VE EJNÉ KNIHOVNY 1986

Transkript

1 VÝSTAVBA KULTURNÍCH ZAÍZENÍ TYPIZANÍ SMRNICE STAVEBNÍHO OBJEKTU TSM SO VEEJNÉ KNIHOVNY 1986 íslo 2

2 Ministerstvo kultury SR Typizaní smrnice stavebního objektu /TSmSo/ VEEJNÉ KNIHOVNY Vypracoval: Projektová a inženýrská organizace Ministerstva kultury SR /PIO MK SR/ poštovní pihrádka Praha 1 editel: Ing. Milan Kotek Technický námstek: Ing. Milan Vaisar Vedoucí útvaru projektové innosti: Ing. Jan Studihrad Autoi: Ak. arch. Eugen Havelka Ing. arch. Ivanka Matoušková Lektoroval: Ing. arch. Václav Štábe hlavní typizátor ministerstva kultury SR Vydává ministerstvo kultury SR podle poteby jako úelovou publikaci Schváleno MK SR pod.j /86 ze dne 15. kvtna 1986 íslo evidence ústedního orgánu.e.ú.o.: 2 2/86 Tisk: Ústav pro informace a ízení v kultue erná Praha 1 Distribuce: Pro území SR Projektová a inženýrské organizace MK SR poštovní pihrádka Praha 1 2

3 Obsah Schvalovací protokol str. Všeobecné údaje 7 1. Pedmt a úel typizaní smrnice 2. Podmínky použití 3. Funkní typy veejných knihoven 8 4. Názvosloví 9 5. Pehled souvisejících norem a právních pedpis Požadavky na ešení objekt veejných knihoven Úelové požadavky Stanovení kapacity 1.2 Stavební programy Zásady provozn dispoziního ešení Požadavky na jednotlivé úelové prostory Stavební a prostorová akustika Osvtlení Tepelná pohoda Urbanistické a architektonické požadavky Požadavky na umístní objektu 2.2 Požadavky na stavební pozemek 2.3 Orientace objektu ke svtovým stranám 2.4 Požadavky na architektonické ešení objektu 3. Požadavky na bezpenost Požární bezpenost Požadavky na bezpenost práce a technických zaízeni 3.3 Ochrana zdraví 4. Požadavky na stavební ešení a technické vybavení Použitá stavební soustava 4.2 Podlahy 4.3 Píky, vnitní stny 4.4 Vnitní povrchy 4.5 Elektrická zaízení a rozvody 4.6 Zásobování vodou Kanalizace 4.8 Vytápní a vtrání 5. Orientaní technickohospodáské ukazatele 48 3

4 Pílohy str. A. Dokladová dokumentace /archivována u zpracovatele/ B. Informativní ást I. Minimální plošné a prostorové nároky 51 Minimální manipulaní prostor pro bžné innosti tenáská pracovní místa minimální vzdálenosti stolk ve studovnách píklad rozmístní pracovní místo pro oddlené studium Ukládání fondu volný výbr Ukládání fondu uzavený sklad II. Skladebné provozní jednotky s vnitním zaízením 59 tenáské a uživatelské prostory Pracovišt výpjní služby tenáské katalogy Samostatné stanovišt bibliografickoinformaní služby Konzultaní místnost oddlení politické literatury s odborným pracovištm Místnost pro kolektivní práci s dtmi Hudební a audiovizuální oddlení Hudební a audiovizuální úsek Artotéka Odborná pracovišt Úsek pro doplování a zpracování knižního fondu 68 Píjem a zpracování fondu v okresních knihovnách s jednotným celookresním systémem Kancelá výpjní služby Kancelá vedoucího výpjní služby Prostor pro sestavování obžných soubor Pracovišt metodik Dokumentaní a bibliografické pracovišt Provozní dílny knihovny Reprografická buka 75 Reprografický úsek Administrativa Kancelá editele 77 Kancelá administrativy I. Stavební programy vybraných funkních a velikostních 79 typ veejných knihoven 1. Okresní knihovny s kapacitou kj, kj, kj 80 4

5 2. Mstské knihovny s kapacitou kj, kj, kj Stediskové knihovny s kapacitou kj, kj, kj Místní knihovny s kapacitou kj, kj, kj Pidružené knihovny s kapacitou kj, kj, kj Poboky knihoven s kapacitou kj, kj, kj 115 C. Návrh informaního listu /uveejnn v katalogu staveb SVA/ D. Píklady ešení vybraných funkních a velikostních typ veejných knihoven 120 Okresní knihovna s kapacitou kj pdorys pízemí 121 pdorys 1. patra pdorys suterénu Mstská knihovna s kapacitou kj 125 pdorys pízemí pdorys suterénu Stedisková knihovna s kapacitou kj 130 pdorys pízemí pdorys suterénu Pidružená knihovna s kapacitou kj 132 pdorys Poboka knihovny s kapacitou kj 133 pdorys 5

6 Ministerstvo kultury SR.j.: 8.432/86.E.Ú.O: 22/86 V Praze dne 15. kvtna 1986 SCHVALOVACÍ PROTOKOL Ministerstvo kultury SR na základ souhrnného posouzení a na základ stanoviska hlavního hygienika SR, ministerstva vnitra SR, ministerstva stavebnictví SR, eského úadu bezpenosti práce a eské komise pro vdeckotechnický a investiní rozvoj, podle 17, odst. 1 vyhlášky. 95/1977 Sb., o typizaci ve výstavb: 1. schvaluje pro území eské socialistické republiky typizaní smrnici stavebního objektu Veejné knihovny pro všechny funkní typy a velikosti, s výjimkou ústedních knihoven kraje. 2. stanoví závaznost smrnice pro novou výstavbu dle údaj uvedených v ásti II s tím, že pro rekonstrukci a modernizaci objekt pro veejné knihovny platí tato smrnice pimen podle konkrétních podmínek místa, úinnost smrnice od 1. ervna 1986 do odvolání, oprávnní udlovat výjimky ze závazných ustanovení smrnice projektové organizaci PIO MK SR. p o d p i s ministr kultury SR 6

7 I. Úvodní ást Všeobecné údaje Název typizaní smrnice stavebního objektu /TSmSo/ Typizaní smrnice stavebního objektu kulturních staveb Veejné knihovny Platnost TSmSo Typizaní smrnice nabývá platnost od do odvolání Typizaní smrnice je platná pro území SR Název a adresa zpracovatele Název a adresa schvalovacího ústedního orgánu Název a adresa distributora Projektová a inženýrská organizace ministerstva kultury SR Poštovní pihrádka Praha 1 Ministerstvo kultury SR Valdštejnská 10 Poštovní pihrádka Praha 1 Projektová a inženýrská organizace MK SR Poštovní pihrádka Praha 1 1. Pedmt a úel typizaní smrnice Typizaní smrnice stanoví zásady pro ešení všech funkních typ veejných knihoven s výjimkou ústedních knihoven kraje. Platí na území SR pro vypracování, posuzování a schvalování pedprojektové a projektové dokumentace a vyhodnocení novostaveb, pimen i modernizací a rekonstrukcí vypracování dalších stup typizaních prací jako podklad pro zpracování územn plánovací dokumentace. 2. Podmínky použití Pi projektování a výstavb veejných knihoven se musí, krom ustanovení smrnice, dodržet všechny platné pedpisy o dokumentaci staveb, píslušné státní a oborové normy, vyhlášky a ostatní právní pedpisy. Pedprojektovou a projektovou dokumentaci novostaveb a modernizací veejných knihoven s celkovou užitkovou plochou vtší než 200 m² je teba konzultovat v Technickém ústední knihoven v Praze. Smrnice má všeobecnou platnost bez ohledu na zvolenou stavební soustavu a v pimeném rozsahu i pro modernizace a rekonstrukce starších objekt pro veejné knihovny. Míra závaznosti je dána formulací píslušných ustanovení. Pípadné výjimky z ustanovení TSm povoluje Projektová a inženýrská organizace MK SR. 7

8 3. Funkní typy veejných knihoven 3.1 Místní lidová knihovna /MLK/ je veejná univerzální knihovna. Je ízena píslušným místním národním výborem a zabezpeuje základní knihovnické a informaní služby obyvatelstvu v obvodu své psobnosti podle politických, hospodáských a kulturních poteb obce. Místní lidová knihovna mže být bu pidružena ke stediskové knihovn, která pro ni zajišuje odpovídající doplování knihovních fond a zárove metodické vedení, nebo mže pracovat samostatn pod metodickým vedením píslušné okresní knihovny. Jestliže je knihovna vedena profesionálním pracovníkem, mže plnit stediskovou funkci. 3.2 Stedisková knihovna je veejná univerzální knihovna, která je zizována ve stediskové, respektive spádové obci. Je ízena píslušným národním výborem. Krom své vlastní innosti ve stediskové obci zajišuje pro pidružené místní knihovny ureného obvodu doplování a zpracování knihovních fond a zárove metodicky usmruje jejich innost. Místní lidové knihovny mohou být ke stediskové knihovn voln pidruženy, anebo mohou pracovat jako její poboky. Funkci stediskové knihovny mže plnit profesionální veejná knihovna místní, mstská, okresní, respektive i ústední knihovna kraje. 3.3 Mstská knihovna /MK/ je veejná univerzální knihovna, která je ízena píslušným mstským národním výborem. Zabezpeuje knihovnické a základní informaní služby obyvatelstvu na území msta a je koordinaním a metodickým centrem knihovnické innosti ve mst. Mstská knihovna mže na území msta budovat úeln rozloženou sí poboek. Mže plnit i funkci stediskové knihovny. 3.4 Okresní knihovna je veejná univerzální knihovna, která je ízena píslušným okresním národním výborem. Je koordinaním a integraním stediskem knihovnických, bibliografických a informaních služeb a metodické innosti jednotné soustavy knihoven v okrese. Plní zárove funkci mstské knihovny svého sídla, ve kterém buduje úeln rozloženou sí poboek a pípadn služby bibliobus. Okresní knihovna mže plnit i funkci stediskové knihovny. V okrese, kde je zaveden jednotný celookresní systém knihovnických, bibliografických a informaních služeb veejných knihoven, zajišuje okresní knihovna pro všechny veejné knihovny v okrese nkteré odborné knihovnické agendy, zejména celookresní doplování a zpracování knihovních fond. 3.5 Ústední knihovna kraje je veejná univerzální vdecká knihovna a koordinaní a integraní stedisko knihovnických, bibliografických a informaních služeb i vdeckometodické innosti knihoven jednotné soustavy v kraji. Zizuje ji a ídí píslušný krajský národní výbor. Ústední knihovna kraje mže plnit funkci okresní knihovny, mstské knihovny, respektive i stediskové knihovny. Funkcemi ústedních knihoven kraj jsou poveny urené státní vdecké knihovny, pracující vtšinou v krajských mstech, a mstská knihovna v Praze. 3.6 Poboka mstské nebo okresní knihovny respektive ústední knihovny kraje je organizaní souástí píslušné knihovny. Zajišuje knihovnické služby obyvatelm vzdálenjších ástí msta. 8

9 4. Názvosloví 4.1 Knihovna je kulturní a informaní instituce, která programov shromaž uje, odborn zpracovává a systematicky uchovává sbírky literatury i ostatních informaních materiál a zajišuje jejich efektivní využití, knihovna se veškerou svou inností podílí na plnní celospoleenských úkol. 4.2 Veejná knihovna je veejn pístupná knihovna univerzálního charakteru /organizan náležející do sít veejných knihoven/, která spadá do oboru psobnosti ministerstva kultury SR. Jednotlivé veejné knihovny jsou ízeny píslušnými národními výbory a na základ svých knihovních fond poskytují služby nejširším vrstvám obyvatelstva, ídícím orgánm, výrobním podnikm i vdeckovýzkumné základn. 4.3 Jednotný celookresní systém knihovnických, bibliografických a informaních služeb veejných knihoven pedstavuje úeln propojený systém s celookresním zajišováním nkterých odborných knihovnických agend, zejména s celookresním doplováním a zpracováním knihovních fond. 4.4 Okruh pímé psobnosti knihovny pedstavuje území, jehož uživatelé využívají bezprostedn služeb této knihovny, ve mstech, kde pracuje mstská, respektive okresní knihovna s pobokami, se poet obyvatel okruhu psobnosti této knihovny a jejích jednotlivých poboek uruje podle pístupnosti v závislosti na rozložení ostatní obanské vybavenosti. 4.4 Knihovní jednotka je každý samostatný svazek knihy, vázaný nebo do desek uložený komplet celého roníku nebo nkolika ísel periodika, každá samostatná mapa, grafický list, gramofonová deska, magnetofonový pásek, cívka mikrofilmu, fotokopie, erokopie, mikrofiš, diapozitiv apod. 4.6 Knihovní fond je soubor evidovaných dokument /knihovních jednotek/, zpístupnný uživatelm. 4.7 Knižní fond je soubor všech samostatných svazk knih a vázaných, nebo do desek uložených roník, respektive nkolika ísel periodik. 4.8 Netradiní fondy zahrnují všechny dokumenty, krom knih a asopis, jejich pevážnou ást tvoí materiály audiovizuální povahy, k jejichž užívání je zapotebí urité reprodukní techniky. 4.9 Voln pístupný fond je tematicky ucelený knihovní fond, ze kterého si tenái sami vybírají literaturu, pípadn další dokumenty Obžný soubor je soubor knihovních jednotek, urený k obhu v pidružených knihovnách. 9

10 4.11 Výpjní místo je odborné pracovišt, umístné ve tenáských a uživatelských prostorech, kde se evidenn podchycují výpjky knihovních jednotek uživatelm prezenn nebo mimo knihovnu Výpjka /protokolovaná/ je knihovnou zaregistrované a evidenn podchycené pjení jedné knihovní jednotky jednomu tenái, a již prezenn nebo mimo knihovnu Úelová jednotka je specifická mrná jednotka vyjadující kapacitu zaízení obanské vybavenosti, úelová jednotka knihovny je 1000 knihovních jednotek Skladebná jednotka je jedna nebo nkolik místností, tvoících nejmenší provozní celek. Pehled souvisejících norem a právních pedpis. SN Elektrická zaízení v divadlech a jiných stavbách pro kulturní úely SN Denní osvtlení budov SN Osvtlování kulturních dom umlým svtlem SN Modulová koordinace rozmr ve výstavb SN Stavební konstrukce a základy. Základní ustanovení pro výpoet SN Zatížení stavebních konstrukcí SN Projektování v oboru prostorové akustiky. Všeobecné zásady SN Projektování v oboru prostorové akustiky. Prostory pro kulturní a školní úely. Prostory pro veejné úely. Administrativní pracovny SN Požární bezpenost staveb. Spolená ustanovení SN Obsazení objekt osobami SN Požární bezpenost staveb. Shromaž ovací prostory SN Pedpisy pro výstavbu stavebních objekt. Šatny, umývárny, záchody Pehled ostatních souvisejících technických norem SN respektive ON t. 01 SN respektive ON t. 06 SN respektive ON t. 12 SN respektive ON t. 34, 35, 36 SN respektive ON t. 37 SN respektive ON t. 38 SN respektive ON t. 73 SN respektive ON t. 74 SN respektive ON t. 83 SN respektive ON t. 91 Obecná tída Topení Vzduchotechnická zaízení Elektrotechnika Elektrotechnika Energetika Energetika Požární bezpenosti Navrhování a provádní staveb ásti staveb Všeobecná a individuální ochrana, hygiena a bezpenost Vnitní zaízení Pehled rozhodujících souvisejících právních pedpis Zákon. 52/59 Sb. o osvtové innosti Zákon. 53/59 Sb. o jednotné soustav knihoven Zákon. 50/76 Sb. o územním plánování a stavebním ádu 10

11 Vyhláška FMTIR. 105/81 Sb. o dokumentaci staveb Vyhláška FMTIR. 83/76 Sb. o všeobecných technických požadavcích na výstavbu Vyhláška SK VTRI. 53/85 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpeujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu Vyhláška UBP. 48/82 Sb., kterou se stanoví základní podmínky zajištní bezpenosti práce a technických zaízení Pehled souvisejících hygienických pedpis Vyhláška MZd. 13/77 Sb. o ochran zdraví ped nepíznivými úinky hluku a vibrací MZd SR, Hygienické pedpisy sv. 37/77 41 Nejvyšší pípustné hodnoty hluku a vibrací MZd SR, Hygienické pedpisy sv. 51/81 58 Smrnice o nejvyšších pípustných koncentracích nejvážnjších škodlivin v ovzduší MZd SR, Hygienické pedpisy sv. 39/78 46 Hygienické požadavky na pracovní prostedí Smrnice. 9/73 MLVH a MZd SR pro výpoet poteby vody pi navrhování vodovodních a kanalizaních zaízení a posuzování vydatnosti vodních zdroj. 11

12 II. Požadavky na ešení objekt veejných knihoven 1. Úelové požadavky 1.1 Stanovení kapacity Pro stanovení kapacity a výpoet užitkové plochy knihovny je rozhodující její funkní typ a velikost knihovního fondu v knihovn uchovávaného Velikost knihovního fondu se odvozuje z pedpokládaného potu obyvatel okruhu pímé psobnosti knihovny, kterého bude dosaženo za 25 let od poátku plánování výstavby nebo rekonstrukce knihovny, podle tab Poet odebíraných výtisk asopis Ve všech funkních typech veejných knihoven se odebírá na 1000 obyvatel okruhu pímé psobnosti knihovny 15 výtisk asopis Rozdlení knihovního fondu trvale uloženého v knihovn v závislosti na jeho celkové velikosti stanoví tab. 2. Odebírané asopisy jsou zahrnuty v knižním fondu. Tabulka I. KAPACITNÍ UKAZATELE PRO STANOVENÍ VELIKOSTI KNIHOVNÍHO FONDU V JEDNOTLIVÝCH FUNKNÍCH TYPECH VEEJNÝCH KNIHOVEN Poet obyvatel okruhu pímé psobnosti knihovny poet jednotek knihovního fondu na 1 obyvatele okruhu pímé psobnosti Místní lidová Pidružená Stedisková Mstská knihovna knihovna knihovna nebo okresní knihovna Poboka MK nebo OK do , 4, 5, 5, 3,5 do ,5 4,5 3, do , 2,5 nad ,5 3,5 2, / k celkovému potu knihovních jednotek pro okruh pímé psobnosti knihovny se pipoítává 1,5 jednotky na každého obyvatele okruhu pímé psobnosti všech poboek / k celkovému potu knihovních jednotek pro okruh pímé psobnosti knihovny se pipoítává 1 knihovní jednotka na každého obyvatele okruhu pímé psobnosti pidružených knihoven / 1.5 jednotky na každého obyvatele pímé psobnosti knihovny, nejmén však 350 jednotek je trvale uloženo v knihovn, zbytek je souástí obžného fondu stediska 12

13 Tabulka 2. ROZDLENÍ KNIHOVNÍHO FONDU Poet jednotek knihovního fondu celkem Knižní fond pro dosplé do % Knižní fond pro dti a mládež 25% Netradiní fondy do % 24% 5% nad % 23% do 10% Jeli v knihovn samostatné oddlení pro dospívající mládež od 15 do 19 let, pedstavuje fond tohoto oddlení 10% z celkového knihovního fondu. Knižní fond pro dosplé se dále dlí v následujícím pomru: 60% krásná literatura 40% nauná literatura Za netradiní fondy se považují gramofonové desky, magnetofonové pásky, magnetofonové kazety, diapozitivy, diapásky, diafilmy, filmy 8 a 16 mm, videokazety, mikrofilmy, mikrofiše, reprodukce, grafiky, mapy atp Podíl voln pístupných fond z celkové velikosti fondu stanovíme podle tab. 3 Podíl voln vyložených asopis z celkového potu odebíraných výtisk odpovídá podílu voln pístupných fond z celkové velikosti knihovního fondu. V rekonstruovaných a modernizovaných knihovnách mže podíl voln pístupných fond klesnout nejvýše na 75% uvedených hodnot. Zbytek knihovního fondu do 100% se uchovává formou vázaného pístupu v uzavených skladech fondu na specializovaných pracovištích, pípadn v depozitních skladech. Tabulka 3. PODÍL VOLN PÍSTUPNÝCH FOND Poet jednotek knihovního fondu celkem Podíl voln pístupných fond v % do nad Rozsah tenáských katalog Ve veejných knihovnách se poítá pro jmenný a vcný katalog v prmru 3,5 lístku na 1 titul. Poet titul z celkového fondu knihovny se pohybuje podle velikosti knihovny od 100 do 50%. 13

14 Tabulka 4. POET LÍSTK NA 1 KNIHOVNÍ JEDNOTKU Poet jednotek knihovního fondu celkem do Prmrný podíl titul z celkového fondu 100 % Prmrný podíl multiplikát Prmrný poet lístk na 1 kj 3,50 do % 10 % 3,15 do % 30 % 2,50 nad % 50 % 1,75 Tabulka 5. ROZDLENÍ KNIHOVNÍHO FONDU MEZI JEDNOTLIVÁ ODDLENÍ VEEJNÉ KNIHOVNY V ZÁVISLOSTI NA UKAZATELÍCH V TABULKÁCH 1., 2 A 3 Knihovní fond celkem kj do a/ b c/ do a/ b c/ do a/ b c/ podíl z celkového knihovního fondu v oddlení v % dosplých dospívající mládeže dtí a mládeže hudebním a audio artotéky I. II. I. II. I. II. I. II. I. II. 75,0 25,0 75,0 25,0 69,5 69,5 69,5 66,5 3,5 24,0 24,0 24,0 22,5 1,5 6,5 1,5 5,0 6,5 1,5 5,0 do a/ b c/ do a/ b c/ do a/ b c/ do a/ b c/ do a/ b c/ do a/ b c/ do a/ b c/ nad a/ b c/ 69,5 62,0 7,5 62,5 52,5 55,5 45,5 7,0 7,0 62,5 52,5 51,5 41,5 10,5 10,5 62,5 52,5 47,5 37,5 15,0 15,0 58,5 48,5 40,0 30,0 18,5 18,5 58,5 48,5 36,0 26,0 22,5 22,5 58,5 48,5 32,5 22,5 26,0 26,0 58,5 48,5 28,5 18,5 30,0 30,0 10,0 10,0 10,0 10,0 10,0 10,0 10,0 10,0 10,0 10,0 10,0 10,0 10,0 10,0 10,0 24,0 21,5 2,5 23,0 23,0 20,0 20,0 3,0 3,0 23,0 23,0 19,5 19,5 3,5 3,5 23,0 23,0 18,0 18,0 5,0 5,0 23,0 23,0 16,5 16,5 6,5 6,5 23,0 23,0 15,5 15,5 7,5 7,5 23,0 23,0 14,0 14,0 9,0 9,0 23,0 23,0 13,0 13,0 10,0 10,0 6,5 1,5 5,0 14,5 14,5 4,5 4,5 10,0 10,0 14,5 14,5 4,5 4,5 10,0 10,0 14,5 14,5 4,5 4,5 10,0 10,0 12,5 12,5 4,5 4,5 8,0 8,0 12,5 12,5 4,5 4,5 8,0 8,0 12,5 12,5 4,5 4,5 8,0 8,0 12,5 12,5 4,5 4,5 8,0 8,0 6,0 6,0 4,0 4,0 2,0 2,0 6,0 6,0 4,0 4,0 2,0 2,0 6,0 6,0 4,0 4,0 2,0 2,0 6,0 6,0 4,0 4,0 2,0 2,0 14

15 I. mstská, stedisková, místní a pidružená knihovna, poboka II. okresní knihovna a/ knihovní fond celkem b/ volný pístup c/ vázaný pístup, v hudebním a audiovizuálním oddlení a v artotéce jsou to netradiní fondy Poet tenáských pracovních míst se odvozuje z plánované velikosti knihovního fondu trvale uloženého v knihovn. Tabulka 6. POET TENÁSKÝCH PRACOVNÍCH MÍST Poet jednotek knihovního fondu celkem do do do do nad tenáské pracovní místo pipadá na 500 kj 750 kj 900 kj kj kj Do takto odvozeného potu tenáských pracovních míst se nezahrnují místa v pednáškovém sále, v místnosti pro kolektivní práci s dtmi a v hudební a audiovizuální studovn. tenáská místa se dlí mezi oddlení knihovny ve stejném pomru jako knihovní fond. Pi rekonstrukcích a adaptacích se mže poet tenáských pracovních míst snížit nejvýše na 75% vypotené hodnoty u knihoven s celkovým fondem vtším než kj Poet pracovník knihovny Celkový poet pracovník se odvozuje z potu obyvatel okruhu psobnosti knihovny a z plánovaného potu výpjek za rok, s pihlédnutím k funknímu typu knihovny a objemu i rznorodosti poskytovaných služeb. Orientan je možno použít prmrného ukazatele 1 pracovník na 5200 knihovních jednotek. Z takto odvozeného potu pracovník je nejmén 75% odborných. 1 pracovník výpjní služby se poítá na knihovních jednotek. Pro stanovení potu pracovník pro zpracování pírstku se použijí následující ukazatele: 1 pracovník zpracuje ron 1500 jednotek pírstku 3000 jednotek pírstku pi využití krajské, respektive ústední katalogizace 4000 jednotek pírstku pi doplování a zpracování knihovního fondu v celookresním mítku, respektive ústední katalogizace. 15

16 Na 1 obyvatele okruhu psobnosti knihovny se poítá prmrný roní pírstek 0,3 knihovní jednotky Poet výpjních hodin v závislosti na velikosti okruhu psobnosti knihovny stanoví tab. 7 Tabulka 7. POET VÝPJNÍCH HODIN Poet obyvatel okruhu Poet výpjních psobnosti celkem hodin týdn týdn ron hodin ron do nad Stavební programy Obecné stavební programy obsahují výet nezbytných prostor bez udání jejich potu a výmry. Pi sestavování konkrétního stavebního programu se stanoví velikost, pípadn poet jednotlivých prostor podle požadavk uvedených v oddíle 1.1 Stanovení kapacity a 1.4 Požadavky na jednotlivé úelové prostory s pihlédnutím ke specifickým místním podmínkám. Investor navrhne v projektovém úkolu prostory, jejichž zaazení do stavebního programu se ídí velikostí knihovny a místními podmínkami /artotéka, hudební a audiovizuální oddlení, pednáškový sál, služební byt/. V obecných stavebních programech se poítá s tím, že místní lidové knihovny samostatné i pidružené a poboky budou souástí víceúelového objektu Výchozí pedpoklady Pro každý konkrétní stavební program se sestaví výchozí pedpoklady v následujícím lenní: 1) Poet obyvatel okruhu psobnosti knihoven celkem z toho: a) okruhu pímé psobnosti b) okruhu psobnosti poboek c) okruhu psobnosti pidružených knihoven 2) Velikost knihovního fondu trvale uloženého v knihovn celkem z toho: a) pro okruh pímé psobnosti b) pro okruh psobnosti poboek c) pro okruh psobnosti pidružených knihoven Celkový knihovní fond z toho: knižní fond netradiní fondy 16

17 3) Rozdlení celkového knihovního fondu a) Oddlení pro dosplé celkem volný pístup vázaný pístup b) Oddlení pro dti a mládež volný pístup vázaný pístup c) Oddlení pro dospívající mládež d) Hudební a audiovizuální oddlení volný pístup vázaný pístup e) Oddlení artotéky volný pístup vázaný pístup 4) Velikost obžného fondu celkem z toho: ve stediskové knihovn 5) Poet odebíraných výtisk asopis celkem z toho: v oddlení pro dosplé v oddlení pro dti a mládež v oddlení pro dospívající mládež v hudebním a audiovizuálním oddlení v oddlení artotéky 6) tenáské a uživatelské katalogy celkem lístk z toho: v oddlení pro dosplé v oddlení pro dti a mládež v oddlení pro dospívající mládež v hudebním a audiovizuálním oddlení v oddlení artotéky 7) Poet tenáských a uživatelských míst celkem z toho: a) poet tenáských a pracovních míst celkem z toho: dosplí dti a mládež dospívající mládež b) poet míst v hudebním a audiovizuálním oddlení c) poet míst v oddlení artotéky d) poet míst v místnosti pro kolektivní práci s dtmi e) poet míst v pednáškové místnosti 8) Poet výpjek ron 9) Poet výpjních míst ve volném pístupu 10) Roní pírstek zpracovávaný k knihovn 11) Poet pracovník knihovny celkem 17

18 1.2.2 Obecné stavební programy Oddlení pro dospívající mládež knihovní fond tenáská pracovní místa pjovna tenáské katalogy bibliografickoinformaní služba Oddlení pro dti a mládež knihovní fond tenáská pracovní místa pjovna tenáské katalogy bibliografickoinformaní služba místnost pro kolektivní práci s dtmi b/ S pe c i a l i z o v a n é p r o s t o r y Oddlení politické literatury studovna konzultaní místnost /odborná pracovna/ Oddlení /úsek/ hudební a audiovizuální studovna knižní fond /odborná literatura/ uživatelské katalogy 18

19 vysílací pracovišt netradiní fondy Oddlení artotéky knižní fond pjovna uživatelské katalogy PFS Sociální vybavení WC a umývárny pro návštvníky WC a umývárny pro zamstnance WC a umývárna zamstnanc bufetu sprchy a umývárny zamstnanc šatny zamstnanc denní místnost zamstnanc ajová kuchyka místnost první pomocí garsoniera pro praktikanty PFS Odborná pracovišt Reprografická buka Reprografický úsek reprografické zpracování úprava tisku a rozmnoženin Samostatná pracovna knihovníka 19

20 Pracovna hudebního a audiovizuálního oddlení Pracovna artotéky Oddlení /úsek/ doplování a zpracování knihovního fondu píjem a evidence katalogizace služební katalog technické zpracování fondu Oddlení výpjní služby kancelá pracovník výpjní služby pracovna vedoucího výpjní služby Prostor pro sestavování obžných fond Metodické oddlení pracovna metodik konzultaní místnost pracovna vedoucího Bibliografické pracovišt PFS Provozní sklady knihovny fondu Uzavený sklad knihovního Sklad netradiních fond Sklad artotéky Sklad obžného fondu 20

21 PFS Stravovací úsek bufet: konzumace pult se zázemím sklad PFS Administrativa služební vstup vrátnice kancelá editele /vedoucího/ sekretariát kancelá administrativy kancelá hospodáské správy telefonní ústedna místnost pro obsluhu ústedny dálnopis archiv konferenní místnost FSTC Provozní dílny objektu údržbáská dílna sklad dílny úklidová komora PSTV Provozní sklady objektu sklad nábytku sklad MTZ sklad PO CO FSTV Energetický blok prostory pro vytápní prostory pro vtrání a klimatizaci 21

22 prostory pro pipojení a rozvod elektrické energie prostory pro nouzový zdroj elektrické energie strojovny výtah FSK Vnitní komunikace horizontální komunikace vertikální komunikace Znaení a íslování funkních soubor ve stavebním programu bylo pevzato z Pípravné studie tvorby soustav THU resortu kultury FC funkní celek ZFS základní funkní soubor DFS dílí funkní soubor PFS pomocný funkní soubor FSTV funkní soubor technické vybavení FSK funkní soubor komunikace 22

23 23

24 1.3 Zásady provozn dispoziního ešení veejných knihoven Malé knihovny /místní lidové knihovny, pidružené knihovny a poboky/ se eší v rámci víceúelového objektu jako jeden prostor voln pístupných fond, lenný pouze vnitním zaízením. V knihovnách, kde již pracuje profesionální knihovník /okruh pímé psobnosti knihovny 1500 obyvatel a více/, se pro nj navrhuje samostatná pracovna. Optimální umístní knihovny je v 1. nadzemním podlaží Prostory velkých knihoven dlíme z provozního hlediska na následující funkní celky: vstupní prostory výstavní prostory sálové prostory tenáské prostory sociální vybavení odborná pracovišt provozní sklady zaízení stravovací celek administrativy provozní dílny objektu provozní sklady objektu energetický blok vnitní komunikace tenáské a uživatelské prostory ped kontrolou vstupu a odchodu zahrnují: tenáské katalogy pjovnu tenáské a uživatelské prostory za kontrolou vstupu a odchodu zahrnují: voln pístupný fond tenáská pracovní místa specializované studovny místnost pro kolektivní práci s dtmi tenáské a uživatelské prostory se dále diferencují podle vku tená a uživatel na oddlení dosplých a oddlení dtí a mládeže do 15 let. V okresních knihovnách a ve velkých mstských knihovnách se navrhují samostatná oddlení dospívající mládeže. Základním principem dispoziního ešení je zásada, že cesta tenáe se nesmí kížit s linkou doplování a zpracování knihovního fondu a s cestou jeho epedice ze skladu do pjovny. Optimální je ešení všech prostor pro tenáe a uživatele knihovny, prostor pro doplování a zpracování knihovního fondu, kanceláe výpjní služby a uzaveného skladu fondu v jednom, nejlépe 1. nadzemním podlaží. Neníli takové ešení možné, doporuuje se umístit v 1. nadzemním podlaží vstupní prostory a oddlení dosplých s kanceláí výpjní služby. Uzavený sklad fondu a pracovišt pro doplování a zpracování fondu musí být s pjovnou spojeny výtahem. 24

25 Dispoziní ešení musí respektovat zásady vnitní i vnjší fleibility a variability. Doporuuje se vytváet co nejvtší prostorové celky lenné pouze vnitním zaízením /pedevším tenáské a uživatelské prostory/, nebo lehkými montovatelnými píkami /odborná pracovišt/ tak, aby mohly být zmnny vzájemné proporce jednotlivých provozních celk podle mnícího se demografického složení obyvatelstva okruhu psobnosti, v souvislosti se zavádním nových knihovnických služeb, nových druh fond atp. Z hlediska fleibility se musí ešit i konstrukní systém stavby /halový nebo skelet/, elektroinstalace, zdravotní instalace atd. ešení má umožnit pípadné rozšíení hlavních prostor knihovny pístavbou nebo nástavbou, bez narušení funkních a provozních návazností. Vstupní hala se šatnou, sociálním vybavením pro návštvníky, bufetem a výstavním prostorem se navrhuje v okresních a velkých mstských knihovnách, pokud jsou umístny v samostatném objektu. Pi umístní knihovny ve víceúelovém objektu mohou být vstupní prostory, sociální vybavení pro návštvníky a bufet spolené pro celý objekt. ešení však musí umožnit nezávislý provoz knihovny a dodržení všech provozních zásad. Místa pro etbu denního tisku se umisují ve vstupní hale, v prostoru navazujícím na vstupní halu nebo v prostoru pjovny. tenáské a uživatelské prostory se mohou ešit jako jeden prostor spolený pro všechna oddlení knihovny nebo se jednotlivá oddlení eší v samostatných, stavebn oddlených prostorech, nap. v rzných podlažích. tenáské katalogy a pjovna mohou být i v tomto pípad spolené. Do všech tenáských prostor musí být umožnn pístup invalidním obanm /rampy, výtah/. Pro zamstnance knihovny a písun knihovních fond se požaduje samostatný vstup s možností píjezdu motorových vozidel. Rozhodující provozní návaznosti jsou znázornny v provozním schématu. Podrobnjší funkní a provozní nároky jsou uvedeny v Požadavcích na jednotlivé úelové prostory viz l Požadavky na provozn dispoziní ešení stanovené vyhláškou. 53/85 SK VTRI Prostory a zaízení urené pro užívání veejností musí být oznaeny mezinárodním symbolem pístupnosti viz vyhl. 53/85 píloha bod 4. Ped vstupy do objektu musí být vodorovná plocha nejmén mm, pi otevírání dveí ven nejmén mm. Vstupní dvee musí umožnit otevírání nejmén 900 mm viz vyhl. 53/85 píloha bod 1.6. U staveb dvoupodlažních, které nejsou vybaveny výtahy nebo rampami, musí být užívání veejností zabezpeeno v odpovídajícím rozsahu v prvním podlaží. U staveb se temi a více podlažími musí být zabezpeen pístup do podlaží urených pro užívání veejností nejmén jedním osobním, pípadn upraveným nákladním výtahem viz vyhl. 53/85 píloha bod 1.7. Na vnitních komunikacích v prostorách zaízení urených pro užívání veejností, prostorách kde se používá pepravní mechanizace a úklidových stroj nesmí být prahy a stupn. Výškové rozdíly podlah v píslušných podlažích lze pekonávat po rampách viz vyhl. 53/85 píloha bod 1.3 Úprava povrch nášlapných vrstev viz vyhl. 53/85 píloha bod 1.1. Vnitní dvee musí mít svtlou šíku nejmén 800 mm. Manipulaní plochy a plochy pro invalidní vozíky jsou uvedeny viz vyhl. 53/85 píloha, bod

26 1.4 Požadavky na jednotlivé úelové prostory Specifikace prostor a služeb knihovny je závislá na funkním typu knihovny a velikosti uchovávaného knihovního fondu. Úplné lenní prostor a služeb uvedené v láncích tohoto oddílu pipadá v úvahu v okresních a velkých mstských knihovnách s pobokami a se stediskovou funkcí. U ostatních knihoven jsou nkteré služby tenám spolené pro dosplé, mládež i dti a nkteré specializované prostory se nenavrhují, viz oddíl 1.2 Stavební programy. Pracovníci knihovny poskytují potebnou pomoc invalidním uživatelm knihovny pi vyhledávání literatury v tenáském katalogu, ve volném pístupu atd. Píklady ešení nejdležitjších prostor, vetn vnitního zaízení, jsou uvedeny v píloze B typizaní smrnice ást II., str Vstupní prostory Zádveí Celková šíka dveních otvor musí vyhovt SN lánek a vyhlášce. 53/85 SK VTRI, viz str. 28 l Dvee se musí otevírat ve smru úniku z budovy. Vyhovující hloubka zádveí je 1800 mm Vstupní hala slouží jako nástupní prostor do všech tenáských a uživatelských prostor. Souástí vstupní haly je šatna, pípadn i bufet s píslušenstvím a koutek pro etbu denního tisku. Místa pro etbu denního tisku pedstavují cca 3 5 % z celkového potu míst pro dosplé tenáe. Na 1 místo se poítá 1,5 m² podlahové plochy. Volný prostor ve vstupní hale se dimenzuje tak, aby na každé tenáské pracovní místo a na každé sedadlo ve specializovaných studovnách a v místnosti pro kolektivní práci s dtmi pipadalo nejmén 0,33 m² podlahové plochy. Jeli souástí knihovny pednášková místnost o kapacit, pevyšující souet všech ostatních sedadel pro návštvníky knihovny, dimenzuje se velikost vstupní haly na poet sedadel v pednáškové místnosti, respektive sále. Ve vstupní hale je teba poítat s umístním propaganích panel, pípadn vitrín. Ze vstupní haly je pístupné sociální zaízení pro návštvníky Šatna V malých knihovnách se poítá s odkládáním svrchního odvu v prostoru pjovny nebo v uzamykatelných skíkách ve vstupním prostoru. Doporuuje se poítat s lavikou pro obouvání a k ukládání ochranných návlek na obuv. Ve velkých knihovnách se zpravidla navrhuje všáková šatna s obsluhou. Dimenzuje se na stejný poet míst jako volný prostor vstupní haly viz l Na 50 všákových hák pipadá nejmén 1 m délky výdejního pultu. Ped výdejním pultem musí být po celé jeho délce volný prostor 2,5 hluboký, nekížený komunikacemi, urený pouze k manipulaci s odvem. Rozmry a vybavení šatny musí odpovídat SN Kuárna se zizuje ve velkých knihovnách s celkovým fondem vtším jak knihovních jednotek, kde se pedpokládá delší pobyt vtšího množství tená. 26

27 Nejmenší podlahová plocha kuárny je 12 m² a její svtlá výška nesmí klesnout pod 3 m. Mže být pístupná ze vstupní haly nebo pímo z prostoru voln pístupných fond, za kontrolním bodem. Musí být dokonale odvtrána Výstavní prostor samostatný výstavní prostor, navazující na vstupní halu, pipadá v úvahu pouze v okresních a ve velkých mstských knihovnách v samostatném objektu. tenáské a uživatelské prostory tenáské katalogy obsahují, obvykle ve form lístk, pehled knihovního fondu, který je v knihovn tenám a uživatelm k dispozici. Rozsah tenáských katalog se stanoví podle lánku 1.1.7, rozsah speciálních katalog je teba vypoítat samostatn viz l. 1.4 Lístkovnice se tenáskými katalogy se umisují u vstupu do prostoru voln pístupných fond a specializovaných oddlení, ped kontrolním bodem. Do jedné zásuvky lístkovnice se umístí lístk, vetn roze ova /podle hloubky zásuvky/. Ped lístkovnicí musí být volný manipulaní prostor, nekížený komunikací, nejmén mm hluboký /podle hloubky zásuvky/. Ve velkých knihovnách se prostor katalog vybavuje stolky na vypisování signatur. Tabulka 8. KAPACITA POUŽÍVANÝCH TYP LÍSTKOVNIC A JEJICH PLOŠNÉ NÁROKY Typ lístkovnice 2 zásuvky devo kov rozmry v mm šíka /hl./výška 446/590/162 poet lístk celkem potebná podlahová plocha v m 2 1,0 3 zásuvky devo kov 600/467/ ,5 6 zásuvek devo kov 520/400/ ,0 12 zásuvek devo kov 740/450/ ,0 24 zásuvky devo kov 740/450/ ,0 36 zásuvek devo kov 1040/450/ /400/ ,5 2,5 42 zásuvky devo kov 1210/450/ /590/ ,0 3,0 48 zásuvek devo kov 1470/470/ ,0 27

28 1.4.7 Pjovna je souástí prostoru voln pístupných fond. Umisuje se v návaznosti na tenáské katalogy tak, aby pracovníci výpjní služby mohli kontrolovat vstup. Souasn musí být zajištna návaznost na uzavený sklad fond. V menších knihovnách, kde pracovníci výpjní služby zajišují i bibliografickoinformaní službu, musí mít pehled pokud možno po celém prostoru voln pístupných fond. Pjovna mže být spolená pro nkolik oddlení knihovny, v tom pípad je možno zajistit službu v dob nižšího provozu s menším potem pracovník. Prostor pjovny je výpjním pultem rozdlen na ást pro pracovníky výpjní služby a ást pro tenáe a uživatele knihovny. Na 1 pracovníka výpjní služby se poítají 4 m² podlahové plochy pi nejmenší délce pultu 1500 mm pro jedno pracovišt. Ped výpjním pultem musí být po celé jeho délce volný prostor, hluboký nejmén 2,5 m. Tabulka 9. POET PRACOVIŠ VÝPJNÍ SLUŽBY Poet knihovních jednotek celkem do plánovaný poet výpjek poet výpjních hodin ron poet výpjních pracoviš 1 do do do do do Voln pístupný fond se ukládá v knihovních regálech v prostoru voln pístupných fond. Regály se adí tak, aby se uživatelé pi výbru knihovních fond co nejmén rušili a aby pracovníci výpjní služby mli co nejlepší pehled po celém prostoru. Nejmenší osový rozestup regál je 2400 mm v novostavbách a 2000 mm v rekonstruovaných a adaptovaných objektech. Tabulka 10. KAPACITA POUŽÍVANÝCH KNIŽNÍCH REGÁL PRO VOLNÝ VÝBR Knihovní jednotka 1 svazek nauné literatury poet kj na 1 polici šíe a b 900 mm 1000 mm poet kj na 1 regál s celkovým potem polic 4 5 a b a b a 6 b svazek krásné literatury prmrná knižní jednotka svazek not výtisk asopisu roník asopisu

29 Regály pro volný výbr jsou nejvýše šestipolicové, v oddlení dtí a mládeže se doporuují regály typolicové. Pro pedbžný propoet potebné podlahové plochy je možno použít ukazatele knižních jednotek na 1 m² pi použití šestipolicových regál, knižních jednotek na 1 m² pi použití typolicových regál a vyložených eemplá asopis pi použití úelových ptipolicových regál. Nižší hodnoty platí pro konstrukní modul 6,0 6,0 m, vyšší hodnoty pro modul 6,0 7,2 m tenáská pracovní místa pro bžnou orientaci v literatue se umisují v bezprostední blízkosti knihovních regál. Místa urená ke studiu mají být k klidnjší poloze, nap. na obvodu prostoru voln pístupných fond u oken. Ve velkých knihovnách je vhodné vytvoit pomocí regál, pípadn lehkých pemístitelných píek samostatný, relativn nerušený prostor studovny. tenáská místa ve studovnách se doporuuje zapojit do audiovizuálního systému knihovny. Na 1 tenáské pracovní místo se poítá pro dti 2,0 m² podlahové plochy pro dosplé a mládež 2,5 m² podlahové plochy vybavené pístroji /carel/ 3,0 m² podlahové plochy Samostatné pracovišt bibliograficko informaní služby v prostoru voln pístupných fond pipadá v úvahu v knihovnách s rozsahem fondu v prostoru nad kj. Potebná plocha pro 1 pracovníka je nejmén 6m². Protože pracovník BIS zajišuje obvykle i dohled, musí být pracovišt situováno tak, aby z nj byl dobrý pehled pes co nejvtší ást prostoru voln pístupných fond, pedevším musí být zajištna kontrola tch úsek, které nejsou v dohledu pracovník výpjní služby. V menších knihovnách podávají bibliografické informace pracovníci výpjní služby Místnost pro kolektivní práci s dtmi se zizuje obvykle v knihovnách s rozsahem fondu nad kj, v návaznosti na oddlení dtí a mládeže. Doporuuje se souasn ešit i pímý pístup ze vstupní haly, aby místnost mohla být využívána nezávisle na provozu knihovny. V místnosti je teba umístit 40 žák jedné tídy pi hledištním uspoádání sedadel. Nejmenší podlahová plocha místnosti je 30 m². Je teba poítat s využitím audiovizuálních fond /promítání diapozitiv, film, pehrávání zvukových záznam atd./ Pednášková místnost, respektive sál, se zaazuje do stavebního programu podle konkrétních místních podmínek, obvykle v knihovnách s celkovým knihovním fondem nad kj. 1 sedadlo v pednáškové místnosti pipadá v prmru na 800 kj. Na 1 sedadlo se poítá 0,8 0,9 m² podlahové plochy. Pednášková místnost má být pístupná ze vstupní haly, nebo z komunikace na vstupní halu pímo navazující. Výhodná je návaznost na vysílací pracovišt hudebního a audiovizuálního oddlení, respektive úseku, které zabezpeuje její ozvuení. V místnosti se musí poítat s promítáním diapozitiv a 16 mm film. Promítací kabina se požaduje u 29

30 pednáškových sál /více jak 100 míst/, kde promítací vzdálenost pesahuje 15 m. Jinak postaí penosný promítací pístroj, umístný pímo v pednáškové místnosti. Doporuuje se denní osvtlení se zatemovacím zaízením. Místnost musí mít akustickou úpravu, podloženou odborným výpotem. Pednáškové sály musí mít šikmou podlahu, odpovídající kivce viditelnosti. ešení musí respektovat požadavky vyhlášky. 53/85 Sb. /alespo dv místa pro invalidní vozík/ Oddlení politické literatury vytváí podmínky pro studium politické a spoleenskovdní literatury podle spoleenských poteb a požadavk. Zizuje se v okresních knihovnách a podle poteby i ve velkých mstských knihovnách. Fond politické literatury je souástí voln pístupných fond. Pro studium politické a spoleenskovdní literatury se využívají tenáská pracovní místa v prostoru voln pístupných fond, pípadn v samostatné studovn. Voln pístupný fond navazuje na konzultaní místnost s pracovištm odborného pracovníka. Na 1 odborného pracovníka se vetn konzultaního prostoru poítá nejmén 18 m² podlahové plochy Hudební a audiovizuální oddlení /úsek/ získává, zpracovává, uchovává a zpístupuje uživatelm literaturu o hudb, hudebniny a netradiní fondy: gramodesky, magnetofonové pásky, magnetofonové kazety, videokazety, filmy, mikrofilmy, mikrofiše, diapozitivy, diapásky, diafony atp. Netradiní fondy se uchovávají formou vázaného pístupu a využívají se prezenn. Pi ešení hudebních a audiovizuálních oddlení, respektive úsek, se musí vždy pihlížet ke konkrétním místním podmínkám, tradicím, kádrovému zabezpeení atp. Samostatné hudební a audiovizuální oddlení se zizují: a) v okresních knihovnách b) v mstských knihovnách s celkovým knihovním fondem nad knihovních jednotek /odpovídá okruhu pímé psobnosti obyvatel/ Hudební a audiovizuální úseky se zizují v knihovnách s celkovým knihovním fondem od do knihovních jednotek /odpovídá okruhu pímé psobnosti obyvatel, obvykle jako souást oddlení dosplých. V malých knihovnách s celkovým knihovním fondem do kj se vytváení podle poteby podmínky pro využití netradiních fond v prostoru voln pístupných fond. Tabulka 11. ROZSAH A LENNÍ FONDU Knihovní jednotky knihy o hudb podíl z celkového knihovního fondu v knihovnách s celkovým potem kj od nad do ,5 % 1,5 % hudebniny netradiní fondy 5,0 % 3 % 10,0 % z toho hudební dokumenty /3,5 %/ /6,5 %/ celkem 6,5 % 14,5 % 30

31 V uživatelském katalogu se pro hudebniny a ostatní hudební dokumenty poítají v prmru 4 lístky na 1 eemplá. Pro ukládání netradiních fond se doporuují speciální úelové regály. Magnetofonové kazety a diapozitivy se mohou uchovávat v lístkovnicích. V uzavených skladech audiovizuálních fond nemají být okna. Bezprašnost má být zajištna vhodným zaízením filtraním. Prašnost omezuje rovnž ukládání fond v uzavených, specializovaných regálech. Na skladované fondy nesmí dopadat pímé tepelné záení /slunení záení, teplo otopných tles/. Optimální teplota je 18º C. Relativní vlhkost má být 65% s tolerancí ± 5%. Na 1 m podlahové plochy se v prmru umístí cca 380 knihovních jednotek. Tabulka 12. KAPACITA ZAÍZENÍ PRO UKLÁDÁNÍ NETRADINÍCH FOND Knihovní jednotka gramodeska prmrný poet jednotek audiovizuální regál 1 zásuvka lístkovnice formát 1 modul 4 moduly mezinárodní A mg pásek /krabice 150/150 mm/ mg kazety videokazety filmy /krabice 300/300 mm/ diapozitivy /4 zásobníky po 50 kusech 200 úelový regál sestavený ze 4 vzájemn kombinovatelných jednoúelových modul Plošné požadavky Knihovny s celkovým fondem do knihovních jednotek vysílací pracovišt se skladem netradiních fond je souástí pjovny 6,0 m² 2 až 4 tenáská pracovní místa vybavená sluchátky, potebná plocha je zahrnuta v celkové ploše pro tenáská pracovní místa Knihovny s celkovým fondem od do knihovních jednotek Hudební a audiovizuální úsek uživatelský katalog 2,0 m² voln pístupný fond mže být souástí prostoru voln pístupných fond nebo samostatné hudební a audiovizuální studovny, velkost závisí na celkové velikosti knihovny, nejmén však 2,5 m² 4 až 10 tenáských pracovních míst, vybavených sluchátky nebo samostatná hudební a audiovizuální studovna 36,0 m² sklad netradiních fond je souástí vysílacího pracovišt, velikost závisí na celkové velikosti knihovny, nejmén však 2,0 m² 31

32 vysílací a odborné pracovišt mže být souástí pjovny nebo samostatné hudební a audiovizuální studovny 9,0 m² Celková podlahová plocha nejmén 51,5 m² Knihovny s celkovým fondem nad knihovních jednotek Hudební a audiovizuální oddlení hudební a audiovizuální studovna uživatelský katalog 2 4 m ² voln pístupný fond, podle velikosti knihovny, nejmén však 20 m² 6 individuálních studijních míst 18 m² 22 míst v klubovém uspoádání 44 m² vysílací pracovišt /odborná obsluha audiovizuálních prostedk, zajišující vysílání programu zvolených uživateli/, mže být souástí hudební a audiovizuální studovny, nebo odborné pracovny/ 6 m² odborná pracovna 12 m² sklad netradiních fond je souástí vysílacího pracovišt nebo na nj pímo navazuje, velikost závisí na celkové velikosti knihovny, nejmén však 11 m² Celková podlahová plocha nejmén 113 m² Artotéka je specializované oddlení veejné knihovny, které získává, zpracovává, zpístupuje a pjuje uživatelm publikace, pípadn další vizuální materiály o výtvarném umní, dále zarámované nebo jinak pro zavšení na stnu upravené reprodukce výtvarných dl a grafické listy. Artotéky se zizují podle místních podmínek v okresních a mstských knihovnách s celkovým knihovním fondem nad knihovních jednotek. Tabulka 13. DOPORUENÝ ROZSAH FONDU A JEHO LENNÍ Knihovní jednotky Publikace o výtvarném umní podíl z celkového knihovního fondu 4 % nejmenší doporuený poet jednotek Obrazové reprodukce a grafiky 2 % Celkem 6 % Pro výbr obrazových dokument slouží uživatelm krom lístkových katalog /na 1 eemplá se v prmru poítají 4 lístky/ katalog obrazový svazkový nebo diapozitivový /na 1 eemplá se poítá 1 lístek/. Svazkový katalog obsahuje prmrn 180 záznam. Svazkové katalogy se vykládají obvykle na tenáské nebo manipulaní stoly. Na 1 tenáský stolek rozmru 32

33 600/900 mm se umístí 8 svazkových katalog se záznamy pro cca 1400 obrazových dokument. Potebná podlahová plocha vetn manipulaního prostoru a uliky je cca 2,5 m². Na 1 manipulaní stl o rozmru 1500/800 mm se umístí cca 12 svazkových katalog se záznamy pro 2150 obrazových dokument. Potebná podlahová plocha je cca 4 m². Diapozitivový katalog se ukládá v lístkovnicích. Do jedné zásuvky se umístí cca 200 záznam. K manipulaci s katalogem je nezbytná prohlížeka. Pjovna artotéky mže být samostatná nebo pilenná k pjovn oddlení pro dosplé. Na 1 pracovišt výpjní služby se poítá nejmén 6 m² pi nejmenší délce výpjního pultu 2550 mm. Obrazové dokumenty se uchovávají v uzaveném skladu navazujícím pímo na pjovnu artotéky. Uzavený sklad fondu mže být souástí odborné pracovny. Pi použití úelových typolicových regál o rozmrech 900/600/1837 mm a dodržení minimální uliky 900 mm pipadá na 1 m² podlahové plochy skladu cca rámovaných reprodukcí nebo zasklených grafických list /podle formátu/. V uzaveném skladu fondu se musí poítat s uskladnním transportních obal pro alespo tvrtinu z celkového fondu obrazových dokument /plátné sáky na rámované reprodukce, pevné desky na zasklené grafické listy/. Tabulka 14. KAPACITA POUŽÍVANÝCH REGÁL Knihovní jednotka reprodukce rámované poet kj na polici šíe 900 mm 24 poet kj na 1 regál velký a stední malý formát formát grafické listy zasklené Plošné požadavky Knihovny s celkovým fondem nad knihovních jednotek uživatelský katalog 5 m² pjovna s pracovištm výpjní služby 12 m² voln pístupný fond 24 m² uzavený sklad fondu m² odborná pracovna 12 m² Celková plocha nejmén 66 m² Sociální vybavení Hygienické zaízení pro návštvníky se umisuje v návaznosti na vstupní prostory. Ve velkých vícepodlažních objektech pak ve všech podlažích, ve kterých pevažují tenáské a uživatelské prostory, v návaznosti na hlavní pístupové komunikace. 33

34 Rozsah hygienického zaízení vychází z pedpokladu, že 50% návštvník knihovny jsou ženy a 50% muži. Zbytky nad 50% se zaokrouhlují smrem nahoru. Dimenzuje se na plný poet tenáských míst vetn míst v hudební a audiovizuální studovn a v místnosti pro kolektivní práci s dtmi. Jeli souástí knihovny pednáškový sál s potem míst pevyšujícím souet všech tenáských a uživatelských míst v knihovn, dimenzuje se hygienické zaízení na poet sedadel v pednáškovém sále. Požadovaný standard: 1 kabina WC pipadá na 1 30 žen muž 1 pisoárové stání pipadá na 1 35 muž 1 umývadlo pipadá na 1 2 kabiny WC Nejmén 1 kabina WC musí být ešena pro užívání osobami používajícími invalidní vozík Hygienické zaízení pro zamstnance Rozsah hygienického zaízení pro zamstnance vychází z pedpokladu, že 75% zamstnanc jsou ženy a 25% muži, zbytky nad 50% se zaokrouhlují smrem nahoru. Dimenzuje se na plný poet zamstnanc. Na pracovištích do 5 zamstnanc mže být 1 kabina WC. Požadovaný standard: 1 kabina WC pipadá na 1 10 žen 2 kabiny WC pipadají na žen 1 kabina WC 1 pisoár pipadá na 1 10 muž 1 kabina WC 2 pisoáry pipadá na muž 1 umývadlo pipadá na 1 kabinu WC 1 sprcha pipadá na 10 zamstnanc Umývárny a záchody se navrhují podle SN Šatny, umývárny a záchody, v souladu se smrnicí MZd SR. 46, Hygienické pedpisy sv. 39/ Denní místnost zamstnanc se zizuje podle místních podmínek, obvykle ve vtších knihovnách s potem více než 16 zamstnanc. Dimenzuje se na plný poet pracovník. Na 1 pracovníka se poítá nejmén 0,75 m² podlahové plochy, za pedpokladu dvousmnného využití. V návaznosti na denní místnost, pípadn jako její souást se zizuje ajová kuchyka, vybavená dezem s výtokem teplé a studené vody, vaiem a chladnikou. V menších knihovnách se zizuje jídelní kout v rámci pracovišt. 34