Literatura maturitní tázky 2007/08
Maturitní tázky z českéh jazyka a literatury šklní rk 2007/2008 1. a) Starvěká rientální literatura 5 b) Jazykvěda a její discipliny 7 2. a) Antická literatura a její dkaz 8 b) Prstě sdělvací styl 11 3. a) Středvěká literatura hrdinské epika.dvrská lyrika. Pčátky našeh písemnictví, rzvj česky psané literatury d knce 13. stletí. 12 b) Všestranný rzbr textu 4. a) Bible Nvý zákn. Starý zákn. 15 b) Všestranný rzbr textu 5. a) Naše písemnictví bdbí vrchlnéh středvěku. Literatura dby Karla IV. Husvi předchůdci. Mistr Jan Hus. Literatura dby husitských válek a dby pdlipanské. 16 b) Histrický vývj češtiny 18 6. a) Renesance a humanismus v české a světvé literatuře 19 b) Útvary nárdníh jazyka 21 7. a) Evrpská a česká barkní literatura 22 b) Ohedné slvní druhy 24 8. a) Klasicismus, svícenství, literatura a věda v bdbí českéh nárdníh bdbí 25 b) Gramatické kategrie jemnné a slvesné 28 9. a) Balada v české literatuře 29 b) Odchylky d pravidelné větné skladby 30 10. a) Rmantismus v české a světvé literatuře 31 b) Významní jazykvědci, jazykvé příručky 33 11. a) Májvci. Ruchvci. Lumírvci. 34 b) Větné členy a vztahy mezi nimi 36 12. a) Realismus v české a světvé literatuře 38 b) Vzájemná příbuznst slvanských jazyků 41 13. a) Kritický realismus ve světvé literární tvrbě 42 b) Věta jednduchá, suvětí suřadné a pdřadné 45 14. a) Mderní avantgardní umělecké směry d knce 19. stl. d plviny 20. stletí. Prkletí básníci. 46 b) Umělecký styl 49 15. a) Humr a satira v české i světvé literatuře 50 b) tvření slv, bhacvání slvní zásby 53 16. a) Ohlas 1. světvé války ve světvé a české literatuře 54 b) Zvukvá stránka jazyka 56 1
17. a) Česká a světvá próza mezi válkami 57 b) Publicistický styl 61 18. a) Živt a díl bratří Čapků 62 b) Grafická stránka jazyka 64 19. a) Druhá světvá válka v české a světvé literatuře 65 b) Odbrný styl 67 20. a) Vývj histrické prózy v české literatuře 19. a 20. Stletí 68 b) Administrativní styl 70 21. a) Různé pdby světvé literatury p rce 1945 draz války, beatnici, magický realismus, absurdní literatura, pstmdernismus, aj. 71 b) Nehebné slvní druhy 74 22. a) Česká pezie a próza v letech 1945 1968 75 b) Slhvé pstupy a útvary 78 23. a) Česká pezie a próza 70. a 80. let 20. Stletí 79 b) Přádek slv ve větě, aktuální větné členění 81 24. a) Prblémy sučasnéh mladéh člvěka a jejich draz v literatuře literatura pr děti a mládež 82 b) Řečnictví, řečnické útvary 83 25. a) Vývj světvéh a českéh dramatu d realismu p sučasnst?? b) Ustálená slvní spjení?? 26. a) Vědeckfantastická literatura, scifi a fantazie 85 b) Slva přejatá 86 2
3
4
Starrientální literatura Sumerská literatura (4 tis př.n.l. 2 tis. př.n.l.) Epsy mytický ráz znalst klínvéh písma t byl tesané d kamene trjhranným rydlem velká knihvna v Ninive tzv. Aššurbanipalva knihvna Eps Gilgamešvi (cca 3 tis. př.n.l.) pvažván za nejstarší díl světvé literatury, měl velký vliv na pzdější díla, např. Odysseu neb Bibli Gilgameš je urucký král (ze 2/3 bůh) bhvé mu sešlu pldivkéh Enkidua, s kterým se spřátelí a pržijí spustu dbrdružství, Enkidu při jednm zemře a Gilgameš následně pdniká cestu za nesmrtelnstí. Staregyptské písemnictví (4 tis. př.n.l.) Hierglyfické a hieratické písm zaznamenávané na papyrus Kniha mrtvých nábženské texty vkládané d sarkfágu s mumiemi, rady kterak prjít přes nástrahy psmrtné cesty Vlastní živtpis Sinuhetův (1950 1935 př.n.l.) Krátká autbigrafická pvídka s třemi písmvými vlžkami Achnatnův hymnus na Slunce skladba, kteru napsal sám Achnatn Starindické písemnictví (1200př.n.l. 800 n.l.) základem jsu védy, nábženské knihy psané přímým předchůdcem sanskrtu 4 základní sbírky (Rgvéd, Sámavéd, Atharvéd, Jadžurvéd) kmentáře k védám bráhmany jak užívat védy při mdlitbě áranjaky texty pr pustevníky upanišady tajné nauky, filzfické úvahy, byla v nich prvně vylžena Karma Rámájana (3st. př.n.l.) Eps hrdinstvích prince Rámy a jeh ženy Síty, sepsal pustevník Valmíki, ppisy indických bhů Mahabharáta (4 st. př.n.l.) subr sanskrtských mýtů a legend, bratrvražedné bje mezi vládnucími rdy, phádkvé legendy a bajky Kamasůtra (z pčátku letpčtu) autrem Vátsjajána, vážné uvedení d milstnéh živta kniha rzkši Šakuntala (5 stl. n.l.) vrchlný prjev sanskrtské milstné dramatické tvrby básníka Kálidásy z 4 5 st. n. l. nazvaný pdle ženské hrdinky, d které se zamiluje král Dušanjanta Oceán příběhů (1063 1077) mýty, bajky, phádky přepsané básníkem z Kašmíru Sómadévu Perské písemnictví (800 př.n.l. 1000 n.l.) Zarathustra kčvný kazatel a filzf v 6 stl. př.n.l. Avesta sbrník jeh učení. Vycházel z něj Nietzsche (Tak pravil Zarathustra) 5
Avicenna perský učenec a básník (980 1037), 160 děl přírdních vědách, hlavně lékařství Kánn lékařství, Kniha uzdravení (filzfická encyklpedie) Tisíc vyprávění asi 200 příběhů, základem pr pr arabský text Tisíc a jedna nc Arabské písemnictví (7 stl. n.l.) všechn je silně spjaté s islámem Krán (610 632) 600 veršů, 144 súr (kapitl), svatá kniha muslimů, zjevení prrka Mhameda, inspirván Biblí, řeckými texty, apkryfy a stararabsku slvesnstí, sučasně je t subr etických, nábženských i právních pravidel Hadis skutky a výrky Mhameda, či jeh 4 nástupců Saria předpis tvřící Islámské práv, nrmy, pvinnsti i zásady Tisíc a jedna nc vychází z perských Tisíc vyprávění, žánrvě i časvě nesurdá sbírka bsahující pvídky, bajky a phádky vyprávěné princeznu Šeherezádu Čínská literatura (d 5. stl. př.n.l) Kniha písní (11 stl. př.n.l) Nejstarší sbírka čínské pezie, 306 lidvých písní a básní Knfucius přelm 5. a 6. stletí př.n.l., filzf zakladatel knfuciánství (usiluje nalezení ctnsti a stanvení správných nrem lidskéh chvání a řízení splečnsti) Hvry díl plné mrálních a etických rad d živta La c 6 stl. př.n.l., zakladatel taismu (d věcí se nemá zasahvat, mají se nechat plynut ta=cesta) Kniha cestě a ctnsti základní kniha taismu, bsahuje 81 filzfických básní, zdůrazňuje vztah mezi člvěkem a přírdu Čínský středvěk: Li P (701 762) pravděpdbně nejblíbenější čínský básník asi 900 básní, vliv taismu, kritický vůči splečnsti Tu Fu (712 777) nejaku dbu se přátelil s Li P, kritické prtiválečné básně, Li čching ča (1084 1151) básnířka a zpěvačka, milstná a přírdní lyrika Květy skřicvníku Japnská literatura (d 8. stl. n.l.) nejstarší památky z 8. stl. n.l. Manjóšu (česky sbírka deseti tisíc listů ) 4500 básní Kdžiki (712) starjapnská krnika, líčí dbu mytických bhů, ale i legendární vlády prvních japnských císařů, je necenitelným zdrjem pznání lidvých zvyků, stala se psvatným textem šintismu Pzději, až kl 17 stl. se bjevuje Haiku (krátká lyrická báseň s pčty slabik 5 7 5) Bašó a jeh žáci (Santóka, Saikaku, Issa) 6
Jazykvěda Jazykvěda (lingvistika) je nauka jazyce a jeh užívání. Můžeme jí rzdělit d smi hlavních částí: Hláskslví zvukvé slžce jazykvé kmunikace. Dělí se na: fnetiku nauka tvření hlásek, artikulaci fnlgii nauka funkci fnémů (=minimální zvukvý prvek schpný rzlišvat slva např pere bere Slvtvrba nauka tvření slv Lexiklgie nauka slvní zásbě etymlgie nauka půvdu slv nmastika vlastních jménech Sémantika nauka významu slv Gramatika ( mluvnice) mrfematika nauka mfémech(nejmenší část slva mající gramatický význam), jejich stavbě mrflgie (tvarslví) nauka slvních druzích syntax (skladba) skladbě vět a suvětí. Stylistika nauka slhu, způsbu a výběru jazykvých prstředků. Dialektlgie zabývá se studiem nářečí a dialektů. Nvé bry jazykvědy jak psychligvistika, scilingvistika atd. 7
Antické Řeck Vhdné pdmínky pr tvrbu literatury a kultury vůbec (dstatek jídla, klid) Vlivy z Asie, Afriky V Řecku vzniká literární terie a kritika Ačkli dnes je na ni phlížen jak na jedntnu, čast i v pdstatných názrech tmu tak nebyl Athény x Sparta Mytlgický základ většiny příběhů plidštění bhvé, s klady i neřestmi, zatahují d sprů pzemšťany... Prehistrické bdbí (d 8. stl. př.n.l.): Vzniká klasický panten a některé základní příběhy Ústní pdání Archaické bdbí (8. 6. stl. př.n.l.): Od vzniku řeckéh písma až d první Pelpnéské války První psané památky Herické, zaměřen na jedntlivce (nepřemžitelní, někdy až plbžští hrdinvé) Hmér Údajně slepý básník. Není jisté, jestli vůbec existval. Mál infrmací. Ilias závěr Trjské války Odyssea návrat Odyssea n Ithaku Hesids Didaktický eps, první pužití ich-frmy Ezp Bajky Sapfó Ódy a elegie, sknčila sebevraždu Anakren Hednistická pezie, pzději (i v relativně mderní dbě) čast napdbván např. Gethe Pindars Sbrvá lyrika, psal i na bjednávku místní aristkracie Herakleits O přírdě Zenón z Eleje Klasické/Attické bdbí (5. 4. stl. př.n.l.) Vznik dramatu Rzvj řečnictví, filsfie, vědy (Hippkrates, Pythagras, Archimedes) V próze dkln d lyriky Hrdinvé jsu lidštější, méně heričtí Drama: Vznikl z Dinýsií 8
Nejprve jen chór, Thespis přidal prvníh herce, Aischyls druhéh, Sfkles třetíh Masky, vyské pdpatky, dluhé róby Hrají jen muži Tragédie: Nejvyšší žánr Obvykle mytlgická Aischyls Napsal asi přes 80 tragédií, dchván 7 Peršané, Sputaný Prmétheus, Oresteia(jediná dchvaná tragédie) Sfkles 123 tragédií, dchván 7 Mrálka a prblémy člvěka. Člvěk může prazit bhy Deus ex machina Antigna, Král Oidipus, Elektra Euripides 92 her, dchván 18 Čast ženské pstavy Knflikt lidí s lidmi Medea, Ifigenie na Tauridě, Elektra Kmedie: Satirická, pranýřuje plitické prblémy, splečnst... Aristfanes: Ze 44 kmedií dchván 11 Žáby, Lysystraté Řečnictví: Demsthenes Půvdně vada řeči, překnal t cvikem Filipiky Filsfie: Skrates Platón Aristteles Helénistické bdbí (3. 1. stl. př.n.l.) Kulturní centrum se přesuvá d Alexandrie (Alexandrijská knihvna) Upadají vyské žánry, jak např. Tragédie Píše se prstém lidu, běžných prblémech, vzniká idyla(thekrits) Menandrs Nvá kmedie už není plitická, pjednává a běžném živtě Za všechn může člvěk, ne bhvé Plybius Dějepisec, zabýval se především Římem 9
Římské bdbí (zhruba d rku 0 dál diskutabilní knec) Řecká literatura je zpětně vlivňvána Římem Rzvíjí se dějepisectví a živtpisectví Pkračuje zesvětštění Antický Řím Archaické bdbí (3. 1. stl. př.n.l.) Vzniká římská kmedie hrdiny jsu zamilvaní mladíci, dívky, prhnaní trci... Plautus Dbře pstavené, živé dialgy Kmedie hrnci, Lišák Pseudlus Zlatý věk (1. stl. př.n.l. pčátek n.l.) Rzvj pezie, řečnictví Caesar Zápisky válce galské Cicer Řečník, vytříbený prjev, renesance si h brala za vzr Vergilius Básník, prpagval brdu římskéh impéria Aeneis Zpěvy pastýřské Zpěvy rlnické Ovidius Básník (milstná pezie), mžná nejnadanější své dby Umění milvat Prměny Stříbrný věk (1. 6. stl. př.n.l.) Tacitus Histrik, nejen že zaznamenával událsti, ale pkušel se dpátrat mtivace. Tyt infrmace jsu sprné. Dějiny, Letpisy Iunius Satirik, psal Římu a jeh mrálním úpadku. Byl insirací pr světvé satiriky Seneca Trójanky, Faidra Petrnius Satirikn (Hstina Trimalchinva) Marcus Aurelius Hvry k sbě 3. 6. stl. je znám jak bdbí úpadku. Římská literatura přestává existvat. 10
Prstěsdělvací (hvrvý) styl Běžná každdenní kmunikace Funkce: prstě sdělvací Charakteristika: Přímý kntakt s psluchačem Převážně mluvená frma Obvykle spntánní, nepřipravené Velká rle emcinality Jazykvé prstředky: Čast nespisvné hvrvá čeština, nářečí... knižní výrazy neb archaismy jsu výjimečné Typické: hláskslvné varianty (míň, vzejk), jednduchá větná stavba, neslvesné věty (Pzr!), dchylky d pravidelné větné stavby či přím chyby, slvní zásba s hvrvými a citvě zabarvenými prvky Útvary: Mluvené: Dialg Nejčastější, každdenní Zdvřilstní fráze pzdravy, představvání se, mluvání se... I telefn, chat, SMS Plveřejné/veřejné přípitek, vyjádření sustrasti, nedbrný referát, diskuse Psané: Stručné, úsprné vyjadřvání, heslvitá stylizace, ustálená spjení (Dvlujeme si známit...), blízké administrativnímu stylu Oznamvací vyhláška, plakát, známení, zpráva Heslvé frmuláře, testy Dkumentární stvrzenka, prtkl 11
Středvěká literatura Histrické suvislsti - pjem středvěk představuje bdbí d 5. d 15. stletí - zahrnuje bdbí byzantské, předrmánské, rmánské a gtické - dminujícím vlivem je křesťanství brzy rzdělené na výchdní a západní - rzdělení splečnsti na trjí lid duchvní, páni, pddaní - z filzfickéh hlediska vládne schlastika s hlavními sbnstmi Albert Veliký a Tmáš Akvinský. Schlastika byla rzdělena sprem univerzálie na nminalisty (tvrdí, že becné pjmy ve skutečnsti neexistují a skutečné jsu jedntliviny) a realisty (beru becné pjmy za skutečnější než jedntliviny dnes by se jim řekl idealisté) Rmánské umění Gtika 1000 1250 Zrd na území bývalé římské říše Architektura půsbí těžkpádně a masivně, klenba valená neb křížvá, kna malá blukvitá případně kulatá (rzety) Schařství puze ve spjení s architekturu, nábženská tématika, pstavy bez výrazu v bličeji, strnulst v phybu těla, schématické Malířství především fresky a knižní malba, schématičnst Hudba rzvj gregriánskéh chrálu, světské písně, trubadúrská a truvenúrská lyrika Literární památky středvěku 2. pl 12. stletí knec středvěku Zrd v Nrmandii a Francii Peridizace gtika raná přechdné bdbí (u nás gtika přemyslvská) gtika vrchlná 13. - 14. stletí (u nás gtika lucemburská) gtika pzdní 15. stletí, v Itálii v té dbě už renezance (u nás gtika vladislavská) Architektura víceldní půdrys, příčná lď, lmený bluk, žebrvá klenba, pěrný systém a celkvá vertikalita, bhaté zdbení, členitst, kna s vitrážemi, nadále kulatá kna (rzety) Schařství většinu ve spjení s architekturu, zůstává jistá strnulst, psun k realistickému výrazu, nábženské mtivy (madny a piety) Malířství fresky, deskvá malba, knižní malba, snaha pstižení reality i když zůstává část schématičnsti Hudba bdbná jak v rmánském bdbí hrdinská a rytířská epika hrdinská epika je starší (8. až 12. stl.) - všechny skladby středvěké hrdinské epiky (epsy) jsu veršvané - hlavním hrdinu je šlechtic, bjvník, bdarvaný všemi mžnými ctnstmi statečnst, věrnst králi, šiří křesťanské zásady, chrání slabé, chudé a sirtky, prjevuje úctu k ženě. - s pstupem času (šířením křesťanství mim Evrpu) prniká d epiky více extiky a dbrdružství - své epsy mají téměř všechny západevrpské nárdy. Čast jsu si navzájem velmi pdbné. - ve Francii je hlavním žánrem hrdinské epiky chansn de geste (píseň činech) veršvaná díla sdružvaná d cyklů (d králvskéh cyklu Karlu Velikém patří Píseň Rlandvi) rytířská epika navazvala na hrdinsku (d 12. stl.) - hrdina se stává jemnějším dvřanem, rytířem, zvláštní míst v jeh živtě připadá vztahu k ženě 12
Bewulf 8. stletí, Anglie Píseň Rlandvi - Francie Píseň Cidvi 12. stl., Španělsk Píseň Nibelunzích - Německ Slv pluku Igrvě knec 12. stl., Rusk Tristan a Izlda keltské pvěsti, Francie kulatý stůl krále Artuše Alexandreidy Dvrská lyrika Vznikla ve Francii na knci 12. stletí - hrdina (lyrický subjekt) usiluje přízeň dámy, láska má pdbu spíše služby a pddansti, je nešťastná, prtže pěvvány jsu vesměs ženy prvdané za někh jinéh - s pstupem času se vytvřila určitá schémata a lyrika ztrácí autentičnst - pěstvali ji chudí rytíři v jižní Francii trubadúři, v severní Francii truvéři, a v Německu minesengři. - útvary jsu pastrela (rytíř či pastýř dbývá srdce pastýřky), epistla (básnický dpis), alba ( jitřní písně, u nás svítáníčka lučení milenců za úsvitu) středvěké cestpisy Marc Pl Milión Mandeville středvěké divadl - církev zprvu divadl zakazvala a nebyl nikd kd by zapisval lidvá představení a břady - z názrných mší (ve kterých duchvní názrným způsbem přibližvali latinsky nemluvícím věřícím, čem mluví) se vyvinul liturgické drama. Odehrával se v kstelích a katedrálách, herci byli duchvní, jazykem latina, námětem příběhy z bible. Nejdůležitějšími byli vánční a veliknční hry. - s časem se liturgické drama přesunul před kstel, prnikly slva nárdních jazyků, a kejklířské prvky. - prces zesvětštění se završil přesunem divadla na náměstí, herci se stali běžní lidé, latinu nahradil nárdní jazyk. - Vznikly tři hlavní žánry mrality (vystupvali perznifikvané ctnsti a neřesti, účel učit mrálce), mirákly(vyprávěli živtech světců a jejich zázracích) a misteria (mnhadenní cykly zahrnující mnh příběhů d stvření světa p sučasnst) - středvěké divadl využíval mnh triků, hrmujících a naturalistických, půsbil na všech pět smyslů Pčátky českéh písemnictví starslvěnské písemnictví - d 9. stletí pčátky naší psané literatury - 863 příchd Cyrila a Metděje (vypracvali spisvnu starslvěnštinu a písm hlahlici) hlahlice byla přepracvána na Cyrilici a ta na azbuku Prglas Knstantinem napsaná předmluva k evangeliu Živt Knstantinův a Živt Metdějův První a druhá starslvěnská legenda sv. Václavvi (byla pzději přelžena d latiny a češtiny) latinsky psaná literatura - v 10. stletí latina zcela vytlačila starslvěnštinu - hlavním žánrem legendy ( živtech dmácích světců) Kristiánva legenda - ( živtě svaté Ludmily a svatéh Václava) 13
Ksmva krnika Ksmas 1045-1125, studval v Lutychu, jeh Chrnika Bhemrum zábavná histricky nepřesná, rzdělena d tří knih pdle času česky psaná literatura Hspdine pmiluj ny nejstarší česky psaná píseň knec 10. stl Svatý Václave druhá nejstarší, cca 12. až 13. stletí Bhemika krátká slva v cizích textech (překlady) Glsy delší vpisky d latinských textů - v13. stletí vyspělá duchvní lyrika Alexandreida přelm 13. 14. stletí, veršvaný eps Karlu Velikém Dalimilva krnika asi 14. stl, vlastenecky napsané české dějiny, neznámý autr si vypmáhal fantazii dba Karla IV. - laicizace = zesvětštění, začíná převažvat světská literatura, nvě zábavná funkce - díl Karla: Vita Carli (živt Karlův), Legenda sv. Václavvi, Krnika Čech - vznik žákvské pezie ppěvky, básně, drbné satiry studentů Pdkní a žák žákvská pezie, hádají se kd je na tm lépe, vyjde, že ba špatně Hradecký rukpis bsahuje: Satiry řemeslnících a knšelích, Desater kazanie bžie, první česká bajka - O lišce a džbánu - d 14. stl také milstná lyrika Mastičkář fraška, pardie na hru třech Mairich - vlivem univerzit se vyvíjela i naučná literatura (právní spisy, dějepisná literatura, slvníky) 14
Bible Subr knih, pvažvaných křesťany za psvátné a inspirvané Bhem Pjmenvání vychází z řeckéh biblin - svitek Dělení: Starý zákn Pentateuch / tóra uznáván židy Genesis, Exdus, Leviticus, Numeri, Deuternmium Knihy histrické, básnické, mudrslvné (Žalmy, Příslví, Píseň písní...) a prrcké (Jeremjáš, Ezechiel, Jnáš...) Psán většinu hebrejsky, ale částečně i aramejsky Nvý zákn 4 evangelia Marek, Matuš, Lukáš, Jan Epištly Pavlvy, List židům a další, becně platné Zjevení Janv (Apkalypsa) (Apkryfy nekdifikvané části např. Nikdémv a Jidášv evangelium) Psán řecky Překlady: Starvěké bvykle fragmenty přepisů d jiných jazyků důležité nejvíce tím, že pletu hlavu církevním hdnstářům při kdifikacích. Řecké překlad puze Staréh zákna (Nvý už řecky je). Před přelmem letpčtu Alexandrijská Septuaginta. Vznikl ještě něklik překladů, ale ty nejsu pdstatné. Latinské nejstarší je tzv. Vetus latina, vzniklý mezi 2.a 3.stletím. Nejde ucelený překlad, ale dílčí překlady biblických knih. Nejznámější je pak Vulgata ficiální text západníh křesťanstva p celý středvěk. Má různé verze, byla přepracvávána. Starslvěnský přelžen Cyrilem a Metdějem, bhužel se nedchval České první ve 14.stletí např. Bible lmucká neb třebňská. Nejvýznamnější je Bible kralická ze 16. stl., ekumenický překlad až ve druhé plvině 20. stl. Mderní ddnes se upravují stávající překlady, prtže dchází ke změnám jazyka a významu slv Vzrvé příběhy: Adam a Eva Sdma a Gmra Bží pslvé se chtěli přesvědčit, zda je v těcht městech někd spravedlivý. Přivítal je puze Lt. Když statní měšťané chtěli psly vyhnat, Lt dmítl, měšťané h napadli, ale pslvé je ranili sleptu. Lt s dcerami a manželku utekl, ale manželka se navzdry zákazu hlédla a změnila se v slný slup Jób Bůh dvlil Satanvi, aby Jóba pkušel => zničení plí, smrt dětí... ale Jób se d Bha nedvrátil a byl za t dměněn. Šalamun a sud dítě 15
Středvěká česká literatura Histrické pzadí Velká Mrava, útky z Francké říše Přijetí křesťanství (písm => ranná literatura je nábženská) Zánik VM, nástup Přemyslvců Pkračující vliv křesťanství Starslvěnské písemnictví Starslvěnština nejstarší dlžený spisvný slvanský jazyk. Knstantin vytvřil hlahlici, jeh žáci ji zjedndušili na cyrilici Půsbení Cyrila a Metděje nejstarší písemné památky Prglas veršvaná předmluva k překladu evangelií, autrem je asi Knstantin Živt Knstantinův, Živt Metdějův Zákn sudnyj ljudem, Nmkánn právní předpisy Legenda sv. Václavu Legendy sv. Vítvi, sv. Ludmile, sv. Prkpvi... Latinsky psaná literatura Nejprve se rzvíjí starslvěnská a latinská kultura paralelně, asi d 10. stl. získává latinská navrch Legendy světcích mají upevnit čs. křesťanství a reprezentvat Čechy v cizině Právní předpisy latina je ficiálním úředním jazykem Sbírky kázaní Ksmas vystudvyný v Lutychu, děkan svatvítské kapituly, literárně vzdělaný (i antika) Krnika česká/chrnica Bëmrum Próza prkládaná verši Rzlišuje vyprávění starců, hdnvěrné zprávy svědků a vlastní zážitky Pčátky česky psané literatury Klem 11. a 12. stl. se začínají v latinských textech bjevvat české glsy Jediným dkladem básnické tvrby jsu písně Hspdine, pmiluj ny Svatý Václave Ve 14. stl. je česká literatura rvncenná latinské vzniká nábženská i světská lit. Tendence k zesvětštění a zlidvění. Alexandreida Annymní autr, ale byl zřejmě blízký české šlechtě a znal FR a DE verze Alexandreidy Krnika tak řečenéh Dalimila Nejstarší česky psaná veršvaná krnika, autr annymní, Dalimilvi ji připsal Václav Hájek z Libčan Živt Karlův autbigrafie Karla IV Legenda sv. Prkpu Dřěv se listem dievá alba/svítáníčka milstné písně Pdkní a žák Hradecký rukpis Desater kázánie bžie Satiry řemeslnících a knšelích Bajka lišce a džbánu Mastičkář 16
Literatura dby husitské a phusitské Aktuální témata Nábženské žánry kázání, traktáty... Knrád Waldhauser Německý kazatel (kázal v latině a němčině), d Čech h pzval Karel IV. Vyzýval bhaté k pmci chudým Jan Milíč z Krměříže Vyské církevní i světské pstavení; bjíh se vzdal Kázal i česky Bible je nadřazená církevnímu učení Tmáš Štítný ze Štítnéh Psal česky, telgické a filsfické tázky Jasný, jednduchý výkladvý styl adresván širkému publiku Knížky šestery becných věcech křesťanských traktáty křesťanském živtě Řeči besední Řeči sváteční a nedělní Jan Hus Univerzitní mistr, rektr Kázal (česky) v Betlémské kapli Byl dán d klatby, dchází z Prahy káže na Kzím hrádku a Krakvci 1415 upálen v Kstnici Latinské spisy ( pr učence): O církvi suhrn kritik živta církve, hlavu církve je Kristus, ne papež O šesti bludech O pravpise českém České spisy (pr lid): Výklad Viery, Desatera a Páteře výklad mdliteb, úvahy mravním živtě Knížky svatkupectví kritika bhacvání a rzmařilsti církve Pstila výklad nedělních čtení listy z Kstnice adresvány především přátelům a stupencům Vrchlné husitství Píší se především písně Jistebnický kancinál zpěvník chrálvých písní Kdž sú bží bjvníci; Pvstaň, pvstaň velké měst pražské Budyšínský rukpis subr tří skladeb invektivy králi Zikmundvi a Hádání Prahy s Kutnu hru. Vavřinec z Březvé Husitská krnika latinsky, nedknčené Píseň vítazství u Dmažlic Phusitská dba Petr Chelčický Prsazval chudbu, neptírání zla násilím, dmítal vzdělání O trjiem lidu dsuzuje tt dělení Sieť viery pravé ústřední díl, kritika sudbé splečnsti i církve O bji duchvním dsuzuje byť i spravedlivu válku, jediným mžným bjem je duchvní zápas s ďáblem 17
Histrický vývj češtiny Pračeština ( 10.-12.stl.) Nejstarší pdba češtiny jak samstatnéh jazyka Známa je jen reknstruvaná verze, neexistují písemné dklady Zánik/přeměna jerů tyt buď zanikají bez náhrady, neb se mění v E tzv. Havlíkv pravidl, existují výjimky Kntrakce skupin vkál + j + vkál (dbriji => dbr í) Zánik nsvek Raná stará čeština (12.-13.stl.) První české písemné památky bhemika (česká jména v cizjazyčném textu), glsy, přípisky Nejstarší známé samstatné české věty zakládací listina litměřické kapituly pčátek 13.stl. Primitivní pravpis latinské znaky i pr zvuky, které jsu latině cizí c značil k, c i č => spřežkvý pravpis, např. rs pr ř Změny v hláskslví vkály mají jen jednu variantu, vzniká ř a h Čeština 14. stletí Zjedndušení spřežkvéh pravpisu I a y jsu nadále zaměnitelné Hlavní histrická depalatizace Dknavst / nedknavst (i když se tak nenazývá) Čeština dby husitské De rtgraphia Bhemica Pravděpdbně Jan Hus Diakritický pravpis, záměny i a y je zrušena Ujímá se pmalu, pužívá se suběžně se spřežkvým pravpisem Interpunkční znaménk u se mění na ů Čeština humanistická (16.-17.stl.) Stále nejedntný pravpis, v tištěných dílech tzv. bratrský pravpis (Jednta bratrská) převážně diakritický Tečka nad samhláskami se mění v háček Rzkšatění interpunkčních znamének Standard: Kralická Bible Čeština barkní (17.-18.stl.) P Bílé hře se mezuje čeština, nejprve z ficiálních míst a vědy, pté i z nárčné literatury Vývj becné češtiny, diferenciace nářečí Čeština brzenecká Kdifikace Dbrvskéh gramatika Puristické snahy Vzniká š Čeština mderní (d 40. let 19.stl.) Tvrba se přibližuje živému jazyku Gebauer Pravidla českéh pravpisu Pčešťvání pravpisu cizích slv Stírají se změny mezi nářečími 18
Renesance a humanismus Renesance = návrat k antickým myšlenkám, staví se prti tekracii, prsazuje humanitní vědy, sustředění se na člvěka. 14.-16. stletí. Humanismus = zdůrazňvání lidské důstjnsti, svbdnéh sbníh rzvje, je prti feudalismu a tekracii. Bez přiřazenéh časvéh údbí. Evrpská literatura Itálie Dante Alighieri Obhajval městské svbdy, stavěl se prti papeži => vyhnanství Bžská kmedie v Peklu a Očistci dprvázen Vergiliem, v Ráji Beatricí Francesc Petrarca Zpěvník snety šlechtičně Lauře Givanni Bccaci Dekamern (=kniha deseti dnů) subr 100 nvel, zasazených d dějvéh rámce Ludvic Arist Zuřivý Rland vychází z chansnu de geste a rytířských epsů, kmbinace skutečnsti a fantastiky Niccl Machiavelli Vladař Mandragra satirická kmedie lidské hlupsti Francie Francis Villn Odkaz (Malá závěť) satirické lučení se s přáteli Velká závěť (Velký testament) básně pmíjivsti živta, strachu ze smrti... zavrhuje kncept nesmrtelnsti duše smrt je naprstý knec Francis Rabelais Gargantua a Pantagruel satira na církev, šklství, sudnictví, táže se p mrálce Pierre de Rnsard Dvrský básník, člen renesanční skupiny Plejáda Snety pr Helenu Španělsk Miguel de Cervantes y Saavedra Velmi tvrdý živt trctví, přišel ruku... Důmyslný rytíř dn Quijte de la Mancha dvudílný rmán, pardie na rytířské rmány, prtiklad dna Quijta a Sanch Panzy Anglie Lpe de Vega Funte Ovejuna vesnický klektiv přijímá klektivní vinu za smrt tyrana Geffrey Chaucer Canterburské pvídky 23 pvídek, které si vyprávějí putníci na cestě d Canterbury živt středvěké Anglie William Shakespeare D r. 1600 psal kmedie, histrické hry a první tragédie Kmedie plná mylů, Sen nci svatjánské, Kupec benátský, Richard III., Julius Caesar, Rme a Julie 19
1601-1608 vznikají nejslavnější tragédie Hamlet, kralevic dánský; Othell; Král Lear; Macbeth P 1608 vznikají tzv. rmantické hry (Buře, Zimní phádky) a Snety Česká literatura Histrické pzadí Pkles vlivu králvské mci, spry šlechty a měšťanstva Rzvj bchdu, první manufaktury Církevní nepkje Likvidace církevníh mnplu na kulturní živt Humanismus spíše než filsfie se prsadila mravučnst, zejména díky Jedntě bratrské (návrat k rvnstářství Petra Chelčickéh, tisknu nábženské a pučné knihy Kralická bible) Hynek z Pděbrad Syn Jiříh z Pděbrad, velmi vzdělaný a zcestvalý, seznámil se s italsku liníi renesance Neuberský rukpisný sbrník Latinsky psaná humanistická tvrba: Bhuslav Hasištejnský z Lbkvic Cestvatel, sběratel starých rukpisů Žalba k svatému Václavu kritika českých mravů Jan Campanus Vdňanský Děkan a rektr pražské univerzity Bretislaus hra z českých dějin Česky psaná humanistická literatura Viktrin Krnel ze Všehrd O právech, súdiech a dskách země české knihy devatery (Knihy devatery) právnické díl, pdpra měšťanstva Václav Hájek z Libčan Krnika česká slavuje šlechtu a církev, zaznamenávání pvěstí, čast histricky nepřesná Kryštf Harant z Plžic a Bezdružic Putvání, aneb Cesta z Králvství českéh d Benátek, dtud p ři d země Svaté, země judské a dále d Egypta velmi bjektivní, didaktický charakter Václav Vratislav z Mitrvic Příhdy / Paměti vyšly až za nárdníh brzení, vzpmínky více na cařihradské vězení než cestpisné zážitky Jan Blahslav Velmi vzdělaný, biskup Jednty bratrské, pdprval vzdělanst Filipika prti mismusům (=nepřátelům vyššíh vzdělání) Gramatika česká vzniká za základě starších děl, služí jak jazykvá příručka při překladu Nvéh zákna překlad Nvéh zákna Daniel Adam z Veleslavína Univerzitní prfesr, vydavatel, překladatel. Tajný stupenec Jednty bratrské. Kalendář histrický událsti různých db Plitica histrica, Herbář, Krnika mskevská dbrné spisy 20
Útvary nárdníh jazyka Suhrn výrazvý a významvých prstředků, které pužívají k drzumění příslušníci jednh nárda či etnika Dělení: Spisvné útvary Spisvná čeština Hvrvá čeština Nespisvné útvary Zeměpisně Nářečí (dialekty), nadnářeční útvary (interdialekty) Sciálně Prfesní mluva, slang, argt Spisvné útvary: Funkčně nejvyšší, užívané na ficiální úrvni Spisvná čeština vzniklé na základě středčeskéh nářečí Hvrvá čeština mluvená pdba spisvné češtiny běžná kmunikace, sbní styk Nespisvné útvary: Zeměpisně: Dialekt = nespisvný útvar užívaný na určité části jazykvéh území Česká nářečí é => í (mlék => mlík) ý => ej (dlpuhý => dluhej) Prtetické v na začátku slv (vrel) Nespisvné kncvky Středmravská nářečí i/í => e/é (zima => zema) u => ó (luka => lóka) zkracvání samhlásek (vám => vam) Mravskslvenská nářečí u => ú (mudrý => múdrý) zkracvání samhlásek (dát => dat) měkké (slveské) l (pvedal ) Slezská nářečí Puze krátké samhlásky Přízvuk na předpslední slabice (vliv plštiny) Interdialekt = útvar, vzniklý stíráním rzdílů mezi nářečími, zachvávající jen jejich základní rysy splečné většímu území Sciálně: Prfesní mluva = mluva zástupců určitéh pvlání Zvláštní termíny a fráze Snaha úsprnst a jednznačnst Slang = subr prstředků, užívaných skupinu lidí, spjenu stejnými zájmy. Čast emcinálně zabarven Argt = mluva spdiny, snaha utajit skutečný význam slv Některé výrazy přešly d becnéh pvědmí mejdan, dát bacha... 21
Barkní literatura Evrpská Histrické pzadí: Třicetiletá válka Nábženské i plitické střety => vznik abslutistických mnarchií Bark = tuha p pznání, smyslvst, ale na druhé straně nevíra v člvěka, pcit pmíjivsti t vychází z dluhých válek a zvěrstev => upínání se na nepzemské jistty Vzniká kmedie dell arte ustálené pstavy a lazzi, ale scénář jen nahrub Itálie: Trquat Tass Básník, na pmezí pzdní renesance. Celý živt se bával th, že jeh díl je kacířské až zešílel. Osvbzený Jeruzalém Dbytí Jeruzaléma Španělsk Pedr Calderón de la Barca Aristkrat, kaplan, psal kmedie a nábženské hry Živta je sen tázky smyslu živta, svbdy dehrává se v nitru hlavní pstavy Anglie Tirs de Mlina Mnich, většina her se nedchvala Sevillský svůdce a kamenný hst pstava Dna Juana Jhn Miltn Vzdělaný(Cambridge), zcestvalý, byl za své spisy vězněn Ztracený ráj dvě úrvně děje lidská a ksmická; zdůrazňuje svbdu lidskéh rzhdnutí prti vůli bží Německ Hans Jakb Christffel vn Grimmelhausen Pikareskní prózy; vlivnění tricetiletu válku Dbrdružný Simplicius Simplicissimus Kritika splečnsti, války; hrdina raději vlí pustevnictví na strvě Andreas Gryphius Prtestantský básník, mtivy zániku a hrůzy ze smrti Česká Histrické pzadí: Válka, nadvláda Habsburků Jezuité udržují kulturu a vzdělanst ale také cenzurují knihy Bark se v Čechách prjevil nedůvěru k rzumu, abslutizací víry, rekatlizací Literatura se dělí na dmácí katlicku a emigrantsku evangelicku Převládá nábženská tvrba kancinály, pstily Dmácí literatura katlická Většina autrů jsu jezuité Úrveň češtiny upadá, mluví se jí převážně na venkvě, udržuje jí lidvá a pllidvá (měšťanská) tvrba. Nekatlická literatura je likvidvána. Bedřich Bridel C Bůh? Člvěk? veršvaná meditace nad lidsku nictu Bhuslav Balbín Byl histrikem; psal výhradně latinsky 22