Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA I, zimní semestr 2000/2001 Michal Marvan. 2.

Podobné dokumenty
1. Pologrupy, monoidy a grupy

15. Moduly. a platí (p + q)(x) = p(x) + q(x), 1(X) = id. Vzniká tak struktura P [x]-modulu na V.

ALGEBRA. Téma 4: Grupy, okruhy a pole

Teoretická informatika Tomáš Foltýnek Algebra Struktury s jednou operací

Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA II, letní semestr 2000/2001 Michal Marvan

M M. Je-li ρ M 2 relace, pak vztah (x, y) ρ zapisujeme x ρ y.

10. Vektorové podprostory

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Modernizace studijního programu Matematika na PřF Univerzity Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.

Algebraické struktury s jednou binární operací

Lineární algebra Kapitola 1 - Základní matematické pojmy

grupa těleso podgrupa konečné těleso polynomy komutativní generovaná prvkem, cyklická, řád prvku charakteristika tělesa

18. První rozklad lineární transformace

Vysoké učení technické v Brně Fakulta informačních technologií. Regulární pologrupy. Semestrální práce do předmětu Algebra, Kombinatorika, Grafy

Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA I, zimní semestr 2000/2001 Michal Marvan. 4.

Aritmetika s didaktikou I.

Pojem binární relace patří mezi nejzákladnější matematické pojmy. Binární relace

Co je to univerzální algebra?

Matematika IV - 2. přednáška Základy teorie grup

Aritmetika s didaktikou I.

Nechť M je množina. Zobrazení z M M do M se nazývá (binární) operace

Kapitola 1. Relace. podle definice podmnožinou každé množiny. 1 Neříkáme už ale, co to je objekt. V tom právě spočívá intuitivnost našeho přístupu.

3. Algebraické systémy

Algebra 2 KMI/ALG2. Zpracováno podle přednášek prof. Jiřího Rachůnka a podle přednášek prof. Ivana Chajdy. slidy k přednáškám

Kongruence na množině celých čísel

Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA II, letní semestr 2000/2001 Michal Marvan. 14.

Teorie grup 1 Příklad axiomatické teorie

Množiny, relace, zobrazení

1 Lineární prostory a podprostory

V předchozí kapitole jsme podstatným způsobem rozšířili naši představu o tom, co je to číslo. Nadále jsou pro nás důležité především vlastnosti

ÚVOD DO ARITMETIKY. Michal Botur

Matematika IV - 3. přednáška Rozklady grup

Úvod do informatiky. Miroslav Kolařík

Matematika IV - 3. přednáška Rozklady grup

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Algebra. študenti MFF 15. augusta 2008

(1) Dokažte, že biprodukt je součin (a tím pádem i součet). Splňují-li homomorfismy. A B je izomorfismus stejně jako A B i+j

Lineární algebra : Lineární prostor

Úvod do informatiky. Miroslav Kolařík

PŘEDNÁŠKA 7 Kongruence svazů

Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA I, zimní semestr 2000/2001 Michal Marvan. 7.

Algebraická teorie diskrétního lineárního řízení vznikla jako speciální obor teorie

Věta o dělení polynomů se zbytkem

Matice. a m1 a m2... a mn

[1] x (y z) = (x y) z... (asociativní zákon), x y = y x... (komutativní zákon).

Matematická analýza 1

Kapitola 1. Úvod. 1.1 Značení. 1.2 Výroky - opakování. N... přirozená čísla (1, 2, 3,...). Q... racionální čísla ( p, kde p Z a q N) R...

Lineární algebra : Lineární zobrazení

označme j = (0, 1) a nazvěme tuto dvojici imaginární jednotkou. Potom libovolnou (x, y) = (x, 0) + (0, y) = (x, 0) + (0, 1)(y, 0) = x + jy,

Západočeská univerzita v Plzni

Grupy Mgr. Růžena Holubová 2010

Oproti definici ekvivalence jsme tedy pouze zaměnili symetričnost za antisymetričnost.

1. Množiny, zobrazení, relace

PŘEDNÁŠKA 5 Konjuktivně disjunktivní termy, konečné distributivní svazy

Matematika 2 pro PEF PaE

Algebra II pro distanční studium

VYBRANÉ KAPITOLY Z ALGEBRY. Jaroslav Beránek

Důkaz Heineho Borelovy věty. Bez újmy na obecnosti vezmeme celý prostor A = M (proč? úloha 1). Implikace. Nechť je (M, d) kompaktní a nechť.

Střípky z LA Letem světem algebry

Teorie množin. Čekají nás základní množinové operace kartézské součiny, relace zobrazení, operace. Teoretické základy informatiky.

9. Vektorové prostory

Okruhy, podokruhy, obor integrity, těleso, homomorfismus. 1. Rozhodněte, zda daná množina M je podokruhem okruhu (C, +, ): f) M = { a

Lineární algebra : Polynomy

Lineární algebra : Násobení matic a inverzní matice

Těleso racionálních funkcí

Matematika pro informatiku 2

Doporučené příklady k Teorii množin, LS 2018/2019

Lineární algebra : Násobení matic a inverzní matice

GRUPY SBÍRKA PŘÍKLADŮ

Základy logiky a teorie množin

Pavel Horák, Josef Janyška LINEÁRNÍ ALGEBRA UČEBNÍ TEXT

Základy teorie grup. Martin Kuřil

a počtem sloupců druhé matice. Spočítejme součin A.B. Označme matici A.B = M, pro její prvky platí:

1 Báze a dimenze vektorového prostoru 1

2. přednáška 8. října 2007

Matice lineárních zobrazení

Poznámka. Je-li f zobrazení, ve kterém potřebujeme zdůraznit proměnnou, píšeme f(x) (resp. f(y), resp. f(t)) je zobrazení místo f je zobrazení.

Báze a dimenze vektorových prostorů

Vlastnosti regulárních jazyků

Množiny, základní číselné množiny, množinové operace

1 Kardinální čísla. množin. Tvrzení: Necht X Cn. Pak: 1. X Cn a je to nejmenší prvek třídy X v uspořádání (Cn, ),

Karel Klouda c KTI, FIT, ČVUT v Praze 28. února, letní semestr 2010/2011

Algebra I Cvičení. 4) Množina všech matic s nulou v levém dolním rohu a s jedničkami na diagonále.

Každé formuli výrokového počtu přiřadíme hodnotu 0, půjde-li o formuli nepravdivou, a hodnotu 1, půjde-li. α neplatí. β je nutná podmínka pro α

7 Analytické vyjádření shodnosti

ZÁKLADY UNIVERZÁLNÍ ALGEBRY Radan Kučera. 1. Operace a Ω-algebry

1 Zobrazení 1 ZOBRAZENÍ 1. Zobrazení a algebraické struktury. (a) Ukažte, že zobrazení f : x

2. Test 07/08 zimní semestr

Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA II, letní semestr 2000/2001 Michal Marvan

Necht tedy máme přirozená čísla n, k pod pojmem systém lineárních rovnic rozumíme rovnice ve tvaru

Západočeská univerzita v Plzni FAKULTA PEDAGOGICKÁ

10. DETERMINANTY " # $!

Pumping lemma - podstata problému. Automaty a gramatiky(bi-aag) Pumping lemma - problem resolution. Pumping lemma - podstata problému

Texty k přednáškám z MMAN3: 4. Funkce a zobrazení v euklidovských prostorech

Základy teorie grupoidů a grup

1. POJMY 1.1. FORMULE VÝROKOVÉHO POČTU

prof. RNDr. Čestmír Burdík DrCs. prof. Ing. Edita Pelantová CSc. BI-ZMA ZS 2009/2010

B i n á r n í r e l a c e. Patrik Kavecký, Radomír Hamřík

Matematika B101MA1, B101MA2

)(x 2 + 3x + 4),

množinu definujeme axiomaticky: nesnažíme se ji zkonstruovat (dokonce se ani nezabýváme otázkou,

1 Základní pojmy. 1.1 Množiny

Transkript:

Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA I, zimní semestr 2000/2001 Michal Marvan 2. Homomorfismy V souvislosti se strukturami se v moderní matematice studují i zobrazení, která strukturu tím či oním způsobem zachovávají. V algebře zachovávají algebraické operace a nazývají se homomorfismy. Invertibilní homomorfismy se nazývají izomorfismy. 1. Homomorfismy Definice. Bud te (A, ), (B, ) dvě pologrupy. Zobrazení f : A B se nazývá homomorfismus pologrup, jestliže pro každé dva prvky a 1, a 2 A platí f (a 1 a 2 ) = f (a 1 ) f (a 2 ). (1) Značí se f : (A, ) (B, ). Bud te (A,, e A ), (B,, e B ) dva monoidy. Zobrazení f : A B se nazývá homomorfismus monoidů, jestliže je homomorfismem pologrup (A, ) (B, ) anavíc platí f (e A ) = e B. (2) Značí se f : (A,, e A ) (B,, e B ). Bud te (A,, e A, 1 ), (B,, e B, 1 ) dvě grupy. Zobrazení f : A B se nazývá homomorfismus grup, jestliže je homomorfismem monoidů (A,, e A ) (B,, e B ) anavíc pro každé a A platí f (a 1 ) = ( f (a) ) 1. (3) Značí se f : (A,, e A, 1 ) (B,, e B, 1 ). Podmínka (1) znamená: je jedno, jestli nejdříve násobíme a potom zobrazujeme nebo nejdříve zobrazujeme a potom násobíme. Podmínka (2) znamená: neutrální prvek se zobrazí na neutrální prvek. Podmínka (3) znamená: je jedno, jestli nejdříve invertujeme a potom zobrazujeme nebo nejdříve zobrazujeme a potom invertujeme. Příklad. Na množině A ={,,, } resp. B ={, } máme zadán součin,, resp.,, tabulkou resp. Zobrazení f : A B zadanépředpisem f :,,, je homomorfismus pologrup. Podmínku f (a 1 a 2 ) = f (a 1 ) f (a 2 ) lze bezprostředněověřit pro všech 16 dvojic (a 1, a 2 ) A A. Jinak: Zobrazení f představuje přiřazení jedné z,,barev, symbolům,,,. Podmínku (1) lze vyjádřit i rčením:,,barva součinu je součin barev. A to se snadno ověří porovnáním tabulek operací,, a,,.

Cvičení. Ukažte, že zobrazení f 2 : Z Z, zadané předpisem n 2n, je homomorfismus grup (Z, +, 0, ) (Z, +, 0, ). Příklad. Uvažujme o monoidu slov (S A,,ω)nad abecedou A. Necht zobrazení f : S A S A slovu α S A přiřazuje jeho délku l(α) N. Například f ( ) = 4. Pak je f homomorfismus monoidů (S A,,ω) (N, +, 0). Tvrzení. Bud te f : A B a g: B C homomorfismy pologrup (monoidů, grup). Pak jejich složení g f : A C je homomorfismus pologrup (monoidů, grup). Důkaz. Pro pologrupy, řekněme (A, ), (B, ), (C, ): Protože f je homomorfismus, pro každé dva prvky a 1, a 2 A platí f (a 1 a 2 ) = f (a 1 ) f (a 2 ). Protože g je homomorfismus, platí následovně g( f (a 1 ) f (a 2 )) = g( f (a 1 )) g( f (a 2 )). Celkově (g f )(a 1 a 2 ) = g( f (a 1 a 2 ) = g( f (a 1 ) f (a 2 )) = g( f (a 1 )) g( f (a 2 )) = (g f )(a 1 ) (g f )(a 2 ), což semělo ukázat. Pro monoidy resp. grupy: cvičení. Všimněte si, že asociativita operací ani další axiomy nehrají žádnou roli v definici homomorfismu. Mohou však být podstatnévevětách o homomorfismech, jako například v následujícím tvrzení. Tvrzení. Bud te (A,, e A, 1 ), (B,, e B, 1 ) dvě grupy. Bud f : A B homomorfismus pologrup: (A, ) (B, ). Pak f je homomorfismus grup: (A,, e A, 1 ) (B,, e B, 1 ). Vidíme, že definici homomorfismu grup bychom mohli formulovat i v podstatně redukované podobě: Homomorfismus grup je homomorfismus příslušných pologrup. Upřednostnili jsme obecné schéma, podle něhož je homomorfismus zobrazení zachovávající všechny operace. Důkaz. (a) Nejdříve ukážeme, že f (e A ) = e B. Vyjdeme z rovnosti f (e A ) = f (e A e A ) = f (e A ) f (e A ). Protože B je grupa, existuje prvek f (e A ) 1 inverzní k prvku f (e A ). Vynásobíme-li jím obě strany, obdržíme e B = f (e A ) f (e A ) 1 = f (e A ) f (e A ) f (e A ) 1 = f (e A ), což semělo ukázat. (b) Dále ukážeme, že f (a 1 ) = f (a) 1 pro každé a A. Máme ovšem f (a) f (a 1 ) = f (a a 1 ) = f (e A ) = e B. [používáme již dokázaný fakt (a)]. Tím je dokázáno, že prvek f (a 1 ) je inverzní k prvku f (a). Cvičení. Ukažte, že analogické tvrzení neplatí pro monoidy. To jest, ukažte, že existují monoidy A, B a homomorfismus pologrup f : A B, který není homomorfismem monoidů. Návod: A = B ={1, 2 } s operací a b = min{ a, b } a neutrálním prvkem 1. 2

Cvičení. 1. Uvažujme o monoidu slov (S A,,ω)nad abecedou A. Bud (M,, 1) libovolný monoid, bud f : A M libovolné zobrazení. Ukažte, že potom existuje jediný homomorfismus monoidů F : (S A,,ω) (M,, 1) takový, že F(a) = f (a) pro každé a A. Návod: Položte F(a i1...a in ) = f (a i1 )... f (a in ). 2. Najděte všechna zobrazení f : A S A taková, že homomorfismus F : (S A,,ω) (S A,,ω) je izomorfismus. Cvičení. Bud f : A B homomorfismus pologrup (monoidů, grup). Označme Im f ={f (a) a A }. PakjeIm f podpologrupa (podmonoid, podgrupa) v B. Dokažte. 2. Izomorfismy Definice. Izomorfismus pologrup (monoidů, grup) A, B je homomorfismus f : A B pologrup (monoidů, grup), který je bijektivní. Izomorfismy struktur jsou obecně definovány jako homomorfismy, k nimž existují homomorfismy inverzní. V případě pologrup, monoidů, grup (a ostatních algebraických struktur) nemusíme existenci inverzního homomorfismu explicitněvyžadovat, protože platí následující tvrzení: Tvrzení. Bud f : A B izomorfismus pologrup (monoidů, grup). Pak je f 1 : B Aopět izomorfismus pologrup (monoidů, grup). Důkaz. Pro pologrupy (A, ), (B, ): Máseukázat, že f 1 (b 1 b 2 ) = f 1 (b 1 ) f 1 (b 2 ). Protože f je (jako každá bijekce) injektivní, stačí ukázat rovnost obrazů, tj. f ( f 1 (b 1 b 2 ) ) = f ( f 1 (b 1 ) f 1 (b 2 ) ). Zatímco na levé straněmáme ihned b 1 b 2, na pravé straně dostáváme f ( f 1 (b 1 ) f 1 (b 2 ) ) = f ( f 1 (b 1 ) ) f ( f 1 (b 2 ) ) = b 1 b 2, tedy totéž, čímž jedůkaz hotov. Pro monoidy resp. grupy: cvičení. Příklady. (1) Identické zobrazení je vždy izomorfismus. (2) Označme R >0 :={r R r > 0 }.Pak(R >0,, 1, 1 ) je grupa (cvičení). Zobrazení exp : R R >0, zadané předpisem x e x, je homomorfismus grup (R, +, 0, ) (R >0,, 1, 1 ), protože pro libovolná dvě čísla x, y R platí exp(x + y) = e x+y = e x e y = (exp x) (exp y). Tento homomorfismus je bijektivní, a tedy izomorfismus: exp : (R, +, 0, ) (R >0,, 1, 1 ). Inverzní izomorfismus je logaritmus ln : (R >0,, 1, 1 ) (R, +, 0, ). Původně byly logaritmy vynalezeny jako prostředek k násobení (kladných) reálných čísel: násobení v grupě (R >0,, 1, 1 ) bylo převedeno na sčítání v izomorfní grupě (R, +, 0, ). Hodnoty funkcí ln a exp ovšem bylo nutno vyhledávat v tabulkách. Sčítat lze i graficky (nanášením úseček na společnou přímku). Spojením obou principů vzniklo logaritmické pravítko, užitečnýnástroj, který vytlačila teprve digitálníéra. 3

Definice. Řekneme, že dvě pologrupy (monoidy, grupy) A, B jsou izomorfní, jestliže existuje izomorfismus A B. Zapisujeme A = B. Tvrzení. Pro libovolné tři pologrupy (monoidy, grupy) A, B, C platí (i) A = A(reflexivita); (ii) Jestliže A = B, pak B = A (symetrie); (iii) Jestliže A = B, B = C, pak A = C (tranzitivita). Důkaz. (i) Identické zobrazení id A je izomorfismus. (ii) Zobrazení inverzní k izomorfismu je izomorfismus. (iii) Složení homomorfismů je homomorfismus, složení bijekcí je bijekce, a proto složení izomorfismů je izomorfismus. Můžeme také říci, že na libovolné množině algebraických struktur je izomorfismus relací ekvivalence. Příklad. (R >0,, 1, 1 ) = (R, +, 0, ). Izomorfismů (R, +, 0, ) (R >0,, 1, 1 ) existuje velmi mnoho, např. x a x pro libovolné a R >0, a 1. Ověřte. Problém k řešení. Není pravda, že (Q >0,, 1, 1 ) = (Q, +, 0, ), kde Q je množina všech racionálních čísel a Q >0 je množina všech kladných racionálních čísel. Dokažte. 3. Faktorové algebry Bud (A, ) pologrupa. Bud dán rozklad { A i } i I na množině A. Množinu všech tříd rozkladu označíme Ã; nazývá sefaktorová množina: à ={[a] a A } (připomeňme, že [a] označuje třídu A i obashující prvek a; ta je podle definice rozkladu jediná). Necht platí podmínka kompatibility jestliže [a ] = [a], [b ] = [b], pak [a b ] = [a b]. ( ) Platí-li implikace ( ), pak třída [a b] závisí jen a jen na třídách [a], [b] a ne na konkrétním výběru prvků a, b, které v nich leží (,,reprezentantů ). Můžeme ji proto považovat za výsledek násobení tříd a označit [a] [b]. Pravidlem [a] [b] := [a b]. ( ) je na množině à zavedena binární operace,,. Příklad. Na množině A ={,,, }zaved me rozklad na dvětřídy: A 1 ={, }a A 2 ={, }: A 1 A 2 Máme [ ] = A 1,[ ] = A 2,[ ] = A 1,[ ] = A 2. Množina à je dvouprvková množina { A 1, A 2 }. 4

Již dříve jsme zavedli binární operaci,, tabulkou Z tabulky je patrno, že platí implikace ( ), a proto je možnézavést násobení,, tříd podle návodu ( ). Faktorová algebra bude mít dva prvky, {, }a {, }a její binární operace bude zadána tabulkou {, } {, } {, } {, } {, } {, } {, } {, } (Všimněte si, že označíme-li naše dvě třídy symboly,, obdržíme přesně algebru z příkladu na první straně.) Tvrzení. Je-li A pologrupa (monoid, grupa) splňující podmínku ( ), pak i příslušná faktorová algebra à je pologrupa (monoid, grupa). Důkaz. Bud (A, ) pologrupa. Ověřme asociativní zákon pro násobení tříd: [a] ([b] [c]) = [a] [b c] = [a (b c)] = [(a b) c] = [a b] [c] = ([a] [b]) [c]. Bud (A,, e) monoid. Ověřme, že třída [e] je neutrální prvek v pologrupě Ã: [a] [e] = [a e] = [a], podobně [e] [a] = [a]. Bud (A,, e, 1 ) grupa. Ověřme, že třída [a 1 ] je inverzní prvek k prvku [a] v monoidu Ã: [a] [a 1 ] = [a a 1 ] = [e], podobně[a 1 ] [a] = [e]. Poznamenejme, že z jednoznačnosti inverzních prvků v monoidu pak plyne, že třída [a 1 ] je jednoznačněurčena třídou [a]. Je proto korektní ji označovat [a] 1. Cvičení. Bud à faktorová algebra pologrupy (monoidu, grupy) A. Bud p : A à zobrazení a [a]. Ukažte, že p je homomorfismus pologrup (monoidů, grup). 4. Zbytkové třídy Pro každé přirozené číslo m > 1 zkonstruujeme faktorovou grupu Z m aditivní grupy Z. Grupa Z m bude mít m prvků. Zaved me podmnožiny [i] m Z: [0] m ={km k Z} ={..., 2m, m, 0, m, 2m,...}, [1] m ={1 + km k Z} ={..., 1 2m, 1 m, 1, 1 + m, 1 + 2m,...}, [2] m ={2 + km k Z} ={..., 2 2m, 2 m, 2, 2 + m, 2 + 2m,...},. [i] m ={i + km k Z} ={..., i 2m, i m, i, i + m, i + 2m,...}.. 5

Zřejmě j [i] m právě tehdy, když existuje číslo k Z takové, že j = i + km. Všimněme si, že pro i = 0,...,m 1třída [i] m obsahuje právě ta celá čísla a, pro něž i je zbytkem při celočíselném děleníčísla a přirozeným číslem m, říká se jim proto zbytkové třídy. Ale všechny možné zbytky při dělení číslem m jsou právě 0, 1,...,m 1, takže každé číslo a Z leží vprávě jednézetříd [0] m, [1] m,...,[m 1] m.tudíž, třídy [0] m, [1] m,...,[m 1] m tvoří rozklad množiny Z. Příslušnou faktorovou množinu označujeme Z m ={[0] m, [1] m,...,[m 1] m }. Ověříme podmínku ( ). Předpokládejme, že [a] m = [a ] m a[b] m = [b ] m.paka [a] m a b [b] m, a tedy a = a + km, b = b + lm pro vhodná k, l Z, načež a + b = a + km + b + lm = a + b + (k + l)m [a + b] m.tudíž, [a + b] m = [a + b ] m. Na m-prvkové množině Z m potom vzniká binární operace ( ), kterou pro jednoduchost označíme zase +, zadanápředpisem [a] m + [b] m = [a + b] m. Faktorová grupa (Z m, +, [0] m, ) je komutativní aditivní grupa zbytkových tříd modulo m. Na Z m můžeme analogicky zavést i binární operaci násobení předpisem [a] m [b] m = [a b] m. Podmínka ( ) se ověří podobně. Předpokládejme opět, že [a] m = [a ] m a[b] m = [b ] m, tj. a = a + km, b = b + lm pro vhodná k, l Z, načež a b = (a + km)(b + lm) = ab + (kb + la + klm)m [ab] m.tudíž, [a b ] m = [ab] m. Faktorový monoid (Z m,, [1] m ) je komutativní multiplikativní monoid zbytkových tříd modulo m. Příklad. tříd: Necht m = 5. Následující tabulka naznačuje rozložení množiny všech celých čísel do pěti [0] 5 5 0 5 [1] 5 4 1 6 [2] 5 3 2 7 [3] 5 2 3 8 [4] 5 1 4 9 Aditivní grupa Z 5 resp. multiplikativní monoid Z 5 mají tabulky + 0 1 2 3 4 0 0 1 2 3 4 1 1 2 3 4 0 2 2 3 4 0 1 3 3 4 0 1 2 4 4 0 1 2 3 (číslo i označuje třídu [i] 5 ). resp. 0 1 2 3 4 0 0 0 0 0 0 1 0 1 2 3 4 2 0 2 4 1 3 3 0 3 1 4 2 4 0 4 3 2 1 6

Cvičení. Ukažte, že číslo n 4 1jedělitelnépěti pro každé n nedělitelné pěti. Návod: Číslo n je dělitelné pěti právě tehdy, když [n] 5 = [0] 5.Tudíž, pro n nedělitelné pěti je [n] 5 jedna ze tříd [1] 5, [2] 5, [3] 5, [4] 5. Spočtěte [n 4 1] 5 = [n] 5 [n] 5 [n] 5 [n] 5 [1] 5 pro n = 1, 2, 3, 4. 5. Kongruence Víme, že rozkladu na množině A odpovídá relace ekvivalence definovaná předpisem: x y právě tehdy, když [x] = [y]. Podmínku ( ) potom můžeme ekvivalentně zapsat ve tvaru jestliže a a, b b, pak a b a b. ( ) Relace ekvivalence splňující podmínku ( ) se nazývá kongruence. Cvičení. Ukažte, že rozkladu množiny Z na zbytkovétřídy [ ] m odpovídá kongruence m definovaná předpisem a m b m a b. Cvičení. Bud h : ( A, ) (B, ) homomorfismus pologrup (monoidů, grup). (1) Ukažte, že relace zadanápředpisem x y h(x) = h(y) je kongruence na pologrupě (monoidu, grupě) A. (2) Ukažte, že faktorová algebra à podle kongruence je izomorfní podalgebře Im h. Návod: Izomorfismus à Im h zadejte předpisem [a] f (a). 7