a počtem sloupců druhé matice. Spočítejme součin A.B. Označme matici A.B = M, pro její prvky platí:
|
|
- Emilie Horáková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Řešené příklady z lineární algebry - část 1 Typové příklady s řešením Příklady jsou určeny především k zopakování látky před zkouškou, jsou proto řešeny se znalostmi učiva celého semestru. Tento fakt se projevuje hlavně při řešení soustav lineárních algebraických rovnic, kdy je využívána Gaussova eliminační metoda. Není ale problém použít k řešení soustav metodu sčítací či dosazovací, známé ze střední školy, nebo využijte Gaussovu eliminační metodu využívající redukovaný stupňovitý tvar matice - viz 0.část řešených úloh. Výsledky získané libovolnou metodou jsou samozřejmě totožné. Příklad 1.1: Jsou dány matice A , B Určete součiny A.B, B.A, A.C, C.A., C Řešení: Zadané matice jsou čtvercové matice řádu tři, proto jsou všechny součiny definovány, tj. je vždy splněna podmínka, že počet sloupců v první matici se rovná počtu řádků ve druhé matici. Výsledné matici budou také čtvercové matice řádu tři, typ výsledné matice je určen počtem řádků první matice a počtem sloupců druhé matice. Spočítejme součin A.B. Označme matici A.B M, pro její prvky platí: m ij a i1.b 1j + a i2.b 2j + a i3.b 3j ; i, j {1, 2, 3}. Pro zjednodušení si můžeme představit, že prvek m ij určíme jako skalární součin i-tého řádku matice A a j-tého sloupce matice B. Tedy prvek m 11 vypočítáme pomocí prvního řádku matice A a prvního sloupce matice B: m 11 a 11.b 11 + a 12.b 21 + a 13.b 31 1.( 2) + ( 1) Z prvního řádku matice A a druhého sloupce matice B se určí prvek m 12 : m 12 a 11.b 12 + a 12.b 22 + a 13.b ( 1) ( 2) 4, 1
2 z prvního řádku matice A a třetího sloupce matice B se určí prvek m 13 : m 13 a 11.b 13 + a 12.b 23 + a 13.b ( 1).( 2) Podobně určíme i zbylé prvky v druhém a třetím řádku matice M. M A.B ( 2) + ( 1) , ( 1) ( 2), ( 1).( 2) ( 2) , ( 2), ( 2) ( 2) ( 1).1, ( 1).( 2), ( 2) + ( 1) Součin matic B.A vypočítáme analogicky, uvědomme si jen, že nyní počítáme se řádky matice B a sloupci matice A. B.A ( 2) , ( 2).( 1) , ( 2) ( 1) ( 2).1, 1.( 1) ( 2).1, ( 2).( 1) ( 2) , 1.( 1) + ( 2) , ( 2) ( 1) Všimněme si, že změna pořadí násobených matic změnila i výsledek, což potvrzuje fakt, že násobení matic obecně není komutativní operace. Při výpočtu zbývajících dvou součinů matic postupujeme podobně: A.C ( 3) + ( 1) , ( 1).( 3) + 2.( 2), 1.( 5) + ( 1) ( 3) , ( 3) + 1.( 2), 3.( 5) ( 3) ( 1).1, ( 3) + ( 1).( 2), 1.( 5) ( 1).5 2
3 C.A ( 3) ( 5).1, ( 3).( 1) ( 5).1, ( 3) ( 5).( 1) ( 3) , 4.( 1) + ( 3) , ( 3) ( 1) ( 2) , 1.( 1) + ( 2) , ( 2) ( 1) Pro dvojici matic A a C platí A.C C.A ( 5).I, kde I značí jednotkovou matici řádu tři. To je ale spíše vyjímečná situace. Takové dvojice matic, u nichž nezáleží na pořadí násobení, se nazývají záměnné matice nebo též matice komutující. Příklad 1.2: V prostoru P 2 všech polynomů do stupně 2 (včetně nulového polynomu) uvažujme polynomy p 1 (x) x 2 + 2x + 1, p 2 (x) 5x 2 + x + 3, p 3 (x) 7x 2 4x Rozhodněte, zda polynomy p 1 (x), p 2 (x), p 3 (x) jsou lineárně závislé nebo lineárně nezávislé. 2. Určete dimenzi podprostoru V a nalezněte alespoň jednu bázi podprostoru V, je-li V podprostor prostoru P 2 generovaný polynomy p 1 (x), p 2 (x), p 3 (x). 3. Rozhodněte, zda polynom q(x) x leží v podprostoru V. Pokud ano, určete souřadnice q(x) polynomu q(x) vzhledem k bázi zvolené výše. 4. Rozhodněte, zda polynom r(x) 3x x + 1 leží v podprostoru V. Pokud ano, určete souřadnice r(x) polynomu r(x) vzhledem k bázi zvolené výše. 3
4 Řešení: 1. Lineární kombinaci polynomů p 1 (x), p 2 (x), p 3 (x) položíme rovnu nulovému polynomu a ptáme se, pro jaké koeficienty je tato rovnost splněna. c 1 p 1 (x) + c 2 p 2 (x) + c 3 p 3 (x) 0 c 1 (x 2 + 2x + 1) + c 2 (5x 2 + x + 3) + c 3 (7x 2 4x + 3) 0 (c 1 + 5c 2 + 7c 3 )x 2 + (2c 1 + c 2 4c 3 )x + (c 1 + 3c 2 + 3c 3 ) 0 Tyto polynomy se budou rovnat, budou-li splněny rovnice následující soustavy lineárních algebraických rovnic, které získáme porovnáním koeficientů u odpovídajících si mocnin x: c 1 + 5c 2 + 7c 3 0, 2c 1 + c 2 4c 3 0, c 1 + 3c 2 + 3c 3 0. Soustavu vyřešíme např. Gaussovou eliminační metodou. Matici homogenní soustavy upravíme na stupňovitý tvar: Vidíme, že tato soustava má nekonečně mnoho řešení, pro libovolně zvolené c 3 R musí být c 2 2c 3, c 1 3c 3. Existuje tedy netriviální řešení, např. pro c 3 1 je c 1 3, c 2 2. To ale znamená, že existuje netriviální lineární kombinace polynomů p 1 (x), p 2 (x), p 3 (x), která se rovná nulovému polynomu: 3p 1 (x) 2p 2 (x) + p 3 (x) 0. Proto jsou zadané polynomy p 1 (x), p 2 (x), p 3 (x) lineárně závislé. 2. Hledáme-li bázi podprostoru V, potřebujeme najít lineárně nezávislou množinu generátorů tohoto podprostoru. Z řešení části 1. víme, že polynomy p 1 (x), p 2 (x), p 3 (x) jsou lineárně závislé, že můžeme např. polynom p 3 (x) vyjádřit jako lineární kombinaci zbylých dvou polynomů p 3 (x) 3p 1 (x) + 2p 2 (x), a proto lze polynom p 3 (x) vynechat. Je zřejmé, že zbylé dva polynomy už jsou lineárně nezávislé, tvoří proto bázi podprostoru V. Dimenze prostoru je počet prvků libovolné báze. Pro podprostor V generovaný polynomy p 1 (x), p 2 (x), p 3 (x) je dim(v) 2, jednu bázi podprostoru V tvoří polynomy p 1 (x), p 2 (x). 4
5 3. Prvek leží v podprostoru V, pokud jej lze vyjádřit jako lineární kombinaci prvků báze tohoto podprostoru. To znamená, že se pokusíme vyjádřit polynom q(x) jako lineární kombinaci polynomů p 1 (x), p 2 (x), které tvoří bázi podprostoru V ( viz část řešení 2. ) a určit koeficienty c 1, c 2 v této kombinaci. c 1 p 1 (x) + c 2 p 2 (x) q(x) c 1 (x 2 + 2x + 1) + c 2 (5x 2 + x + 3) x (c 1 + 5c 2 )x 2 + (2c 1 + c 2 )x + (c 1 + 3c 2 ) x Rovnost pro tyto polynomy bude platit, bude-li mít řešení soustava lineárních algebraických rovnic: c 1 + 5c 2 1, 2c 1 + c 2 0, c 1 + 3c 2 1. Při řešení této soustavy můžeme využít Gaussovu eliminační metodu, rozšířenou matici soustavy upravíme pomocí elementárních řádkových úprav na stupňovitý tvar: Vidíme, že hodnost rozšířené matice soustavy se nerovná hodnosti matice soustavy ( 3 2 ), soustava proto nemá řešení. Polynom q(x) nelze vyjádřit jako lineární kombinaci bázových prvků p 1 (x), p 2 (x) podprostoru V, proto polynom q(x) neleží v podprostoru V. 4. Podobně jako výše u polynomu q(x) se pokusíme vyjádřit polynom r(x) jako lineární kombinaci polynomů p 1 (x), p 2 (x) - vektorů báze podprostoru V a zároveň určit koeficienty c 1, c 2 této kombinace. c 1 p 1 (x) + c 2 p 2 (x) r(x) c 1 (x 2 + 2x + 1) + c 2 (5x 2 + x + 3) 3x x + 1 (c 1 + 5c 2 )x 2 + (2c 1 + c 2 )x + (c 1 + 3c 2 ) 3x x + 1 Tyto polynomy se budou rovnat, bude-li mít řešení soustava lineárních algebraických rovnic: c 1 + 5c 2 3, 2c 1 + c 2 12, c 1 + 3c
6 Soustavu vyřešíme například Gaussovou eliminační metodou, nejdříve rozšířenou matici soustavy upravíme pomocí elementárních řádkových úprav na stupňovitý tvar: Soustava má právě jedno řešení c 1 7, c 2 2, polynom r(x) lze vyjádřit jako lineární kombinaci r(x) 7p 1 (x) 2p 2 (x) prvků p 1 (x), p 2 (x), které tvoří bázi podprostoru V. Proto je polynom r(x) prvkem podprostoru V a spočítané koeficienty v lineární kombinaci jsou hledané souřadnice polynomu r(x) vzhledem k bázi p 1 (x), p 2 (x) podprostoru V: r(x) 7, 2 T. Příklad 1.3: V prostoru R 2,3 všech reálných matic typu 2/3 uvažujme podmnožiny { } a + b 3c, 2a + b 5c, b + c V ; a, b, c R a b 2c, 3a b + 4c, 2a 4c a W { a 3c + d, 2a + b 3, b 3c 3d b + c + 2d, a 2b + c + d, 3a b + 4c ; a, b, c, d R Ověřte, zda množiny V a W jsou podprostory prostoru R 2,3. Pokud ano, nalezněte alespoň jednu bázi podprostoru a určete jeho dimenzi. }. Řešení: Věnujme se napřed podmnožině V. Podmnožina je podprostorem lineárního vektorového prostoru, pokud jsou na ní uzavřeny obě základní operace z prostoru R 2,3, tj. pokud do této podmnožiny patří součet libovolných dvou prvků z této podmnožiny a násobek libovolného prvku této podmnožiny libovolným reálným číslem (obecně prvkem tělesa T ). Označíme-li a1 + b A 1 1 3c 1, 2a 1 + b 1 5c 1, b 1 + c 1 a 1 b 1 2c 1, 3a 1 b 1 + 4c 1, 2a 1 4c 1 6
7 a2 + b a A 2 2 3c 2, 2a 2 + b 2 5c 2, b 2 + c 2 libovolné dvě matice a 2 b 2 2c 2, 3a 2 b 2 + 4c 2, 2a 2 4c 2 z množiny V, jejich součtem je matice A 1 + A 2 a1 + b 1 3c 1, 2a 1 + b 1 5c 1, b 1 + c 1 a 1 b 1 2c 1, 3a 1 b 1 + 4c 1, 2a 1 4c 1 a2 + b + 2 3c 2, 2a 2 + b 2 5c 2, b 2 + c 2 a 2 b 2 2c 2, 3a 2 b 2 + 4c 2, 2a 2 4c 2 a1 + b 1 3c 1 + a 2 + b 2 3c 2, 2a 1 + b 1 5c 1 + 2a 2 + b 2 5c 2, a 1 b 1 2c 1 + a 2 b 2 2c 2, 3a 1 b 1 + 4c 1 + ( 3a 2 b 2 + 4c 2 ), b 1 + c 1 + b 2 + c 2 2a 1 4c 1 + 2a 2 4c 2 (a1 + a 2 ) + (b 1 + b 2 ) 3(c 1 + c 2 ), 2(a 1 + a 2 ) + (b 1 + b 2 ) 5(c 1 + c 2 ), (a 1 + a 2 ) (b 1 + b 2 ) 2(c 1 + c 2 ), 3(a 1 + a 2 ) (b 1 + b 2 ) + 4(c 1 + c 2 ), (b 1 + b 2 ) + (c 1 + c 2 ). 2(a 1 + a 2 ) 4(c 1 + c 2 ) Toto je zřejmě matice z podmnožiny V (součty reálných čísel a 1 + a 2, b 1 + b 2, c 1 + c 2 jsou opět reálná čísla). Dále určíme pro libovolné reálné číslo λ a libovolnou matici a + b 3c, 2a + b 5c, b + c A z podmnožiny V její λ-násobek a b 2c, 3a b + 4c, 2a 4c λ.a λ. a + b 3c, 2a + b 5c, b + c a b 2c, 3a b + 4c, 2a 4c (λ.a) + (λ.b) 3(λ.c), 2(λ.a) + (λ.b) 5(λ.c), (λ.b) + (λ.c) (λ.a) (λ.b) 2(λ.c), 3(λ.a) (λ.b) + 4(λ.c), 2(λ.a) 4(λ.c) Výsledná matice je také prvkem podmnožiny V ( λ.a, λ.b, λ.c jsou opět reálná čísla). Ověřili jsme, že součet dvou prvků z podmnožiny V i λ -násobek prvku z V opět leží v podmnožině V, proto podmnožina V je podprostorem lineárního prostoru. V případě podprosoru potřebujeme dále nalézt alespoň jednu jeho bázi. Libovolnou matici A z podprostoru V můžeme zapsat ve tvaru A a + b 3c, 2a + b 5c, b + c a b 2c, 3a b + 4c, 2a 4c +. 7
8 a. + b. + c., tedy matice A je lineární kombinací matic M 1, M , M s koeficienty a, b, c R. Matice M 1, M 2, M 3 jsou proto generátory podprostoru V. Aby se jednalo o bázi tohoto podprostoru, musí být tyto generátory navíc ještě lineárně nezávislé. Ověřme proto nezávislost matic M 1, M 2, M 3. Matice M 1, M 2, M 3 budou lineárně nezávislé, pokud jediná jejich lineární kombinace, která se rovná nulové matici, je triviální. Položme proto lineární kombinaci c 1.M 1 + c 2.M 2 + c 3.M 3 rovnu nulové matici (řádu 2/3) a určeme, pro jaké koeficienty tato rovnost nastane. c 1.M 1 + c 2.M 2 + c 3.M c 1. + c c c1 + c 2 3c 3 2c 1 + c 2 5c 3 c 2 + c 3 c 1 c 2 2c 3 3c 1 c 2 + 4c 3 2c 1 4c 3 Aby se dvě matice rovnaly, musí mít stejné prvky na odpovídajících si pozicích, tedy musí být splněny splněny rovnice následující soustavy lineárních algebraických rovnic: c 1 + c 2 3c 3 0, 2c 1 + c 2 5c 3 0, c 2 + c 3 0, c 1 c 2 2c 3 0, 3c 1 c 2 + 4c 3 0, 2c 1 4c 3 0. Soustavu vyřešíme např. Gaussovou eliminační metodou. Matici homogenní soustavy upravíme na stupňovitý tvar:
9 Vidíme, že řešená homogenní soustava má pouze triviální řešení c 1 0, c 2 0, c 3 0. To ale znamená, že pouze triviální lineární kombinace matic M 1, M 2, M 3 se rovná nulové matici: 0.M M M 3 0. Proto jsou uvažované matice M 1, M 2, M 3 lineárně nezávislé. Máme tedy matice M 1, M 2, M 3, které generují podprostor V a navíc jsou lineárně nezávislé. Matice M 1, M 2, M 3 tvoří jednu možnou bázi podprostoru V. Dimenze podprostoru je počet prvků jeho libovolné báze, báze podprostoru V je tvořena třemi maticemi, proto dim(v) 3. Věnujme se nyní podmnožině W. Podobně jako u podprostoru V budeme nejdříve ověřovat, zda je podmnožina W uzavřená na operace sčítání matic a násobení matice reálným číslem. Označíme-li a1 3c B d 1, 2a 1 + b 1 3, b 1 3c 1 3d 1 b 1 + c 1 + 2d 1, a 1 2b 1 + c 1 + d 1, 3a 1 b 1 + 4c 1 a2 3c a B d 2, 2a 2 + b 2 3, b 2 3c 2 3d 2 libovolné dvě b 2 + c 2 + 2d 2, a 2 2b 2 + c 2 + d 2, 3a 2 b 2 + 4c 2 matice z W, jejich součtem je matice a1 3c B 1 + B d 1, 2a 1 + b 1 3, b 1 3c 1 3d 1 b 1 + c 1 + 2d 1, a 1 2b 1 + c 1 + d 1, 3a 1 b 1 + 4c 1 a2 3c d 2, 2a 2 + b 2 3, b 2 3c 2 3d 2 b 2 + c 2 + 2d 2, a 2 2b 2 + c 2 + d 2, 3a 2 b 2 + 4c 2 + a1 3c 1 + d 1 + a 2 3c 2 + d 2, 2a 1 + b a 2 + b 2 3, b 1 + c 1 + 2d 1 + b 2 + c 2 + 2d 2, a 1 2b 1 + c 1 + d 1 + a 2 2b 2 + c 2 + d 2, b 1 3c 1 3d 1 + b 2 3c 2 3d 2 3a 1 b 1 + 4c 1 + 3a 2 b 2 + 4c 2 (a1 + a 2 ) 3(c 1 + c 2 ) + (d 1 + d 2 ), 2(a 1 + a 2 ) + (b 1 + b 2 ) 6, (b 1 + b 2 ) + (c 1 + c 2 ) + 2(d 1 + d 2 ), (a 1 + a 2 ) 2(b 1 + b 2 ) + (c 1 + c 2 ) + (d 1 + d 2 ), (b 1 + b 2 ) 3(c 1 + c 2 ) 3(d 1 + d 2 ) 3(a 1 + a 2 ) (b 1 + b 2 ) + 4(c 1 + c 2 ) 9.
10 Součet matic B 1 + B 2 není prvkem podmnožiny W. Součty reálných čísel a 1 + a 2, b 1 + b 2, c 1 + c 2, d 1 + d 2 jsou opět reálná čísla, ale prvek v prvním řádku a ve druhém sloupci obsahuje konstantu -6, zatímco matice z W tam musí mít konstantu 3. Operace sčítání není na podmnožině W uzavřená, podmnožina W proto není podprostorem. Nemá proto smysl hledat její bázi ani určovat její dimenzi. 10
2. Určete jádro KerL zobrazení L, tj. nalezněte alespoň jednu jeho bázi a určete jeho dimenzi.
Řešené příklady z lineární algebry - část 3 Typové příklady s řešením Příklad 3.1: Zobrazení L: P 3 R 23 je zobrazení z prostoru P 3 všech polynomů do stupně 3 (včetně nulového polynomu) do prostoru R
MATICE. a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n A = = [a ij]
MATICE Matice typu m/n nad tělesem T je soubor m n prvků z tělesa T uspořádaných do m řádků a n sloupců: a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n A = = [a ij] a m1 a m2 a mn Prvek a i,j je prvek matice A na místě
Matematika (CŽV Kadaň) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic
Přednáška třetí (a pravděpodobně i čtvrtá) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic Lineární rovnice o 2 neznámých Lineární rovnice o 2 neznámých Lineární rovnice o dvou neznámých x, y je
0.1 Úvod do lineární algebry
Matematika KMI/PMATE 1 01 Úvod do lineární algebry 011 Lineární rovnice o 2 neznámých Definice 011 Lineární rovnice o dvou neznámých x, y je rovnice, která může být vyjádřena ve tvaru ax + by = c, kde
0.1 Úvod do lineární algebry
Matematika KMI/PMATE 1 01 Úvod do lineární algebry 011 Vektory Definice 011 Vektorem aritmetického prostorur n budeme rozumět uspořádanou n-tici reálných čísel x 1, x 2,, x n Definice 012 Definice sčítání
Vektorový prostor. Př.1. R 2 ; R 3 ; R n Dvě operace v R n : u + v = (u 1 + v 1,...u n + v n ), V (E 3 )...množina vektorů v E 3,
Vektorový prostor Příklady: Př.1. R 2 ; R 3 ; R n...aritmetický n-rozměrný prostor Dvě operace v R n : součet vektorů u = (u 1,...u n ) a v = (v 1,...v n ) je vektor u + v = (u 1 + v 1,...u n + v n ),
vyjádřete ve tvaru lineární kombinace čtverců (lineární kombinace druhých mocnin). Rozhodněte o definitnosti kvadratické formy κ(x).
Řešené příklady z lineární algebry - část 6 Typové příklady s řešením Příklad 6.: Kvadratickou formu κ(x) = x x 6x 6x x + 8x x 8x x vyjádřete ve tvaru lineární kombinace čtverců (lineární kombinace druhých
ALGEBRA. Téma 5: Vektorové prostory
SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ Matematický ústav v Opavě Na Rybníčku 1, 746 01 Opava, tel. (553) 684 611 DENNÍ STUDIUM Téma 5: Vektorové prostory Základní pojmy Vektorový prostor nad polem P, reálný (komplexní)
Úvod do lineární algebry
Úvod do lineární algebry 1 Aritmetické vektory Definice 11 Mějme n N a utvořme kartézský součin R n R R R Každou uspořádanou n tici x 1 x 2 x, x n budeme nazývat n rozměrným aritmetickým vektorem Prvky
VĚTY Z LINEÁRNÍ ALGEBRY
VĚTY Z LINEÁRNÍ ALGEBRY Skripta Matematické metody pro statistiku a operační výzkum (Nešetřilová, H., Šařecová, P., 2009). 1. věta Nechť M = {x 1, x 2,..., x k } je množina vektorů z vektorového prostoru
Vektorové podprostory, lineární nezávislost, báze, dimenze a souřadnice
Vektorové podprostory, lineární nezávislost, báze, dimenze a souřadnice Vektorové podprostory K množina reálných nebo komplexních čísel, U vektorový prostor nad K. Lineární kombinace vektorů u 1, u 2,...,u
EUKLIDOVSKÉ PROSTORY
EUKLIDOVSKÉ PROSTORY Necht L je lineární vektorový prostor nad tělesem reálných čísel R. Zobrazení (.,.) : L L R splňující vlastnosti 1. (x, x) 0 x L, (x, x) = 0 x = 0, 2. (x, y) = (y, x) x, y L, 3. (λx,
Lineární algebra Operace s vektory a maticemi
Lineární algebra Operace s vektory a maticemi Robert Mařík 26. září 2008 Obsah Operace s řádkovými vektory..................... 3 Operace se sloupcovými vektory................... 12 Matice..................................
3 Lineární kombinace vektorů. Lineární závislost a nezávislost
3 Lineární kombinace vektorů. Lineární závislost a nezávislost vektorů. Obrázek 5: Vektor w je lineární kombinací vektorů u a v. Vektory u, v a w jsou lineárně závislé. Obrázek 6: Vektor q je lineární
1 Vektorové prostory.
1 Vektorové prostory DefiniceMnožinu V, jejíž prvky budeme označovat a, b, c, z, budeme nazývat vektorovým prostorem právě tehdy, když budou splněny následující podmínky: 1 Je dáno zobrazení V V V, které
Vektory a matice. Obsah. Aplikovaná matematika I. Carl Friedrich Gauss. Základní pojmy a operace
Vektory a matice Aplikovaná matematika I Dana Říhová Mendelu Brno Obsah 1 Vektory Základní pojmy a operace Lineární závislost a nezávislost vektorů 2 Matice Základní pojmy, druhy matic Operace s maticemi
V předchozí kapitole jsme podstatným způsobem rozšířili naši představu o tom, co je to číslo. Nadále jsou pro nás důležité především vlastnosti
Kapitola 5 Vektorové prostory V předchozí kapitole jsme podstatným způsobem rozšířili naši představu o tom, co je to číslo. Nadále jsou pro nás důležité především vlastnosti operací sčítání a násobení
DEFINICE Z LINEÁRNÍ ALGEBRY
DEFINICE Z LINEÁRNÍ ALGEBRY Skripta Matematické metody pro statistiku a operační výzkum (Nešetřilová, H., Šařecová, P., 2009). 1. definice Vektorovým prostorem rozumíme neprázdnou množinu prvků V, na které
α 1 α 2 + α 3 = 0 2α 1 + α 2 + α 3 = 0
Vzhledem k tomu, že jsem to psala ve velkém spěchu, mohou se vyskytnout nějaké chybičky. Pokud nějaké najdu, opravím je hned po prázdninách. Zadání A. 1. Vektory u, v, w jsou lineárně nezávislé. Rozhodněte,
1 Řešení soustav lineárních rovnic
1 Řešení soustav lineárních rovnic 1.1 Lineární rovnice Lineární rovnicí o n neznámých x 1,x 2,..., x n s reálnými koeficienty rozumíme rovnici ve tvaru a 1 x 1 + a 2 x 2 +... + a n x n = b, (1) kde koeficienty
1 Zobrazení 1 ZOBRAZENÍ 1. Zobrazení a algebraické struktury. (a) Ukažte, že zobrazení f : x
1 ZOBRAZENÍ 1 Zobrazení a algebraické struktury 1 Zobrazení Příklad 1.1. (a) Ukažte, že zobrazení f : x na otevřený interval ( 1, 1). x x +1 je bijekce množiny reálných čísel R (b) Necht a, b R, a < b.
Jedná se o soustavy ve tvaru A X = B, kde A je daná matice typu m n,
Soutavy lineárních algebraických rovnic Jedná se o soustavy ve tvaru A X = B, kde A je daná matice typu m n, X R n je sloupcový vektor n neznámých x 1,..., x n, B R m je daný sloupcový vektor pravých stran
Program SMP pro kombinované studium
Zadání příkladů k procvičení na seminář Program SMP pro kombinované studium Nejdůležitější typy příkladů - minimum znalostí před zkouškovou písemkou 1) Matice 1. Pro matice 1 0 2 1 0 3 B = 7 3 4 4 2 0
1 Soustavy lineárních rovnic
1 Soustavy lineárních rovnic 1.1 Základní pojmy Budeme uvažovat soustavu m lineárních rovnic o n neznámých s koeficienty z tělesa T (potom hovoříme o soustavě m lineárních rovnic o n neznámých nad tělesem
VI. Maticový počet. VI.1. Základní operace s maticemi. Definice. Tabulku
VI Maticový počet VI1 Základní operace s maticemi Definice Tabulku a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n, a m1 a m2 a mn kde a ij R, i = 1,, m, j = 1,, n, nazýváme maticí typu m n Zkráceně zapisujeme (a ij i=1m
NALG 001 Lineární algebra a geometrie 1, zimní semestr MFF UK Doba řešení: 3 hodiny
NALG 001 Lineární algebra a geometrie 1, zimní semestr MFF UK Závěrečná zkouška verze cvičná 9.1.2013 Doba řešení: 3 hodiny Přednášející: L. Barto, J. Tůma Křestní jméno: Příjmení: Instrukce Neotvírejte
VEKTORY. Obrázek 1: Jediný vektor. Souřadnice vektoru jsou jeho průměty do souřadných os x a y u dvojrozměrného vektoru, AB = B A
VEKTORY Vektorem se rozumí množina všech orientovaných úseček, které mají stejnou velikost, směr a orientaci, což vidíme na obr. 1. Jedna konkrétní orientovaná úsečka se nazývá umístění vektoru na obr.
1 Projekce a projektory
Cvičení 3 - zadání a řešení úloh Základy numerické matematiky - NMNM20 Verze z 5. října 208 Projekce a projektory Opakování ortogonální projekce Definice (Ortogonální projekce). Uvažujme V vektorový prostor
Obsah. Lineární rovnice. Definice 7.9. a i x i = a 1 x a n x n = b,
Obsah Lineární rovnice Definice 77 Uvažujme číselné těleso T a prvky a 1,, a n, b T Úloha určit všechny n-tice (x 1,, x n ) T n, pro něž platí n a i x i = a 1 x 1 + + a n x n = b, i=1 se nazývá lineární
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Modernizace studijního programu Matematika na PřF Univerzity Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Modernizace studijního programu Matematika na PřF Univerzity Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0141 Báze vektorových prostorů, transformace souřadnic Michal Botur Přednáška
Matematika B101MA1, B101MA2
Matematika B101MA1, B101MA2 Zařazení předmětu: povinný předmět 1.ročníku bc studia 2 semestry Rozsah předmětu: prezenční studium 2 + 2 kombinované studium 16 + 0 / semestr Zakončení předmětu: ZS zápočet
z = a bi. z + v = (a + bi) + (c + di) = (a + c) + (b + d)i. z v = (a + bi) (c + di) = (a c) + (b d)i. z v = (a + bi) (c + di) = (ac bd) + (bc + ad)i.
KOMLEXNÍ ČÍSLA C = {a + bi; a, b R}, kde i 2 = 1 Číslo komplexně sdružené k z = a + bi je číslo z = a bi. Operace s komplexními čísly: z = a + bi, kde a, b R v = c + di, kde c, d R Sčítání Odčítání Násobení
1 Báze a dimenze vektorového prostoru 1
1 Báze a dimenze vektorového prostoru 1 Báze a dimenze vektorového prostoru 1 2 Aritmetické vektorové prostory 7 3 Eukleidovské vektorové prostory 9 Levá vnější operace Definice 5.1 Necht A B. Levou vnější
6.1 Vektorový prostor
6 Vektorový prostor, vektory Lineární závislost vektorů 6.1 Vektorový prostor Nechť je dán soubor nějakých prvků, v němž je dána jistá struktura vztahů mezi jednotlivými prvky nebo v němž jsou předepsána
Lineární zobrazení. 1. A(x y) = A(x) A(y) (vlastnost aditivity) 2. A(α x) = α A(x) (vlastnost homogenity)
4 Lineární zobrazení Definice: Nechť V a W jsou vektorové prostory Zobrazení A : V W (zobrazení z V do W nazýváme lineárním zobrazením, pokud pro všechna x V, y V a α R platí 1 A(x y = A(x A(y (vlastnost
příkladů do cvičení. V textu se objeví i pár detailů, které jsem nestihl (na které jsem zapomněl) a(b u) = (ab) u, u + ( u) = 0 = ( u) + u.
Několik řešených příkladů do Matematiky Vektory V tomto textu je spočteno několik ukázkových příkladů které vám snad pomohou při řešení příkladů do cvičení. V textu se objeví i pár detailů které jsem nestihl
ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ
ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ Analytická geometrie vyšetřuje geometrické objekty (body, přímky, kuželosečky apod.) analytickými metodami. Podle prostoru, ve kterém pracujeme, můžeme analytickou geometrii
maticeteorie 1. Matice A je typu 2 4, matice B je typu 4 3. Jakých rozměrů musí být matice X, aby se dala provést
Úlohy k zamyšlení 1. Zdůvodněte, proč třetí řádek Hornerova schématu pro vyhodnocení polynomu p v bodě c obsahuje koeficienty polynomu r, pro který platí p(x) = (x c) r(x) + p(c). 2. Dokažte, že pokud
10. Soustavy lineárních rovnic, determinanty, Cramerovo pravidlo
0. Soustavy lineárních rovnic, determinanty, Cramerovo pravidlo (PEF PaA) Petr Gurka aktualizováno 9. prosince 202 Obsah Základní pojmy. Motivace.................................2 Aritmetický vektorový
2.6. Vlastní čísla a vlastní vektory matice
26 Cíle V této části se budeme zabývat hledáním čísla λ které je řešením rovnice A x = λ x (1) kde A je matice řádu n Znalost řešení takové rovnice má řadu aplikací nejen v matematice Definice 261 Nechť
Matematika I, část I Vzájemná poloha lineárních útvarů v E 3
3.6. Vzájemná poloha lineárních útvarů v E 3 Výklad A. Vzájemná poloha dvou přímek Uvažujme v E 3 přímky p, q: p: X = A + ru q: X = B + sv a hledejme jejich společné body, tj. hledejme takové hodnoty parametrů
Matice. Předpokládejme, že A = (a ij ) je matice typu m n: diagonálou jsou rovny nule.
Matice Definice. Maticí typu m n nazýváme obdélníkové pole, tvořené z m n reálných čísel (tzv. prvků matice), zapsaných v m řádcích a n sloupcích. Značíme např. A = (a ij ), kde i = 1,..., m, j = 1,...,
Soustavy lineárních rovnic
Přednáška MATEMATIKA č 4 Katedra ekonometrie FEM UO Brno kancelář 69a, tel 973 442029 email:jirineubauer@unobcz 27 10 2010 Soustava lineárních rovnic Definice Soustava rovnic a 11 x 1 + a 12 x 2 + + a
Necht tedy máme přirozená čísla n, k pod pojmem systém lineárních rovnic rozumíme rovnice ve tvaru
2. Systémy lineárních rovnic V této kapitole se budeme zabývat soustavami lineárních rovnic s koeficienty z pole reálných případně komplexních čísel. Uvádíme podmínku pro existenci řešení systému lineárních
1 Lineární prostory a podprostory
Lineární prostory a podprostory Přečtěte si: Učebnice AKLA, kapitola první, podkapitoly. až.4 včetně. Cvičení. Které z následujících množin jsou lineárními prostory s přirozenými definicemi operací?. C
7. Lineární vektorové prostory
7. Lineární vektorové prostory Tomáš Salač MÚ UK, MFF UK LS 2017/18 Tomáš Salač ( MÚ UK, MFF UK ) 7. Lineární vektorové prostory LS 2017/18 1 / 62 7.1 Definice a příklady Definice 7.1 Množina G s binární
Řešení. Hledaná dimenze je (podle definice) rovna hodnosti matice. a 1 2. 1 + a 2 2 1
Příklad 1. Určete všechna řešení následující soustavy rovnic nad Z 2 : 0 0 0 1 1 1 0 1 0 1 1 1 1 1 0 1 0 1 0 1 1 Gaussovou eliminací převedeme zadanou soustavu na ekvivalentní soustavu v odstupňovaném
Matice. Modifikace matic eliminační metodou. α A = α a 2,1, α a 2,2,..., α a 2,n α a m,1, α a m,2,..., α a m,n
[1] Základní pojmy [2] Matice mezi sebou sčítáme a násobíme konstantou (lineární prostor) měníme je na jiné matice eliminační metodou násobíme je mezi sebou... Matice je tabulka čísel s konečným počtem
Báze a dimenze vektorových prostorů
Báze a dimenze vektorových prostorů Buď (V, +, ) vektorový prostor nad tělesem (T, +, ). Nechť u 1, u 2,..., u n je konečná posloupnost vektorů z V. Existují-li prvky s 1, s 2,..., s n T, z nichž alespoň
Základní pojmy teorie množin Vektorové prostory
Základní pojmy teorie množin Přednáška MATEMATIKA č. 1 Katedra ekonometrie FEM UO Brno kancelář 69a, tel. 973 442029 email:jiri.neubauer@unob.cz 7. 10. 2010 Základní pojmy teorie množin Základní pojmy
Uspořádanou n-tici reálných čísel nazveme aritmetický vektor (vektor), ā = (a 1, a 2,..., a n ). Čísla a 1, a 2,..., a n se nazývají složky vektoru
1 1. Lineární algebra 1.1. Lineární závislost a nezávislost vektorů. Hodnost matice Aritmetické vektory Uspořádanou n-tici reálných čísel nazveme aritmetický vektor (vektor), ā = (a 1, a 2,..., a n ).
Řešené úlohy z Úvodu do algebry 1
Řešené úlohy z Úvodu do algebry Veronika Sobotíková katedra matematiky FEL ČVUT Vzhledem k tomu, že se ze strany studentů často setkávám s nepochopením požadavku zdůvodnit jednotlivé kroky postupu řešení,
Výběr báze. u n. a 1 u 1
Výběr báze Mějme vektorový prostor zadán množinou generátorů. To jest V = M, kde M = {u,..., u n }. Pokud je naším úkolem najít nějakou bázi V, nejpřímočařejším postupem je napsat si vektory jako řádky
Matematika I, část I. Rovnici (1) nazýváme vektorovou rovnicí roviny ABC. Rovina ABC prochází bodem A a říkáme, že má zaměření u, v. X=A+r.u+s.
3.4. Výklad Předpokládejme, že v prostoru E 3 jsou dány body A, B, C neležící na jedné přímce. Těmito body prochází jediná rovina, kterou označíme ABC. Určíme vektory u = B - A, v = C - A, které jsou zřejmě
8 Matice a determinanty
M Rokyta, MFF UK: Aplikovaná matematika II kap 8: Matice a determinanty 1 8 Matice a determinanty 81 Matice - definice a základní vlastnosti Definice Reálnou resp komplexní maticí A typu m n nazveme obdélníkovou
Úlohy k přednášce NMAG 101 a 120: Lineární algebra a geometrie 1 a 2,
Úlohy k přednášce NMAG a : Lineární algebra a geometrie a Verze ze dne. května Toto je seznam přímočarých příkladů k přednášce. Úlohy z tohoto seznamu je nezbytně nutné umět řešit. Podobné typy úloh se
2. kapitola: Euklidovské prostory
2. kapitola: Euklidovské prostory 2.1 Definice. Euklidovským n-rozměrným prostorem rozumíme neprázdnou množinu E n spolu s vektorovým prostorem V n a přiřazením, které každému bodu a z E n a každému vektoru
PROSTORY SE SKALÁRNÍM SOUČINEM. Definice Nechť L je lineární vektorový prostor nad R. Zobrazení L L R splňující vlastnosti
PROSTORY SE SKALÁRNÍM SOUČINEM Definice Nechť L je lineární vektorový prostor nad R. Zobrazení L L R splňující vlastnosti 1. (x, x) 0 x L, (x, x) = 0 x = 0, 2. (x, y) = (y, x) x, y L, 3. (λx, y) = λ(x,
Matematika 2 pro PEF PaE
Vektorové prostory 1 / 17 Matematika 2 pro PEF PaE 8. Vektorové prostory Přemysl Jedlička Katedra matematiky, TF ČZU Vektorové prostory Vektorové prostory a podprostory 2 / 17 vektorového prostoru Množina
Soustavy lineárních diferenciálních rovnic I. řádu s konstantními koeficienty
Soustavy lineárních diferenciálních rovnic I řádu s konstantními koeficienty Definice a) Soustava tvaru x = ax + a y + az + f() t y = ax + a y + az + f () t z = a x + a y + a z + f () t se nazývá soustava
Základy matematiky pro FEK
Základy matematiky pro FEK 2. přednáška Blanka Šedivá KMA zimní semestr 2016/2017 Blanka Šedivá (KMA) Základy matematiky pro FEK zimní semestr 2016/2017 1 / 20 Co nás dneska čeká... Závislé a nezávislé
Matematika. Kamila Hasilová. Matematika 1/34
Matematika Kamila Hasilová Matematika 1/34 Obsah 1 Úvod 2 GEM 3 Lineární algebra 4 Vektory Matematika 2/34 Úvod Zkouška písemná, termíny budou včas vypsány na Intranetu UO obsah: teoretická a praktická
1/10. Kapitola 12: Soustavy lineárních algebraických rovnic
1/10 Kapitola 12: Soustavy lineárních algebraických rovnic Soustavy lineárních algebraických rovnic 2/10 Definice: Soustavou m lineárních algebraických rovnic o n neznámých rozumíme soustavu rovnic a 11
Determinant matice řádu 5 budeme počítat opakovaným použitím rozvoje determinantu podle vybraného řádku nebo sloupce. Aby byl náš výpočet
Řešené příklady z lineární algebry - část 2 Příklad 2.: Určete determinant matice A: A = 4 4. Řešení: Determinant matice řádu budeme počítat opakovaným použitím rozvoje determinantu podle vybraného řádku
Definice. Vektorový prostor V nad tělesem T je množina s operacemi + : V V V, tj. u, v V : u + v V : T V V, tj. ( u V )( a T ) : a u V které splňují
Definice. Vektorový prostor V nad tělesem T je množina s operacemi + : V V V, tj. u, v V : u + v V : T V V, tj. ( u V )( a T ) : a u V které splňují 1. u + v = v + u, u, v V 2. (u + v) + w = u + (v + w),
Kapitola 11: Vektory a matice:
Kapitola 11: Vektory a matice: Prostor R n R n = {(x 1,, x n ) x i R, i = 1,, n}, n N x = (x 1,, x n ) R n se nazývá vektor x i je i-tá souřadnice vektoru x rovnost vektorů: x = y i = 1,, n : x i = y i
1 Linearní prostory nad komplexními čísly
1 Linearní prostory nad komplexními čísly V této přednášce budeme hledat kořeny polynomů, které se dále budou moci vyskytovat jako složky vektorů nebo matic Vzhledem k tomu, že kořeny polynomu (i reálného)
VÝSLEDKY Písemný test z předmětu BI-LIN( ), varianta R
VÝSLEDKY Písemný test z předmětu BI-LIN(19. 4. 2011), varianta R 1.Nechť p, q, rjsoupolynomy,všechnymajístupeňroven n.pakpolynom má stupeň: a)vždyroven n 2, b)vždyroven2n, c)vždyroven n, d)nejvýšeroven
ALGEBRA A TEORETICKÁ ARITMETIKA. 1. část - Lineární algebra. doc.rndr. Jarmila Novotná, CSc. doc.rndr. Milan Trch, CSc.
ALGEBRA A TEORETICKÁ ARITMETIKA 1. část - Lineární algebra doc.rndr. Jarmila Novotná, CSc. doc.rndr. Milan Trch, CSc. Obsah 1 Aritmetické vektory 2 1.1 Základní pojmy............................ 2 1.2
Eukleidovský prostor a KSS Eukleidovský prostor je bodový prostor, ve kterém je definována vzdálenost dvou bodů (metrika)
Eukleidovský prostor a KSS Eukleidovský prostor je bodový prostor, ve kterém je definována vzdálenost dvou bodů (metrika) Kartézská soustava souřadnic je dána počátkem O a uspořádanou trojicí bodů E x,
Katedra aplikované matematiky FEI VŠB Technická univerzita Ostrava luk76/la1
Lineární algebra 5. přednáška: Báze a řešitelnost soustav Dalibor Lukáš Katedra aplikované matematiky FEI VŠB Technická univerzita Ostrava email: dalibor.lukas@vsb.cz http://homel.vsb.cz/ luk76/la1 Text
Maticí typu (m, n), kde m, n jsou přirozená čísla, se rozumí soubor mn veličin a jk zapsaných do m řádků a n sloupců tvaru:
3 Maticový počet 3.1 Zavedení pojmu matice Maticí typu (m, n, kde m, n jsou přirozená čísla, se rozumí soubor mn veličin a jk zapsaných do m řádků a n sloupců tvaru: a 11 a 12... a 1k... a 1n a 21 a 22...
Pavel Horák, Josef Janyška LINEÁRNÍ ALGEBRA UČEBNÍ TEXT
Pavel Horák, Josef Janyška LINEÁRNÍ ALGEBRA UČEBNÍ TEXT 2 0 1 8 Obsah 1 Vektorové prostory 1 1 Vektorový prostor, podprostory........................ 1 2 Generování podprostor u............................
Aritmetické vektory. Martina Šimůnková. Katedra aplikované matematiky. 16. března 2008
Aritmetické vektory Martina Šimůnková Katedra aplikované matematiky 16. března 2008 Martina Šimůnková (KAP) Aritmetické vektory 16. března 2008 1/ 34 Úvod 1Úvod Definice aritmetických vektorů a operací
Kapitola 11: Vektory a matice 1/19
Kapitola 11: Vektory a matice 1/19 2/19 Prostor R n R n = {(x 1,..., x n ) x i R, i = 1,..., n}, n N x = (x 1,..., x n ) R n se nazývá vektor x i je i-tá souřadnice vektoru x rovnost vektorů: x = y i =
Základy maticového počtu Matice, determinant, definitnost
Základy maticového počtu Matice, determinant, definitnost Petr Liška Masarykova univerzita 18.9.2014 Matice a vektory Matice Matice typu m n je pravoúhlé (nebo obdélníkové) schéma, které má m řádků a n
7. Důležité pojmy ve vektorových prostorech
7. Důležité pojmy ve vektorových prostorech Definice: Nechť Vje vektorový prostor a množina vektorů {v 1, v 2,, v n } je podmnožinou V. Pak součet skalárních násobků těchto vektorů, tj. a 1 v 1 + a 2 v
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA VEKTORY, MATICE
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA VEKTORY, MATICE Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipliny společného
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA VEKTORY, MATICE
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA VEKTORY, MATICE Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipliny společného
IB112 Základy matematiky
IB112 Základy matematiky Řešení soustavy lineárních rovnic, matice, vektory Jan Strejček IB112 Základy matematiky: Řešení soustavy lineárních rovnic, matice, vektory 2/53 Obsah Soustava lineárních rovnic
Soustava m lineárních rovnic o n neznámých je systém
1 1.2. Soustavy lineárních rovnic Soustava lineárních rovnic Soustava m lineárních rovnic o n neznámých je systém a 11 x 1 + a 12 x 2 +... + a 1n x n = b 1 a 21 x 1 + a 22 x 2 +... + a 2n x n = b 2...
Lineární algebra - I. část (vektory, matice a jejich využití)
Lineární algebra - I. část (vektory, matice a jejich využití) Michal Fusek Ústav matematiky FEKT VUT, fusekmi@feec.vutbr.cz 2. přednáška z ESMAT Michal Fusek (fusekmi@feec.vutbr.cz) 1 / 40 Obsah 1 Vektory
(ne)závislost. α 1 x 1 + α 2 x 2 + + α n x n. x + ( 1) x Vektoru y = ( 1) y říkáme opačný vektor k vektoru y. x x = 1. x = x = 0.
Lineární (ne)závislost [1] Odečítání vektorů, asociativita BI-LIN, zavislost, 3, P. Olšák [2] Místo, abychom psali zdlouhavě: x + ( 1) y, píšeme stručněji x y. Vektoru y = ( 1) y říkáme opačný vektor k
Definice 13.1 Kvadratická forma v n proměnných s koeficienty z tělesa T je výraz tvaru. Kvadratická forma v n proměnných je tak polynom n proměnných s
Kapitola 13 Kvadratické formy Definice 13.1 Kvadratická forma v n proměnných s koeficienty z tělesa T je výraz tvaru f(x 1,..., x n ) = a ij x i x j, kde koeficienty a ij T. j=i Kvadratická forma v n proměnných
Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA II, letní semestr 2000/2001 Michal Marvan. 14.
Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA II, letní semestr 2000/2001 Michal Marvan 14. Vlastní vektory Bud V vektorový prostor nad polem P. Lineární zobrazení f : V
9 Kolmost vektorových podprostorů
9 Kolmost vektorových podprostorů Od kolmosti dvou vektorů nyní přejdeme ke kolmosti dvou vektorových podprostorů. Budeme se zabývat otázkou, kdy jsou dva vektorové podprostory na sebe kolmé a jak to poznáme.
Pavel Horák LINEÁRNÍ ALGEBRA A GEOMETRIE 1 UČEBNÍ TEXT
Pavel Horák LINEÁRNÍ ALGEBRA A GEOMETRIE 1 UČEBNÍ TEXT 2 0 1 7 Obsah 1 Vektorové prostory 2 1 Vektorový prostor, podprostory........................ 2 2 Generování podprostor u............................
Lineární algebra : Lineární prostor
Lineární algebra : Lineární prostor (3. přednáška) František Štampach, Karel Klouda LS 2013/2014 vytvořeno: 17. dubna 2014, 14:43 1 2 3.1 Aximotické zavedení lineárního prostoru Číselné těleso Celou lineární
Soustavy lineárních rovnic
Soustavy lineárních rovnic Základy vyšší matematiky LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipĺıny společného
6 Samodružné body a směry afinity
6 Samodružné body a směry afinity Samodružnými body a směry zobrazení rozumíme body a směry, které se v zobrazují samy na sebe. Například otočení R(S má jediný samodružný bod, střed S, anemá žádný samodružný
Věta 12.3 : Věta 12.4 (princip superpozice) : [MA1-18:P12.7] rovnice typu y (n) + p n 1 (x)y (n 1) p 1 (x)y + p 0 (x)y = q(x) (6)
1. Lineární diferenciální rovnice řádu n [MA1-18:P1.7] rovnice typu y n) + p n 1 )y n 1) +... + p 1 )y + p 0 )y = q) 6) počáteční podmínky: y 0 ) = y 0 y 0 ) = y 1 y n 1) 0 ) = y n 1. 7) Věta 1.3 : Necht
Vektorové prostory R ( n 1,2,3)
n Vektorové prostory R ( n 1,2,) (Velikonoční doplněk ke cvičení LAG) Prvky kartézské mocniny R RR R jsou uspořádané trojice reálných čísel, které spolu s operacemi ( a1, a2, a) ( b1, b2, b) ( a1b1, a2
a + b + c = 2 b + c = 1 a b = a 1 2a 1 + a a 3 + a 5 + 2a 2 + a 2 + a
Zadání A. 1. Polynom P (x) má v uspořádané bázi (x 2 + x 1, 2x 2 x 1, x 2 + x + 2) souřadnice (1, 1, 1). Najděte jeho souřadnice vzhledem k uspořádané bázi (x 2 1, x 2 + x 1, x 2 + x). Nejprve si spočítáme
Lineární prostory. - vektorové veličiny(síla, rychlost, zrychlení,...), skládání, násobení reálným číslem
Lineární prostory - vektorové veličiny(síla, rychlost, zrychlení,...), skládání, násobení reálným číslem - volné vektory a operace s nimi(sčítání, násobení reálným číslem) -ve 2 nebove 3 vázanévektorysespolečnýmpočátkem
Lineární algebra : Báze a dimenze
Lineární algebra : Báze a dimenze (5. přednáška) František Štampach, Karel Klouda LS 2013/2014 vytvořeno: 9. dubna 2014, 13:33 1 2 5.1 Báze lineárního prostoru Definice 1. O množině vektorů M z LP V řekneme,
Vektorový prostor. d) Ke každému prvku u V n existuje tzv. opačný prvek u, pro který platí, že u + u = o (vektor u nazýváme opačný vektor k vektoru u)
Hodnost matice Vektorový prostor Vektorový prostor V n je množina všech n-složkových vektorů spolu s operacemi sčítání vektorů a reálný násobek vektoru, přičemž platí: a) V n je uzavřenou množinou vůči
Operace s maticemi. 19. února 2018
Operace s maticemi Přednáška druhá 19. února 2018 Obsah 1 Operace s maticemi 2 Hodnost matice (opakování) 3 Regulární matice 4 Inverzní matice 5 Determinant matice Matice Definice (Matice). Reálná matice
A0B01LAA Lineární algebra a aplikace (příklady na cvičení- řešení)
A0B0LAA Lineární algebra a aplikace příklady na cvičení- řešení Martin Hadrava martin@hadrava.eu. ledna 0.týdenod9.9. Řešení soustav lineárních rovnic Gaussovou eliminační metodou diskuse počtu řešení..
Vlastní čísla a vlastní vektory
5 Vlastní čísla a vlastní vektor Poznámka: Je-li A : V V lineární zobrazení z prostoru V do prostoru V někd se takové zobrazení nazývá lineárním operátorem, pak je přirozeným požadavkem najít takovou bázi
(Cramerovo pravidlo, determinanty, inverzní matice)
KMA/MAT1 Přednáška a cvičení, Lineární algebra 2 Řešení soustav lineárních rovnic se čtvercovou maticí soustavy (Cramerovo pravidlo, determinanty, inverzní matice) 16 a 21 října 2014 V dnešní přednášce