Souvislos mezi ekonomickým rozvojem a záěžz ěží živoního prosřed edí: aplikace Environmenáln lní Kuznesovy křivky na daa České republiky Jan B R Ů H A Milan ŠČA S N Ý Supra Solidam Peram COŽP UK v Praze 7. Červen 2005
OBSAH 1) Teorie a empirie EKC 2) Dekompozice environmenální záěže na efek úrovně, srukury a inenzy 3) Případová sudie pro ČR - popis da a změn v ekonomice - esování EKC pro indikáory znečišění ovzduší - analýza efeku emisní náročnosi 4) Implikace a další výzkum
EKC - koncep Ekonomové Grossman, Krueger (1991) zkoumali environmenální dopady vsupu Mexika do NAFTA zjisili, že vzah mezi záěží ŽP a ekonomickým růsem není monoónní a navrhli jej modelova pomocí křivky, připomínající obracené písmeno U Analogie s Kuznesovou křivkou (Kuznes 1955; 1963) posloužila k pojmenování ohoo vzahu Panayoou (1993)
GRAFICKÉ ZNÁZORN ZORNĚNÍ EKC
NEMONOTÓNN NNÍ ZÁVISLOST Efek úrovně ( scale effec ): za jinak nezměněných okolnosí je vzah mezi záěží ŽP a ekonomickým růsem lineární Efek inenzy ( inensy / echnique effec ): změna používaných echnologií vede ke změně záěže ŽP při dané úrovni produkce Efek srukury ( srucure / composion effec ): změna srukury národního hospodářsví může bý (ne)příznivá k ŽP
STATISTICKÝ ROZKLAD STATISTICKÝ ROZKLAD STATISTICKÝ ROZKLAD STATISTICKÝ ROZKLAD = i Y s W α ( ) ( ), 1 = I i I i i I i I i i R s s s s s Y Y W W α α α α α τ τ τ τ ( ) ( ). I i I i i I i I i i s s s s s Y Y W W α α α α α τ τ τ τ τ τ
POUŽIT ITÁ METODOLOGIE Věšina sudií používala průřezová daa důvodem je krákos časových řad Obvykle se analyzuje vzah mezi vybranými environmenálními indikáory, indikáory ekonomického rozvoje (a případně osaními veličinami) W i = f(y i,, X i )
EVIDENCE Evidence je různorodá Exisují indikáory, pro něž je EKC ypicky povrzována emise oxidů síry, sloučeniny olova, indikáory čisoy vod, nebezpečný odpad A indikáory, pro keré je ypicky zamíána emise skleníkových plynů, komunální odpad
VYSVĚTLEN TLENÍ EKC Technologický pokrok Rosoucí výnosy z rozsahu pro echnologie na zamezení Indukovaná echnologická změna Změna preferencí mediánové domácnosi Kvala živoního prosředí jako luxusní saek Přímý dopad na spořebu Polická popávka po environmenální regulaci (zvlášě, ehdy exisují-li bezprosřední a videlné dopady na zdraví)
EMPIRICKÁ PODPORA policky- ekonomického vysvělen lení EKC Někeré empirické sudie EKC nalezli, že v zemích s vyšším indexem lidských práv je bod zvrau umísěn více doleva nerovnoměrnos v rozložení bohasví posunuje bod zvrau doprava Přímé implikace přes preference mediánového voliče empirická podpora EKC pro indikáory s lokálním dopadem Černý pasažér a globální veřejné saky
KRITIKA EKC Nevhodnos použé meodologie Při analýze průřezových da může bý EKC nalezena i pokud záěž ŽP rose ve všech zemích Měly by bý používány meody analýz panelových da a časových řad Asympoické chování EKC Nevranos změn (problém savy vs. oky) EKC a mezinárodní obchod
ASYMPTOTICKÉ CHOVÁNÍ EKC
NEVRATNOST ZMĚN Mnoho sudií nerozlišuje savy versus oky (Sern) Co vysvělova: emise, koncenrace, dopady nebo něco jiného? Problém je zejména významný pro dopady s nevranými změnami (klimaická změna, zráa biodiversy,...)
EKC a MEZINÁRODN RODNÍ OBCHOD (1) Globalizační proces vede k alokaci environmenálně nepříznivých akiv z bohaých zemí do zemí chudých Normaivní implikace ohoo faku Leakage effec, polluion haven Pokud je eno efek zásadní, pak je EKC dočasný jev
EKC a MEZINÁRODN RODNÍ OBCHOD (2) Empirická evidence Mnoho sudií nenašlo signifikanní vliv environmenální regulace na Severu na přenos ekonomických akiv na Jih Vysvělení Kapálová a znalosní vybavenos zemí na Severu Rosoucí výnosy z invesic na zamezení (Porerova hypoéza)
Je volný obchod dobrý pro ŽP? (1) V případě jedné země závisí na mnoha fakorech (komparaivní výhoda, nasavení regulačních násrojů) Pozor: zlepšení ŽP nemusí bý normaivně žádoucí Globální úroveň Anweiler e al (2001) Podobně jako v případě EKC rozložili vzah mezi mezinárodním obchodem a ŽP do ří efeků Empiricky plaí, že efek inensy je příznivý pro ŽP, a efek srukury je velmi malý Odhadli, že 1% růs mezinárodního obchodu snižuje globální emise síry o 1%
Je volný obchod dobrý pro ŽP? (2) Ani jiné sudie nenalezly signifikanní povrzení efeku polluion haven Vypadá o, že krika EKC na základě mezinárodních vzahů nemá silný empirický podklad Podobně pro případ FDI Technologická difůze Tlak z domovských zemí (spořebelské uvědomění)
Případová sudie pro ČR: Tesování EKC pro indikáory kvaly ovzduší v ČR
ČSÚ ZDROJE UŽITÝCH DAT ekonomické daa: HPH, produkce, HTFK, CFC, eko-invesice, poče náklady na zaměsnance, provozní přebyek 1995-2003; OKEČ dig 2 (60) / dig-3 (30) 1990-1995; 4 sekory ceny: PPI, defláor HPH, defláor eko-invesic ČHMÚ REZZO: SOx, NOx, CO, CxHy/VOC, TZL (OKEČ dig-2) GHG-NIR pro UNFCCC: CO 2, CH 4, N 2 O (klasifikace UNFCCC převedena na OKEČ) IEA/OECD ceny energií CDV emise z dopravy
KVALITATIVNÍ ANALÝZA EKC: vývoj ekonomiky 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 L-Q - PUBLIC H,J,K - SERVICES I - TRANSPORT G - TRADE F - CONSTR E - ENERGY D -INDU C - MINING A,B - AGRI
KVALITATIVNÍ ANALÝZA EKC: kvala ovzduší - regulace spln emisní limy do roku 1998 doace SFŽP na zavedení plynu v rámci POO doace na přímoopy změna daňového režimu (DPH z 5% na 22% od 1998) změna regulace rhu energií úprava spořebních daní (reální pokles cen PH) 20 bln. CZK (1995 prices) 15 10 5 E (energy) DIDE (glasspaper) DJ (seel) DG (chemie) I (ranspor) L (public admin) 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 REST
KVALITATIVNÍ ANALÝZA EKC: spořeba energií a náro ročnos 3 000 120 value added 2 500 100 2 000 Energy inensy 80 P J 1 500 r e n e w a b l e s n u c l e a r g a s e s 60 1990= 100 1 000 l i q u i d f u e l s 40 500 s o l i d f u e l s 20 0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 0
GRAFICKÁ ANALÝZA ZÁVISLOSTI - emise do ovzduší ší: de de-coupling coupling 120 100 80 60 40 20 0 GVA GHG NOx CH CO Sox PM 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993 1992 1991 1990
GRAFICKÁ ANALÝZA ZÁVISLOSTI - emise do ovzduší ší: EKC EKC 180 Emise do ovzduší v kg na osobu; GHG v 100 kg na osobu 160 GHG CO2eq. 140 120 100 80 CO 60 40 NOx 20 CxHy 0 PM 100 000 110 000 120 000 130 000 140 000 150 000 160 000 170 000 Hrubá přidaná hodnoa, v Kč na osobu
SEKTOROVÁ ANALÝZA EKC: TZL 600 pariculaes 500 k 400 300 200 100 res TRANSP ENERGY INDUS AGRI househ 0 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993 1992 1991 1990
SEKTOROVÁ ANALÝZA EKC: TZL (1990=100) 120 100 80 TRANSP AGRI 60 40 20 househ res INDUS ENERGY 0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003
SEKTOROVÁ ANALÝZA EKC: NOx 600 NOx 500 400 k 300 200 100 res TRANSP ENERGY INDUS AGRI househ 0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003
SEKTOROVÁ ANALÝZA EKC: NOx NOx (1990=100) 120 100 80 60 40 TRANSP AGRI househ res INDUS ENERGY 20 0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003
180 SEKTOROVÁ ANALÝZA EKC: GHG GHG (v k &1990=100) M 160 140 120 100 80 60 households HKLNO I (60-65) E (40) D (15-37) 40 C (10) 20 0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 AB 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 I (60-65) E (40) C (10) D (15-37) HKLNO AB households 0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003
DEKOMPOZICE ZMĚNY ZÁTĚŽ ĚŽE Saisický rozklad změn záěže: W efek úrovně ( scale effec ) (linární) vzah změny HDP, resp. HPH efek inenzy ( inensy effec ) emisní náročnos na jednoku HPH (PH v sálých cenách) efek srukury ( composion effec ) změna podílu sekoru na HPH (PH v běžných cenách) plus aproximační chyba (vzájemný vzah efeku srukury a efeku náročnosi τ W = Y τ Y 1 i I α s i I ( τ ) ( τ α α s s ) α s i i I i I α s pro 60 sekorů (1995-2003), resp. 9 sekorů (1993-2003) pro SOx, Nox, PM, CxHy, CO, GHG (CO 2 -eq., CO 2, CH 4, N 2 O) i R,
DEKOMPOZICE ZMĚNY ZÁTĚŽ ĚŽE SOx - značný efek srukury v 1993-1998 - výrazný efek náročnosi v 1996-2000 - malá celková změna od 2000, aprox.chyba kolem 10%, nejvěší vzájemný vliv efeku srukury a efeku náročnosi v 2000-2002 (20%) 10% SOx 0% -10% -20% -30% 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 scale effec inensy effec composion effec oal change -40% -50%
DEKOMPOZICE ZMĚNY ZÁTĚŽ ĚŽE PM - značný efek srukury v 1993-1996 - výrazný efek náročnosi v 1994-2000 - malá aproximační chyba (kolem 5%) 10% PM 0% -10% -20% -30% 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 scale effec inensy effec composion effec oal change -40% -50%
DEKOMPOZICE ZMĚNY ZÁTĚŽ ĚŽE NOx - efek srukury v 1993-94 a 1997-98 - efek náročnosi pouze v 1993-1996 - pozivní vliv efeku rozsahu od 1999 - aprox.chyba kolem 10%, kromě 1995-96 a 2002 (39%) 15% NOx 10% 5% 0% -5% -10% -15% -20% -25% 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 scale effec inensy effec composion effec oal change
DEKOMPOZICE ZMĚNY ZÁTĚŽ ĚŽE GHG - efek srukury v 1993-94 a 1997-98 - efek náročnosi pouze v 1993-1996 - pozivní vliv efeku rozsahu od 1999 - aprox.chyba kolem 15% (kromě změn---nule) GHG 20% 15% 10% 5% 0% -5% 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 scale effec inensy effec composion effec oal change -10% -15%
EKONOMETRICKÁ ANALÝZA EMISNÍ NÁRO ROČNOSTI OKEČ D 1 W Y zaměřeno na driving forces : = invesice do ochrany ŽP (kvaly ovzduší) produkivu výrobních fakorů auonomní difuzi echnologií air I T β air βecoproducivy measures βrend ε, I 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% L E DG DJ DK DI CA ALL 0% 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003
VÝSLEDKY ODHADŮ SO 2 : 1 W Y air I 1 Y = 1.232 0.846 (1.318) I (0.327) K 0.033 (0.022) NOx: W Y Y Y 1 L 1 = 1 1 1.078 0.262 Y (0.441) 0.157 K K 0.011 (0.024 ) CO: W air I 1 1 1 = 0.380 0.698 Y 0.601 0.031 1.118 I (0.346) 1.238 Y Y (0.020) K K L 1 Y CxHy: W Y Y 0 L 1 = 1 1.840 0.473 Y (0.317) 1.130 K 0.052 (0.017) PM: W Y air I 1 Y 2.600 2.292 ) I (1.185 ) L 1 = (1.490 0.034 ( 0.030 )
ZÁVĚRY A VYUŽIT ITÍ emise do ovzduší byly výrazně ovlivněny na začáku ransformace efekem změny srukury, následované efekem změny emisní náročnosi v sekoru zpracovaelského průmyslu (OKEČ D): invesice do ŽP hrály výraznou roli ve snížení emisí SOx a PM, méně u NOx a CxHy zvyšování produkivy VF vedlo ke snížení záěže (zn. snížení emisní náročnosi bylo doprovázeno zvýšením produkivy kapálu a/nebo práce) vliv echnologické změny po razanní resrukuralizaci na snižování emisí posupně slábne
ZÁVĚRY A VYUŽIT ITÍ byl vyvořen kvanaivní model pro vysvělení vzahu změn ekonomického výkonu a jeho dopadu na ŽP, jehož využí je možné v hospodářsko-polické praxi: analýza environmenální regulace analýza enviro dopadů hospodářského cyklu, zahraničního obchodu analýza dopadů exogenních změn (např. ceny ropy)
BUDOUCÍ VÝZKUM Prohloubení analýzy pod rok 1995 (po revizi ekonomických da 1990-1994 ČSÚ) Inegrace da o spořebě energií OKEČ dig-2 (1995-2003); aké pro lepší alokaci GHG emisí na sekory Rozšíření explanačího modelu FDI (esova H polluion hallo nebo polluion haven ) spořebu energií sekory invesice do ŽP veřejného sekoru modelování kapálových služeb Rozšíření aplikace modelu na další sekory (kromě OKEČ D) energeika (E), doprava (I), obchod (G) a služby (HJK) domácnosi Rozšíření analýzy o další indikáory environmenální záěže analýza maeriálových oků (DMI, DMC, TMR) ochrana vod odpadové hospodářsví (problém konzisenníčasovéřady)