Česko-německo-polská koncepce interkulturního worshopu pro mládež LANTERNA FUTURI

Transkript

1 Kristýna Přívarová, Ivan Paisrt Česko-německo-polská koncepce interkulturního worshopu pro mládež LANTERNA FUTURI Úvod Východiskem pro tento příspěvek se stala bakalářská práce Ivana Paisrta s názvem Hudba jako médium při česko-německém interkulturně vzdělávacím workshopu se zaměřením na střední školy, úspěšně obhájená dne na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. S rokem 1993, kdy byla oficiálně založena Evropská unie, přichází první výrazná změna v chápání a definování pojmu interkulturní vzdělávání a výchova. Tzv. interkulturní pedagogika, chápaná v mezinárodním měřítku, zahrnuje konkrétní výchovně-vzdělávací prvky k poznání a pochopení jiných kultur a klade si za cíl umožnit poznat vlastní kulturu a dát vzniknou prostoru mezi kulturami. 1 Termínem workshop (angl.; něm. Werkstatt; čes. dílna) označujeme formu vzdělávací a výchovné aktivity, při které se využitím především praktických činností dosahuje vytyčeného cíle. Umělecký workshop se zakládá na principu výměny zkušeností, přístupů a technik, vzájemném ovlivňování a inspirování, a v neposlední řadě na odborném působení určité kompetentní vůdčí osobnosti 2, přičemž ale vztah mezi tím, kdo dílnu vede a mezi tím, kdo se jí účastní, je vyrovnaný a vzájemný. 3 Interkulturní workshop nabízí ideální propojení pedagogiky na poli mezinárodních vztahů a prohlubuje tak mezi účastníky workshopu nejen dovednosti a zkušenosti v dané problematice, ale i toleranci a respekt k jiným kulturám. Svým charakterem tak představuje ideální prostředek k rozvoji klíčových kompetencí4 a průřezových témat MOORE, Dana a Karl-Heinz BITTL. Dobrodružství s kulturou: Transkulturní učení v česko-německé práci s mládeží. 1. vydání. Plzeň: Tandem, 2007, str. 4 PAISRT, Ivan. Hudba jako médium při česko-německém interkulturně vzdělávacím workshopu se zaměřením na střední školy. Ústí nad Labem, Bakalářská práce. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Pedagogická fakulta, katedra hudební výchovy. Vedoucí práce PhDr. Lenka Přibylová, Ph.D. str. 20 BABYRÁDOVÁ, Hana. Výtvarná dílna. 1. vydání. Praha: Triton, 2005, 289 s. ISBN str

2 LANTERNA FUTURI Lanterna Futuri je interkulturní vzdělávací projekt založený na setkávání studentů a učitelů z oblasti česko-německo-polského trojmezí na uměleckých dílnách. Jako hlavní cíle si organizátoři projektu kladou rozvoj nových forem učení, které posilují vlastní tvořivost a schopnost týmové práce. Účastníci projektu tak mají šanci poznat jiné kulturní prostředí a uvědomit si specifika příhraničního regionu. 6 Organizátoři projektu Organizátory projektu jsou tři partnerská sdružení: Begegnungszentrum im Dreieck e.v. (Německo), Dom trzech kultur Parada (Polsko) a Rodowitz o. s. (Česká republika). Begegnungszentrum im Dreieck e.v. (dále jen BGZ) je spolek, který na přelomu 90. let minulého století založila skupina bývalých zaměstnanců rehabilitačního centra pro těžce postižené děti, mládež a dospělé Katharinenhof v saském Grosshennersdorfu. Zde také roku 1992 nalezlo BGZ svůj nový domov v jedné z místních zemědělských usedlostí, kterou se díky veřejným i soukromým finančním příspěvkům podařilo kompletně zrekonstruovat. Spolek BGZ se zaměřuje především na nadnárodní spolupráci uměleckých i neuměleckých oborů, spolků a institucí v rámci Euroregionu Nisa. Od roku 2011 je spolek BGZ a všechny jeho aktivity veden pod sociokulturním centrem Hillersche Villa (Zittau, Německo), sem náleží i Frank Rischer, vedoucí projektu Lanterna Futuri a zodpovědná osoba za německou stranu. Dom trzech kultur Parada (dále jen Parada) je centrum tvůrčí práce, středisko založené roku 1992 v Niedamirówě na polské straně Krkonoš. Vedle interkulturně vzdělávacích akcí (především pro obyvatele zdejšího trojmezí) poskytuje Parada nabídku estetických a pedagogických kurzů pro právní i fyzické osoby. Vedením centra byla pověřena výtvarnice, malířka a pedagožka Beata Justa a historik, politolog a sociolog Gregorz Potoczak, jenž je zároveň i vedoucí a zodpovědnou osobou v projektu Lanterna Futuri za polskou stranu. Občanské sdružení Rodowitz o. s. navázalo v roce 2007 na činnost Euroregionálního centra Lemberk a soustředilo veškeré své aktivity do Radvance, kde se zasazuje o vytvoření centra setkávání v budově bývalé rychty. Podobně jako BGZ a Parada se i Rodowitz o. s. snaží o rozvoj 6 LANTERNA FUTURI, Kompetenzzentrum für inter- und transkulturelle Arbeit. Hillersche Villa e.v.: Konzept str. 3

3 interkulturního vzdělávání mladých lidí z česko-německo-polského trojmezí a organizačně podporuje projekt Lanterna Futuri; zodpovědnou osobou za českou stranu je Petra Sochová. Historické pozadí projektu Lanterna Futuri Politické změny na území Německa, Polska a České republiky umožnily po roce 1989 vznik center BGZ a Parada, a tím poskytly i prostor k prvním interkulturním setkáním. Ta probíhala formou tzv. workcamps, na které se z blízkého okolí sjížděli mladí lidé za účelem renovace místních budov (a to především původními a ekologickými stavebními technikami). Později začala výše zmíněná centra cíleně organizovat umělecké dílny, kde umění bylo využíváno jako prostředek interkulturní komunikace. Zprvu se tato setkání odehrávala pouze příležitostně během školních prázdnin. S rostoucími zkušenostmi a zájmem se začaly organizovat projekty dlouhodobějšího a kontinuálního charakteru 7 Jedním z nejrozsáhlejších projektů (jak místně tak časově), který BGZ a Parada organizovaly v letech , se jmenuje Nádraží Evropa. Podle vlastních slov jednoho z hlavních organizátorů Franka Rischera představoval projekt Nádraží Evropa (odprezentovaný v roce 2002 jako multimediální performance během turné po českých, německých a polských nádražích) vyvyrcholení více než desetileté práce v oblasti mezinárodních setkání. 8 Po skončení projektu a zpětné reflexi si centra vytyčila nový cíl: navázat užší spolupráci se školami z příhraničí a rozvinout spolupráci mezi těmito školami. Cíl a organizace projektu Lanterna Futuri Vedle navázání spolupráce vybraných příhraničních škol si organizátoři kladou za cíl vytvořit přeshraniční vyučovací model, jenž využívá moderní vyučovací metody a specializuje se na daný euroregion. Tohoto cíle je dosahováno využitím jednotlivých uměleckých médií: divadlo, film, hudba, tanec, fotografie, výtvarné umění a žurnalistika. Ovšem zmíněná umělecká média v jednotlivých workshopech neplní funkci primární (tedy nejde o umělecké dílo samotné), nýbrž sekundární působí jako komunikační a motivační prostředek. Na cestě ke společnému produktu (v případě LF se jedná o závěrečnou performanci) se studenti při práci v trilaterálních týmech naučí nejen jazykovým dovednostem a konkrétním uměleckým činnostem, ale i vzájemné toleranci, schopnosti spolupráce a snaze o řešení problémů a konfliktů nejrůznějšího charakteru. 9 Dílny samotné probíhají pod vedením poloprofesionálních či profesionálních umělců a učitelů daných oborů, kteří disponují mnohaletými zkušenostmi v oblasti interkulturních setkávání PAISRT, Ivan. Hudba jako médium při česko-německém interkulturně vzdělávacím workshopu se zaměřením na střední školy. Ústí nad Labem, Bakalářská práce. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Lenka Přibylová, Ph.D. str. 32 Tamtéž, str. 32 Spolupracují na principu objevování cizího, uvědomění si vlastního s cílem vytvoření něčeho nového společného.

4 mládeže. V každé jednotlivé dílně figurují i tlumočníci z řad jazykových animátorů, též proškolených v oblasti interkulturního vzdělávání. 10 Hlavními nositeli spolupráce na projektu LF v rámci vybraných německých, polských a českých škol jsou tzv. mezinárodní kooperační učitelé spolu s vedením školy. Kooperační učitel, rovněž kvalifikovaný v oblasti mezinárodních setkávání, se na svém školním působišti stará o celkový marketing projektu. V rámci konceptu LF intenzivně spolupracují vždy tři školy (německá, polská a česká), z nichž organizátoři vybírají vždy celé třídy, jež se série workshopů zúčastní (viz dále). Jednotliví studenti si následně mohou vybrat, v jaké umělecké dílně budou pracovat. Partnerské školy 11 Geschwister-Scholl-Gymnasium Löbau Liceum Ogólnokształcące Kamienna Gora Gymnázium Česká Lípa Oberland-Gymnasium Seifhennersdorf Zespół Szkół Agrobiznesu im. W. Witosa w Bolkowie Gymnázium Rumburk Schkola Jonsdorf Niepubliczne Liceum Lużyckie (Zgorzelec) Základní škola Klíč (Česká Lípa) Joliot-Curie-Gymnasium Görlitz Zespół Szkół Ogólnokształcących im. Marii Skłodowskiej Curie (Bogatynia) Obchodní akademie Liberec Od roku 2006 se mezinárodní vzdělávací workshopy staly pevnou součástí školního programu. Koncepce workshopů projektu LF je třífázová:12 iniciační projektový týden všech uměleckých oborů, probíhající paralelně v Grosshennersdorfu (DE), Niedamirowě (PL) a Radvanci (CZ)

5 víkendové pracovní setkání jednotlivých dílen letní akademie (14 dní), která představuje pro všechny zúčastněné studenty vyvrcholení učebního procesu při závěrečné prezentaci (performance) jednotlivých dílen během turné po třech zemích. Téma projektu Každý ročník projektu Lanterna Futuri provází jedno společné mimohudební téma, které je dostatečně univerzální, srozumitelné a aktuální pro všechny účastníky. Tohoto tématu je využíváno v jednotlivých uměleckých workshopech jako inspirace pro náměty a nápady, čímž dává vedoucímu dílny prostor pro využití vlastních konkrétních metod a účastníkům ponechává určitou volnost ve zpracování. Příkladně: Pro léta sestavili Frank Rischer, Gregorz Potoczak a Petra Sochová tzv. triptych témat, vycházející ze společné historie Německa, Polska a České republiky. První tematickou předlohou byla ke 20. výročí revolučního roku 1989 vybrána (pro svou symboliku svobody, hrdinství, odvahy a nadčasovost) báseň Poslání pana Cogito polského básníka Zbigniewa Herberta, báseň vznikla na pokraji 70. let 20. století. Druhým tématem se stal odkaz německého myslitele Immanuela Kanta, především jako inspirace k úvahám o ideálním soužití ve společnosti, řada námětu vycházela z Kantova citátu Habe Mut, Deinen eigenen Verstand zu gebrauchen. 13 Třetím tématem triptychu se stal pojem pravda, a to především ve spojitosti s životem a dílem dvou významných českých bojovníků za pravdu : Mistra Jana Husa a Václava Havla. Metodika a tzv. Fázový model skupinové práce Volba a užití učebních metod vyplývá především z vlastních zkušeností vedoucích jednotlivých workshopů, založených na dlouholeté praxi v oblasti mezinárodních setkání, a dále z odborného poradenství a interních vzdělávacích kurzů pro vedoucí dílen při projektu LF. Zejména při pořádání vzdělávacích dílen s přesně vymezenou délkou trvání je důležité opírat se o tzv. Fázový model skupinové práce. 14 Každý vedoucí vzdělávací dílny by následujících pět fází měl znát a za pomoci konkrétních úkolů, rozmanitých her a vlastní intervence podporovat jejich přirozený vývoj. 1. Rozjezd a orientace seznamovací fáze V počáteční fázi jsou účastníci naplněni očekáváním a zároveň obavami z neznámého, což Volně překládáno jako Odvaž se používat vlastní rozum! Potřebám mezinárodní dílny jej přizpůsobil specialista na transkulturní učení Karl-Heinz Bittl, dipl. sociální pedagog

6 do značné míry ovlivňuje i jejich chování. Snaží se zjistit, jaká jsou pravidla hry a kde leží hranice dovoleného. Seznamovací hry různého charakteru pomáhají skupině nalézt efektivní cestu k odbourání cizosti, aniž by o sobě účastníci prozradili příliš mnoho. 2. Mocenský boj a kontrola Druhá fáze se vyznačuje hledáním vlastní nové sociální role v kontextu skupiny. Boj o moc a místo ve skupině probíhá naplno, dochází k utváření podskupin a hierarchizaci, komunikace nabírá osobnější charakter, chování účastníků přechází ke každodennímu atd. Proto se fáze mocenského boje stává jednou z nejnáročnějších a nejkomplikovanějších jak pro účastníky, tak pro vedoucí dílny. Pokud se všichni zúčastnění nevzdají části své moci pro dobro skupiny, zůstane skupina v mocenských bojích uvězněna a dojde k rozpadu. 3. Tvůrčí fáze důvěrnost a intimita Po bouři přijde klid. Třetí fáze probíhá pod heslem my a náš úkol. Individuální rozdíly ustupují před snahou nacházet společné, rozvíjí se všeobecná tolerance, prohlubuje se komunikace (až do osobní úrovně), spolupráce nabírá na intenzitě. Vedoucí může v tvůrčí fázi přenechat část odpovědnosti na skupině, díky její rostoucí stabilitě. 4. Diferenciace integrační fáze Ve čtvrté fázi skupina spěje k plnému rozvinutí svého potenciálu a k identifikaci jednotlivce se skupinou. Vyvíjí se samostatné řízení a skupina se dělí na podskupiny, aniž by byla ohrožena její celková soudružnost. V popředí stojí skupinový úkol, jehož plnění si všichni kladou za cíl. Díky plnému pracovnímu nasazení a kladným dojmům ze společného díla se zdá, že integrační fáze plyne rychleji než předchozí. 5. Rozchod a odloučení Se závěrečnou fází přichází i zpětná vazba: uznání a ohodnocení odvedené práce (jak ze strany vedoucích, tak i z řad účastníků, či sebe samých) a dostatek prostoru pro vyjádření vlastních pocitů napomáhajích účastníkům opustit organismus skupiny a vrátit se zpět k životu jednotlivce. Koncepce hudební dílny projektu Lanterna Futuri Téměř každá hudební dílna projektu Lanterna Futuri (dále jen HD) probíhá v areálu německého BGZ v Grosshennersdorfu 15 především z důvodu existence využitelných prostor a jejich vybavenosti. HD zde má k dispozici čtyři místnosti: 15 Viz Organizátoři projektu

7 nahrávací studio adekvátně vybavené domácí studio pro nahrávání vzniklé tvorby, možné využít i k experimentování s elektroakustickými hudebně výrazovými prostředky akustická místnost vybavená melodicko-rytmickými nástroji (část zapůjčená z muzikoterapeutického pracoviště místního ústavu pro duševně a fyzicky postižené lidi Katharinenhof) zkušebna určená především nástrojům typickým pro moderní populární hudbu seminární místnost určená pro společná skupinová setkání BGZ v Grosshennersdorfu na svých pozemcích nabízí též prostory pro ubytování, stravování a volnočasové aktivity. Program navržený pro HD plně respektuje vývojové fáze skupinové práce a skládá se z několika bloků: Hudební rozcvička (intonace a rytmus) Výuka v nástrojových/vokálních/smíšených skupinách (odvíjí se od konkrétních účastníků) Práce v nahrávacím studiu: od vysvětlení základních principů, přes praktické činnosti až k nahrávání vlastních hudebních projektů (s asistencí i bez ní) Hudebně teoretický blok: hudebně výrazové prostředky, hudební formy, základy aranžování, základy harmonie (intervaly, dělení a stavba akordů), rozbor skladeb moderní populární hudby Tvůrčí práce v malých skupinkách (syntéza získaných poznatků z předešlých bloků) konkrétní zpracování tématu dílny: píseň (hudba+text) instrumentální skladba zvuková koláž melodram či rozhlasová hra scénická hudba pro divadelní dílnu Tyto bloky jsou v průběhu HD adekvátně doplněny o simulační a skupinové hry, které mimo hudební schopnosti rozvíjejí i rovinu sociální. V průběhu všech činností HD si skupina vytváří vlastní slovník hudebního názvosloví v praxi se jedná o tabule rozdělené na tři sloupce, kam

8 účastníci postupně vpisují jednotlivé často užívané pojmy vždy v češtině, němčině a polštině. (Vedle vlastního mateřského jazyka a naučených nových pojmů komunikují účastníci i v angličtině.) Příklad průběhu HD v rozmezí projektového týdne Skupinu účastníků HD při projektových týdnech tvoří běžně okolo 15 dobrovolníků z vybraných partnerských škol. Taková skupina bývá rozličně jazykově vyvážená (vždy ale zastoupená všemi národnostmi) a její členové mívají alespoň základní zkušenosti s hudbou. Veškerá práce v projektovém týdnu je směřována k prezentaci produktů HD ve formě závěrečného koncertu pro účastníky ostatních dílen, rodiče, spolužáky i pro širokou veřejnost. První den (zpravidla neděle, příjezd účastníků v odpoledních hodinách, začátek v 16:00) Ve společnosti účastníků dalších uměleckých dílen je studentům představen realizační tým, stručný seznam základních pravidel pobytu, denní režim a především společné téma projektu. Po společně večeři pokračuje program již v konkrétních dílnách. Účastníci HD se formou her blíže seznámí s ostatními členy skupiny a dostanou prostor k vyjádření vlastních očekávání (často se objevují přání typu založit kapelu, experimentovat se skládáním hudby, zdokonalit se ve hře na nástroj apod.). Vedoucí dílny představí základní kontury programu nadcházejícího týdne s odkazem na fakt, že průběh a vývoj závisí především na kreativitě, iniciativitě a energii samotných studentů. Druhý den (fáze seznamování, v programu dne převažuje hudba nad společným tématem) Po hudební rozcvičce přichází první učební blok v nástrojových skupinách a paralelně v nahrávacím studiu. Skupina ve studiu se dozvídá základy práce s nahrávací technikou, druhá skupina obdobně zkouší základní hrací techniky na hudební nástroje, aby svých poznatků mohla vzápětí využít při následujícím tvůrčím bloku. Tvůrčí práce probíhá ve třech národnostně, žánrově a instrumentálně vyvážených skupinkách s cílem vytvořit společnými silami jednu píseň. Po polední pauze a krátkém teoretickém bloku, jenž osvětluje základy aranžování a písňovou formu, se skupinky studentů vracejí ke své započaté práci. Před večeří dochází k interní prezentaci výsledků celodenního úsilí v rámci HD, k diskusi a zpětné vazbě od studentů a vedoucích. Třetí den (úvod do tématu, práce s tématem) Po hudební rozcvičce a připomenutí námětů předchozího dne (využívaných již celou skupinou HD) nastává čas uvést studenty do společného tématu projektu. Nejčastěji využívanou metodou bývá brainstorming či asociace, následuje vlastní pojetí tématu (např. vytvořením

9 příběhu) a následná prezentace spojená s diskusí, která účastníky vede k hlubšímu zamyšlení. Následně dostávají prostor pro svou hudební realizaci daného tématu. Odpolední práce se zaměřuje opět na písně z prvního dne, přičemž studenti jsou schopni pracovat více samostatně a dotahují tak svá díla do konce. Čtvrtý den (tvůrčí činnost v plném proudu) Po tradiční rozcvičce dochází při společném aranžování původních skladeb pro celý orchestr zúčastněných k jisté syntéze získaných teoretických poznatků a praktických nástrojových dovedností. Odpolední práce se vymezuje k hudebnímu zpracování nápadů a příběhů daného tématu. Pátý den (den před prezentací) Celý den se nese v duchu zkoušení, posledních úprav a nahrávání společného díla. Šestý den (den D) Dopoledne probíhají poslední zkoušky, společně se připravuje pódium, zvuková technika a osvětlení, vytváří se dramaturgie koncertu, propagační materiály a kostýmy. Po odpolední generální zkoušce následuje samotný koncert. Sedmý den (reflexe) Účastníci i vedoucí dílny dostávají prostor k hodnocení společně prožitého týdne, odvedené práce a úspěšnosti projektu vůbec. Závěr Interkulturní umělecký workshop Lanterna Futuri představuje nesporně velmi přínosný projekt, a to z řady aspektů. Organizátoři a vedoucí pracovníci projektu zde mají příležitost si ověřovat nové pedagogické metody. Frekventanti dílny, studenti vytypovaných středních škol, získávají nové zkušenosti a prožitky v práci s konkrétními uměleckými médii, týdenní kolektivní pobyt posiluje schopnosti a pocity vzájemné tolerance a přátelství. Nadnárodní česko-německopolská koncepce workshopu rozvíjí rovněž jazykové schopnosti účastníků a celkově vytváří podmínky ke vzájemnému poznávání společenských a kulturních specifik zastoupených států a národů.

10 Seznam literatury BABYRÁDOVÁ, Hana. Výtvarná dílna. 1. vydání. Praha: Triton, 2005, 289 s. ISBN BURIÁNEK, Jan et al. Interkulturní vzdělávání příručka nejen pro středoškolské pedagogy. 1. vydání. Praha: Člověk v tísni, společnost při ČT, o. p. s., Lidové noviny, 2002, 518 s. ISBN JUSTA, Beata, ROTH, Mechthild. Interkulturelle Gruppenarbeit mit künstlerischen Methoden. Zittau: BGZ/Parada/Kulturfabrik Meda, LANTERNA FUTURI, Kompetenzzentrum für inter- und transkulturelle Arbeit. Hillersche Villa e.v.: Konzept MOORE, Dana a Karl-Heinz BITTL. Dobrodružství s kulturou: Transkulturní učení v českoněmecké práci s mládeží. 1. vydání. Plzeň: Tandem, 2007, 148 s. ISBN PAISRT, Ivan. Hudba jako médium při česko-německém interkulturně vzdělávacím workshopu se zaměřením na střední školy. Ústí nad Labem, Bakalářská práce. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Pedagogická fakulta, katedra hudební výchovy. PRŮCHA, Jan. Multikulturní výchova Teorie praxe výzkum. 1. vydání. Praha: ISV, 2001, 211 s. ISBN Internetové zdroje