Role ICT odborníků a jejich klasifikace v podnikové praxi

Transkript

1 Role ICT odborníků a jejich klasifikace v podnikové praxi Norbert Žid, Miloš Maryška, Petr Doucek Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky nám. W. Churchilla Praha 3 Česká republika zid@vse.cz, milos.maryska@vse.cz, doucek@vse.cz Abstract: Specification of roles in the management of corporate ICT (Information and Communication Technologies) are one of the most important and the most complex areas addressed in both practical and theoretical level. Very important is the classification of roles and their job description. The job description is important for universities that need to know what kinds of knowledge of students are expected by companies. The aim of this paper is to compare the basic classification of ICT based on the classification prepared by University of Economics, in Prague, ISCO classification CZ-ISCO-08 and other classifications that are used in the world. The importance of mutual connections among classifications that are used in the Czech Republic is currently increasing. This is caused by the dynamic changes in the state sector. Performance of other international classifications will help us create a vision of the objectives for which it is possible to achieve in the next steps, so that the maximum degree classifications meet the requirements of business practice and public sector. Keywords: Information technology, classification, ISCO, role, description 1. ICT role ve světě a v České republice V současné době existuje ve světě mnoho různých přístupů ke klasifikaci ICT rolí v podnikové informatice. Ty, ačkoliv jsou vytvářeny různými zejména profesními organizacemi s různými cíli, mají zpravidla jeden společný základ, kterým je velmi podobný popis jejich pracovních náplních. Pracovní náplně jsou následně provázány na znalosti a dovednosti, kterými musí takový pracovník disponovat. Za nejvýznamnější klasifikace, kterým se budeme v tomto článku věnovat detailněji, považujeme: ANZSCO 2012 (Australian and New Zeland Standard Classification of Occupations), ISCO-88/ISCO-08 (International Standard Classification of Occupations), klasifikace dle FIS VŠE (Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické, Praha), KZAM/CZ-ISCO-08 (Klasifikace Zaměstnání). Každá z uvedených klasifikací má své klady a zápory a vychází z potřeb konkrétní země (skupiny zemí) nebo profesní oblasti, pro niž byla připravována. Výjimkou je klasifikace ISCO-88 resp. ISCO-08, které jsou od počátku připravovány jako SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/

2 Norbert Žid, Miloš Maryška, Petr Doucek mezinárodní klasifikace a jsou určeny nejen k použití po celém světě, ale rovněž i ve všech sektorech ekonomiky. Základní charakteristikou klasifikace ISCO je, že je hierarchicky konstruována a má jednoznačně definovanou strukturu kódového označení rolí. První čtyři znaky (číslice) v číselníku jsou mezinárodně závazné a jednoznačně definují hlavní třídy, třídy atd. Páté a šesté místo v číselníku slouží pro potřeby jednotlivých zemí a jejich prostřednictvím je umožněno přizpůsobení klasifikace konkrétním národním podmínkám. Doplňme, že vyjma výše uvedených klasifikací, existují další klasifikace profesí, které jsou spíše lokálního charakteru (Al-Jabri, Fraihat, 2005; Varga et al., 2004; Baker, 2012). V kontextu výše uvedených skutečností považujeme za hlavní nedostatek současného stavu poznání skutečnost, že pro jednotlivé klasifikace neexistují mapy, které by snadno a rychle umožnily vzájemné provázání jednotlivých klasifikací mezi sebou, a tedy i rychlou orientaci mezi nimi. I v tomto tvrzení však existují drobné výjimky, mezi které lze zařadit mapování rolí KZAM na klasifikaci CZ-ISCO-08, která byla připravena pro podmínky České republiky, avšak i toto mapování má svá významná omezení, jimiž se zabýváme dále. V tomto článku předkládáme upravené mapování pro některé vybrané klasifikace, které v současné době považujeme za nejvýznamnější. Množinu nejvýznamnějších klasifikací doplňujeme o klasifikaci (Baker, 2012), která je připravena pro oblast Martiniku a Karibiku (Baker, 2012) a i přes velmi lokální charakter poskytuje zajímavé možnosti klasifikace i zjišťování důležitých informací o trhu se zaměstnanci v ICT profesích. Tato klasifikace je ukázkou, jak mohou být klasifikace vytvořeny i v dalších zemích. 2. Klasifikace rolí Tato část popisuje základní klasifikace, které jsou dnes v České republice a ve světě považovány za nejvýznamnější v oblasti ICT či jsou pro autory článku zajímavé svou kvalitativní úrovní. Neklademe si za cíl identifikovat všechny dostupné klasifikace a provést jejich detailní rozbor, nýbrž pouze informuje čtenáře o nejdůležitějších klasifikacích a z nich vyplývajících nejdůležitějších souvislostech a závěrech. 2.1 Klasifikace ANZSCO Jednou z nejdetailnějších klasifikací ICT rolí ve světě je klasifikace, kterou sestavila Australian Computing Society (ANZSCO, 2012). Tato klasifikace obsahuje jak pojmenování jednotlivých ICT rolí, tak i jejich velmi detailní popis, včetně specifikace pracovních činností a očekávané znalostní báze pro každou z popsaných ICT rolí včetně požadavků na vzdělání. Tato klasifikace byla poprvé navržena v roce 2002 a úplně dokončena v roce Od té doby dochází k její neustále aktualizaci tak, aby odpovídala současným požadavkům podnikové praxe na ICT odborníky. Doplňme, že na tuto profesní klasifikaci navazují i klasifikace, které se zaměřují na klasifikování znalostí v ICT. Těmito jsou CBoK (Core Body of Knowledge) a SFIA (Skills Framework for the Information Age), které jsou detailně popsány v (ITCP, 2012; SFIA, 2012; Doucek a kol., SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2012

3 Role ICT odborníků a jejich klasifikace v podnikové praxi Klasifikace ANZSCO(ANZSCO, 2012) definuje celkem patnáct ICT rolí: Ředitel podnikové informatiky (Chief Information Officer), ICT byznys analytik (ICT Business Analyst), Systémový analytik (System Analyst), Analytik vývojář (Analyst Programmer), Vývojář (Developer Programmer), Softwarový inženýr (Software Engineer), Tester (Software Tester), Softwarový a aplikační vývojář NEC (Software and Applications Programmer NEC), Správce databází (Database Administrator), Bezpečnostní specialista v ICT (ICT Security Specialist), Síťový analytik (Network Analyst), Síťový a systémový architekt (Computer Network and Systems Engineer), Administrátor sítí (Network Administrator), Test architekt (ICT Systems Test Engineer), Systémový administrátor (Systems Administrator). Vzájemné propojení ANZCO standardu s detailními znalostními klasifikacemi CBok a SFIA vyústilo v detailní popis očekávaných znalostí a vzdělání pro jednotlivé role. Detailní popis každé role umožňuje jednoznačné přiřazení zaměstnanců k jednotlivým rolím. Důležitým přínosem detailního popisu jednotlivých rolí je usnadněni propojení na klasifikace znalostí a dovedností, kterými by pracovník, ucházející se o tuto roli nebo ji vykonávající, měl disponovat. Jako příklad popisu uveďme roli ICT byznys analytik. V kontextu (ANZSCO, 2012) je každá z rolí stanovených tímto standardem popsána následujícími parametry: Stručná charakteristika role a zodpovědností k ní příslušející. Detailní popis úkolů, které daná role zpravidla v praxi plní. Příklady subjektů, poskytujících vysokoškolské vzdělávání pro tuto roli. Příklady požadavků na znalosti a dovednosti v technických oblastech. Požadované profesní certifikace. Schopnosti a dovednosti očekávané od ICT odborníka v dané roli. 2.2 Klasifikace Baker Jiná, ačkoliv méně detailnější klasifikace, je používána na ostrově Martinique. Tato rozlišuje pouze devět základních (obecných) ICT rolí, které se dále člení na jednotlivé role detailní (Baker, 2012). Význam této klasifikace je zejména v její detailnosti v porovnání s velikostí země, ve které byla připravena. Vzájemným porovnáním těchto skutečností lze konstatovat, že i v menších zemích mohou být připraveny klasifikace, které detailně popisují trh ICT profesí. Klasifikace (Baker, 2012) rozlišuje následující role: Programátor, vývojář (Programmer, Developer (Application, Game)) o aplikací, o her. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/

4 Norbert Žid, Miloš Maryška, Petr Doucek Administrátor (Administrator - Systems, Network, Database) o informačních systémů, o sítí, o databází. Manažer (Managers - Information, IT, Project, Security) o informační manažer, o IT manažer, o projektový manažer, o bezpečnostní manažer. Modelář dat (Data Modeler) Analytik (Analyst - Software Implementation, ComputerSystem) o implementace software, o informačních technologií. Architekt (Engineer - Computer, Software, Software Support, RFID Systems, QA) o podnikového ICT, o software, o podpory software, o RFID systémů, o zajištění kvality (QualityAssurance). Operátor technické podpory (Technicians - Technican Support). Konzultant (Consultant). Návrhář (Designer - Web, Graphic) o web technologie, o grafik. 2.3 Klasifikace VŠE Tým autorů Vysoké školy ekonomické v Praze přistoupil ke klasifikaci rolí v ICT s odlišnými cíli. Hlavním cílem týmu VŠE bylo vytvoření klasifikace ICT rolí, bylo zjednodušení ostatních klasifikací tak, aby z nich vyplývající množina rolí byla snáze přijatelná odbornou veřejností a i lépe uchopitelná pro výzkum stavu lidských zdrojů v oblasti ICT v České republice. Ačkoliv došlo současně ke zjednodušení a zobecnění činností některých rolí, došlo k zvýšení srozumitelnosti rolí a jejich náplně odborné veřejnosti a zástupcům firem. Podrobnější informace o koncepci členění jsou uvedeny např. v (Voříšek, 2007). Pro níže uvedené role jsme vycházeli z klasifikací uvedených v tomto článku, které jsme přizpůsobili specifikům České republiky. Celkem jsme v klasifikaci dle FIS VŠE navrhli sedm základních ICT rolí: Byznys analytik (Business ProcessAnalyst Architect), ICT manažer (ICT Manager), Obchodník s ICT produkty a službami (ICT Salesperson, ICT Relationship Manager), Podnikový architekt (EnterpriseArchitect), Vývojář (IS Developer / IS Architect), Správce (ICT administrator), 28 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2012

5 Role ICT odborníků a jejich klasifikace v podnikové praxi Lektor (Lecturer). Každou z těchto rolí jsme detailně popsali následující strukturou: název role, profese, které obvykle daná role vykonává, klíčové znalosti, kterými musí disponovat, činnosti, které daná role vykonává. Pro upřesnění si představy o popisu jednotlivých rolí uvádíme ukázku popisu základních manažerských rolí v podnikové informace rolí ICT Manažer (Tab. 1), Byznys Analytik (Tab. 2) a Podnikový architekt (Tab. 3). ICT Manažer (ICT Manager) Profese: CIO, manažer projektu, manažer provozu, manažer bezpečnosti manažer kvality IS/ICT manažer ekonomiky IS/ICT Klíčové znalosti: metody řízení vztahu byznys informatika (jak pomocí ICT podpořit dosažení byznys cílů), jak organizovat a řídit vývoj a provoz ICT služeb, procesů a zdrojů, jak řídit a koordinovat ICT projekty, jak evidovat a plánovat ICT zdroje, jak měřit a vyhodnocovat náklady a přínosy IS/ICT, legislativa ovlivňující užití IS/ICT. Činnosti: vypracování informační strategie, vypracování sourcing strategie (které služby, procesy a zdroje vlastnit/interně spravovat a které nakupovat od partnerů), řízení ICT projektu, řízení informatických služeb (service delivery), řízení provozu IS/ICT, řízení změn (problem and change management), řízení rizik spojených s využitím IS/ICT, řízení bezpečnosti IS/ICT, řízení ekonomiky IS/ICT, kontrola kvality a audit IS/ICT, řízení vztahu se zákazníky a dodavateli. Poznámka: vyžadována znalost globálně nejlepších postupů v kombinaci se znalostí lokálních podmínek a podnikové kultury (off-shore outsourcing těchto činností je nepravděpodobný). Tab. 1 Popis role ICT manažer zdroj: (Maryška, Novotný, 2012) SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/

6 Norbert Žid, Miloš Maryška, Petr Doucek Byznys analytik (Business Process Analyst Architect) Profese: analytik, návrhář procesů, podnikových byznys konzultant, implementátor standardního software, znalostní inženýr, informační broker, pracovník intelligence competitive Klíčové znalosti: metody řízení vztahu byznys informatika (jak pomocí ICT podpořit dosažení byznys cílů), jak koncipovat procesně-organizační systém společnosti na základě provázání jejích procesů a organizace na její strategické cíle, jak modelovat a měnit podnikové procesy a podnikovou organizační strukturu s cílem jejich optimalizace dle zadaných kritérií (čas, náklady, kvalita, ), jak řídit znalosti a kompetence zaměstnanců a partnerů v dodavatelském řetězci, jak budovat systém řízení znalostí. Činnosti: analýza, návrh, standardizace a optimalizace podnikových procesů a podnikové organizace (pro různé procesy finance, obchod, výroba, ; a pro různá odvětví), analýza a návrh byznys efektů dosahovaných prostřednictvím IS/ICT, analýza a návrh řízení znalostí v organizaci, analýza rizik IS/ICT, zajišťování business continuity, návrh informatických služeb podporujících podnikové procesy, nasazení/customizace standardního software, návrh, vytváření a vyhledávání informačního obsahu (informatických služeb, portálu, webu, ) na podporu řízení organizace. Poznámka: vyžadována znalost globálně nejlepších postupů v kombinaci se znalostí lokálních podmínek a podnikové kultury (off-shore outsourcing těchto činností je nepravděpodobný). Tab. 2 Popis role Byznys analytik zdroj: (Maryška, Novotný, 2012) 30 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2012

7 Role ICT odborníků a jejich klasifikace v podnikové praxi Podnikový architekt (Enterprise Architect) Klíčové znalosti: návrh byznys modelu podniku návrh hlavních, řídících a podpůrných podnikových procesů návrh IT podpory podnikových procesů Profese: Podnikový architekt Architekt řešení Činnosti: návrh byznys modelu a tomu optimálně odpovídajících podnikových procesů a jejich vazeb návrh vazeb architektur (byznys architektury, architektury IT služeb, aplikační architektury, informační architektury a technologické architektury) a kontrola jejich integrity definování a kontrola hodnot kritérií pro hodnocení vhodnosti a efektivnosti architektur Tab. 3 Popis role Podnikový architekt zdroj: (Maryška, Novotný, 2012) Na tomto místě dále nebudeme popisovat detailně všechny role a odkážeme na práci (Maryška, Novotný, 2012), ve které jsou všechny výše zmíněné ICT role dle klasifikac e VŠE detailně popsány. 2.4 Klasifikace ISCO-08/CZ-ISCO-08 Odlišným přístupem ke klasifikaci ICT rolí je mezinárodní standard ISCO-88, který byl aktualizován standardem ISCO-08(International Standard Classification of Occupations) v roce 2010 (ILO, 2012). Klasifikace ISCO-08 je novou a dlouho očekávanou aktualizovanou verzí předchozího standardu ISCO-88. Původní klasifikace ISCO-88 byla připravena na půdě Organizace spojených národů a plně převzata Evropskou unií. V kontextu aktualizace standardu ISCO-88 na standard ISCO-08, zavedl Český statistický úřad od novou klasifikaci CZ-ISCO. Tato nová klasifikace, která je v souladu s mezinárodní klasifikací ISCO-08, nahradila Klasifikaci zaměstnání (KZAM-R). Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace, která byla vypracována na základě mezinárodního standardu ISCO-08. (BUD, 2012). Klasifikace ISCO-08/CZ- ISCO-08 jsou obecnými klasifikacemi, které řeší problematiku klasifikace zaměstnání v celé ekonomice, nikoliv pouze v oblasti ICT. ISCO-08 je uceleným standardem/systémem, který seskupuje role podle podobnosti do jednotlivých kategorií (skupin). Tyto kategorie jsou pak vnitřně členěny do úrovní, kterých může být jedna nebo i více. Z pohledu zaměstnání pak poskytuje uspořádané informace o celkové struktuře zaměstnání v ekonomice. Celkově je systém ISCO-08 založen na 4 stupňové hierarchické struktuře, do které je zařazeno 436 podskupin, 130 skupin, 43 tříd a 10 hlavních tříd. (Trexima, 2012) Tyto první čtyři úrovně představí výše zmíněná první čtyři místa standardizačního kódu, který je závazný pro všechny uživatele klasifikace ISCO-08. Hlavní třídy jsou členěním zaměstnanců v ekonomice dle čiností, které vykonávají ve své pracovním zařazení. Hlavní třídy jsou založeny na klasifikaci za pomoci dvou dimenzí stupeň vzdělání a specializace vzdělání. Jejich kombinací lze stanovit SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/

8 Norbert Žid, Miloš Maryška, Petr Doucek zodpovědnosti jednotlivých rolí. Rozlišujeme tak například skupinu 1, ve které jsou zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci, ve skupině 5 například provozní ve služvách a obchodě a ve skupině 9 pomocní a nekvalivikovaní pracovníci (detailněji viz klasifikace KZAM-R). Třídy představují další úroveň vyšší detailizaci hlavních tříd, které byly uvedeny v předchozím odstavci, které se pak dále dělí do dalších vyšší úrovní detailu až na jednotlivé konkrétní role. Příkladem může být popis ICT rolí. Tyto jsou v rámci ISCO- 08 popsány zejména ve skupině 25, kde jsou zmíněny následující ICT role: 25 Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií (Information and communications technology professionals), 251 Analytici a vývojáři softwaru a počítačových aplikací (Software and applications developers and analysts), 2511 Systémoví analytici (Systems analysts), 2512 Vývojáři softwaru (Software developers), 2513 Vývojáři webu a multimédií (Web and multimedia developers), 2514 Programátoři počítačových aplikací (Applications programmers), 2519 Specialisté v oblasti testování softwaru a příbuzní pracovníci (Software and applications developers and analysts not elsewhere Classified), 252 Specialisté v oblasti databází a počítačových sítí (Database and network professionals), 2521 Návrháři a správci databází (Database designers and administrators), 2522 Systémoví administrátoři, správci počítačových sítí (Systems administrators), 2523 Specialisté v oblasti počítačových sítí - kromě správců (Computer network professionals), 2529 Specialisté v oblasti bezpečnosti dat a příbuzní pracovníci (Database and network professionals not elsewhere classified). Dále jsou pak ICT role i v jiných skupinách. Například ve skupině 24 je to ICT role Specialista v prodeji informačních a komunikačních technologií (Information and communications technology sales professionals), ve skupině 133 pak ICT role Specialista na řízení služeb informačních a komunikačních technologií (Information and communications technology service managers) a ve skupině 23 je to ICT role Školitel informačních technologií (Information technology trainers). Z pohledu pracovního trhu a jeho řízení je důležité, že je již v České republice vytvořeno mapování rolí KZAM-R na klasifikaci CZ-ISCO (CZSO, 1). Podstatnou nevýhodou tohoto mapování je skutečnost, že k jedné roli v klasifikaci CZ-ISCO existuje více rolí v klasifikaci KZAM-R. Zjišťujeme tak například, že role Projektant a analytik informačních systémů dle klasifikace KZAM-R v klasifikaci CZ-ISCO obsahuje celkem 7 rolí (Systémoví analytici, Vývojáři softwaru, Vývojáři webu a multimédií, Návrháři a správci databází, Systémoví administrátoři, Správci počítačových sítí, Specialisté v oblasti počítačových sítí (kromě správců), Specialisté v oblasti bezpečnosti dat a příbuzní pracovníci). Ačkoliv toto mapování umožňuje stanovit, která role dle klasifikace CZ-ISCO přísluší ke které roli dle klasifikaci KZAM-R, opačně toto ale není možné provést jednoznačně, 32 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2012

9 Role ICT odborníků a jejich klasifikace v podnikové praxi protože neexistuje vzájemně jednoznačné zobrazení mezi těmito systémy. Důležitým faktem v tomto kontextu jsou požadavky národních orgánů (Český statistický úřad, Česká správa sociálního zabezpečení) atd., které v současné době již požadují informace v klasifikaci dle CZ-ISCO a nikoliv dle starší klasifikace KZAM-R. 2.5 Od klasifikace KZAM-R k CZ-ISCO U obou klasifikací je zaměstnáním rozuměno vykonávání souboru úkolů a povinností jednou osobou. Oproti tomu pak povolání označuje způsobilost vykonávat pracovní činnosti, která se získává určitým stupněm vzdělání a ovládnutím potřebných praktických dovedností.(czso, 2012) KZAM-R byla připravena pro použití v České republice. Vytvořena byla v roce 1995 na základě mezinárodní klasifikace ISCO-88, KZAM-R bylo detailizací standardu ISCO dle potřeb České republiky. (CZSO, 2012). Přechod od KZAM-R k CZ-ISCO proběhl v ČR v průběhu roku V současnosti jsou, dle sdělení pracovníků společnosti Trexima, spol. s r.o., od všech organizací vykazovány již kódy zaměstnání v CZ-ISCO. V přechodném období roku 2011 bylo možno výkazy dodávat i se starým číselníkem KZAM-R. Obě klasifikace KZAM-R i CZ-ISCO jsou založeny na využití dvou dimenzí, které definují požadavky na každou roli uváděnou v rámci dané klasifikace, tedy specializace vzdělání a stupeň dosaženého vzdělání. Dle (CZSO, 2012) je v klasifikaci zaměstnání využito deset hlavních tříd, které zohledňují čtyři úrovně vzdělání, které je možné v České republice získat/absolvovat. Zákonodárci, vedoucí a řídicí pracovníci, Vědečtí a odborní duševní pracovníci, Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech, Nižší administrativní pracovníci (úředníci), Provozní pracovníci ve službách a obchodě, Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech (kromě obsluhy strojů a zařízení), Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (kromě obsluhy strojů a zařízení), Obsluha strojů a zařízení, Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, Příslušníci armády. Každá z hlavních tříd je dále dělena do tříd, skupin, podskupin a jednotek. V rámci klasifikace je každá z úrovní popsána činnostmi, které jsou v jejím rámci prováděny. V tomto kontextu doplňme, že ačkoliv je členění obdobné, číslování jednotlivých úrovní klasifikace a rolí je odlišné. Do klasifikace jsou doplněny i příklady hlavních zaměstnání, které jsou do dané úrovně zařazené. Jako příklad uveďme roli Projektanti a analytici výpočetních systémů, které dle CZSO (2012) vykonávají následující činnosti: Výzkum principů a funkcí počítačů a počítačových systémů pro přenos informací, jejich zpracování při plánování, konstrukci, řízení procesů a výroby, SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/

10 Norbert Žid, Miloš Maryška, Petr Doucek při vývoji a údržbě počítačového programového vybavení a v oblastech, jako např. datové struktury a báze dat, algoritmy, umělá inteligence a robotika. Účast na technickém rozvoji počítačů, periferních zařízení, výpočetních metod, programového vybavení, jejich možnosti a omezení. Analyzování uživatelských požadavků a na základě konzultací určení konfigurací technického a programového vybavení, příprava analýz poměru vynaložených prostředků a výsledného zisku. Zápis programovacích specifikací, příprava technických zpráv a návodů k obsluze určujících způsoby obsluhy a údržby technického vybavení a programového vybavení počítačů. Návrh, zápis, údržba a úprava programového vybavení, které řídí celkovou funkci počítače a která propojuje technické vybavení počítače s aplikačním programovým vybavením. Navrhování a zavádění komunikačních sítí mezi jednotlivými pracovišti. Vyvíjení zdokonalených způsobů a nástrojů, včetně programovacích jazyků pro vytváření, dokumentace a údržbu počítačového programového vybavení. Příprava vědeckých prací a zpráv. Plnění souvisejících úkolů. Dohled nad jinými pracovníky. Příklady zaměstnání zařazených do této podskupiny jsou dle CZSO (2012) např. projektant a analytik informačních, komunikačních, multimediálních systémů, projektant a analytik aplikací výpočetní techniky pro koncové uživatele. 3. Rozšířené mapování rolí V následujícím textu navrhujeme mapu, která mapuje role VŠE na role dle klasifikace CZ-ISCO. Mapování je založeno na následujících pravidlech: role uvedená v nejvyšší úrovni (např. Byznys analytik) je role dle klasifikace VŠE, v druhé úrovni jsou uvedeny klasifikační systémy, v jejichž stanovené a definované role přísluší k roli uvedené na úrovni nejvyšší, Mapování rolí dle klasifikací VŠE - CZ-ISCO. Byznys analytik o Systémoví analytici, o Vývojáři softwaru, o Vývojáři webu a multimédií, o Specialisté v oblasti testování softwaru a příbuzní pracovníci, o Návrháři a správci databází, o Systémoví administrátoři, správci počítačových sítí, o Specialisté v oblasti počítačových sítí (kromě správců), o Specialisté v oblasti bezpečnosti dat a příbuzní pracovníci, ICT manažer o Nejvyšší představitelé velkých společností a institucí, o Nejvyšší představitelé středních společností a institucí, o Nejvyšší představitelé malých společností a institucí, 34 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2012

11 Role ICT odborníků a jejich klasifikace v podnikové praxi o Členové představenstev společností, o Ostatní řídící pracovníci v oblasti výzkumu a vývoje, o Výrobní a techničtí náměstci (ředitelé) v oblasti informačních a komunikačních technologií, o Řídící pracovníci v oblasti informačních technologií a činností, o Řídící pracovníci v oblasti telekomunikačních činností, o Ostatní řídící pracovníci v oblasti informačních a komunikačních technologií, Obchodník s ICT produkty a službami: o Specialisté v oblasti prodeje a nákupu informačních a komunikačních technologií, Podnikový architekt o Systémoví analytici, Vývojář o Vývojáři softwaru, o Vývojáři webu a multimédií, o Programátoři počítačových aplikací, o Návrháři a správci databází, Správce o Technici provozu informačních a komunikačních technologií, o Technici uživatelské podpory informačních a komunikačních technologií, o Technici počítačových sítí a systémů, o Správci webu, o Návrháři a správci databází, o Systémoví administrátoři, správci počítačových sítí, Lektor o Lektoři dalšího vzdělávání, o Vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci na vysokých školách, o Profesoři na vysokých školách, o Docenti na vysokých školách, o Odborní asistenti na vysokých školách, o Asistenti na vysokých školách, o Lektoři na vysokých školách, o Lektoři výuky informačních technologií. 4. Různé způsoby využívání katalogů zaměstnání 4.1 Katalogy zaměstnání v podnikové sféře Prakticky každý zaměstnanec se setkal s tím, že je zařazen do nějakého zaměstnání a číslo tohoto zaměstnání je uvedeno v jeho personální evidenci. Z počítačového hlediska je to jedna z významných dimenzí, pomocí níž nahlížíme na personální data. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/

12 Norbert Žid, Miloš Maryška, Petr Doucek Na úrovni jednotlivých organizací byl po celá desetiletí využíván číselník zaměstnání k tomu, aby bylo možné snadněji řídit různé skupiny zaměstnanců se stejným zaměstnáním. Ke každému číslu zaměstnání tak mohly být definovány obvykle vykonávané činnosti, práva a povinnosti a toto se odráželo v pracovních dokumentech jako je uzavírání pracovní smlouvy a často tato fakta mohla být využívána v pracovních sporech apod. Z pohledu řady zaměstnanců je však připomínání povinností a práv možná málo zajímavé. Co však enormně každého zaměstnance zajímá je jeho platové zařazení a celkové odměňování. Řada organizací právě se zaměstnáním spojovala a spojuje tarifní zařazení, odměny, prémie, ale dnes velmi často i zaměstnanecké výhody (nárok určité funkce na služební auto, nárok na využívání služebních telefonů, nárok na důchodové připojištění, někde i podnikem placená zdravotní péče, nárok na koupi podnikových akcií atd.). V našem rovnostářském prostředí je zřejmé, že právě přes funkci (číslo zaměstnání) se mohu dostat k definici svých nároků. Nejvíce je toto využívání funkcí patrné u tzv. rozpočtové sféry (prakticky státních úřadů). V některých institucích se od zastávané funkce odvozuje rozsah přístupových práv do počítačových aplikací, rozsah přístupových práv do budov a kanceláří, rozsah povinných školení apod. Z výše uvedených důvodů se proto katalogy zaměstnání využívají již po dlouhá desetiletí a zaměstnání bylo a je jednou z nejvýznamnějších dimenzí, dle které se odvíjejí rozbory mezd, platů (odměňování). 4.2 Úloha katalogů ve statistice a vrcholovém řízení. V dávných dobách si organizace tvořily svoje vlastní katalogy, později se tvořily katalogy specifické pro určitý obor (školství, zdravotnictví, chemická výroba, zemědělství, bankovnictví atd.), nakonec se vše zastřešilo celostátními katalogy zaměstnání, jako byl KZAM či KZAM-R a dnes CZ-ISCO. Celostátní katalogy zaměstnání jsou v gesci Statistického úřadu a využívá je vláda a to zvláště ministerstvo práce a sociálních věcí. Po vstupu do EU posílil i význam mezinárodního katalogu ISCO-08 (řídí EUROSTAT). Smysl využívání katalogů zaměstnání na vládní úrovni a na úrovni organizace EUROSTAT spočívá především v možnosti statistického srovnávání subjektů. Toto má velký smysl pro vládní orgány, pro politiky, pro novináře. Potřebují se dozvědět, kolik je kterých profesí, potřebují se dozvědět platové úrovně jednotlivých profesí, potřebují se dozvědět podíl mužů a žen v jednotlivých profesích atd. Dle nařízení vlády č. 1916/2000 musí všechny organizace (nad 10 pracovníků) předávat jedenkrát za půl roku informace o průměrném výdělku (šetření IPSV) do společnosti Trexima, spol. s r.o. (ISPV 2012) Výkazy o průměrném výdělku obsahují za každého pracovníka větu s 33 údaji (10 dimenzí a 23 ukazatelů z mezd). Mezi vykazovanými dimenzemi je též číslo zaměstnání dle CZ-ISCO, jedná se tedy o povinný údaj. Pro představu o rozsahu šetření uvádíme data společnosti Trexima, spol. s r.o.: Z provozních statistik ukazujeme na rozsah celého šetření v tzv. mzdové sféře (Tab. 4). 36 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2012

13 Role ICT odborníků a jejich klasifikace v podnikové praxi Počet ekonomických subjektů v šetření v 1. pol Počet pracovních poměrů (zjednodušeně pracovníků) v 1. pol (vybraných malých a všech středních a velkých organizací Tab. 4 Počet organizací a zaměstnanců ve mzdové sféře zdroj: (Trexima, 2011) Rozsah šetření v tzv. platové sféře (instituce přímo placené ze státního rozpočtu státní aparát) popisuje Tab 5. Počet ekonomických subjektů v šetření v 1. pol Počet pracovníků v 1. pol cca cca 1400 (subjektů státní správy s IČO) Tab. 5 Počet organizací a pracovníků v platové sféřezdroj: (Trexima, 2011) Celý tento systém je podložen nařízením vlády a je tak prakticky povinný. V praxi organizací by mělo být u každého zaměstnance uvedeno vnitřní číslo zaměstnání a číslo zaměstnání dle CZ-ISCO. Ve skutečnosti se ve většině organizací odvozuje CZ- ISCO zaměstnání pomocí interních převodníků (mapování). 4.3 Katalogy v oblasti nabídky a poptávky po pracovních místech. V našich podmínkách vystupují na trhu práce jednak úřady práce a jednak různé personální agentury. Agentur jsou desítky až stovky a je též možno obracet se na agentury zahraniční. Z hlediska zprostředkování práce dělají všichni prakticky stejné postupy, kdy párují zájem uchazečů (profil nabídky zaměstnání) o práci se zájmem zaměstnavatele (profil požadavků zaměstnavatele). Agentury se rovněž opírají o vlastní číselníky profesí. Úřady práce i další státní orgány v ČR jsou vázány povinností používat u profesí (zaměstnání) platný číselník CZ-ISCO. Zájemci o práci, kteří navštívili úřad, však samozřejmě o číselníku CZ-ISCO (viz kap. 2) vůbec nevědí. Proto pracovníci úřadů práce obvykle zpovídají zájemce a odvozují z toho sami profesi dle klasifikace CZ- ISCO. Personální agentury si při členění profesí (katalog profesí ICT) obvykle vytvářejí samy své vlastní číselníky a to dle svých zvyklostí a potřeb. Nutno dodat, že tyto číselníky profesí se mezi agenturami liší a velké odlišnosti jsou patrně zvláště u zahraničních personálních agentur. Následující obrázek popisuje procentní podíl vybraných rolí, které jsou požadovány firmami na portále JOBS.CZ. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/

14 Norbert Žid, Miloš Maryška, Petr Doucek Obrázek 1:ICT Profese v LMC (JOB.cz) v období zdroj:(malý L. 2011) Z obrázku je patrné, že uvedená struktura rolí je širší, než které se věnuje tento článek a také klasifikace CZ-ISCO-08. Z tohoto vyplývá, že stávající klasifikace nedostatečně reflektují aktuální požadavky, které jsou kladeny firmami na strukturu ICT rolí. 4.4 Klasifikace a jejich využití v České republice Sběr údajů připravených podle stanovené klasifikace umožňuje zodpovědným institucím (v případě České republiky zodpovídá za zpracování výkazů společnosti Trexima, spol. s r.o.) připravovat statistiky, které popisuji stav a trendy na trhu práce. Tyto statistiky jsou založeny na vzorku více než dvou milionů zaměstnanců v závislé činnosti v České republice. Výstupy jsou dále využity jak centrálními, tak krajskými orgány při řešení otázek zaměstnanosti atd. Porovnáme-li výše uvedenou hodnotu dvou milionů zaměstnanců v závislé činnosti s celkovým počtem pracovníků v ČR, kterých je více než , zjišťujeme významnou disproporci. Důvodem této disproporce je skutečnost, že v rámci statistik nejsou šetřeny osoby, které pracují jako osoby samostatně výdělečně činné, tzv. OSVČ. V důsledku této skutečnosti snadno docházíme k závěru, že statistiky popisující trendy a chování trhu nepopisují trh jako celek, ale pouze jeho menší část. 38 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2012

15 Role ICT odborníků a jejich klasifikace v podnikové praxi 5. Závěry Jednotlivé klasifikace zaměstnání jsou odlišné; jejich odlišnost spočívá zejména v míře detailu členění ICT rolí a v účelu pro který jsou využívány. Jak z výše uvedeného vyplynulo, všechny klasifikace obsahují základní role včetně jejich popisu. Jednoznačně nejdetailnější klasifikací je klasifikace (ANZSCO, 2012), která je nejen detailní z pohledu rolí, ale současně i velmi detailní v pohledu jejich popisu. Česká republika v současné době využívá klasifikace CZ-ISCO která vychází z klasifikace ISCO-08. Tato klasifikace je mapována na historicky starší klasifikaci KZAM-R, která byla v České republice využívána až do roku Tento článek nabízí mapování existující role klasifikace CZ-ISCO na klasifikaci, která je připravena týmem vysoké školy ekonomické, jejíž klasifikace přináší zejména jednoduchost a přehlednost, neboť oproti ostatním klasifikacím využívá pouze 7 hlavních rolí, které detailně popisuje. V širším kontextu je možné tuto klasifikaci využít pro propojení akademického vzdělávání s požadavky praxe. Jednotlivé studijní obory, zejména vysokých škol, ale i škol středních, mají možnost porovnat si znalosti a dovednosti, které studentům a úspěšným absolventům nabízejí, s požadavky praxe na jednotlivé konkrétní profese. Zde vazby mohou pokračovat směrem k nabídce pracovních profesí na trhu práce až po konkrétní odměny za práci ve sledovaných ICT profesích na trhu práce v České republice. Hlavním problémem současných klasifikací, jsou jejich časté změny a to nejen v rámci určité klasifikace (ISCO88-ISCO08), ale zejména povinný přechod od jedné klasifikace k druhé. Používání určité klasifikace je specifikované nařízením Vlády České republiky. V současnosti je platné nařízení o respektování a vykazování dle číselníku CZ-ISCO. Dalším negativem klasifikací je i nastavení principů sledování a vykazování tak, jak byly zmíněny v předchozí kapitole. Poděkování Článek byl zpracován za podpory GAČR, projektp403/10/0092 Advanced Principles and Models of Managing Business Informatics a v rámci interního projektu Vysoké školy ekonomické v Praze projekt F4/6/2011 (IGA ) Measurement of the Contribution of ICT to Competitiveness of the Czech Economy Informační zdroje Al-Jabri, I., Fraihat, M., H. (2005). Professionals in SaudiArabia. URL: imjabri/pub/iima1.pdf. Accessed: 14 June ITCP.(2012). New Zeland Information Technology Certified Professional. URL: Citováno: Baker. (2012). Baker, D. Careers in ICT. Ministry of Carriacou& Petite Martinique Affairs. URL: Citováno: SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/

16 Norbert Žid, Miloš Maryška, Petr Doucek BUD. (2012). Budoucnost profesí. URL: Citováno: CZSO. (2012). Český statistický úřad. Klasifikace zaměstnání. URL: Citováno: Doucek a kol. (2013). Informační management v informační společnosti, Professional publishing, Praha 2012, ISBN ANZSCO. (2012). Australian Computer Society. ANZSCO ICT CodeDescription. URL: 4_tasksGSM_RGJuly2011.pdf. Citováno: ILO. (2012). International Labour Organization. ISCO-08. URL: english/bureau/stat/isco/isco08/index.htm. Citováno: ITCP. (2012). New Zeland Information Technology Certified Professional. URL: Citováno: ISPV. (2012). URL: Citováno: Malý, L.(2011) "Výsledky průzkumu nabídky a poptávky po IT profesích v ČR", Seminář ČSSI, Hotelu U hájků, Maryska, M., Novotny, O. a kol. (2012). Lidské zdroje v ICT nabídka a poptávka v České republice. 1. vyd. Praha. Professional Publishing. ISBN SFIA. (2012). Skills Framework for the Information Age. URL: Citováno: Trexima. (2011) Bolková.P: Statistiky systému ISPV, TREXIMA Zlín, URL: Trexima. (2012). Trexima. SK-ISCO-08. URL: Citováno: Varga, M., Stiffler, Ch., Lužar-Stiffler, V. (2004). Evaluating IT Knowledge Requirements for Business Professionals. URL: for_business_professionals_iti2004.pdf. Accessed: 14 June Voříšek, J., Novotný, O. (2007). Cíle a metodika projektu analýzy nabídky a poptávky po ICT specialistech v ČR. Prague Systems Integration Prague : 2007, s ISBN JEL: J24 40 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 4/2012