Téma výzkumu Poznávací procesy dětí během muzejní edukace a způsoby jejich ovlivňování Tematický okruh Animace kulturního dědictví

Podobné dokumenty
Muzeum pro návštěvníky: tradiční i nové formy komunikace a prezentace Seminář Národního muzea v Praze, listopad 2014

Interdisciplinarita jako terminologický problém Andrea Nohelová

ÚVOD Didaktika fyziky jako vědní obor a jako předmět výuky v přípravě učitelů F Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ KURIKULÁRNÍ DOKUMENTY

17. Výtvarná výchova

Workshop výtvarná výchova (artefiletika, galerijní pedagogika)

ZÁKLADY MUZEJNÍ PEDAGOGIKY

KURZ ZÁKLADY MUZEJNÍ PEDAGOGIKY

Základy pedagogické metodologie. Mgr. Zdeněk Hromádka

U nás zaváděn teprve po roce Na západě od 60. let (Curriculum research and development). Význam pojmu ne zcela průhledný.

Konceptová analýza. Analýza obsahové transformace ve výuce a jejích strukturních opor obsahová jádra jádrové činnosti

Veronika Krabsová Doktorská konference 2013 DP: Formativní hodnocení na 2. stupni ZŠ ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura

VYUČOVACÍ PROCE S A JEHO FÁZE

1. Smysl studentského portfolia. 2. Požadavky na studentské portfolio. 2.1 Obsah

ICT ve výuce hudební výchovy na základní škole. Jarmila Šiřická Olomouc

Didaktika výtvarné výchovy 1I

Didaktika odborných předmětů. Úvod

Témata závěrečných písemných prací

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)

Analýza specifik využívání elektronických interaktivních učebních materiálů ve všeobecném chemickém vzdělávání

Proudy ve výtvarné pedagogice

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

TRANSDISCIPLINÁRNÍ DIDAKTIKA: O UČITELSKÉM SDÍLENÍ ZNALOSTÍ A ZVYŠOVÁNÍ KVALITY VÝUKY NAPŘÍČ OBORY

Klíčové kompetence a kurikulární dokumenty v ČR. Design vzdělávacího procesu

Tomáš Janík, Eduard Hofmann

Využití zakotvené teorie pro výzkum volby školy na úrovni primárního vzdělávání

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zkouškové okruhy ke státní závěrečné zkoušce studentů oboru Muzejní a galerijní pedagogika

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

PROGRAM. setkání členů pracovní skupiny MAP PS2 Čtenářská a matematická gramotnost v základním vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

OSNOVA PRO PŘEDMĚT SPECIÁLNĚ DIDAKTICKÉ PRAKTIKUM

VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Projekt Vzdělávat a bavit jako další fáze systematické podpory mimoškolního vzdělávání v muzeích a galeriích. Jan Holovský

Podpora pregramotností v předškolním vzdělávání CZ /0.0/0.0/16_011/ OP VVV, SC1 Modul Didaktika předškolního vzdělávání

Co nového v KAP. II. Setkání Řídícího výboru MAP MČ P4

Národní ústav pro vzdělávání Valtice, (4) Posuzovací archy

Studentské portfolio

Příloha č. 1. k výzvě č. 03 pro oblast podpory Zvyšování kvality ve vzdělávání. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Podpora pregramotností v předškolním vzdělávání CZ /0.0/0.0/16_011/

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

Výchovné a vzdělávací strategie uplatňované vyučujícími v předmětu Seminář z výtvarné výchovy

NMGR ZŠ, SŠ. Okruh 1/ Didaktika výtvarné výchovy.

UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

KURZ ZÁKLADY MUZEJNÍ PEDAGOGIKY

K pojetí a funkci bakalářských prací kombinovaného pedagogického studia. PhDr. Jiřina Novotná, NÚV TTnet workshop

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

KLÍČ Klíčové kompetence v počátečním vzdělávání

KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU

Vyučovací hodiny mohou probíhat v kmenové třídě, kreslírně i v plenéru.

Učební pomůcky. Didaktická technika

Výběr z nových knih 9/2013 pedagogika

Debatování napříč osnovami. Výměna zkušeností s realizací projektů OP VK Praha, 16. ledna Petr Kouba

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti

Didaktika HV KHV/HPGZ3,4 KHV/HPGS3,4

NMGR ZUŠ. Okruh 1/ Didaktika výtvarné výchovy.

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník hodinová dotace

Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk (pro nedoslýchavé) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec.

CZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření

Pedagogika I Zimní semestr Akademický rok 2014/15

Kritéria evaluace elektrotechnické a elektronické stavebnice

Téma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky

Pedagogická diagnostika. Zora Syslová

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

SPOLEČENSTVÍ PRAXE JAKO PŘÍLEŽITOST ROZVÍJENÍ INFORMAČNÍ GRAMOTNOSTI. Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D.

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura Výtvarná výchova

Didaktika odborných předmětů. Vyučovací proces

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

JAK A PROČ PREZENTOVAT EDUKAČNÍ PROGRAMY MUZEÍ A GALERIÍ ŠKOLÁM PROSTŘEDNICTVÍM MUZEOEDU

OKRUHY OTÁZEK PRO STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY

Didaktika účetnictví Kurs DEP507

Mediální opora v rámci vysokoškolského vzdělávání jako nástroj pro hodnocení (kvality) výuky

Výběr z nových knih 11/2012 pedagogika

Umění a kultura Výtvarná výchova

Organizace výuky, podmínky zápočtu a zkoušky. Vyučovací metody formy a metody vyučování. Vyučovací jednotka, praktické dokumenty ve výuce

1. Název programu/ /kurzu - vzdělávací akce: Vedení dialogu a reflexe v učitelské praxi

Didaktika přírodovědy a rámcové vzdělávací programy

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

RVP v širších souvislostech

SE ŠKOLOU NA FILM DO MUZEA!

Hodnoticí standard. Muzejní edukátor (kód: T) Odborná způsobilost. Platnost standardu. Skupina oborů: Umění a užité umění (kód: 82)

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN

Zpracovatel: Oddělení informačních služeb NTK. Datum zadání: Datum zpracování:

Obsah. Předmluva I. PODMÍNKY KURIKULUM 13

CENTRUM PRO ROZVOJ MUZEJNÍ PEDAGOGIKY A PRÁCE MUZEÍ SE ZDRAVOTNĚ POSTIŽENOU MLÁDEŽÍ PŘI MZM V BRNĚ

Kateřina Strnadová. Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Metodika galerijní pedagogiky (GP3MP_MGP), JS 2013 Mgr. Bc. Alice Stuchlíková, Ph.D.

OBOROVÁ DIDAKTIKA, HISTORIE DIDAKTIKY A VÝUKY CHEMIE

CLIL ZÁKLADNÍ ŠKOLA, MATICE ŠKOLSKÉ 3, ČESKÉ BUDĚJOVICE

Výuka čtenářských strategií v zahraničí (evropské a zámořské trendy) Ladislava Whitcroft

Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

OBSAH. Autoři jednotlivých kapitol O autorech Seznam zkratek Předmluva k druhému vydání Úvod... 19

Malá didaktika innostního u ení.

Transkript:

Téma výzkumu Poznávací procesy dětí během muzejní edukace a způsoby jejich ovlivňování Tematický okruh Animace kulturního dědictví Mgr. Kateřina Tomešková, edukační pracoviště VPO Muzea Komenského v Přerově II. ročník doktorského studia KVV PdF UP v Olomouci

Kvalitativní výzkum z oblasti muzejní pedagogiky Názor F. Waidachera: ani v případě muzeí, která se na vyučování návštěvníků vyloženě zaměřila a pokusila se jim zprostředkovat vědomosti, není dodnes žádný důkaz o tom, že se jim to skutečně podařilo (Waidacher, 1999, s. 138) Výzva P. Šobáňové: Úkolem muzejní pedagogiky do budoucna bude právě v obraně před svými kritiky prokázat účinnost svých metod také nezpochybnitelnými empirickými šetřeními (Šobáňová, 2012, s. 187)

Hypotéza Během muzejní edukace dochází k bohatým edukačním efektům a neformálnímu rozvíjení klíčových kompetencí (citace z anotace zadání disertační práce doktorandky) Obsah muzejní edukace bude vycházet ze specifika konkrétní paměťové kulturní instituce, na jejíž půdě se výzkum realizuje (citace tamtéž)

Muzeum Komenského v Přerově v muzejní ŠKOLE HROU je při bádání a poznávání veselo

Muzejní ŠKOLA HROU Hra v jakémkoliv věku nemá pouze bavit, ale pokud možno také vzdělávat (Jan Amos Komenský, cit. in Nejnovější metoda jazyků, 1964, s. 340 345). Toto krédo lze velmi dobře uchopit a vyzdvihnout na půdě muzejní pedagogiky. Tato mladá pedagogická disciplína se orientuje na proces práce s návštěvníkem muzea a nabízí poznatky o formálním, neformálním, ale i informálním vzdělávání (Tomešková, 2011, s. 216 218). K nejvíce oblíbeným formám oživujících činností pro všechny věkové skupiny návštěvníků muzea patří hravá animace (tamtéž, s. 216)

Oblasti výzkumu Oblasti výzkumu hierarchie konceptů výzkumného šetření: Pedagogika Zážitková pedagogika Výtvarná a muzejní pedagogika Muzejní edukace v rámci animačních a lektorských programů pro školy

Klíčová slova Klíčová slova: animace kulturního dědictví - edukační potenciál muzea didaktické dovednosti tvorba pedagogické situace didaktická znalost obsahu - tvořivá expresivita kognitivní poznávání reflexe muzejní edukace

Cíle výzkumu Cíle výzkumu: krátký vhled do vývoje vzdělávání v dané paměťové instituci v minulosti a v současnosti zmapování bohaté škály edukačních aktivit Muzea Komenského v Přerově důraz na specifikum práce se žáky I. stupně ZŠ, potažmo s jednotlivci této věkové skupiny reflexe muzejní edukace tvořivě expresivní úlohy analýza výukových metod didaktické uchopení obsahu tvorba podnětných pedagogických situací návrhy konkrétních alterací ve výše uvedené paměťové instituci zobecnění výsledků výzkumu

Výzkumné otázky Základní výzkumné otázky - nástřel možných témat: 1. Jak souvisí objektové učení s muzejní edukací? 2. Jak pomáhá zážitková pedagogika muzejní edukaci? 3. Jakou roli hrají didaktické prostředky v muzejní edukaci? 4. Jakým způsobem jsou ovlivňovány poznávací procesy dětí v rámci muzejní edukace? 5. Jaké typy muzejních pedagogických situací jsou nejvhodnější pro poznávací proces dítěte? 6. Jak tvořit pedagogické situace v muzeu, aby vedly žáka k vyšším úrovním poznání? 7. Jak docílit v muzeu rozvíjení klíčových kompetencí žáků (směřovat naplněním obsahu ke kompetenční vrstvě)?

Specifikace výzkumného problému Poznávací procesy dětí v muzeu jsou primárně ovlivňovány specifickým muzejním prostředím, které nabízí mimo jiné díky setkání s autentickým předmětem bohatou škálu edukačních aktivit. Kvalita poznávání žáků v muzeu závisí především na dobré úrovni tvorby pedagogických situací, které vycházejí z prožitku, podporují kreativní myšlení a rozvíjení klíčových kompetencí.

Kvalitativní výzkum - plán Výzkumný vzorek: Výzkumný vzorek tvoří návštěvníci animačních a lektorských programů Muzea Komenského v Přerově především žáci I. stupně ZŠ specifikum malotřídní školy Způsob muzejní edukace školní skupiny: S aktivní účastí muzejního pedagoga, popř. muzejního lektora Základní typ výzkumu: KVALITATIVNÍ Výzkumné metody (k získávání dat): Pozorování Rozhovor (Didaktický test, kresba, volné psaní)

Kvalitativní výzkum - plán Metodika výzkumu: Tvořivé úlohy Kazuistika Výzkumný nástroj k metodě vyhodnocování a interpretace dat: (Zakotvená teorie) Analýza dat případové studie Konceptová analýza na základě videostudie či zvukové nahrávky Strukturální analýzy jsou zaměřené na sledování didaktických transformací obsahu a uspořádání vzdělávacího obsahu ve výuce (Brückmanová, Janík, 2008, s. 89-102).

Konceptová analýza Konceptová analýza vychází z tzv. myšlenkového obrazu pedagogického díla. To je integrovaný souhrn všech jazykových výrazů, jimiž lze v daném situačním kontextu popsat a charakterizovat reálné nebo předpokládané reálné možné stavy anebo proměny pedagogického díla (Slavík, Wawrosz, 2004, s. 255). Každá obsahová struktura vyučovací jednotky, která má vést k tvorbě a poznávání, musí obsahovat jádro tvořivé úlohy, nutné pro samotnou existenci vyučovacího procesu. Složky jádra: obsahová CO? technická JAK?

Metodický postup analýzy 1. Základní výběr klíčových bodů obsahu a jejich zasazení do interpretačního rámce 2. Didaktická interpretace významových a logických vztahů mezi zjištěnými klíčovými body obsahu Vhled do obsahové struktury navrhovaného díla Podklad pro formování obecnějších kritérií - závěrů

Hermeneutická interpretace postupu Důraz na pedagogickou hodnotu výsledku Výzkum je v určitém prostředí koncipován na dynamické rozhraní určité odborné oblasti či oboru a vyučovacího předmětu (Janík, Slavík, 2007, s. 54-66) Předpoklad: Dodržíme-li v rámci muzejní edukace ontodidaktickou správnost a integritu zprostředkování muzejních obsahů a zároveň zohledníme psychodidaktické požadavky návštěvníků, pak mohou být kvalitně ovlivňovány poznávací procesy jednotlivce i skupiny.

Shodné pole výzkumu výtvarné a muzejní pedagogiky V průběhu výuky se učitelovy didaktické znalosti obsahu dynamicky uplatňují v mezeře mezi žákovskými prekoncepty a k nim vztaženými koncepty (Slavík, Janík, 2007, s. 263-274). V uměleckých a kulturních oborech se v konceptu (pojmu) doplňuje interpretační stránka obsahu se stránkou zážitkovou. Výtvarná i muzejní pedagogika pracuje s pojmy, ale navíc upřednostňuje svůj vztah k artefaktům, ať už v podobě vizuálně obrazného znakového systému nebo muzeálie. Tyto artefakty jsou příkladem a zároveň nezastupitelným nástrojem poznávání a prožívání lidské existence.

Východiska možných návrhů alterací (napříč obory) Při kvalitativním vyhodnocování úrovně výuky je podstatné posuzovat každou pedagogickou situaci jako součást celku. V rámci vzdělávání bereme v úvahu tři roviny činnosti žáků: 1) základní koncepty, které tvoří znalostní a komunikační základnu vzdělávacího oboru 2) poznávací procesy spojené s odpovídajícími interaktivními činnostmi 3) složitost (komplexita) úlohy, která přímo souvisí s náročností nebo aplikací, a tedy i s propojením mezi rozvojem klíčových kompetencí a osvojováním učiva (volná citace Janík, Slavík, Najvar, 2011, s. 110)

Obecné zakotvení výzkumného šetření Hledání a prošlapávání přístupných cest k výtvarnému dílu je společným zájmem výtvarné, muzejní a galerijní pedagogiky (Šobáňová, 2007, s. 77). V muzeu je toto tvrzení posíleno probouzením zájmu dítěte o muzejní artefakt (muzeálii). Vezmeme-li v úvahu, že každý předmět v muzeu má svůj příběh, pak jej lze velmi hodnotně využít nejen k tvůrčímu poznávání, ale i k prostému pochopení běžného života lidí v určitém místě a čase. Vždyť žít v příběhu znamená ctít paměť kultury a zároveň být odpovědný i sám sobě (David, 2008, s. 83).

Závěrem Popis fází výzkumu při aplikaci případové studie a jeho plnění: A) Výzkumná otázka B) Definice případu C) Volba strategie při výběru vzorku D) Metody tvorby dat E) Způsob hodnocení a analýzy dat F) Kritéria interpretace výsledků G) Zpětná reflexe a kontrola H) Návrh a realizace závěrečné zprávy (formou DP)

Jednota výzkumného pole Zprostředkování umění a animace kulturního dědictví muzejní edukace Dokumentární film z animačního programu Možná přijde i Mazánek aneb Skutečné posezení ve školních škamnách http://www.youtube.com/watch?v=yr1r-amxebc

Použitá literatura k prezentaci o výzkumu BRÜCKMANNOVÁ, M., JANÍK, T. Diagram obsahové struktury vyučovací hodiny: ukázka z výuky fyziky. In JANÍK, T. (ed.) a kol. Metodologické problémy výzkumu didaktických znalostí obsahu. Brno: Paido, 2008, s. 89-102. ISBN neudáno DAVID, Jiří. Století dítěte a výzva obrazů (eseje). Brno : MU, 2008, s. 83. ISBN 978-80-210-4593-4. JANÍK, T., SLAVÍK, J., NAJVAR, P. Kurikulární reforma na gymnáziích : Od virtuálních hospitací k videostudiím. Praha : NÚV, divize VÚP, 2011, s. 110. ISBN 978-80-904966-6-8. KOMENSKÝ, Jan Amos. Vybrané spisy Jana Amose Komenského. Sv. 3, Nejnovější metoda jazyků. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964, s. 340 345. Základní pedagog. díla. Vybrané spisy Jana Amose Komenského. SLAVÍK, J., JANÍK, T. Fakty a fenomény v průniku didaktické teorie, výzkumy a praxe vzdělávání. Pedagogika, 2007, 57, č. 3, s. 263 274. ISSN 3330-3815.

Použitá literatura k prezentaci o výzkumu - pokračování SLAVÍK, J., WAWROSZ, P. Umění zážitku, zážitek umění (teorie a praxe artefiletiky). II. díl. Praha: Univerzita Karlova - Pedagogická fakulta, 2004, s. 255. ISBN 80-7290-130-3. ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Edukační potenciál muzea. Olomouc: Univerzita Palackého, 2012. s. 187, 366. ISBN 978-80-244-3034-8. ŠOBÁŇOVÁ, Petra. Poznámky k Partnerství výtvarné a muzejní pedagogiky. In Škola muzejní pedagogiky 1. Olomouc : UP, 2007, s. 77. ISBN 978-80-244-1866-7. TOMEŠKOVÁ, Kateřina. Muzejní škola hrou a stáří. In Studia Comeniana et historica. Uherský Brod: Muzeum J.A.Komenského, 85-86/2011, s. 216 218. ISSN 0323-2220. WAIDACHER, Friedrich. Príručka všeobecnej muzeológie. Bratislava: Slovenské národné múzeum Národné múzejné centrum, Vydavaťelstvo SNM, 1999, s. 138. ISBN 80-8060-015-5.

Doporučená literatura k výzkumu Doporučená základní literatura k výzkumu: HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum : Základní metody a aplikace. Vyd.1. Praha : Portál, 2005. 408 s. ISBN 80-7367-040-2. STRAUSS, Anselm; CORBINOVÁ, Juliet. Základy kvalitativního výzkumu : Postupy a techniky metody zakotvené teorie. Vyd.1. Boskovice : Nakladatelství Albert, 1999. 228 s. ISBN 80-85834- 60-X. ŠVAŘÍČEK, Roman; ŠEĎOVÁ., Klára a kol. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách: pravidla hry. Vyd.1. Praha : Portál, 2007. 384 s. ISBN 978-80-7367-313-0.

Děkuji za pozornost Kontakt: tel. 725337426, e-mail: tomeskova@prerovmuzeum.cz L. P. 2012