NET Genium. Příručka administrátora

Transkript

1 NET Genium Příručka administrátra Verze: 1.0 Datum: Autr: Bc. Michael Kupka, , Splečnst: NetGenium s.r.., 1/91

2 Histrie změn Autr Datum Verze Pznámka Schvalvací histrie Schvalující sba Datum Verze Pznámka 2/91

3 Obsah NET Genium... 5 Infrmační a kmunikační prtál... 5 Technické parametry... 5 Systém uživatelských práv... 5 Přihlášení d NET Genia... 6 Ovládací plcha... 6 Terminlgie a základní stavební jedntky... 8 Aplikace... 8 Editační frmuláře... 8 Ovládací prvky Prtlety Oblíbené plžky Picker Aplikace System Objektvý mdel Databázvý dtaz Běžný databázvý dtaz Agregační dtaz Nástrje Vnřené záznamy Prměnné a identifikátry Prměnné Obecné prměnné Identifikátry Prměnné pužívané v javascriptu Skriptvé prměnné Prměnné pužívané v tiskvých šablnách Funkce Funkce určené pr práci s textvými řetězci Funkce určené pr práci s číselnými hdntami Funkce určené pr práci s datumy Skriptvé funkce určené pr práci s plem hdnt Skriptvé funkce, které nevracejí žádnu hdntu Externí funkce Skript Návrhář skriptů Skriptvé prměnné Knverze hdnt na jiný datvý typ Vlání funkcí /91

4 Příkazy Javascript Rle javascriptu v NET Geniu Javascriptvé funkce Tisk Tiskvé šablny Šablny aplikace MS Excel HTML šablny Instalace Systémvé pžadavky Spuštění instalace Nastavení předvleb instalace Závěrečná fáze instalace Důležitá nastavení serveru Důležitá nastavení Internet Explreru na klientských stanicích Pužívání navigačních tlačítek na klientských stanicích Žádst licenční klíč Adresářvá struktura Knfigurační subry Administrace Aktualizace Restart Exprt / Imprt aplikací Zálhvání dat Autmatické přihlašvání d NET Genia pmcí Active Directry Datvá kmunikace Synchrnizace dat Přímý exprt dat Prgramvání v jazyce C# neb Visual Basic NETGeniumCnnectin.dll Třídy a metdy knihvny NETGeniumCnnectin Čtení a zápis dat d databáze Externí funkce Webvé aplikace /91

5 NET Genium Infrmační a kmunikační prtál NET Genium je infrmační prtál, který plní úlhu inteligentníh úlžiště dat veškerých firemních agend a služí jak nástrj pr firemní kmunikaci. Příjemné grafické prstředí NET Genia je vládán výhradně pmcí internetvéh prhlížeče z pčítače umístěnéh uvnitř pdnikvé sítě neb z libvlnéh místa v síti Internet, a dále také pmcí mbilníh telefnu přes WAP. NET Genium se z phledu svých uživatelů tváří jak běžná webvá aplikace. Ve skutečnsti však jde důmyslný mdulární systém, slžený ze sady navzájem prpjených aplikací. Síla NET Genia spčívá v mžnsti tvřit jedntlivé aplikace zcela samstatně s pmcí zabudvanéh intuitivníh návrháře. Technické parametry NET Genium je webvá aplikace naprgramvaná ve vývjářském nástrji MS Visual Studi.NET 2003 v jazyce C#. Ke své činnsti vyžaduje platfrmu.net a webvý server IIS (Internet Infrmatin Server) splečnsti Micrsft sučasně s databázvým strjem pužívaným pr ukládání svých dat. Vedle MS SQL Serveru lze pužít jeh bezplatnu verzi Express Editin / MSDE (MS SQL Server Desktp Engine) či zdarma dstupný databázvý server Firebird d splečnsti Firebird Fundatin Incrprated. Již z pužité technlgie vyplývá, že musí být NET Genium nainstalván na pčítači s peračním systémem MS Windws, který se chvá jak webvý server. Pdmínku tedy není servervá verze peračníh systému (např. MS Windws Server 2000), ale přítmnst IIS. NET Genium umžňuje fulltextvé prhledávání subrvých přílh frmátu DOC, TXT a PDF. Z th důvdu vyžaduje službu Indexing Service, která je sučástí peračníh systému MS Windws, a dále aplikaci Adbe PDF ifilter. Klientské stanice vyžadují pr přístup d NET Genia vedle platnéh připjení k webvému serveru NET Genia puze internetvý prhlížeč. Kmunikace mezi klientskými stanicemi a serverem může být zabezpečena prtklem SSL. Systém uživatelských práv NET Genium je zalžen na systému uživatelských účtů a skupin. Každý uživatel má své sbní nastavení, které h prvází p celu dbu práce v systému a t se také dráží v rzsahu přístupných aplikací a dat. P vyvlání NET Genia v kně internetvéh prhlížeče se musí každý uživatel přihlásit pd svým uživatelským jménem a heslem. Každé takvé přihlášení vyžaduje jednu uživatelsku licenci. Systém však může být naknfigurván i tak, aby zbrazval infrmace také annymním uživatelům, kteří se d systému nepřihlásili a pr práci v NET Geniu prt uživatelsku licenci neptřebují. NET Genium autmaticky mnitruje využívání jedntlivých částí infrmačníh prtálu jeh uživateli a prtkluje neplatné pkusy přihlášení d systému. 5/91

6 NET Genium pdpruje dva základní druhy uživatelských právnění. Běžné uživatelské, které využívá převážná většina jeh uživatelů a dále administrátrské, umžňující svým držitelům perace suvisející se správu infrmačníh prtálu. Pdle druhu právnění se infrmační prtál zbrazuje buď v běžném uživatelském prstředí, neb v administrátrském režimu, který mim jiné dvluje libvlné vytváření či mdifikaci jedntlivých kmpnent systému aplikací. V NET Geniu může existvat více uživatelů, kteří mají administrátrská práva, a tudíž mhu infrmační prtál spravvat. Administrátrská práva může přidělit pět puze administrátr tj. uživatel, který administrátrská práva již má. Ke správě uživatelů a uživatelských skupin není zcela nutně zaptřebí administrátrské právnění. Mžnst správy uživatelů vychází z práva na zbrazení a editaci záznamů databázvé tabulky uživatelů a uživatelských skupin. Tat práva však musí uživatelům nejprve přiřadit administrátr systému. P instalaci NET Genia jsu k dispzici dvě uživatelské skupiny, které určují uživatelská právnění uživatelů skupina Administratrs a Users. Již z názvu vyplývá, že skupina Administratrs je skupina uživatelů s právem na administraci systému. Skupina Users stejně tak jak každá další nvě vytvřená uživatelská skupina představuje běžné uživatele. Skupina Users má však zvláštní pstavení, nebť je při vytvření libvlné elementární části NET Genia výchzím nastavením. Vytváříme-li tedy aplikace či její části, nemusíme se nutně starat nastavvání práv u každéh prvku, nebť víme, že NET Genium autmaticky zvlí uživatelsku skupinu Users. Přihlášení d NET Genia P spuštění NET Genia je uživatel vyzván k zadání svéh uživatelskéh jména a hesla. Ihned p prvním přihlášení výrazně dpručujeme tt hesl změnit prstřednictvím dialgu, který mim jiné služí k dhlášení uživatele neb pětvnému přihlášení pd jiným uživatelským jménem. Dialg lze tevřít klepnutím na dkaz Odhlásit v pravém hrním rhu vládací plchy. P uknčení práce v infrmačním prtálu stačí zavřít kn internetvéh prhlížeče a NET Genium uživatele autmaticky dhlásí. Ovládací plcha Ovládací plcha se skládá ze tří základních částí: Záhlaví je tvřen vlitelným lgem, názvem infrmačníh prtálu, jménem aktuálně přihlášenéh uživatele, aktuálním datem, dkazem na dhlášení uživatele neb pětvné přihlášení pd jiným uživatelským jménem a dále seznamem přístupných aplikačních skupin Navigační blast je tvřena vlitelným lgem, seznamem dstupných aplikací a dále sekcí Mje nastavení, kde lze prvádět nastavení prtletů a blíbených plžek Hlavní kn zbrazuje tři druhy stránek: Prtlety nebli hlavní stránku infrmačníh prtálu Nahlížecí stránky Editační frmuláře 6/91

7 Obrázek 1.1.: Ovládací plcha 7/91

8 Terminlgie a základní stavební jedntky Aplikace NET Genium je důmyslný mdulární systém slžený ze sady navzájem prpjených aplikací. Aplikace služí k zadávání uživatelských dat, která jsu následně ukládána d databázvých tabulek, a umžňují jejich zbrazvání. Příkladem aplikace může být např. sbní adresář s databázvu tabulku Kntakt či plánvací kalendář s databázvu tabulku Termín. Filsfie NET Genia vychází z předpkladu, že jakukliv aplikaci lze vytvřit ze dvu základních stavebních jedntek aplikací editačních frmulářů a nahlížecích stránek. Editační frmuláře služí k editaci jednh datvéh záznamu. Nahlížecí stránky zbrazují více záznamů najednu a služí k prhlížení, filtrvání a prhledávání záznamů. Dále pak pskytují navigační a vládací prvky pr tevírání editačních frmulářů. Editační frmuláře a nahlížecí stránky mhu bsahvat tlačítka, která služí k vyvlávání událstí. Takvu událstí může být i tevření editačníh frmuláře či nahlížecí stránky. Aplikace, která bsahuje puze editační frmuláře pstrádá rzhraní, pmcí něhž lze d editačních frmulářů vstupvat. Prt musí nejmenší aplikace bsahvat alespň jednu nahlížecí stránku. Najdu se však i aplikace, které jsu slžené puze z nahlížecích stránek, prtže zbrazují statické infrmace neb napak infrmace genervané dynamicky, např. graf. Aplikace může bsahvat libvlné mnžství editačních frmulářů a nahlížecích stránek. Veškeré aplikace NET Genia lze tvřit pmcí zabudvanéh intuitivníh návrháře, který je přístupný v administrátrském režimu. Na vytváření a mdifikaci aplikací mají tedy práv puze uživatelé patřící d skupiny administrátrů. Výsledný prtál vidí stejně jak běžní uživatelé, puze s tím rzdílem, že se jim zbrazují navigační prvky a vládací nástrje určené k mdifikaci aplikací či jejich částí. Administrátr, který chce zbrazvat infrmační prtál v běžném uživatelském režimu např. za účelem ladění či testvání aplikací musí pužít běžný uživatelský účet. Tvrba aplikací se skládá z vytváření editačních frmulářů, nahlížecích stránek a jejich vnitřních vládacích prvků. Aplikační skupiny Aplikace jsu pr lepší lgické členění uspřádány d aplikačních skupin. Ty bvykle bsahují aplikace se stejným či pdbným zaměřením. Na brázcích 2.1, 2.2, 2.3 a 2.4 jsu vybrazeny ukázky infrmačníh prtálu, který bsahuje tři aplikační skupiny Obecné aplikace, Statistické nástrje a Fakturace. Práv na zbrazení aplikace resp. aplikační skupiny Běžný uživatel vidí a smí pužívat puze ty aplikace, na které má práv. Administrátr vidí všechny aplikace a může je libvlně upravvat. Nastavení práv se prvádí v administrátrském režimu ve vlastnstech aplikace. Editační frmuláře Každá databázvá tabulka musí mít určité rzhraní, ve kterém je mžné nastavit její strukturu resp. seznam databázvých slupců, ze kterých se skládá. Tt rzhraní musí zárveň umžňvat nastavení 8/91

9 vzájemných závislstí s dalšími databázvými tabulkami. Tímt rzhraním je v NET Geniu editační frmulář, který uchvává metadata databázvých tabulkách. Říká tedy, jaké databázvé slupce d databázvé tabulky náleží. Editační frmulář je sučasně i grafickým rzhraním, které uživatelé pužívají pr zápis infrmací d databáze resp. editaci záznamů v databázvé tabulce. Každu databázvu tabulku tedy reprezentuje jeden editační frmulář. Např. databázvá tabulka Kntakt může bsahvat slupce Jmén, Příjmení a Telefn. Její editační frmulář pak bsahuje zadávací ple, která uživatel vyplní příslušnými hdntami, chce-li záznam ulžit d databáze. Např. zadávací ple Jmén vyplní hdntu Jan, zadávací ple Příjmení hdntu Nvák atd. NET Genium autmaticky prtkluje histrii záznamů všech databázvých tabulek, tj. seznam všech změn, které kdy byly v záznamu prvedeny. Je tedy snadn dhledatelné, kd, kdy a jaku úpravu prvedl. Dknce je mžné v histrii dhledat již smazané záznamy. V některých případech však může být prtklvání zbytečné a vzhledem k tmu, že se histrie záznamů může ve velké míře pdílet na výsledné veliksti databáze, je mžné prtklvání histrie databázvé tabulky zakázat. Práv ke vstupu d editačníh frmuláře D editačníh frmuláře lze vstupit puze pmcí příslušných navigačních prvků na nahlížecích stránkách. Otevřít existující záznam z nahlížecí stránky a tím pádem i vstupit d editačníh frmuláře lze kliknutím na iknu lupy, která se zbrazuje na začátku každéh řádku nahlížecí tabulky jak je patrné z brázku V případě zadávání nvéh záznamu může uživatel vstupit d editačníh frmuláře pmcí tlačítka, které k tmut úknu služí. V případě brázku 2.2 jde tlačítk Nvý kntakt, které tevře prázdný editační frmulář a tím umžní uživateli zadávat údaje nvéh záznamu. Výjimku nejsu ani nahlížecí stránky, jejichž tabulky nebsahují ikny lupy u jedntlivých datvých záznamů. Uživatel pak nemůže záznamy tevírat a tudíž d editačníh frmuláře vstupvat. Detaily jedntlivých záznamů lze v takvém případě zbrazvat přím na nahlížecí stránce, viz brázek 2.3. Práv ke vstupu d editačníh frmuláře je tedy pdmíněn právněním vidět datvé záznamy a jejich lupy na nahlížecí stránce, a dále mžnstí pužívat tlačítk k zadávání nvéh záznamu. Otevření prázdnéh editačníh frmuláře lze též dcílit pmcí ikny Nvý záznam umístěné v vládací liště každé nahlížecí tabulky, je-li t ve vlastnstech nahlížecí tabulky pvlen. Vlastnictví záznamů databázvých tabulek Každý záznam bsahuje skrytý údaj vlastníkvi záznamu tj. uživateli, který záznam vytvřil. V databázi mhu existvat i záznamy, které vlastníka nemají, a v takvém případě se stane vlastníkem záznamu uživatel, který záznam tevře a jak první ulží, viz sekce Skrytý databázvý slupec userid. Spluvlastnictví záznamů databázvých tabulek Každý záznam může mít krmě svéh vlastníka také něklik spluvlastníků. Těmi mhu být jak jedntliví uživatelé, tak i uživatelské skupiny. Infrmace spluvlastníku záznamu není nastavena pr každý záznam databázvé tabulky zvlášť, ale pr příslušnu databázvu tabulku jak celek. Nastavení spluvlastníků se prvádí v administrátrském režimu ve vlastnstech editačníh frmuláře. 9/91

10 Vlastnictví neb alespň spluvlastnictví záznamu je vyžadván při mdifikaci existujícíh záznamu a pkusu jeh ulžení v editačním frmuláři. Není-li tedy uživatel vlastníkem neb alespň spluvlastníkem existujícíh záznamu, nebude mít mžnst takvý záznam v databázi změnit. V databázvé tabulce, která nemá nastavené spluvlastnictví záznamů, mhu měnit existující záznamy puze jejich vlastníci. Nastavení spluvlastnictví záznamů nemá vliv na tvrbu nvých záznamů. Vlastníkem nvě zadanéh záznamu se stane vždy uživatel, který záznam vytvřil. Práv na ulžení záznamu v editačním frmuláři Práv na ulžení záznamu je pdmíněn buď vlastnictvím neb alespň spluvlastnictvím záznamu. Uživatel tedy může ulžit puze záznam, který sám vytvřil neb je jeh spluvlastníkem. Práv na smazání záznamu v editačním frmuláři Práv na smazání záznamu je pdmíněn právem na ulžení záznamu a sučasně právněním ke všem databázvým vládacím prvkům editačníh frmuláře. Uživatel tedy nemůže smazat záznam, nemá-li práv na ulžení záznamu neb vyskytuje-li se v editačním frmuláři alespň jeden databázvý vládací prvek, na který nemá právnění. Obrázek 2.1: Editační frmulář Nahlížecí stránky Infrmace ukládané v databázvých tabulkách jsu bvykle zbrazvány na nahlížecích stránkách ve frmě nahlížecích tabulek. Nahlížecí stránka umžňuje: 10/91

11 Zbrazvání záznamů a vizuálních vládacích prvků Otevírání záznamů v příslušném editačním frmuláři za účelem jejich editace Vyvlání událsti aktivací tlačítka Práv na zbrazení nahlížecí stránky Běžný uživatel vidí a smí pužívat puze ty nahlížecí stránky, na které má práv. Administrátr vidí všechny nahlížecí stránky a může je libvlně upravvat. Nastavení práv se prvádí v administrátrském režimu ve vlastnstech nahlížecí stránky. Obrázek 2.2: Nahlížecí stránka zbrazující záznamy z databázvé tabulky 11/91

12 Obrázek 2.3: Nahlížecí stránka zbrazující záznamy z databázvé tabulky včetně detailů 12/91

13 Obrázek 2.4: Nahlížecí stránka zbrazující graf Ovládací prvky Tak jak se aplikace skládají z editačních frmulářů a nahlížecích stránek, skládají se i editační frmuláře a nahlížecí stránky z jedntlivých prvků. V případě editačníh frmuláře jsu t zadávací ple, rzbalvací seznamy, nadpisy, grafické ddělvače atd. Napak u nahlížecích stránek jde nahlížecí tabulky, kalendáře, grafy apd. Všechny tyt prvky becně nazýváme vládací prvky. Zaměříme-li se na editační frmulář, je evidentní, že vládací prvky, které služí k zadávání infrmací d uživatele, reprezentují databázvé slupce. Takvé vládací prvky nazýváme databázvé. Editační frmulář je případ, kdy jsu phrmadě databázvé vládací prvky sučasně s běžnými vizuálními, které mají puze infrmativní či estetický význam. Mhu služit např. pr grafické zpřehlednění editačníh frmuláře neb mhu bsahvat důležité instrukce pr uživatele při jejich vyplňvání. Nejsu výjimku ani vládací prvky zajišťující interaktivitu editačníh frmuláře tím, že v sbě bsahují prgramvý kód se specifickými funkcemi. Editační frmulář je tedy slžen z vládacích prvků, jejichž převážná většina je databázvých. Napak nahlížecí stránka bsahuje vládací prvky, které bvykle služí pr různé frmy nahlížení na existující záznamy databázvé tabulky. Aby měl editační frmulář vůbec nějaký smysl, musí bsahvat alespň jeden databázvý vládací prvek. Stejná situace je u nahlížecí stránky, která musí bsahvat alespň jeden vládací prvek, např. 13/91

14 nahlížecí tabulku, kalendář či graf. Editační frmulář či nahlížecí stránka mhu bsahvat libvlné mnžství vládacích prvků. Práv na zbrazení vládacíh prvku Běžný uživatel vidí a smí pužívat puze ty vládací prvky, na které má práv. Administrátr vidí všechny vládací prvky a může je libvlně upravvat. Nastavení práv se prvádí v administrátrském režimu ve vlastnstech vládacíh prvku. Nemá-li uživatel práv na zbrazení databázvéh vládacíh prvku, znamená t, že vládací prvek v editačním frmuláři neuvidí a nebude mít tedy ani mžnst vyplnit jeh hdntu. Vytvří-li pak nvý záznam, bude v databázvém slupci tht vládacíh prvku vyplněna databázvá hdnta NULL. Tat hdnta však může být před ulžením záznamu nastavena pmcí skriptu, viz kapitla 6 Skript. Práv na zbrazení hdnty databázvéh vládacíh prvku Práv na zbrazení hdnty záznamu ulžené v databázvém vládacím prvku mají všichni uživatelé, kteří mají mžnst záznam zbrazit v nahlížecí tabulce, kalendáři, grafu apd. Viditelnst hdnty záznamu může být řízena vlastnictvím či spluvlastnictvím záznamu, je-li ve vlastnstech vládacíh prvku u vlby Zbrazit hdntu zvlen puze vlastníkvi neb spluvlastníkvi záznamu. V takvém případě má právnění na prhlížení hdnty záznamu puze jeh vlastník neb spluvlastník a statním uživatelům zůstane hdnta skryta. V editačním frmuláři se t prjeví tak, že není k dispzici celý databázvý vládací prvek. Výchzím nastavením všech databázvých vládacích prvků je u vlby Zbrazit hdntu hdnta všem uživatelům. Databázvé vládací prvky editačníh frmuláře Název Ppis Datvý typ (max. délka) TextBx Jednřádkvé zadávací ple Textvý řetězec (max znaků, Firebird puze 250) / Celé čísl / Desetinné čísl / Datum TextArea Víceřádkvé zadávací ple Textvý řetězec (nemezená délka) RichTextBx CmbBx Víceřádkvé zadávací ple s mžnstí frmátvání textu a vkládání brázků Rzbalvací seznam s mžnstí vepsání vlastní hdnty Textvý řetězec (nemezená délka) Textvý řetězec (max znaků, Firebird puze 250) ListBx Seznam s mžnstí výběru jedné hdnty Textvý řetězec (max znaků, Firebird puze 250) MultiListBx Seznam s mžnstí výběru více hdnt a nastavením jejich přadí Textvý řetězec (nemezená délka) 14/91

15 Radi Zaškrtávací seznam s mžnstí výběru jedné hdnty Textvý řetězec (max znaků, Firebird puze 250) CheckBx Zaškrtávací tlačítk Textvý řetězec (max znaků, Firebird puze 250) resp. hdnta ulžená d databáze, je-li tlačítk zaškrtnut FreignKey Rzbalvací seznam s mžnstí výběru Celé čísl jedné hdnty cizíh klíče File Subrvá přílha Celé čísl resp. reference na subrvu přílhu Image Obrázkvá přílha Celé čísl resp. reference na brázkvu přílhu DatePicker Ovládací prvek určený pr zadávání Datum data a času Schedule Termín Od-D nebli časvý úsek Viz vládací prvek CheckBx vládací prvek slžený z jednh a DatePicker CheckBxu a dvu DatePickerů Watcher Sada čtyř zadávacích plí určených pr Viz vládací prvek TextBx evidenci kd a kdy záznam vytvřil a kd a kdy záznam napsledy ulžil AutSum Suma vnřených záznamů Desetinné čísl Vizuální vládací prvky editačníh frmuláře Název Title Tab RichText DataGrid LiteDataGrid Calendar TimeTable Map Buttn HTML JavaScript Ppis Nadpis Zálžka Frmátvaný text Nahlížecí tabulka Nahlížecí tabulka bez mžnsti persnalizace bsahu, hledání a filtrvání dat Kalendář Týdenní rzvrh hdin / Ganttův diagram Mapa OpenStreet Tlačítk Vlastní HTML kód Vlastní javascriptvý kód 15/91

16 Space ActinButtns Grafický ddělvač Tlačítka Ulžit, Smazat a Zpět speciální vládací prvek přítmný v každém editačním frmuláři Vizuální vládací prvky nahlížecí stránky Název TextBx Title Tab RichText Histry DataGrid DataSet Calendar TimeTable Planner Chart Map RDF/RSS News Tree Buttn HTML JavaScript Space Ppis Infrmativní textvé ple zbrazující hdntu načtenu z libvlné aplikace infrmačníh prtálu Nadpis Zálžka Frmátvaný text Nahlížecí tabulka zbrazující seznam změn prvedených ve všech záznamech databázvé tabulky Nahlížecí tabulka Nahlížecí tabulka slučená z více jednduchých nahlížecích tabulek Kalendář Týdenní rzvrh hdin / Ganttův diagram Plánvací kalendář Graf Mapa OpenStreet Nvinky načítané pmcí kanálů RSS Strmvá struktura Dručená pšta Tlačítk Vlastní HTML kód Vlastní javascriptvý kód Grafický ddělvač Pravidla pr vytváření a editaci vládacích prvků Tak jak může uživatel patřící d skupiny administrátrů vytvářet a měnit aplikační skupiny, aplikace, editační frmuláře neb nahlížecí stránky, může zakládat nvé či mdifikvat existující vládací prvky. Pr správu vládacích prvků platí následující pravidla: Vytváření, mazání a změnu vlastnstí vládacích prvků může prvádět puze administrátr. 16/91

17 Pr vkládání vládacích prvků d editačníh frmuláře či nahlížecí stránky se využívá sekce Ovládací prvky umístěné v levé části editačníh frmuláře. Ovládací prvky jsu v editačním frmuláři neb nahlížecí stránce řazeny vertikálně pd sebu v jednm slupci. V editačním frmuláři lze mezi jedntlivými vládacími prvky přeskakvat dpředu pmcí klávesy TAB a zpět pmcí kmbinace kláves SHIFT+TAB. Administrátr, který chce vlžit d editačníh frmuláře neb nahlížecí stránky nvý vládací prvek, zvlí stisknutím levéh tlačítka myši v editačním frmuláři neb nahlížecí stránce pzici, na kteru má být nvý vládací prvek umístěn. NET Genium zvýrazní takt vybranu pzici šedu hrizntální linií. Následně uživatel vybere z nabídky vládacích prvků v navigační blasti pžadvaný vládací prvek a kliknutím na jeh název tevře dialg, jenž mim rzmanitých nastavení vládacíh prvku bsahuje také tlačítk na jeh ulžení. Tím djde k vlžení vládacíh prvku na předem vybrané míst editačníh frmuláře neb nahlížecí stránky. U každéh existujícíh vládacíh prvku se p jeh levé straně v administrátrském režimu zbrazuje ikna lupy, která služí pr změnu nastavení vládacíh prvku neb pr jeh smazání. Jedntlivé vládací prvky mhu být vertikálně přesuvány metdu Drag&Drp. Pzdější změna názvu databázvéh vládacíh prvku nemá vliv na jeh identifikátr, viz sekce 4.3 Identifikátry. Identifikátr je mžné ddatečně změnit resp. pravit. Pr tyt účely služí tlačítk Opravit v zálžce Administrace každéh databázvéh vládacíh prvku. P pravě identifikátru NET Genium přejmenuje název příslušnéh databázvéh slupce reprezentvanéh databázvým vládacím prvkem a nahradí případné výskyty půvdníh identifikátru v událstech javascriptu u všech dalších vládacích prvků editačníh frmuláře. P tét změně je bvykle nutné ručně změnit i tiskvé šablny, které se dvlávají na půvdní identifikátr. Smazání databázvéh vládacíh prvku má sučasně za následek nevratné smazání příslušnéh databázvéh slupce a tudíž i smazání jeh hdnt ve všech záznamech databázvé tabulky. Skryté slupce databázvé tabulky Editační frmulář bsahuje převážně databázvé vládací prvky. Každý z těcht vládacích prvků krespnduje s jedním slupcem v databázvé tabulce, kteru editační frmulář reprezentuje. Nebsahuje-li editační frmulář žádný databázvý vládací prvek, mhl by se na první phled zdát, že ani jeh databázvá tabulka nebsahuje žádné slupce. Každá databázvá tabulka však bsahuje sadu skrytých databázvých slupců, které není mžné dstranit či měnit jejich vlastnsti. Skrytý databázvý slupec id Databázvý slupec id je jednznačný identifikátr každéh záznamu v databázvé tabulce. Hdnta tht slupce je vyplňvána autmaticky v kntinuální číselné řadě. První záznam v databázvé tabulce má id rvn hdntě 1, druhý 2, třetí 3 atd. Smažeme-li např. záznam s id rvn 2, vznikne v databázi mezera v číslvání. Avšak nikdy se nemůže stát, že jakýkliv jiný nvě vytvřený záznam tut mezeru zaplní a převezme 17/91

18 id s číslem 2. Identifikátr id je tedy unikátní pr každý záznam v rámci jedné databázvé tabulky p celu dbu jejíh živta. V prázdném editačním frmuláři, ve kterém uživatel vyplňuje nvý záznam, je id rvn hdntě 0 nvý záznam má tedy id nulvé, existující záznam nenulvé. Tut vlastnst lze využívat při psaní vlastníh prgramvéh kódu, kdy je ptřeba v editačním frmuláři zjistit, zda uživatel vyplňuje nvý záznam neb edituje existující. Skrytý databázvý slupec system Databázvý slupec system je nsitelem lgické hdnty, je-li záznam databázvé tabulky systémvý či nikliv. Ani administrátr, ani běžný uživatel však nemá mžnst hdntu tht slupce nastavit, nebť je bsluhvána puze systémvým jádrem NET Genia. Využívá se v případech, kdy je ptřeba zabránit uživatelům mazat určité záznamy. Typickým příkladem jsu záznamy Administratr a Annymus v databázvé tabulce uživatelů. Tyt dva záznamy mají zásadní charakter pr funkčnst celéh NET Genia a prt nesmí být smazány. Mají tedy v databázvém slupci system nastavenu hdntu True. Skrytý databázvý slupec pid a pfrm Databázvé slupce pid a pfrm úzce suvisí s pjmem, který je velmi důležitý pr správné pchpení prpjvání databázvých tabulek mezi sebu, a tím je vnřený záznam. Vysvětlení vnřených záznamů je předmětem sekce 3.4 Vnřené záznamy. Skrytý databázvý slupec userid Hdnta databázvéh slupce userid určuje vlastníka záznamu, tj. uživatele, který záznam vytvřil. Userid je cizí klíč dkazující se na id uživatele z databázvé tabulky uživatelů umístěné v systémvé aplikaci System. Djde-li během práce v infrmačním prtálu ke smazání uživatele, který je vlastníkem určitých záznamů databázvých tabulek, je nutné ddatečně zajistit změnu vlastníka těcht záznamů. V pačném případě se bude slupec userid dkazvat na id uživatele, který již neexistuje. Každý editační frmulář bsahuje skryté ple, v němž je ulžena hdnta vlastníka právě tevřenéh záznamu. Tut hdntu je mžné měnit a dcílit tak změny vlastníka záznamu. Ke skrytému pli je mžné přistupvat puze pmcí javascriptu pužitím prměnné #wner#, která vyjadřuje HTML bjekt tht ple. Nastavíme-li hdntu na 0, djde ke zrušení vlastnictví záznamu a nvým vlastníkem se stane uživatel, který záznam tevře a jak první ulží. Pr tyt účely se hdí prměnná #userid#, která bsahuje id aktuálně přihlášenéh uživatele, viz sekce 4.1 Prměnné. Skrytý databázvý slupec id2 a pid2 Pslední dva skryté databázvé slupce id2 a pid2 mají význam puze v případě, že je u editačníh frmuláře nastaven přímý exprt dat, viz sekce 11.2 Přímý exprt dat. Ve slupci id2 je evidván id 18/91

19 záznamu v cílvé databázi, d které je přímý exprt dat směrván. V databázvém slupci pid2 pak id jeh rdičvskéh záznamu. Prtlety Hlavní stránka infrmačníh prtálu je rzdělena d tří slupců a zbrazuje vizuální kmpnenty nebli prtlety. Prtlety služí k sučasnému náhledu na rzdílné infrmace, pr uživatele bvykle ty nejaktuálnější. Prtlety jsu fakticky zjedndušené vládací prvky zvlené pdle ptřeb svých uživatelů. Nastavením prtletů uživatelé individuálně vlí, jaké infrmace chtějí mít ve slupcích zbrazené. Nastavení se prvádí v navigační blasti v sekci Mje nastavení p aktivaci dkazu Prtlety. Prtlety se zbrazují v aplikační skupině Hlavní stránka, kteru nelze smazat, nebť je splečně s aplikační skupinu System systémvu aplikační skupinu. V prtletech je mžné zbrazvat nahlížecí tabulky (vládací prvek DataGrid), grafy (vládací prvek Chart), dručenu pštu (vládací prvek ) a vlastní HTML kód (vládací prvek HTML). Annymní uživatel nemá práv měnit nastavení prtletů, t je prváděn výhradně administrátrem. Ostatní uživatelé mhu prvádět nastavení svých prtletů zcela samstatně. Je-li vytvřen nvý uživatel infrmačníh prtálu, autmaticky přebírá nastavení prtletů d uživatele s názvem Administratr, tedy d administrátra systému. Přebírá však puze ty prtlety, na které má práv. Oblíbené plžky Ke zjedndušení rientace v infrmačním prtálu služí blíbené plžky. Ty se dkazují na nejčastěji využívané aplikace resp. jejich nahlížecí stránky. Libvlnu nahlížecí stránku NET Genia lze kdykliv přidat d blíbených plžek aktivací dkazu Přidat d blíbených plžek v sekci Mje nastavení či v nastavení blíbených plžek p aktivaci dkazu Oblíbené plžky. Annymní uživatel nemá práv měnit nastavení svých blíbených plžek, t je prváděn výhradně administrátrem. Ostatní uživatelé mhu prvádět nastavení svých blíbených plžek zcela samstatně. Je-li vytvřen nvý uživatel infrmačníh prtálu, autmaticky přebírá nastavení blíbených plžek d uživatele s názvem Administratr, tedy d administrátra systému. Přebírá však puze ty blíbené plžky resp. nahlížecí stránky, na které má práv. Picker Picker je dialgvé kn, které na příkaz uživatele vkládá d zadávacích plí editačníh frmuláře zkpírvané hdnty již existujících záznamů v infrmačním prtálu. Knkrétní záznam, ze kteréh budu hdnty zkpírvány, vybírá uživatel z tabulky mžných záznamů. Tat tabulka je vzhledem ttžná s běžnu nahlížecí 19/91

20 tabulku. Jaké hdnty resp. jaké databázvé slupce se přenesu d jakých zadávacích plí závisí na nastavení pickeru. Picker se aktivuje klepnutím na iknu umístěnu naprav vedle databázvéh vládacíh prvku v editačním frmuláři. Picker může vyplňvat něklik zadávacích plí najednu, nastavuje se však puze u vládacíh prvku, vedle kteréh chceme mít iknu pickeru zbrazenu. Obrázek 2.6: Vyplnění údajů zákazníkvi v sekci Odběratel editačníh frmuláře Faktura pmcí pickeru, aniž by byl nutné údaje zákazníkvi zadávat ručně Aplikace System NET Genium bsahuje sadu nahlížecích stránek a editačních frmulářů, které jsu bezpdmínečně nutné pr správnu činnst celéh systému. Jsu umístěny v nejzákladnější aplikaci NET Genia v aplikaci System. Tut aplikaci nelze exprtvat, mazat ani přesunvat na jiné míst v infrmačním prtálu. Aplikace System je umístěna v aplikační skupině se stejným názvem, tedy v aplikační skupině System. Jak aplikační skupina System tak i v ní umístěná aplikace System je pr běžnéh uživatele skrytá, nebť na její pužívání nemá práv. Je čistě na administrátrvi systému, zda mu tat právnění přidělí. Aplikační skupina System se nachází puze ve výchzím prtálu. P prvním přihlášení administrátra d NET Genia se 20/91

21 nemusí zbrazvat, je-li aktivní demnstrační prtál. Výchzí prtál lze aktivvat v administrátrském režimu v navigační blasti v sekci Prtály. Aplikace System bsahuje nahlížecí stránky a editační frmuláře pr evidenci uživatelů, uživatelských skupin a barevných schémat grafickéh rzhraní NET Genia. Dále pr evidenci státních svátků, neplatných přihlášení d systému, statistiky využívání infrmačníh prtálu a jeh aplikací uživateli, a dále bsahuje prtkl chybách vzniklých během synchrnizace dat. Objektvý mdel Objektvu hierarchii tvří v NET Geniu prtály, aplikační skupiny, aplikace, editační frmuláře, nahlížecí stránky a vládací prvky. Je důležité si uvědmit, že NET Genium je webvá aplikace a veškeré grafické výstupy jsu ztvárněny HTML kódem, který respektuje bjektvý mdel HTML dkumentů ( HTML DOM nebli Dcument Object Mdel fr HTML ). Každá viditelná část NET Genia je sestavena pmcí HTML tagů, které ve finále ztvárňují grafické bjekty NET Genia. Objektvý mdel grafickéh rzhraní NET Genia tedy úzce suvisí s bjektvým mdelem HTML dkumentů. Pd HTML dkumentem si můžeme představit editační frmuláře a nahlížecí stránky. Prtál Aplikační skupina Aplikace Kategrie Editační frmulář Nahlížecí stránka Nahlížecí stránka Ovládací prvek Ovládací prvek Ovládací prvek HTML bjekt (tag) Obrázek 2.6: Objektvý mdel HTML bjekt (tag) HTML bjekt (tag) Samtné vládací prvky NET Genia jsu tvřeny HTML bjekty resp. tagy. K tagům lze přistupvat pmcí prgramvéh kódu javascriptu a např. měnit vlastnsti jedntlivých tagů. V případě databázvých vládacích prvků je mžné měnit hdnty zadávacích plí, rzbalvacích seznamů apd. za předpkladu, že známe jejich 21/91

22 názvy v bjektvém mdelu HTML dkumentu. Tyt názvy jsu nastaveny pdle názvu identifikátru (viz sekce 4.3 Identifikátry ), takže k nim můžeme velice snadn přistupvat. Všechny statní bjekty HTML dkumentu lze identifikvat také, např. pstupným prcházením celéh bjektvéh mdelu. Tat prblematika však již není předmětem tét příručky. Pdnětné infrmace a detailní ppis bjektvéh mdelu HTML dkumentů včetně všech jeh bjektů je k dispzici na internetvých stránkách splečnsti Micrsft. Prtály D verze byly sučástí instalace NET Genia dva prtály. Demnstrační se sadu ukázkvých aplikací a výchzí, ve kterém administrátr systému vytváří své aplikace. V demnstračním prtálu je samzřejmě mžné aplikace vytvářet také. Tat varianta ale není dpručvána, nebť existují mžnsti imprtu nvé sady ukázkvých aplikací, čímž djde k nenávratnému smazání všech aplikací demnstračníh prtálu. Pr účely vytváření aplikací služí tedy již zmíněný výchzí prtál. Ve výchzím prtálu se krmě administrátra phybují také běžní uživatelé, kteří následně jeh aplikace pužívají pr svu každdenní práci. Mezi běma prtály se lze v administrátrském režimu libvlně přepínat. Od verze je demnstrační prtál přístupný puze na internetvých stránkách ze kterých mhu být ukázkvé aplikace libvlně exprtvány. Databázvý dtaz Běžný databázvý dtaz Databázvý dtaz je jedním z klíčvých elementů celéh NET Genia. Databázvý dtaz říká, jaké záznamy budu zbrazeny v prtletech, nahlížecích tabulkách, kalendářích, grafech, jaké hdnty budu zbrazeny v rzbalvacích seznamech apd. NET Genium bsahuje vlastní grafický návrhář databázvých dtazů. Prt nevyžaduje d administrátrů, kteří vytvářejí aplikace a tedy i databázvé dtazy, větší než elementární znalsti jazyka SQL. Základním nastavením databázvéh dtazu je vlba zdrjvé databázvé tabulky, ze které budu načítány záznamy, případně vlba slupce, jehž hdnty budu ze zdrjvé databázvé tabulky načteny. Každý databázvý dtaz musí mít též nastaven slupec a způsb řazení, pdle kteréh budu načtené záznamy seřazeny. Databázvý dtaz umžňuje stanvit pdmínky mezující rzsah načítaných záznamů a vytvřit tak mezení např. pdle aktuálně přihlášenéh uživatele či aktuálníh data. Dále umžňuje připjvat (jin) další databázvé tabulky, umístěné např. v jiných aplikacích infrmačníh prtálu. Pčet mezujících pdmínek či pčet připjení není mezen. V mezujících pdmínkách lze pužít perátry rvná se, nervná se, bsahuje, nebsahuje, začíná, nezačíná, větší, větší neb rvn, menší, menší neb rvn, je definván 22/91

23 (testvání databázvé hdnty NULL), není definván, je v dtazu (vnřený dtaz) a není v dtazu (vnřený dtaz). Omezující pdmínky lze sdružvat pmcí lgických spjen a a neb a též pmcí závrek. Databázvý dtaz tedy načítá záznamy z vybrané databázvé tabulky při zachvání nastavených pdmínek. Příslušný vládací prvek, kterému je databázvý dtaz přidružen, psléze načtené záznamy zbrazuje např. na nahlížecí stránce v pdbě přehledné nahlížecí tabulky. Barevné dlišení záznamů v nahlížecí tabulce Barevnéh dlišení záznamů v nahlížecí tabulce lze dcílit zbrazením maléh bdélníčku vyplněnéh barvu na začátku každéh řádku resp. záznamu nahlížecí tabulky. V takvém je nutn v nastavení databázvéh dtazu zvlit slupec Barva dle, který v sbě musí nést barevnu infrmaci ve frmátu RGB. Pr ukládání hdnt ve frmátu RGB d zadávacích plí služí návrhář barev. Nechceme-li barevný bdélníček v nahlížecích tabulkách zbrazvat, slupec Barva dle nevyplňujeme. Filtrvání záznamů nacházejících se v určitém časvém úseku Užitečnu funkcí nahlížecích tabulek či grafů je mžnst filtrvání záznamů databázvých tabulek, jejichž libvlný slupec typu Datum se nachází v určitém časvém úseku mezeném pčátečním a kncvým datem. Slupec Časvý úsek dle tedy určuje, pdle kteréh databázvéh slupce bude mžné filtrvat časvé úseky. Je-li tent slupec zvlen, zbrazí se uživatelům infrmačníh prtálu nad nahlížecí tabulku či grafem speciální vládací prvky Od-D, pmcí kterých mhu načítat puze záznamy, jejichž hdnta se ve zvleném slupci nachází ve vyfiltrvaném časvém rzmezí. NET Genium si při další návštěvě nahlížecí tabulky či grafu pamatuje pslední nastavení údaje Od. Aby si NET Genium pamatval i údaj D, je nutné zapnut vlbu databázvéh dtazu Pamatvat. V pačném případě bude údaj D přednastaven na aktuální datum. Agregační dtaz Speciálním případem databázvéh dtazu je agregační dtaz, který nejprve načte záznamy z databáze, psléze je přetransfrmuje pmcí matematických funkcí d virtuální tabulky a výsledek zbrazí v tabulkvé frmě či grafu. V takvém případě je nutné krmě zdrjvé databázvé tabulky, eventuálních mezujících pdmínek či připjení (jin) nadefinvat také slupce výsledné virtuální tabulky, jejíž bsah zbrazuje již zmíněná tabulka neb graf. Tyt slupce mhu nést infrmaci pčtu, sumě, průměru či maximální a minimální hdntě libvlnéh databázvéh slupce, vypčítané z hdnt načtených záznamů ze zdrjvé databázvé tabulky. Každý slupec virtuální tabulky může prvádět matematický výpčet puze z hdnt záznamů, které vyhvují nastaveným mezujícím pdmínkám. Následující příklad se vztahuje ke grafu zbrazeném na brázku 2.4 a ukazuje transfrmaci načtených údajů z databázvé tabulky Kntakt d virtuální tabulky. 23/91

24 Příklad Databázvá tabulka Kntakt Jmén Příjmení Telefn Typ kntaktu Jan Nvák Osbní Petr Medřický Osbní Pavel Dvřák Pracvní Definice slupců virtuální tabulky Název slupce Typ Pdmínka Osbní Pčet Typ kntaktu = Osbní Pracvní Pčet Typ kntaktu = Pracvní Výsledná pdba virtuální tabulky Osbní Pracvní 2 1 Seskupvání záznamů Z uvedenéh příkladu je evidentní, že ať nadefinujeme jakékliv mnžství slupců, výsledná virtuální tabulka bude růst puze d šířky tzn. bude se zvyšvat pčet jejích slupců. Výsledkem bude vždy puze jeden záznam s vypčítanými hdntami. Existuje však mžnst seskupvání záznamů pdle určitéh databázvéh slupce. Tut mžnst si ukážeme na následujícím příkladu. Zdrjvu tabulku i data necháme stejné, jen změníme nastavení slupců virtuální tabulky. Příklad Definice slupců virtuální tabulky Název slupce Typ Pdmínka Typ Pčet Seskupit pdle databázvý slupec Typ kntaktu Pčet Výsledná pdba virtuální tabulky Typ Pčet Osbní 2 Pracvní 1 24/91

25 Seskupvání se tedy prvádí nastavením klíčvéh slupce. Jak klíčvý slupec můžeme zvlit libvlný databázvý slupec zdrjvé databázvé tabulky, ze které načítáme záznamy. Pčet klíčvých slupců ve výsledné virtuální tabulce není mezen. Seskupvání záznamů pdle údaje typu Datum K dispzici je ještě druhý typ klíčvéh slupce slupec typu Datum s názvem Den, Týden, Měsíc a Rk. Výsledná virtuální tabulka může bsahvat puze jeden takvý slupec. Následující příklad vysvětluje jeh pužití na aplikaci kalendáře. Příklad Databázvá tabulka Kalendář Datum Uživatel Ppis Pčet hdin Nvák Nákup kancelářských ptřeb Nvák Jednání 1, Medřický Zubař Medřický Technická kntrla 5 Definice slupců virtuální tabulky Název slupce Typ Pdmínka Datum Seskupit pdle dne databázvý slupec Datum Pčet termínů Hdin celkem Pčet Sučet databázvý slupec Pčet hdin Výsledná pdba virtuální tabulky Datum Pčet termínů Hdin celkem , /91

26 NET Genium umžňuje zkmbinvat běžný klíčvý slupec se slupcem datumvým. Vysvětlení je v následujícím příkladě, který pužívá zdrjvu databázvu tabulku z předešléh příkladu. Příklad Definice slupců virtuální tabulky Název slupce Typ Pdmínka Uživatel Seskupit pdle databázvý slupec Uživatel Datum Seskupit pdle dne databázvý slupec Datum Pčet termínů Hdin celkem Pčet Sučet databázvý slupec Pčet hdin Výsledná pdba virtuální tabulky Uživatel Datum Pčet termínů Hdin celkem Medřický Nvák ,5 Název slupce virtuální tabulky Slupce virtuální tabulky mhu být pjmenvány pmcí speciální syntaxe Matematický výraz, zbrazvaná hdnta a pdmínka jsu vlitelné údaje. Matematický výraz je relevantní puze u slupce typu Výraz a udává vzrec, pdle něhž se vypčte hdnta slupce ve všech řádkách virtuální tabulky. Zbrazvaná hdnta udává, jaká hdnta se bude zbrazvat v nahlížecí tabulce ve všech jejích řádkách. Ve virtuální tabulce tak může mít slupec určitu číselnu hdntu, která je vyžadvána např. pr výpčet dalšíh slupce virtuální tabulky pmcí matematickéh výrazu, ale v nahlížecí tabulce můžeme její hdntu skrýt hdntu jinu. Chceme-li skrýt celý slupec, + #c1#@ apd. 26/91

27 Příklady Sučet prvníh a druhéh + #c1# Sučet prvníh a druhéh + #c1#@ Skrytá hdnta Sučet s hdntu na dalším Sučet s hdntu na předchzím Sučet prvníh a druhéh slupce a hdnty na dalším + #c1# Sučet hdnt větších než 5@@@>5 Zbrazení sučtu slupce i ve chvíli, kdy se suma slupce defaultně Skrytí slupce, který je defaultně zbrazen se sumu Slupce určené k seskupvání záznamů Seskupit pdle Vlba databázvéh slupce, pdle kteréh budu záznamy načtené ze zdrjvé databázvé tabulky seskupvány. Implementace databázvé perace GROUP BY. Virtuální tabulka může bsahvat libvlné mnžství klíčvých slupců. Nebsahuje-li žádný, nedjde k seskupvání dat a virtuální tabulka bude bsahvat puze jeden záznam. Seskupit pdle dne Seskupit pdle týdne Seskupit pdle měsíce Seskupit pdle rku Vlba databázvéh slupce, pdle kteréh budu záznamy načtené ze zdrjvé databázvé tabulky seskupvány pdle stejnéh dne, týdne, měsíce či rku. Implementace databázvé perace GROUP BY. Virtuální tabulka může bsahvat puze jeden datumvý slupec typu Seskupit pdle dne, Seskupit pdle týdne, Seskupit pdle měsíce či Seskupit pdle rku. Agregační slupce Pčet Pčet záznamů načtených ze zdrjvé databázvé tabulky dpvídajících zadaným pdmínkám. Implementace databázvé perace COUNT. Virtuální tabulka může bsahvat libvlné mnžství těcht slupců. Suma Sučet hdnt databázvéh slupce ze všech načtených záznamů zdrjvé databázvé tabulky dpvídajících zadaným pdmínkám. Implementace databázvé perace SUM. Virtuální tabulka může bsahvat libvlné mnžství těcht slupců. 27/91

28 Průměr Průměr hdnt databázvéh slupce ze všech načtených záznamů zdrjvé databázvé tabulky dpvídajících zadaným pdmínkám. Implementace databázvé perace AVG. Virtuální tabulka může bsahvat libvlné mnžství těcht slupců. MAX Maximální hdnta databázvéh slupce vybraná ze všech načtených záznamů zdrjvé databázvé tabulky dpvídajících zadaným pdmínkám. Implementace databázvé perace MAX. Virtuální tabulka může bsahvat libvlné mnžství těcht slupců. MIN Minimální hdnta databázvéh slupce vybraná ze všech načtených záznamů zdrjvé databázvé tabulky dpvídajících zadaným pdmínkám. Implementace databázvé perace MIN. Virtuální tabulka může bsahvat libvlné mnžství těcht slupců. Text Ostatní slupce U databázvých slupců nesucích textvu infrmaci NET Genium zvlí první hdntu ze seznamu načtených záznamů zdrjvé databázvé tabulky pdle abecedníh přadí. U databázvých slupců nesucích číselnu infrmaci bude zvlena minimální hdnta ze všech načtených záznamů. Virtuální tabulka může bsahvat libvlné mnžství těcht slupců. Jsu však přístupné puze u nahlížecích tabulek. Výraz Slupec vypčítaný dynamicky na základě matematickéh výrazu. Matematický výraz se zadává d názvu slupce pmcí již známé syntaxe název_slupce@matematický_výraz, např. tedy Sučet@#c0# + #c1#, kde #c0# je hdnta prvníh slupce virtuální tabulky a #c1# hdnta druhéh slupce virtuální tabulky. Nelze se však dkazvat na slupec (výraz), který je v seznamu slupců virtuální tabulky definván až za tímt slupcem. Virtuální tabulka může bsahvat libvlné mnžství těcht slupců. Filtr Vlba databázvéh slupce, pdle kteréh budu záznamy zbrazené v nahlížecí tabulce či grafu filtrvány. Sada vládacích prvků pr filtrvání záznamů takt zvlených slupců bude umístěna nad příslušným vládacím prvkem. Virtuální tabulka může bsahvat libvlné mnžství těcht slupců. 28/91

29 Hlavičky Je-li agregační dtaz pužit pr tvrbu nahlížecí tabulky, je výstupem přím virtuální tabulka ztvárněná d grafické pdby. NET Genium umžňuje k takvé tabulce připjit ještě záhlaví slupců, tzv. hlavičky. Následující tabulka demnstruje mžné pužití. Příklad X Y A B C Slupec 1 Slupec 2 Slupec 3 Slupec 4 Slupec 5 Slupec 6 Syntaxe hlaviček vypadá následvně: 1. řádek: 5@X;1@Y 2. řádek: 2@A;3@B;1@C Pznámka: Před je definván pčet slučených buněk a za název slupce resp. text vyplněný ve slučené buňce. Barvy Je-li agregační dtaz pdkladem pr tvrbu grafů, je mžné v databázvém dtazu nadefinvat seznam barev, které budu následně pr vykreslvání grafu pužity. Není-li nadefinvána žádná barva, zvlí NET Genium vlastní paletu barev. Nástrje Celý bsah jedntlivých databázvých tabulek infrmačníh prtálu může být zbrazen přehledně v tabulkvé frmě. Rzhraní na prhlížení bsahu databázvých tabulek se p přihlášení d administrátrskéh režimu nachází pd dkazem Nástrje umístěným v navigační blasti v sekci Prtál. 29/91

30 Vnřené záznamy Vnřený záznam je záznam lgicky a významvě přidružený ke svému nadřazenému záznamu záznamu rdičvskému. Každý záznam infrmačníh prtálu se může dkazvat na svéh rdiče pmcí cizích klíčů pid a pfrm. Pid nebli parent id je unikátní id rdičvskéh záznamu. Pfrm nebli parent frm pak značí unikátní id databázvé tabulky, ve kterém se rdičvský záznam nachází. Obecně je mžné se pmcí cizích klíčů pid a pfrm dkazvat na záznam ve stejné databázvé tabulce neb i na záznam v jakékliv jiné databázvé tabulce. V případě stejné databázvé tabulky lze rekurzivní metdu sestavit např. strmvu strukturu. Druhý případ si lze představit např. na aplikaci faktur, která bsahuje dvě databázvé tabulky. Databázvu tabulku Faktura s becnými infrmacemi faktuře a databázvu tabulku Plžka faktury s pčtem kusů, cenu a ppisem jedntlivých fakturvaných plžek. Je evidentní, že jeden záznam faktury může bsahvat více fakturvaných plžek a prt jsu záznamy ulžené v databázvé tabulce Plžka faktury vnřenými záznamy databázvé tabulky Faktura. Pčet úrvní, d kterých lze vnřvat databázvé tabulky, není mezen. Administrátrvi NET Genia je výrazně usnadněna práce tím, že se nemusí s nastavváním vzájemným závislstí pmcí databázvých slupců pid a pfrm příliš zatěžvat. Zbrazení vnřených záznamů Zajištění vzájemné závislsti dvu databázvých tabulek lze dcílit umístěním nahlížecí tabulky se vnřenými záznamy d editačníh frmuláře, který krespnduje s rdičvsku databázvu tabulku. Jelikž je mžné v nastavení nahlížecích tabulek umístěných v editačních frmulářích zapnut vlbu Zbrazit puze vnřené záznamy, vlží NET Genium autmaticky d databázvéh dtazu příslušné nahlížecí tabulky i mezující pdmínky tak, aby byly zbrazvány skutečně puze vnřené záznamy danéh rdičvskéh záznamu a nikliv celý bsah vnřené databázvé tabulky. Otevírání vnřených záznamů Otevírání vnřených plžek je mžné přím z nahlížecí tabulky zbrazující vnřené záznamy iknu lupy. Aby byl mžné vytvářet nvé vnřené plžky, je nutné vlžit d rdičvskéh editačníh frmuláře např. hned pd nahlížecí tabulku vnřených plžek tlačítk. Tmut tlačítku psléze nastavit událst na tevření prázdnéh editačníh frmuláře vnřené databázvé tabulky. Prměnné a identifikátry Prměnné Prměnné jsu znakvé kódy využívané administrátrem při tvrbě aplikací. NET Genium rzpznává jejich výskyt v textu a nahrazuje je adekvátním textvým řetězcem významvě přiřazeným dané prměnné. 30/91

31 Syntaxe prměnných je následující #název_prměnné#. Příkladem je prměnná #lginname#, která je nahrazena přihlašvacím jménem aktuálně přihlášenéh uživatele. Kdekliv se během tvrby aplikací resp. během nastavvání vlastnstí editačních frmulářů, nahlížecích stránek, vládacích prvků, mezujících pdmínek databázvých dtazů či psaní skriptů vyžaduje d administrátra zadání textvéh řetězce, může administrátr prměnnu pužít. Názvy prměnných s výjimku skriptvých je nutné zapisvat malými písmeny. Příklad V nahlížecí tabulce chceme zbrazit seznam kntaktů, které patří aktuálně přihlášenému uživateli. Databázvý dtaz přidružený tét nahlížecí tabulce může vypadat např. následvně: Vyber všechny slupce databázvé tabulky ng_kntakt za pdmínky, že hdnta slupce ng_kntaktvytvril je rvna hdntě #lginname#. NET Genium před samtným prvedením databázvéh dtazu analyzuje jeh pdbu a nahradí výskyty všech prměnných dpvídajícími hdntami. Výsledek pak bude vypadat např. následvně: Vyber všechny slupce databázvé tabulky ng_kntakt za pdmínky, že hdnta slupce ng_kntaktvytvril je rvna hdntě Administratr. Nahlížecí tabulka zbrazující načtené záznamy pmcí tht databázvéh dtazu pak bude zbrazvat údaje v závislsti na tm, který uživatel si ji prhlíží. NET Genium bsahuje 5 základních typů prměnných Obecné prměnné Identifikátry Prměnné pužívané v javascriptu Skriptvé prměnné Prměnné pužívané v tiskvých šablnách Obecné prměnné #crlf# Přechd na nvý řádek \r\n nebli ekvivalent stisku klávesy Enter. #day# Čísl aktuálníh dne v měsíci (1 31). #dayrandm# Náhdně zvlené id záznamu vybrané ze všech existujících záznamů databázvé tabulky. Prměnnu lze pužít puze v pdmínce databázvéh dtazu, je tedy nahrazena náhdně zvleným id ze zdrjvé databázvé tabulky nastavené v databázvém dtazu. Prměnná je nahrazena při každém vlání stejnu hdntu v průběhu jednh dne nezávisle na uživateli, který jí vlá. 31/91

32 Příkladem může být aplikace, která zbrazuje uživatelům v prtletech každý den nvé náhdně vybrané anglické slvíčk. #frm# Id aktuálně tevřenéh editačníh frmuláře. Pužití prměnné je mžné puze v editačním frmuláři. #ipaddress# IP adresa klienta. #language# Jazykvé nastavení aktuálně přihlášenéh uživatele: ar, cs, de, en neb fr. #lastvalue# Hdnta napsledy ulžená aktuálně přihlášeným uživatelem d zadávacíh ple a rzbalvacíh neb zaškrtávacíh seznamu v aktuálně tevřeném editačním frmuláři se stejným PID a PFORM. Pužití prměnné je mžné puze ve výchzí hdntě TextBxu, TextArea, CmbBxu, ListBxu, Radia či MultiListBxu. Uživateli lze tut prměnnu předvyplnit hdntu, kteru pužil při editaci napsledy ulženéh záznamu. #lastvalue2# Hdnta napsledy ulžená aktuálně přihlášeným uživatelem d zadávacíh ple a rzbalvacíh neb zaškrtávacíh seznamu v aktuálně tevřeném editačním frmuláři nezávisle na PID a PFORM. Pužití prměnné je mžné puze ve výchzí hdntě TextBxu, TextArea, CmbBxu, ListBxu, Radia či MultiListBxu. Uživateli lze tut prměnnu předvyplnit hdntu, kteru pužil při editaci napsledy ulženéh záznamu. #lginname# Přihlašvací jmén aktuálně přihlášenéh uživatele. #lginname2# Přihlašvací jmén aktuálně přihlášenéh uživatele. V editačním frmuláři Uživatel aplikace System je prměnná #lginname# identifikátrem vládacíh prvku Přihlašvací jmén. Prměnná #lginname2# je tedy alternativu prměnné #lginname#, která ve všech statních případech nese hdntu přihlašvacíh jména aktuálně přihlášenéh uživatele. #mnday# Datum prvníh dne aktuálníh týdne. #mnth# Čísl aktuálníh měsíce (1 12). #nid# 32/91

33 Id záznamu, který byl napsledy vytvřen pmcí skriptu příkazem Nvý záznam. Prměnná je dstupná puze ve skriptu OnAfterSave neb OnAfterDelete. #nreply# vá adresa #nw# Aktuální datum a čas ve frmátu dd.mm.rrrr HH:mm. #nw2# Aktuální datum a čas ve frmátu dd.mm.rrrr HH:mm:ss. #null# Databázvá hdnta NULL. Prměnná je dstupná puze ve skriptu. #pfrm# Id editačníh frmuláře rdičvskéh záznamu, viz sekce 3.4 Vnřené záznamy. #pid# Id rdičvskéh záznamu, viz sekce 3.4 Vnřené záznamy. #plannerresurce# Název zdrje událsti plánvacíh kalendáře. #plannerresurcefrm# Název půvdníh zdrje událsti plánvacíh kalendáře v případě, že byla událst přesunuta na jiný zdrj. #plannerresurcet# Název nvéh zdrje událsti plánvacíh kalendáře v případě, že byla událst přesunuta na jiný zdrj. #prtal# Název prtálu. #randm# Náhdně zvlené id záznamu vybrané ze všech existujících záznamů databázvé tabulky. Prměnnu lze pužít puze v pdmínce databázvéh dtazu, je tedy nahrazena náhdně zvleným id ze zdrjvé databázvé tabulky nastavené v databázvém dtazu. Prměnná je nahrazena při každém vlání jinu hdntu nezávisle na uživateli, který jí vlá. #sessinid# Unikátní řetězec identifikující aktuálně přihlášenéh uživatele. #sunday# Datum psledníh dne v aktuálním týdnu. #tab# 33/91

34 Tabulátr \t nebli ekvivalent stisku klávesy Tab. #tday# Aktuální datum ve frmátu dd.mm.rrrr. Na místech, kde se čekává zadání data, je mžné pužít syntaxi #tday# + 1 (zítra), #tday# 7 (před sedmi dny), #tday# + 1m (za měsíc), #tday# + 1y (za rk) apd. Lze však pužít puze jeden perátr + neb, není tedy mžný zápis např. #tday# + 2y + 7m + 3 či #tday# +2y7m3. #usergrupid# Seznam všech uživatelských skupin (id) ddělených středníkem, v nichž je aktuálně přihlášený uživatel členem. #usergrupname#, #usergrup# Seznam všech uživatelských skupin (jmen) ddělených středníkem, v nichž je aktuálně přihlášený uživatel členem. #usergrups# Seznam všech uživatelských skupin a uživatelů, kteří jsu d těcht skupin umístěni. #userid# Id aktuálně přihlášenéh uživatele. #username# Celé jmén aktuálně přihlášenéh uživatele. #usersnline# Seznam aktuálně přihlášených uživatelů. #viewpage# Id aktuálně tevřené nahlížecí stránky. #weekend# Pužití tét prměnné je mžné puze v pdmínkách databázvéh dtazu, např. [Datum ] = [#weekend#]. Databázvý dtaz pak načte puze záznamy, jejichž datum je buď sbta neb neděle. #year# Čísl aktuálníh rku (např. 2000). Identifikátry Identifikátry se pužívají k značení názvu editačních frmulářů a databázvých vládacích prvků. Vytvříme-li v NET Geniu editační frmulář, vytvří NET Genium autmaticky v databázi k tmut frmuláři příslušnu databázvu tabulku a pjmenuje ji pdle názvu editačníh frmuláře. Aby byl název databázvé 34/91

35 tabulky dlišen d eventuálních statních tabulek v databázi, přidá NET Genium před název prefix ng_. Např. k editačnímu frmuláři s názvem Kntakt vytvří NET Genium databázvu tabulku s názvem ng_kntakt. V případě, že již tabulka s tímt názvem v databázi existuje, pužije NET Genium číselnu řadu pčínaje nulu a vytvří tabulku s názvem ng_kntakt0, ng_kntakt1 atd. Pdbně funguje i vytváření databázvých vládacích prvků v editačním frmuláři. Vytvříme-li v editačním frmuláři databázvý vládací prvek, vytvří NET Genium autmaticky k tmut vládacíh prvku příslušný databázvý slupec a pjmenuje h pdle názvu vládacíh prvku včetně prefixu ng_. Např. k vládacímu prvku s názvem Jmén vytvří NET Genium databázvý slupec s názvem ng_jmen. V případě, že již slupec s tímt názvem v databázvé tabulce existuje, pužije NET Genium číselnu řadu pčínaje nulu a vytvří slupec s názvem ng_jmen0, ng_jmen1 atd. Takt genervané názvy databázvých tabulek resp. databázvých slupců nazýváme identifikátry editačních frmulářů resp. databázvých vládacích prvků. Každý editační frmulář a sučasně každý databázvý vládací prvek v rámci jednh editačníh frmuláře má svůj unikátní identifikátr. Není tedy mžné, aby v jedné databázi existvaly dva editační frmuláře se stejným identifikátrem a sučasně není mžné, aby v jednm editačním frmuláři existvaly dva databázvé vládací prvky se stejným identifikátrem. Identifikátry databázvých vládacích prvků Identifikátry databázvých vládacích prvků v sbě nesu hdntu vyplněnu uživatelem v vládacím prvku. Tat hdnta může služit např. jak mezující pdmínka při načítání záznamů z databáze pmcí databázvéh dtazu. Na hdnty databázvých vládacích prvků se lze dkazvat také pmcí názvů jedntlivých vládacích prvků. Příkladem je zadávací ple reprezentvané vládacím prvkem TextBx s názvem Termín. Identifikátr vládacíh prvku je tedy ng_termin. Na hdntu ulženu v tmt vládacím prvku se dkazujeme pmcí syntaxe prměnných #identifikátr#, #identifikátr:value# neb #název_vládacíh_prvku#. Lze tedy pužít variantu #ng_termin#, #ng_termin:value# neb #Termín#. Pužití těcht tří variant má stejný efekt. Půvdní hdnta ulžená v databázvém vládacím prvku Upravujeme-li v editačním frmuláři existující záznam, může pr nás být užitečná hdnta vládacíh prvku před tím, než jí uživatel v editačním frmuláři změnil. K půvdní hdntě přistupujeme pmcí drbné mdifikace následujícím způsbem #identifikátr:histry# neb #název_vládacíh_prvku:histry#. Např. tedy #ng_termin:histry# neb #Termín:histry#. Obě tyt varianty mají stejný efekt. Prměnné pužívané v javascriptu Prgramvým kódem javascriptu můžeme v editačním frmuláři pmcí identifikátrů přistupvat k jedntlivým databázvým vládacím prvkům resp. HTML tagům. Prgramvě lze např. změnit hdntu vyplněnu 35/91

36 v zadávacím pli, změnit barvu jeh pzadí apd. Pužijeme-li identifikátr databázvéh vládacíh prvku v editačním frmuláři, nahradí NET Genium výskyt tht identifikátru jedinečným názvem HTML tagu, který databázvý vládací prvek v bjektvé hierarchii HTML dkumentu zaujímá. Takt se však identifikátry chvají puze v vládacím prvku JavaScript, HTML neb u javascriptvých událstí jedntlivých databázvých vládacích prvků. Např. výsledkem zápisu prměnné #ng_jmen# databázvéh vládacíh prvku Jmén z brázku 2.1 může být textvý řetězec dcument.frms[0].c0. Pznámka: Pr samtnu práci s HTML bjekty je vyžadvána alespň základní znalst prgramvacíh jazyka javascript. Příklad vyplnění hdnty test d vládacíh prvku s názvem Jmén cntrl_setvalue(#ng_jmen#, test ); Příklad výpčtu celkvé ceny var cena = jsnumber(cntrl_getvalue(#ng_cenazakus#)), ks = jsnumber(cntrl_getvalue(#ng_pcetkusu#)); cntrl_setvalue(#ng_cenacelkem#, jsfrmatnumber(cena * ks)); Speciální funkce javascriptu V bu dvu příkladech nejsu pužity puze standardní funkce javascriptu, ale funkce speciálně připravené pr administrátry NET Genia. Seznam těcht funkcí je uveden v sekci 7.2 Javascriptvé funkce. Pdrbný ppis všech HTML tagů a jejich vlastnstí, metd a událstí je k dispzici na internetvých stránkách splečnsti Micrsft HTML bjekty vládacích prvků Ovládací prvky jsu v editačním frmuláři řazeny pd sebu a jsu umístěny v tabulkách (<table> </table>). Každý databázvý vládací prvek má svji tabulku, ke které lze přistupvat javascriptem pmcí rzšířené syntaxe identifikátrů #identifikátr:table#. Stejně tak je mžné přistupvat k názvu resp. nadpisu každéh databázvéh vládacíh prvku #identifikátr:name#. Následující příklad ukazuje skrývání vládacích prvků a změnu jejich názvu resp. nadpisu v editačním frmuláři: Příklad nastavení vlastnstí vládacíh prvku TextBx s názvem Jmén #ng_jmen:table#.style.display = nne ; 36/91

37 #ng_jmen:name#.innertext = test ; Skriptvé prměnné #A#, #B#, #C#... Skriptvé prměnné, d kterých je mžné zapisvat vlastní hdnty. Prměnné jsu plem hdnt, načteme-li je pmcí databázvéh dtazu. Pužití prměnných je mžné ve skriptu a v tiskvých šablnách. Detailní ppis skriptvých prměnných je předmětem kapitly 6.2 Skriptvé prměnné. Prměnné pužívané v tiskvých šablnách #c0#, #c1#, c2#... Prměnné nesucí hdnty slupců nahlížecí tabulky, která zbrazuje záznamy pmcí agregačníh dtazu. Prměnná #c0# značí první slupec, prměnná #c1# druhý atd. NET Genium při tisku vyhledá řádek s výskytem těcht prměnných a ten psléze zkpíruje pd sebe tlikrát, klik je v nahlížecí tabulce záznamů. Prměnné pak nahradí hdntami z nahlížecí tabulky. #date1# Pčáteční datum časvéh úseku nahlížecí tabulky. #date2# Kncvé datum časvéh úseku nahlížecí tabulky. #f0#, #f1#, f2#... Prměnné nesucí hdnty vybrané ve filtrech nahlížecí tabulky, kalendáře či grafu. Prměnná #f0# značí první filtr, prměnná #f1# druhý atd. #chartx# Zástupná prměnná pr brázek grafu v nahlížecí stránce, který bude při tisku nakpírván d tiskvé šablny míst v tiskvé šablně, kam bude brázek grafu umístěn. X značí přadí grafu v nahlížecí stránce. Číslvání začíná d jedničky, první graf má tedy identifikátr chart1, druhý chart2 atd. Pužití tét prměnné je mžné puze při zakupení nadstavby Office Chart z řady prduktů NET Genium Office. #identifiers# Seznam identifikátrů databázvých vládacích prvků, které je mžné pužít v tiskvé šablně. 37/91

38 Je-li tiskvá šablna přizpůsbena na výtisk více nahlížecích tabulek najednu, je mžné pužít plný tvar identifikátru, např. #datagrid1#.#identifiers#. #filters# Seznam prměnných nesucích hdnty vybrané ve filtrech nahlížecí tabulky, kalendáře či grafu. Je-li tiskvá šablna přizpůsbena na výtisk více nahlížecích tabulek najednu, je mžné pužít plný tvar identifikátru, např. #datagrid1#.#filters#. Funkce Funkce mají velice pdbné pužití jak prměnné a jsu využívány administrátrem při tvrbě aplikací. NET Genium rzpznává jejich výskyt v textu a nahrazuje je adekvátním textvým řetězcem významvě přiřazeným dané funkci. Funkce mhu mít na rzdíl d prměnných parametry a jejich syntaxe nepužívá znak #. Při vlání funkcí není nutné ddržvat malá či velká písmena v názvech funkcí. Jedntlivé parametry funkcí jsu umístěny v kulatých závrkách a jsu dděleny čárkami. Parametry mhu být umístěny ve dvjitých uvzvkách např. v situaci, kdy jeden z parametrů bsahuje znak dělící čárky. Nemá-li funkce žádný parametr, je i tak nutné uvádět za názvem funkce kulaté závrky. Kdekliv se během tvrby aplikací resp. během nastavvání vlastnstí editačních frmulářů, nahlížecích stránek, vládacích prvků či psaní skriptů vyžaduje d administrátra zadání textvéh řetězce, může administrátr funkci pužít. Funkce určené pr práci s textvými řetězci ATTACHMENTURL(n) Funkce vrací internetvu adresu subrvé přílhy zadané parametrem n. Např. ATTACHMENTURL(#ng_subr#). CHARS(s) Funkce vrací seznam znaků ddělených středníkem z textvéh řetězce zadanéh parametrem s. Např. CHARS(Administratr). COLORLEGEND() Funkce vrací text LEGENDA. COLORLEGEND(s) Funkce vrací text LEGENDA (s). COLORLEGEND(c, s) Funkce vrací bdélníček vyplněný barvu zadanu parametrem c ve frmátu #ffffff s textvým ppiskem zadaným parametrem s. 38/91

39 COLORLEGEND(R, G, B, s) Funkce vrací bdélníček vyplněný barvu zadanu parametry RGB v desítkvé sustavě s textvým ppiskem zadaným parametrem s. COLORLINK(s, url, center) Funkce vrací text zadaný parametrem s s dkazem zadaným parametrem url. Parametr center je vlitelný a říká, zda má být dkaz umístěný v prtletech zarvnaný na střed. COMPANYID(s) Funkce vrací název splečnsti zadaný parametrem s bez typu splečnsti (např. s.r.., a.s atd.), mezer, pmlček, čárek a teček a dále převedený na velká písmena. Např. COMPANYID(NetGenium s.r..) vrátí hdntu NETGENIUM. CONTACT (s) Funkce vrací vu adresu kntaktu typu vá adresa pdle specifikace RFC2822 zadanéh parametrem s. Např. CONTACT ("NetGenium s.r.." <inf@netgenium.cm>) vrátí hdntu inf@netgenium.cm. CONTACTNAME(s) Funkce vrací jmén kntaktu typu vá adresa pdle specifikace RFC2822 zadanéh parametrem s. Např. CONTACTNAME ("NetGenium s.r.." <inf@netgenium.cm>) vrátí hdntu NetGenium s.r... CONTROL(name, html, help) Funkce generuje HTML kód vlastníh vládacíh prvku v editačním frmuláři. Funkce je bvykle vlána z vládacíh prvku HTML. Např. CONTROL(Jmén, <INPUT type=text>, Zadejte vaše jmén). Pužití funkce je mžné puze v editačním frmuláři. (s) Funkce vrací vu adresu uživatele zadanéh parametrem s. Např. (Administratr) neb (#lginname#). EQUALS(cmpare1, cmpare2, yes, n) Funkce vrací hdntu parametru yes, je-li hdnta parametru cmpare1 rvna hdntě parametru cmpare2. V pačném případě vrací hdntu parametru n. Např. EQUALS(#lginname#, Administratr, 0, -1). FORMATCURRENCY(n [, symbl]) Funkce vrací číselnu hdntu zadanu parametrem n, frmátvanu jak měnu s vlitelným symblem měny zadaným parametrem symbl. Např. FORMATCURRENCY( , CZK). FORMATDATAVIEW(query [, title]) 39/91

40 Funkce vrací výsledek dtazu zadanéh parametrem query, frmátvaný d tabulky s vlitelným titulkem zadaným parametrem title. Např. FORMATDATAVIEW(SELECT * FROM susers ORDER BY id). FORMATDOUBLE(n) Funkce vrací číselnu hdntu zadanu parametrem n, frmátvanu jak desetinné čísl. Např. FORMATDOUBLE( ). LANGUAGE(s) Funkce vrací jazykvé nastavení uživatele zadanéh parametrem s. Funkce nabývá hdnty ar, cs, de, en neb fr. Např. LANGUAGE(Administratr) neb LANGUAGE(#lginname#). LOWER(s) Funkce vrací řetězec zadaný parametrem s, ve kterém byly všechny znaky převedeny na malá písmena. Např. LOWER(ABC) vrátí hdntu abc. PADLEFT(s, ttalwidth, pad) Funkce dplní řetězec zadaný parametrem s zleva znakem zadaným parametrem pad na délku zadanu parametrem ttalwidth. Např. PADLEFT(x, 5, 0) vrátí hdntu 0000x. PADRIGHT(s, ttalwidth, pad) Funkce dplní řetězec zadaný parametrem s zprava znakem zadaným parametrem pad na délku zadanu parametrem ttalwidth. Např. PADRIGHT(x, 5, 0) vrátí hdntu x0000. PAGEIDENTIFIER(s) Funkce vrací identifikátr webvé stránky zadané parametrem s. Např. PAGEIDENTIFIER(Kalendář akcí) vrátí hdntu kalendar-akci. PAGEIDENTIFIER2(s) Funkce vrací identifikátr webvé stránky zadané parametrem s. Např. PAGEIDENTIFIER2(Kalendář akcí) vrátí hdntu KalendarAkci. PLACESONMAP(id) Funkce vrací HTML kód mapy zadané parametrem id včetně všech míst na mapě definvaných v aplikaci Mapy. Např. PLACESONMAP(1). REPLACE(s, ldvalue, newvalue) Funkce vrací řetězec zadaný parametrem s, ve kterém byly nahrazeny všechny výskyty řetězce ulženéh v parametru ldvalue (vzr) řetězcem ulženým v parametru newvalue (náhrada). Např. REPLACE(Dbrý den, den, večer) vrátí hdntu Dbrý večer. SQL(query) 40/91

41 Funkce vrací výsledek dtazu zadanéh parametrem query. Např. SQL(SELECT COUNT(*) FROM susers). SUBSTRING(s, startindex, length) Funkce vrací pdřetězec z řetězce zadanéh parametrem s pčínaje znakem na pzici ulžené v parametru startindex délce ulžené v parametru length. Je-li hdnta parametru length rvna -1, vrací pdřetězec pčínaje znakem na pzici ulžené v parametru startindex až na knec řetězce. Např. SUBSTRING(Vážený pane Nváku, 12, 5) vrátí hdntu Nvák. Např. SUBSTRING(Vážený pane Nváku, 12, -1) vrátí hdntu Nváku. TRIM(s) Funkce vrací řetězec zadaný parametrem s, ve kterém byly na začátku a na knci dstraněny mezery. Např. TRIM( Dbrý den ) vrátí hdntu Dbrý den. UPPER(s) Funkce vrací řetězec zadaný parametrem s, ve kterém byly všechny znaky převedeny na velká písmena. Např. UPPER(abc) vrátí hdntu ABC. USERDETAILS(clumnName) Funkce vrací hdntu ulženu v databázvé tabulce uživatelů ve slupci clumnname na řádku, který se vztahuje k aktuálně přihlášenému uživateli. Např. USERDETAILS(id). USERGROUP(s) Funkce vrací seznam všech uživatelských skupin ddělených středníkem, v nichž je uživatel zadaný parametrem s členem. USERSINGROUP(grup) Funkce vrací seznam všech uživatelů ddělených středníkem, kteří jsu členem uživatelské skupiny zadané parametrem grup. Funkce určené pr práci s číselnými hdntami BS(n) Funkce vrací abslutní hdntu z hdnty parametru n. Např. ABS( 1.23) neb ABS(#A#). Pužití funkce je mžné puze ve skriptu na místě, kde se čekává zadání číselné hdnty. ARCCOS(n) Funkce vrací arcus csinus hdnty parametru n. 41/91

42 Např. ARCCOS(1.23) neb ARCCOS(#A#). Pužití funkce je mžné puze ve skriptu na místě, kde se čekává zadání číselné hdnty. ARCSIN(n) Funkce vrací arcus sinus hdnty parametru n. Např. ARCSIN(1.23) neb ARCSIN(#A#). Pužití funkce je mžné puze ve skriptu na místě, kde se čekává zadání číselné hdnty. ARCTAN(n) Funkce vrací arcus tangens hdnty parametru n. Např. ARCTAN(1.23) neb ARCTAN(#A#). Pužití funkce je mžné puze ve skriptu na místě, kde se čekává zadání číselné hdnty. CEILING(n) Funkce vrací nejmenší celé čísl, které je větší neb rvn hdntě parametru n. Např. CEILING(-1.23) vrátí hdntu -1. Pužití funkce je mžné puze ve skriptu na místě, kde se čekává zadání číselné hdnty. COPYATTACHMENT(n) Funkce vytvří kpii subrvé přílhy zadané parametrem n a vrací její id. Parametr n značí unikátní id subrvé přílhy, ze které bude kpie vytvřena. Např. COPYATTACHMENT(#ng_subr#). Pužití funkce je mžné puze ve skriptu. COPYATTACHMENT(n, dir) Funkce vytvří kpii subrvé přílhy zadané parametrem n a ulží jí d adresáře zadanéh parametrem dir. Parametr n značí unikátní id subrvé přílhy, ze které bude kpie vytvřena. Funkce vrací hdntu 0. Např. COPYATTACHMENT(#ng_subr#, C:\Adresář). Pužití funkce je mžné puze ve skriptu. COS(n) Funkce vrací csinus hdnty parametru n. Např. COS(1.23) neb COS(#A#). Pužití funkce je mžné puze ve skriptu na místě, kde se čekává zadání číselné hdnty. EXP(n) Funkce vrací hdntu e umcněnu na hdntu parametru n. Např. EXP(1.23) neb EXP(#A#). Pužití funkce je mžné puze ve skriptu na místě, kde se čekává zadání číselné hdnty. FLOOR(n) Funkce vrací nejvyšší celé čísl, které je menší neb rvn hdntě parametru n. Např. FLOOR(-1.23) vrátí hdntu -2. Pužití funkce je mžné puze ve skriptu na místě, kde se čekává zadání číselné hdnty. 42/91

43 INDEXOF(s, value) Funkce vrací pzici pdřetězce zadanéh parametrem value v řetězci zadaném parametrem s pčínaje indexem 0. Není-li takvý výskyt nalezen, vrací hdntu -1. Např. INDEXOF(Dbrý den, den) vrátí hdntu 6. LENGTH(s) Funkce vrací délku (pčet znaků) řetězce zadanéh parametrem s. Např. LENGTH(#lginname#) neb LENGTH(#A#). LOG10(n) Funkce vrací lgaritmus základu 10 z hdnty parametru n. Např. LOG10(10). Pužití funkce je mžné puze ve skriptu na místě, kde se čekává zadání číselné hdnty. POWER(n) Funkce vrací druhu mcninu čísla zadanéh parametrem n. Např. POWER(1.23) neb POWER(#A#). Pužití funkce je mžné puze ve skriptu na místě, kde se čekává zadání číselné hdnty. ROUND(n) Funkce vrací zakruhlenu hdntu parametru n. Např. ROUND(-1.23) vrátí hdntu -1. Pužití funkce je mžné puze ve skriptu na místě, kde se čekává zadání číselné hdnty. SIN(n) Funkce vrací sinus hdnty parametru n. Např. SIN(1.23) neb SIN(#A#). Pužití funkce je mžné puze ve skriptu na místě, kde se čekává zadání číselné hdnty. SQUARE(n) Funkce vrací druhu dmcninu kladnéh čísla zadanéh parametrem n. Např. SQUARE(1.23) neb SQUARE(#A#). Pužití funkce je mžné puze ve skriptu na místě, kde se čekává zadání číselné hdnty. TAN(n) Funkce vrací tangens hdnty parametru n. Např. TAN(1.23) neb TAN(#A#). Pužití funkce je mžné puze ve skriptu na místě, kde se čekává zadání číselné hdnty. Funkce určené pr práci s datumy ADDDAYS(d, n) Funkce přičte pčet dnů ulžených v parametru n k datu zadaném parametrem d. Např. ADDDAYS( , 2) neb ADDDAYS(#tday#, 2). 43/91

44 ADDHOURS(d, n) Funkce přičte pčet hdin ulžených v parametru n k datu zadaném parametrem d. Např. ADDHOURS( , 2) neb ADDHOURS(#tday#, 2). ADDMINUTES(d, n) Funkce přičte pčet minut ulžených v parametru n k datu zadaném parametrem d. Např. ADDMINUTES( , 2) neb ADDMINUTES(#tday#, 2). ADDMONTHS(d, n) Funkce přičte pčet měsíců ulžených v parametru n k datu zadaném parametrem d. Např. ADDMONTHS( , 2) neb ADDMONTHS(#tday#, 2). ADDWORKDAYS(d, n) Funkce přičte pčet pracvních dnů ulžených v parametru n k datu zadaném parametrem d. Např. ADDWORKDAYS( , 2) neb ADDWORKDAYS(#tday#, 2). ADDYEARS(d, n) Funkce přičte pčet rků ulžených v parametru n k datu zadaném parametrem d. Např. ADDYEARS( , 2) neb ADDYEARS(#tday#, 2). FIRSTDAYINMONTH(d) Funkce vrací datum prvníh dne v měsíci z data zadanéh parametrem d. Např. FIRSTDAYINMONTH(#tday#). FIRSTDAYINYEAR(d) Funkce vrací datum prvníh dne v rce z data zadanéh parametrem d. Např. FIRSTDAYINYEAR(#tday#). FORMATDATE(d, s) Funkce vrací datum zadané parametrem d frmátvané ve tvaru šablny ulžené v parametru s. Parametr s není pvinný. Není-li parametr s uveden, je autmaticky zvlena šablna D. Frmát šablny lze zvlit pdle vlastních ptřeb či využít předdefinvaných šabln: d : D : 29. únra 2000 f : 29. únra :34 F : 29. únra :34:00 g : :34 G : :34:00 r : Tue, 29 Feb :34:00 GMT s : T12:34:00 t : 12:34 T : 12:34:00 y : únr 2000 dddd, MMMM dd yyyy : úterý, únra /91

45 dd-mm-yy : w : 9 ww : 09 www : 2000 / 09 LASTDAYINMONTH(d) Funkce vrací datum psledníh dne v měsíci z data zadanéh parametrem d. Např. LASTDAYINMONTH( ) vrátí hdntu LASTDAYINYEAR(d) Funkce vrací datum psledníh dne v rce z data zadanéh parametrem d. Např. LASTDAYINYEAR(#tday#). MEASUREWORKDAYS(startdate, enddate) Funkce vrací pčet pracvních dnů z časvéh úseku zadanéh parametry startdate a enddate. Funkce zhledňuje státní svátky evidvané v aplikaci System. Např. MEASUREWORKDAYS( , ). Skriptvé funkce určené pr práci s plem hdnt AVERAGE(v) Funkce vrací průměr hdnt skriptvé prměnné zadané parametrem v, je-li prměnná plem hdnt. V pačném případě vrací hdntu prměnné. Např. AVERAGE(#A#) Pužití funkce je mžné puze ve skriptu. COUNT(v) Funkce vrací pčet hdnt skriptvé prměnné zadané parametrem v, je-li prměnná plem hdnt. V pačném případě vrací hdntu 1. Pužití funkce je mžné puze ve skriptu. FIRST(v) Funkce vrací první hdntu skriptvé prměnné zadané parametrem v, je-li prměnná plem hdnt. V pačném případě vrací hdntu prměnné. Nebsahuje-li ple hdnt žádný prvek, funkce vrací prázdný řetězec. Např. FIRST(#A#). Pužití funkce je mžné puze ve skriptu. GROUP(v) 45/91

46 Funkce dstraní duplicity a vrací takt upravené ple hdnt skriptvé prměnné zadané parametrem v, je-li prměnná plem hdnt. V pačném případě vrací hdntu prměnné. U jedntlivých prvků ple jsu rzlišvána malá a velká písmena. Např. výsledkem ple hdnt { Alena, Petra, Alena, petra, Martin, Michal } je ple hdnt { Alena, Petra, petra, Martin, Michal }. Např. GROUP(#A#). Pužití funkce je mžné puze ve skriptu. LAST(v) Funkce vrací pslední hdntu skriptvé prměnné zadané parametrem v, je-li prměnná plem hdnt. V pačném případě vrací hdntu prměnné. Nebsahuje-li ple hdnt žádný prvek, funkce vrací prázdný řetězec. Např. LAST(#A#). Pužití funkce je mžné puze ve skriptu. SUM(v) Funkce vrací sučet hdnt skriptvé prměnné zadané parametrem v, je-li prměnná plem hdnt. V pačném případě vrací hdntu prměnné. Např. SUM(#A#). Pužití funkce je mžné puze ve skriptu. Skriptvé funkce, které nevracejí žádnu hdntu CREATETEXTFILE(s, path) Funkce vytvří na disku textvý subr zadaný parametrem path a zapíše d něj text ulžený v parametru s. Pužití funkce je mžné puze ve skriptu na místě, kde se čekává zadání kmentáře. PROTECTSCRIPT(frm, n, s) Funkce věří, zda je spuštěn skript zadaný parametrem frm a n. Pkud an, vyvlá přerušení zadané parametrem s. Parametry frm a n je mžné zjistit v administrátrském režimu v tltipu, který se zbrazí p zastavení ukazatele myši nad dkazem Upravit skript. Např. PROTECTSCRIPT(1, 10, Není dvlen spuštění skriptu ABC. Vyčkejte prsím na jeh dknčení.). Pužití funkce je mžné puze ve skriptu na místě, kde se čekává zadání kmentáře. RENAMEATTACHMENT(n, s) Funkce přejmenuje subrvu přílhu zadanu parametrem n na jmén bez přípny zadané parametrem s. Parametr n značí unikátní id subrvé přílhy. Např. RENAMEATTACHMENT(#ng_subr#, Nvé jmén subru). 46/91

47 Pužití funkce je mžné puze ve skriptu. SCHEDULEBACK() Funkce naplánuje tevření předchzí stránky ihned p úspěšném prvedení skriptu. Např. SCHEDULEBACK(). Pužití funkce je mžné puze ve skriptu na místě, kde se čekává zadání kmentáře. SCHEDULEDEFAULTVALUE(dbname [, dbtype], v) Funkce naplánuje vyplnění hdnty zadané parametrem v d vládacíh prvku s identifikátrem dbname při tevření prvníh editačníh frmuláře ihned p úspěšném prvedení skriptu. Parametr dbtype není pvinný a určuje databázvý typ hdnty zadané parametrem v. Databázvý typ je nutné uvádět u hdnt, které jsu typu Integer, Duble neb Date. V případě, že není zadán, bude pužit databázvý typ String. Např. SCHEDULEDEFAULTVALUE(ng_text, Výchzí hdnta) neb SCHEDULEDEFAULTVALUE(ng_datum, Date, #tday# - 20). Pužití funkce je mžné puze ve skriptu na místě, kde se čekává zadání kmentáře. SCHEDULEFORM(n [, id]) Funkce naplánuje tevření editačníh frmuláře zadanéh parametrem n a případné tevření záznamu zadanéh parametrem id ihned p úspěšném prvedení skriptu. Parametr n je mžné zjistit v administrátrském režimu v tltipu, který se zbrazí p zastavení ukazatele myši nad dkazem Upravit editační frmulář. Parametr id není pvinný. V případě, že není zadán, bude tevřen prázdný editační frmulář určený k zadávání nvéh záznamu. Např. SCHEDULEFORM(#frm#, 1). Pužití funkce je mžné puze ve skriptu na místě, kde se čekává zadání kmentáře. SCHEDUL MESSAGE(t, cc, bcc, subject, bdy, attachment, save [, c0, v0 [, c1, v1 ]]) Funkce naplánuje tevření stránky pr zadávání nvé vé zprávy ihned p úspěšném prvedení skriptu. Funkce na stránce nvé vé zprávy vyplní zadávací ple Kmu parametrem t, zadávací ple Kpie parametrem cc, zadávací ple Skrytá parametrem bcc, zadávací ple Předmět parametrem subject a zadávací ple Zpráva parametrem bdy. Dále ke zprávě přilží subrvu přílhu zadanu parametrem attachment a zapne zaškrtávací tlačítk Ulžit, pkud je hdnta parametru save rvna hdntě True. Parametry c0 resp. v0 značí identifikátr databázvéh vládacíh prvku resp. hdntu, která bude d databázvéh vládacíh prvku vlžena, pkud uživatel před desláním vé zprávy zatrhne vlbu Ulžit. Tím zajistí ulžení deslané zprávy d databázvé tabulky, která může tyt vládací prvky bsahvat. Nastavení databázvé tabulky, d které se deslaná pšta ukládá, se prvádí u vládacíh prvku . Např. SCHEDUL MESSAGE(inf@netgenium.cm,,, vá zpráva, Vážený pane, 0, True). 47/91

48 Pužití funkce je mžné puze ve skriptu na místě, kde se čekává zadání kmentáře. Funkce je dstupná puze při zakupení nadstavby Office Mail z řady prduktů NET Genium Office. SCHEDULESAVE() Funkce naplánuje ulžení právě tevřenéh záznamu v editačním frmuláři ihned p úspěšném prvedení skriptu. Např. SCHEDULESAVE(). Pužití funkce je mžné puze ve skriptu na místě, kde se čekává zadání kmentáře. SCHEDULESCRIPT(n) Funkce naplánuje spuštění skriptu přiřazenéh tlačítku v nahlížecí stránce zadanéh parametrem n ihned p úspěšném prvedení skriptu. Parametr n je mžné zjistit v administrátrském režimu v tltipu, který se zbrazí p zastavení ukazatele myši nad dkazem Upravit skript. Např. SCHEDULESCRIPT(100). Pužití funkce je mžné puze ve skriptu na místě, kde se čekává zadání kmentáře. SCHEDULEVIEWPAGE(n) Funkce naplánuje tevření nahlížecí stránky zadané parametrem n ihned p úspěšném prvedení skriptu. Parametr n je mžné zjistit v administrátrském režimu v tltipu, který se zbrazí p zastavení ukazatele myši nad dkazem Upravit nahlížecí stránku. Např. SCHEDULEVIEWPAGE(100). Pužití funkce je mžné puze ve skriptu na místě, kde se čekává zadání kmentáře. SENDMAILMESSAGE(frm, replyt, t, cc, bcc, subject, bdy, attachment, save [, c0, v0 [, c1, v1 ]]) Funkce dešle vu zprávu z vé adresy zadané parametrem frm na vu adresu zadanu parametrem t. Parametry cc, bcc, subject, bdy, attachment, save, c0, v0 atd. jsu vysvětleny u funkce SCHEDUL MESSAGE(). Např. SENDMAILMESSAGE(inf@mjefirma.cz,, inf@netgenium.cm,,, vá zpráva, Vážený pane, 0, True). Pužití funkce je mžné puze ve skriptu na místě, kde se čekává zadání kmentáře. Funkce je dstupná puze při zakupení nadstavby Office Mail z řady prduktů NET Genium Office. SKIPDELETE() Funkce zabrání smazání právě tevřenéh záznamu v editačním frmuláři. Např. SKIPDELETE(). Pužití funkce je mžné puze ve skriptu na místě, kde se čekává zadání kmentáře. SKIPSAVE() Funkce zabrání ulžení právě tevřenéh záznamu v editačním frmuláři. Např. SKIPSAVE(). Pužití funkce je mžné puze ve skriptu na místě, kde se čekává zadání kmentáře. 48/91

49 SLEEP(n) Funkce pzastaví běh skriptu na n milisekund. Např. SLEEP(1000). Pužití funkce je mžné puze ve skriptu na místě, kde se čekává zadání kmentáře. UPDATEAUTOSUM(id, frm) Funkce aktualizuje všechny sumy vnřených záznamů, které jsu sučástí záznamu zadanéh parametrem id ve frmuláři zadaném parametrem frm. Např. UPDATEAUTOSUM(#id#, #frm#). Parametr frm může být buď ID frmuláře neb jeh identifikátr. Pužití funkce je mžné puze ve skriptu na místě, kde se čekává zadání kmentáře. WRITEMESSAGE(message [, shwdialg]) Funkce vypíše zprávu zadanu parametrem message ihned p úspěšném prvedení skriptu, případně ji zbrazí také v dialgvém kně. Např. WRITEMESSAGE(Prvádění skriptu byl úspěšně dknčen, true). Pužití funkce je mžné puze ve skriptu na místě, kde se čekává zadání kmentáře. Externí funkce NGEF(id, s1, s2, s3 ) Funkce vrací hdntu externí funkce definvané v knihvně ngef.dll, viz sekce 12.4 Externí funkce. Např. NGEF(MyFirstFunctin, A, B, C, 1, 2, 3, ). Skript Návrhář skriptů Skript je prgramvý kód, který se spuští stisknutím tlačítka umístěnéh v editačním frmuláři neb nahlížecí stránce. Jeh spuštění závisí na rzhdnutí uživatele infrmačníh prtálu. Za syntakticku a lgicku správnst skriptu a sučasně perací, které skript prvádí, ručí administrátr. Skript bvykle načítá záznamy či hdnty z databázvých tabulek, vyhdncuje situace, kntrluje údaje zadávané uživatelem, zapisuje d databáze či rzesílá vé zprávy. V administrátrském režimu je mžné pdbu skriptu upravvat pmcí návrháře skriptů. Skript se skládá z jedntlivých příkazů, které jsu ve frmě řádků skriptu vkládány pd sebe. Každý řádek skriptu bsahuje instrukce, c se má vyknat. NET Genium prchází řádek p řádku a v závislsti na instrukcích vyknává příslušné perace. Jednduchým příkazem skriptu může být např. deklarace prměnné, ulžení hdnty d prměnné, 49/91

50 prvnání hdnt dvu prměnných mezi sebu či prvnání hdnty zadané uživatelem v editačním frmuláři s prměnnu, deslání vé zprávy apd. Skript je prgramvacím jazykem, který má vlastní syntaxi, avšak nepdpruje prgramvé blky. Jeh činnst je zajišťvána puze sadu již zmíněných předdefinvaných příkazů vkládaných d návrháře skriptů. Na první phled elementární příkazy skriptu vyknávají ve skutečnsti mnhdy velmi slžité perace a jsu navrženy tak, aby dkázaly uspkjit c nejširší spektrum pžadavků na funkcinalitu. Spuštění skriptu Skript se spuští stisknutím tlačítka v editačním frmuláři neb nahlížecí stránce. Skript musí být tlačítku přiřazen. Tímt tlačítkem může být vládací prvek Buttn, ActinButtns (tlačítka Ulžit, Smazat a Zpět přítmné v každém editačním frmuláři) neb tlačítk, které je sučástí běžnéh databázvéh vládacíh prvku jak je například zadávací ple či rzbalvací seznam. Přiřazení skriptu příslušnému vládacím prvku se prvádí pět v administrátrském režimu ve vlastnstech vládacích prvků resp. v dialgvém kně, které pr nastavení vlastnstí vládacích prvků služí. Skript přiřazený tlačítku v nahlížecí stránce je mžné spustit i externě přím z peračníh systému MS Windws pmcí prgramu RunScript.exe, známe-li identifikátr tht skriptu. Prgram RunScript.exe je ddáván splu s NET Geniem a nalezneme jej v adresáři NETGenium\bin. Druhy skriptů editačníh frmuláře Ovládací prvek Událst Ppis Buttn OnClick Skript, který se prvede p stisknutí tlačítka ActinButtns OnAfterOpen Skript, který se prvede p tevření záznamu v editačním frmuláři (zbrazí se, pkud je aktivní vlba ulžit a nvý, psílá hdnty d nvéh záznamu) OnBefreSave OnAfterSave OnBefreOpen Skript, který se prvede před ulžením záznamu d databáze p stisknutí tlačítka Ulžit Skript, který se prvede p ulžení záznamu d databáze p stisknutí tlačítka Ulžit Skript, který se prvede před tevřením nvéh záznamu v editačním frmuláři p stisknutí tlačítka Ulžit a nvý 50/91

51 Tlačítk zbrazené vedle vládacíh prvku TextBx, TextArea, CmbBx, ListBx, Radi neb CheckBx OnBefreDelete OnAfterDelete OnClick Skript, který se prvede před smazáním záznamu z databáze p stisknutí tlačítka Smazat Skript, který se prvede p smazání záznamu z databáze p stisknutí tlačítka Smazat Skript, který se prvede p stisknutí tlačítka Přehled druhů skriptů v nahlížecí stránce Název vládacíh prvku Událst Ppis Buttn OnClick Skript, který se prvede p stisknutí tlačítka Planner OnBefreOpen Skript, který se prvede před tevřením nvéh záznamu v editačním frmuláři p stisknutí tlačítka Nvý záznam Úspěšné prvedení skriptu Cílem každéh skriptu je bvykle jeh úspěšné prvedení až d knce. Během skriptu se mhu vyskytnut syntaktické chyby např. při chybném vlání funkcí, snaze pužít prměnnu, která není deklarvaná, prvnáváním dvu prměnných rzdílných datvých typů či pmenutím při vyplňvání důležitých zadávacích plí. Administrátr skriptu má mžnst vyvlávat také vlastní přerušení skriptu, např. při splnění určitých pdmínek. V takvém případě djde k kamžitému uknčení činnsti skriptu a je předána kntrla zpět editačnímu frmuláři neb nahlížecí stránce, ze které je skript spuštěn. Sučasně je uživateli zbrazen chybvé hlášení, které je mžné libvlně nafrmulvat. U skriptů OnBefreSave a OnBefreDelete má jakákliv vzniklá chyba ve skriptu zásadní charakter a přeruší právě prváděnu akci. V případě skriptu OnBefreSave nedjde k ulžení záznamu a v případě skriptu OnBefreDelete nedjde k jeh smazání. Odlišení nvéh záznamu d existujícíh v editačním frmuláři Zadává-li uživatel nvý záznam v editačním frmuláři, má jednznačný identifikátr záznamu id hdntu 0. Id je vygenerván až p úspěšném prvedení skriptu OnBefreSave. Ve skriptu OnAfterSave je tt id již známé a prt je mžné např. vytvářet vnřené plžky právě ulženéh záznamu. 51/91

52 Skriptvé prměnné Důležitu vlastnstí skriptů je pužívání skriptvých prměnných, d kterých lze zapisvat vlastní hdnty. Tyt prměnné mají názvy d A d Z, přičemž je vyžadván psaní velkých písmen v názvu prměnné. Pčet prměnných, které je mžné ve skriptu pužít, se nastavuje v hlavním kně návrháře skriptu. Deklarace prměnných Před tím, než začneme pracvat s prměnnu, musíme ji nadeklarvat tj. nastavit její datvý typ. Prměnná může být: Textvý řetězec (String) Celé čísl (Integer) Desetinné čísl (Duble) Datum (Date) Deklaraci lze prvést dvjím způsbem. Buď jí nastavíme ručně pmcí příkazu skriptu k tmu určenéh, neb d prměnné načteme hdntu z databázvéh dtazu. V případě načtení hdnty z databázvéh dtazu se prměnná stává plem hdnt a svůj datvý typ si přebírá autmaticky pdle typu databázvéh slupce, ze kteréh je hdnta načtena. Je-li výsledkem dtazu 0 záznamů, půjde ple s nulvým pčtem prvků. Ple hdnt lze vytvřit i ručně pmcí funkcí StringArray(), IntegerArray(), DubleArray() neb DateArray(). D skriptvých prměnných můžeme ukládat vlastní hdnty a tyt hdnty též číst, pět za pmci příkazů skriptu k tmu určených. Pkusíme-li se zapisvat neb číst hdntu prměnné, která nebyla deklarvána, djde p spuštění skriptu k chybě a sučasně k zbrazení chybvéh hlášení. Dkud prměnné nepřiřadíme hdntu, je mžné jí úspěšně testvat perátrem není definván. Prměnnu je mžné v průběhu skriptu předeklarvat na jiný datvý typ, hdnta prměnné je pak nastavena na databázvu hdntu NULL. Vkládání hdnt prměnných d zadávacích plí Skriptvé prměnné je mžné pužívat přím v zadávacích plích skriptu, pdmínkách databázvých dtazů apd. V takvém případě se pužívá již známá syntaxe prměnných, např. #A#. Kdykliv je prměnná umístěna d zadávacíh ple, snaží se NET Genium převést její hdntu na textvý řetězec. Obsahuje-li prměnná ple hdnt, je výstupem seznam těcht hdnt ddělených středníkem. Obsahuje-li ple hdnt 0 prvků, je výsledkem prázdný textvý řetězec tj. řetězec nulvé délky. Ulžení hdnty prměnné d databázvéh vládacíh prvku Hdntu prměnné lze přiřadit také d databázvéh vládacíh prvku např. p vyplnění editačníh frmuláře a p spuštění skriptu aktivací tlačítka. Je-li prměnná plem hdnt, je d vládacíh prvku přiřazena 52/91

53 puze jeh první hdnta v přadí. Není-li prměnná definvaná či její ple bsahuje 0 prvků, je d vládacíh prvku přiřazena databázvá hdnta NULL. Prvnávání hdnt prměnných Ve skriptu lze prvnávat hdnty dvu prměnných. Je-li jedna z prměnných plem hdnt, jsu prvnávány puze první hdnty těcht plí. Dále lze věřit, bsahuje-li ple hdnt určitu hdntu. Pr tent test se pužívá perátr bsahuje. Je však důležité nezaměňvat funkci tht perátru s pužitím testu u běžné prměnné deklarvané ručně a nesucí textvý řetězec. Tat prměnná není výsledkem dtazu a tudíž i není plem hdnt. Operátr bsahuje pak služí k věřvání, bsahuje-li řetězec určitý pdřetězec. Knverze hdnt na jiný datvý typ Při zadávání prměnných d zadávacích plí lze knvertvat jejich hdnty na pžadvaný datvý typ. Nejde však změnu typu samtných prměnných, ale puze jejich hdnt. Pznámka: Hranaté závrky pužívané v následujících příkladech d návrháře skriptů nezapisujeme. Služí puze jak symbly, které vymezují začátek a knec textvých plí, d kterých lze vepsat libvlnu textvu infrmaci. Dále pak ve spjení se znakem vymezují začátek a knec rzbalvacích seznamů, ze kterých lze nabízenu hdntu vybrat. [ ] Text vepsaný d zadávacíh ple [ ] Text vybraný z rzbalvacíh seznamu Příklad Ručně nadeklarujeme prměnnu A na typ String. Na druhém řádku skriptu nadeklarujeme prměnnu B na typ Integer. Na třetím řádku ulžíme d prměnné B hdntu 2. Zápis skriptu vypadá následvně: [A ] = [String ] [B ] = [Integer ] [B ] = [2] Pkud bychm nyní pužili příkaz skriptu Přiřadit hdntu a nastavili jej na [A ] = [B ], vznikne chyba, nebť prměnné A a B mají dlišný datvý typ. Nic nám však nebrání číselnu hdntu ulženu v prměnné B zknvertvat na typ String : 53/91

54 [A ] = [#B#] Příklad knverze textvéh řetězce na číselnu hdntu [A ] = [Integer ] [B ] = [String ] [B ] = [2] [A ] = [#B#] Vlání funkcí Ve skriptu je mžné pužívat systémvé funkce NET Genia. Funkce se zapisují d zadávacích plí skriptu. Seznam všech dstupných funkcí je uveden v kapitle 5 Funkce. NET Genium bsahuje šest funkcí, které dkáží pracvat s plem hdnt. Jsu t funkce AVERAGE(), COUNT(), FIRST(), GROUP(), LAST() a SUM(). Příklad [A ] = Databázvý dtaz [B ] = [Integer ] [B ] = [COUNT(#A#)] Příklad [A ] = [Duble ] [A ] = [2] [A ] = [SIN(#A#)] Příkazy 1. Deklarace prměnné 54/91

55 Příkaz nastaví datvý typ skriptvé prměnné. Byla-li prměnná již dříve deklarvaná či bsahuje nějaku hdntu, djde k přepsání jejíh datvéh typu a sučasně djde k nastavení její hdnty na databázvu hdntu NULL. Ve skriptu je mžné pužívat i zrychlené přetypvání prměnných pmcí příkazu Přiřadit hdntu ve spjení s funkcí String(), StringArray(), Integer(), IntegerArray(), Duble(), DubleArray(), Date() a DateArray(). Parametr funkce StringArray(), DubleArray() a DateArray() bsahuje seznam hdnt ddělených středníkem, ze kterých bude vytvřen ple hdnt. Parametr funkce IntegerArray() napak pčet prvků, které bude ple bsahvat. Příklady: [A ] = [String(NET Genium)] [A ] = [StringArray(An;Ne)] [A ] = [Integer(2)] [A ] = [IntegerArray(2)] [A ] = [Duble(1.23)] [A ] = [DubleArray(1.23;4.56)] [A ] = [Date( )] [A ] = [DateArray( ;#tday#)] 2. Přiřadit hdntu z dtazu Příkaz načte hdntu z dtazu a ulží ji buď d prměnné neb d databázvéh vládacíh prvku, jde-li skript umístěný uvnitř editačníh frmuláře. Byla-li prměnná již dříve deklarvaná či bsahuje nějaku hdntu, djde k jejímu přepsání. 3. Ulžit prměnnu zpět d databáze Příkaz ulží ple hdnt prměnné zpět d databáze na míst dkud byl načten. Prměnná nesmí v průběhu skriptu změnit pčet svých hdnt, např. seskupením pmcí funkce GROUP(). 4. Přiřadit více hdnt z dtazu Příkaz načte hdnty něklika databázvých slupců najednu a ulží je d vybraných prměnných. Byla-li některá z pužitých prměnných již dříve deklarvaná či bsahuje nějaku hdntu, djde k jejímu přepsání. 5. Cyklus Příkaz prvede cyklus na knci hraničený příkazem Další tlikrát, klik má zvlená řídící prměnná prvků. Obsahuje-li prměnná 0 prvků, cyklus neprběhne ani jednu a prgram pkračuje za příkazem Další. Význam cyklu spčítá v prcházení jedntlivých prvků (i duplicit) v pli hdnt řídící prměnné. V každé iteraci cyklu se řídící prměnná chvá jak jednprvkvé ple resp. jak jedna hdnta. P sknčení cyklu se stává pět půvdní prměnnu bsahující ple hdnt. 55/91

56 Obsahuje-li prměnná v určité iteraci cyklu databázvu hdntu NULL (hdnta není definvaná), přeskčí cyklus na další mžnu iteraci, kdy je hdnta prměnné již definvaná. Byla-li řídící prměnná cyklu načtena splu s dalšími prměnnými příkazem Přiřadit více hdnt z dtazu, chvají se během prcházení cyklu tyt prměnné stejně jak řídící prměnná. Načtemeli např. sučasně prměnné A a B, je jedn, kteru z těcht dvu prměnných zvlíme jak řídící. Musíme si všem dát pzr na t, aby námi zvlená prměnná nebsahvala prvky s databázvu hdntu NULL. 6. Přiřadit hdntu Příkaz přiřadí hdntu prměnné neb databázvému vládacímu prvku. Přiřazvat můžeme buď jednu hdntu resp. i matematický výraz, neb sučet, rzdíl, násbek a pdíl dvu hdnt. Zadáme-li [A ] = [A ][+ ][1] a prměnná A je plem hdnt, pčetní perace prběhne u všech jejích prvků. 7. Přejít na řádek Příkaz skčí na zvlený řádek skriptu. Číslvání řádků skriptu prbíhá d jedničky. 8. Vyvlat přerušení Příkaz vyvlá přerušení skriptu a zajistí návrat zpět d editačníh frmuláře neb nahlížecí stránky. Příkaz umžňuje zadat vlastní chybvé hlášení, které je uživateli zbrazen. 9. Odeslat Příkaz dešle vu zprávu. 10. Smazat záznam Příkaz smaže všechny záznamy, které vyhvují pdmínkám dtazu. 11. Přesměrvat na nvý záznam Příkaz naplánuje přesměrvání uživatele d aktuálně tevřenéh editačníh frmuláře za účelem zadávání nvéh záznamu. K samtnému přesměrvání djde až d úspěšném dknčení celéh skriptu. Příkaz je přístupný puze ve skriptu OnAfterSave, OnBefreOpen neb OnAfterDelete. 12. Nvý záznam Příkaz vytvří jeden neb něklik nvých záznamů v libvlné databázvé tabulce. Pr vytváření něklika záznamů najednu se pužívá databázvý dtaz. Ten říká, klik záznamů bude vytvřen a při vytváření dává k dispzici načtené hdnty ze zdrjvé databázvé tabulky. Prchází tedy záznam p záznamu a z takt získaných hdnt vytváří nvé záznamy. Pslední záznam vytvřený tímt příkazem ve skriptu OnBefreSave má své unikátní id záznamu ulžené v prměnné #nid#. 13. Ulžit hdntu d databáze 56/91

57 14. Ulžit více hdnt d databáze Příkaz zapíše zvlené hdnty na libvlné míst v databázi definvané databázvým dtazem. Je-li výsledkem databázvéh dtazu více záznamů, budu hdnty ulženy na všechna tat místa v databázi. 15. Kmentář Služí pr interní pznámky autra skriptu. Javascript Rle javascriptu v NET Geniu Ve spjení s identifikátry databázvých vládacích prvků je javascript mcný nástrj na manipulaci s vládacími prvky a hdntami, které d nich uživatelé zapisují. Vysvětlení metdiky práce s vládacími prvky pmcí javascriptu je předmětem sekcí 2.8 Objektvý mdel a 4.4 Prměnné pužívané v javascriptu. Pr vkládání vlastníh prgramvéh kódu napsanéh pmcí javascriptu služí v editačních frmulářích a nahlížecích stránkách vládací prvek JavaScript. Před desláním nahlížecí stránky neb editačníh frmuláře klientské stanici se prvedu náhrady prměnných a funkcí NET Genia. Pr ptřeby administrátrů byly vytvřeny speciální javascriptvé funkce, které se hjně pužívají při tvrbě javascriptů v editačním frmuláři. Následující seznam je výčtem všech dstupných funkcí včetně příkladů jejich pužití. Javascriptvé funkce bt_findbytext(s, n) Funkce vrací tlačítk s titulkem zadaným parametrem s. Parametr n je vlitelný a říká, klikátý výskyt tlačítka s titulkem s má funkce vrátit. Tent parametr má význam v editačních frmulářích, kde je umístěn více tlačítek se stejným titulkem. Číslvání prbíhá d nuly, první tlačítk má tedy index 0. Např. bt_findbytext( Dnes, 2). cntrl_getvalue() Funkce vrací hdntu databázvéh vládacíh prvku zadanéh parametrem. Např. var s = cntrl_getvalue(#ng_textbx#);. Pužití funkce je mžné puze v editačním frmuláři. cntrl_setvalue(, value [, value2]) Funkce vlží d databázvéh vládacíh prvku zadanéh parametrem hdntu ulženu v parametru value. 57/91

58 Jde-li TextBx s validací Date neb přím DatePicker, je mžné pužít parametr value jak textvý řetězec frmátvaný ve tvaru dd.mm.rrrr HH:mm, neb javascriptvý bjekt typu Date. Parametr value2 je vlitelný a určuje čas ve frmátu HH:mm. Parametr má význam puze u TextBxu s validací Date a zvleným zadáváním času. Je-li parametr value javascriptvý bjekt typu Date, není nutné parametr value2 uvádět, NET Genium si autmaticky z parametru value načte i časvý údaj. Jde-li CheckBx, je v zásadě mžné pužít dva typy parametrů value. Je-li parametr value lgická hdnta, přím říkáme, zda zaškrtávací tlačítk zatrhnut či nikliv. Je-li parametr textvý řetězec, bude jeh hdnta nejprve prvnávána s hdntu nastavenu ve vlastnstech vládacíh prvku a pdle výsledku tht testu bude teprve zaškrtávací tlačítk zatržen či nikliv. Příklady: cntrl_setvalue(#ng_textbx#, Text ); cntrl_setvalue(#ng_textbx#, 20); cntrl_setvalue(#ng_textbx#, ); cntrl_setvalue(#ng_textbx#, , 12:34 ); cntrl_setvalue(#ng_textbx#, new Date()); cntrl_setvalue(#ng_datepicker#, ); cntrl_setvalue(#ng_datepicker#, :34 ); cntrl_setvalue(#ng_datepicker#, new Date()); cntrl_setvalue(#ng_checkbx#, true); cntrl_setvalue(#ng_checkbx#, An ); Pužití funkce je mžné puze v editačním frmuláři. Date2Str(d) Funkce vrací textvý řetězec ve frmátu dd.mm.rrrr z data zadanéh parametrem d. Např. var s = Date2Str(Nw());. InsertTime(tb) Funkce vlží aktuální čas ve frmátu HH:mm d zadávacíh ple definvané parametrem tb. Např. InsertTime(#ng_cas#);. Int2Time(n) Funkce vrací textvý řetězec ve frmátu HH:mm vyjádřený z pčtu minut zadanéh parametrem n. Např. var s = Int2Time(123); vrátí hdntu 02:03. jsfrmatnumber(n) Funkce vrací textvu reprezentaci čísla ve frmátu, který je vyžadvaný pr správné ulžení číselné hdnty vládacíh prvku d databáze. Funkce ve skutečnsti puze zkntrluje správný ddělvač desetinných míst. Např. #ng_textbx#.value = jsfrmatnumber(1.23);. 58/91

59 jsisnumber() Funkce vrací lgicku hdntu, je-li hdnta zadaná parametrem čísl či nikliv. Např. if (!jsisnumber(#ng_cena#.value)) { alert( Cena není čísl a prt nemůže být pužita pr výpčet celkvé ceny. Opravte prsím tent údaj. ); #ng_cena#.fcus(); }. jsmeasurewrkdays(startdate, enddate) Funkce vrací pčet pracvních dnů z časvéh úseku zadanéh parametry startdate a enddate. Oba parametry musí být javascriptvé bjekty typu Date. Funkce zhledňuje státní svátky evidvané v aplikaci System. Např. var n = jsmeasurewrkdays(str2date(' '), Str2Date(' '));. jsnetgeniumstart(s) Funkce vrací čas prvníh spuštění intranetu aktuálně přihlášeným uživatelem ve dni zadaném parametrem s ve frmátu dd.mm.rrrr. Např. var d = jsnetgeniumstart( #tday# );. jsnumber() Funkce vrací číselnu hdntu parametru. Např. var n = jsnumber(#ng_cena#.value);. jsnumberinwrds(n, language) Funkce vrací slvní vyjádření číselné hdnty zadané parametrem n. Parametr language může bsahvat jednu z hdnt ar, cs, de, en neb fr. Např. alert(jsnumberinwrds(12345, cs )); neb var s = jsnumberinwrds(#ng_castka#.value, LANGUAGE(#lginname#) );. jsrund(n, decimals) Funkce vrací čísl zadané parametrem n zakruhlené na pčet desetinných míst zadaných parametrem decimals. Např. alert(jsrund(math.pi, 2));. jsuseringrup(s) Funkce vrací lgicku hdntu, je-li aktuálně přihlášený uživatel členem uživatelské skupiny zadané parametrem s či nikliv. Např. alert( Uživatel + (jsuseringrup( Users )? je : není ) + členem skupiny <b>users</b> );. Nw() Funkce vrací aktuální datum a čas. Např. var d = Nw();. Str2Date(s) Funkce vrací datum vyjádřené z textvéh řetězce ve frmátu dd.mm.rrrr zadanéh parametrem s. Např. var d = Str2Date(#ng_datum#.value); neb var d = Str2Date( #tday# );. 59/91

60 Time2Int(s) Funkce vrací pčet minut vyjádřený z času ve frmátu HH:mm zadanéh parametrem s. Např. var n = Time2Int( 01:23 ); vrátí hdntu 83. Tisk Tiskvé šablny NET Genium umžňuje tisk záznamů z nahlížecích tabulek d tiskvých šabln. Spuští se stisknutím tlačítka umístěnéh v editačním frmuláři neb nahlížecí stránce. Tiskvé šablny mhu být subry frmátu XLS, DOC, HTML neb TXT. Frmát XLS se pr vytváření tiskvých šabln vřele dpručuje, už jen z důvdu snadné tvrby dkumentů v prstředí aplikace MS Excel. Pr HTML šablny napak platí mnhá mezení při tisku z nahlížecích stránek. Tiskvé šablny musí být ulženy v adresáři NETGenium\Templates. Není-li k dispzici mžnst nakpírvání šabln d adresáře NETGenium\Templates přím na webvém serveru, je mžné pužít webvéh rzhraní NET Genia pmcí manažera tiskvých šabln, který je přístupný v administrátrském režimu pd dkazem Tiskvé šablny umístěném v navigační blasti v sekci Prtál. Nezávisle na zvleném typu tiskvé šablny platí následující pstup pr pužívání prměnných v tiskvých šablnách: Na míst v šablně, kam je ptřeba dsadit hdnty záznamu z editačníh frmuláře neb záznamů z nahlížecí stránky, se vkládají identifikátry příslušných databázvých vládacích prvků. NET Genium při aktivaci tisku tevře tiskvu šablnu, vyhledá výskyty všech identifikátrů a nahradí je příslušnými hdntami záznamu. Hdnty typu Datum mhu být v tiskvé šablně frmátvány pdle vlastní šablny pmcí speciální syntaxe #identifikátr@frmát#. Seznam předdefinvaných šabln je uveden u funkce FORMATDATE v sekci 5.3 Funkce určené pr práci s datum. Je-li tisk vyvlán z nahlížecí stránky, která bvykle zbrazuje více záznamů najednu, budu hdnty těcht záznamů vkládány pd sebe pd příslušný výskyt identifikátru. Umístíme-li d tiskvé šablny vedle sebe identifikátry všech databázvých slupců, které zbrazujeme na nahlížecí stránce, bude výsledkem tisku tabulka s hdntami těcht záznamů. Před samtným tiskem může být spuštěn skript. Pmcí něj lze např. načíst hdnty z databáze a ulžit je d skriptvých prměnných #A# až #Z#, viz sekce 6.2 Skriptvé prměnné. Pak lze tyt prměnné v šablně též pužít. Pznámka: Tiskvé šablny vytvřené v aplikaci MS Wrd musí mít identifikátry umístěné v pli typu MergeField. 60/91

61 Příklad Vytvříme prázdný sešit aplikace MS Excel a na libvlné míst umístíme řetězec #ng_text#. Subr pmcí manažera tiskvých šabln ulžíme d adresáře NETGenium\ Templates. V NET Geniu zalžíme nvý editační frmulář Zpráva a d něh vlžíme vládací prvek TextBx s názvem Text. Jeh identifikátr bude zřejmě ng_text.dále vytvříme nvé tlačítk (Buttn) a v zálžce Událst nastavíme Tisk d šablny. V seznamu tiskvých šabln vybereme námi vytvřenu tiskvu šablnu. V editačním frmuláři vyplníme hdntu zadávacíh ple Text a aktivujeme tlačítk určené k tisku. Djde k tevření nvéh kna internetvéh prhlížeče a v něm zbrazenéh dkumentu aplikace MS Excel, který bude bsahvat pžadvaný tiskvý výstup. Tisk vnřených záznamů V mnha případech ptřebujeme tisknut sučasně s daty záznamu i jeh vnřené záznamy, viz sekce 3.4 Vnřené záznamy. Příkladem může být např. faktura a její plžky. Identifikátry vnřených plžek pté píšeme ve tvaru #*#.#ng_text#, kde znak * značí název vnřené databázvé tabulky. Zbrazujeme-li v editačním frmuláři puze jednu vnřenu databázvu tabulku, nemusíme psát její název a pnecháme znak *. V pačném případě je nutné pužívat plný identifikátr databázvých vládacích prvků, tedy míst znaku * uvádíme název vnřené databázvé tabulky. Samtná analýza tiskvé šablny prbíhá následvně. Nejprve je věřena existence dkazů na vnřené záznamy, např. #*#.#ng_text#. Nachází-li se v šablně takvý dkaz, značí si NET Genium řádek s dkazem jak míst, kam začne vkládat jedntlivé údaje vnřených záznamů pd sebe. Vlžení se prvede tlikrát, klikrát se vnřený záznam v nahlížecí tabulce vyskytuje. Jsu dvě mžnsti, jak lze hdnty vnřených záznamů d tiskvé šablny vkládat: Vkládat nvé řádky NET Genium vlží pstupně tlik řádků, klik je vnřených záznamů Přepisvat řádky NET Genium přepisuje stávající řádky, je však důležité brát na vědmí, že při velkém mnžství záznamů může djít k přepsání zápatí šablny Pznámka: Při tisku vnřených záznamů d tiskvé šablny aplikace MS Excel je mžné pužít vlbu střídání pdbarvení řádků bílá vs. šedá. Dále je mžné střídání barev v závislsti na změně hdnty v prvním slupci tiskvé šablny při zapnutí vlby Dle hdnt prvníh slupce. Příklad Každá plžka faktury má v tiskvé šablně v prvním slupci infrmaci své kategrii. Budu-li plžky faktury seřazeny pdle těcht kategrií, je mžné pdbarvit shdnu barvu susedící záznamy stejné kategrie zapnutím vlby Střídat pdbarvení řádků a Dle hdnt prvníh slupce. Pkud bychm chtěli záznamy barvit stylem bílá, šedá, bílá, šedá, atd., je nutné vlbu Dle hdnt prvníh slupce vypnut. 61/91

62 Uzamčení dkumentu a deslání jak přílha vé zprávy V případě tiskvé šablny frmátu XLS neb DOC může být výsledný dkument z důvdu bezpečnsti uzamčen prti změnám pmcí příznaku zamčení dkumentu při pužití náhdně vygenervanéh hesla. Ve spjení s nadstavbu Office Mail je také mžné výsledný subr předat jak přílhu a deslat v vé zprávě. Identifikátr vycházející z pzice vládacíh prvku v editačním frmuláři neb nahlížecí stránce Plný identifikátr může být též ve tvaru #datagridx#.#identifikátr#, #calendarx#.#identifikátr# neb #plannerx#.#identifikátr#, kde X značí přadí nahlížecí tabulky, kalendáře neb plánvacíh kalendáře v editačním frmuláři či nahlížecí stránce. Číslvání začíná d jedničky, první nahlížecí tabulka v přadí má tedy identifikátr datagrid1, druhá datagrid2 atd. Tat syntaxe je vhdná v editačním frmuláři, kde je více nahlížecích tabulek, avšak všechny zbrazují bsah stejných databázvých tabulek puze s rzdílnými mezujícími pdmínkami. Šablny aplikace MS Excel Pr tvrbu tiskvých šabln je dpručvána především aplikace MS Excel. S tvrbu šabln v aplikaci MS Excel jsu spjena následují pravidla: D jedné buňky lze ulžit maximálně 32 tisíc znaků, MS Excel však krektně zbrazuje puze 1024 znaků. Mnhdy jsu d buňky vkládána data, u kterých se nedá předpkládat jejich výsledná délka. Příkladem je vládací prvek TextArea neb RichTextBx. Je-li ve frmátu buňky zvlen Zalmit text, NET Genium autmaticky přizpůsbí výšku řádku vlženému textu. Při tisku záznamů z nahlížecí tabulky NET Genium v prvé řadě hledá pužité identifikátry. Nalezne-li je, značí si řádek či skupinu řádků, na kterých byly tyt identifikátry nalezeny a tent blk psléze kpíruje tlikrát, klik záznamů má být ze zvlené nahlížecí tabulce vytištěn. O tm, bude-li blk umístěn d nvě vytvřených řádků resp. stávajících, rzhduje vlba Vkládat nvé řádky v nastavení vládacíh prvku Buttn, kterým se spuští tisk. Tiskvé šablny mnhdy bsahují graf, pr který je nutné speciálně nastavit zdrjvá data. Při vkládání nvých řádků d sešitu aplikace MS Excel se blast určená jak zdrj dat pr graf autmaticky zvětší puze v případě, že byly vhdně zvleny dvě a více řádků, ze kterých má graf hdnty načítat. Obrázek 8.1 ukazuje, jak by měla být definvána blast zdrjvých dat, aby se pdle pčtu vlžených řádků autmaticky zvětšila. Druhý řádek sešitu je tedy puze pmcný a p vygenervání šablny bude dstraněn v prvém slupci druhéh řádku je zadána hdnta remve. Obecně je však výhdnější pužívat prměnnu #chartx#, která služí k vlžení grafu z nahlížecí stránky d tiskvé šablny. 62/91

63 Obrázek 8.1: Nastavení blasti zdrjvých dat pr graf HTML šablny Pužití HTML šabln má tu výhdu, že je tisk d šablny velmi rychlý a na klientské stanici není vyžadvána aplikace MS Excel neb MS Wrd. I pr tvrbu HTML šabln je však vřele dpručvána aplikace MS Excel. Příkazem Subr > Ulžit jak > Webvá stránka v menu aplikace MS Excel lze jakýkliv dkument snadn exprtvat d frmátu HTML. Výsledný subr je pak třeba včetně adresáře s přílhami (např. subr Test.html a adresář Test_Subry ) nakpírvat d adresáře NETGenium\Templates. Na klientských stanicích je pr správný výtisk dkumentů nutn upravit nastavení dialgu Vzhled stránky z nabídky Subr internetvéh prhlížeče. Záhlaví a zápatí bsahují standardně infrmace stránkvání a internetvé adrese dkumentu. Pr nás jsu tyt infrmace nežáducí a prt je vhdné záhlaví a zápatí dkumentů vymazat. Okraje stránky by měly být nastaveny na c nejnižší hdntu. Opět je dpručván nastavení krajů vymazat. 63/91

64 Instalace Systémvé pžadavky Server MS Windws 2000 Prfessinal / 2000 Server / XP Prfessinal / 2003 Server / Vista Business / Vista Ultimate / 2008 Server Subrvý systém NTFS (stávající FAT či FAT32 je mžné převést na NTFS pmcí příkazu cnvert, např. cnvert c: /fs:ntfs ).NET Framewrk verze 2.0 Webvý server IIS (Internet Infrmatin Server) MSDE, MS SQL Server verze 2000 a vyšší neb Firebird verze a vyšší Služba Indexing Service a aplikace Adbe PDF ifilter v případě, že vyžadujeme funkčnst fulltextvéh prhledávání subrvých přílh Klientská stanice Internetvý prhlížeč Internet Explrer, Mzilla Firefx, Ggle Chrme, Opera (verze 15 a vyšší) neb Safari MS Excel resp. MS Wrd v případě, že vyžadujeme tisk dkumentů d tiskvých šabln frmátu XLS resp. DOC Spuštění instalace Instalaci NET Genia je nutné prvádět výhradně pd administrátrským kntem peračníh systému MS Windws. Samtná instalace se spuští prgramem Setup.exe resp. NETGenium.msi. V první fázi instalátr NET Genia kntrluje, jsu-li na pčítači nainstalvány následující prgramy či služby:.net Framewrk Není-li.NET Framewrk nainstalván, hlásí instalátr chybu a sknčí. Webvý server IIS IIS je sučástí peračníh systému MS Windws 2000 Prfessinal / 2000 Server / XP Prfessinal / 2003 Server / Vista Business / Vista Ultimate / 2008 Server. Instalaci IIS je mžné prvést následujícím způsbem: Start > Nastavení > Ovládací panely > Přidat neb debrat prgramy > Přidat neb debrat sučásti systému, dále vybrat plžku Internetvá infrmační služba a ptvrdit tlačítk Další. V průběhu instalace je zpravidla vyžadván instalační CD peračníh systému MS Windws. Není-li webvý server IIS nainstalván, hlásí instalátr chybu a sknčí. 64/91

65 Nastavení předvleb instalace Vlba imprtu uživatelů z Active Directry Jedná se jednrázvý imprt uživatelských účtů z peračníh systému MS Windws d NET Genia. Účty jsu přeneseny bez uživatelských hesel. Vlba virtuálníh adresáře Výchzí nastavení je virtuální adresář NETGenium. Pd názvem virtuálníh adresáře bude NET Genium přístupné statním uživatelům v síti, např. zadáním adresy Systémvé subry NET Genia budu ulženy v adresáři C:\Inetpub\wwwrt\NETGenium. Závěrečná fáze instalace Vytvření adresářvé struktury na disku a kpírvání systémvých subrů NET Genia Kntrla adresářvé struktury Kntrla funkčnsti IIS Kntrla běhu služby Indexing Service Kntrla běhu MS SQL Serveru Při instalaci je vyžadván databázvý strj MS SQL Server neb MSDE. Byl-li sučasně s NET Geniem nainstalván i MS SQL Server neb MSDE, je nejprve nutné pčítač restartvat a pté instalaci znvu spustit. V případě, že chceme pužít databázvý server Firebird, který všem není sučástí instalace NET Genia, je nutné nejprve nainstalvat NET Genium běžným způsbem s aplikací MS SQL Server. Teprve pté nainstalvat Firebird a naknfigurvat NET Genium tak, aby tent databázvý server pužíval. Pstup je pdrbně ppsán v sekci 9.10 Knfigurační subry. Není-li MS SQL Server neb MSDE nainstalván a spuštěn, instalátr hlásí chybu a sknčí. Vytvření virtuálníh adresáře na webvém serveru IIS Vytvření fulltextvéh katalgu ve službě Indexing Service Vytvření databáze na serveru MS SQL Server či MSDE a vytvření knfiguračníh subru CnnectinString.txt, který bsahuje připjvací řetězec k tét databázi Připjvací řetězec je mžné pdle ptřeby ddatečně změnit, viz sekce 9.10 Knfigurační subry. Imprt uživatelů z Active Directry Přidělení práv účtu ASPNET a NETWORK SERVICE peračníh systému MS Windws na zápis d instalačníh adresáře NET Genia Přidělení administrátrských práv účtu ASPNET a NETWORK SERVICE peračníh systému MS Windws v databázvém serveru MS SQL Server či MSDE Vytvření prtklu průběhu instalace d subru NETGenium\Lgs\Install.lg Registrace účtu ASPNET ve službě IIS 65/91

66 Tent krk má význam puze v případě, byl-li sučasně s NET Geniem nainstalván i.net Framewrk. Registrace ikny NET Genia v peračním systému MS Windws a její přidružení k subrům přípny NGA (aplikace) a NGG (aplikační skupiny) Vytvření zástupců na plše a v nabídce Start > Prgramy Zbrazení zprávy úspěšném průběhu instalace Důležitá nastavení serveru Pvlit služby ASP.NET a WebDAV u peračníh systému MS Windws 2003 Server v nastavení služby IIS: Ovládací panely > Nástrje pr správu > Správa pčítače > Služby a aplikace > Internetvá infrmační služba > Rzšíření webvých služeb. WebDAV je nutný pr správnu funkci editace subrvých přílh. Není-li WebDAV pvlen, není mžné přenášet subry z klientské stanice na server resp. subry není mžné vytvářet či mdifikvat. Pvlit cesty k nadřazenému adresáři a annymní přístup na webvu aplikaci NET Genia ve vlastnstech virtuálníh adresáře NETGenium v nastavení služby IIS: Virtuální adresář > Knfigurace > Mžnsti > Pvlit cesty k nadřazenému adresáři a Zabezpečení adresáře > Upravit > Annymní přístup. Název účtu annymníh uživatele bvykle začíná řetězcem IUSR_. Vypnut vypršení platnsti bsahu ve vlastnstech virtuálníh adresáře NETGenium v nastavení služby IIS: Hlavička prtklu HTTP > Pvlit vypršení platnsti bsahu. Vyskytnu-li se prblémy během ukládání subrvých přílh z aplikace MS Wrd (subr nejde ulžit, prtže je puze pr čtení), je nutné zkntrlvat umístění adresáře NET Genia na disku servervé stanice. Jsu-li systémvé subry NET Genia ulženy v adresáři C:\Inetpub\wwwrt a nikliv v adresáři C:\Inetpub\wwwrt\NETGenium, je nutné v nastavení IIS ve slžce NET Genia vytvřit virtuální pdadresář Temp. Na první phled se může zdát, že pdadresář Temp již existuje a že h vytvřením nvéh adresáře přepíšeme, avšak ten sučasný má puze status běžnéh adresáře, nikliv adresáře virtuálníh. Takt vytvřený virtuální pdadresář se musí dkazvat na adresář C:\Inetpub\wwwrt\Temp a musí mít v IIS pvlená práva pr čtení a zápis. Dále je třeba nastavit práva běžnému annymnímu uživateli internetu pr zápis d adresáře C:\Inetpub\wwwrt\Temp. Název účtu annymníh uživatele bvykle začíná řetězcem IUSR_. NET Genium dkáže pmcí skriptů rzesílat vé zprávy. Ke své činnsti však vyžaduje funkční SMTP server. Pužíváme-li pr desílání zpráv lkální SMTP server ddávaný sučasně s peračním systémem MS Windws, může se vyskytvat během desílání vých zpráv chyba. V takvém případě je ptřeba zkntrlvat nastavení SMTP serveru v dialgu Ovládací panely > Nástrje pr správu > Správa pčítače > Služby a aplikace > Internetvá infrmační služba > Výchzí virtuální server SMTP a v zálžce Přístup p aktivaci tlačítka Přens zaškrtnut Všechny mim pčítačů uvedených v seznamu a Umžnit přens všech úspěšně věřeným pčítačům, bez hledu na výše uvedený seznam. 66/91

67 Důležitá nastavení Internet Explreru na klientských stanicích Vypnut blkvání či filtrvání webvých stránek ze serveru NET Genia firewallem. Pvlit autmatické zjišťvání nvých verzí webvých stránek, aby nedcházel k zbrazvání zastaralých údajů v aplikacích NET Genia: Nástrje > Mžnsti Internetu > Obecné > Dčasné subry Internetu > Nastavení nastavit Při každé návštěvě stránky neb Autmaticky. Pvlit pužívání ckies, aby byl mžné přihlašvání uživatelů d NET Genia: Nástrje > Mžnsti Internetu > Osbní údaje > Upřesnit. Pvlit zbrazvání ppup ken v zóně, která bude využívána pr přístup k NET Geniu, aby byl mžné tisknut záznamy a autmaticky dhlašvat uživatele při zavření kna internetvéh prhlížeče: Nástrje > Mžnsti internetu > Zabezpečení > Vlastní úrveň > Různé > Blkvat autmaticky tevíraná kna nastavit Zakázat. Pvlit dtaz na stahvání subrvých přílh, aby byl mžné stahvat subrvé přílhy NET Genia: Nástrje > Mžnsti internetu > Zabezpečení > Vlastní úrveň > Stažení > Autmatické dtazvání při stahvání subrů nastavit Pvlit. Pvlit vládací prvky ActiveX, aby byl mžné editvat subrvé přílhy NET Genia: Nástrje > Mžnsti internetu > Zabezpečení > Vlastní úrveň > Ovládací prvky ActiveX a mduly plug-in > Inicializvat a skriptvat vládací prvky ActiveX, které nejsu značeny jak bezpečné nastavit Dtázat se. Pvlit ladění skriptů, aby byl mžné ladit javascript v aplikacích NET Genia: Nástrje > Mžnsti internetu > Upřesnit > Prcházení vypnut Zakázat ladění skriptů (aplikace Internet Explrer) a Zakázat ladění skriptů (statní aplikace) a zapnut Zbrazvat známení při každé chybě ve skriptu. Pužívání navigačních tlačítek na klientských stanicích Pr vládání infrmačníh prtálu je dpručván pužívat výhradně navigační prvky NET Genia. Tlačítka Zpět či Vpřed, která se čast využívají při prcházení internetvých stránek, bvykle způsbují zbrazvání neaktuálních údajů. Tlačítk Aktualizvat způsbí dhlášení uživatele z NET Genia. Žádst licenční klíč P úspěšné instalaci je NET Genium v režimu dem verze. V dem verzi je mžné zbrazvat puze prvních 100 záznamů z každé databázvé tabulky. Přechd na plnu verzi je pdmíněn zakupením uživatelských licencí a vyplněním žádsti licenční klíč. Odkaz na žádst je umístěn v administrátrskéh režimu v sekci Prtál pd dkazem Žádst licenční klíč. P vyplnění frmuláře a stisknutí tlačítka Vytvřit žádst bdržíte žádst licenční klíč v pdbě vé zprávy, kteru je nutné zaslat na vu adresu license@netgenium.cm. Splečnst NetGenium věří platbu za zakupené licence a na základě tét žádsti vám vygeneruje a zašle licenční klíč subr license.txt. Subr license.txt musí být zkpírván d adresáře NETGenium\Cnfig a 67/91

68 aktivván stisknutím tlačítka Aktivvat licenční klíč umístěnéh ve stejném frmuláři žádsti. Licenční klíč je platný puze pr NET Genium, ve kterém byla žádst vytvřena. Adresářvá struktura P úspěšné instalaci NET Genia je bvyklým cílvým adresářem na disku webvéh serveru adresář C:\Inetpub\wwwrt\ NETGenium. Tent adresář bsahuje následující pdadresáře: Backup V adresáři Backup jsu připraveny dávkvé (BAT) subry, které služí k zálhvání databáze MS SQL Serveru a jejímu připjení resp. dpjení. Subry mají z důvdu bezpečnsti či nechtěnéh spuštění přípnu TXT. Tent adresář není přístupný z internetvéh prhlížeče, tj. v IIS má vypnutu vlbu Číst. bin Adresář bin je adresář prgramvých knihven systému NET Genium. Sučástí tht adresáře je prgram Update.exe resp. Update.Jb.bat, který služí k aktualizaci NET Genia přes síť internet (viz sekce 10.1 Aktualizace ). Funkční jádr NET Genia je jakýmsi metajazykem.net Framewrku a prt musí být při prvním pžadavku na vyvlání intranetu ze strany uživatele zkmpilván. Tat situace nastává např. p restartvání serveru, výpadku prudu či p aktualizaci NET Genia na nvu verzi. Kmpilace může trvat v závislsti na výknu serveru i něklik minut. V praxi se pté jeví tím, že uživatel vznese v internetvém prhlížeči pžadavek na vyvlání intranetu a následně může čekat i něklik minut, než se mu bjeví úvdní stránka NET Genia. Aktualizační prgram Update.exe p úspěšné aktualizaci NET Genia autmaticky vznese pžadavek na vyvlání intranetu a tím prces kmpilace vyvlá. Dalším důležitým prgramem je Setup.exe, který služí k manuální instalaci NET Genia resp. ke spuštění závěrečné fáze instalace, viz sekce 9.4 Závěrečná fáze. Bez důkladných znalstí NET Genia se však pužívání tht prgramu nedpručuje. Clumns Adresář systémvých subrů NET Genia dialgy určené pr editaci vládacích prvků editačních frmulářů. Cnfig V adresáři Cnfig jsu ulženy knfigurační subry (viz sekce 9.10 Knfigurační subry ) a též licenční klíč NET Genia. Adresář dále bsahuje prgramy Activate.exe a Deactivate.exe, které služí k aktivaci resp. deaktivaci intranetu. Tat mžnst je vhdná v případě, že prbíhají na serveru důležité systémvé zásahy a je třeba zamezit uživatelům vytvářet či mdifikvat stávající záznamy v databázi. 68/91

69 Tent adresář není přístupný z internetvéh prhlížeče, tj. v IIS má vypnutu vlbu Číst. Files Adresář subrvých přílh. FileUplad Adresář systémvých subrů NET Genia rzhraní nadstavby FileUplad. Images Adresář ikn NET Genia. Install Adresář systémvých subrů NET Genia a licenční smluvy na pužívání sftware NET Genium. Lgs D adresáře Lgs se ukládají lgvací subry NET Genia: Install.lg prtkl instalace NET Genia Fulltext.lg prtkl chybách vzniklých během fulltextvéh prhledávání subrvých přílh SMTP.lg prtkl chybách vzniklých během rzesílání vých zpráv Synchr.lg prtkl průběhu synchrnizace System.lg prtkl běhu NET Genia Tent adresář není přístupný z internetvéh prhlížeče, tj. v IIS má vypnutu vlbu Číst. Mailbx Adresář systémvých subrů NET Genia rzhraní nadstavby Office Mail. Mbile Adresář systémvých subrů NET Genia rzhraní pr přístup d NET Genia přes WAP. Script Adresář systémvých subrů NET Genia dialgy určené pr editaci skriptů. Synchr Adresář Synchr služí pr správnu funkci synchrnizace dat a není přístupný z internetvéh prhlížeče, tj. v IIS má vypnutu vlbu Číst. Temp Adresář Temp služí pr správnu funkci editvání subrvých přílh. Ve službě IIS má adresář Temp zapnutu vlbu Zapisvat. Templates Adresář tiskvých šabln. Update Adresář Update služí ke stahvání aktualizací. ViewFields 69/91

70 Adresář systémvých subrů NET Genia dialgy určené pr editaci vládacích prvků nahlížecích stránek. Knfigurační subry Knfigurační subry bsahují údaje, které jsu vyžadvány systémem, ale nejsu sučástí databáze. Nachází se v adresáři Cnfig ve frmě textvých subrů. CnnectinString.txt Připjvací řetězec k databázi NET Genia. Během instalace je vyžadvána přítmnst MS SQL Serveru či MSDE. V určitých případech je všem vhdné mít MS SQL Server nainstalván dděleně d serveru IIS, například na úplně jiném pčítači. V takvém případě je mžné připjvací řetězec změnit a nasměrvat h na míst, kde se pžadvaná databáze nachází. Může jít i úplně prázdnu databázi, nebť NET Genium kntrluje strukturu databáze a v případě že není platná, autmaticky jí vytvří. Byl-li pr ukládání dat zvlen databázvý server Firebird, je nutné v knzli serveru Firebird ručně vytvřit prázdnu databázi např. pmcí příkazu CREATE DATABASE 'C:\NETGenium.fdb' USER 'SYSDBA' PASSWORD 'masterkey'. Psléze je ptřeba vlžit d subru CnnectinString.txt správný tvar připjvacíh řetězce, např. driver=firebird; datasurce=lcalhst; user=sysdba; passwrd=masterkey; database=c:\netgenium.fdb. Na prvním místě však musí být identifikátr databáze Firebird, tj. řetězec driver=firebird;. Pr správnu činnst serveru Firebird je nutné zkpírvat subr ngudf.dll z adresáře NETGenium\bin d adresáře serveru Firebird, bvykle C:\Prgram Files\Firebird\Firebird_1_5\Udf. DefaultLanguage.txt Základní jazykvé nastavení: ar, cs, de, en neb fr. DemXX.zip DemXX.zip je vlitelný subr adresáře Cnfig. Obvykle se nachází v adresáři NETGenium\Install a jedná se instalační subr demnstračníh prtálu nebli sadu již htvých aplikací, které služí k seznámení se s funkčnstí NET Genia či pr inspiraci při tvrbě vlastních aplikací. Znaky XX představují jazykvu verzi demnstračníh prtálu, která musí suhlasit s jazykvu verzí NET Genia uvedenu v knfiguračním subru DefaultLanguage.txt. Více infrmací demnstračním prtálu viz sekce 2.7 Aplikace System. Imprt nvé sady ukázkvých aplikací resp. demnstračníh prtálu zajistíme zkpírváním platnéh subru DemXX.zip d adresáře Cnfig a následným restartváním NET Genia. License.txt Licenční klíč, viz sekce 9.8 Žádst licenční klíč. SSL.txt 70/91

71 Existence tht subru určuje, má-li NET Genium pužívat pr kmunikaci s klientskými stanicemi zabezpečený prtkl https. Na bsahu subru SSL.txt nezáleží. Versin.txt Subr s číslem aktuální verze NET Genia. Administrace Aktualizace NET Genium se každým dnem rzrůstá nvé funkce a jedna z jeh výhd je přístup k nejnvějším verzím přes Internet. Uživatelé, kteří mají předplacenu službu Subscriptin, mhu k aktualizaci NET Genia pužít prgram Update.exe umístěný v adresáři NETGenium\bin. Ať již z důvdu dílčích prav NET Genia či zpřístupnění nvých funkcí je dpručván NET Genium pravidelně aktualizvat. Pravidelnu aktualizaci je mžné autmatizvat pmcí naplánvaných úlh peračníh systému MS Windws. Pr tyt účely je v adresáři NETGenium\bin připraven dávkvý subr Update.Jb.bat, který nevyžaduje interakci ze strany uživatele (prgram Update.exe spuští s parametrem -j ). Restart Při nevhdném nastavení webvéh serveru se při práci v NET Geniu může stát, že systém přestane z nějakých důvdů reagvat. Odkazem Restartvat, který se p přihlášení d administrátrskéh režimu zbrazuje v navigační blasti v sekci Prtál, lze dcílit restartu NET Genia a pětvné inicializaci všech systémvých nastavení. Exprt / Imprt aplikací Aplikace NET Genia mhu být v libvlné fázi rzpracvansti vyexprtvány d subru s přípnu NGA (NET Genium Applicatin). Tímt způsbem můžeme aplikace archivvat či přenášet mezi více instalacemi NET Genia. Jedinu výjimku je systémvá aplikace System, u které exprt není pvlen. Stejně jak můžeme exprtvat aplikace, můžeme exprtvat jedntlivé aplikační skupiny či něklik aplikačních skupin najednu. Výstupem je subr s přípnu NGG (NET Genium Applicatin Grup). Během exprtu aplikací se můžeme rzhdnut, budeme-li exprtvat i uživatelská data a subrvé přílhy ulžené v aplikacích, neb jen prázdné aplikace nevyplněné daty. Exprtvané aplikace resp. aplikační skupiny mhu být ze subru s přípnu NGA resp. NGG zpět d NET Genia naimprtvány za předpkladu, že máme k dispzici plnu verzi NET Genia. Ta je pdmíněna nákupem licencí a registrací prduktu u splečnsti NetGenium. 71/91

72 Imprt histrie záznamů Při imprtu můžeme zvlit, přejeme-li si imprtvat i histrii záznamů ulžených v databázvých tabulkách jedntlivých aplikací. Histrie záznamů je prtklvána autmaticky u všech záznamů všech databázvých tabulek, avšak časem může v databázi zaujímat nezanedbatelný prstr. Vlastnictví imprtvaných záznamů Během exprtu aplikací se ztrácí důležitá vlastnst každéh záznamu a tím je reference na uživatele, který záznam v databázi vytvřil. Jedná se tedy vlastníka záznamu. Při imprtu aplikací je mžné nastavit, stane-li se vlastníkem imprtvaných záznamů administrátr, tedy uživatel, který imprt prvádí, neb zůstane vlastnictví nenastavené. Pak se stane vlastníkem záznamu uživatel, který záznam tevře z nahlížecí tabulky a jak první ulží. Zálhvání dat Zásadu správné administrace NET Genia je jeh pravidelné zálhvání. Lze tak předcházet nepříjemnstem, které vznikají při hardwarvých klizích serverů. Zálhvání se skládá ze čtyř částí: Zálha databáze NET Genia Pr zálhvání databáze MS SQL Serveru jsu v adresáři NETGenium\ Backup připraveny dávkvé subry, jejichž spuštěním djde k vytvření úplné zálhy databáze NET Genia. Tyt dávkvé subry mhu být libvlně upravvány pdle ptřeb administrátra systému. Správci systému, kteří zvlí databázvý server Firebird, jsu nuceni pr zálhu databáze pužívat externí prgramy, např. prgram GBAK (Firebird Backup and Restre), který je sučástí instalace databázvéh serveru Firebird a bvykle se nachází v adresáři C:\Prgram Files\Firebird\Firebird_1_5\bin. Zálha subrvých přílh resp. adresáře NETGenium\Files Zálha knfiguračních subrů resp. adresáře NETGenium\Cnfig Zálha tiskvých šabln resp. adresáře NETGenium\Templates Autmatické přihlašvání d NET Genia pmcí Active Directry NET Genium pdpruje prpjení uživatelských účtů NET Genia se systémem uživatelských účtů peračníh systému MS Windws. Ke každému uživatelskému účtu NET Genia je nutné přiřadit příslušné jmén účtu v systému MS Windws ve tvaru dména\název_účtu. Spustí-li pak uživatel NET Genium v rámci interní pčítačvé sítě a sučasně je v síti úspěšně věřen prtklem Kerbers, bude d NET Genia přihlášen, aniž by 72/91

73 musel vyplňvat své uživatelské jmén a hesl. Tat funkce nemusí být v mnha případech žádaná, prt je mžné zadávací ple Účet systému Windws editačníh frmuláře Uživatel nevyplňvat. Základním předpkladem pr správnu činnst autmatickéh přihlašvání je správné nastavení služby IIS ve vlastnstech infrmačníh prtálu NET Genium v zálžce Zabezpečení adresáře. Tam je nutné zapnutí vlby Integrvané věřvání systému Windws a vypnutí vlby Annymní přístup. Na druhu stranu, prvedeme-li tt nastavení, nebude mžné přihlašvat se d intranetu přes síť internet či využívat služeb WAPu neb synchrnizace dat. Integrvané věřvání systému Windws tedy nelze kmbinvat s annymním přístupem. Pkud bychm chtěli využívat něklik schémat autentizace uživatelů najednu, je nutné vytvřit další virtuální adresáře, které se budu dkazvat na stejnu aplikaci resp. stejný adresář NET Genia na disku servervé stanice. Virtuální adresář, který bude využíván pr kmunikaci s uživateli přes Internet či pr synchrnizaci dat a služby WAPu, musí mít zpřístupněný annymní přístup. Alternativu pr autmatické přihlašvání d NET Genia bez nutnsti zadávání uživatelskéh jména a hesla je pužívání zašifrvaných přihlašvacích údajů. V dialgu určeném pr dhlášení uživatele se na řádku s heslem v pravém slupci nápvědy nachází skrytý dkaz, který služí pr šifrvání zadaných přihlašvacích údajů. Aby NET Genium mhl jednznačně identifikvat uživatele a následně h přihlásit, je nutné vlžit tent řetězec jak parametr internetvé adresy (URL), která služí k přístupu d NET Genia. Např. tedy údaje. Je však důležité brát na vědmí, že si jak webvý server, tak i internetvý prhlížeč pamatuje seznam napsledy navštívených stránek a prt je tat funkce velkým bezpečnstním rizikem. Datvá kmunikace Synchrnizace dat Synchrnizace dat služí k udržvání věrné kpie databázvé tabulky v něklika dalších databázích na vzdálených instalacích NET Genia najednu, např. na jiném serveru. Jde symetricku synchrnizaci dat (multiple master), kdy změna v jednm exempláři databáze vyvlá pžadavek na prvedení stejné změny v dalších exemplářích. Pžadavky jsu na serveru, který změnu inicival, řazeny d frnty a na vzdálených serverech prváděny ve stejném přadí. Synchrnizace dat může prbíhat jednsměrně neb busměrně. Jednsměrná synchrnizace přenáší data ze zdrjvé databáze d cílvé puze v jednm směru. Aby byla při jednsměrné synchrnizaci zajištěna integrita dat, nesmí v cílvé databázi dcházet ke změnám záznamů bvykle vyvlaným uživateli infrmačníh prtálu. Dchází-li ke změnám i v cílvé databázi, musí být zvlena busměrná synchrnizace dat. Vzdálený server Vzdálený server je reference na instalaci NET Genia, se kteru je prváděna synchrnizace dat. Nastavení vzdálenéh serveru se prvádí v administrátrském režimu a skládá se ze zadání internetvé adresy (URL) 73/91

74 vzdálenéh NET Genia a dále hesla pr synchrnizaci. Hesl pr synchrnizaci je z důvdu bezpečnsti dpručván vlit tak, aby byl unikátní pr každu instalaci NET Genia zvlášť a nastavuje se ve vlastnstech vzdálenéh NET Genia pd dkazem Spravvat umístěném v navigační blasti v sekci Prtály. Nastavení synchrnizace dat Synchrnizaci dat se nastavuje pr každu databázvu tabulku resp. editační frmulář zvlášť. Jde-li jednsměrnu synchrnizaci, nastavuje se puze u databázvé tabulky na zdrjvém serveru. V případě busměrné synchrnizace dat se nastavuje jak na zdrjvém serveru, tak na vzdáleném. Každá databázvá tabulka může být synchrnizvána s něklika vzdálenými databázvými tabulkami najednu. Nastavení synchrnizace dat se prvádí v administrátrském režimu ve vlastnstech editačníh frmuláře. Je-li v editačním frmuláři, u kteréh je již naknfigurvaná a úspěšně prvzvaná synchrnizace dat, ddatečně prvedena změna u jednh z vládacích prvků, nedjde k tét změně i na vzdáleném serveru. Je však mžné prvést jednrázvu synchrnizaci všech databázvých vládacích prvků a sučasně skriptů příslušnéh editačníh frmuláře pmcí tlačítka Ulžit a synchrnizvat frmulář ve vlastnstech synchrnizace dat. Zapnutí / vypnutí synchrnizace dat Naknfigurvaná a úspěšně prvzvaná synchrnizace dat může být dčasně vypnuta, případně pět zapnuta. Nastavení se prvádí v administrátrském režimu ve vlastnstech NET Genia pd dkazem Spravvat umístěném v navigační blasti v sekci Prtály. Prtklvání synchrnizace dat Prces synchrnizace se autmaticky prtkluje d aplikace System, kde lze dhledat všechny prblémy, které v průběhu synchrnizace nastaly. Obvyklým prblémem je chyba některých prxy serverů The underlying cnnectin was clsed: The server cmmitted an HTTP prtcl vilatin., jejímž řešením je restart prxy serveru. Pstup synchrnizace dat P vytvření neb změně záznamu v databázvé tabulce, u které je nastavena synchrnizace dat NET Genium autmaticky vytvří synchrnizační balíček se seznamem změn prvedených v záznamu. Tent balíček je ulžen ve frmě zašifrvanéh subru d adresáře NETGenium\Synchr a zárveň je umístěn d FIFO frnty balíčků, určených k synchrnizaci. Při dčasné nedstupnsti některéh ze vzdálených serverů dchází k časvé prdlevě během synchrnizace záznamů d dby, než je spjení pět úspěšně navázán. Přímý exprt dat Přímý exprt dat je druh jednsměrné synchrnizace dat s libvlnu databází aplikace MS Access či MS SQL Serveru, viz předchzí sekce 11.1 Synchrnizace dat. Přímý exprt dat se výrazně nedpručuje d databází, jejichž data mhu být měněna jiným prgramem než je NET Genium. Jakákliv takvá změna se 74/91

75 nezanese zpět d databáze NET Genia, čímž by mhl djít k úplnému narušení knzistence bu databází. Nastavení příméh exprtu dat se prvádí v administrátrském režimu u každéh editačníh frmuláře zvlášť. Prgramvání v jazyce C# neb Visual Basic NETGeniumCnnectin.dll D NET Genia je mžné dprgramvat vlastní funkce neb je mžné vytvářet vlastní prgramy, které vyknávají perace s uživatelskými daty ulženými v databázi NET Genia. Pr psaní těcht prgramů je dpručván vývjářský nástrj Visual Studi.NET. Samtné jádr NET Genia pužívá pr kmunikaci s databází a práci s uživatelskými daty knihvnu NETGeniumCnnectin.dll, kteru je mžné využít i pr psaní vlastních prgramů v jazyce C# neb Visual Basic. Základem pr psaní vlastníh prgramu je zalžení nvéh prjektu ve Visual Studiu a přidání reference na knihvnu NETGeniumCnnectin.dll : V Slutin Explreru klikneme pravým tlačítkem myši na adresář References a zvlíme Add Reference. Tlačítkem Brwse vybereme cestu ke knihvně NETGeniumCnnectin.dll na disku našeh pčítače (byčejně ji nalezneme v adresáři NETGenium\bin ). Tlačítkem OK dsuhlasíme přidání reference na knihvnu NETGeniumCnnectin.dll d prjektu. Třídy a metdy knihvny NETGeniumCnnectin Třída NETGenium.Attachment int Add(string path, string rtpath, DbCnnectin cnn) Funkce zkpíruje d NET Genia subr zadaný parametrem path a vytvří z něj nvu subrvu přílhu NET Genia. Následně vrací její id, které je mžné pužít např. v bjektu DataSaver za účelem přiřazení subrvé přílhy k libvlnému záznamu v databázi. Parametr rtpath značí cestu adresáře přílh NET Genia. string FileName(int id, DbCnnectin cnn) Funkce vrací název subrvé přílhy zadané parametrem id. string FilePath(int id, string rtpath, string filename) string FilePath(int id, string rtpath, DbCnnectin cnn) Funkce vrací plnu cestu subrvé přílhy zadané parametrem id, případně názvem subrvé přílhy zadaným parametrem filename. Parametr rtpath značí cestu adresáře přílh NET Genia. 75/91

76 string FileUrl(int id, DbCnnectin cnn) Funkce vrací internetvu adresu subrvé přílhy zadané parametrem id, pd kteru je přístupná ke stažení webvým prhlížečem. Size ImageSize(int id, string rtpath, string filename) Size ImageSize(int id, string rtpath, DbCnnectin cnn) Funkce vrací velikst brázkvé přílhy zadané parametrem id, případně názvem subrvé přílhy zadaným parametrem filename. Parametr rtpath značí cestu adresáře přílh NET Genia. Třída NETGenium.Data string ExecuteScalar(string query, DbCnnectin cnn) string ExecuteScalar(string query, string cnnectinstring) Funkce vrací hdntu načtenu z databáze pmcí SQL dtazu zadanéh parametrem query. string ExecuteScalar_Infinite(string query, DbCnnectin cnn) Funkce vrací hdntu načtenu z databáze pmcí SQL dtazu zadanéh parametrem query. Timeut příkazu je nastaven na neknečn. int ExecuteScalar2(string query, DbCnnectin cnn) Funkce vrací číselnu hdntu načtenu z databáze pmcí SQL dtazu zadanéh parametrem query. DataTable Get(string query, DbCnnectin cnn) DataTable Get(string query, string dbname, int startrecrd, int maxrecrds, DbCnnectin cnn) DataTable Get(string query, string cnnectinstring) DataTable Get(DbCmmand cmd) Funkce vrací bjekt DataTable, který bsahuje záznamy načtené z databáze pmcí SQL dtazu zadanéh parametrem query. DataView Get(string query, string rwfilter, string srt, DbCnnectin cnn) Funkce vrací bjekt DataView, který bsahuje záznamy načtené z databáze pmcí SQL dtazu zadanéh parametrem query. DataTable Get_Infinite(string query, DbCnnectin cnn) 76/91

77 Funkce vrací bjekt DataTable, který bsahuje záznamy načtené z databáze pmcí SQL dtazu zadanéh parametrem query. Timeut příkazu je nastaven na neknečn. DataView Get_Infinite(string query, string rwfilter, string srt, DbCnnectin cnn) Funkce vrací bjekt DataView, který bsahuje záznamy načtené z databáze pmcí SQL dtazu zadanéh parametrem query. Timeut příkazu je nastaven na neknečn. Třída NETGenium.DataSaver(string frmdbname, int id, DbCmmand cmd) Objekt určený pr zápis hdnt d záznamu zadanéh parametrem id v databázvé tabulce zadané parametrem frmdbname. Vytváříme-li nvý záznam, vlíme v knstruktru třídy DataSaver parametr id s hdntu 0. DbCmmand DbCmmand Přidružený bjekt DbCmmand, pmcí něhž djde k fyzickému ulžení dat d databáze. Objekt DbCmmand je pužit až při samtném ulžení dat d databáze vyvlaném metdu Execute(). bl Empty Lgická hdnta, je-li bjekt DataSaver prázdný tj. nejsu-li připravena žádná data k ulžení d databáze. vid Add(string dbname, bject value) Metda připraví nvu hdntu zadanu parametrem value k ulžení d databázvéh slupce s názvem ulženým v parametru dbname. vid Add(DataRw rw) Metda připraví všechny hdnty z bjektu rw k ulžení d databáze. Názvy databázvých slupců jsu autmaticky převzaty ze slupců tabulky, která je nadřazena bjektu rw. vid Clear() Metda smaže připravené hdnty k ulžení d databáze. int Execute() 77/91

78 Funkce ulží připravené hdnty d databáze a následně vrací id ulženéh záznamu. Třída NETGenium.DataSaverSynchr(string frmdbname, int id, DbCnnectin cnn) Objekt určený pr zápis hdnt d záznamu zadanéh parametrem id v databázvé tabulce zadané parametrem frmdbname. Navíc prtkluje prvedené změny v záznamu a sučasně spuští synchrnizaci dat, je-li u editačníh frmuláře nastavena. Vytváříme-li nvý záznam, vlíme v knstruktru třídy DataSaverSynchr parametr id s hdntu 0. Sql Třída NETGenium.DbDriver Identifikátr databáze serveru SQL Server. Firebird Identifikátr databáze serveru Firebird. Třída NETGenium.DbCmmand SQL příkaz neb ulžená prcedura. Obdba třídy SqlCmmand jazyka C#. Třída NETGenium.DbCnnectin Připjení d databáze NET Genia. Obdba třídy SqlCnnectin jazyka C#. Třída NETGenium.DbDataAdapter Objekt pr čtení dat z databáze d instance bjektu DataTable neb DataSet. Obdba třídy SqlDataAdapter jazyka C#. Třída NETGenium.DbDataReader Objekt pr čtení dat z databáze. Obdba třídy SqlDataReader jazyka C#. Třída NETGenium.DbTransactin Databázvá transakce. Obdba třídy SqlTransactin jazyka C#. 78/91

79 Třída NETGenium.Files vid Delete(string path) Metda smaže subr zadaný parametrem path. Chyby, které můžu vzniknut během prvádění příkazu budu ignrvány neexistuje-li subr neb djde k chybě během mazání subru. string Read(string path) Funkce vrací bsah subru zadanéh parametrem path. ArrayList ReadLines(string path) Funkce vrací ple s řádky subru zadanéh parametrem path. byte[] ReadStream(string path) Funkce vrací ple s bsahem subru zadanéh parametrem path. duble Size(string path) Funkce vrací velikst subru zadanéh parametrem path jak čísl. string Size(duble value) Funkce vrací velikst subru ve frmátu NET Genia z čísla zadanéh parametrem value. string Size2(string path) Funkce vrací velikst subru zadanéh parametrem path ve frmátu NET Genia. string UniquePath(string path) Funkce věří existenci subru zadanéh parametrem path a případně pmcí změny jeh názvu vrací unikátní cestu k subru, který na disku zatím neexistuje. Název existujícíh subru je rzšířen číselnu hdntu umístěnu d kulatých závrek. Např. UniquePath("C:\\autexec.bat") vrátí hdntu autexec (2).bat. vid Write(string path, string value) Metda vytvří nvý subr zadaný parametrem path neb přepíše existující a zapíše d něj text zadaný parametrem value. vid WriteLine(string path, string value) 79/91

80 Metda vytvří nvý subr zadaný parametrem path neb tevře existující a na knec subru zapíše text zadaný parametrem value. vid WriteStream(string path, byte[] value) Metda vytvří nvý subr zadaný parametrem path neb přepíše existující a zapíše d něj ple bajtů zadané parametrem value. Třída NETGenium.Hlidays(DbCnnectin cnn) bl Cntains(DateTime value) Funkce vrací lgicku hdntu, je-li datum zadané parametrem value státní svátek neb sbta či neděle. Seznam státních svátků je načten z databáze NET Genia, kde je umístěn v aplikaci System. string Name(DateTime value) Funkce vrací název státníh svátku pr den zadaný parametrem value. bl PartDay(DateTime value) Funkce vrací lgicku hdntu, je-li datum zadané parametrem value státní svátek trvající puze plvinu dne. bl Weekend(DateTime value) Funkce vrací lgicku hdntu, je-li datum zadané parametrem value sbta či neděle. Ar Cs De En Fr Třída NETGenium.Language Identifikátr arabskéh jazykvéh nastavení. Identifikátr českéh jazykvéh nastavení. Identifikátr německéh jazykvéh nastavení. Identifikátr anglickéh jazykvéh nastavení. Identifikátr francuzskéh jazykvéh nastavení. 80/91

81 Třída NETGenium.Parser string Int2Time(int value) Funkce vrací textvý řetězec ve frmátu HH:mm vyjádřený z pčtu minut zadanéh parametrem value. int Time2Int(bject value) Funkce vrací pčet minut vyjádřený z času ve frmátu HH:mm zadanéh parametrem value. Drawing.Clr TClr(bject value) Funkce vrací hdntu typu Drawing.Clr z hdnty zadané parametrem value. Např. TClr("255,255,255") vrátí bílu barvu. duble TDuble(bject value) Funkce vrací číselnu hdntu parametru value. int TInt32(bject value) Funkce vrací číselnu hdntu parametru value. Třída NETGenium.RichTextBx Ovládací prvek RichTextBx. Ovládací prvek se na určené míst v prjektu Visual Studia.NET umísťuje z Tlbxu. Ten však musí evidvat knihvnu NETGeniumCnnectin jak mžný zdrj vládacích prvků. T lze učinit stisknutím pravéh tlačítka myši na plše Tlbxu a zvlením plžky Add > Remve Items. Třída NETGenium.Time(bject value) Objekt určený pr převd textvéh řetězce ve frmátu HH:mm zadanéh parametrem value na časvý údaj. int Hur Pčet hdin. int Minute Pčet minut. 81/91

82 Třída NETGenium.Tree(DataView view, string textfield, string urlfield) Ovládací prvek Tree. Parametr view reprezentuje virtuální databázvu tabulku načtenu z databáze, např. pmcí příkazu DataView view = NETGenium.Data.Get( SELECT * FROM ng_menu ORDER BY id,, id, cnn). Parametr textfield je názvem databázvéh slupce nesucíh infrmaci textu zbrazeném v uzlu strmvé struktury. Parametr urlfield je názvem databázvéh slupce nesucíh infrmaci internetvé stránce, na kteru bude uživatel při aktivaci uzlu strmvé struktury přesměrván. string Get(Style style) Funkce vrací HTML kód strmvé struktury a zárveň značí uzel strmvé struktury, který dpvídá aktuálně zbrazvané stránce. Parametr style určuje způsb genervání HTML kódu. Styl A značí, že bude výsledkem celá strmvá struktura včetně všech dstupných větví. Styl B je vhdný pr strmvé struktury, kde není vhdné načítat celý strm, ale vždy jen základní úrveň a aktivní větev. Typickým vláním tét funkce je Label1.Text = tree.get(netgenium.tree.style.a);. string JavaScript() Funkce vrací kód javascriptu ptřebný pr správnu funkci strmvé struktury. CssStyleCllectin ImageCell CSS styl buňky, ve které je umístěn brázek. Výchzí nastavení je hrní dsazení 4 pixely a pravé dsazení 2 pixely. CssStyleCllectin TextCell CSS styl buňky, ve které je umístěn text. Tt nastavení je dpručván změnit s hledem na barevné schéma či bvyklý fnt internetvé prezentace. CssStyleCllectin TextCell2 CSS styl aktivní buňky, ve které je umístěn text. Tt nastavení je dpručván změnit s hledem na barevné schéma či bvyklý fnt internetvé prezentace. 82/91

83 Čtení a zápis dat d databáze Čtení a zápis dat d databáze patří k nejdůležitějším činnstem při psaní vlastních prgramů napjených na databázi NET Genia ve spjení s knihvnu NETGeniumCnnectin.dll. Příklad čtení dat z databázvé tabulky using NETGenium; DbCnnectin cnn = new DbCnnectin("server=(lcal);Trusted_Cnnectin=true;database=netgenium"); cnn.open(); DataTable data = Data.Get("SELECT * FROM ng_termin", cnn); cnn.clse(); cnn.dispse(); Příklad zápisu dat d databázvé tabulky using NETGenium; DbCnnectin cnn = new DbCnnectin("server=(lcal);Trusted_Cnnectin=true;database=netgenium"); cnn.open(); DbCmmand cmd = new DbCmmand(cnn); DataSaver ds = new DataSaver("ng_termin", 1, cmd); ds.add("ng_datum", new DateTime(2000, 2, 29)); ds.execute(); cmd.dispse(); cnn.clse(); cnn.dispse(); 83/91

84 Příklad zápisu dat d databázvé tabulky, u které vyžadujeme zápis prvedených změn d histrie a případné prvedení synchrnizace dat, pkud je u databázvé tabulky nastavena using NETGenium; DbCnnectin cnn = new DbCnnectin("server=(lcal);Trusted_Cnnectin=true;database=netgenium"); cnn.open(); DataSaverSynchr ds = new DataSaverSynchr("ng_termin", 1, cnn); ds.add("ng_datum", new DateTime(2000, 2, 29)); ds.execute(new NETGeniumUser(), "C:\\Inetpub\\wwwrt\\NETGenium"); cnn.clse(); cnn.dispse(); Externí funkce NET Genium umžňuje vlat externí funkci, která vrací jak výsledek své činnsti textvu hdntu. Externí funkce je zkmpilvána v knihvně ngef.dll, která je umístěna splu se svým zdrjvým kódem ngef.cs v adresáři NETGenium\bin. Zdrjvý kód tét funkce může být libvlně změněn a následně zkmpilván pdle vlastních ptřeb. Není však pvlen měnit název a parametry tét funkce. Při vlání externí funkce není nutné ddržvat malá či velká písmena v názvu externí funkce. Jedntlivé parametry externí funkce jsu umístěny v kulatých závrkách a jsu dděleny čárkami. Parametry mhu být umístěny ve dvjitých uvzvkách např. v situaci, kdy jeden z parametrů bsahuje znak dělící čárky. Nemá-li externí funkce žádný parametr, je i tak nutné uvádět za názvem externí funkce kulaté závrky. Kdekliv se během tvrby aplikací resp. během nastavvání vlastnstí editačních frmulářů, nahlížecích stránek, vládacích prvků či psaní skriptů vyžaduje d administrátra zadání textvéh řetězce, může administrátr externí funkci pužít. Příklad vlání funkce z nahlížecí stránky, editačníh frmuláře či skriptu ngef(myfirstfunctin, A, B, C, 1, 2, 3, ) Výchzí zdrjvý kód externí funkce string ngef(string id, string[] args, bl test, DbCmmand cmd, DbCnnectin cnn) 84/91

85 { if (test) return ""; } switch (id) { // case "MyFirstFunctin": return MyFirstFunctin(); default: return cnn.externalfunctinntfund(id, cmd); } Pznámka: Při vlání externí funkce se parametry pužité v aplikacích NET Genia předávají jak ple hdnt a d těla externí funkce vstupují jak parametr string[] args. V definici externí funkce jsu ještě další parametry bl test, DbCmmand cmd a DbCnnectin cnn, které jsu externí funkci předávány autmaticky. Parametry externí funkce public static string ngef Typ a název externí funkce. string id string[] args Identifikátr externí funkce. Externí funkce může vracet různé hdnty v závislsti na svém identifikátru. Je tedy mžné vytvřit neknečně mnh variant externí funkce. Parametry externí funkce zadané při vlání funkce. Je-li externí funkce vlána bez těcht parametrů puze s identifikátrem např. ngef(myfirstfunctin), nebsahuje ple parametrů args žádný prvek. Externí funkci nelze předat jinu než textvu hdntu. Tat hdnta může být uvnitř externí funkce přeparsvána pmcí metd třídy Parser umístěné v knihvně NETGeniumCnnectin.dll. Pčet parametrů není mezen. bl test Lgická hdnta test značí, zda je externí funkce vlána ze skriptu v testvacím režimu tj. při testvání skriptu v návrháři skriptů. 85/91

86 DbCmmand cmd Objekt cmd služí k vlání SQL příkazů nad databází NET Genia. Tyt SQL příkazy běží splu se všemi SQL příkazy prvedenými uvnitř skriptu NET Genia v jedné transakci. Objekt cmd lze tedy pužít puze u vlání externí funkce zevnitř skriptu napsanéh v návrháři skriptů. K ptvrzení transakce djde ihned p úspěšném prvedení skriptu. Vyvláme-li přerušení v externí funkci, djde k přerušení činnsti celéh skriptu a v případě skriptů OnBefreSave resp. OnBefreDelete nedjde k ulžení záznamu resp. k jeh smazání z databáze. Je-li externí funkce vlána z jinéh místa než skriptu, případně ze skriptu, který je v testvacím režimu, má bjekt cmd hdntu null. Objekt cmd služí přím k vlání SQL příkazů, avšak pr zápis hdnt d databázvých tabulek je dpručvána především třída DataSaver knihvny NETGeniumCnnectin.dll. DbCnnectin cnn Objekt cnn reprezentuje připjení d databáze NET Genia. Pmcí tht bjektu lze ve spjení např. s třídu Data knihvny NETGeniumCnnectin.dll číst záznamy či prsté hdnty z databáze. Objekt cnn je mžné využívat i pr psaní dat d databáze, avšak ve skriptu OnBefreSave a OnBefreDelete je dpručván pužívat bjekt cmd, který zajistí, že budu naše změny v databázi prvedeny v jedné transakci a tudíž najednu splu s ulžením záznamu či jeh smazáním. Změna a kmpilace zdrjvéh kódu externí funkce K prvádění změn zdrjvéh kódu externích funkcí je dpručván nástrj Visual Studi.NET a prgramvací jazyk C#. Nejdříve zalžíme nvý prjekt typu Class Library s názvem ngef, ze kteréh dstraníme výchzí třídu Class1.cs. 86/91

87 Obrázek 12.1: Zalžení nvéh prjektu Obrázek 12.2: Výchzí třída Class1.cs 87/91

88 V dalším krku přidáme referenci na knihvnu NETGeniumCnnectin.dll tak jak t ppisuje sekce 12.1 NETGeniumCnnectin.dll a přidáme existující subr ngef.cs, který nalezneme v adresáři NETGenium\bin : V Slutin Explreru klikneme pravým tlačítkem na prjekt ngef a zvlíme Add > Add Existing Item. Tlačítkem Open vybereme cestu k subru ngef.cs na disku našeh pčítače. Následně prvedeme pžadvané úpravy a prjekt zkmpilujeme v režimu Release. Vytvřenu knihvnu ngef.dll nakpírujeme d adresáře NETGenium\bin. Obrázek 12.3: Třída ngef.cs 88/91

89 Obrázek 12.4: Příklad externí funkce Příklad externí funkce MyFirstFunctin private static string MyFirstFunctin(bl test, string[] args, DbCmmand cmd, DbCnnectin cnn) { if (test) return "0"; if (args.length!= 2) { thrw new Exceptin("Externí funkce vyžaduje dva parametry!"); } int kef0 = Parser.TInt32(args[0]), kef1 = Parser.TInt32(args[1]); if (kef0 == 0 kef1 == 0) { thrw new Exceptin("Keficienty nesmí být nulvé!"); 89/91