Optimalizace profilu dálničních tunelů, novelizace předpisů

Podobné dokumenty
Fakulta bezpečnostního inženýrství Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Tunely Definice, předpisy, základní požadavky

Bezpečnost provozu v TKB. Ing. Lukáš Rákosník SATRA, spol. s r.o.

Revize ČSN Projektování silnic a dálnic

Obecný průjezdný profil

ZÁKLADY DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ

SOKP stavby 513 a 514. Průběh přípravy a provádění

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství. Podzemní stavitelství PŘEDNÁŠKY

BM03 MĚSTSKÉ KOMUNIKACE

Věc: Obousměrný provoz jízdních kol v ul. Hřbitovní - město Příbor

Bezpečnost silniční dopravy a ochrana majetku v tunelu na pozemní komunikaci

Přednáška č. 3 UMÍSŤOVÁNÍ AUTOBUSOVÝCH A TROLEJBUSOVÝCH ZASTÁVEK

Kategorie pozemních komunikací dle ČSN

Z Á S A D Y PRO OZNAČOVÁNÍ DOPRAVNÍCH SITUACÍ NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH

OLBRAMOVICKÝ A TOMICKÝ I.

Využití telematiky ke snížení dopravní zátěže a emisí, validita a aktuálnost dopravních informací (projekty města Liberec)

Z Á S A D Y PRO OZNAČOVÁNÍ DOPRAVNÍCH SITUACÍ NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH

TUNEL NA ÚSEKU 514 LAHOVICE SLIVENEC PRAŽSKÉHO SILNIČNÍHO OKRUHU

PRO VODOROVNÉ DOPRAVNÍ ZNAČENÍ NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH

Bc. Jan Touš projektování pozemních komunikací Inženýrská, konzultační a projektová činnost

Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.

NÁVRH TRASY POZEMNÍ KOMUNIKACE. Michal RADIMSKÝ

1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

Objednatel projektu: Zodp. projektant: Zpracoval: DSP / x A4 - Akce: Datum: Obsah: tel.: (+420) petr.projekt@gmail.

BM03 MĚSTSKÉ KOMUNIKACE

BUDOVY ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE POŽÁRNÍ ODOLNOST STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ A HOŘLAVOST KONSTRUČNÍCH ČÁSTÍ

ZVÝRAZNĚNÍ ZAČÁTKU OBCE

ÚS TŘI KŘÍŽE DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ

Královopolské tunely Realizace ražených částí tunelu z pohledu projektanta

Definitivníkonstrukce ražených úsekůna stavbětunelového komplexu Blanka

Větrání tunelu Blanka

Cvičení z předmětu K612PPMK Provoz a projektování místních komunikací MÍSTNÍ KOMUNIKACE

Námitka CJ MML /16, Martin a MarkétaTížkovi

Nové pojetí kategorizace sítě páteřních komunikací v ČR. v kontextu aktuálně projednávané novely zákona o pozemních komunikacích (ZPK)

TP 188 POSUZOVÁNÍ KAPACITY KŘIŽOVATEK A ÚSEKŮ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

Jak chránit obce před kamiony. Zklidňování dopravy. Petr Pokorný

TP 179 NAVRHOVÁNÍ KOMUNIKACÍ PRO CYKLISTY

Bezpečnost provozu dálničních tunelů v ČR

TECHNICKÉ PODMÍNKY A SOFTWARE ZÁVĚR V OBORU DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ. Ing. Jan Martolos, EDIP s.r.o. 1/39 ÚVOD INTENZITY DOPRAVY KAPACITNÍ POSOUZENÍ

Navrhování tunelů pozemních komunikací

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C

BUDOVY PRO BYDLENÍ A UBYTOVÁNÍ ROZDĚLENÍ DO SKUPIN

DOPRAVNÍ CESTA I. Křižovatky Úvod do problematiky

Cvičení z předmětu K612PPMK Provoz a projektování místních komunikací ZPOMALOVACÍ PRAHY A ZVÝŠENÉ PLOCHY

METODIKA PRO ŘEŠENÍ ZÓN 30 V BRNĚ

Geotechnický monitoring na stavbách

Řešení dopravy v klidu v lokalitě Škvárovna a v ulici Za Pilou v Českém Brodě. Město Český Brod. Závěrečná zpráva

DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ OBCE PTICE STUDIE. Zderazská 1625/ Praha 16 - Radotín. Bc. Jan Rajman. jednatel společnosti

TECHNICKÉ ŘEŠENÍ PRAŽSKÉHO PORTÁLU TUNELU PRACKOVICE NA DÁLNICI D8 PŘES ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ

OPRAVA KOMUNIKACE KLADENSKÉ PRAHA 6

PŘÍRUČKA Část 1. volná trasa

OBJEKTY PRO ZEMĚDĚLSKOU VÝROBU POŽÁRNÍ ODOLNOST STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ

Přednáška předmětu K612PPMK Provoz a projektování místních komunikací ORGANIZACE A REGULACE DOPRAVY

CYKLISTICKÁ DOPRAVA PŘEVEDENÍ CYKLISTŮ Z JÍZDNÍHO PRUHU (HDP) NA STEZKU PRO CYKLISTY

VIII. Setkání starostů a místostarostů Pardubického kraje. Praktické zkušenosti zvyšování bezpečnost dopravy v obcích

ZASTÁVKA HROMADNÉ DOPRAVY

[Pouze akademické použití]

Dopravní značky 1. část

Okruhy požadovaných změn zákona 361/2000 Sb.

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Příloha č. 3. Seznam nejdůležitějších svislých a vodorovných dopravních značek pro dopravní výchovu dětí

GARÁŽE POŽÁRNÍ ODOLNOST STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ A HOŘLAVOST KONSTRUKČNÍCH ČÁSTÍ

PŘELOŽKA KŘIŽOVATKY SILNIC I/3 A II/110 U TOPOLU (BENEŠOV)

CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU,

SVISLÉ DOPRAVNÍ ZNAČKY

Revize ČSN Projektování silnic a dálnic

Společná zařízení. Petr Kavka, Kateřina Jusková

IX. Setkání starostů a místostarostů Královehradeckého kraje

Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně v rámci bakalářských a magisterských studijních programů CZ / /0292 PŘEDNÁŠKA ČÍSLO 6

KŘIŽOVATKY Úrovňové křižovatky (neokružní). Návrhové prvky

Geotechnický průzkum hlavní úkoly

IP 10b >>> VACOV, SIL. II/171

Řešení přechodů pro chodce. Ing. Bc. Dagmar Kočárková, Ph.D. ČVUT v Praze Fakulta dopravní

Přednáška č.8 GARÁŽE, SJEZDY

Cvičení z předmětu K612PPMK Provoz a projektování místních komunikací ZKLIDNĚNÉ KOMUNIKACE

Přednáška č. 4 PŘÍČNÉ USPOŘÁDÁNÍ POZEMNÍ KOMUNIKACE. 1. Základní názvosloví silniční komunikace

Ing. Martin Kohout IMK projekt; Klínovecká 998; PS 23; Ostrov; tel. a fax volny.cz NEJDEK

KŘIŽOVATKY Úvod

Na stavbu: Studie proveditelnosti přeložky silnice II/154 a železniční tratě v Třeboni včetně napojení na silnici I/34, 2. etapa,

HODNOCENÍ VARIANT Multikriteriální hodnocení porovnává varianty podle většího počtu nesouměřitelných kriterií. U dopravních staveb nejčastěji

DOPRAVNÍ STAVBY POLNÍ CESTY

Cvičení z předmětu K612PPMK Provoz a projektování místních komunikací ŘEŠENÍ PRO OSOBY SE SNÍŽENOU SCHOPNOSTÍ POHYBU

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Modernizace dálnice D1

VMO Brno Velký městský okruh Brno Křižovatka Hradecká Tunel Královo Pole Křižovatka Svitavská radiála

BEZPEČNÉ USPOŘÁDÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ - Bezpečné uspořádání pozemních komunikací II. Prostředí sídelních útvarů

ZÁSADY PRO VODOROVNÉ DOPRAVNÍ ZNAČENÍ NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY

2.6. Pražská ulice - úsek Úzká (nám. Republiky) - Sokolská

Ing. Michal Doubek ŘSD ČR, Správa Hradec Králové. Stav realizace a přípravy dálnice D11 na území České republiky

TECHNOLOGIE VÝSTAVBY, REKONSTRUKCE, OPRAV A ÚDRŽBY DOPRAVNÍCH STAVEB POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

PRŮVODNÍ ZPRÁVA. 1. Identifikační údaje:

Měření vlivu ovzduší na ostění tunelu a ocelové vnitřní vybavení. Ing. Jiří Svoboda & Bc. Michal Hnilička

MĚSTSKÝ ÚŘAD VSETÍN Odbor územního plánování, stavebního řádu a dopravy

Ing. Michal Radimský, Ph.D., Ing. Radka Matuszková, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav pozemních komunikací

1. ÚVOD 1.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE: Studie problémových úseků sil.ii/449 v koridoru Červenka Smržice. Havlíčkovo nábřeží 38, Ostrava

ROZŠÍŘENÍ PARKOVACÍCH STÁNÍ V UL. ŽIŽKOVA, SLANÝ

SVISLÉ DOPRAVNÍ ZNAČKY

LAVIČKY PRŮMYSLOVÁ ZÓNA Z 11

VII. Setkání starostů a místostarostů Kraje Vysočina

Tento dokument je součástí systému TP online. Byl vytvořen zpracovatelem v elektronické podobě shodné se schváleným zněním MD.

Transkript:

Optimalizace profilu dálničních tunelů, novelizace předpisů Ing. Jiří Svoboda, PRAGOPROJEKT, a.s. 24. května 2017 ČESKÁ TUNELÁŘSKÁ ASOCIACE ITA-AITES CZECH TUNNELLING ASSOCIATION ITA-AITES

Obsah Volba příčného profilu Optimální příčný profil tunelů na trase D3 Důvody volby T9,5 Investiční a provozní náklady Geotechnický monitoring Novelizace TKP D kapitola 7 Novelizace TKP kapitola 24 2

Volba příčného profilu Norma ČSN 73 7507: Komunikace v tunelu Tunelová trouba Jednosměrná dvoupruhová (obr. 2) Šířková kategori e tunelu2) T-7,5 Rozměry prvků příčného řezu (m) a v1 v2 c1 b0 p b1 3,50 7,50 1,00 9,50 Příklady kategorií a typů navazujících komunikací1) D+R 27,5; R 25,5; S 24,5; MRD4 45,5/ 24,5/50; MSDP4 33/21,5/50 T-9,0 3,50 1,50 9,00 1,00 11,00 D+R 27,5; R 25,5; S 24,5; MRD4 45,5/ 24,5/50; MSDP4 33/21,5/50 T-9,5 3,75 1,50 9,50 1,00 11,50 D+R 27,5; R 25,5; S 24,5; MRD4 45,5/ 24,5/50; MSDP4 33/21,5/50 Směrově nerozdělená Jednosměrná jednopruhová (obr. 4) T-6,0 3,50 2,00 6,00 1,00 8,00 S 11,5 + 9,5 MS2 18/8,5/50 Obousměrná dvoupruhová (obr. 3) T-8,0 3,50 0,5 8,00 1,00 10,00 S 9,5 + S7,5 + MOP2 16,5/ 11/50 T-9,5 3,50 1,00 9,50 1,00 11,50 S 11,5+9,5; MS2 18/8,5/50 T-10,5 3,50 1,50 10,50 1,00 12,50 S 11,5; MS2 18/8,5/50 POZNÁMKY 1) Příklady navazujících návrhových kategorií a typů příčného uspořádání pozemních komunikací odpovídají ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110. 2) Šířková kategorie tunelu je charakterizována šířkou mezi obrubníky. Dle čl.7.1.9 jsou dlouhé tunely navrhovány na kat. T 7,5 resp. T 9,0, pokud hodnocení rizik, za uvážení technicko-ekonomického porovnání nákladů na provoz a výstavbu, nevyžadují nutnost řešení podle šířkové kategorie T 9,0 resp. T 9,5. Poznámka: kat. T 9,0 se liší od kat. T 9,5 pouze šířkou jízdních pruhů (T 9,0 šířka 3,50m, T 9,5 šířka 3,75m), u kat. T 7,5 je šířka jízdních pruhů 3,50m a není navržen nouzový pruh. 3

Volba příčného profilu Tunel musí být ve všech režimech provozu komfortní, bezpečný, pokud možno také přívětivý k uživatelům komunikace Bezpečnost provozu je základním požadavkem, absolutní prioritou a to ve všech provozních režimech Tunely nesmí být dopravní překážkou na trase. Je nutno počítat zejména s mimořádnými situacemi (nehoda, požár) a také s pravidelnou údržbou a obnovou technologického vybavení. Dnes jsou tunelové trouby uzavřeny průměrně 10 až 13 dní do roka, ve světě cca 5 dní do roka (v Japonsku pouze 1 den ročně). Přívětivý tunel = žádná překvapení pro uživatele Nejlépe jednotný v celém úseku komunikace (upořádání komunikace, značení, záchranné cesty, ) Pokud možno, shodné uspořádání s návaznou komunikací Nutnost optimalizace profilu tunelu a jeho vybavení 4

Volba příčného profilu U tunelových staveb není reálně možné rozšíření průjezdního profilu dodatečným zvětšením (na rozdíl od volné trasy) -> profil by měl být navržen tak, aby během návrhového období nebylo nutné jeho rozšiřování. Návrhové období: stavební část - 100 let, technologické vybavení - 15 let -> za dobu životnosti tunelu je nutné cca 6x provést obnovu TVT. Při kompletní uzávěře tunelů dojde k převedení po D1 a I/3 pomocí proměnného dopravního značení na začátku a na konci celého úseku. Směrodatné rychlosti v navazujících úsecích dálnice: Dlouhé tunely: Vs = 110 km/hod Krátké tunely: Vs = 130 km/hod. Pravidelnou údržbu v tunelu (mytí) je nutné provádět minimálně 4 x ročně (cca 13 dní ročně) bez ohledu na kategorii tunelu. 5

Optimální profil tunelů na trase D3 Kategorie T 9,5-2 jízdní pruhy š. 3,75 m + 1x nouzový pruh š. 1,50 m Jednotný vnitřní profil u všech hloubených i ražených tunelů Průjezdní výška 4,80 m -> spodní úroveň technolog. vybavení v klenbě 5,0 m Historie: 2009 - Technická studie D3 - kategorie T9,0 - šířka jízdních pruhů 3,5 m 2015 - D3 0301, 0302, 0303 TES - kategorie T9,5 - šířka jízdních pruhů změněna na 3,75 m (na základě zkušeností z provozovaných tunelů bezpečnost a provádění údržby) 2016 - D3 0301 0303 DÚR - kategorie T9,5 6

Důvody volby T9,5 Údržba tunelu: Více prostoru pro umístění technologického vybavení část lze umístit na bok tunelu nad chodník. Až 80% servisních a údržbových prací lze provádět za provozu při omezení dopravy do jednoho pruhu (toto se již prokázalo v tunelech 0805 Radejčín a Prackovice) - > obousměrný provoz z důvodu servisních prací při uzavření jedné tunelové trouby lze omezit na cca 4 až 5 dnů v roce. Větší množství vzduchu v dopravním prostoru snižuje koncentraci škodlivin v tunelu při stejných intenzitách dopravy > nižší náklady na provozní větrání. 7

Důvody volby T9,5 Plynulost provozu Při poruše vozidla v tunelu ho lze objíždět oběma protisměrnými dopravními proudy, takže není nutné zastavovat provoz. V menším profilu bude nutné tunel v jednom dopravním směru uzavřít. Při dlouhodobé uzávěře jedné trouby (např. při obnově technologie) lze v druhé tunelové troubě dopravu organizovat v systému 2 + 1 (2 pruhy ve stoupání, 1 pruh pro klesání). U menších profilů je možné dopravu organizovat pouze v režimu 1+1. Větší dopravní prostor dobře ovlivňuje psychiku řidiče (při obousměrném provozu se "netlačí" do středu vozovky) 8

Důvody volby T9,5 Bezpečnost provozu Odstavný pruh š. 1,5 m v celé délce tunelu umožňuje odstavení vozidla kdekoliv v tunelu. Nouzové zálivy, které by byly nutné u tunelů menších profilů s délkou nad 1500 m, jsou technicky a finančně náročné a jejich použití za provozu způsobuje nebezpečné dopravní situace (zneužívání zálivů, nebezpečí střetu při výjezdu vozidla ze zálivu). Větší profil je bezpečnější pro provoz při jednosměrném a především při obousměrném provozování. 9

Důvody volby T9,5 Mimořádná událost (požár): Větší profil tunelu poskytuje delší čas pro únik osob před zakouřením prostoru tunelu při požáru Větší profil znamená snadnější přístup a rychlejší zásah složek IZS při mimořádných situacích - zásah lze vést z více stran (větší prostor kolem požářiště) a omezit tím poškození tunelové trouby a technologie. Při požáru v malém profilu dojde k rychlejšímu poškození technologického vybavení a především zasažení definitivního ostění tunelu. Opravy po požáru jsou pak časově výrazně náročnější. 10

Investiční a provozní náklady Větší profil tunelu bude vždy vyžadovat vyšší investiční náklady Odhady navýšení investičních nákladů T 8,0 a T 9,5 se pohybují od 9 % do 14%. Do porovnání s investičními náklady je nutné dát také provozní náklady: osvětlení, větrání, údržbu, náklady na uzávěry tunelu, Dále náklady vyplývající z omezení plynulosti dopravy - takzvanou celospolečenskou ztrátu: časová ztráta, provozní náklady/pohonné hmoty, nehody a další mimořádné události Dle zahraničních materiálů investiční náklady tvoří pouze 20% z celkových nákladů na provoz tunelových staveb (při životnosti díla 100 let). 11

Srovnání profilu T8 a T9,5 12

Geotechnický monitoring Je podmínkou pro realizaci díla dle pravidel observační metody. Dělíme ho na: Předstihový GTM, který mapuje stávající stav před zahájením prací (je zpravidla navržen a soutěžen samostatně, v současné době například již probíhá na stavbě D 3 0310/I Úsilné Hodějovice Bezpečnostní (operativní) GTM realizovaný v aktivní zóně horninového masivu kolem díla (po celou dobu výstavby díla, kde právě probíhá stavební činnost), Periodický (kontrolní) GTM v celé zóně ovlivnění a sledování (realizovaný po celou dobu díla, vždy na celém systému bodů umístěných na stavbě)), Trvalý GTM se provádí na vybraných bodech či konstrukcích v zóně ovlivnění po dokončení stavby. Provádí se zpravidla min. po dobu záruky díla. Z důvodů zachování vypovídací schopnosti měření je třeba, aby trvalý GTM prováděla ta samá organizace která provádí GTM během stavby. 13

TKP D kapitola 7 Studie řeší trasu a profil tunelu. Tunelové dílo se vždy posuzuje ve spojitosti s příslušným úsekem komunikace Dokumentace k územnímu rozhodnutí řeší zábory pozemků a služebnosti (věcná břemena). Zde se tunel již posuzuje samostatně. Dokumentace pro stavební povolení řeší vlastní konstrukci tunelu a jeho technologické vybavení. Obsahuje pouze podrobnosti nutná k vydání stavebního povolení. Tuto dokumentaci nelze použít pro zadání stavby. Dokumentace pro zadání stavby - samostatná dokumentace zpracovaná dle pravidel observační metody včetně dokumentace GTM 14

TKP kapitola 24 Aktualizace TKP 24 musí vést k unifikaci tunelových staveb Stavební část Je neměnitelná -> nutno budovat s výhledem na její životnost (100 let) Nutno provádět dílo dle pravidel observační metody včetně provádění GTM Technologické vybavení tunelu Během životnosti stavební části dojde několikrát k jeho obnově Osazovat pouze nezbytně nutné technologické vybavení > vždy lze doplnit Hledat řešení pro omezení a zjednodušení údržby (suchovod, osvětlení, ) Dále je nutné aktualizovat: Vzorové listy č. 5 Tunely (2008), norma ČSN 73 7507 Projektování tunelů PK (2013) dále TP 98 Technologické vybavení tunelů PK (2010) a TP 154 Provoz, správa a údržba tunelů PK (2009). 15

Děkuji za pozornost! PRAGOPROJEKT, a.s. K Ryšánce 1668/16, 147 54 Praha 4