcí je dáno Ústavou ČR a zákonem o obcích. Obec je veřejnoprávní korporace, rozkládající se na jednom nebo více katastrálních území. Podle těchto území se dělí na části. Na základě výsledků místního referenda se mohou obce slučovat nebo rozdělovat. Dle zákona o obcích rozlišujeme tyto druhy obcí: 6 - obce, které nejsou městy, - města, která požádají o toto označení předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, mají počet obyvatel převyšující 3 000, - městys, jedná se o obce, které požádají o toto označení předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, - statutární města, např. Mladá Boleslav, Plzeň, Ústí nad Labem, Most, Liberec, Pardubice, Brno, Olomouc, Přerov, Děčín, Havířov, Kladno, Karviná, České Budějovice, Karlovy Vary, Teplice, Hradec Králové, Jihlava, Zlín, Ostrava, Opava, Chomutov a Frýdek Místek, - hlavní město Praha a její městské části Orgány obce Mezi orgány obce patří zastupitelstvo obce, rada obce, starosta a jeho zástupci, výbory, komise a obecní úřad. Zastupitelstvo obce Jedná se o volený orgán, ve městech plní jeho funkci zastupitelstvo města, v městské části zastupitelstvo městské části. 7 Zastupitelstvo obce přihlíží při stanovení počtu členů zastupitelstva obce zejména k počtu obyvatel a velikosti územního obvodu. 6 PEKOVÁ, E., PILNÝ J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru s PEKOVÁ, E., PILNÝ J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru s

14 Tabulka 1: Počet členů zastupitelstva v závislosti na počtu občanů obce Počet obyvatel Počet členů zastupitelstva do nad Zdroj: Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění. 68. Hlavní rozhodovací pravomoci v samostatné působnosti obce má zastupitelstvo. Rozhoduje o všech záležitostech kromě těch, které patří do pravomoci vyššího územního samosprávního celku. Zvolení zástupci politických stran v obci, popřípadě i nezávislí členové tvoří členy zastupitelstva. Členové zastupitelstva volí ze svých členů členy rady obce. Jednání obce jsou veřejná a řídí se jednacím řádem. Povinností je scházet se minimálně čtyřikrát ročně. 8 Zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech, které patří do samostatné působnosti obce, je mu vyhrazeno především: 9 - schvalování programu rozvoje obce, - schvalování rozpočtu obce a závěrečného účtu obce, - zřizování a rušení obecní policie, - zřizování trvalých a dočasných peněžních fondů obce, - vydávání obecně závazných vyhlášek obce, - rozhodování o vyhlášení místního referenda, - volby starosty, místostarosty a radních a odvolávání je z funkce, - zřizování a rušení příspěvkových organizačních složek obce, - a jiné. 8 PEKOVÁ, E., PILNÝ J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru s LAJTKEPOVÁ, E. Veřejné finance s

15 Rada obce Jedná se o výkonný orgán. Počet členů rady nesmí přesáhnout jednu třetinu počtu členů zastupitelstva a také musí mít lichý počet členů. Počet členů se pohybuje v rozsahu 5 11 členů. Rada obce se volí tehdy, má-li zastupitelstvo obce více jak 15 členů. Radu tvoří starosta, místostarosta a další členové. Ve velkých městech se jedná o primátora, náměstky primátora a ostatní členy. Jednání rady jsou neveřejná. 10 Radě obce je vyhrazeno: 11 - zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření, - vydávat nařízení obce, - rozhodovat o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce, - stanovit počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a organizačních složkách obce, - a jiné. Starosta a místostarostové Představitelem obce je starosta, který zastupuje obec navenek. Jedná se o statutární orgán obce. Jeho úkolem je řídit a kontrolovat všechny pracovníky úřadu. Připravuje, svolává a řídí schůze zastupitelstva obce i rady obce. Ve své funkci setrvává až do zvolení nového starosty. Za jeho nepřítomnosti je zastoupen místostarostou. 12 Starosta: 13 - nese zodpovědnost za včasné objednání přezkoumání hospodaření obce za minulý kalendářní rok, - plní úkoly zaměstnavatele - uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce a stanoví jim plat podle zvláštních předpisů, - zodpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce, - zabezpečuje také výkon přenesené působnosti v obcích, kde není tajemník obecního úřadu, - rozhoduje o záležitostech samostatné působnosti obce svěřených mu radou obce, 10 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích ze dne , v platném znění, LAJTKEPOVÁ, E. Veřejné finance s PEKOVÁ, E., PILNÝ J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru s Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích ze dne , v platném znění,

16 - plní podobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva a tajemníkovi obecního úřadu. Obecní úřad Obecní úřad tvoří starosta, místostarosta, tajemník obecního úřadu, pouze pokud je tato funkce zřízena a dále zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu. V čele každého obecního úřadu je starosta. 14 Zaměstnanci pracující ve výkonných orgánech obecního úřadu zabezpečují výkon samosprávy. Obecní úřad vykonává administrativně organizační činnosti, které souvisejí se samostatnou i přenesenou působností obce. Jedná se o výkonný orgán. Ve městech plní funkci obecního úřadu městský úřad. Organizační struktura závisí na počtu členů obce. Čím je obec větší, tím je organizační struktura úřadu složitější. 15 Výbory Jedná se o kontrolní orgány zastupitelstva obce, které jsou zřízeny podle zákona. Zastupitelstvo obce rozhoduje o počtu výborů. Počet členů musí být lichý. Předsedou výboru musí být člen zastupitelstva obce. Zastupitelstvo obce pověřuje výbory různými úkoly. 16 Komise Jedná se o poradní orgány rady obce, mohou předkládat náměty a návrhy. Starosta jim může svěřit výkon státní správy, potom se jedná o výkonný orgán Dělení obcí Podle rozsahu činností státní správy jsou obce děleny: 18 - obce I. typu - všechny obce. Tyto obce vykonávají samosprávné činnosti a dále vybrané činnosti státní správy, avšak pouze pro sebe a ve své samostatné působnosti, 14 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích ze dne , v platném znění, PEKOVÁ, E., PILNÝ J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru s PEKOVÁ, E., PILNÝ J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru s PEKOVÁ, E., PILNÝ J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru s LAJTKEPOVÁ, E. Veřejné finance s

17 - obce II. typu obce s pověřeným obecním úřadem. Vykonávají činnosti obce I. typu, ale zároveň i některé činnosti státní správy pro obce ze svého správního obvodu. Takovýchto obcí je v České republice 389, - obce III. typu obce s rozšířenou působností. Vykonávají činnosti obce II. typu, vykonávají nejen činnosti s obecním pověřením, ale i specializované činnosti. (např. vydávání cestovních a osobních dokladů, živnostenských oprávnění, vedou evidenci obyvatel, evidenci motorových vozidel apod.). Takovýchto obcí je v České republice Rozpočtová soustava Rozpočtovou soustavou rozumíme soustavu veřejných rozpočtů a veřejných institucí, zabezpečující tvorbu, užití, rozdělování a kontrolu toků jednotlivých okruhů finančních prostředků v této soustavě. V České republice je soustava veřejných rozpočtů tvořena rozpočtem centrální vlády a rozpočty regionálními a místními. 19 Jednotnost rozpočtové soustavy a také srovnatelnost rozpočtových procesů je zabezpečena především: 20 - rozpočtovými zásadami: o zásada každoročního sestavování a schvalování rozpočtu, o zásada reálnosti a pravdivosti rozpočtu, o zásada úplatnosti a jednotnosti rozpočtu, o zásada dlouhodobé vyrovnanosti rozpočtu, o zásada publicity. - Legislativou - daňové zákony, zákon o správě daní a poplatků, zákon o rozpočtových pravidlech, zákon o rozpočtovém určení daní, zákon o místních poplatcích, - finančně správními předpisy o obcích, - rozpočtovou skladbou. 19 NAHODIL, F. a kolektiv. Veřejné finance v České republice s LAJTKEPOVÁ, E. Veřejné finance s

18 1.2.1 Rozpočtová skladba Rozpočtová skladba je upravena vyhláškou Ministerstva financí č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtová skladba třídí příjmy a výdaje v kompletní soustavě veřejných rozpočtů. Jedná se o jednotné třídění, které zaznamenává všechny peněžní pohyby, zjišťuje všechny důležité informace o vývoji příjmů a výdajů, sumarizuje příjmy a výdaje za celou rozpočtovou soustavu a zjišťuje hospodaření konkrétního rozpočtu. 21 V České republice upravuje způsob třídění všech peněžních operací veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů státu, obcí i krajů, včetně operací organizačních složek, u kterých jsou obce a kraje zřizovatelem, dobrovolných svazků obcí. 22 Následující schéma zobrazuje třídění rozpočtové skladby. Schéma 1: Rozpočtová skladba v ČR Zdroj: PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3. přeprac. vyd. Praha: ASPI, s. ISBN LAJTKEPOVÁ, E. Veřejné finance s PEKOVÁ, E., PILNÝ J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru s

19 Soustava veřejných rozpočtů Mezi nejvýznamnější části rozpočtové soustavy patří veřejné rozpočty, kterými prochází velká část veřejných finančních prostředků. 23 Každoročně se v České republice sestavuje: 24 - státní rozpočet, - krajské rozpočty, - místní rozpočty, - rozpočty příspěvkových organizací, - rozpočty organizačních složek, - rozpočty dobrovolných svazků obcí, - rozpočty regionálních rad Mimorozpočtové fondy Mimorozpočtové fondy jsou přísně účelové. Jsou jim konkrétně definovány druhy příjmů a také jejich použití se váže na konkrétní potřeby. V České republice jsou tyto druhy mimorozpočtových fondů: 25 - státní účelové fondy, - mimorozpočtové fondy územních samosprávných celků. Státní účelové fondy jsou zřizovány za účelem finančního zabezpečení stanovených úkolů a pro správu prostředků jim určených. Jsou zřizovány jako právnické osoby zákonem Parlamentu České republiky. Ten stanoví zásady tvorby, způsob čerpání prostředků a orgán pověřený jeho správou. Návrhy činnosti jsou předkládány vládě ke schválení orgány pověřené správou státních fondů. Tyto orgány předkládají každoročně návrh rozpočtu, přehled pohledávek a závazků a závěrečný účet státního fondu LAJTKEPOVÁ, E. Veřejné finance s LAJTKEPOVÁ, E. Veřejné finance s LAJTKEPOVÁ, E. Veřejné finance s LAJTKEPOVÁ, E. Veřejné finance s

20 1.3 Rozpočtový proces Pod pojmem rozpočtový proces rozumíme všechny činnosti, které jsou nezbytně potřebné k řízení hospodaření územního samosprávného celku v daném období. V České republice se rozpočet obce sestavuje pouze na jeden kalendářní rok. Rozpočtový proces je delší, jedná se o dobu 1,5 až 2 roky. 27 Rozpočtový proces lze rozdělit do následujících etap: 28 - analýza minulosti a stanovení priorit pro rozpočtové období, - sestavení návrhu rozpočtu, - projednávání a schválení, - kontrola plnění rozpočtu, - přehled o skutečném plnění rozpočtu závěrečný účet, - následná kontrola, - aktualizace programu rozvoje a rozpočtového výhledu. 27 PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe s PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe s

21 Následující schéma zobrazuje průběh rozpočtového procesu. Schéma 2: Rozpočtový proces u rozpočtu obce v ČR Zdroj: Zdroj: PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3. přeprac. vyd. Praha: ASPI, s. ISBN Rozpočtový výhled Rozpočtový výhled je pouze pomocným nástrojem územního samosprávného celku a svazku obcí sloužícím pro střednědobé finanční plánování. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a závazků zpravidla na následujících 2 až 5 let po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. 29 Rozpočtový výhled by měla využívat každá obec. Zákon neuvádí konkrétní míru podrobnosti členění rozpočtového výhledu. Každý územní samosprávný celek jej sestavuje alespoň ve čtyřech základních ukazatelích: celkové příjmy, celkové výdaje, 29 Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ze dne , v platném znění, 3 20

22 celkové pohledávky a celkové závazky. Sestavování rozpočtového výhledu umožňuje obcím rozhodovat o svých finančních potřebách na delší časové období, než je jeden kalendářní rok. To je důležité pro plánování investičních potřeb a analýzu možností využívání návratných finančních prostředků pro jejich financování Rozpočet obce Rozpočet obce je decentralizovaný peněžní fond. Používá se na principu nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti. Slouží k upřednostňování cílů místní obecní politiky, zejména zájmů a preferencí obyvatelstva, žijícího na konkrétním území obce. 31 Je účetní bilancí a rozpočtovým plánem na kalendářní rok. Obec každoročně sestavuje svůj rozpočet, který porovnává příjmy s výdaji v příslušném rozpočtovém období. Dlouhodobým cílem hospodaření každé obce je, aby měla vyrovnaný rozpočet. Hospodaření obce a její účetnictví podléhá povinnému auditu. 32 Rozpočet i rozpočtový proces můžeme chápat jako nástroj zabezpečení a financování obecní politiky, dále nástroj, který dává do souladu plánované příjmy a výdaje obce. Rozpočet je toková veličina. Na příslušném příjmovém a výdajovém účtu nikdy není stav rozpočtovaných příjmů a výdajů, protože se v rozpočtovém období z došlých příjmů plynule uhrazují výdaje. Během rozpočtového období dochází k časovému nesouladu mezi příjmy a výdaji příslušného územního rozpočtu PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe s PEKOVÁ, J., PILNÝ, J. a JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru s NAHODIL, F. a kolektiv. Veřejné finance v České republice s PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe s

23 Tabulka 2: Rozpočet obce Příjmy Výdaje Běžné: Běžné (tř. 5) - neinvestiční: - daňové (tř. 1) - mzdy a platy - svěřené (výlučné) daně (DzNem) - povinné pojistné za zaměstnance - sdílené daně (DPFO, DPPO, část DPH) - materiálové - místní poplatky - energie - správní poplatky - nájemné - nedaňové (tř. 2) - sociální dávky - poplatky za služby - výdaje na municipální podniky - příjmy z pronájmu majetku - sankce za porušení rozpočtové kázně - příjmy od OS, PO - placené pokuty - zisk obecních podniků - placené úroky - dividendy z akcií, přijaté úroky - dotace vlastním OS a jiným subjektům - ostatní - neinvestiční příspěvky PO - doplňkové - výdaje na sdružování finančních - přijaté sankční pokuty atd. prostředků (neinvestiční) Přijaté dotace (tř. 4 - část): - příspěvky DSO - běžné neinvestiční dotace, a to - ostatní (poskytnuté dary apod.) - neúčelové (všeobecné) - účelové (specifické) Kapitálové (tř. 3): Kapitálové (tř. 6) - investiční výdaje: - z prodeje majetku - nemovitého - na pořízení hmotného a nehmotného a movitého dlouhodobého majetku dlouhodobého majetku - z prodeje akcií a majetkových podílů - na investiční příspěvky PO - přijaté střednědobé a dlouhodobé - na kapitálové investiční poskytnuté úvěry (tř 8) dotace OS a různým subjektům, - příjmy z emise komunálních obligací - na nákup cenných papírů (tř. 8) (tř. 8) - na investiční půjčky poskytnuté - přijaté splátky půjček (tř. 8) různým subjektům (tř. 8) - ostatní - splátky úvěrů (tř. 8) Přijaté dotace (tř. 4 - část): - ostatní - kapitálové - investiční transfery - účelové - neúčelové (od jiné vládní úrovně, tj. ze SR, stát. fondů, rozpočtu kraje apod.) Zdroj: PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3. přeprac. vyd. Praha: ASPI, s. ISBN

24 1.5.1 Příjmy Příjmy jednotlivých obcí se od sebe odlišují. Z ekonomického hlediska je významné odlišování příjmů, které může a které nemůže územní samospráva ovlivnit. Příjmy obcí můžeme členit podobně, jako příjmy veřejného rozpočtu. Příjmy schvaluje zastupitelstvo obce. Za příjmy, které může územní samospráva ovlivnit, je odpovědný finanční management. 34 Příjmy můžeme definovat jako zdroj krytí veřejných výdajů. Veřejné příjmy se podílejí značným a nenávratným způsobem na přerozdělování hrubého domácího produktu. 35 Příjmy veřejných rozpočtů lze třídit z mnoha hledisek. Hledisko návratnosti: 36 - nenávratné příjmy patří sem daňové příjmy, transfery a dotace. Jsou nejdůležitějším zdrojem financování lokálního a regionálního veřejného sektoru. - návratné příjmy patří sem nedaňové příjmy a úvěry či půjčky. Veřejný rozpočet má příjmy k dispozici jen na určitou dobu a poté je musí vrátit. Hledisko časové: 37 - běžné jsou určeny ke krytí běžných výdajů. Dále je členíme na příjmy daňové a nedaňové. - kapitálové jsou určeny ke krytí investičních výdajů Daňové příjmy Daňové příjmy představují rozhodující část příjmů veřejných rozpočtů. Zahrnují daně a cla. Jsou to povinné, nenávratné, neekvivalentní, neúčelové a zpravidla se opakující platby, které musí každý poplatník odvést do státního rozpočtu PEKOVÁ, E., PILNÝ J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru s LAJTKEPOVÁ, E. Veřejné finance s PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe s LAJTKEPOVÁ, E. Veřejné finance s NAHODIL, F. a kolektiv. Veřejné finance v České republice s

25 U každé daně je zákonem stanoveno: 39 - subjekt daně (zda se jedná o poplatníka, nebo plátce daně), - předmět daně, - daňová sazba, - způsob výpočtu daně, - slevy na dani, - osvobození od daně, - nezdanitelné minimum ze základu daně, - způsob placení, - splatnost daně, - místo, kde je daň vybírána Nedaňové příjmy Mezi nedaňové příjmy patří příjmy obcí z vlastního podnikání, uživatelské poplatky, příjmy z vlastní správní činnosti a ostatní příjmy. Mezi ostatní příjmy patří příjmy z mimorozpočtových fondů, darů a výnosů ze sbírek. 40 Příjmy z vlastního podnikání Mezi příjmy z vlastního podnikání patří zisky z obecních podniků, podíly na zisku podniků s majetkovým vkladem obcí, nebo regionů, příjmy z obchodování s cennými papíry a příjmy z pronájmu majetku. 41 Výše příjmů z prodeje nebo pronájmu majetku je závislá především na tom, jaký obec vlastní majetek a v jaké kvalitě. Za nejdůležitější majetek můžeme považovat půdu. Pro obec je mnohem významnější pronájem majetku než jeho prodej. Důvodem je, že příjem z prodeje je pouze jednorázový, ale příjem z pronájmu obec získává pravidelně i v budoucnu LAJTKEPOVÁ, E. Veřejné finance s PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe s PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe s PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe s

26 Uživatelské poplatky Příjmy z poplatků jsou důležitější pro obce, protože jsou to ony, které poskytují většinu služeb pro občany. Jedná se především o příjmy z poplatků za užívání veřejných služeb. Příkladem jsou poplatky za vodné, stočné, svoz a likvidaci komunálního odpadu, za sportovní, kulturní a rekreační služby, za využívání hromadné dopravy, za využívání skládek, hřbitovní služby, poplatky za parkování a stravování ve školních jídelnách. 43 Příjmy rozpočtu obce tvoří zejména tyto položky: 44 - příjmy z vlastního majetku a majetkových práv, - příjmy z výsledků vlastní činnosti, - příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, pokud jsou podle tohoto, nebo jiného zákona příjmem obce, která organizaci zřídila nebo založila, - příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je obec pověřena podle zvláštních zákonů, zejména ze správních poplatků z této činnosti, příjmy z vybraných pokut a odvodů uložených v pravomoci obce podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů, pokud není dále stanoveno jinak, - výnosy z místních poplatků podle zvláštního zákona, - výnosy z daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona, - dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů, - dotace z rozpočtu kraje, - prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, např. z jimi ukládaných pokut a jiných peněžních odvodů a sankcí, jestliže jsou podle zvláštních zákonů příjmem obce, - přijaté peněžité dary a příspěvky, - jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů obce. 43 PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe s Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ze dne , v platném znění, 7. 25

27 Příjmy rozpočtu obce: Schéma 3: Příjmy rozpočtu obce Zdroj: PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3. přeprac. vyd. Praha: ASPI, s. ISBN Výdaje Územní samospráva se významně podílí na zabezpečování a financování veřejných statků pro obyvatelstvo. Je to důsledek i decentralizace některých netržních činností státu, decentralizace veřejné správy a posilování role územní samosprávy. 26

28 Rozhodující částí výdajů rozpočtů územní samosprávy jsou proto alokační výdaje na zabezpečení veřejných statků a část z nich má povahu mandatorních výdajů. 45 Členění výdajů: 46 - Podle ekonomického hlediska: o běžné jedná se o opakující se výdaje, ze kterých se financují běžné potřeby v příslušném rozpočtovém roce, o kapitálové slouží pro financování dlouhodobých investičních potřeb. - Podle rozpočtové skladby: o druhové jedná se o třídění výdajů na běžné a kapitálové. - Podle infrastruktury: o ekonomické výdaje pro obecní a regionální podniky zabezpečující služby, o sociální zahrnují výdaje na vzdělání a péči o zdraví, na sociální peněžní transfery, výdaje na provoz sociálních zařízení. - Podle rozpočtového plánování: o plánované výdaje lze předem dobře odhadnout, o neplánované jsou nahodilé výdaje, ale není možno předem odhadnout jejich výši. Příkladem jsou výdaje na odstraňování následků živelných katastrof. Výdaje rozpočtu obce Z rozpočtu obce se hradí zejména: 47 - závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uložených jí zákony, - výdaje na vlastní činnost obce v její samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj, - výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obec pověřena zákonem, - závazky vyplývající pro obec z uzavřených smluvních vztahů v jejím hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupila, 45 PEKOVÁ, E., PILNÝ J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru s PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe s Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ze dne , v platném znění, 9 27

29 - závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost, - úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů, - výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náležejících jejich vlastníkům, - výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec, - jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti obce, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely. Mimo těchto výdajů hradí také obec ze svého rozpočtu i splátky přijatých půjček, úvěrů a návratných výpomocí a také splátky jistiny vlastních dluhopisů jejich vlastníkům. 28

30 Následující schéma zobrazuje členění výdajů obce. běžné neinvestiční nákupy neinvestiční transfery neinvestiční půjčky ostatní vlastní výdaje obecního úřadu dotace podnikatelským subjektům dotace neziskovým organizacím dotace a příspěvky OS, PO transfery obyvatelstvu transfery jiným rozpočtům transfery vlastním fondům kapitálové investiční výdaje nákup akcií a majetkových podílů kapitálové transfery podnikatelským subjektům neziskovým organizacím jiným rozpočtům PO vlastním fondům investiční půjčky ostatní Pozn.: OS = organizační složka; PO = příspěvková organizace Schéma 4: Výdaje rozpočtu obce Zdroj: PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3. přeprac. vyd. Praha: ASPI, s. ISBN

31 2 MĚSTYS ŠTOKY Oblast dnešního Štocka leží na jižním okraji Českomoravské vrchoviny v prostoru mezi Jihlavou, Polnou, Havlíčkovým Brodem a Úsobím, při hranicích Čech a Moravy. Obrázek 1: Městys Štoky Dostupné z: Historie 48 Písemný záznam z roku 1347 uvádí Štoky jako vesnici. Kolem roku 1372 se připomíná místní kostel. Od roku 1436 měli vesnici v držení 160 let Trčkové z Lípy, pod jejichž panstvím získávají Štoky právo konání různých trhů, povýšení na městečko, clo, mýto a také právo soudu. Od roku 1572 používá městečko pečeť se znakem pánů Trčků. Třicetiletou válkou je obec velmi zpustošena a v roce 1625 je zaznamenáno, že kromě kostela tu stál pouze panský dvůr. Již po třiceti letech je v obci společně s panským dvorem i čtyřicet usedlostí a vzniká zde řemeslo kovářské, kolářské, punčochářské, tkalcovské a také koželužské. Další rozmach městečka nastal kolem roku 1760, kdy se budovala silnice mezi Vídní a Prahou. Zámek v roce 1760 zde soustřeďuje správu rozsáhlého panství Hohenzollernů. Kolem roku 1800 je v klasicistním slohu postaven dům na náměstí, továrna na sukno a formanská zájezdní hospoda. Dne 4. a se v okolí odehrál boj francouzských a bavorských oddílů, které nestihly bitvu u Slavkova a padlo v ní zhruba 1600 vojáků. Po roce 1880 se v obci začíná projevovat národnostní obrození. 48 Zdroj: 30

32 V roce 1910 bylo podle sčítání v obci 1250 obyvatel, z toho pouze 161 české národnosti. Česká škola zahájila činnost v březnu 1919 a nová budova české školy byla otevřena již v roce Ke kultuře zde přispívalo sokolské kino, ochotnické divadlo a škola. V roce 1945 si odsun obyvatel německé národnosti vyžádal urychlené osídlování zemědělských usedlostí. 2.2 Památky 49 Nejvýznamnější památkou ve Štokách je původně gotický kostel svatého Jakuba. Kostel je v jádru gotický ze 14. století, je jednolodní, obdélníkového tvaru s předsíněmi na jižní a západní straně. Věž s cibulovitou barokní bání je v dolních patrech gotická, stejně jako část jižní předsíně. Klenba kostela je křížová, krytá sítí maltových žeber. U zdi kostela jsou náhrobky z bývalého hřbitova ze století, vedle kostela stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století. Na východní straně obdélníkového náměstí je postaven pozdně barokní zámek. Zámek je jednopatrový, trojkřídlý, s obytným příčným křídlem, které má v přízemí arkády a částečné zaklenutí, jež napodobuje gotický sloh. V zámku je dnes sídlo Lesního družstva ve Štokách. Na náměstí v parku jsou pomníky padlým vojákům z I. a II. světové války a sovětským vojákům, kteří zemřeli v okolí Štoků v květnu Raritou štockého náměstí je soška kamenného mužíka zvaného tržní panák. Soška představuje německého rytíře Rolanda von Bremen. Držitel této sošky mohl každoročně konat o jeden trh více. Soška patřila Německé Výskytné, později Stonařovu, odkud si ji štočtí obyvatelé půjčovali. 49 JURMAN, H. Havlíčkobrodsko: turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím

33 2.3 Služby V městysi jsou soustředěny základní služby úřad městyse, pošta, škola, zdravotnické zařízení, obchody s potravinami a průmyslovým zbožím a také Dům s pečovatelskou službou. Turistům zde slouží autokemp Vysočina, ubytovací hostinec, penzion s vinárnou a pivnicí a autoservis. V městysi je sportovní areál na Mlýnském potoce, koupaliště, dopravní hřiště pro děti, fotbalové hřiště a tenisové kurty. 2.4 Základní údaje Mezi základní údaje o městysi Štoky patří následující informace. Název: městys Štoky Adresa: Městys Štoky Štoky Štoky Oficiální www stránky: podatelna: podatelna@stoky.cz starosta: kralovec@stoky.cz Úřední hodiny: Pondělí: 7:00 17:00 hod Úterý: 7:00 15:00 hod Středa: 7:00 17:00 hod Čtvrtek: 7:00 15:00 hod Pátek: 7:00 15:00 hod Telefon: IČ: DIČ: CZ Bankovní spojení: Číslo účtu: , kód banky:

34 Následující schéma zobrazuje organizační strukturu městy Štoky. Městys Štoky Úřad městyse Štoky Zastupitelstvo městyse Místní knihovna Redakční rada Stavební úřad Rada městyse Finanční výbor Kontrolní výbor Výbor pro občanské, kulturní a sociální záležitosti Schéma 5: Organizační struktura Zdroj: vlastní zpracování. 2.5 SWOT analýza SWOT analýza je založena na zvažování vnitřních a vnějších faktorů. Mezi vnitřní faktory organizace patří silné a slabé stránky. Mezi vnější faktory prostředí patří příležitosti a hrozby Silné a slabé stránky městyse Štoky Mezi silné stránky bych uvedla: - dobré vztahy mezi zaměstnanci, - ochota vzdělávat se, - možnost odebírání obědů za zvýhodněnou cenu, - kvalitní webové stránky městyse, - dobrá finanční pozice městyse (dostatek finančních prostředků), - vstřícnost úřadu, - poskytování veřejného internetu v knihovně, - kvalitní vybavení školy. 33

35 Mezi slabé stránky zařazuji: - slabá zpětná vazba od obyvatel, - málo pracovních příležitostí, - neplatiči nájemného, - nedostatek dostupného bydlení pro některé sociální skupiny (zdravotně postižené, mladé rodiny), - nedostatek parkovacích míst v městysi, především v hustě obydlených lokalitách Příležitosti a hrozby městyse Štoky Příležitosti: - výhodná geografická poloha města, - podpora občanů k podnikání v městysi. Hrozby: - vysoká tolerance úřadu k neplatičům, - pasivita lidí, - nárůst veřejného dluhu, - negativní změna věkové struktury obyvatel stárnutí populace, slabá reprodukce. 34

36 3 ANALÝZA ROZPOČTU Tato část bakalářské práce je zaměřena na analýzu rozpočtů městyse Štoky v letech Použitá data byla získaná z interních materiálů městyse, především z finančních výkazů pro hodnocení plnění rozpočtu územních samosprávných celků, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí FIN 2 12 M. 3.1 Vývoj příjmů a výdajů v letech Každá obec hospodaří podle vlastního schváleného rozpočtu. Ten je sestavován na rozpočtové období, tedy na kalendářní rok. Podle zákona obec sestavuje i rozpočtový výhled na 2 až 5 let dopředu. Rozpočet na daný rok se sestavuje podle rozpočtu minulého roku, přičemž se přihlédne k očekávaným událostem. Pokud není rozpočet obce schválen ještě před 1. lednem daného roku, řídí se hospodaření obce rozpočtovým provizoriem. U hospodaření městyse Štoky se v analyzovaném období nestalo, aby se hospodaření řídilo rozpočtovým provizoriem. Během roku dochází k různým změnám rozpočtu, a proto musí být rozpočet o tyto události upraven. Tyto změny bývají způsobeny především organizačními změnami, změnami zákonů nebo neočekávanými skutečnostmi. Ke konci roku proběhne korekce rozpočtu podle skutečnosti a dojde k jeho vyhodnocení. Rozpočet sestavený k daného roku je odlišný od rozpočtu schváleného. Tabulka 3: Příjmy a výdaje v letech (v Kč) Rok Příjmy , , , , ,85 Výdaje , , , , ,42 Saldo , , , , ,43 Zdroj: vlastní zpracování, podklady z 35

37 Příjmy, výdaje a saldo v letech (v mil. Kč) 49,99 51, , ,11 33, ,50 27,93 30 Částky [v mil. Kč] 23,46 23, , ,27 4,26 3, , ,23-10 Příjmy Výdaje Saldo Analyzované období Graf 1: Vývoj příjmů, výdajů a salda v mil. Kč ( ) Zdroj: vlastní zpracování, podklady z Z uvedené tabulky a grafu vyplývá, jak se ve sledovaném období měnily příjmy, výdaje a saldo v jednotlivých letech. Je zřejmé, že příjmy každoročně klesají, výdaje také klesají, kromě roku 2009, kdy oproti předchozímu roku stouply o ,16 Kč. V roce 2007 a 2009 se jedná o záporné saldo, tedy rozpočet deficitní. V letech 2008, 2010, 2011 je dosaženo kladného salda, čili se jedná o rozpočet přebytkový. 36

38 Saldo v letech (v mil. Kč) Částky [v mil. Kč] 6 3,67 4 5,27 4, , ,23-10 Analyzované období Saldo Graf 2: Vývoj salda v mil. Kč ( ) Zdroj: vlastní zpracování, podklady z V roce 2007 a 2009 bylo saldo záporné. Znamená to, že příjmy nestačily pokrýt výdaje. V roce 2007 bylo dosaženo záporného salda ve výši ,55 Kč, v roce 2009 bylo dosaženo nejvyššího záporného salda, a to ve výši ,98 Kč. V roce 2008, 2010, 2011 bylo saldo kladné. Největšího kladného výsledku salda rozpočtu městyse bylo dosaženo v roce 2011 ve výši ,43 Kč. Nejnižšího kladného výsledku salda bylo dosaženo v roce 2008, a to ve výši ,67 Kč. 37

39 Příjmy v letech (v mil. Kč) 50 49,99 Částky [v mil. Kč] ,11 30,50 27,93 23, Příjmy Analyzované období Graf 3: Vývoj příjmů v mil. Kč ( ) Zdroj: vlastní zpracování, podklady z Z uvedeného grafu vyplývá, že příjmy po celé sledované období klesají. V roce 2007 byly příjmy nejvyšší, dosahovaly hodnoty ,86 Kč. V roce 2011 byly příjmy nejnižší, dosahovaly hodnoty ,85 Kč. Pokles mezi rokem 2007 a 2008 činí 25,77%, pokles dosahuje částky ,18 Kč. Pokles mezi rokem 2008 a 2009 činí 17,80%, příjmy poklesy o ,49 Kč. Pokles mezi rokem 2009 a 2010 činí 8,44% a pokles představuje částku ,88 Kč. Pokles mezi rokem 2010 a 2011 činí 15,99%, jedná se o pokles o ,46 Kč. Příjmy městyse mezi rokem 2007 a 2011 poklesly o 53,07%, znamená to pokles o ,01 Kč. 38

40 Výdaje v letech (v mil. Kč) 55 51,49 Částky [v mil. Kč] ,44 39,73 23,67 18,19 15 Výdaje Analyzované období Graf 4: Vývoj výdajů v mil. Kč ( ) Zdroj: vlastní zpracování, podklady z Z uvedeného grafu vyplývá, že výdaje ve sledovaném období klesají. Výjimkou je rok 2009, kdy výdaje oproti roku 2008 vzrostly o 18,80%, čili o ,16 Kč. Nejvyšších výdajů bylo dosaženo v roce 2007 v celkové výši ,41 Kč. Nejnižších výdajů bylo dosaženo v roce 2011, a to ve výši ,42 Kč. Pokles mezi rokem 2007 a 2011 je o 64,66% a dosahuje částky ,99 Kč Rozpočtové hospodaření v roce 2007 Rozpočet městyse Štoky pro rok 2007 byl schválen v celkovém objemu příjmů Kč a výdajů Kč. Během roku byla provedena rozpočtová opatření, která upravila příjmy na Kč a výdaje na Kč. Výsledek hospodaření tohoto roku je Kč. 39

41 Tabulka 4: Rozpočtové hospodaření v roce 2007 Položka Rozpočet skutečný schválený upravený Plnění v [%] Daňové příjmy , , ,00 145,14 Nedaňové příjmy , , ,00 118,94 Kapitálové příjmy , , ,00 42,18 Přijaté dotace , , , ,01 PŘÍJMY CELKEM , , ,00 199,68 Běžné výdaje , , ,00 112,44 Kapitálové výdaje , , ,00 193,8 VÝDAJE CELKEM , , ,00 163,79 Zdroj: vlastní zpracování, podklady z Největší rozdíl mezi plánovanými a skutečnými příjmy nastal u přijatých dotací, kde byl nárůst o 3882,01%, tedy nárůst o Kč. Značný nárůst byl také zaznamenán u kapitálových výdajů, kde byl nárůst o 93,8%, tedy nárůst o Kč. Nárůst byl také zaznamenán u daňových příjmů, kde byl nárůst o 45,14%, tedy nárůst o Kč. Naopak u kapitálových příjmů byl zaznamenán pokles. Skutečné kapitálové příjmy byly nižší, než schválené příjmy. Rozdíl mezi těmito položkami činí Kč Rozpočtové hospodaření v roce 2008 Rozpočet městyse Štoky pro rok 2008 byl schválen v celkovém objemu příjmů Kč a výdajů Kč. Během roku byla provedena rozpočtová opatření, která upravila příjmy na ,68 Kč a výdaje na ,01 Kč. Výsledek hospodaření tohoto roku je ,67 Kč. 40

42 Tabulka 5: Rozpočtové hospodaření v roce 2008 Položka Rozpočet skutečný schválený upravený Plnění v [%] Daňové příjmy , , ,00 136,86 Nedaňové příjmy , , ,00 125,75 Kapitálové příjmy , , ,00 43,98 Přijaté dotace , , , ,2 PŘÍJMY CELKEM , , ,00 115,66 Běžné výdaje , , ,00 100,43 Kapitálové výdaje , , ,00 107,02 VÝDAJE CELKEM , , ,00 104,23 Zdroj: vlastní zpracování, podklady z Největší rozdíl mezi plánovanými a skutečnými příjmy nastal u přijatých dotací, kde byl nárůst o 1 352,2%, tedy nárůst o Kč. Značný nárůst byl také zaznamenán u daňových příjmů, kde byl nárůst o 36,86%, tedy nárůst o ,60 Kč. Naopak u kapitálových příjmů byl zaznamenán pokles. Skutečné kapitálové příjmy byly nižší, než schválené. Rozdíl mezi těmito položkami činí ,50 Kč Rozpočtové hospodaření v roce 2009 Rozpočet městyse Štoky pro rok 2009 byl schválen v celkovém objemu příjmů Kč a výdajů Kč. Během roku byla provedena rozpočtová opatření, která upravila příjmy na Kč a výdaje na Kč. Výsledek hospodaření tohoto roku je Kč. 41

43 Tabulka 6: Rozpočtové hospodaření v roce 2009 Položka Rozpočet skutečný schválený upravený Plnění v [%] Daňové příjmy , , ,00 124,59 Nedaňové příjmy , , ,00 124,35 Kapitálové příjmy , , ,00 82,98 Přijaté dotace , , ,00 989,29 PŘÍJMY CELKEM , , ,00 145,9 Běžné výdaje , , ,00 125,85 Kapitálové výdaje , , ,00 138,92 VÝDAJE CELKEM , , ,00 131,87 Zdroj: vlastní zpracování, podklady z Největší rozdíl mezi plánovanými a skutečnými příjmy nastal u přijatých dotací, kde byl nárůst o 889,29%, tedy nárůst o Kč. Značný nárůst byl také zaznamenán u kapitálových výdajů, kde byl nárůst o 38,92%, tedy nárůst o Kč. Skutečné kapitálové výdaje byly vyšší než schválené. Naopak u kapitálových příjmů byl zaznamenán pokles. Skutečné kapitálové příjmy byly nižší, než schválené příjmy. Rozdíl mezi těmito položkami činí Kč Rozpočtové hospodaření v roce 2010 Rozpočet městyse Štoky pro rok 2010 byl schválen v celkovém objemu příjmů Kč a výdajů Kč. Během roku byla provedena rozpočtová opatření, která upravila příjmy na ,31 Kč a výdaje na ,31 Kč. Výsledek hospodaření tohoto roku je Kč. 42

44 Tabulka 7: Rozpočtové hospodaření v roce 2010 Položka Rozpočet skutečný schválený upravený Plnění v [%] Daňové příjmy , , ,00 131,19 Nedaňové příjmy , , ,00 116,29 Kapitálové příjmy , , ,00 104,21 Přijaté dotace , , ,00 218,68 PŘÍJMY CELKEM , , ,00 129,3 Běžné výdaje , , ,00 114,62 Kapitálové výdaje , , ,00 77,98 VÝDAJE CELKEM , , ,00 104,66 Zdroj: vlastní zpracování, podklady z Největší rozdíl mezi plánovanými a skutečnými příjmy nastal u přijatých dotací, kde byl nárůst o 118,68%, tedy nárůst o ,35 Kč. Značný nárůst byl také zaznamenán u daňových příjmů, kde byl nárůst o 31,19%, tedy nárůst o ,60 Kč. U kapitálových výdajů byl zaznamenán pokles. Skutečné kapitálové výdaje byly nižší, než schválené výdaje. Rozdíl mezi těmito položkami činí ,50 Kč Rozpočtové hospodaření v roce 2011 Rozpočet městyse Štoky pro rok 2011 byl schválen v celkovém objemu příjmů Kč a výdajů Kč. Během roku byla provedena rozpočtová opatření, která upravila příjmy na ,85 Kč a výdaje na ,42 Kč. Výsledek hospodaření tohoto roku je ,43 Kč. 43

45 Tabulka 8: Rozpočtové hospodaření v roce 2011 Položka Rozpočet skutečný schválený upravený Plnění v [%] Daňové příjmy , , ,00 121,58 Nedaňové příjmy , , ,00 121,01 Kapitálové příjmy , , ,00 19,39 Přijaté dotace , , ,00 135,57 PŘÍJMY CELKEM , , ,00 120,07 Běžné výdaje , , ,00 98,44 Kapitálové výdaje , , ,00 14,13 VÝDAJE CELKEM , , ,00 72,08 Zdroj: vlastní zpracování, podklady z Největší rozdíl mezi plánovanými a skutečnými příjmy nastal u přijatých dotací, kde byl nárůst o 35,57%, tedy nárůst o Kč. U kapitálových příjmů byl zaznamenán pokles. Skutečné kapitálové příjmy byly nižší, než schválené příjmy. Rozdíl mezi těmito položkami činí Kč. Značný pokles byl také zaznamenán u kapitálových výdajů. Skutečné kapitálové výdaje byly nižší, než schválené výdaje. Rozdíl mezi těmito položkami činí ,80 Kč Rozpočtové hospodaření v letech Vývoj skutečných a schválených příjmů zobrazuje následující tabulka a graf. Tabulka 9: Vývoj skutečných a schválených příjmů v roce Položka Schválené příjmy , , , , ,00 Skutečné příjmy , , , , ,85 Zdroj: vlastní zpracování, podklady z 44

46 Příjmy v letech (v mil. Kč) Částky [v mil. Kč] ,04 49,99 37,11 32,08 30,50 27,93 23,46 20,91 21,60 19, Schválené příjmy Skutečné příjmy Analyzovanéobdobí Graf 5: Vývoj skutečných a schválených příjmů v mil. Kč ( ) Zdroj: vlastní zpracování, podklady z Z uvedeného grafu vyplývá, že v celém sledovaném období skutečné příjmy převyšují plánované příjmy. Skutečné příjmy se značně lišily od příjmů schválených. Tyto rozdíly městys každoročně upravoval rozpočtovým opatřením. Skutečné příjmy mají ve sledovaném období klesající tendenci. V roce 2007 dosahovaly částky Kč, naproti tomu v roce 2011 dosahovaly částky pouze ,85 Kč. Pokles dosahuje hodnoty 53,07%. Následující graf a tabulka zobrazuje skutečný a schválený vývoj výdajů ve sledovaném období. Tabulka 10: Vývoj skutečných a schválených výdajů v roce Položka Schválené výdaje , , , , ,00 Skutečné výdaje , , , , ,42 Zdroj: vlastní zpracování, podklady z 45

47 Výdaje v letech (v mil. Kč) Částky [v mil. Kč] ,49 39,73 33,44 31,44 32,08 30,13 23,67 22,62 25,24 18, Schválené výdaje Skutečné výdaje Analyzovanéobdobí Graf 6: Vývoj skutečných a schválených příjmů v mil. Kč ( ) Zdroj: vlastní zpracování, podklady z Z uvedeného grafu vyplývá, že v letech skutečné výdaje převyšují schválené výdaje. Skutečné výdaje mají klesající tendenci kromě roku 2009, kdy skutečné výdaje značně vzrostly. Nárůst oproti roku 2008 byl o více než 6 milionů korun, čili nárůst o 18,80%. Nejvyšší skutečné výdaje byly dosaženy v roce 2007 v celkové částce ,00 Kč. Naopak nejnižší skutečné výdaje byly dosaženy v roce 2011 v celkové částce ,42 Kč. 3.2 Příjmy městyse v letech Příjmy rozpočtu městyse můžeme dále dělit na příjmy daňové, nedaňové, kapitálové a přijaté dotace. Mezi daňové příjmy patří: sdílené daně, místní poplatky, správní poplatky, daň z nemovitosti a ostatní daňové příjmy. Mezi nedaňové příjmy patří například příjmy z vlastního podnikání a příjmy z mimorozpočtových fondů. Mezi kapitálové příjmy patří příjmy z prodeje obecního majetku. Přijaté dotace zahrnují příjmy od jiných veřejných rozpočtů, například rozpočtu kraje. Skutečné příjmy ve sledovaném období jsou zaznamenány v následující tabulce a grafu. 46

48 Tabulka 11: Skutečné příjmy v letech Položka Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,00 Celkem příjmy , , , , ,85 Zdroj: vlastní zpracování, podklady z Následující graf zobrazuje podíl jednotlivých druhů příjmů. Skutečné příjmy v letech (v mil. Kč) Graf 7: Skutečné příjmy v letech Zdroj: vlastní zpracování, podklady z Z grafu je patrné, že celkové příjmy ve sledovaném období mají klesající tendenci. Nejvyšší část celkových příjmů tvoří příjmy daňové. Výjimkou je rok 2007, kdy nejvyšší část tvojí přijaté dotace. Trend vývoje daňových příjmů je mírně vzrůstající. Výše nedaňových příjmů v letech má vzrůstající tendenci, 47

49 avšak od roku 2010 má klesající tendenci. Výše kapitálových příjmů i přijatých dotací v jednotlivých letech značně kolísá Daňové příjmy Daňové příjmy městyse Štoky mají mírně vzrůstající tendenci. V celém sledovaném období se příjmy zvýšily o ,14 Kč, čili o 6,71%. Mezi daňové příjmy patří sdílené daně, místní poplatky, správní poplatky, daň z nemovitosti a ostatní daňové příjmy. Vývoj daňových příjmů je patrný z následující tabulky a grafu. Tabulka 12: Daňové příjmy v letech Rok Částka , , , , ,14 Zdroj: vlastní zpracování, podklady z Daňové příjmy v letech (v mil. Kč) Částky [v mil. Kč] 15,1 15,0 14,9 14,8 14,7 14,6 14,5 14,4 14,3 14,2 14,1 14,0 15,00 15,01 14,89 14,51 14, Daňové příjmy Analyzované období Graf 8: Daňové příjmy v letech Zdroj: vlastní zpracování, podklady z 48

50 Z grafu je patrné, že daňové příjmy byly nejvyšší v roce 2011, naopak nejnižší výše daňových příjmů byla dosažena v roce Nejvyšší položkou daňových příjmů jsou sdílené daně. Naopak nejnižší položkou daňových příjmů jsou správní poplatky Sdílené daně Sdílené daně představují nejvýznamnější část daňových příjmů. Obce sdílí určitou část výnosu společně se státním rozpočtem. Jednotlivé obce získávají svůj podíl podle přepočteného počtu obyvatel. Tabulka 13: Sdílené daně v letech SDÍLENÉ DANĚ Daň ze závislé činnosti , , , , ,96 Daň ze samostatné výd. činnosti , , , , ,11 Daň z PFO kapit. výnosů , , , , ,97 Daň z příjmů právnických osob , , , , ,99 Daň z přijmů právnických osob za obce , , ,00 Daň z přidané hodnoty , , , , ,00 Zdroj: vlastní zpracování, podklady z Z uvedené tabulky je zřejmé, že nejvyšší položku tvoří příjem z daně z přidané hodnoty. V roce 2011 dosahoval tento příjem částky Kč. Další velmi významnou položku tvoří příjem z daně z příjmů fyzických osob, a to v roce 2011 ve výši ,96 Kč a dále příjem z daně z příjmů právnických osob, kde příjem v roce 2011 dosahoval částky ,99 Kč. Příjem z daně z přidané hodnoty má po celé analyzované období vzrůstající tendenci. Příjem z daně z příjmů fyzických osob má vzrůstající tendenci, kromě roku Příjem z daně z příjmů právnických osob má vzrůstající tendenci, kromě roku 2009 a Svěřené daně Mezi svěřené daně patří daň z nemovitosti. Každý vlastník nemovitosti nebo pozemku je povinen tuto daň zaplatit. Celý výnos této daně plyne do rozpočtu dané obce. Zvýšení této sazby je možné pomocí koeficientu, který slouží pro výpočet daně. 49

51 Tabulka 14: Svěřené daně v letech SVĚŘENÉ DANĚ Daň z nemovitostí , , , , ,11 Zdroj: vlastní zpracování, podklady z Po celé sledované období je zaznamenána vzrůstající tendence. Důvodem tohoto nárůstu je nová zástavba rodinných domů. V roce 2007 dosahoval příjem z daně z nemovitosti celkové částky ,12 Kč. V tomto roce byl zaznamenán nejnižší příjem. V roce 2011 byl tento příjem nejvyšší, a to ve výši ,11 Kč. Nárůst mezi roky 2007 a 2011 činí 61,88% Místní poplatky Místní poplatky si vybírají obce samy, na základě rozhodnutí zastupitelstva, které stanoví druh a také výši jednotlivých poplatků. Maximální možné výše poplatků jsou uvedeny v zákoně č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích. Výše jednotlivých poplatků stanovil městys Štoky takto: - poplatek za výherní hrací přístroj Kč na 3 měsíce za každý VHP - poplatek ze psů 100 Kč za prvního psa, 150 Kč za každého dalšího psa - poplatek z ubytovací kapacity 2 Kč za využité lůžko a den - poplatek za rekreační pobyt 5 Kč za osobu a započatý den - poplatek ze vstupného sazba poplatku z vybraného vstupného činí: o 10% za kulturní akci typu taneční zábavy a plesy o 20% za kulturní akci typu diskotéky o 5% za prodejní akci o 5% za reklamní akci o 10% za ostatní kulturní akce - Z užívání veřejného prostranství sazba za každý započatý m 2 a započatý den o 5 Kč za umístění dočasných staveb a zařízení pro poskytování služeb o 20 Kč za umístění zařízení sloužících pro poskytování prodeje o 20 Kč za umístění zařízení lunaparků a jiných obdobných atrakcí o 10 Kč za umístění zařízení cirkusů 50

52 o 20 Kč za umístění reklamního zařízení o 10 Kč za umístění skládek Tyto vyhlášky upravující sazby poplatků nabyly účinnosti dne Následující tabulka zobrazuje výši poplatků v jednotlivých letech. Tabulka 15: Místní poplatky v letech MÍSTNÍ POPLATKY Částka , , , , ,00 Zdroj: vlastní zpracování, podklady z Z tabulky je patrné, jak se výše místních poplatků v jednotlivých letech měnila. Nejnižšího příjmu z místních poplatků bylo dosaženo v roce 2009, a to v hodnotě Kč. Naopak v roce 2010 bylo dosaženo nejvyššího příjmu z místních poplatků v hodnotě Kč. V roce 2008 byl zaznamenán pokles o 8,62%, oproti roku V roce 2009 byl zaznamenán pokles o 3,70%, oproti roku V roce 2010 byl zaznamenán nárůst o 120,69%, oproti roku V roce 2011 byl zaznamenán pokles o 0,13% oproti roku Správní poplatky Obec také vykonává správní úkony, které jsou zpoplatněny. Výši poplatků nemůže obec ovlivnit, neboť jejich výše je stanovena zákonem. Tabulka 16: Správní poplatky v letech SPRÁVNÍ POPLATKY za úřední výkon , , , , ,00 za stavební povolení , , , , ,00 Zdroj: vlastní zpracování, podklady z Z tabulky vyplývá, že správní poplatky se skládají ze dvou položek, a to z příjmů za úřední výkon a z příjmů za stavební povolení. Celkové správní poplatky se neustále mění. V roce 2008 a 2011 došlo k poklesu, naopak v roce 2009 a

53 k nárůstu. V roce 2008 došlo k poklesu o 5,07% oproti roku V roce 2009 byl zaznamenán nárůst o 1,45% oproti roku V roce 2010 byl zaznamenán také nárůst o 14,61%, oproti roku A v roce 2011 byl zaznamenán pokles o 53,63%, oproti roku Nedaňové příjmy Nejvýznamnější položkou nedaňových příjmů jsou příjmy z nájemného. Jedná se o obecní byty, byty v domě s pečovatelskou službou, nájemné z pronajatých lesů Lesnímu družstvu ve Štokách. Příjmy z nájemného činí zhruba polovinu nedaňových příjmů. Například v roce 2011 dosáhl příjem z nájemného hodnoty Kč. Dalšími významnými položkami je stočné a poplatek za odvoz komunálního odpadu. Tabulka 17: Nedaňové příjmy v letech Rok Částka , , , , ,71 Zdroj: vlastní zpracování, podklady z 52

54 Nedaňové příjmy v letech (v mil. Kč) Částky [v mil. Kč] 7,2 7,1 7,0 6,9 6,8 6,7 6,6 6,5 6,4 6,3 6,2 6,1 6,0 7,11 6,68 6,57 6,42 6, Nedaňové příjmy Analyzované období Graf 9: Nedaňové příjmy v letech Zdroj: vlastní zpracování, podklady z Vývoj nedaňových příjmů ve sledovaném období velmi kolísal. V letech příjmy vzrostly, ovšem v letech 2010 klesly a v roce 2011 znovu vzrostly. V roce 2008 byl zaznamenán nárůst o 3,95%, oproti roku V roce 2009 byl zaznamenán nárůst o 6,51%, oproti roku V roce 2010 byl zaznamenán pokles o 14,58% oproti roku V roce 2011 byl zaznamenán nárůst o 8,15% Kapitálové příjmy Výše kapitálových příjmů se v jednotlivých letech značně měnila. Mezi kapitálové příjmy řadíme příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a ostatní kapitálové příjmy a příjmy z prodeje dlouhodobého finančního majetku. 53

55 Tabulka 18: Kapitálové příjmy v letech Rok Částka , , , , ,00 Zdroj: vlastní zpracování, podklady z Kapitálové příjmy v letech (v mil. Kč) Částky [v mil. Kč] 7,0 6,5 6,0 5,5 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 6,84 3,92 3,60 2,16 0, Kapitálové příjmy Analyzované období Graf 10: Kapitálové příjmy v letech Zdroj: vlastní zpracování, podklady z Výše kapitálových příjmů se v jednotlivých letech značně měnila. V roce 2008 a 2010 byl zaznamenán nárůst, naopak v roce 2009 a 2011 byl zaznamenán pokles. V roce 2008 byl zaznamenán nárůst o 74,34%, oproti roku V roce 2009 byl zaznamenán pokles o 68,45%, oproti roku V roce 2010 byl zaznamenán nárůst o 66,75%, oproti roku V roce 2011 byl zaznamenán pokles až o 97,63%, oproti roku Přijaté dotace Přijaté dotace jsou velmi významnou položkou rozpočtu městyse, jejich vývoj není konstantní a značně kolísá. 54

56 Dotace lze rozdělit na dvě skupiny, a to na investiční a neinvestiční. Oba tyto druhy dotací mohou obce čerpat z veřejných rozpočtů ústřední úrovně, veřejných rozpočtů územní úrovně, převody z vlastních fondů, ze zahraničí a ze státních finančních aktiv. Neinvestiční dotace jsou poskytovány především na financování provozních potřeb obce, jedná se například o příspěvky na školství, vybraná zdravotnická zařízení, na výkon státní správy, atd. Investiční dotace slouží k zajištění služeb (např. pořízení dlouhodobého majetku). Tabulka 19: Přijaté dotace v letech Rok Částka , , , , ,00 Zdroj: vlastní zpracování, podklady z Přijaté dotace v letech (v mil. Kč) Částky [v mil. Kč] ,58 9,09 6,35 3,25 1, Přijaté transfery (dotace) Analyzované období Graf 11: Přijaté dotace v letech Zdroj: vlastní zpracování, podklady z Výše dotací se v jednotlivých letech značně měnila, od roku 2007 dochází k neustálému poklesu. 55

57 Mezi nejvýznamnější dotace roku 2007 patřila dotace na intenzifikaci čistírny odpadních vod. Tato dotace byla poskytnuta z kraje i ze státního rozpočtu. Výše dotace činila celkem Kč. Další významnou dotací tohoto roku je dotace v rámci souhrnného dotačního vztahu. Dotace činila Kč. V tomto roce městys dostal dotaci na výstavbu zdravotního střediska. Výše dotace činila Kč. Mezi ostatní dotace tohoto roku patří: dotace na pasport místních komunikací, dotace na hasiče, dar z kraje pro ZŠ, dar pro pečovatelskou službu a dotace na kulturu. Mezi nejvýznamnější dotace roku 2008 patřily dotace na technickou infrastrukturu a dotace v rámci souhrnného dotačního vztahu. Mezi ostatní dotace tohoto roku patří: dotace od úřadu práce na veřejně prospěšné práce, dotace na volby, dotace na místní knihovnu, na zřízení CzechPOINTU, dotace na hasiče, dotace na zřízení webových stránek, dar z kraje pro ZŠ, dotace na opravu kulturní památky a dotace na sečení trávy podél hlavních komunikací. Mezi nejvýznamnější dotace roku 2009 patřila dotace na rybník Machoťák. Výše této dotace činila ,69 Kč. Další významnou dotací tohoto roku byla dotace ZŠ na vzdělávací projekt. Výše dotace činila ,38 Kč. Mezi ostatní dotace patří: dotace v rámci souhrnného dotačního vztahu, dotace od Úřadu práce na veřejně prospěšné práce, dotace na opravu kulturní památky, dotace na sečení trávy podél hlavních komunikací, dotace na sociální služby, dotace na volby, dotace na pečovatelskou službu, dar z kraje pro ZŠ a dotace na hasiče. Mezi nejvýznamnější dotace roku 2010 patřila dotace v rámci souhrnného dotačního vztahu. Výše této dotace činila Kč. Další významnou dotací tohoto roku byla dotace ZŠ na vzdělávací projekt. Hodnota dotace činila ,45 Kč. Mezi ostatní dotace patří: dotace od Úřadu práce na veřejně prospěšné práce, dotace na rybník Machoťák, dar z kraje pro ZŠ, dotace na rekonstrukci MŠ, dotace na hasiče, dotace na sečení trávy podél hlavních komunikací a na ořez lípy, dále dotace na projektovou dokumentaci ČOV Pozovice a Smilov, dotace na volby a dotace na sčítání lidu, domů a bytů Mezi nejvýznamnější dotace roku 2011 patřila dotace v rámci souhrnného dotačního vztahu. Výše této dotace činila Kč. Mezi ostatní dotace tohoto roku 56

58 patří: dotace od Úřadu práce na veřejně prospěšné práce, dotace na přemístění čápů, dotace na sčítání lidu, domů a bytů 2011, na hasiče, dar pro ZŠ, dotace na sečení trávy podíl hlavních komunikací a dar za vyhodnocení v soutěži třídění odpadu. 3.3 Výdaje městyse v letech Výdaje městyse můžeme rozdělit na běžné a kapitálové. Charakteristickým rysem běžných výdajů je to, že se neustále opakují a financují běžnou potřebu rozpočtového roku. Mezi běžné výdaje patří například: platy zaměstnanců, nákup vody, paliv a energie, dále nákup materiálu a služeb. Kapitálové výdaje slouží k financování investičních potřeb, které přesahují jedno rozpočtové období. Tabulka 20: Struktura výdajů v letech Položka Běžné výdaje , , , , ,22 Kapitálové výdaje , , , , ,20 Celkem výdaje , , , , ,42 Zdroj: vlastní zpracování, podklady z Z uvedené tabulky je patrné, že v roce 2007 a 2008 kapitálové výdaje převyšují běžné. V letech běžné výdaje převyšují kapitálové. Nejvyšších výdajů dosáhl městys v roce 2007, a to částky Kč. Naopak nejnižších výdajů dosáhl městys v roce 2011, a to částky ,42 Kč. Nejvyšší běžné výdaje městyse byly v roce 2009 ve výši Kč. Nejvyšší kapitálové výdaje byly v roce 2007, a to ve výši Kč. 57

59 Částky [v mil. Kč] Struktura skutečných výdajů v letech (v mil. Kč) Analyzované období Kapitálové výdaje Běžné výdaje Graf 12: Skutečné výdaje v letech Zdroj: vlastní zpracování, podklady z Z uvedeného grafu je patrné, že v roce 2010 a 2011 došlo ke snížení výdajů. Podle informací z městyse Štoky byly výdaje zmenšeny na možné minimum z důvodu plánované výstavby čistírny a kanalizace v obcích Smilov a Pozovice v následujících letech. A i z tohoto důvodu městys Štoky v těchto letech omezil investice do větších projektů Běžné výdaje Typickým znakem běžných výdajů je jejich malá kolísavost, proto obecní úřady mohou při jejich plánování vycházet z rozpočtů minulých let. Tabulka 21: Běžné výdaje v letech Rok Částka , , , , ,22 Zdroj: vlastní zpracování, podklady z 58

60 Běžné výdaje v letech (v mil. Kč) 20,5 19,5 20,46 18,87 Částky [v mil. Kč] 18,5 17,5 16,5 15,5 14,5 13,5 13,04 13,63 17,08 12, Běžné výdaje Analyzované období Graf 13: Běžné výdaje v letech Zdroj: vlastní zpracování, podklady z Z grafu je patrné, že v letech mají běžné výdaje vzrůstající tendenci. Od roku 2010 výdaje klesají. V roce 2008 byl zaznamenán nárůst o 4,51%, oproti roku V roce 2009 byl zaznamenán nárůst o 50,16%, oproti roku V roce 2010 byl zaznamenán pokles o 7,77%, oproti roku V roce 2011 byl zaznamenán pokles o 9,50%, oproti roku V analyzovaném období patří mezi základní položky běžných výdajů mzdové výdaje, nákup služeb, paliv a energií. V letech je zapříčiněn nárůst běžných výdajů do plánované rekonstrukce obecních bytů, dál pak do oprav místních komunikací Kapitálové výdaje Kapitálové výdaje jsou takové výdaje, které slouží pro investiční nákupy. Jedná se například o pořízení pozemků, dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Dále slouží k nákupu akcií a majetkových podílů a výdajů na investiční transfery různým subjektům. 59

61 Tabulka 22: Kapitálové výdaje v letech Rok Částka , , , , ,20 Zdroj: vlastní zpracování, podklady z Kapitálové výdaje v letech (v mil. Kč) 40 38,45 Částky [v mil. Kč] ,82 19,27 4,80 1, Kapitálové výdaje Analyzované období Graf 14: Kapitálové výdaje v letech Zdroj: vlastní zpracování, podklady z Kapitálové výdaje mají po celé sledované období klesající tendenci, avšak v roce 2011výdaje vzrostly o ,72 Kč. Značný pokles o 51,54% nastal v roce Nejvýznamnější položkou v roce 2007 je intenzifikace ČOV v celkové hodnotě ,59 Kč. V roce 2008 byla nejvýznamnější položkou nástavba nad mateřskou školou v hodnotě ,26 Kč. V roce 2009 bylo nejvýznamnějších položek hned několik. Nejvyšším výdajem byla nástavba nad mateřskou školou v hodnotě ,10 Kč, dále výstavba technické infrastruktury v hodně ,20 Kč a také odbahnění rybníku Machoťák v částce ,79 Kč. V roce 2010 se uskutečnila rekonstrukce místní komunikace v částce ,50 Kč. V roce 2011 bylo nejvýznamnější položkou zatrubnění potoka, který vede přes pozemek, který bude 60