Části a mechanismy strojů 1 KKS/CMS1

Podobné dokumenty
DRUHÝ GARSTKA A Název zpracovaného celku: SVAROVÉ SPOJE. Svarové spoje

SPOJE STROJE STR A ZAŘÍZENÍ OJE ČÁSTI A MECHANISMY STROJŮ STR

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Spoje a spojovací součásti. Ing. Magdalena Svobodová Číslo: VY_32_INOVACE_ Anotace:

Svarové spoje. Svařování tavné tlakové. Tlakové svařování. elektrickým obloukem plamenem termitem slévárenské plazmové

Svarové spoje. Svařování tavné tlakové. Tlakové svařování. elektrickým obloukem plamenem termitem slévárenské plazmové

1.1 VLIVY NA JAKOST SVAROVÉHO SPOJE svařitelnost materiálu, správná konstrukce, tvar svarku, volba přídavného materiálu, kvalifikace svářeče.

Spoje pery a klíny. Charakteristika (konstrukční znaky)

Přednáška č.11 Spoje nerozebíratelné

1 - hořák, 2 - svařovací drát 1 - elektroda, 2 - oblouk, 3 - svorka 1 - elektrody

Technologie I. Pájení

Technologie I. Část svařování. Kontakt : michal.vslib@seznam.cz Kancelář : budova E, 2. patro, laboratoře

Pájené spoje. Princip pájení: Druhy pájení:

Části a mechanismy strojů 1 KKS/CMS1

1 PÁJENÍ Nerozebíratelné spojení kovů pomocí pájky s nižší teplotou tavení, než je teplota tavení spojovaných kovů.

Sylabus přednášek OCELOVÉ KONSTRUKCE. Postupná plastifikace I průřezu. Obsah přednášky. Příklad využití klasifikace spojitý nosník.

Svarové spoje. Druhy svařování:

Namáhání na tah, tlak

strana PŘEDMLUVA ZÁKLADNÍ POJMY (Doc. Ing. Milan Němec, CSc.) SLÉVÁRENSTVÍ (Doc. Ing. Milan Němec, CSc.)

2. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB. Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Podéš 1875, éště. Miloš Rieger

Ve výrobě ocelových konstrukcí se uplatňují následující druhy svařování:

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Svařování

SVAŘOVÁNÍ ZA PŮSOBENÍ TEPLA A TLAKU

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Pájení a lepení

PÁJENÍ. Nerozebiratelné spojení

Tvrdé pájení s tavidlem,v ochranném plynu nebo ve vakuu, se podobá pájení na měkko. Pracovní teplota je nad 500 C. Pájí se tvrdou pájkou, roztavenou

BO02 PRVKY KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ

SVAŘOVÁNÍ ZA PŮSOBENÍ TEPLA A TLAKU

SEZNAM TÉMAT K ÚSTNÍ PROFILOVÉ ZKOUŠCE Z TECHNOLOGIE

Zvyšování kvality výuky technických oborů

SEZNAM TÉMAT Z ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ STROJÍRENSKÝCH

Struktura svaru. Vzniká teplotně ovlivněná oblast změna vlastností

Nedestruktivní zkoušení - platné ČSN normy k

NAUKA O MATERIÁLU I. Zkoušky mechanické. Přednáška č. 04: Zkoušení materiálových vlastností I

Teorie prostého smyku se v technické praxi používá k výpočtu styků, jako jsou nýty, šrouby, svorníky, hřeby, svary apod.

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Části a mechanismy strojů 1 KKS/CMS1

TECHNOLOGIE I. Autoři přednášky: prof. Ing. Iva NOVÁ, CSc. Ing. Jiří MACHUTA, Ph.D. Pracoviště: TUL FS, Katedra strojírenské technologie

Příloha č. 1. Pevnostní výpočty


Unipetrol RPA, s.r.o. Přípustné klasifikační stupně svarů a rozsah N kontroly svarů prozářením nebo ultrazvukem

5. Únava Zatížení při únavě, Wöhlerův přístup a lomová mechanika, únosnost, vliv vrubů, kumulace poškození, přístup podle Eurokódu.

Části a mechanismy strojů 1 KKS/CMS1

ČSN EN ISO 472 ČSN EN ISO

Okruhy pro závěrečné zkoušky oboru - strojní mechanik školní rok 2017/2018 (odborný výcvik)

Obloukové svařování wolframovou elektrodou v inertním plynu WIG (TIG) - 141

Česká svářečská společnost ANB Czech Welding Society ANB (Autorised National Body for Welding Personnel and Company Certification) IČO:

Části a mechanismy strojů 1 KKS/CMS1

Zkoušky vlastností technických materiálů

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Příbram, Hrabákova 271. Příbram II Ing. Jaroslav Dražan. Svařování - 2. část (svařování el.

SPOJE OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ

Kapitola vstupních parametrů

5. Kolíkové spoje Druhy kolíků Použití. spoje s tvarovým stykem Přenáší zatížení přes tělo kolíku - přes jeho #2

Výzkumný a zkušební ústav Plzeň s.r.o. Zkušební laboratoř Tylova 1581/46, Plzeň

Lepení materiálů. RNDr. Libor Mrňa, Ph.D.

Přednáška č.8 Hřídele, osy, pera, klíny

10.1. Spoje pomocí pera, klínu. hranolového tvaru (u klínů se skosením na jedné z ploch) kombinaci s jinými druhy spojů a uložení tak, aby

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

kolík je v jedné nebo více spojovaných součástech usazen s předpětím způsobeným buď přesahem naráženého kolíku vůči díře, nebo kuželovitostí

Kalení Pomocí laserového paprsku je možné rychle a kvalitně tepelně zušlechtit povrch materiálu až do hloubek v jednotkách milimetrů.

ROJIRENSKA. echnologie. POLOTOVARY A JEJICH TECHNOLOGIČNOST 1. díl : M. HLUCHÝ, J. KOLOUCH, R. PAŇÁK. 2., upravené vydání

MATERIÁLOVÉ SPOJE SVÁŘENÉ, PÁJENÉ, LEPENÉ

Roznášení svěrné síly z hlav, resp. matic šroubů je zajištěno podložkami.

ČSN EN Zkoušky svářečů Tavné svařování Část 1: Oceli

Seznam platných norem NDT k

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Příbram, Hrabákova 271. Příbram II Ing. Jaroslav Dražan

Přehled způsobů svařování a základní dělení metod 2/2016 PŘEHLED ZPŮSOBŮ SVAŘOVÁNÍ A ZÁKLADNÍ DĚLENÍ METOD DLE EN ISO 4063

OVMT Mechanické zkoušky

Části a mechanismy strojů 1 KKS/CMS1

ROZDĚLENÍ, VLASTNOSTI A POUŽITÍ MATERIÁLŮ

Části a mechanismy strojů 1 KKS/CMS1

Pájení. dobrou zatékavost a vzlínavost vyhovující mechanické vlastnosti malý rozdíl elektrického potenciálu vůči základnímu materiálu nízkou cenu.

Obchodní akademie, Hotelová škola a Střední odborná škola, Turnov, Zborovská 519, příspěvková organizace,

Části a mechanismy strojů 1 KKS/CMS1

Opravy odlitkû ze edé litiny

OCELOVÉ A DŘEVĚNÉ PRVKY A KONSTRUKCE Část: Dřevěné konstrukce

Systém značení evropských norem pro svařování přídavnými materiály

Slouží jako podklad pro výuku svařování. Text určen pro studenty 3. ročníku střední odborné školy oboru strojírenství.vytvořeno v září 2013.

PÁJENÍ A LEPENÍ. Pájení je nerozebíratelné spojení kovů pomocí pájky s nižší teplotou tavení, než je teplota tavení spojovaných kovů.

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Příbram, Hrabákova 271. Příbram II Ing. Jaroslav Dražan. Svařování - 1. část (svařování plamenem)

TECHNOLOGIE I. (345303/02)

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Technická dokumentace

Elektrostruskové svařování

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Části a mechanismy strojů 1 KKS/CMS1

Různé druhy spojů a spojovací součásti (rozebíratelné spoje)

PŘEVODY S OZUBENÝMI KOLY

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Řetězy svařované zkoušené, třída 4 (M) NÁVOD K POUŽÍVÁNÍ, K MONTÁŽI A ÚDRŽBĚ

Seznámení studentů se základními stavebními prvky strojů a strojního zařízení.

TECHNOLOGIE I. (345303/02)

3.2 Základy pevnosti materiálu. Ing. Pavel Bělov

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Výpočet skořepiny tlakové nádoby.

Uplatnění prostého betonu

Pájení. Ke spojení dojde vlivem difuze a rozpustnosti pájky v základním materiálu.

1 PŘÍDAVNÝ MATERIÁL PRO PLAMENNÉ SVAŘOVÁNÍ

Filosofie konstruování a dimenzování mechanických částí vozidel z hlediska jejich funkce a provozního zatěžování

PARAMETRY, KTERÉ OVLIVŇUJÍ NÁKLADY NA SVAŘOVÁNÍ

Transkript:

Katedra konstruování strojů Fakulta strojní Části a mechanismy strojů 1 KKS/CMS1 Podklady k přednáškám část B4 Prof. Ing. Stanislav Hosnedl, CSc. a kol. Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

PRO ÚPLNOST Kapitola B K INFORMACI POTŘEBNÉ DŮLEŽITÉ SPOJE 1. SPOJE ZÁKLADNÍ POZNATKY 2. SPOJE S VYUŽITÍM TVARU 3. SPOJE S VYUŽITÍM TŘENÍ 4. SPOJE S VYUŽITÍM MATERIÁLU 5. SPOJE S VYUŽITÍM PŘEDEPJATÝCH ELEMENTŮ 2

DŮLEŽITÉ 4 SPOJE S VYUŽITÍM MATERIÁLU PRO PŘENOS ZATÍŽENÍ 4.1 Spoje materiálovými přechody 4.1.1 Charakteristika (konstrukční znakové vlastnosti - znaky) Elementární spojení v relativně malých plochách (elementárním) materiálovým přechodem mezi jednoduchými tvarovými prvky a základním tělesem součástí (tj. pouze na jedné součásti). Nejedná se tudíž o klasické spojení dvou odděleně vyrobených součástí. Jejich navrhování i hodnocení jsou však zcela analogické jako u "klasických" spojů, neboť zajišťují jejich elementární funkci. Tyto elementární spoje mohou být dílčími prvky ("plnohodnotných") klasických strojních částí (což je pak zahrnuto i jako nedílná část jejich navrhování a hodnocení). V této kapitole budou proto uvažovány pouze elementární spoje s nejběžnější geometricky jednoduchou a jednoduše zatíženou spojovací plochou. 3

POTŘEBNÉ 4.1.2 Stavební struktura (definiční konstrukční vlastnosti) "spojení" elementárními materiálovými přechody: Poznámka: Označení znamená působení po celém obvodu. 4

POTŘEBNÉ 4.1.3 Vlastnosti (reflektované vlastnosti) UŽITNÉ CHARAKTERISTIKY VLASTNOSTÍ Provoz, údržba, opravy U spojení materiálovým přechodem jsou možné všechny druhy zatížení, nejčastěji jsou však namáhání tečná. Přesnost i spolehlivost vysoká. Nepotřebnost údržby. Výroba, montáž Nenáročnost výroby i montáže. 5

POTŘEBNÉ ČASOVÉ CHARAKTERISTIKY VLASTNOSTÍ Rychlost procesů Vhodnost pro rychlý návrh a výrobu (zhotovení), NÁKLADOVÉ CHARAKTERISTIKY VLASTNOSTÍ Hospodárnost procesů Výrobní náklady relativně malé. Provozní náklady nulové. 6

POTŘEBNÉ 4.1.4 Poznatky pro návrh a hodnocení (tj. pro docílení požadovaných a predikci posuzovaných vlastností) ÚNOSNOST A PEVNOST Pro tvary, rozměry a zatížení kritických míst shodné jako u běžných součástí. 7

DŮLEŽITÉ 4.2 Spoje svary (svarové spoje) 4.2.1 Charakteristika (konstrukční znakové vlastnosti - znaky) Pevná (tj. nepohyblivá) nerozebíratelná spojení na principu místního roztavení spojovaných částí za působení tepla a nebo tlaku a to bez použití nebo s použitím přídavného materiálu. Poznámka: Základním modulem (prvkem) svarových spojů je spojení "jedním" svarem s jedním (obvykle geometricky jednoduchým) typem podélné střednice (úsečka, kruhový oblouk, kružnice ap.). Svarové spoje s více takovými svary (uspořádanými v rovině nebo v prostoru) se řeší zcela analogicky na základě obecného postupu (pro jakýkoli spoj) uvedeného v kapitole SPOJE ZÁKLADNÍ PRINCIPY. 8

4.2.2 Stavební struktura (definiční konstrukční vlastnosti) POTŘEBNÉ ZPŮSOBY VÝROBY (ZHOTOVENÍ) (DRUHY SVAŘOVÁNÍ) A) Tavně: spojení místním roztavením materiálu (spojovaných částí a příp. přídavného materiálu) teplem bez působení tlaku. Druhy (dle způsobu přívodu tepla) el. obloukem: mezi kovovou (střídavý nebo stejnosměrný proud) nebo uhlíkovou (stejnosměrný proud) elektrodou a základním materiálem: ručně s kovovou elektrodou automat. se svařovacím drátem pod tavidlem automat. s wolframovou elektrodou v ochranné atmosféře automat. s uhlíkovou elektrodou plamenem: spalování plynů - acetylén nebo propanbutan a kyslík elektrostruskově: bez oblouku - zdrojem tepla proud procházející vodivou struskou a tavným drátem plazmou: dva oblouky - základní a nosný vytvářející plazmu elektron. paprskem: kovy s vysokou teplotou tavení - W, Mo termitem: směs kysličníku železa s hliníkovým práškem slévárensky: tekutý kov - opravy odlitků 9

POTŘEBNÉ B) Tlakově: spojení místním roztavením materiálu (spojovaných částí a příp. přídavného materiálu) teplem při působení tlaku. Druhy (dle způsobu provedení) odporově: roztavení el. proudem o nízkém napětí a vysoké intenzitě stykově: odtavováním nebo pěchováním bodově: dvě, obvykle vodou chlazené elektrody (tenké plechy). švově: mezi dvěma kotoučovými elektrodami, nebo kotouč. elektroda proti součásti (pro těsné nádoby). výstupkově: jedna součást - výstupky. Sevře se mezi ploché elektrody (hromadná výroba, jinak nákladné). třením (suchém): roztavení třením (pro rotační součásti). indukčně: roztavení indukovaným proudem (pro výrobu švových trubek). ultrazvukem: roztavení vysokým kmitočtem. výbuchem: výbušninou, jiskrovým výbojem, magnetickou vlnou. Dále jsou převážně uvažovány pouze běžnější spoje tavnými svary. 10

DRUHY SVAROVÝCH SPOJŮ (DRUHY SVARŮ) POTŘEBNÉ Druhy dle tvaru příčného řezu Dáno normami: ČSN 05 0025 05 0028 ČSN 13 1075 (pro potrubí) A) Svary tupé ve stykové spáře Svary tupé poloviční (úprava jen na jedné části) a) I svary I nepodložený I podložený I s přivařenou podložkou b) V svary V nepodložený V podložený V s přivařenou podložkou V dvojstranný 1/2 V nepodložený 1/2 V dvojstranný 11

POTŘEBNÉ c) U svary U nepodložený U podložený U dvojstranný d) W svary W W dvojstranný ve stykové spáře Svary tupé poloviční (úprava jen na jedné části) 1/2 U nepodložený 1/2 U podložený 1/2 W 1/2 W dvojstranný B) Svary lemové - pro tenké plechy 12

POTŘEBNÉ C) Svary koutové a) Součásti přeplátované - svar čelní Průřez svaru: - svar boční - svar šikmý b) Součásti skloněné, obvykle - svar plochý (běžně) - svar vydutý (pro dynamická zatížení - plynulé přechody) - svar převýšený (nezvyšuje pevnost, více materiálu, proto jen jako svar rohový(b)) 13

Koutový svar např. Značení ISO 2535-1992 DŮLEŽITÉ Svařované a pájené spoje Označování na výkresech - udává se ( s označením!) buď a nebo z D) Svary děrové a žlábkové (nevhodné pro dynamické zatížení) L délka dílčích svaru e rozteč dílčích svarů Druhy dle plynulosti svaru A) Svary průběžné - pro nádoby apod. B) Svary přerušované - v ostatních případech méně materiálu, nižší pracnost 14

POTŘEBNÉ SPOJOVANÉ A PŘÍDAVNÉ MATERIÁLY A) Spojované materiály Základní pravidlo: Používat jen materiály se zaručenou nebo podmíněně zaručenou svařitelností (uvedeno v normách jakosti ocelí (materiálové listy) ČSN 41 0000 41 9858). Stupně svařitelnosti zaručená (vždy) 1a pouze t > 0 C i dynamicky namáhané svary zaručeně podmíněná 1b za urč. podm. zaruč. staticky namáhané svary dobrá 2 nezaručuje, ale lze podřadné svary obtížná 3 nevyhovující svary nedoporučuje se 15

Poznámky k jednotlivým druhům materiálů: obecně pro oceli: pro svař. el. obloukem C 0,2%, P,S 0,1% oceli tříd 10-17 : spec. druhy se zaruč svařit. (v tab.) kalitelné oceli : obtížná svař. (musí se předehřívat) oceli na odlitky (vyšší C): obtížná svař. (vznik trhlin) šedá litina (vyšší C): obtížná svař. (předehř. na 650 C) temper litiny (422530,35,40): dobrá svař. neželezné kovy : obtížná svař. (vys. tep. vodivost (mědi, bronzi, mosazi) a nízká teplota tavení) B) Přídavné materiály Druhy (podle tvaru a úpravy) obalené elektrody: pro ruční obloukové svařování podle druhu svař. materiálu podle druhu obalu (zásaditý, kyselý,...) podle průměru: (1,6 8) a délky: (200 500) holé dráty: pro svař. bez přístupu vzduchu (pod tavidlem nebo v ochranném plynu) podle druhu svař. materiálu podle průměru : (1,6 5) v metrových délkách tyčinky podle průměru : (5 20) POTŘEBNÉ 16

K INFORMACI Příklady provedení: 17

K INFORMACI Příklady provedení: 18

POTŘEBNÉ 4.2.3 Vlastnosti (reflektované vlastnosti) UŽITNÉ CHARAKTERISTIKY VLASTNOSTÍ Provoz, údržba, opravy Přenos všech druhů zatížení. Nerozebíratelnost. Spolehlivost ovlivněna náchylností na vnitřní pnutí a vrubové účinky. Výroba, montáž Značná náročnost na provedení. Umožnění výroby i velkých strojů i jejich částí (co nelze pomocí odlitků a výkovků). ČASOVÉ CHARAKTERISTIKY VLASTNOSTÍ Rychlost procesů Relativně rychlý návrh i výroba (zhotovení). U složitějších výrobků nutné žíhání nebo "stárnutí" pro odstranění vnitřních pnutí (lze i pomocí vibrací), což výrobní čas prodlužuje. 19

POTŘEBNÉ NÁKLADOVÉ CHARAKTERISTIKY VLASTNOSTÍ Hospodárnost procesů V kusové výrobě levnější než odlitky, výkovky apod. (úspora materiálu a nižší pracnost), avšak odstraňování vnitřních pnutí u složitějších svařenců náklady zvyšuje. Provozní náklady nulové, pokud není na závadu nerozebíratelnost spojení. Značné náklady na "demontáž" (pálení plemenem, apod.). 20

4.2.4 Poznatky pro návrh a hodnocení (tj. pro docílení požadovaných a predikci posuzovaných vlastností) POTŘEBNÉ Uvažovány jsou pouze nejběžnější tupé a koutové svary. SOUHRNNÉ POZNATKY K ÚNOSNOSTI A PEVNOSTI Statické namáhání Součinitel bezpečnosti (příp. dovolené namáhání) nutné upravit: kde: σ Dsv = c sv. σ D, příp. τ Dsv = c sv. τ D = c sv. c α. σ D c α = 0,6 (dle HMH), příp. 0,5 (dle τ max ) c sv - dle druhu a namáhání svaru: Svar Směr napětí k délce svaru Způsob namáhání c sv označení z literatury orientačně Tupý tah c Tt 0,85 1 0,85 tlak c Td 1,0 1,0 smyk c Ts 1,15 1,15 Koutový (vždy smyk) smyk c Ks 1,25 1,66 1,15 ΙΙ smyk c Ks ΙΙ 1,08 1,50 1,15 21

Poznámky: DŮLEŽITÉ Pozor, σ D vždy pro materiál(y) spojovaných částí! Pozor, v literatuře někdy spojovány (zbytečně a nelogicky) c sv a c α do jediného součinitele c = c sv. c α, což vede k nepřehlednému počtu variant rozdílných hodnot součinů Dynamické namáhání Značný vrubový účinek: únavové jevy již při cyklů N oproti strojním částem bez svarů (viz odst 4.2): N svař. N statické zatížení < 5 10 3 cyklů < 10 10 3 cyklů dynamické zatížení, časová pevnost > 5 10 3 cyklů > 10 10 3 cyklů dynamické zatížení, trvalá pevnost > 2 10 6 cyklů > 10 10 6 cyklů citlivost na rázové zatížení: F = F st + ϕ. F a, příp. M = M st + ϕ. M a kde: ϕ dáno typem zatížení 24.02.2015 22

POTŘEBNÉ Snižování deformací a vnitřních pnutí Příčiny: Smršťování roztaveného kovu + nestejnoměrné ohřátí vnitřní pnutí a deformace. Způsoby: Konstrukčně: počet svarů minimální svary souměrně ke směru působící síly svary nehromadit (rohy) velké svařence skládat z menších 23

POTŘEBNÉ Úpravou svaru: min. délky a průřezy předepsat pořadí zhotovení a směr svarů Mech. úpravami: díly před svařováním ustavit v opačném smyslu oproti deformacím po svaření Po vyrobení: žíháním, vibracemi, stárnutím 24

POTŘEBNÉ Zkoušení a vady svarů Důvody zkoušení: Svary - značná závislost na zručnosti a svědomitosti svářeče. Způsoby zkoušení: 1. příprava hodnocení svařitelnosti materiálu, vhodnost elektrod, kvalifikace svářečů, stav zařízení. 2. při svařování hodnocení dodržování technolog. postupu, někdy dokonce zkušební svařování zkušebních desek, z nichž se pak vyříznou zkušební tyče. 3. po svaření zkoušení vnější prohlídkou, navrtáváním, magneticky, rentgenem, ultrazvukem. Druhy vad: povrchové vnitřní 25

4.2.4 I TUPÉ SVARY MASTER STAVEBNÍ STRUKTURY (zjednodušeně pro všechna provedení a druhy tupých svarů T ) DŮLEŽITÉ σ Dsv = c Tt. σ D ( tah ) σ Dsv = c Tt. σ D ( tah ) * τ Dsv = c TS. τ D ( smyk ) Poznámky: Druhá varianta * je možná jen při součastném (paralelním) příčném zatěžováním obou svařených desek 26

ÚNOSNOST A PEVNOST (pro typické případy) DŮLEŽITÉ A) Tupý svar mezi dvěma deskami v jedné rovině Zatížení od F - tah : síla F F σ 1 = = σ Dsv = c Tt. σ S t. l plocha kde přesněji: l (ef) = l (skut) 2 m ; ( m t ) D F σ DDD t l t l F l σ DDD F t σ DDD 27

Zatížení od F T - smyk (síly působí soumezně na pravou a levou desku): F S ohybový moment síla F t. l T T τ Dsv = = τ Dsv = c. Ts plocha kde v případě smyku za ohybu přesněji: τ Dsv (max) = α. t. l Zatížení od M o1 - ohyb: průřezový modul pro ohyb F T ( zde pro obdélníkový profil α = ) M o1 M o1 6. M o1 σ 2 = = σ Dsv ctt. σ W 1 = o 2 t. l t. l 2 = 1 6 Zatížení od M o2 - ohyb : M o2 M o2 6. M o2 σ 2 = = Dsv ctt W 1 = σ. σ o l. t l. t 2 = 2 2 6 Současné zatížení od F, F T, M o1 a M o2 : σ σ + σ + σ 1 2 3 red ( HMH ) = c 3 Tt normálová složka napětí τ D 2 + D D τ s c Ts 2 smyková složka napětí 3 2 σ D F T τ DDD t l t l F T l τ DDD F T t τ DDD M oo σ DDD t l 2 l t 6 M oo 6 t σ DDD 6 M oo l 2 σ DDD M oo σ DDD l t 2 l t 6 6 M oo t 2 σ DDD 6 M oo l σ DDD DŮLEŽITÉ 28

Zatížení od M t - krut : kde: krouticí moment τ M t τ Dsv cts τ γ. t. l. max = = 2 průřezový modul pro krut γ = 0,2 0,3 pro l = (1 ) t D M t τ DDD γ l t 2 l t M t t 2 γ τ DDD M t l γ τ DDD DŮLEŽITÉ B) Tupý svar mezi dvěma deskami v jedné rovině Zatížení od M o - ohyb : ohybový moment M o M o 6. M o σ o = = Dsv ctt W 1 = σ. σ o 2. t. l t. l 2 = 6 průřezový modul pro ohyb M o σ DDD t l 2 6 D l t 6 M o t σ DDD 6 M o l 2 σ DDD 29

4.2.4 II KOUTOVÉ SVARY MASTER STAVEBNÍ STRUKTURY (zjednodušeně pro všechna provedení a druhy tupých svarů - T) A) čelní koutový svar mezi dvěma rovnoběžnými deskami (zatížený vůči délce svaru) DŮLEŽITÉ τ Dsv = c Ks. τ D B) boční koutový svar mezi dvěma rovnoběžnými deskami (zatížení vůči délce svaru) τ Dsv = c Ks. τ D 30

POTŘEBNÉ Účinná délka: l = l (SKUT) 2u, u a (doporučeno: 5 a < l < 70 a) Účinná tloušťka: a cos(45 ). z 0,7. z 31

POTŘEBNÉ Napětí v koutovém svaru se určuje v účinném průřezu, který se sklápí do roviny, v níž smykové napětí τ přenese dané zatížení: α τ smyková složka (uvažuje se pouze tato složka, neboť pevnost ve smyku je menší) σ složka normálová (při výpočtech se uvažuje přenos všeho zatížení jen prostřednictvím τ) σ v skutečné výsledné napětí (vzhledem k neuvažování σ se ve výpočtech neprojeví) α konstanta transformace tečného napětí τ na normálové σ dle hypotéz pevnosti 32

DŮLEŽITÉ ÚNOSNOST A PEVNOST (pro typické případy) A) "Čelní" koutový svar mezi dvěma rovnoběžnými deskami Zatížení od síly F - smyk: síla F τ = τ Dsv = c TS. τ a. l plocha D F τ DDD a l a l F l τ DDD F a τ DDD B) "Boční" koutový svar mezi dvěma rovnoběžnými deskami Zatížení od síly F - smyk: síla F τ = τ = c Dsv a l Ts. τ 2. D plocha 33

C) Koutový svar mezi dvěma kolmými deskami DŮLEŽITÉ Zatížení od síly F 1 - smyk: síla F1 F1 τ 1 = = τ Dsv = c TS. τ S 2. a. l plocha D F 1 τ DDD 2 a l a l F 1 2 l τ DDD F 1 2 a τ DDD Zatížení od momentu M o - smyk!: moment M o M o τ = = τ Dsv = cts. τ W 1 o 2 2.. a. l 6 průřezový modul pro ohyb D M o τ DDD a l 2 3 l a 3 M o a σ DDD 3 M o l 2 σ DDD 34

DŮLEŽITÉ Zatížení od síly F 2 : - smyk od síly F 2 : τ S = F S 2 = síla F2 2. a. l plocha F 2 = τ s 2 a l a = l = F 2 2 l τ s F 2 2 a τ s - smyk (! ) od momentu F 2. e : τ 3 F2. e = W o F2. e = 1 2.. a. l 6 - výsledné smykové napětí (vektorový/tenzorový součet!): síla moment rameno 2 průřezový modul pro ohyb 3. F2. e = 2 a. l F 2 = τ 3 a l 2 3 e e = τ 3 a l 2 3 F 2 a = 3 e F 2 l 2 τ 3 l = 3 e F 2 a τ 3 τ v = τ S c Ks 2 + τ c 3 Ks 2 τ D smykové napětí od síly F 2 smykové napětí od momentu F 2 e 35

DŮLEŽITÉ D) Koutové svary kolem libovolných profilů (I, U apod.) Řeší se analogicky pomocí výpočtu I apod., vztaženo ale na smyk! Poznámky: Při návrhu svar. spoje obvykle: { F i, M i } (max) = c dyn. { F i, M i } tvary, rozměry,... Při hodnocení svar. spoje obvykle: bezpečnost { F i, M i } (max), tvary, rozměry,... Orientačně lze uvažovat c dyn { 1(stat), 2(dyn) } 36

POTŘEBNÉ 4.3 Spoje pájkou (pájené spoje) 4.3.1 Charakteristika (konstrukční znakové vlastnosti - znaky) Pevná (tj. nepohyblivá) nerozebíratelná spojení dvou (zpravidla) kovových částí pomocí kovu, který je při spojování roztaven a difúzí přilne ke spojovaným částem, aniž by se zpravidla roztavily. Pájené spoje se využívají v řadě průmyslových odvětví (přesná mechanika, zlatnictví, instalatérství, konzervárenství, stavba vozidel, apod.). 4.3.2 Stavební struktura (definiční konstrukční vlastnosti) ZPŮSOBY VÝROBY (ZHOTOVENÍ) Podle teploty tavení (vždy menší než teplota tavení spoj. částí) měkkým pájením (do 450 C) tvrdým pájením (nad 450 C) Příprava kovově čistého povrchu mechanicky (oškrabání, kartáčování) ultrazvukem chemicky (působením tavidla) 37

K INFORMACI Ohřátí na potřebnou teplotu místně (el. pájedlem, páj. lampou, hořákem, elektricky odporově nebo vysokofrekvenčně, apod.) celkově (v peci ochrannou atmosférou, vysokofrekvenčně ve vakuu, ponořením do taveniny solí, roztavenou pájkou) SPOJOVANÉ MATERIÁLY, PÁJKY A TAVIDLA A) Měkké pájení Spojované materiály: měď, zinek, ocel, olovo a jejich slitiny (norm.) šedá litina, hliník, sklo, kovokeramické slitiny (spec.) Pájky: (ČSN 05 5612 50) cínové zvláštní Tavidla: pryskyřice, lůj, stearin, kalafuna (nedostačující na oxidy) chloridy (způsobují však korozi) 38

B) Tvrdé pájení Spojované materiály: ocel, šedá litiny měď, nikl a jejich slitiny Pájky: mosazné (ČSN 05 5680 86) stříbrné (ČSN 05 5660 76) na hliník (ČSN 05 5700 80) Tavidla: (ČSN 05 5700 80) borax, kyselina boritá chloridy, soda, potaš, kysličník křemičitý K INFORMACI TVARY PÁJENÝCH SPOJŮ Základní případy: natupo se šikmou plochou s vyhnutým plechem s přeplátováním se stykovým členem 39

K INFORMACI Pro ploché spoje Pro trubkové spoje 40

K INFORMACI Příklady spojení dna nízkotlakých nádrží: Příklad spojení náboje s hřídelem (s opatřením proti vzniku excentricity). 41

K INFORMACI Příklad spojení náboje s hřídelem (s opatřením proti vzniku excentricity). 42

POTŘEBNÉ 4.3.3 Vlastnosti (reflektované vlastnosti) UŽITNÉ CHARAKTERISTIKY VLASTNOSTÍ Provoz, údržba, opravy Přenos všech druhů relativně malých zatížení, nejvhodněji při namáhání smykem. Měkké pájení zejména pro spoje, kde je žádána těsnost, příp. vodivost při nepříliš velké pevnosti spoje a tam, kde nelze materiály ohřívat na vyšší teploty. Tvrdé pájení zejména je-li žádána vyšší pevnost, houževnatost, odolnost proti únavě a korozi za vyšších teplot než při měkkém pájení. S použitím tepla možné opravovat. Výroba, montáž Značná náročnost na provedení (očištění povrchů, malá a rovnoměrná spára, rovnoměrná prohřátí na potřebnou teplotu). Ostatní hlediska Odmašťovadla a tavidla mohou být hygienicky a alergicky nevhodná Prakticky nemožná recyklace 43

POTŘEBNÉ ČASOVÉ CHARAKTERISTIKY VLASTNOSTÍ Rychlost procesů Relativně rychlý návrh i výroba (zhotovení) NÁKLADOVÉ CHARAKTERISTIKY VLASTNOSTÍ Hospodárnost procesů Relativně levné při malých sériích. Provozní náklady nulové, pokud není na závadu nerozebíratelnost spojení. Znehodnocení pájek při likvidaci. 44

POTŘEBNÉ 4.3.4 Poznatky pro návrh a hodnocení (tj. pro docílení požadovaných a predikci posuzovaných vlastností) ÚNOSNOST A PEVNOST Pro tvary, rozměry a zatížení (stykové spáry) jsou hlavní orgánová struktura i příslušné vztahy shodné jako u analogických řezů součástí: tah od F: smyk od F s : plocha síla F F σ t = = σ S b. s plocha D F σ D b s b s F s σ D F b σ D F síla F S S τ t = = τ D SS b. lst plocha F S τ D b l ss b l ss F S l ss τ D F b τ D 45

POTŘEBNÉ smyk (pouze) od F a : síla τ t = F S a S Fa = πdl st τ D plocha F a τ D π d l ss d l ss F S π l ss τ D F π d τ D smyk (pouze) od M t : τ F síla M d 2 O t t = = = 2 SO π d lst π d lst t 2M τ D M t τ D π d 2 l ss 2 d 2 M t π l ss τ D plocha l ss 2 M t π d 2 τ D 46

POTŘEBNÉ Bezpečnost se vztahuje k mezi pevnosti spoje: σ τ max max σ τ D D napětí na mezi pevnosti σ = s τ = s Pt P Pt P bezpečnost S p = σ PP σ D S p = τ PP τ D kde: s p (3 4) (o 0,5 více než u oceli ) kde orientačně: Druh σ Pt [MPa] τ Pt [MPa] pájka měkká a spoj. Cu mater. tah nevhodný ~ 30 pájka tvrdá a spoj. ocel. mater. ~ 250 ~ 150 Na pevnost spoje má značný vliv tloušťka spáry ve spoji max. pevnost pro: s sp 0,2 mm. 47

POTŘEBNÉ Poznámky: Při návrhu páj. spoje obvykle: { F i, M i } (max) = c dyn. { F i, M i } tvary, rozměry,... Při hodnocení páj. spoje obvykle: bezpečnost { F i, M i } (max), tvary, rozměry,... Orientačně lze uvažovat c dyn { 1(stat), 2(dyn) } 48

4.4 Spoje lepidlem (lepené spoje) POTŘEBNÉ 4.4.1 Charakteristika (konstrukční znakové vlastnosti - znaky) Pevná (tj. nepohyblivá) spojení pomocí přídavného tekutého materiálu (lepidla), který při tuhnutí přilne adhezí (v tenké vrstvě okolo 0,1 mm) ke spojovaným částem. Lepené spoje se využívají zejména tam, kde nevyhovují nebo nejsou možné klasické způsoby spojení. S výhodou se využívají též při opravách strojů. 4.4.2 Stavební struktura (definiční konstrukční vlastnosti) ZPŮSOBY VÝROBY (ZHOTOVENÍ) Podle teploty a tlaku potřebných pro ztuhnutí lepidla: při normální teplotě okolo 20 C při zvýšené teplotě 20 200 C při vysoké teplotě okolo 200 C při vysoké teplotě okolo 200 C a při tlaku Příprava čistého povrchu: mechanicky chemicky od nečistot, tuků, oxidů. 49

K INFORMACI SPOJOVANÉ MATERIÁLY A LEPIDLA Spojované materiály Druhy: Kovové: v letectví i všeob. strojírenství pro spojování plechů, nádrží, rámů potrubí, nábojů na hřídeli, ap. Nekovové: ve všech oblastech pro spojování částí ze dřeva, PVC, keramiky, termosetů, skla, ap. Lepidla (orientačně) Druh teplota tuhnutí tlak při tuhnutí pevnost τ Pt [MPa] Polyester norm. ne až 20 Polyvinylacetát norm. zvýš. ne až 30 Epoxid. Pryskyřice norm. zvýš. ne až 30 Syntetický kaučuk zvýš. vysoká ano až 30 Fenolové pryskyřice zvýš. vysoká ano až 30 Fenolformaldehyd zvýš. - vysoká ano až 30 50

K INFORMACI Volba: druh a rozměry spojovaných materiálů. způsob (tah, smyk, ohyb) a druh (stat., dyn.) zatížení. provozní teplota a chem. vlivy prostředí. TVARY LEPENÝCH SPOJŮ Základní případy: natupo : se šikmou plochou : s přeplátováním : se stykovými členy : s úpravami ploch : nevhodné lepší vhodné vhodné velmi dobré, ale drahé 51

K INFORMACI pro ploché spoje: pro trubkové spoje: 52

K INFORMACI pro tyče: pro tlustší plechy: 53

POTŘEBNÉ 4.4.3 Vlastnosti (reflektované vlastnosti) UŽITNÉ CHARAKTERISTIKY VLASTNOSTÍ Provoz, údržba, opravy Vhodnost pro přenos relativně malých zatížení při namáhání smykem, přičemž je zajištěna (u dostatečně tuhých spojovaných částí) vysoká rovnoměrnost rozdělení zatížení. (v porovnání s nýtovanými, příp. svařovanými spoji). Vhodnost pro spoje vyžadující těsnost. Vhodnost pro spoje vyžadující elektrickou izolaci. Vhodnost pro spoje vyžadující útlum chvění a hluku. Nevhodnost pro normálná a dynamická zatížení. Nevhodnost pro vyšší provozní teploty. Nevhodnost do agresivního prostředí. Nevyžadují údržbu, avšak nelze je demontovat. 54

POTŘEBNÉ Výroba, montáž Vhodnost pro spojování materiálů, které nelze ohřívat. Vhodnost pro spojování nesvařitelných materiálů. Vhodnost pro spojování tenkých plechů, které nelze nýtovat ani svařovat. Vhodnost pro spojování materiálů zcela odlišných vlastností. Jednoduchost výroby připojovacích tvarů na součástech. Relativní náročnost na přípravu (očištění povrchů). Při lepení za tepla a tlaku náročnost na potřebné technické prostředky. Ostatní hlediska Odmašťovadla a lepidla mohou být hygienicky a ekologicky nevhodná. Prakticky nemožná recyklace. 55

POTŘEBNÉ ČASOVÉ CHARAKTERISTIKY VLASTNOSTÍ Rychlost procesů Rychlý návrh. Jednoduchá stavební struktura zrychluje výrobu spojovaných částí. Doba tuhnutí může prodlužovat dobu výroby (od několika vteřin do několika hodin). NÁKLADOVÉ CHARAKTERISTIKY VLASTNOSTÍ Hospodárnost procesů Jednoduchá stavební struktura snižuje náklady na pracnost a materiál. Případné speciální technické prostředky pro vytvrzování za tepla vyžaduje přídavné náklady. Provozní náklady nulové, pokud není na závadu nerozebíratelnost spojení. 56

POTŘEBNÉ 4.4.4 Poznatky pro návrh a hodnocení (tj. pro docílení požadovaných a predikci posuzovaných vlastností) ÚNOSNOST A PEVNOST Pro tvary, rozměry a zatížení (stykové spáry) jsou hlavní orgánová struktura i příslušné vztahy shodné jako u analogických řezů součástí. Bezpečnost (lze přenášet pouze smykové napětí) se vztahuje oproti mezi pevnosti spoje: kde: τ τ max τ D = s napětí na mezi pevnosti Pt P bezpečnost s p (3 4) (o 0,5 více než u oceli a litiny) (τ Pt orientačně: v odst. SPOJOVANÉ MATERIÁLY A LEPIDLA) S p = τ PP τ D Rozměry lepené stykové plochy se navrhují tak, aby spoj měl shodnou únosnost jako připojované průřezy spojovaných částí. Na pevnost spoje má značný vliv tloušťka spáry ve spoji - doporučováno: s sp 0,1 mm. 57

POTŘEBNÉ Poznámky: Při návrhu lep. spoje obvykle: { F i, M i } (max) = c dyn. { F i, M i } tvary, rozměry,... Při hodnocení lep. spoje obvykle: bezpečnost { F i, M i } (max), tvary, rozměry,... Orientačně lze uvažovat c dyn { 1(stat), 2(dyn) } 58

Děkuji Vám za pozornost Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky v rámci projektu č. CZ.1.07/2.2.00/28.0206 Inovace výuky podpořená praxí.