Zpráva o finanční stabilitě 2008/2009 Prezentace pro tiskovou konferenci 16. červen 2009 Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady
2 Struktura prezentace I. Vývoj v uplynulém období II. Existující rizika pro finanční stabilitu III. Hodnocení odolnosti finančního sektoru IV. Faktory přispívající k odolnosti českého finančního systému V. Závěry
3 I. Shrnutí vývoje od zveřejnění předcházející Zprávy o finanční stabilitě 2007 (vývoj v roce 2008 a prvních měsících roku 2009)
I. Světov tová ekonomika spadla do globáln lní recese 4 Světová ekonomika přešla v roce 2008 z rychlého růstu ke globální recesi s nejistými vyhlídkami na oživení. Prognózy pro rok 2009 počítají s absolutním propadem globální ekonomické aktivity. Existuje vysoká míra nejistoty ohledně horizontu a rozsahu oživení globálního hospodářského růstu. Z hlediska domácí ekonomiky je špatnou zprávou nečekaně silná recese v Německu a propad ekonomik střední a východní Evropy. U finančních institucí v zemích zasažených krizí se ke ztrátám z cenných papírů začaly přidávat úvěrové ztráty. Dostupnost bankovních úvěrů v těchto zemích se výrazně snížila.
I. Potvrdila se vysoká citlivost české ekonomiky na vnější vývoj 5 Hospodářský růst české ekonomiky začal ve 2. polovině roku 2008 výrazně zpomalovat. Prudký pokles české průmyslové produkce potvrdil, podobně jako u jiných exportně orientovaných ekonomik, riziko vysoké citlivosti české ekonomiky na globální vývoj. Růst exportu v průmyslově orientovaných ekonomikách (meziročně v %) 40 30 20 10 0-10 -20-30 -40-50 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 ČR Německo Japonsko Korea Pramen: Thomson Datastream Pozn.: Jedná se o 3měsíční klouzavé průměry meziročních temp růstu Růst průmyslové výroby v průmyslově orientovaných ekonomikách (meziročně v %) 20 10 0-10 -20-30 -40 I.01 VII.01 I.02 VII.02 I.03 Pramen: Thomson Datastream VII.03 I.04 VII.04 I.05 VII.05 I.06 VII.06 I.07 VII.07 I.08 VII.08 I.09 ČR Německo Japonsko Korea
I. Rostlo kreditní riziko podniků i domácnost cností 6 Kreditní riziko podnikového sektoru měřené 12měsíční mírou defaultu (nesplácení úvěrů) v roce 2008 výrazně vzrostlo. Míra defaultu bankovních úvěrů domácnostem se zvyšuje pomaleji než v podnikovém sektoru. Vývoj 12M míry defaultu bankovních úvěrů podnikům a podílu úvěrů v selhání (v %) Míra 12měsíčního defaultu domácností podle typu úvěru a podíl úvěrů v selhání (v %) 14 12 10 8 6 4 2 0 03/03 03/04 03/05 03/06 03/07 03/08 03/09 12-měsíční míra defaultu Trend 1 měsíční anualizované míry defaultu Podíl úvěrů v selhání (NPL) 5.5 5.0 4.5 4.0 3.5 3.0 2.5 2.0 09/2007 03/2008 09/2008 03/2009 Úvěry celk em Úvěry na bydlení Spotřební úvěry Podíl úvěrů v selhání (NPL) Zdr oj: Czec h Credit B ureau, ČNB Pramen: ČNB (CRÚ)
I. Globáln lní finanční trhy byly vystaveny stresu 7 Od poloviny září 2008 procházely mezinárodní finanční trhy obdobím extrémní nejistoty ohledně možného selhání protistran transakcí. Došlo k dramatickému zvýšení rizikových prémií, nárůstu tržní volatility a poklesu tržní likvidity. Koncem roku 2008 došlo k částečnému zklidnění situace, kreditní prémie však zůstávají na poměrně vysoké úrovni. Prudký obrat v úvěrovém cyklu výrazně ovlivnil měnové politiky klíčových centrálních bank. Ve většině vyspělých zemích došlo k výraznému snížení měnověpolitických sazeb. V reakci na klesající poptávku a útlum inflačních tlaků snížila ČNB svou měnověpolitickou sazbu od srpna 2008 do května 2009 kumulativně o 2,25 procentních bodů.
I. Globáln lní nervozita se přenesla p i na české trhy 8 Nervozita na mezinárodních finančních trzích se přenesla rovněž na české trhy vzrostla volatilita na jednotlivých segmentech trhu a snížila se tržní likvidita. Na pokles tržní likvidity trhu vládních obligací ČNB reagovala zavedením dodávacích repo operací s akceptací vládních dluhopisů jako kolaterálu. Zvýšená nejistota na mezinárodních finančních trzích se odrazila v poklesu důvěry investorů v region střední a východní Evropy. Poklesem důvěry byly ovlivněny i vysoce stabilizované ekonomiky. Používáním umělé regionální konstrukce byla negativně, i když v menší míře, ovlivněna i česká ekonomika a její měna.
I. Regionáln lní faktory měly m na české trhy omezený dopad 9 Znehodnocení koruny je v podstatě návratem k dlouhodobému mírně apreciačnímu trendu. Výnosy dlouhodobých korunových vládních dluhopisů vzrostly méně než v Polsku nebo Maďarsku. Vývoj kurzu koruny a jeho volatility 38 36 34 32 30 28 26 24 22 20 3/00 1/01 11/01 9/02 7/03 5/04 3/05 1/06 11/06 9/07 7/08 CZK/EUR levá osa) Implikovaná 1M volatilita pravá osa) 30 25 20 15 10 5 0 Výnosové rozdíly desetiletých vládních dluhopisů vybraných zemí (v %, měsíční průměr) 8,0 6,5 5,0 3,5 2,0 0,5-1,0 01/01 01/02 01/03 01/04 01/05 01/06 01/07 01/08 01/09 AT CZ GR HU PL SE Pramen: vlastní výpočty na základě dat ČNB Pozn.: Přerušovaná přímka indikuje dlouhodobý trend. Pramen: Thomson Datastream, výpočty ČNB Pozn.: rozdíl výnosu desetiletého vládního dluhopisu vybrané země oproti výnosu německého desetiletého vládního dluhopisu.
10 II. Rizika pro finanční stabilitu identifikovaná ve Zprávě o finanční stabilitě 2008/2009
II. Globáln lní recese můžm ůže e být delší a hlubší 11 Hospodářský pokles v západních ekonomikách může být hlubší a dlouhodobější než předpokládají aktuální prognózy. Globální nárůst rizika na finančních trzích negativně ovlivňuje účinnost měnových politik. Ve většině vyspělých zemí zůstávají požadované výnosy z podnikových obligací a nominální sazby z bankovních úvěrů poskytovaných rizikovějším podnikům na dosti vysoké úrovni. Při poklesu prodejních cen jsou podniky vystaveny relativně vysoké úrovni reálných úrokových sazeb. Výrazné ztráty bank spolu s omezenou funkčností dalších segmentů úvěrových trhů povedou k výraznému zpomalení tempa růstu či spíše k absolutní kontrakci úvěrů privátnímu sektoru v některých zemích.
II. Regionáln lní nákazu nelze zcela vyloučit 12 Přetrvává zvýšená averze vůči regionu střední a východní Evropy spojená s nadměrně pesimistickými očekáváními ohledně jeho hospodářského vývoje. Nárůst averze souvisí s výraznými makroekonomickými nerovnováhami v některých zemích i s nepříznivými charakteristikami jejich bankovních sektorů - závislost na zahraničních zdrojích, slabá bilanční likvidita a vysoký podíl úvěrů poskytnutých v cizích měnách. Objevují se obavy z devalvace či prudkého oslabení měn, pochybnosti ohledně schopnosti refinancovat dluhy získané od zahraničních matek nebo na zahraničních finančních trzích a tlaky na růst nákladů na financování vládních dluhů. Pokud by problémy v určité zemi vyvolaly panické výprodeje aktiv v její měně, mohly by se depreciační tlaky přenést formou nákazy i na další měny.
II. Domácí subjekty se budou nacházet v náron ročném m prostřed edí 13 Český bankovní sektor bude v následujících letech čelit primárně kreditnímu riziku. Pokračování poklesu západoevropských ekonomik s následným výrazným dopadem na zahraniční poptávku po produkci českých firem může vést k podstatnému zvýšení počtu insolvencí v podnikovém sektoru. Tento vývoj by byl doprovázen nárůstem nezaměstnanosti a propadem disponibilních příjmů domácností. To by dále snížilo kupní sílu domácností a omezilo jejich schopnost splácet hypoteční a spotřební úvěry. Zvýšená míra insolventnosti podniků a domácností by se odrazila v růstu rizikových marží u úvěrů a zpřísnění úvěrových podmínek ze strany bank.
II. Nelze vyloučit výraznější pokles cen rezidenčních nemovitostí 14 Rizikové trendy na domácím trhu nemovitostí působily i v roce 2008. Podíl cen bytů a průměrných mezd se ke konci roku 2008 pro většinu regionů pohyboval blízko svých historických maxim. Existuje možnost nadhodnocení cen bytů v relaci ke schopnosti domácností splácet úvěry na bydlení z jejich příjmů. Ukazatel price/income (podíl ceny bytu 68 m2 a součtu mzdy za poslední 4 čtvrtletí) Ceny nemovitostí v mezinárodním srovnání (absolutní index 1.Q1999=100) 10 8 6 4 2 2000 2002 2004 2006 2008 ČR Praha Ústí n.l. Hradec Králové Brno Ostrava Pramen: ČSÚ, výpočet ČNB Pozn.: Data za 2007 a 2008 předběžné údaje, resp. dopočet z nab. cen 330 280 230 180 130 80 2000 2002 2004 2006 2008 AT CZ UK FR IE USA ES GER Pramen: BIS, ČSÚ, Case-Shiller (US), Nation Wide (UK)
II. Nelze vyloučit nárůst n insolvencí u úvěrů na bydlení 15 Zhoršená příjmová situace domácností se může projevit v nárůstu insolvencí spojených s úvěry na bydlení a následném poklesu cen rezidenčních nemovitostí z důvodu realizace zástav. Podíl výše úvěru a hodnoty nemovitosti (ukazatel loan-tovalue, LTV) pro bankovní úvěry na bydlení vykazoval i na konci roku 2008 příznivou hodnotu 56 %. V průběhu posledních tří let však byly poskytovány běžně nové hypoteční úvěry s hodnotami LTV kolem 80 % až 90 %. Tyto nově poskytnuté hypoteční úvěry s vyšším LTV se tak mohou stát problematickými. Vzhledem k celkovému LTV úvěrového portfolia bank by ale potenciální dopad do bilancí bank byl poměrně slabý.
16 III. Hodnocení odolnosti českého finančního systémů vůči šokům v zátěžových scénářích
III. Stresové scénáře e by pro český finanční systém m byly únosnou zátěžz ěží 17 V návaznosti na identifikovaná rizika byla hodnocena odolnost domácího finančního systému pomocí zátěžových testů bank, pojišťoven a penzijních fondů za použití tří alternativních scénářů nepříznivého vývoje s názvy Evropa v recesi, nervozita trhů a ekonomická deprese. První scénář reprezentuje vývoj, který považuje ČNB za nejpravděpodobnější. V dalších dvou scénářích je stupňována intenzita propadu ekonomické aktivity. Scénář nervozita trhů je rovněž využit pro testování dopadu tlaků na prudké oslabování měnového kurzu z důvodu regionální nákazy. Největší zátěží pro celý český finanční systém byl scénář nervozita trhů, který by vyžadoval kapitálové injekce do finančního systému ve výši zhruba 23 mld. Kč (0,6 % HDP).
III. Český bankovní sektor se jeví jako odolný vůčv ůči široké škále rizik 18 Český bankovní sektor je podle výsledků zátěžových testů odolný vůči podstupovaným tržním, úvěrovým i některým dalším rizikům, a to i přes pesimistické nastavení nejhoršího scénáře. Výsledky scénářů makro zátěžového testu bank 16 14 12 10 8 6 4 2 Vývoj kapitálové přiměřenosti (%) Podíl nesplácených úvěrů (%) 0 06/2007 12/2007 06/2008 12/2008 06/2009 12/2009 Evropa v recesi Nervozita trhů Ekonomická deprese Pokud by se však ekonomika vyvíjela podle alternativních scénářů, některé banky by utrpěly ztráty, které by si mohly vyžádat nutné kapitálové injekce od akcionářů. S prodloužením délky recese by se úvěrové ztráty zvyšovaly a úroveň kapitálové přiměřenosti by dále klesala.
19 IV. Faktory přispívající k odolnosti českého finančního systému
IV. Výchozí pozice finančního systému je velmi dobrá 20 Bankovní sektor vstoupil do recese s příznivou výchozí situací: vysoká ziskovost, dobrá bilanční likvidita, vysoký poměr vkladů na úvěrech a velmi nízký podíl úvěrů v cizích měnách. Poměr primárních vkladů kúvěrům ve vybraných zemích EU (v %, konec roku 2008; rezidentské úvěry a vklady, nebankovní subjekty) 140 120 100 80 60 40 20 0 CZSKPLBGROHU SI LT EE LV BEDEATFR UKSEDK EAEU Pramen: ECB Pozn.: EA = eurozóna; EU = průměr všech zemí EU. Úvěry v cizí měně ve vybraných zemích EU (v % celkových úvěrů danému segmentu, 2008) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 LV EE HU RO LT PL BG SI SK CZ EA AT BE SE domácnosti podniky Pramen: BIS, ECB, centrální banky Pozn.: EA = eurozóna. SI - data k únoru 2008; BE - domácnosti pouze úvěry na bydlení, podniky zahrnují veškeré klientské úvěry mimo úvěrů na bydlení.
IV. Bankovní sektor mám silnou externí pozici 21 Český bankovní sektor vykazuje jako jediný ve střední a východní Evropě kladnou čistou externí pozici, má nízký externí dluh, a je tak nezávislý na vnějším financování. Čistá externí pozice bankovních sektorů vybraných zemí EU (v % HDP, 2008) Externí hrubý dluh bankovních sektorů vybraných zemí EU (v % HDP, 2008) 50 40 30 20 10 0-10 -20-30 -40-50 CZ SI PL SK BG HU RO LT EE LV AT DE BE FR SE DK UK EA EU 250 200 150 100 50 0 PL CZ RO SK BG LT HU SI EE LV DE FR AT BE SE DK UK EA EU Krátkodobý externí dluh Dlouhodobý externí dluh Pramen: IFS IMF. Pozn.: EU je váženým průměrem zemí EU, kde jako váhy byly použity podíly na HDP. Pramen: BIS, IMF Pozn.: Pro některé země EU nebylo k dispozici rozložení dle splatnosti; EU je váženým průměrem zemí EU, kde jako váhy byly použity podíly na HDP.
IV. Bankovní sektor mám dostatek kapitálu 22 Bankovní sektor ČR je dostatečně kapitalizován. Kapitálová přiměřenost v březnu 2009 dosáhla 12,9 %. K posílení kapitálové přiměřenosti bude použita část zisků za rok 2008. Kapitál a kapitálové požadavky k typům bankovních rizik (mld. Kč; %) 250 200 150 100 50 0 Pramen: ČNB 12/06 3/07 6/07 9/07 12/07 3/08 6/08 9/08 12/08 3/09 Kapitál celkem Úvěrové riziko Tržní rizika Operační a ostatní rizika Kapitálová přiměřenost (%, pravá osa) Kapitálová přiměřenost Tier 1 (%, pravá osa) 14 13 12 11 10 9 8 Vývoj zisku v bankovním sektoru (mld. Kč; mld. EUR) 160 140 120 100 80 60 40 20 0 Zisk z finanční činnosti Bankovní sektor ČR (mld. Kč) Hrubý zisk před zdaněním Čistý zisk/ztráta Zisk z finanční činnosti Velké banky v ČR (mld. Kč) Hrubý zisk před zd an ěním Pramen: ČNB, zveřejňované výsledky bankovních skupin Pozn.: Hodnoty za skupiny zahraničních mateřských bank (Erste Group, KBC Group, Société Génerále Group, Unicredit Group) jsou ze 30.9.2008 přepočteny na roční základ. Čistý zisk/ztráta Zisk z finanční činnosti 2006 2007 2008 Zahraniční mateřské banky (výsledky skupiny, mld. EUR) Hrubý zisk před zdaněním Čistý zisk/ztráta
IV. Vnější pozice posiluje odolnost proti rizikům regionální nákazy 23 Vnější pozice české ekonomiky je silná a pravděpodobnost, že by mohla být vystavena silným depreciačním tlakům v souvislosti s problémy jiných ekonomik v regionu, je tak poměrně malá. Riziko nákazy je snižováno rostoucí schopností investorů rozlišovat mezi jednotlivými ekonomikami v regionu. ČR, Slovensko a Polsko jsou nyní spolu se Slovinskem vnímány jako nejstabilnější ekonomiky celého regionu. ČNB dobrou pozici aktivně komunikuje. Robustnost vnější pozice dokumentuje mimo jiné výrazný přebytek výkonové bilance za rok 2008 a očekávané zlepšování běžného účtu platební bilance v letošním a příštím roce. Požadavky na vnější financování by měly být bezpečně kryty běžnými zdroji i bez potřeby využívat devizové rezervy.
24 V. Hlavní závěry ZFS 2008/2009
Závěry ZFS 2008/2009 25 Období následujících dvou let lze označit za období výjimečně silných rizik. Hlavním rizikem pro finanční stabilitu v ČR zůstává pokračování a prohlubování finanční krize a recese v západních ekonomikách. Druhým klíčovým rizikem je výjimečně vysoká míra nejistoty, které čelí podnikatelské subjekty, finanční instituce i domácnosti. Přestože jsou rizika značná, český finanční sektor patří v evropském kontextu k nejodolnějším a je vzhledem ke svému obezřetnému chování v uplynulé dekádě dobře připraven se s nimi vyrovnat.
Závěry ZFS 2008/2009 26 Domácí bankovní sektor bude čelit primárně nárůstu kreditního rizika, dalším typům rizik je vystaven v menší míře. Česká ekonomika i její finanční systém vykazují silnou vnější pozici, která omezuje riziko nákazy spojené s nepříznivým vývojem v některých zemích střední a východní Evropy. Výsledky zátěžových testů naznačují, že český finanční systém je v současnosti robustní a měl by být schopen odolat i poměrně výrazným šokům. Je dosti pravděpodobné, že i v příští zprávě o finanční stabilitě bude domácí finanční systém řazen do malé skupiny evropských zemí, kde vláda nebyla nucena použít ke stabilizaci finančních institucí prostředky daňových poplatníků.
Prof. Ing. Robert Holman, CSc. E-mail: robert.holman@cnb.cz Kontakt na Referát finanční stability ČNB: E-mail: financial.stability@cnb.cz