Portfolio předškolního dítěte v MŠ Maršovice

Transkript

1 Portfolio předškolního dítěte v MŠ Maršovice OBSAH 1. Význam portfolia dítěte v předškolním vzdělávání 2. Druhy portfolií používané v MŠ Maršovice 2.1 Sběrné portfolio 2.2 Nástěnné portfolio 2.3 Diagnostické portfolio 3. Portfolio dítěte na konci docházky do MŠ 1. Význam portfolia dítěte v předškolním vzdělávání Portfolio dítěte v mateřské škole je důležitý nástroj sloužící ke sledování, podpoře a individuálnímu rozvoji dítěte. Shromažďuje informace o jeho projevech, pokrocích a dosažené úrovni při naplňování vzdělávacích cílů. Pomáhá zaměřit se na individualizaci vzdělávání, vychází z individuálních potřeb, možností a schopností každého dítěte, jež následně dále rozvíjí v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání. Význam portfolia dítěte tedy můžeme shrnout jako podklad vzdělávání předškolního dítěte, na kterém participují předškolní pedagogové, rodiče a děti, eventuálně další odborníci psychologové, logopedi, foniatři, pediatři a apod. Portfolio by měla být ucelená složka záznamů o dítěti, která má komplexní vypovídající hodnotu o jeho průběžném rozvoji v předškolním období. Pro kvalitní rozvoj osobnosti každého dítěte je tedy nezbytná úzká a partnerská součinnost předškolního vzdělávání s rodinnou výchovou.

2 2. Druhy portfolií používané v MŠ Maršovice Většina mateřských škol vytváří k záznamům o vývoji jednotlivých dětí portfolia, která mohou být různého druhu a charakteru. Důležité je, aby jejich obsah poskytoval komplexní informace o výsledcích a pokrocích dítěte v průběhu docházky do mateřské školy. V naší MŠ využíváme tato portfolia - sběrné, nástěnné a diagnostické. Neobvyklým druhem je tzv. nástěnné portfolio, jež vzniklo v naší MŠ a v praxi velmi dobře osvědčilo. 2.1 Sběrné portfolio má podobu papírových boxů, přičemž každé dítě má svůj box označen značkou. Děti místo slova box nebo sběrné portfolio používají výraz krabice. Do sběrných portfolií si ukládají zpravidla výkresy a výrobky, které vznikly během ranních her nebo odpoledních činností, ale také například různé materiály, které děti našly při vycházce v přírodě a zaujaly je natolik, že si je chtěly ponechat. Do sběrných portfolií si děti rovněž ukládají některou papírovou dokumentaci, na nichž si s pedagogem procvičují běžnou grafomotoriku, práci s prostorem apod. Své materiály ze sběrných portfolií si děti mohou kdykoliv odnést domů, například některé děti si je odnáší každý den, některé jednou za týden. 2.2 Nástěnné portfolio je využíváno ve třídě starších dětí a jeho hlavním smyslem je - aktivní podílení se dětí na svém rozvoji. Děti si zvládnuté dovednosti a schopnosti v některých oblastech samy zaznamenávají na viditelném místě ve třídě. Každý školní rok vytváříme pro předškolní děti různá obrazová portfolia v podobě papírových slunečnic, domečků, míčků apod. Například slunečnice umístíme na stěnu ve třídě a děti si na ně lepí různě barevné papírové kartičky, na nichž jsou zapsané dovednosti, které právě zvládly dítě zvládne zavázat uzel, pozná geometrické tvary, drží správně tužku, zvládne číselnou řadu 0-10 a další. Dítě si nápis na kartičce samozřejmě nepřečte, proto je důležité, aby si kartičku nalepilo bezprostředně po zvládnutí určité dovednosti. Portfolia jsou umístěna tak, aby na ně děti bez problémů dosáhly a mohly na ně snadno lepit jednotlivé kartičky a také, aby měly stále na očích, co už zvládly a jak jim kartičky přibývají. Každé dítě má své nástěnné portfolio označené svým jménem a fotkou. Během zhruba čtyřleté práce s nástěnnými portfolii jsme zaznamenali některé jejich výhody i nevýhody. Výhody: Poměrně velká motivace dětí rozvíjet své schopnosti a dovednosti.

3 Rodiče okamžitě při vstupu do třídy vidí portfolio svého dítěte. Děti se často a rády chlubí nově zvládnutými dovednostmi a samy rodiče vybízejí, aby se na jejich slunečnici podívali. Zároveň je to příležitost navázání dialogu s rodičem o vývoji dítěte. V případě potřeby je dále domluvena konzultační schůzka. Nevýhody: Poměrně pracné na výrobu. Nalepené kartičky (dovednosti) na slunečnicích jednotlivých dětí svádí k tomu, že si je děti občas počítají a počet dovedností na svém nástěnném portfoliu slunečnici porovnávají s počtem zvládnutých dovedností na portfoliích ostatních dětí. Je tedy nezbytné vysvětlit dětem, že se nejedná v žádném případě o soutěž, že každé dítě i dospělý je jiný a každý vyniká více v jiné oblasti. Poznámka Pokud dítě některou důležitou dovednost dlouhodobě nezvládá, používáme papírové kartičky s nápisem: Maminko, tatínku, pomoz mi zvládnout. Na kartičku dopíšeme konkrétní dovednost, kterou by mělo dítě zvládnout, například: Maminko, tatínku, pomoz mi zvládnout zavázat tkaničku. Domluvíme se s dítětem i s rodičem, aby zkoušeli společně doma dovednost zvládnout. Praxe je taková, že když dítě dovednost zvládne, přinese rodič s dítětem kartičku zpět a dítě si zvládnutou dovednost nalepí do svého domečku. List předškoláka Nedílnou součástí nástěnného portfolia je list každého předškolního dítěte s názvem Už jsem předškolák. Na listě jsou uvedeny základní vědomosti a dovednosti, jež by mělo předškolní dítě před vstupem do základní školy zvládnout. Seznam šestnácti bodů znalostí a dovedností vychází z dokumentu Desatero pro rodiče dětí předškolního dítěte a je v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem předškolního vzdělávání. Z tohoto seznamu vycházejí zmíněné jednotlivé kartičky se znalostmi a dovednostmi, které si děti umisťují na svá nástěnná portfolia. Například slunečnice nástěnného portfolia má 16 okvětních lístků tedy stejně jako je počet znalostí a dovedností v listě předškoláka (např. poznat geometrické tvary, správný úchop tužky, apod.). Takto děti mohou dobře sledovat, kolik znalostí a dovedností již zvládly a kolik si jich mohou ještě osvojit.

4 2.3 Diagnostické portfolio diagnostické portfolio zakládáme každému dítěti po jeho nástupu do MŠ. Portfolia jsou umístěna ve velkých modrých šanonech a jsou označena jménem dítěte a jeho fotografií. Jsou uložena ve třídě na viditelném a přístupném místě. Do diagnostického portfolia zakládáme následující materiály: diagnostický list - základní vstupní informace o dítěti záznamový arch pro sledování a hodnocení rozvoje a učení dítěte v předškolním vzdělávání Predict nástroj pro hodnocení pokroků dítěte v emoční a sociální oblasti list předškoláka (viz nástěnné portfolio) pracovní listy sledující školní zralost záznamy vývoje grafomotoriky kresba, kresba postavy artefakty z výtvarných a pracovních činností důležité pro hodnocení vývoje dítěte dokumentaci jiných odborníků, jež zaznamenávají vývoj předškolního dítěte (psycholog, speciální pedagog - například výsledky vyšetření z PPP, foniatr, logoped, pediatr apod.) Dále součástí portfolia mohou být další materiály: záznamy z pozorování dítěte záznamy rozhovorů s dítětem záznamy informací z rozhovorů s rodiči dokumenty k projektům, jichž se škola i dítě účastní ocenění a diplomy (například plavecký výcvik, pomoc kamarádovi apod.) důležité materiály, jež dítě získalo mimo MŠ (v zájmových kroužcích, soutěžích atd.) materiály podporující emoční oblast dítěte (vlastní materiály dítěte) Bližší specifikace některých uvedených materiálů: Diagnostický list vyplňuje třídní učitelka s rodičem na začátku školního roku, ve kterém je dítě přijato do MŠ nebo vyplní samy rodiče. Jedná se o vstupní důležité informace o dítěti, které jsou v případě potřeby aktualizovány. Informace o dítěti jsou důvěrné a pedagogické pracovnice zachovávají diskrétnost vůči dítěti a jeho rodině.

5 Záznamový arch pro sledování a hodnocení rozvoje a učení dítěte do archu zaznamenáváme vývoj dítěte od jeho nástupu do MŠ až do ukončení předškolní docházky před vstupem do základního vzdělávání. Arch je rovněž opatřen iniciály dítěte. Je rozčleněn do deseti oblastí, které korespondují s RVP PV. Predict - nástroj pro hodnocení pokroků dítěte v emoční a sociální oblasti je jeden z výstupů mezinárodního projektu Good Start to School. Kresba sledování a zaznamenávání kresby má ve vývoji dítěte v předškolním věku důležitý význam. Do kresby se promítá řada dovedností a schopností dítěte motorika, grafomotorika, vnímání plochy a prostoru, vizuomotorická koordinace, zrakové vnímání, úroveň myšlení, pozornost, paměť, řeč. Učitelky nejen vidí v kresbě dětí pokroky (například správný úchop tužky, zmíněné využití plochy, grafomotorickou úroveň apod.), ale rozhovorem s dítětem o jeho kresbě získáváme informace o myšlenkových pochodech dítěte, o tom, co ho trápí, co mu dělá radost, v některých případech může kresba odhalit i závažné trauma dítěte. Kromě uvedených oblastí má dětská kresba velký význam pro později osvojované dovednosti psaní. Specifickým diagnostickým prostředkem ke stanovení vývojové fáze dítěte je kresba postavy. Dokumentace jiných odborníků zde zakládáme především výsledky vyšetření z pedagogicko-psychologické poradny nebo ze speciálně-pedagogického centra, na jejichž základě vypracováváme individuální vzdělávací plán pro konkrétní dítě. Pokud je dítě v péči i jiných odborníků (foniatrů, logopedů, pediatrů apod.) a rodiče doloží škole výsledky vyšetření nebo doporučení, založíme je rovněž do složky a na základě konzultací s rodiči s dítětem dále pracují na jeho vývoji. Záznamy z pozorování dítěte vycházíme především z pozorování při spontánní hře dítěte, které nabízí velké množství informací o momentálním stupni jeho vývoje. Během hry sledujeme: rozumovou vyspělost dítěte, jeho sociální zralost, povahové rysy, motorické dovednosti, kreativitu, fantazii, míru soustředění, komunikaci a řešení konfliktů s vrstevníky, kde se zároveň promítá úroveň řečového projevu, citové vztahy, dodržování pravidel, schopnost rozhodnout se pro určité řešení, uvědomění si vlastních chyb a poučení, které z nich dítě dokáže vytěžit, schopnost dokončit činnost. Hra odhalí také aktivitu každého konkrétního dítěte zda se dítě spíše podvoluje ostatním nebo samo přebírá aktivitu. Ve hře se objevuje chápání dítěte o okolním světě, dítě napodobuje chování rodičů.

6 Během spontánní hry lze tedy diagnostikovat mnoho složek vývoje dítěte. Tyto cenné informace jsou důležité i pro posuzování připravenosti dítěte na vstup do základní školy. Materiály podporující emoční oblast dítěte (vlastní materiály dítěte) děti si do svých portfolií mohou zakládat tzv. vlastní materiály, například fotografie své rodiny, svých kamarádů, zvířecích mazlíčků, oblíbené obrázky, obrázek nebo drobný dárek od kamaráda, oblíbenou pohádku, básničku a podobné materiály, jež mají pro dítě nějaký význam. Tyto materiály se dospělým mohou zdát nevýznamné pro hodnocení vývoje dítěte, avšak jsou-li v portfoliu, podporují vztah dítěte ke své knížce (portfoliu) a intenzivněji vnímají důležitost svého portfolia a učí se chápat jeho účel. Poznámka Všechny materiály (výkresy, záznamy z pozorování, diagnostické zápisy, pracovní listy, záznamy z rozhovorů a další) v diagnostickém portfoliu jsou opatřeny daty vzniku nebo záznamu, případně popisem každého jednotlivého materiálu (obrázek, pracovní list, výrobek.) Tak mohou učitelky i rodiče lépe sledovat vývoj dítěte. Práce s diagnostickým portfoliem Učitelky a děti Na začátku školního roku vysvětlíme dětem účel portfolia. V dětské řeči nepoužíváme výraz portfolio, ale knížka. Vysvětlíme jim, že každé z nich má svou knížku, kam si budou v průběhu roku ukládat své matriály. Vedeme s dětmi rozhovor, které materiály by si chtěly do svých knížek zakládat. Při té příležitosti zmíníme, že běžné výkresy si budou ukládat do svých krabic (sběrných portfolií) a tu zvlášť vydařenou a důležitou tvorbu si budou zakládat do svých modrých knížek, které si každé dítě pozná podle své fotky. Pedagogové průběžně provádějí diagnostiku dítěte, plánují vzdělávací nabídku dle výsledků diagnostické činnosti, vedou rozhovory nad portfolii s dětmi. Vzhledem k tomu, že diagnostické portfolio obsahuje dokumentaci týkající se výhradně každého jednotlivého dítěte a chceme-li, aby se dítě snažilo dělat pokroky ve svém přirozeném vývoji, pak je na místě, aby vnímalo alespoň do jisté míry, že diagnostické portfolio ( knížka ) je jeho majetek, jeho doklad o tom, kde je doloženo, jak je šikovné a co všechno již zvládne. Proto by měly učitelky (i ostatní osoby) přistupovat k tomuto druhu

7 portfolia velmi obezřetně a s důrazem, když ne na souhlas dítěte, tak alespoň na komunikaci s ním při manipulaci s jeho duševním majetkem. Sebehodnocení dítěte diagnostické portfolio využíváme rovněž k sebehodnocení dětí. Sebehodnocení se učí například tím, že si samy rozhodují, které své práce zařadí do krabice (sběrného portfolia) a které se jim pěkně vydařily a založí si je do své knížky (diagnostického portfolia). S dětmi vedeme rozhovory, proč si konkrétní materiál chtějí zařadit do krabice nebo proč do knížky, co se jim na jejich výtvoru líbí x nelíbí a proč, co by chtěly případně příště vylepšit apod. Dítě si tímto způsobem uvědomí své silné a slabé stránky a vhodnou motivací a povzbuzováním se snaží dělat pokroky v dalších činnostech a učení. Prostřednictvím rozhovorů nad portfoliem si dítě rovněž vybaví znovu své prožitky, které mělo při konkrétních činnostech a na základě svého emocionálního podtextu lépe vnímá okolnosti, které ovlivňovaly jeho výkon a lépe se tak orientuje samo v sobě a lépe pak dokáže zhodnocovat své činnosti, výtvory a další práce. Učitelky a rodiče Rodiče jsou seznámeni s vedením všech tří druhů portfolií, s jejich funkcí a se způsobem práce s nimi. Portfolia jsou komunikačním prostředkem mezi učitelkami a rodiči nad vývojem dětí. Rodiče na základě komunikace s dítětem mohou kdykoliv do portfolia svého dítěte nahlédnout a vést s dítětem rozhovor o jeho obsahu. Současně se mohou rodiče na tvorbě portfolia podílet. Po domluvě učitelky a rodiče se uskutečňují individuální konzultační schůzky, které jsou realizovány zpravidla 2x do roka, v případě potřeby častěji. Konzultační schůzky se může účastnit i dítě, které se pochlubí svými dovednostmi, jež dokládají jeho portfolia. Učitelky, děti a rodiče V naší mateřské škole preferujeme, aby diagnostická portfolia dítěte byla vlastnictvím dětí, ale zároveň společným dílem všech zúčastněných stran dítěte, učitelky a rodiče. Rodiče při zakládání diagnostických portfolií mohou diskutovat s dětmi o tom, které materiály z domova by si tam děti chtěly založit například fotky z rodinné dovolené, z oslavy narozenin dítěte, obrázek, jež dítě doma nakreslilo, fotografie dokumentující růst dítěte apod. Děti, které docházejí do MŠ delší dobu, mohou svá portfolia společně s rodiči průběžně aktualizovat přidávat si tam nebo vyměňovat různé materiály.

8 3. Portfolio dítěte na konci docházky do MŠ S ukončením docházky dítěte do MŠ většinou končí i příběh portfolia. Některé důležité dokumenty archivuje MŠ, ostatní materiály si děti odnáší domů. Nabízí se otázka návaznosti přestupu dítěte z MŠ a do ZŠ, kde však portfolio nehraje žádnou roli. Mateřská škola není kompetentní k tomu, aby portfolia dětí jakýmkoliv způsobem poskytovala základním školám společně s jeho přechodem. Učinit tak mohou pouze rodiče, pokud se na této návaznosti domluví se ZŠ, kam bude dítě nastupovat. Zpracovala: Mgr. Miroslava Strakatá