Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava Katedra ekonomických studií Bakalářská práce Posouzení vývoje hospodaření města Jindřichův Hradec v období let 2004 2008 Jméno absolventa: Jana Hájková Jméno vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Rok obhajoby: 2009
Anotace Bakalářská práce se zabývá rozborem finančního hospodaření města Jindřichův Hradec v letech 2004 až 2008. Jedná se konkrétně o rozbor příjmů a výdajů města Jindřichův Hradec, včetně způsobu financování výdajů a vzniklého rozpočtového schodku. U příjmů se bakalářská práce zaměřuje zejména na tu část daňových příjmů, které město získává jako podíl na celostátně vybíraných daní ze státního rozpočtu a to na základě pravidel o rozpočtovém určení daní. Rozpočtové určení daní je upraveno zákonem č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. Tento zákon byl v roce 2008 novelizován a cílem této bakalářské práce je popsat změny, které s sebou tato novela přinesla včetně jejího dopadu na finanční příjmy měst a obcí. Dopad této novely je konkrétně analyzován u města Jindřichův Hradec. Annotation Bachelor s thesis deals with analysis of financial management city Jindřichův Hradec in years 2004 to 2008. It acts specifically for the analysis of revenue and expenditure city Jindřichův Hradec, including the method of financing expenditures and resulting budget deficit. On the revenue focuses the bachelor s thesis particulary on the part of tax revenue, which city Jindřichův Hradec receives as share of all-state collected taxes from the state burget and on the basis of rules about burget determination of taxes. Burget determination of taxes is administration of act No. 243/2000 Coll., about burget determination of taxes. This law was amended in the year 2008 and the aim of this bachelor s thesis are described changes, which this amendment brought about, including its impact on financial revenue of cities and municipalities. The impact of this amendment is specifically analyzed by the city Jindřichův Hradec.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením paní Ing. Věry Nečadové a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Jindřichově Hradci dne 4. května 2009
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce paní Ing. Věře Nečadové za podnětné připomínky při zpracování této bakalářské práce, a také za její ochotu a vstřícnost, se kterou přistupovala k jejímu vypracování. Dále bych chtěla poděkovat panu Ing. Miroslavu Hájkovi, zaměstnanci finančního a majetkového odboru na Městském úřadě v Třeboni, za jeho zodpovídání otázek a vysvětlování pojmů z oblasti financování obcí.
Obsah Úvod...13 1 Teoretická část...15 1.1 Územní samospráva v České republice...15 1.1.1 Územní rozpočet...15 1.1.2 Hospodaření územní samosprávy...16 1.2 Rozpočtový proces...17 1.2.1 Etapy rozpočtového procesu...17 1.2.2 Rozpočtová skladba...18 1.2.3 Rozpočtové zásady...19 1.3 Příjmy rozpočtu obce...20 1.3.1 Daňové příjmy územních rozpočtů...23 1.3.3.1 Sdílené daně...23 1.3.3.2 Svěřené daně...25 1.3.3.3 Místní poplatky...26 1.3.3.4 Správní poplatky...27 1.3.2 Vlastní nedaňové příjmy územních rozpočtů...28 1.3.3 Kapitálové příjmy územních rozpočtů...28 1.3.4 Přijaté dotace do územních rozpočtů...28 1.4 Výdaje rozpočtu obce...30 1.4.1 Členění výdajů...30 1.4.1.1 Běžné výdaje...31 1.4.1.2 Kapitálové výdaje...31 1.5 Rozpočtové určení daní...32 1.5.1 Územní samospráva v ČR po roce 1989...32 1.5.2 Decentralizace redistribuční funkce...32 1.5.3 Teorie fiskálního federalismu...33 1.5.3.1 Kombinovaný model fiskálního federalismu - obecně...33 1.5.3.2 Kombinovaný model fiskálního federalismu v České republice...33 1.5.4 Finanční soběstačnost obcí...34 1.5.5 Rozpočtová soustava v České republice...36 2 Město Jindřichův Hradec...39 2.1 Základní informace...39
2.2 Historie města...39 2.3 Současnost města...39 2.4 Městský úřad v Jindřichově Hradci...40 3 Rozbor finančního hospodaření města Jindřichův Hradec v letech 2004 2008...41 3.1 Příjmy...41 3.2 Výdaje...55 3.3 Financování výdajů...61 3.4 Hospodaření města financování schodku...63 4 Porovnání předchozího a nového modelu RUD...67 4.1 Rozpočtové určení daní po roce 2001 do roku 2007...67 4.1.1 Nevýhody modelu rozpočtového určení daní...68 4.1.2 Význam daňových příjmů v rozpočtech obcí...71 4.2 Rozpočtové určení daní v roce 2008 - po novele zákona...73 4.2.1 Cíl novely zákona o rozpočtovém určení daní...73 4.2.2 Změny systému rozpočtového určení daní pro obce...73 4.3 Dopady novely zákona o rozpočtovém určení daní na rozpočty obcí...76 4.4 Výpočet podílu města Jindřichův Hradec na sdílených daních podle nového modelu rozpočtového určení daní a zhodnocení jeho vlivu na rozpočet města...81 Závěr...85 Seznam tabulek, grafů a obrázků...90 Seznam zkratek...94 Přílohy...95
Úvod Svoji odbornou semestrální praxi jsem absolvovala na Městském úřadě v Jindřichově Hradci, a to konkrétně na oddělení účetnictví a rozpočtu. Tato praxe pro mne byla velmi přínosná, neboť jsem díky ní získala nové vědomosti z oblasti veřejné správy a jejího financování. Výběr bakalářské práce se zaměřením na finanční hospodaření města Jindřichův Hradec byl tedy logickým vyústěním této praxe a současně také uspořádáním získaných vědomostí a poznatků do souvislého celku. Postavení obcí v dějinách našeho státu nebylo vždy stejné a měnilo se zejména v souvislosti s různými politickými událostmi. V 50. letech 20. století byly obce pouze vykonavateli ústředního rozhodnutí a správci státního majetku. 1 Jejich samostatnost se začala rozšiřovat až o několik let později, a to na základě finančních prostředků, které obcím plynuly ze státního rozpočtu. Dnes je obec charakterizována jako základní článek územní samosprávy, který samostatně hospodaří se svým majetkem a jeho významným úkolem je zabezpečovat veřejné statky pro své občany. Významným nástrojem pro plnění tohoto úkolu je rozpočet obce, kterým každoročně prochází velké množství finančních prostředků. Přijaté finanční prostředky, ať vlastní či ze státního rozpočtu a jiných rozpočtů rozpočtové soustavy, a vynaložené finanční prostředky na financování veřejných statků, jsou předmětem zkoumání této bakalářské práce. V teoretické části bakalářské práce jsou shrnuty poznatky, které bylo nutné nastudovat k pochopení této problematiky. V praktické části bakalářské práce je již konkrétní aplikace těchto poznatků v praxi, tedy rozbor finančního hospodaření města Jindřichův Hradec jako středně velkého města, které se nachází v jihočeském kraji. Větší pozornost je v této práci věnována daňovým příjmům města, a to zejména té části daňových příjmů, která plyne do rozpočtu obce ze státního rozpočtu na základě zákona o rozpočtovém určení daní. Jedná se o příjmy, o které se státní rozpočet dělí s rozpočty obcí a krajů, a které plynou do státního rozpočtu na základě vybíraných daní upravených daňovou soustavou. Pravidla rozdělování těchto příjmů, která upravuje zákon o rozpočtovém určení daní, byla v roce 2008 upravena novelou, která zásadně změnila nastavení pro výpočet podílu obcí na výši sdílených daní. Cílem bakalářské práce je proto zhodnotit, jak se tato novela odrazila v rozpočtech obcí, respektive jaký dopad má tato novela na příjmy rozpočtů obcí. Zda tato novela znamenala přínos pro rozpočty obcí v podobě větších příjmů, či zda došlo k jejich snížení oproti předchozímu systému rozpočtového určení daní (RUD). Cílem bakalářské práce je také vysvětlení příčin případného snížení či zvýšení rozpočtových příjmů obcí v souvislosti se změnou v nastavení podílu obcí na sdílených daních a jejich rozbor. Pro dosvědčení pochopení této problematiky je v praktické části konkrétně zpracována analýza dopadu novely zákona o rozpočtovém určení daní na rozpočet města Jindřichův Hradec. Součástí praktické části je také vysvětlení a porovnání rozdílu mezi finančními příjmy obcí před novelou a po novele zákona o rozpočtovém určení daní. 1 PEKOVÁ, J.: Hospodaření obce a rozpočet. Codex Bohemia, Praha 1997. ISBN 80-85963-34-5. 13
14
1 Teoretická část 1.1 Územní samospráva v České republice V demokratickém systému je stát reprezentován ústřední vládou, tu představují volené orgány (vláda a parlament) a dále územní samosprávou, jejími volenými a výkonnými orgány. Územní samospráva představuje geograficky ohraničený celek, na kterém žije společenství občanů. Je reprezentantem pluralitního demokratického systému. V České republice je územní samospráva dvoustupňová, tvoří ji obce a kraje. Obce i kraje mají své rozpočty, tzv. územní rozpočty, které jsou důležitým článkem v soustavě veřejných rozpočtů. Územní samospráva má tyto povinnosti: - vykonává samosprávu veřejných záležitostí, které se týkají daného společenství občanů, - je odpovědná za zabezpečení veřejných statků a služeb, za vytváření podmínek pro sociálně ekonomický rozvoj regionu, - je vykonavatelem rozhodnutí státu v rámci přenesené působnosti. 1.1.1 Územní rozpočet Rozpočet je základem finančního hospodaření obcí i krajů. Je důležitým nástrojem pro plnění stanovených úkolů. Územní rozpočet je možné charakterizovat jako: - decentralizovaný peněžní fond, ve kterém se soustřeďují různé druhy veřejných příjmů, rozdělují se a používají na financování veřejných statků, tj. jak čistých, tak smíšených, 2 - finanční plán příjmy i výdaje rozpočtu jsou plánovány. Podle schváleného rozpočtu obec v průběhu rozpočtového období hospodaří, 2 - z účetního hlediska bilanci, která vybalancovává příjmy a výdaje, 3 - nástroj realizace volebních programů, nástroj prosazování lokálních zájmů a preferencí obyvatelstva daného území. Také je důležitým nástrojem financování potřeb lokálního veřejného sektoru a nástrojem řízení. 2 3 PEKOVÁ, J.: Hospodaření obcí a rozpočet. Codex Bohemia, Praha 1997. ISBN 80-85963-34-5. PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. Management Press, Praha 2004. ISBN 80-7261-086-4. 15
1.1.2 Hospodaření územní samosprávy Hospodaření územní samosprávy s rozpočtovými prostředky během rozpočtového období, které je shodné s kalendářním rokem, lze charakterizovat tímto vztahem: F 1 + P V = F 2 kde F 1 stav peněžních prostředků v rozpočtu na počátku rozpočtového období, P příjmy, V výdaje, F 2 stav peněžních prostředků v rozpočtu na konci rozpočtového období. Je-li F 2 > F 1, vytváří se finanční rezerva pro hospodaření v dalším rozpočtovém roce. Je-li F 2 < F 1, znamená to použití minulých rezerv nebo jiných zdrojů zpravidla návratných příjmů na vyrovnání rozpočtové bilance. 4 Rozpočtová pravidla územních rozpočtů stanovují, že rozpočet se zpravidla sestavuje jako vyrovnaný, to znamená, že výdaje jsou kryty běžnými příjmy daného roku. V praxi je většina rozpočtů schvalována jako schodkové, buď za využití volných prostředků z minulých let, nebo s využitím návratných zdrojů (úvěr, prodej vlastních dluhopisů, návratná finanční výpomoc). U návratných finančních zdrojů je třeba zvážit možný růst zadluženosti obce, neboť jak stanovuje zákon č. 128/2000 Sb., o obcích: obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající, stát neručí za hospodaření a závazky obce. 5 4 PEKOVÁ, J.: Hospodaření obcí a rozpočet. Codex Bohemia, Praha 1997. ISBN 80-85963-34-5. 5 KOMÁREK, E.: Finanční hospodaření samospráv v roce 2008. Poradce veřejné správy č.2/2008. alfaprint, Martin SK 2008. ISSN 1802-839X. 16
1.2 Rozpočtový proces Rozpočtový proces představuje činnost orgánů volených i výkonných spojenou se sestavením návrhu rozpočtu, s jeho schválením a realizací během rozpočtového období, průběžnou a následnou kontrolou jeho plnění, a také sestavení a schválení skutečné závěrečné bilance hospodaření. 6 1.2.1 Etapy rozpočtového procesu 6 Rozpočtový proces se skládá z těchto etap: - sestavení návrhu rozpočtu je úkolem výkonného orgánu obce. Tím je v České republice finanční odbor. Návrh rozpočtu se sestavuje v návaznosti na rozpočtový výhled a na základě rozpisu státního rozpočtu. Cílem je, aby plánované příjmy, jak vlastní, tak i příjmy plynoucí do státního rozpočtu obce ve formě dotací ze státního rozpočtu nebo ostatních veřejných rozpočtů, případně i ze státních fondů, i plánované výdaje byly reálné a splnitelné. Návrh rozpočtu musí být zveřejněn na úřední desce. Občané mohou k návrhu rozpočtu uplatnit své připomínky. - projednání a schválení návrhu rozpočtu voleným orgánem čili zastupitelstvem obce a příslušnými výbory, zejména finančním a kontrolním. - plnění rozpočtu, zachycuje proces, při kterém jsou peněžní zdroje užívány k uskutečnění cílů stanovených rozpočtem. Za plnění rozpočtu odpovídají výkonné orgány, které také doporučují změny rozpočtu. Tyto změny pak schvalují volené orgány. - průběžná kontrola plnění výkonnými i volenými orgány. Každý měsíc jsou vypracovány účetní a rozpočtové doklady, po jejichž kontrole následuje vyhodnocení výsledků a případná reakce například změna hospodaření, návrh na rozpočtovou úpravu atd. - sestavení přehledu o skutečném vývoji plnění rozpočtu za uplynulé rozpočtové období, který sestavuje příslušný výkonný orgán. Tento přehled je výsledkem následné kontroly plnění rozpočtu po skončení rozpočtového období. Výsledkem je závěrečný účet, který obsahuje souhrnné informace o plnění rozpočtu. O tomto výsledku je informována i veřejnost v obci. - projednání a následná kontrola volenými orgány. 6 PEKOVÁ, J.: Hospodaření obcí a rozpočet. Codex Bohemia, Praha 1997. ISBN 80-85963-34-5. 17
1.2.2 Rozpočtová skladba 7 Příjmy a výdaje všech veřejných rozpočtů, tzn. i územních rozpočtů, se třídí podle závazné rozpočtové skladby, která je upravena vyhláškou č. 333 ministerstva financí ze dne 2. června 2002. Rozpočtová skladba je systematické, jednotné a přehledné členění, které umožňuje: - zabezpečit jednotnost a přehlednost rozpočtů v rozpočtové soustavě, - analyzovat příjmy a výdaje v rozpočtové soustavě, v čase i prostoru, včetně komparace, i pro mezinárodní srovnání, - sumarizovat příjmy a výdaje za celou rozpočtovou skladbu s využitím konsolidace, která umožňuje eliminovat riziko několikanásobného načítání určité operace, např. dotací, - zajistit potřebné informace a jejich využití v rozpočtové politice. Třídění příjmů a výdajů územních rozpočtů respektuje: - zásadu jednotnosti a závaznosti třídění v celé rozpočtové soustavě, - zásadu dlouhodobé stability třídění, která je potřebná pro dlouhodobé rozpočtové analýzy, - zásada srozumitelnosti, aby byla možná veřejná a občanská kontrola, - zásadu kompatibility s mezinárodními účetními a statistickými standardy. Rozpočtová skladba v ČR - analýza příjmů a výdajů Příjmy a výdaje analyzují z hlediska: - kapitolního (odpovědnostního) pro obce a kraje je nepovinné - druhového základní třídění, které se týká všech peněžních operací, které rozdělujeme do tří základních okruhů: příjmy výdaje financování - odvětvového na jaký účel jsou finanční prostředky vydávány, třídí všechny výdajové operace a u územních rozpočtů i vybrané nedaňové a kapitálové příjmy, - konsolidačního. 7 PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. Management Press, Praha 2004. ISBN 80-7261-086-4. 18
U druhového členění příjmů a výdajů se využívá čtyřmístný číselný kód, který umožňuje odlišit třídy, seskupení položek, podseskupení položek a položky příjmů a výdajů. Druhové třídění třídí peněžní operace do sedmi tříd, a to: 1. Daňové příjmy 2. Nedaňové příjmy 3. Kapitálové příjmy 4. Přijaté dotace 5. Běžné výdaje 6. Kapitálové výdaje 8. Financování Příklad Daň z přidané hodnoty 1 Daňové příjmy 12 Daně ze zboží a služeb v tuzemsku 121 Obecné daně ze zboží a služeb v tuzemsku 1211 Daň z přidané hodnoty 1.2.3 Rozpočtové zásady 8 V průběhu rozpočtového procesu se musí dodržovat rozpočtové zásady obecně platné v celé rozpočtové soustavě: - každoroční sestavování a schvalování územního rozpočtu. Není-li příslušný územní rozpočet schválen před začátkem rozpočtového období, hospodaří územní samospráva až do schválení rozpočtu podle tzv. rozpočtového provizoria, zpravidla buď podle skutečnosti stejného období v předchozím rozpočtovém období, nebo podle plánovaného rozpočtu. V ČR je rozhodnutí o způsobu hospodaření podle rozpočtového provizoria v pravomoci voleného orgánu - zastupitelstva obce - a je upraveno rozpočtovými pravidly, - reálnost a pravdivost rozpočtu tj. reálný odhad příjmů a výdajů rozpočtu, aby nedocházelo k výrazným odchylkám, - úplnost a jednotnost rozpočtu, dosažená pomocí závazné rozpočtové skladby, - dlouhodobá vyrovnanost rozpočtu, která je základem úspěšného dlouhodobého hospodaření, - hospodárnost a efektivnost, účetní audit - publicita, jejíž výsledkem je důkladná informovanost občanů o hospodaření obce. 8 PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. Management Press, Praha 2004. ISBN 80-7261-086-4. 19
1.3 Příjmy rozpočtu obce 9 Požadavky na příjmy do rozpočtů Obecné požadavky na příjmy do rozpočtu obcí požadují, aby tyto příjmy byly: - dostatečně výnosné, aby umožnily dosažení přiměřené, požadované míry finanční soběstačnosti, - do určité míry závislé na aktivitě obce, jedná se zejména o nedaňové příjmy, které může obec sama ovlivnit, např. příjmy z pronájmu majetku ve vlastnictví obce, příjmy z podnikání ve vedlejší činnosti atd., - rozloženy z hlediska prostorového a časového, a tím umožnily zabezpečovat veřejné statky v přibližně stejné kvalitě i kvantitě mezi obcemi, - plánované v krátkodobém, střednědobém ale i dlouhodobém horizontu. To je důležité pro plánování objemu potřeb, zejména investičních, - administrativně nenáročné na správu a výběr, tzn., aby náklady na správu a výběr daní a poplatků byly minimální. Klasifikace vlastních příjmů 9 Běžné příjmy rozpočtu obce se každoročně opakují, jsou určeny na financování běžných, každoročně se opakujících potřeb, tj. především výdajů na zabezpečení veřejných statků. Můžeme je členit: a) podle charakteru na: - daňové nenávratné příjmy, které představují největší skupinu běžných příjmů (daně jako povinné platby stanovené daňovými zákony, v ČR i správní poplatky) - nedaňové všechny ostatní příjmy (některé mohou být stanoveny zákonem, např. v ČR pokuty za znečišťování životního prostředí apod.) 9 PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. Management Press, Praha 2004. ISBN 80-7261-086-4. 20
b) podle původu na: - příjmy vlastní, tj. místní a svěřené daně, případně sdílené daně (podle daňového určení), vlastní nedaňové příjmy například z pronájmu majetku obce a z podnikání obce, správní poplatky za úkony, které obce vykonávají v rámci své přenesené působnosti, uživatelské poplatky za smíšené veřejné statky - příjmy z přerozdělovacích procesů, c) podle návratnosti: - nenávratné dotace z rozpočtové soustavy, příjmy od jiných subjektů (například dary) - návratné tj. krátkodobé a překlenovací úvěry (neinvestičního charakteru) se splatností v rozpočtovém roce, případně jiné krátkodobé půjčky a finanční výpomoci, zpravidla bezúročné, z rozpočtové soustavy apod. Kapitálové příjmy rozpočtu obce jsou jednorázové, zpravidla se pravidelně neopakují. Jsou většinou účelové a využívají se k financování dlouhodobých potřeb, zejména na pořízení investic. Můžeme je členit na: a) vlastní například příjmy z prodeje majetku, z majetkových podílů, cenných papírů apod. b) příjmy z přerozdělovacích procesů - nenávratné transfery například účelové kapitálové dotace ze státního rozpočtu, případně ze státních účelových fondů, poskytované na financování konkrétní investice, příjmy od jiných subjektů (např. při sdružování prostředků na financování společné investice, dary na pořízení investice apod.), včetně finančních prostředků z fondů Evropské unie, poskytovaných na financování rozvojových projektů, - návratné úvěrového charakteru, například střednědobý nebo dlouhodobý úvěr na pořízení a financování investice od peněžního ústavu, příjmy z emise komunálních cenných papírů (obligací) apod. 21
Obrázek 1: Zjednodušené obecné schéma rozpočtu obce v České republice PŘÍJMY VÝDAJE Běžné Běžné (neinvestiční) daňové mzdy a platy - svěřené (výlučné) daně povinné pojistné za zaměstnance - sdílené daně nákup materiálu - místní poplatky nákup vody, paliv a energie - správní poplatky nákup služeb poskytnuté příspěvky, náhrady, věcné - ostatní poplatky dary poskytnuté neinvestiční transfery nedaňové - z vlastní činnosti - z pronájmu majetku - přijaté úroky, splátky - přijaté sankční platby - z prodeje nekapitálového majetku - ostatní nedaňové příjmy (neinvestiční dary) dotace - neúčelové (všeobecné) - účelové (specifické) Kapitálové příjmy z prodeje dlouhodobého movitého majetku příjmy z prodeje nemovitého majetku příjmy z prodeje akcií a majetkových podílů přijaté příspěvky na pořízení dlouhodobého majetku přijaté dary na pořízení dlouhodobého majetku kapitálové dotace účelové neúčelové Kapitálové (investiční) pořízení dlouhodobého nehmotného majetku pořízení dlouhodobého hmotného majetku pozemky nákup akcií a majetkových podílů investiční transfery různým subjektům investiční půjčené prostředky různým subjektům Zdroj: PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. Management Press, Praha 2004. ISBN 80-7261-086-4. 22
1.3.1 Daňové příjmy územních rozpočtů Nejvýznamnější skupinu běžných příjmů obecních rozpočtů tvoří daňové příjmy. Zákon o rozpočtovém určení daní č. 243/2000 Sb., vymezuje, které druhy daní vybíraných podle celostátně platných daňových zákonů, plynou v plné výši do rozpočtů obcí tzv. svěřené daně a dále stanovuje podíl na celostátně vybíraných daních, který bude příjmem rozpočtu obce, tzv. sdílené daně. 10 Tyto daně jsou podrobněji rozebrány v dalších kapitolách. Obce mají velmi omezenou daňovou pravomoc a nemohou tedy ovlivňovat výši sdílených a svěřených daní (kromě daně z nemovitostí), jinak je tomu ale u vlastních místních daní, které v ČR představují místní poplatky, zde už je daňová pravomoc obcí větší. Z uzákoněné soustavy místních poplatků si obce mohou vybírat konkrétní daně, které uvalí na své občany a ostatní subjekty. 10 Mezi daňové příjmy se také řadí správní poplatky. Jsou to poplatky za správní úkony, které obce vykonávají v rámci přenesené působnosti. 1.3.1.1 Sdílené daně V rozpočtu obcí jsou sdílené daně součástí daňových příjmu. Jsou významných zdrojem příjmů, neboť zvyšují finanční soběstačnost obcí. Sdílené znamená, že se o jejich výnos dělí stát s obcemi a kraji na základě pravidel upravených v zákoně o rozpočtovém určení daní. Od roku 2001 platí v České republice nový zákon číslo 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávním celkům a některým státním fondům. Tento zákon zcela změnil principy alokace daňových příjmů mezi jednotlivé obce a od roku 2002 stanovuje i daňové příjmy krajům. Rok 2001 tak byl prvním rokem, kdy daňové příjmy byly do rozpočtů obcí rozdělovány podle nového zákona. Tento zákon byl jedním z nejkonfliktnějších zákonů reformy veřejné správy. Upravuje způsob rozdělování vybraných daňových výnosů mezi samosprávy, Státní fond dopravní infrastruktury a státní rozpočet. 11 10 PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. Management Press, Praha 2004. ISBN 80-7261-086-4. 11 MECH, J.: Daňové příjmy jako významný faktor efektivnosti rozvoje regionů. [online][2004][cit.2007-11-12]. Dostupný z WWW: <http://www.econ.muni.cz/~mech/vefi/docs/cviceni/10_dpo.pdf> 23
Výsledkem je systém rozdělení daní, který byl vytvořen na základě četných analýz, a který by měl poskytnout obcím co nejoptimálnější a nejstabilnější příjmovou základnu. Obce získávají výnos ze sdílených daní. Ty v České republice tvoří: - DPH, - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, - daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou podle zvláštní sazby, - daň z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti (z podnikání) - daň z příjmů právnických osob (kromě případu, kdy je poplatníkem sama obec). Výhody sdílených daní 12 - stabilita daňových příjmů územní samosprávy, - zvýšení pravomoci územní samosprávy v rozhodování, na co daňový výnos ze sdílených daní použít, - centralizace správy a výběru sdílených daní umožňuje snižovat administrativní náklady na správu a výběr těchto daní, - zpravidla dochází ke snížení nerovností v daňovém výnosu mezi obcemi a kraji, - nezávislost výběru daně na místě zúčtování základu sdílené daně, - propojení výnosu ze sdílených daní důchodového typu na ekonomický cyklus tyto daně jsou citlivé na vývoj hospodářství, popř. sdílené DPH, což vytváří tlak na územní samosprávu jednat v souladu se stabilizační (fiskální) politikou ústřední vlády. Nevýhody sdílených daní 12 - růst závislostí územní samosprávy na rozhodnutí státu, jak velký podíl na výnosu z daní budou plynout do jejich rozpočtů, - nemotivují územní samosprávu k tvorbě vlastních rozpočtových příjmů, zejména nedaňových, - zmenšení odpovědnosti územní samosprávy za výši svých výdajů, neboť o daňových příjmech se rozhoduje na centrální úrovni a o výdajích se rozhoduje na decentralizované úrovni rozhodování je odděleno, - ústřední vláda má zájem především na růstu těch daní, z nichž dostává rozhodující podíl do státního rozpočtu, ale i na růstu daní, které jsou výlučným příjmem státního rozpočtu (daň spotřební) 12 PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. Management Press, Praha 2004. ISBN 80-7261-086-4. 24
Graf 1: Celostátní hrubý výnos sdílených daní (DPH a daně z příjmů) v letech 2004 až 2008 (pro převody obcím a krajů) Zdroj: Ministerstvo financí České republiky: www.mfcr.cz 1.3.1.2 Svěřené daně Zákon o rozpočtovém určení daní určuje také druhy daní, které jsou vybírány podle celostátně platných daňových zákonů, jejichž výnos však plyne celý přímo do rozpočtů obcí nebo do rozpočtů krajů. Mezi svěřené daně patří: Daň z příjmů právnických osob za obce Tato daň nepředstavuje pro obce reálný příjem. Obec daň vypočítá a ponechá si ji je tedy současně plátce i příjemce daně a z hlediska rozpočtu se daň chová neutrálně. Obce daní příjmy z vlastní činnosti a z pronájmu majetku stejně, jako ostatní právnické osoby. Obce ale mohou využít možnosti daňové optimalizace ve vztahu k vlastním obchodním společnostem a investovat pak do jejich dalšího rozvoje. Tyto společnosti bývají zakládány za účelem správy a využití majetku obcí zpravidla jako společnosti s ručením omezeným a jejich 100% vlastníkem je obec. 25
Daň z nemovitostí 13 Celý výnos daně jde do rozpočtu obce, na jejímž území se nemovitost nachází. Daň má dvě součásti: daň ze staveb a z pozemků. V části daně ze staveb je velikost výnosu ovlivňována počtem a velikostí nemovitostí, ale i velikostí obce, od níž se odvíjí základní sazba, kterou mohou obce upravovat zvýšením o jednu resp. snížením až o tři kategorie. V části daně z pozemků je výnosnost daně, kromě výměry, ovlivněna výrazně bonitou půdy (od hodnoty menší než 1 Kč/m 2 k hodnotám přes 14 Kč/m 2 ). Upravovat koeficienty může obec jen u stavebních pozemků. 1.3.1.3 Místní poplatky 14 Zastupitelstvo obce rozhoduje o tom, zda bude od fyzických či právnických osob na svém území vybírat konkrétní místní poplatek ze soustavy místních poplatků tzn., že místní poplatky mají fakultativní charakter. Obce vybírají místní poplatky proto, aby získaly další potřebné finanční prostředky do svých rozpočtů a mohly je využít na financování lokálních veřejných statků. Nejsou významným příjmem rozpočtů obcí, ale příjmy rozpočtu vhodně doplňují a pomáhají snižovat napjatost ve finančním hospodaření obcí. Obce při jejich vybírání musí respektovat zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Místní poplatky tvoří: a) Poplatek ze psů - poplatníkem je vlastník psa (fyzická či právnická osoba) v místě trvalého bydliště nebo sídla, - předmětem poplatku je pes starší 6 měsíců mimo psů pro doprovod nevidomých či bezmocných, - sazba je stanovena pevnou částkou, která se liší podle místa chovu psa. b) Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt - předmětem poplatku je přechodný pobyt za úplatu na území města za účelem léčení nebo rekreace, - poplatníkem je ubytovatel, kterým je fyzická nebo právnická osoba, která přechodné ubytování za úplatu poskytla, - sazba je stanovenou pevnou částkou za osobu a den. 13 TOMÁNEK,P.: Rozpočtové určení daní obcím. Deník veřejné správy [online]. [2004].[cit.2007-05-23]. Dostupný z WWW: <http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6109057&hledej=tom%e1nek> 14 PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. Management Press, Praha 2004. ISBN 80-7261-086-4. 26
c) Poplatek za užívání veřejného prostranství - předmětem poplatku je zvláštní užívání veřejného prostranství např. umístění reklamních zařízení, skládek, zařízení sloužící pro poskytování projede atd., - poplatníkem je fyzická či právnická osoba, která užívá veřejné prostranství výše uvedeným způsobem, - sazba je stanovena za každý i započatý m 2 užívaného veřejného prostranství. d) Poplatek ze vstupného - předmětem poplatku je vstupné na kulturní, sportovní, prodejní nebo reklamní akce, - poplatníkem je fyzická nebo právnická osoba, která kulturní, sportovní, prodejní nebo reklamní akce pořádá, - sazba je stanovena procentem podle charakteru akce. e) Poplatek z ubytovací kapacity - předmětem poplatku je každé využité lůžko a den v zařízeních určených k přechodnému ubytování za úplatu, - poplatníkem je ubytovatel, kterým je fyzická nebo právnická osoba, která přechodné ubytování poskytla, - sazba je stanovena pevnou částkou za každé využité lůžko a den. f) Poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj - předmětem poplatku je každý povolený výherní hrací přístroj, - poplatníkem je provozovatel výherního hracího přístroje, - sazba je stanovena měsíčním paušálem. 1.3.1.4 Správní poplatky Správní poplatky představují příjmy z vlastní správní činnosti, kterou územní samospráva vykonává v rámci přenesené působnosti, tzn., kdy stát některé úkoly a pravomoci v oblasti státní správy přenáší na obce. Zákon o obcích upravuje, které úkony státní správy mohou provádět orgány měst a obcí, respektive tzv. pověřené obecní úřady a obce s rozšířenou působností, u nichž je rozsah této činnosti vyšší. Výše správních poplatků je stanovena zákonem č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. 27
1.3.2 Vlastní nedaňové příjmy územních rozpočtů 15 Vlastní nedaňové příjmy rozpočtu tvoří zejména příjmy z vlastní činnosti obce. Jsou to například příjmy z podnikání, podniká-li obec svým jménem. Do nedaňových příjmů patří i příjmy z pronájmů nemovitostí a pozemků, odvody zřízených organizací (příspěvkových organizací), úroky, dividendy a kursové zisky, přijaté sankce a vratky dotací, příjmy z prodeje neinvestičního majetku a přijaté splátky půjček. 1.3.3 Kapitálové příjmy územních rozpočtů 15 Příjmy kapitálového rozpočtu tvoří příjmy z prodeje dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (z prodeje nemovitostí včetně pozemků, software), příjmy z prodeje finančního majetku (z prodeje akcií a majetkových podílů v obchodních společnostech). Kapitálovými příjmy by se měly financovat kapitálové výdaje, aby nedošlo ke snižování hodnoty majetku obce. 1.3.4 Přijaté dotace do územních rozpočtů Dotace z rozpočtové soustavy do územních rozpočtů jsou projevem existence přerozdělovacích procesů uvnitř soustavy veřejných rozpočtů, projevem solidarity. Potřeba dotací se většinou zdůvodňuje potřebou obecné podpory obcí a regionů i podporou specifických činností, na kterých má stát zájem, které jsou také většinou výsledkem přenesení odpovědnosti za zabezpečování některých, zejména preferovaných veřejných statků ze státu na obec a na vyšší stupně územní samosprávy. 16 Přijaté dotace se dělí na běžné a kapitálové, obojí dále na účelové a neúčelové. Dotace mohou plynout z centrální úrovně (ze státního rozpočtu, státních fondů), z rozpočtů územní úrovně (z rozpočtu a fondů kraje, z rozpočtu a fondů statutárních měst městským obvodům a městským částem), ze zahraničí (například z fondu PHARE), ale také z vlastních fondů. Dotace ze státního rozpočtu a státních fondů obvykle podléhají po ukončení rozpočtového roku vyúčtování. Příkladem běžné dotace ze státního rozpočtu do rozpočtu obce jsou finanční prostředky pro samostatnou působnost obce v předškolních zařízeních a základních školách (vždy vztaženo na jednoho žáka), dotace na dopravní obslužnost území, na provoz domova důchodců a sociálního zařízení (vztaženo vždy na jedno lůžko), na výkon přenesené působnosti (vztaženo na konkrétní přenesenou působnost a každých sto obyvatel obce). Kapitálové dotace jsou vždy určeny pro konkrétní stavby, nákup pozemků a dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. 15 15 Kolektiv autorů: Příručka člena zastupitelstva obce. BERKA,R.: Finance a rozpočet. VCVS ČR, o. p. s., Praha 2002. ISBN 80-238-9120-0. 16 PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. Management Press, Praha 2004. ISBN 80-7261-086-4. 28
Obrázek 2: Základní schéma druhové struktury příjmů Příjmy Přijaté dotace Vlastní příjmy Běžné Kapitálové Kapitálové Běžné Od rozpočtů centrální úrovně Od rozpočtů územní úrovně Od rozpočtů centrální úrovně Od rozpočtů územní úrovně Daňové Nedaňové Z vlastních fondů Z vlastních fondů Ze zahraničí Zdroj: Kolektiv autorů: Příručka člena zastupitelstva obce. BERKA,R.: Finance a rozpočet. VCVS ČR, o. p. s., Praha 2002. ISBN 80-238-9120-0. 29
1.4 Výdaje rozpočtu obce 17 Obce se významně podílejí na zabezpečování a financování stále většího spektra veřejných statků pro obyvatelstvo. Je to důsledkem decentralizace veřejné správy a posilování role jednotlivých stupňů územní samosprávy. Zabezpečování veřejných statků, jako projev alokační funkce veřejných financí, je tradičně rozhodující funkcí i obcí jako základního článku územní samosprávy. Na výši výdajů na zajištění veřejných statků, mají vliv: - potřeby lokálního veřejného sektoru, který veřejné statky pro obyvatelstvo zajišťuje, - rozsah odpovědností a pravomocí obcí za zajišťování veřejných statků a dalších úkolů, - preference obyvatel a ochota obyvatel přispívat na financování veřejných statků. 1.4.1 Členění výdajů Výdaje územních rozpočtů můžeme členit podle: - hlediska rozpočtového plánování na výdaje: plánované neplánované - rozpočtové soustavy na výdaje: běžné, kapitálové, návratné, nenávratné. - funkcí veřejných financí na výdaje: Plánované výdaje alokační, redistribuční, stabilizační. Jsou takové výdaje v rozpočtech obcí, které lze poměrně přesně předem určit, například výdaje na financování provozu škol. U plánovaných výdajů mohou orgány obce důkladněji zvažovat objem výdajů a jejich strukturu s ohledem na rozpočtové omezení dané plánovanými příjmy jako zdrojů krytí těchto výdajů. Mohou zvažovat, u kterých 17 PEKOVÁ, J.: Hospodaření obcí a rozpočet. Codex Bohemia, Praha 1997. ISBN 80-85963-34-5. 30
druhů výdajů jsou případně únosné úspory a u kterých druhů jsou nežádoucí či dokonce neekonomické, například kdyby se v důsledku úspory snížila kvalita veřejných statků. Neplánované výdaje Jsou především nahodilé výdaje rozpočtu obce, které se vyskytnou v průběhu rozpočtového období. Jejich vznik a výši lze obtížně odhadnout. Patří sem například finanční podpory z rozpočtů obce poskytované občanům při živelných katastrofách, sankční výdaje za porušení rozpočtové kázně placené do státního rozpočtu, výdaje způsobené nahodilými událostmi apod. Neplánované výdaje jsou většinou financovány z rezerv, které si obce ve svém rozpočtu vytváří. Členění výdajů rozpočtu na plánované a neplánované má význam pro bilancování příjmů k výdajům v etapě sestavování návrhu rozpočtu i pro plnění rozpočtu v průběhu rozpočtového období. 1.4.1.1 Běžné výdaje Z běžných výdajů se financují běžné, pravidelně se opakující potřeby v příslušném rozpočtovém období. Často jsou označovány jako neinvestiční nebo provozní výdaje organizací v lokálních a regionálním veřejném sektoru, které zajišťují veřejné statky pro občany. Například organizační složky a příspěvkové organizace zřízené obcí. 1.4.1.2 Kapitálové výdaje 18 Kapitálové výdaje slouží k financování dlouhodobých, běžně se neopakujících potřeb, zejména investičních, které přesahují jedno rozpočtové období a jsou zpravidla jednorázové. Kapitálové výdaje vynakládané na pořízení nových investic jsou financovány z kapitálové části rozpočtu. Úroky z půjček, které si obec půjčila na financování investice, jsou ale financovány z běžného rozpočtu. Členění běžných a kapitálových výdajů podle rozpočtové skladby využívají všechny země. Toto členění se postupně unifikuje, aby byla zajištěna kompatibilita a bylo možné provádět mezinárodní analýzy a srovnání. Rozpočtové skladba zároveň umožňuje třídit výdaje na: Nenávratné výdaje Nenávratné výdaje jsou vynakládány na zabezpečení veřejných statků, čistých i smíšených, na zaplacení daní kdy poplatníkem daně je obce, na zaplacení úroku apod. Návratné výdaje Návratné výdaje se objevují v případě, že obec půjčuje krátkodobé finanční prostředky například jinému článku rozpočtové soustavy nebo i občanům jako návratnou pomoc při povodních apod. Obec je může vynakládat i za účelem jejich zhodnocení v budoucnu například nákupem cenných papírů nebo vložením finančních prostředků na terminovaný účet. 18 PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. Management Press, Praha 2004. ISBN 80-7261-086-4. 31
1.5 Rozpočtové určení daní 1.5.1 Územní samospráva v ČR po roce 1989 Po roce 1989 byla veřejná správa reformována, což se projevilo zejména tím, že po mnoha desetiletích došlo k obnově územní samosprávy. Součástí této reformy bylo také oddělení územní samosprávy od státní moci a správy. Byly vytvořeny ekonomické a právní předpoklady pro fungování územní samosprávy. Územní samospráva tedy začala na základě těchto předpokladů samostatně spravovat věci veřejné. Stát uznal schopnost územní samosprávy efektivněji zajišťovat veřejné statky pro obyvatelstvo, a proto na ni přenesl některé povinnosti. Územní samospráva má postavení nestátního subjektu. Decentralizací kompetencí ze státu na územní samosprávu s sebou ovšem přineslo řadu problémů. Začaly se objevovat finanční obtíže v hospodaření územní samosprávy. Obce a města neměla dostatek finančních prostředků na krytí rostoucích veřejných výdajů v souvislosti se zabezpečováním veřejných statků. Řada měst a obcí proto vykazovala deficitní hospodaření, čímž začal narůstat dluh územní samosprávy. Tyto a další problémy nakonec vedly k tomu, že většina demokratických zemí přistoupila k reformě územní samosprávy. Reforma územní samosprávy se zaměřila i na finance územní samosprávy. Tato reforma s sebou kromě jiného přinesla i rozhodnutí demokratických zemí rozdělovat daňové výnosy z celostátně vybíraných daní mezi státní rozpočet a rozpočty územní samosprávy. Územní samospráva tedy začala hospodařit s významnou částí veřejných příjmů, především daňových. To umožnily změny v daňovém určení, nebo-li v rozpočtovém určení daní. Decentralizací kompetencí na územní samosprávu se zabývá i teorie fiskálního feredalismu jako dílčí část teorie veřejných financí. 1.5.2 Decentralizace redistribuční funkce Cílem redistribuční funkce veřejných financí je zmírnit důchodové a sociální nerovnosti ve společnosti znovurozdělováním důchodů a bohatství, zlepšit distribuční spravedlnost. Jedním z projevů redistribuční funkce je přerozdělování finančních prostředků v rámci rozpočtové soustavy, a tím zmírnit nerovnosti mezi jednotlivými oblastmi a obcemi. Důležitým rozhodnutím je, z čeho bude územní samospráva financovat zabezpečování jednotlivých druhů veřejných statků. S tím souvisí rozdělování daňového výnosu mezi rozpočty na jednotlivých vládních úrovních, včetně územní samosprávy, a poskytování dotací ze státního rozpočtu při dodržení zásady spravedlnosti v rozdělování, obecně pak solidarity. Příjmy jsou nerovnoměrně rozloženy. Rozdíly v daňové kapacitě a v daňovém výnosu mezi obcemi jsou velké. Tyto rozdíly jsou důvodem přerozdělování daňového výnosu uvnitř rozpočtové soustavy. Míra a forma přerozdělování závisí na uplatňovaném modelu fiskálního federalismu. Česká republika, stejně jako většina demokratických zemí, využívá kombinovaný model fiskálního federalismu. Přerozdělování se uskutečňuje jak prostřednictvím nastavení daňového určení, tak prostřednictvím dotací. 32
1.5.3 Teorie fiskálního federalismu Je součástí teorie veřejných financí. Zabývá se finančními vazbami a jejím cílem je zvýšit efektivnost alokace veřejných prostředků. Zkoumá mimo jiné, jakým způsobem lze optimálně přiřadit veřejné příjmy do jednotlivých typů veřejných rozpočtů. Klade si otázku, do jaké míry decentralizovat veřejný sektor, aby tato decentralizace vedla k vyšší efektivnosti a současně alespoň zčásti stabilizovala lokální a regionální politiku. Teorie fiskální federalismu vymezuje několik modelů. V České republice je využíván kombinovaný model fiskálního federalismu. 1.5.3.1 Kombinovaný model fiskálního federalismu - obecně Kombinovaný model v různé míře centralizuje některé veřejné příjmy do státního rozpočtu, ze kterého jsou pak ostatním rozpočtům poskytovány dotace, a některé decentralizuje do rozpočtů jednotlivých stupňů územní samosprávy a tím zvyšuje jejich soběstačnost. Každá vládní úroveň včetně územní samosprávy má vyčleněny své vlastní příjmy. Nižším vládním úrovním jsou vyčleněny menší příjmy, které představují sdílené a svěřené daně. Jejich rozpočty mají vlastní daňové a nedaňové příjmy, které jsou doplněny dotacemi z vyšších rozpočtů, zejména ze státního rozpočtu. 19 1.5.3.2 Kombinovaný model fiskálního federalismu v České republice Daňové určení a fiskální vazby v rozpočtové soustavě upravuje zákon o rozpočtovém určení daní, zákony o rozpočtových pravidlech a zákon o státním rozpočtu na příslušný rok. 19 Soběstačnost obcí se v průběhu let stále zvyšovala. Od roku 1993 se obce podílí na dani z příjmů fyzických osob, od roku 1996 se rozpočty obcí dělí se státním rozpočtem o celou daň z příjmů (fyzických i právnických osob) a v roce 2001 byly daňové příjmy posíleny o daň z přidané hodnoty, která představuje jednu z nejstabilnějších daní. V současné době do rozpočtu obce plynou daně sdílené, které tvojí daň z příjmů právnických osob, daň z příjmu fyzických osob a daň z přidané hodnoty a daně svěřené, kterými jsou daň z nemovitostí a daň z příjmu právnických osob placená obcemi. 19 PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. Management Press, Praha 2004. ISBN 80-7261-086-4. 33
1.5.4 Finanční soběstačnost obcí Kombinovaný model fiskálního federalismu je tedy založen na částečné decentralizaci veřejných příjmů, zejména daňových. Optimální přiřazení příjmů jednotlivým veřejným rozpočtům včetně rozpočtů územní samosprávy ovlivňuje jejich finanční soběstačnost. Míra finanční soběstačnosti se vypočítá jako podíl vlastních příjmů na celkových příjmech. V ČR se do vlastních daňových příjmů rozpočtů územní samosprávy zahrnují i daně, u kterých územní samospráva nemá daňovou pravomoc. Zároveň ovlivňuje, do jaké míry mohou ze svých vlastních příjmů, které zahrnují i daňově vymezené příjmy, financovat své výdaje související s plněním svých úkolů, zejména ve veřejném sektoru 20, tzn. míru samofinancování. Míra samofinancování se vypočte jako podíl vlastních příjmů na běžných, každoročně se opakujících výdajích rozpočtu. Obrázek 3: Kombinovaný model fiskálního federalismu v České republice od roku 2001 příjmy Státní rozpočet výdaje Státní fondy dotace dotace příjmy Rozpočty krajů výdaje Mimorozpočtové fondy krajů příjmy Rozpočty obcí výdaje dotace Mimorozpočtové fondy obcí dotace příjmy, výdaje dotace Zdroj: 20 20 PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. Management Press, Praha 2004. ISBN 80-7261-086-4. 34
Tabulka 1: Počet obcí v jednotlivých krajích České republiky v letech 1999 2007 Kraj 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Středočeský 1147 1148 1148 1148 1146 1146 1146 1146 1146 Jihočeský 623 623 623 623 623 623 623 623 623 Plzeňský 505 505 506 503 501 501 501 501 501 Karlovarský 131 132 132 132 132 132 132 132 132 Ústecký 354 354 354 354 354 354 354 354 354 Liberecký 216 216 216 216 216 216 215 215 215 Královéhradecký 448 448 448 448 448 448 448 448 448 Pardubický 453 453 453 453 452 452 452 452 451 Vysočina 730 730 730 729 729 729 704 704 704 Jihomoravský 645 647 647 647 647 647 672 672 673 Olomoucký 392 393 394 394 394 394 397 397 398 Zlínský 299 300 304 304 304 304 304 304 304 Moravskoslezský 300 301 302 302 302 302 299 299 299 Hlavní město Praha 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Česká republika 6244 6251 6258 6254 6249 6249 6248 6248 6249 Zdroj: Český statistický úřad: www.czso.cz 35
1.5.5 Rozpočtová soustava v České republice Daně jsou příjmy veřejných rozpočtů. Soustavu veřejných rozpočtů tvoří státní rozpočet, rozpočty obcí a krajů, zahrnují se sem i rozpočty příspěvkových organizací a rozpočty dobrovolných svazků obcí a od 1. července 2006 i rozpočty rad fondu soudržnosti. Do rozpočtové soustavy patří také státní fondy (např. Státní fond dopravní infrastruktury), případné fondy krajů a obcí, Fond veřejného zdravotního pojištění s navazujícími rozpočty zdravotních pojišťoven, a specifické transformační fondy, tj. Fond národního majetku a Pozemkový fond České republiky. Veřejné rozpočty jsou schvalovány volenými orgány, a to Poslaneckou sněmovnou v případě státního rozpočtu a zastupitelstvem obce či kraje v případě rozpočtů územní samosprávy. Největším příjmem veřejných rozpočtů, zejména státního rozpočtu a rozpočtů obcí, jsou příjmy daňové. Které daně, popř. která jejich část, do toho kterého veřejného rozpočtu plyne, stanovuje zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávním celkům a některým státním fondům, ve znění pozdějších předpisů s účinností od 1. ledna 2001 Obrázek 4: Rozpočtová soustava v České republice Veřejné rozpočty - státní rozpočet - rozpočty krajů - rozpočty obcí - rozpočty příspěvkových organizací Mimorozpočtové fondy - státní fondy - fondy obcí - fondy krajů - fond veřejného zdravotního pojištění Specifické transformační fondy - Pozemkový fond ČR - Fond národního majetku ( nyní Ministerstvo financí ČR) Zdroj: LOKŠANOVÁ, J.: Rozpočtová soustava. [online][2005][cit.2007-10-03]. Dostupný z WWW: <http://fse1.ujep.cz/materialy/kfu_huncova_ufnoloksanova.pdf> 36
Obrázek 5: Rozpočtové určení daní v České republice do roku 2007 V roce 2001 se o sdílené daně dělil státní rozpočet pouze s obcemi, od roku 2002 se na sdílených daních začaly podíle i kraje, které měly v roce 2002 podíl 3,1 %, od roku 2005 se jejich podíl zvýšil na 8,92 %. Zdroj: PEKOVÁ, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. Management Press, Praha 2004. ISBN 80-7261-086-4. Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, celostátní výnos DPH celostátní výnos Místní poplatky 8,92 % kraje každý kraj stanoveným % 20,59 % obce dle přepočteného počtu obyvatel 1,5 % obce dle počtu zaměstnanců 68,99 % SR 8,92 % kraje každý kraj stanoveným % 20,59 % obce dle přepočteného počtu obyvatel 68,99 % SR 100 % obce Daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou, celostátní výnos Daň z příjmů fyzický osob ze samostatně výdělečné činnosti Daň z příjmů právnických osob bez daně placené obcemi a kraji celostátní výnos 8,92 % kraje každý kraj stanoveným % 20,59 % obce dle přepočteného počtu obyvatel 68,99 % SR 30 % obce dle bydliště podnikatele 60 % celostátní výnos 10 % celostátní výnos SR 8,92 % kraje každý kraj stanoveným % 20,59 % obce dle přepočteného počtu obyvatel 68,99 % SR Daň z nemovitostí 100 % obce 8,92 % kraje každý kraj stanoveným % 20,59 % obce dle přepočteného počtu obyvatel 68,99 % SR Daň z příjmů právnických osob placená obcemi nebo kraji 100 % kraje daně placené kraji 100 % obce daně placené obcemi 37
38
2 Město Jindřichův Hradec 2.1 Základní informace Město Jindřichův Hradec se nachází v jižních Čechách a leží přesně na 15. poledníku ve výšce 478 metrů nad mořem. Město se rozkládá na území 74,27 km 2 a žije v něm téměř 23 tisíc obyvatel. Mezi dominanty města patří zejména státní hrad a zámek s rybníkem Vajgar. Město se pyšní i řadou dalších historických památek a také krásnou přírodou ve svém okolí, která je známa jako Česká Kanada. 2.2 Historie města Nejstarší dochovaná zmínka o tomto městě pochází z roku 1220, kdy Jindřichův Hradec patřil zakladateli rodu pánů z Hradce, Jindřichu I., který byl jedním ze synů Vítka z Prčic. Nejbouřlivější rozvoj prožilo město v druhé polovině šestnáctého století, kdy byla postavena řada měšťanských domů na náměstí a v přilehlých ulicích. Páni z Hradce sídlili v Jindřichově Hradci do roku 1604, kdy vymřeli po meči. 2.3 Současnost města V roce 1950 bylo historické jádro Jindřichova Hradce vyhlášeno městskou památkovou rezervací díky početnému souboru unikátních stavebních a uměleckých památek. V roce 1993 při příležitosti oslavy 700. výročí města, byl znovu otevřen opravený státní hrad a zámek. V roce 1991 zde byla otevřena vysoká škola, původně pod patronátem Jihočeské univerzity, později fakultu převzala Vysoká škola ekonomická. Město Jindřichův Hradec je tedy zčásti i studentským městem. 39
2.4 Městský úřad v Jindřichově Hradci Úkoly a povinnosti města vykonávají volené a výkonné orgány města, které sídlí v budově městského úřadu. Mezi volené orgány města patří zastupitelstvo města, rada města a starosta. Volené orgány města vznikají na základě hlasování obyvatel ve volbách. Výkonnými orgány města se rozumí zaměstnanci, kteří pracují v jednotlivých odborech městského úřadu. Obrázek 6: Organizační struktura Městského úřadu Jindřichův Hradec od 1. prosince 2006 Zdroj: Město Jindřichův Hradec: http://www.jh.cz/docs/urad/struktura/osb_612.pdf 40
3 Rozbor finančního hospodaření města Jindřichův Hradec v letech 2004 2008 3.1 Příjmy 300 000,00 250 000,00 200 000,00 150 000,00 100 000,00 rozpočet skutečnost 50 000,00 0,00 2004 2005 2006 2007 2008 Graf 2: Vývoj daňových příjmů města Jindřichův Hradec v letech 2004-2008 Tabulka 2: Podíl daně z příjmů fyzických osob (DPFO) na celkových příjmech města Jindřichův Hradec v letech 2004 2008 (v tis. Kč) Rok 2004 2005 2006 2007 2008 DPFO (v tis. Kč) v tom: 59 694,51 62 158,61 55 230,09 60 144,79 59 206,23 - ze závislé činnosti a funkčních požitků 38 168,26 40 608,98 40 845,86 45 402,04 42 532,92 - ze samostatně výdělečné činnosti 19 035,32 19 463,30 11 987,85 12 015,76 13 257,17 - z kapitálových výnosů 2 490,93 2 086,33 2 396,38 2 726,99 3 416,13 celkové příjmy města (v tis. Kč) 491 769,38 465 187,80 492 047,32 573 934,66 576 489,22 podíl v % 12,14 13,36 11,22 10,48 10,27 41