Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 13 VY 32 INOVACE 0114 0213
VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Číslo a název materiálu Anotace Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 CZ.1.07/1.5.00/34.1076 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT 0114 Mgr. Martin Fojtíček Kriminologie VY_32_INOVACE_0114_0213 Sociologické kriminalistické teorie Vysvětluje jednotlivé sociologické kriminologické teorie Vytvořeno Duben 2013 Určeno pro Kriminologie 3. ročník, studijní obory Testováno (kdy, kde) 12. 3. 2014, 3 BP Přílohy Bez příloh
KRIMINOLOGIE Sociologické kriminologické teorie
SOCIOLOGICKÉ KRIMINOLOGICKÉ TEORIE vysvětlují kriminologii jako společenský fenomén přirozený zločin = každé lidské jednání, které se příčí mravnímu cítění; společensky nebezpečné nebo škodlivé jednání, které však podle práva není činem trestným (sociologické pojetí zločinu) zakladatelé: Enrico Ferri, Raffaelle Garafalo ve výkladu příčin delikvence se obracejí k sociální organizaci společnosti kriminalita je výrazem příležitostných i nahodilých podnětů a spol. prostředí, v němž pachatel žije
SOCIOLOGICKÉ KRIMINOLOGICKÉ TEORIE Sociologické teorie chápou kriminalitu jako společenský fenomén, berou v úvahu geografické rozložení kriminality, míru nezaměstnanosti, překotnou urbanizaci, obrovskou migraci obyvatel. Návrhy sociologicky orientovaných kriminologů na boj proti zločinnosti mají převážně primárně a sekundárně preventivní charakter, orientují se na zlepšení společenského prostředí vcelku i v rámci tzv. mikroprostředí, v němž se člověk převážně socializuje
TEORIE ANOMIE Emil Durkheim chápal kriminalitu jako produkt struktury společnosti. Vychází ze skutečnosti, že neexistuje společnost, ve které by neexistovala kriminalita proto je kriminalita normální jev, pokud ovšem nepřekročí určitou mez. Výraz anomie znamená stav bezzákonnosti ve společnosti (stav, kdy přestávají platit zákony), je to odraz úpadku společenské morálky; stav narušení rovnováhy mezi cíly a prostředky (stav anomie je provázen dezorganizací společenských institucí, oslabením soc. kontroly, rozpadem tradičních vazeb - to vede k rozšíření spol. negativních jevů, včetně kriminality) - např. po prohrané válce či v době hospodářské krize
TEORIE ANOMIE Z Durkheimovy teorie vychází Merton se svou teorií odchylného chování, ve které řeší z kriminologických hledisek problematiku žádoucích cílů jednání a jejich dosahování v rámci určité kultury. Zkoumá to v americké společnosti, kde podle něj není přístup k sociálně schvalovaným prostředkům pro dosažení úspěchu, peněz a bohatství apod. proto někteří lidé užívají i prostředky sociálně nepřípustné Merton lidské jednání typologizoval podle společenské adaptace a legálnosti či nelegálnosti činů a prostředků a získal tak 5 typů jednání: a) konformismus, b) inovace, c) ritualismus, d) únik, e) vzpoura.
CHICAGSKÁ KRIMINOLOGICKÁ ŠKOLA Zabývala se ve 20. a 30. letech 20. stol. kriminogenními důsledky ukončené 1. svět. války, negativními vlivy překotné urbanizace a industrializace i masové migrace z Evropy, nežádoucími dopady prohibice, prudce se zvyšující nezaměstnanosti. Zločinnost v té době nabyla organizované podoby s využíváním moderní techniky, dokonalé organizace a velkého kapitálu a často i s úzkými vztahy na státní policii
CHICAGSKÁ KRIMINOLOGICKÁ ŠKOLA Hlavní přínosy této školy spatřujeme ve známých ekologických studiích zaměřených na geografické rozložení kriminality v chicagské oblasti (zvláště kriminality mládeže) bylo prokázáno, že špatné sociální podmínky mají významný vliv na geografické rozložení kriminality (zóny s nejvyšší kriminalitou měly nejvíce brlohů a továren a byla zde nejvyšší hustota převážně chudého obyvatelstva s výraznou koncentrací přistěhovalců a černošských obyvatel)
TEORIE DIFERENCIÁLNÍ ASOCIACE Podle Sutherlanda se člověk zločincem nerodí, nýbrž se jím stává (kriminalitě se musí člověk naučit jako každému počestnému povolání) chápe delikt jako normální naučené chování osob, které byly v kontaktu převážně se zločineckými vzory a převážily u nich normy příznivé pro porušování práva. Důraz je kladen nikoli na jedince, nýbrž na společenskou situaci
TEORIE DIFERENCIÁLNÍ ASOCIACE Svou teorii později autor úspěšně aplikoval na kriminalitu tzv. bílých límečků příčina této kriminality netkví vůbec v bídě, ani v nízké kulturní či vzdělanostní úrovni, ale působí zde vzory, kterými jsou úspěšnější a bezohlednější podnikatelé. Ze Sutherlandovy teorie a z její kritiky vychází Glaser (teorie diferenciální identifikace), který dovodil, že kriminalita není nakažlivá pouhým stykem bez přihlédnutí k osobnosti budoucího pachatele
TEORIE KRIMINÁLNÍ SUBKULTURY Sutherlandova a Glaserova podnětná koncepce tvoří určité propojení k jiným významným kriminologickým teoriím tzv. kriminální subkultury - jejich hlavními zástupci jsou Cohen, Cloward, Ohlin, Miller Zkoumali především charakter delikvence městského gangu mládeže, jehož členové pocházeli zvláště z nižších společenských tříd
TEORIE KRIMINÁLNÍ SUBKULTURY a) ve společnosti existuje soustava hodnot akcentující jako žádoucí dosahování zvláště takových životních cílů, které jsou spojeny s úspěchem, b) příležitosti k jejich dosahování jsou však diferencovány pro příslušníky různých společenských vrstev, c) pro příslušníky středních a vyšších společenských vrstev jsou k dispozici cesty legitimní, kdežto pro příslušníky nižší společenské vrstvy často zbývají cesty v podstatě nelegitimní a mnohdy nabývají formy organizovaného zločinu, d) v městských aglomeracích, kde žijí tito příslušníci nižší společenské vrstvy, záleží na integraci celého společenství či na jeho dezorganizaci, zda se tam vytvoří prostředí, v němž dochází k učení se organizovanému kriminálnímu jednání a k vytvoření kriminální subkultury, e) dezorganizovaná společenství vykonávají nedostatečnou sociální kontrolu a vytvářejí subkultury gangů
TEORIE KRIMINÁLNÍ SUBKULTURY Teorie vzniku kriminální subkultury jsou sice do určité míry specifické pro sociální poměry v USA v 50. a 60. letech, lze je však v modifikované podobě použít i pro výklady skupinového kriminálního jednání jinde, např. u příslušníků etnické minority; touto problematikou se u nás zabývali zejména Večerka a Štěchová, Kovařík, Říčan apod.; poznatky o kriminální subkultuře nás mohou inspirovat i pokud jde o kriminální jednání skupiny vzniklé na základě společné sociálně deviantní ideologie (např. hnutí skinheadů)
TEORIE SOCIÁLNÍ KONTROLY Tyto teorie akcentují význam selhání určitých kontrolních mechanismů pro vznik delikventního jednání. Reiss akcentoval tyto tři skupiny kriminogenních faktorů: a) defekty ve vytváření vnitřních kontrolních činitelů v období dětství, b) pozdější selhávání těchto vnitřních činitelů kontroly, c) absence či konfliktní charakter sociálních regulativů chování, které vytvářejí nejdůležitější činitelé v procesu socializace (rodina, skupna vrstevníků, škola)
TEORIE SOCIÁLNÍ KONTROLY Reckless rozvinul tuto koncepci v teorii zábran ta vykládá vznik delikventního jednání vzájemným konfliktním působením zábran vnitřních (sebekontrola) a činitelů vnějších (společenských). Předpokládá působení sociálního tlaku nepříznivých životních událostí a okolností na jedince. Pokud u něho nepůsobí v opačném směru vnitřní zábrany (tvořené adekvátním sebepojetím, rozvinutým smyslem pro odpovědnost, cílevědomostí, schopností najít náhradní uspokojení apod.), vyúsťuje tento vývoj do delikventních aktivit
KONTROLNÍ OTÁZKY 1. Vysvětli teorii anomie. 2. Kdo uvedl teorii diferenciální asociace? 3. Vysvětli teorii sociální kontroly.
ZDROJE HOLCR, K. Kriminologie. Praha: Leges, 2009. ISBN 978-80-87212-27-1 NOVOTNÝ, O. a ZAPLETAL, J. Kriminologie. 3. přepracované vydání. Praha: ASPI, a.s., 2008