RST A VÝVOJ OVOCNÝCH DEVIN Životní ili vková období ovocné deviny Vyklíením semene zaíná ovocná devina nový životní cyklus, prochází životními ili vkovými obdobími, a to obdobím rstu, obdobím plodnosti a obdobím stárnutí. Jednotlivá období pitom nelze chápat izolovan, nebo jedno pechází do druhého a má svou fázi nástupu, vrcholu i poklesu. Doba trvání jednotlivých období je rzná podle druhu, podnože, odrdy, ekologických podmínek a zásah agrotechniky. Každé jednotlivé období mže procházet pomaleji nebo rychleji. Ke každému období patí uritá nutná agrotechnická opatení (ez, hnojení, ochrana, závlaha atd.). Z hlediska maximálního užitku, který mže ovocná devina za svj život poskytnout, je dležité, aby pstitel dokázal vhodnými zásahy co nejvíce prodloužit období plodnosti. Období rstu Období rstu zaíná vyklíením semene nebo zakoenním vegetativn množené podnože a koní zaátkem plodnosti ovocné deviny. v tomto období zamujeme celou agrotechniku ve školce a na trvalém stanovišti tak, abychom zajistili zdravý rst deviny a promyšleným ezem i racionální výživou vytvoili žádaný pstitelský tvar s pravidelným ovtvením plodného deva. Ve školce je to úprava podnože, po naštpování tvarujeme štpovance ezem (ez obrostu a ez na korunku) a po výsadb na trvalé stanovišt zajišujeme vlastním výchovným ezem úpravu kosterních vtví a rozmístní plodného obrostu až do zaátku plodnosti.
Období plodnosti Období plodnosti se má vyznaovat intenzívní a pravidelnou plodností. Navazuje na období rstu. Charakteristická pro n je tvorba plodného obrostu uvnit celé koruny a pimené narstání (prodlužování) kosterních vtví s novým plodným obrostem. Koní odumíráním plodného obrostu uvnit koruny a tvorbou plodného obrostu jen po obvodu koruny bez dalšího prodlužujícího rstu koruny. V tomto období vyžaduje ovocná devina udržovací ez ili prklest, kterým zajišujeme svtelné pomry uvnit koruny, a tím i pimenou asimilaci. Krom toho vtším i menším prklestem mžeme upravovat rovnováhu mezi rstem a plodností. Období stárnutí Období stárnutí se ohlašuje silným prosýcháním plodného obrostu uvnit koruny a tvorbou plodného obrostu po obvodu koruny. v pokroilejší fázi tohoto období se obnovuje rst nových letorost a výhon u paty koruny, tzv. vlk. Kosterní vtve prosýchají, koruna se zmenšuje. v konené fázi odumírají celé vtve i s kmenem a obnovuje se rst od paty (z koen) ovocné deviny. Vkovými obdobými procházejí vechny deviny, ovšem délku trvání jednotlivých období mže pstitel do znané míry ovlivnit nap. volbou podnože, odrdy a stanovišt a také vhodnou agrotechnikou (ez, výživa atd.). Z ekonomického hlediska máme zájem pedevším na co nejdelším období plodnosti. Fenologické fáze (Fenofáze) Na rostlinách mžeme každoron za vegetace pozorovat uritý sled životních projev. Ovocné rostliny raší, kvetou, tvoí
plody a ukonují vegetaci opadem list vždy v pravidelném poádku v souhlasu s postupem vegetace. Tyto pozorovatelné vnjší projevy, které souvisejí jak s povahou rostliny (vlastnosti druhu i odrdy, vk rostliny apod.), tak i s prbhem poasí daného roku, nazýváme fenologickými fázemi ili fenofázemi. U ovocných devin známe tyto fenofáze: rašení, vegetativní rst, kvetení, zakládání a diferenciace pupen, oplodnní, vývoj plod, vyzrávání pletiv a hromadní zásobních látek, opad list a vegetaní klid. FAKTORY OVLIVUJÍCÍ RST A PLODNOST Vliv prostedí Klimatické faktory (svtlo, teplota, složení vzduchu, vzdušná vlhkost, srážky atd.) nemže pstitel nijak podstatn zmnit tak, aby vyhovovaly potebám pstovaných devin. Mže však ovlivnit jejich psobení tím, že výsadbu pizpsobí klimatickým podmínkám v dané oblasti. Vodní srážky jako jeden z podstatných zdroj vody zpravidla rozhodují o vhodnosti pstování jednotlivých druh. Roní rozdlení srážek v našich zemích není stejnomrné, pevážná vtšina je soustedna v podzimních a zimních msících, zejména v nižších oblastech. v letních msících v období násady plod se vtšinou ovocným rostlinám vody nedostává. Vodní srážky picházejí v rzné form, která se mže také kladn nebo záporn projevit. Námraza, mokrý sníh, jinovatka lámou vtve. Suchý sníh svou izolaní schopností chrání koenový systém ped namrznutím (vrstva snhu 5 cm vytváí izol. rozdíl teploty 4 5 ºC).
Pokud se náronosti týe, jsou na srážky nejnáronjší jablon (900 1200 mm roního prmru), ale nároná je i švestka na odkopku, která krom dostatku vody vyžaduje i teplo. Podle nárok na vláhu mžeme ovocné druhy sestavit do sestupné ady takto: bobuloviny, jahodník, líska, oešák, hruše, teše, broskvo, meruka, više. Nižší nároky na vodní srážky mají rané a letní druhy a odrdy ovocných devin. Jako nejnižší hranice pro pstování ovocných druh se uvádí 420 mm roních srážek. Zdravotní stav Dalším faktorem ovlivujícím rst a plodnost je zdravotní stav ovocných rostlin. Rostliny poškozené nebo stále poškozované omezují rst, pinášejí jen podadné ovoce a pozvolna nebo rychle odumírají. TABULKA PEHLED POTU OVOCNÝCH STROM Plodina eská republika 2003 2004 Jablon 10,168,909 10,740,572 Hrušn 385,205 428,929 Broskvon 589,880 551,772 Meruky 472,341 492,921 Švestky pravé 241,358 307,878 Ostatní švestky, slívy 225,342 236,011 Tešn 437,342 360,639 Višn 929,063 882,749
Plodina eská republika 2003 2004 Rybíz 4,343,844 4,634,218 Angrešt 118,022 110,155 Oešáky vlašské 34,685 31,092 Ovocné stromy a kee celkem 17,945,991 18,776,936 Tabulka 1.1 : Poty ovocných strom v R MATEMATICKÝ VZOREC S = 2π b Vzorec 1.1: Obsah rotaní plochy a f ( x) 1 + [ f ( x) ] 2 dx DODATEK Text pochází z knížky "ez ovocných devin" od Františka Kyncla, text je bez úprav, pouze zkrácený. Text je publikován na stránkách formátu A5 na výšku, s okrajema vlevo 1,8 cm, vpravo 2 cm, nahoe 2,5 cm a dole 2,6 cm. Celý text je formátován pomocí styl. Veškerý text je formátován písmem Times New Roman. Hlavní nadpis: 16 pt, tun, všechna velká, zarovnání na sted, nastavená vazba s následujícím, mezera ped i za 18 b.
Podnadpis 1.ádu: 14 pt, zarovnání vlevo, nastavena vazba s násleudjícím, mezera ped 12 b., mezera za 3 b. Podnadpis 2.ádu: 12 pt, tun, zarovnání vlevo, vazba následujícím, mezera ped 12 b., mezera za 3 b. Samotný text má velikost 12 pt, je zarovnán do leva, první ádek odsazen o 0,5 cm, je zapnuta kontrola osamocených ádk (vdovy a sirotci). Vyznaujícím ezem je kurzíva, legenda tabulky i vzorce je stejným stylem a to kurzívou a písmem 10 pt, je zarovnaná vlevo tsn pod tabulkou (nebo vzorcem). Tabulka: je vytvoena, pomocí vlastního stylu, formát písma v ní je shodný s obyejným textem, má nastaveno svázání s následujícím, je zarovnaná doleva a text v bukách je svisle zarovnán na sted. Vodorovn je text také zarovnán na sted, ale íselné hodnoty jsou zarovnány vpravo, kvli pehlednosti. Tabulka je rozdlená do dvou stránek, proto se hlavika tabulky vyskytuje na každé stran zvláš. Seznamy: jsou ešeny odsazením 0,5 cm vlevo a tabulátor za je 1,2 cm. Jako symboly jsou použity erné puntíky. Písmo seznam je shodné s klasickým textem. odsazení druhé úrovn je 0,63 cm, tabulátor za 1,27 cm, jako znak je použita odrážka tvaru šipky. Dokument byl zpracován ve Wordu 2003.