ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA MIROSLAV 2012 2016 A2-/AQE Dobrý subjekt, s velmi dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledovat budoucí riziko v delším časovém horizontu. STR 2 Krátkodobě kvalitní subjekt s dobrou schopností splácet své aktuální závazky.
Obsah 1. Efektivnost rozpočtového výhledu... 3 2. Analýza hospodaření uplynulého období... 4 2.1. Příjmy uplynulého období... 5 2.1.1. Daňové příjmy... 7 2.1.2. Nedaňové příjmy... 9 2.1.3. Kapitálové příjmy... 9 2.1.4. Přijaté transfery... 10 2.2. Výdaje uplynulého období... 10 2.2.1. Struktura výdajů... 11 2.3. Ukazatel dluhové služby... 12 3. Analýza rozpočtu na rok 2011... 13 3.1. Příjmy rozpočtu 2011... 13 3.2. Výdaje rozpočtu 2011... 14 3.3. Sdílené daně... 15 4. Rozpočtový výhled města (varianta A)... 17 4.1. Zdroje rozpočtového výhledu... 17 4.2. Nahodilé příjmy a výdaje rozpočtového výhledu (varianta A)... 17 4.3. Dluhová služba... 18 4.4. Ukazatel dluhové služby... 18 4.5. Sestavený rozpočtový výhled (varianta A)... 19 4.6. Volné finanční prostředky (varianta A)... 20 5. Rozpočtový výhled města (varianta B)... 21 5.1. Zdroje rozpočtového výhledu... 21 5.2. Nahodilé výdaje rozpočtového výhledu... 21 5.3. Sestavený rozpočtový výhled (varianta B)... 21 5.4. Volné finanční prostředky (varianta B)... 22 5.5. Průběžný monitoring... 23 6. Ekonomické hodnocení města... 26 7. Závěr... 27 Seznam tabulek a grafů... 34 Stupnice ekonomického hodnocení AQE advisors, a.s.... 35 2
1. Efektivnost rozpočtového výhledu Rozpočtový výhled je nástrojem střednědobého plánování a je přínosný i pro ty nejmenší obce. Rozpočtový výhledu je dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, pro všechny územně samosprávné celky povinnou součástí rozpočtového hospodaření. Sestavení rozpočtového výhledu je zákonem definováno ve čtyřech základních ukazatelích: celkové příjmy, celkové výdaje, celkové závazky a celkové pohledávky. Míra podrobnosti členění rozpočtového výhledu je volitelná. To znamená, že územní samosprávné celky mohou svůj výhled zpracovat v mnohem větší podrobnosti, než jen v zákonem definovaných základních ukazatelích. V čím větší podrobnosti je rozpočtový výhled sestaven, tím významnější přínos pro obce má. Rozpočtový výhled dává obcím přehled o finančních zdrojích a potřebách v delším časovém horizontu, než jeden kalendářní rok. Především pro plánování investičních potřeb a analýzu možností využívání návratných finančních prostředků je takový přehled nezbytný. Při čerpání finanční prostředky z EU je přínos rozpočtového výhledu ještě markantnější. V zákoně je ustanoveno, že rozpočet obce vychází z rozpočtového výhledu. Rozpočet však není striktně vázán na údaje uvedené v rozpočtovém výhledu. Jde o to, aby představitelé obce brali uvědoměle v úvahu rozpočtový výhled, a aby odlišnosti rozpočtu a výhledu byly opodstatněné a zdůvodněné. Zároveň je to příležitost k revizi dříve schváleného rozpočtového výhledu a prodloužení jeho platnosti o další jeden rok. Rozpočtový výhled umožňuje obcím rychlejší sestavení rozpočtu, koncepční a plánovité financování potřeb, přehled o možnostech hospodaření obce v budoucím období, o využití návratného způsobu financování a dlouhodobý komplexní pohled na výsledek hospodaření a finanční situaci územního celku. 3
2. Analýza hospodaření uplynulého období Na základě analýzy minulých let (účetní data za čtyři předcházející roky), analýzy schváleného resp. upraveného rozpočtu a s přihlédnutím k předpokládanému vývoji ekonomiky státu (schválený státní rozpočet na rok 2011 a střednědobý výhled státu na léta 2012 2013) je sestaven plán hospodaření města na další pětileté období. Podkladem pro tvorbu rozpočtového výhledu se staly následující dokumenty: Účetnictví let 2007 2010 Rozpočty let 2007 2011 Splátkové kalendáře závazků města Rozpočty jednotlivých let jsou sestavovány jako vyrovnané s využitím položky financování. Analýza hospodaření města za období 2007 2010 je zaměřena na vývoj základních indikátorů: provozního přebytku (rozdíl běžných příjmů a výdajů), rozdíl provozního přebytku a splátek jistin, ukazatele dluhové služby, celkového salda (rozdíl veškerých příjmů a výdajů). Na základě posouzení jednotlivých ukazatelů lze konstatovat, že v letech 2007 2010 má ekonomika města charakter zdravého hospodaření. Město vykazovalo v minulém období kladné saldo všech příjmů a výdajů (bez financování), vyjma roku 2009. Celkové příjmy i výdaje města průběžně kolísaly zejména v závislosti na výši kapitálových příjmů i výdajů. Záporné saldo hospodaření v roce 2009 bylo způsobeno skokovým nárůstem kapitálových výdajů, který byl částečně kompenzován nárůstem kapitálových příjmů, ale současně také došlo k poklesu daňových příjmů v důsledku dopadů ekonomické krize. Provozní přebytek města dosahuje v celém zkoumaném období kladných hodnot. I provozní přebytek po úhradě splátek zůstává po celé sledované období kladný, a to v rozmezí od 783 tis. Kč (2007) až do 4,9 mil. Kč (2008). Tato skutečnost znamená, že i po uhrazení svých závazků využilo město část svého provozního rozpočtu ke krytí svých investičních záměrů. 4
Tabulka č. 1: Vývoj hospodaření města v letech 2007 2010 Text (tis. Kč) Sk. 2007 Sk. 2008 Sk. 2009 Sk. 2010 Daňové příjmy 27 608 30 395 27 489 28 137 Nedaňové příjmy 8 487 8 012 9 480 9 760 Provozní dotace 6 754 5 663 6 065 8 146 Běžné příjmy 42 849 44 070 43 034 46 043 Kapitálové příjmy 6 047 878 22 091 6 445 Příjmy celkem 48 896 44 948 65 125 52 488 Běžné výdaje 38 656 35 960 33 733 35 229 Kapitálové výdaje 8 836 6 976 31 877 13 113 Výdaje celkem 47 492 42 936 65 610 48 342 Saldo bez financování 1 404 2 012-485 4 146 Uhrazené splátky jistiny 3 410 3 169 4 426 8 560 Přijaté půjčky 132 1 500 10 663 98 Fin. prostředky minul. let 0 0 0 0 Financování -3 278-1 669 6 237-8 462 Příjmy všechny 49 028 46 448 75 788 52 586 Výdaje všechny 50 902 46 105 70 036 56 902 Saldo úplné -1 874 343 5 752-4 316 Provozní přebytek (PP) 4 193 8 110 9 301 10 814 Rozdíl PP a spl. jistiny 783 4 941 4 875 2 254 Dluhová základna 39 087 41 456 40 077 42 567 Dluhová služba 4 238 4 082 5 339 9 219 Dluh. služba / Dluh. základna (v %) 10,84 9,85 13,32 21,66 Investiční výdaje města byly částečně financovány z cizích zdrojů, a to úvěrů. Ukazatel dluhové služby nabývá hodnot od 9,85 % (v roce 2008) do 21,66 % (v roce 2010). Vzhledem ke stabilní dluhové základně i dluhové službě, dosahuje ukazatel přijatelných hodnot. V průběhu celého sledovaného období realizovalo město několik rozsáhlejších investičních akcí, které mají přímý vliv na vývoj příjmů a výdajů. Zejména šlo o výstavbu oranžového hřiště (6,1 mil. Kč v roce 2007), nebo započatou výstavbu autobusového nádraží a zateplení ZŠ (rok 2008-2009). 2.1. PŘÍJMY UPLYNULÉHO OBDOBÍ Příjmy územně samosprávného celku jsou veškeré nenávratně inkasované prostředky, opětované i neopětované, včetně přijatých darů a dotací, a přijaté splátky půjček v rámci rozpočtové politiky. Příjmy města jsou členěny na běžné a kapitálové. Běžné příjmy jsou tvořeny příjmy daňovými, nedaňovými a provozními dotacemi. Jedná se tedy o každoročně se opakující příjmy, které slouží k pokrytí běžných výdajů. Kapitálové příjmy, tj. příjmy z prodeje dlouhodobého a finančního majetku a investiční dotace, mají charakter nahodilých příjmů a jsou určeny především k pokrytí investičních záměrů města. Běžné příjmy, očištěné o účelově vázané prostředky (například finance určené na výplatu sociálních dávek), vyjma roku 2009 rostou po celé sledované období. V případě kapitálových příjmů jde o nahodilý, nepravidelný příjem. Kapitálové příjmy byly nejvyšší v roce 2009. Běžné příjmy činí v průměru za poslední čtyři roky 85 % celkových příjmů, kapitálové příjmy 15 %. Vývoj běžných příjmů je tedy určující pro vývoj celkových příjmů. 5
Graf č. 1: Vývoj příjmů města v letech 2007 2010 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Neinvestiční dotace Sk. 2007 Sk. 2008 Sk. 2009 Sk. 2010 Grafy č. 2 a č. 3 ukazují podíl skutečně přijatých hodnot (dle účetních dat) jednotlivých příjmových tříd na celkových příjmech v letech 2009 a 2010. Graf č. 2: Struktura příjmů města v roce 2009 Graf č. 3: Struktura příjmů města v roce 2010 6
2.1.1. Daňové příjmy Příjmy z daní a poplatků tvoří podstatnou část běžných příjmů města. Převážná část daňových příjmů připadá na daně sdílené, jejich procentuální podíl pro příslušnou obec je dán zákonem o rozpočtovém určení daní. Daně výlučné jsou ty, u kterých celý výnos patří obci. Jedná se o daň z nemovitosti a daň z příjmu právnických osob, kdy plátcem je obec nebo město. Zásadní podíl na celkových příjmech mají tzv. sdílené daně. Z analýzy daňových položek vyplývá, že k nejvýznamnějším zdrojům města patří DPH, která se podílí na daňových příjmech v průměru 32,6 % za poslední čtyři roky. Podobně jako u celkových daňových příjmů, lze ve sledovaném období i u sdílených daní zaznamenat postupný růst. K dalším položkám, které významně ovlivňují objem daňových příjmů, patří DPPO (průměrný podíl položky na daňových příjmech za poslední čtyři roky činí 18,5 %) a DPFO ze závislé činnosti (průměrný podíl 16,1 %). Tabulka č. 2: Vývoj daňových příjmů města v letech 2007 2010 Pol. Text (tis. Kč) Sk. 2007 Sk. 2008 Sk. 2009 Sk. 2010 1111 Daň z příjmů FO ze záv.čin.a fčních.pož. 4 806 4 694 4 364 4 391 1112 Daň z příjmů fyz.osob ze sam.výděl.čin. 2 028 2 146 1 662 1 315 1113 Daň z příjmů fyz.osob z kapitál. výnosů 305 391 380 379 1121 Daň z příjmů právnických osob 5 537 6 479 4 617 4 402 1122 Daň z příjmů právnických osob za obce 1 967 2 424 1 904 2 125 1211 DPH 8 200 9 508 9 413 9 852 1332 Poplatky za znečišťování ovzduší 2 0 0 0 1334 Odvody za odnětí půdy ze zeměd.půdního fondu 33 1 37 12 1335 Popl. za odnětí pozemků plnění funkcí lesa 0 0 10 1 1337 Popl. za provoz systému obhospod. kom. odpadů 1 040 1 045 1 122 1 213 1341 Poplatek ze psů 58 56 58 55 1343 Poplatek za užívání veřej.prostranství 203 154 113 123 1344 Poplatek ze vstupného 6 4 3 4 1347 Poplatky za provozovaný výherní hrací příst. 241 319 379 225 1351 Odvod výtěžku z provozování loterií 146 158 186 179 1361 Správní poplatky 571 553 426 403 1511 Daň z nemovitostí 2 464 2 462 2 815 3 458 Daňové příjmy celkem 27 607 30 394 27 489 28 137 Výši příjmů z místních poplatků, které město vybírá na základě vydaných obecně závazných vyhlášek (např. poplatek za likvidaci komunálního odpadu, poplatek ze psů apod.), má město možnost v mezích zákona č.565/1990 Sb., o místních poplatcích, plně ovlivnit. Největší objem prostředků (3,9 %) plyne z místního poplatku za komunální odpad. Město Miroslav stanovilo několik místních poplatků, ze kterých získává celkově 6,3 % daňových příjmů. Nezanedbatelným příjmem obecního rozpočtu jsou také správní poplatky (v průměru 1,7 % daňových příjmů) a daň z nemovitosti (v průměru 9,9 % daňových příjmů), která v posledních dvou letech rostla. V celém analyzovaném období je struktura podobná, což dokládají jak absolutní hodnoty v předchozí tabulce, tak i jejich následující grafické vyjádření. 7
Graf č. 4: Vývoj daňových příjmů města v letech 2007 2010 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 tis. Kč Sdílené daně DPPO za obce Daň z Správní poplatky Místní poplatky nemovitostí Sk. 2007 Sk. 2008 Sk. 2009 Sk. 2010 Vývoj jednotlivých položek sdílených daní v letech 2007 2010 přináší následující graf. Absolutní hodnoty DPPO a DPH vykazují v roce 2008 nárůst v důsledku doznívajícího ekonomického boomu. Ale již v následujícím roce se projevily dopady celosvětové hospodářské krize a došlo k výraznému poklesu především DPPO. Graf č. 5: Vývoj sdílených daní města v letech 2007 2010 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 tis. Kč DPFO zč DPFO sč DPFO z kap.výn. DPPO DPH Sk. 2007 Sk. 2008 Sk. 2009 Sk. 2010 8
2.1.2. Nedaňové příjmy Nedaňové příjmy může město plně ovlivňovat. Jsou tvořeny příjmy z vlastní činnosti města, z pronájmu majetku, z úroků, z přijatých splátek půjčených prostředků, ze sankčních plateb a vratek transferů. Trend vývoje nedaňových příjmů v období 2007 až 2010 je rostoucí. Nejnižší hodnota byla v roce 2008 (8 mil. Kč) a nejvyšší v roce 2010 (9,7 mil. Kč). Zásadními zdroji nedaňových příjmů jsou příjmy z pronájmu nemovitostí. Tabulka č. 3: Vývoj nedaňových příjmů města v letech 2007 2010 Pol. Text (tis. Kč) Sk. 2007 Sk. 2008 Sk. 2009 Sk. 2010 2111 Příjmy z poskytování služeb a výrobků 1 382 561 785 913 2119 Ostatní příjmy z vlastní činnosti 5 0 1 24 2122 Odvody příspěvkových organizací 23 0 0 166 2123 Ostatní odvody příspěvkových organizací 0 0 60 0 2131 Příjmy z pronájmu pozemků 420 419 471 477 2132 Příjmy z pron.ost.nemovit. a jejich částí 5 571 6 181 7 124 5 534 2133 Příjmy z pronájmu movitých věcí 0 0 0 1 678 2139 Ost. příjmy z pronájmu majetku 2 0 4 0 2141 Příjmy z úroků (část) 128 124 75 106 2212 Sankční platby přijaté od jiných subjektů 46 17 19 24 2229 Ostatní přij.vratky transferů 0 0 19 0 2310 Příjmy z prod.krátkodob.a dr. dlouhodob.maj. 184 0 177 0 2321 Přijaté neinvestiční dary 137 101 99 87 2322 Přijaté pojistné náhrady 0 102 68 0 2324 Přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady 140 60 147 304 2329 Ostatní nedaň. příjmy j.n. 0 0 0 0 2451 Spl.půj.prost. od příspěvkových organizací 138 143 119 224 2460 Splátky půjčených prostředků od obyvatelstva 312 305 311 224 Nedaňové příjmy celkem 8 488 8 013 9 479 9 761 2.1.3. Kapitálové příjmy Kapitálové příjmy nemají pravidelný vývoj. Jedná se o příjmy nahodilé, plynoucí z prodeje majetku města. Proto by měly být použity převážně na akce investiční, aby hodnota majetku města neklesala. Hodnota kapitálových příjmů zaznamenala jednorázový nárůst v roce 2007 (dar od společnosti ČEZ na sportovní hřiště) a 2009. Pravidelným zdrojem kapitálových příjmů byl ve všech sledovaných letech prodej pozemků. Tabulka č. 4: Vývoj kapitálových příjmů města v letech 2007 2010 Pol. Text (tis. Kč) Sk. 2007 Sk. 2008 Sk. 2009 Sk. 2010 3111 Příjmy z prodeje pozemků 345 659 2 665 447 3112 Příjmy z prod.ost.nemov.a jejich částí 900 0 0 0 3113 Příjmy z prod.ost.hmot.dlouhodob.majetku 2 0 0 206 3121 Přij.dary na pořízení dlouhodob.majetku 2 000 0 0 0 3122 Přij.přísp.na pořízení dlouhodob.majetku 0 0 0 95 Kapitálové příjmy celkem 3 247 659 2 665 748 9
2.1.4. Přijaté transfery Přijaté transfery zahrnují přijaté dotace od jiných rozpočtů nebo ze zahraničí. Neinvestiční přijaté transfery (sesk.pol. 41) nejsou určeny na pořízení dlouhodobého majetku. Na pořízení investičních výdajů je určeno sesk. pol. 42. Specifické je postavení podseskupení 413, které zahrnuje prostředky přijaté z jiných bankovních účtů (resp. peněžních fondů) města. Investiční přijaté transfery mají po celé analyzované období nahodilý charakter. Nejvyšší úrovně dosáhly investiční transfery v roce 2009, kdy byla čerpána investiční dotace z ROP Jihovýchod na autobusové nádraží (9 443 tis. Kč), dotace z MFČR na výstavbu šaten (6 mil. Kč) a na zateplení ZŠ (3 570 tis. Kč). Tabulka č. 5: Vývoj přijatých transferů města v letech 2007 2010 Pol. Text (tis. Kč) Sk. 2007 Sk. 2008 Sk. 2009 Sk. 2010 4111 Neinv.přij.tsf.z všeob.pok.správy st.rozpočtu 50 407 608 253 4112 Nein.přij.transfery ze SR v rámci tsf.vztahu 2 992 3 049 3 108 4 670 4116 Ost.neinv. přijaté tsf.ze státního rozpočtu 2 879 820 798 1 087 4121 Neinvest.přijaté transfery od obcí 749 703 687 665 4122 Neinvestiční přijaté transfery od krajů 1 630 809 1 416 4129 Ost.neinv.přij.transf. od rozp.územní úrovně 84 55 55 55 Neinvestiční přijaté dotace celkem 6 755 5 664 6 065 8 146 4211 Inv.přijaté trnsf. z všeob.pok.správy st.roz. 0 0 6 000 0 4213 Invest.přijaté tsf.ze stát.fondů 0 0 210 0 4216 Ostatní inv.přijaté transfery ze st.rozpočtu 2 800 219 3 570 41 4222 Investiční transfery přijaté od krajů 0 0 204 5 655 4223 Investiční přijaté transfery od region.rad 0 0 9 443 0 Investiční přijaté dotace celkem 2 800 219 19 427 5 696 Přijaté dotace celkem 9 555 5 883 25 492 13 842 2.2. VÝDAJE UPLYNULÉHO OBDOBÍ Výdaje jsou veškeré nenávratné platby na běžné (neinvestiční) i kapitálové (investiční) účely, opětované i neopětované a poskytované návratné platby (půjčky) v rámci rozpočtové politiky. Realizace záměrů a potřeb města, naplňování volebního programu, se uskutečňuje prostřednictvím výdajů. Město k těmto cílům používá veřejné prostředky, proto musí důkladně analyzovat vynaložené finanční prostředky. Největší podíl na běžných výdajích dosahují, v průměru za celé čtyřleté období, transfery (48,6 %). Zejména příspěvky příspěvkovým organizacím (90 % transferů). Platy včetně odměn a pojistného představují průměrně 20,7 % a nákup energií a služeb 13,2 % běžných výdajů. 10
Tabulka č. 6: Vývoj výdajů města v letech 2007 2010 Text (tis. Kč) Sk. 2007 Sk. 2008 Sk. 2009 Sk. 2010 Platy a odměny včetně pojistného 7 435 7 795 7 707 6 705 Nákup materiálu a DHM 1 622 1 479 799 836 Úroky a finanční výdaje 828 913 913 659 Nákup energií a služeb 4 964 4 375 4 783 4 758 Opravy a udržování 5 777 3 823 2 983 2 369 Ostatní příspěvky 477 448 562 833 Transfery celkem 17 553 17 127 15 986 19 069 - neinvestiční příspěvky PO a pod. 15 072 15 651 14 692 17 565 - sociální dávky 2 231 850 806 1 144 - ostatní transfery 250 626 488 360 Běžné výdaje 38 656 35 960 33 733 35 229 Kapitálové výdaje 8 836 6 976 31 877 13 113 VÝDAJE CELKEM 47 492 42 936 65 610 48 342 Výše kapitálových výdajů, které se město rozhodne použít na investice, závisí na velikosti jednak provozního přebytku, ale také i disponibilních příjmů z prodeje majetku města a investičních dotací z jiných rozpočtů. Ve zkoumaném období jsou kapitálové výdaje nejvyšší v roce 2009 v souvislosti s čerpáním investičních dotací na výstavbu autobusového nádraží, zateplení ZŠ a výstavbu šaten. 2.2.1. Struktura výdajů Z hlediska zastoupení jednotlivých kumulovaných výdajů města, dosahují největší podíl na běžných výdajích transfery, mzdové prostředky a nákup energií a služeb. Graf č. 6: Vývoj běžných výdajů města v letech 2007 2010 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 tis. Kč Platy a odměny vč. pojistného Nákup mat., DHM a pod. Nákup energií a služeb Úroky a fin. výdaje Opravy a udržování Sk. 2007 Sk. 2008 Sk. 2009 Sk. 2010 Transfery celkem 11
Podrobnější informace o podílu jednotlivých kumulovaných skupin výdajů na celkových výdajích nabízí následující graf: Graf č. 7: Struktura výdajů města v roce 2010 2.3. UKAZATEL DLUHOVÉ SLUŽBY Od roku 2009 je nahrazeno posouzení hospodaření obcí (usnesení vlády č. 346 z roku 2004) monitoringem hospodaření obcí usnesením vlády ČR č. 1395 ze dne 12. Listopadu 2008. Monitoring obsahuje 16 informativních a 2 monitorující ukazatele. Soustava informativních a monitorujících ukazatelů obsahuje data nejen za obec, ale i za jí zřízené příspěvkové organizace. Aby byla zachována kontinuita výsledků za minulá období, obsahuje tento materiál hodnocení hospodaření města dle původního usnesení vlády č. 346 z roku 2004. Ukazatel dluhové služby dle tohoto usnesení nesmí překročit limit 30%. V roce 2010 dochází, ve srovnání s předcházejícími rokem, ke zvýšení ukazatele dluhové služby o 8,34 procentních bodů. Je to dáno jednorázovým nárůstem splátek překlenovacího úvěru v daném roce. V ostatních létech se pohybuje tento ukazatel kolem úrovně 10 %. V celém sledovaném období se jedná o příznivé hodnoty. Tabulka č. 7: Ukazatel dluhové služby města v letech 2007 2010 Text ( tis. Kč ) Sk. 2007 Sk. 2008 Sk. 2009 Sk. 2010 Daňové příjmy 27 608 30 395 27 489 28 137 Nedaňové příjmy 8 487 8 012 9 480 9 760 Dotace (4112,4212) 2 992 3 049 3 108 4 670 Dluhová základna 39 087 41 456 40 077 42 567 Úroky 5141 828 913 913 659 Spl. jistin a dluhop. 3 410 3 169 4 426 8 560 Splátky - leasing 5178 0 0 0 0 Dluhová služba 4 238 4 082 5 339 9 219 Ukazatel dluhové služby (%) 10,84% 9,85% 13,32% 21,66% 12
3. Analýza rozpočtu na rok 2011 Rozpočet města byl schválen jako deficitní v důsledku vyšších kapitálových výdajů než kapitálových příjmů. V provozní části rozpočtu běžné příjmy (41 914 tis. Kč) převyšují běžné výdaje (37 898 tis. Kč) a vzniká tak kladný rozdíl ve výši 4 016 tis. Kč. Přebytek běžného rozpočtu slouží především k uhrazení závazků města. V kapitálové části rozpočtu města kapitálové příjmy (3 517 tis. Kč) nedostatečně pokrývají kapitálové výdaje (9 692 tis. Kč), čímž vzniká deficit kapitálového rozpočtu ve výši 6 175 tis. Kč. Zapojením volných finančních prostředků minulých let (pol. 8115) došlo k vyrovnání deficitního rozpočtu města. Tabulka č. 8: Schválený rozpočet na rok 2011 Text (tis. Kč) Příjmy Výdaje Rozdíl Běžný rozpočet 41 914 37 898 4 016 Kapitálový rozpočet 3 517 9 692-6 175 Celkem (bez financování) 45 431 47 590-2 159 Financování 6 343 4 184 2 159 Celkem 51 774 51 774 0 3.1. PŘÍJMY ROZPOČTU 2011 V roce 2011 dosahují celkové příjmy schváleného rozpočtu hodnoty 45 431 tis. Kč. Běžné příjmy se skládají z 65,7 % daňových příjmů, z 20,4 % nedaňových příjmů, ze 4,4 % provozních dotací a z 9,5 % neinvestičních dotací. Běžné příjmy tvoří 92,3 % celkových příjmů. Tabulka č. 9: Příjmy rozpočtu města za rok 2011 Text (tis. Kč) RS2011 Daňové příjmy 27 548 Nedaňové příjmy 8 562 Provozní dotace 1 824 Neinvestiční dotace ze SR 3 980 Běžné příjmy 41 914 Kapitálové příjmy 3 517 Příjmy celkem 45 431 Přijaté půjčky 0 Fin.prostředky minul. let 6 343 Řízení likvidity 0 Příjmy všechny 51 774 Pro ilustraci uvádíme v následujícím grafu strukturu celkových příjmů schváleného rozpočtu roku 2011. 13
Graf č. 8: Struktura celkových příjmů města v roce 2011 3.2. VÝDAJE ROZPOČTU 2011 Celkové výdaje schváleného rozpočtu města v roce 2011 činí 47 592 tis. Kč. Běžné výdaje tvoří 79,6 % celkových výdajů, kapitálové pak zbylých 20,4 %. Největší objem běžných výdajů v roce 2011 směřuje na vyplácení transferů občanům a neziskovým organizacím (54,4 %), na neinvestiční nákupy, především energií a služeb (22,4 %), a 19 % běžných výdajů slouží k pokrytí mzdových nákladů. Tabulka č. 10: Výdaje rozpočtu města za rok 2011 Text (tis. Kč) RS2011 Platy a odměny vč. pojistného 7 234 Neinv. nákupy 8 480 Neinv. transfery 20 614 Ost. neinv. výdaje 1 572 Běžné výdaje 37 898 Kapitálové výdaje 9 692 Výdaje celkem 47 592 Uhrazené splátky jistiny 4 184 Výdaje všechny 51 774 Následující graf zachycuje strukturu celkových výdajů rozpočtu roku 2011. Graf č. 9: Struktura výdajů města v roce 2011 14
3.3. SDÍLENÉ DANĚ Základ příjmové části rozpočtu města tvoří sdílené daně. Plnění rozpočtovaných příjmů v této oblasti je nutné věnovat náležitou pozornost, obzvláště nyní v době probíhající reformy veřejných financí a ekonomické krize. Sdílené daně predikované společností AQE advisors, a.s. vychází z údajů platného státního rozpočtu na rok 2011, zákona č. 377/2007 Sb., o rozpočtovém určení daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), a vyhlášky 245/2010 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a dani z příjmů. Hodnoty pro výpočet sdílených daní jsou určeny následovně: počet obyvatel k 1. 1. 2010: 2 981 procentuální podíl obce na výnosu daní: 0,017374 počet zaměstnanců k 1. 12. 2009: 889 procentuální podíl obce "motivační daň": 0,020873 Tabulka č. 11: Predikce sdílených daní na rok 2011 Daňový příjem Podíl obcí (mld.) Město (mil.kč) Rozp. 2011 (mil.kč) DPFO zč -1111 25,90 4,50 - Motivační DPFOzč.(1,5%) 1,80 0,38 - DPFO zč -1111 vč. motiv 27,70 4,88 4,39 DPFO sč - 1112-21,4% 1,40 0,24 - DPFO sč - 1112-30% 3,20 0,56 - DPFO sč - 1112 4,60 0,80 1,32 DPFO vyb. srážkou 1113 4,10 0,71 0,38 DPPO - 1121 25,80 4,48 4,40 DPH - 1211 59,60 10,35 9,85 celkem 121,80 21,22 20,34 První sloupec tabulky uvádí očekávanou skutečnost sdílených daní dle předpokládaného plnění státního rozpočtu 2011, druhý sloupec zachycuje pravděpodobně dosažitelný objem financí sdílených daní 2011 pro město Miroslav. Třetí sloupec obsahuje údaje sdílených daní dle schváleného rozpočtu města. Ze srovnání druhého a třetího sloupce vidíme, že první verze rozpočtu města má nižší hodnoty než tato výchozí predikce, což lze považovat za rozumnou rezervu pro případ nižšího plnění státního rozpočtu. Tabulka č. 12: Vyhodnocení plnění sdílených daní za rok 2010 Daňový příjem Podíl obcí (mld.) Město (mil.kč) Rozp. 2010 (mil.kč) Skutečnost 2010 (mil.kč) DPFO zč -1111 22,50 3,91 - - Motivační DPFOzč.(1,5%) 1,60 0,33 - - DPFO zč -1111 vč. motiv 24,10 4,24 4,10 4,39 DPFO sč - 1112-21,4% 2,50 0,43 - - DPFO sč - 1112-30% 5,90 1,03 - - DPFO sč - 1112 8,40 1,46 1,20 1,32 DPFO vyb. srážkou 1113 2,10 0,36 0,26 0,38 DPPO - 1121 30,80 5,35 4,23 4,40 DPH - 1211 58,00 10,08 9,60 9,85 celkem 123,40 21,50 19,39 20,34 15
Druhý sloupec tabulky uvádí očekávanou skutečnost sdílených daní dle předpokládaného plnění státního rozpočtu v roce 2010, třetí sloupec zachycuje pravděpodobně dosažitelný objem financí sdílených daní 2010 pro město Miroslav. Čtvrtý sloupec obsahuje údaje sdílených daní dle upraveného rozpočtu města. Poslední sloupec obsahuje skutečné plnění jednotlivých položek sdílených daní v roce 2010. Z tabulky vyplývá, že rozdíl sdílených daní rozpočtu města a dosažené skutečnosti je 1 mil. Kč, což svědčí o dobrém odhadu vycházejícího z celoročního sledování plnění sdílených daní. 16
4. Rozpočtový výhled města (varianta A) 4.1. ZDROJE ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU Rozpočtový výhled je střednědobý plán, který slouží pro plánování rozvoje územních samosprávných celků. Je zpracován jako přehledný a komplexní dokument, který na základě všech dostupných informací zobrazuje vývoj příjmů a výdajů, včetně smluvně podložených investičních akcí a dluhové služby. Výhodou takto sestaveného rozpočtového výhledu je úspora času při sestavování rozpočtu, usnadnění tvorby podkladů pro žádost o úvěr nebo dotaci a v neposlední řadě informace o velikosti volných finančních prostředků využitelných na pokrytí investičních záměrů Upozorňuje také na možná rizika při získávání nových úvěrů. Podklady pro tvorbu rozpočtového výhledu na období 2012 2016: platný rozpočet města na rok 2011, predikce sdílených daní, koeficienty odpovídající potřebám, povinnostem a ekonomickému hospodaření města dle předpokládaného vývoje ekonomiky státu, předpokládané nahodilé příjmy a výdaje, rozpracované investice z minulého roku, splátkové kalendáře úvěrů. 4.2. NAHODILÉ PŘÍJMY A VÝDAJE ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU (VARIANTA A) V letech 2012-2016 jsou vyjma investic uvažovány tyto nahodilé příjmy a výdaje: Nahodilé příjmy a výdaje pro období 2012 2016 byly namodelovány na základě zhodnocení vývoje jednotlivých položek v minulosti a po konzultaci s vedoucí odboru finančního a majetkového. Ve variantě A rozpočtového výhledu není počítáno se standardními investičními výdaji, proto nejsou ani zahrnuty mezi nahodilé položky. Výše nahodilých příjmů a výdajů je uvedena v následujících tabulkách. Tabulka č. 13: Předpokládané nahodilé příjmy města v letech 2011 2016 Pol. Text (tis. Kč) 2011 2012 2013 2014 2015 2016 1351 Odvod výtěžku z provozování loterií 150 150 150 150 150 150 2451 Spl.půj.prost. od příspěvkových organizací 231 159 130 130 0 0 2460 Splátky půjčených prostředků od obyvatelstva 272 250 250 250 250 250 3111 Příjmy z prodeje pozemků 217 0 0 0 0 0 4222 Investiční transfery přijaté od krajů 3 300 0 0 0 0 0 Tabulka č. 14: Předpokládané nahodilé výdaje města v letech 2011 2016 Pol. Text (tis. Kč) 2011 2012 2013 2014 2015 2016 5172 Programové vybavení 58 58 58 58 58 58 5194 Věcné dary 62 40 40 40 40 40 5492 Dary obyvatelstvu 40 40 40 40 40 40 5651 Neinv.půj.prost. zříz.přísp.organizacím 372 0 0 0 0 0 5660 Neinv.půj.prost. obyvatelstvu 270 200 200 200 200 200 17
4.3. DLUHOVÁ SLUŽBA Dluhová služba poskytuje užitečný přehled o výpůjční aktivitě města a o jeho schopnosti splácet dluh. Celkem musí město Miroslav v letech 2011-2016 splatit 17 598 tis. Kč současných závazků včetně úroků. Přehled předpokládaných splátek je rozepsán v následující tabulce: Tabulka č. 15: Dluhová služba města v letech 2011 2016 Věřitel Forma závazku 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Hypoteční úvěr - 15 b.j. spl. jistiny 458 360 úroky 35 9 Investice - průtah spl. jistiny 1 356 1 356 1 356 1 356 1 356 1356 úroky 225 319 282 242 203 160 Infrastruktura - náměstí spl. jistiny 1 200 úroky 10 Investice-projekty EU spl. jistiny 1 071 1 071 1 071 1 071 1 070 úroky 216 169 121 73 26 Celková dluhová služba 4 571 3 284 2 830 2 742 2 655 1 516 4.4. UKAZATEL DLUHOVÉ SLUŽBY Jak bylo řečeno v kapitole 2.3, je od roku 2009 nahrazeno posouzení hospodaření obcí (usnesení vlády č. 346 z roku 2004) monitoringem hospodaření obcí usnesením vlády ČR č. 1395 ze dne 12. listopadu 2008. Pro potřeby predikce (rozpočtového výhledu) je ukazatel dluhové služby vypočítán dle staré metodiky, platné do konce roku 2008. V kontextu s ekonomickým hodnocením (viz. kapitola 6) dává ucelený přehled o hospodaření města v následujících pěti letech, včetně rizik, která mohou nastat v období navrženého rozpočtového výhledu. Pro posouzení kvality hospodaření města v následujícím pětiletém období je nutné vzít do úvahy nejen ukazatel dluhové služby, ale i vývoj rozdílu salda provozního rozpočtu (provozního přebytku) a splátek jistin. Vývoj ukazatele dluhové služby je zachycen v následující tabulce. Tabulka č. 16: Ukazatel dluhové služby města v letech 2012 2016 Text (tis. Kč) RV 2012 RV 2013 RV 2014 RV 2015 RV 2016 Daňové příjmy 27 496 28 108 28 806 29 525 30 263 Nedaňové příjmy 8 675 8 808 8 980 9 019 9 190 Dotace (4112,4212) 4 100 4 223 4 349 4 480 4 614 Dluhová základna 40 271 41 139 42 135 43 024 44 067 Úroky 5141 497 403 315 229 160 Spl. jistin a dluhop. 2 787 2 427 2 427 2 426 1 356 Splátky - leasing 5178 0 0 0 0 0 Dluhová služba 3 284 2 830 2 742 2 655 1 516 Ukazatel dluhové služby 8,15% 6,88% 6,51% 6,17% 3,44% Rozpočtový výhled vychází z rostoucí dluhové základny. Vzhledem ke klesající hodnotě dluhové služby a průběžnému ukončení většiny úvěrů, se ukazatel dluhové služby meziročně snižuje až na 3,44 % v roce 2016. 18
4.5. SESTAVENÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED (VARIANTA A) Běžné příjmy a výdaje rozpočtového výhledu rostou v jednotlivých letech v tendencích minulého vývoje a předpokládaného vývoje ekonomiky. Provozní přebytek (rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji) je v celém sledovaném období kladný, s rostoucí tendencí. Po odečtení splátek jistiny zůstanou využitelné finanční prostředky z provozního rozpočtu na investice bez zapojení cizích prostředků (např. úvěry, investiční dotace) a bez masivního prodeje majetku města. Údaje roku 2011 jsou převzaty z rozpočtu na rok 2011, který byl sestaven městem Miroslav. Následující roky jsou zpracovány na základě analýzy skutečnosti minulých let a konzultací s vedoucí odboru finančního a majetkového na městě Miroslav. Tabulka č. 17: Přehled hospodaření města v letech 2011 2016 (varianta A) Údaje (tis. Kč) RS 2011 RV 2012 RV 2013 RV 2014 RV 2015 RV 2016 Daňové příjmy 27 548 27 496 28 108 28 806 29 525 30 263 Nedaňové příjmy 8 562 8 675 8 808 8 980 9 019 9 190 Provozní dotace 5 804 5 971 6 143 6 319 6 501 6 688 Běžné příjmy 41 914 42 142 43 059 44 105 45 045 46 141 Kapitálové příjmy 3 517 0 0 0 0 0 Příjmy celkem 45 431 42 142 43 059 44 105 45 045 46 141 Běžné výdaje 37 900 34 167 34 493 34 836 35 190 35 576 Kapitálové výdaje 9 692 0 0 0 0 0 Výdaje celkem 47 592 34 167 34 493 34 836 35 190 35 576 SALDO v rozpočtové skladbě (bez fin.) -2 161 7 975 8 566 9 269 9 855 10 565 Financování 2 159-2 787-2 427-2 427-2 426-1 356 PŘÍJMY všechny 51 774 42 142 43 059 44 105 45 045 46 141 VÝDAJE všechny 51 774 36 954 36 920 37 263 37 616 36 932 Provozní přebytek 4 014 7 975 8 566 9 269 9 855 10 565 Rozdíl provoz. přebytku a spl. jistiny -170 5 188 6 139 6 842 7 429 9 209 Dluhová základna 40 090 40 271 41 139 42 135 43 024 44 067 Dluhová služba 4 670 3 284 2 830 2 742 2 655 1 516 Dluhová služba/dluhová základna 11,65% 8,15% 6,88% 6,51% 6,17% 3,44% Ukazatel dluhové služby v predikovaném období klesá oproti roku 2011 a to z 11,65 % až na 3,44 % v roce 2016. V oblasti běžných příjmů byl upraven vývoj daňových položek v návaznosti na makroekonomickou predikci státu a na základě schválené zákona č. 377/2007 Sb., o rozpočtovém určení daní a střednědobého výhledu státu na roky 2012-2013. Přehled hospodaření města v letech 2007-2016 je zobrazen v grafické příloze dokumentu. Při predikovaném vývoji ekonomiky může město v letech 2012 2016 využívat prostředků z přebytku běžného rozpočtu k částečnému financování investičních výdajů 19
K dalším možnostem zvýšení investičních aktivit města patří: hledání úspor na straně běžných výdajů města, prodej majetku, získání dalších mimořádných investičních dotací a grantů ze státního rozpočtu, státních fondů, fondů Evropské unie či jiných institucí, využití sdružených prostředků - spolupráce s obcemi, sponzory a podnikatelskými subjekty. Jako optimální se podle našeho názoru jeví kombinace těchto možností. 4.6. VOLNÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY (VARIANTA A) V řádku Volné finanční prostředky jsou uvedeny hodnoty finančních prostředků, které městu zůstanou na financování investičních akcí po splnění závazků. Ve variantě A výhledu nejsou v letech 2012 2016 započítány kapitálové výdaje a příjmy. V následující tabulce je vyjádřen odhad finančních toků v budoucnosti. Tento odhad vychází, stejně jako celý rozpočtový výhled, ze stávající legislativy a místních podmínek. Tabulka č. 18: Volné finanční prostředky na investice v letech 2011 2016 Údaje (tis. Kč) RS 2011 RV 2012 RV 2013 RV 2014 RV 2015 RV 2016 Běžné příjmy 41 914 42 142 43 059 44 105 45 045 46 141 Běžné výdaje 37 900 34 167 34 493 34 836 35 190 35 576 Provozní přebytek 4 014 7 975 8 566 9 269 9 855 10 565 Kapitálové příjmy 3 517 0 0 0 0 0 Kapitálové výdaje 9 692 0 0 0 0 0 Příjmy všechny 51 774 42 142 43 059 44 105 45 045 46 141 Výdaje všechny 51 774 36 954 36 920 37 263 37 616 36 932 SALDO v rozpočtové skladbě (bez fin.) -2 161 7 975 8 566 9 269 9 855 10 565 Financování 2 159-2 787-2 427-2 427-2 426-1 356 Uhrazené splátky jistiny 4 184 2 787 2 427 2 427 2 426 1 356 Volné finanční prostředky 0 5 188 6 139 6 842 7 429 9 209 Z předcházející tabulky je patrné, že město může ve sledovaném období (2012-2016) investovat od roku 2012 minimálně 5 mil. Kč a maximálně 9 mil. Kč (v roce 2016), aniž by uvažovalo o cizích finančních zdrojích. 20
5. Rozpočtový výhled města (varianta B) 5.1. ZDROJE ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU Oproti variantě A Rozpočtového výhledu jsou do této varianty výhledu zapracovány předpokládané budoucí investiční výdaje města. 5.2. NAHODILÉ VÝDAJE ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU V letech 2011-2016 jsou uvažovány tyto nahodilé výdaje: Nahodilé výdaje varianty B pro období 2012 2016 byly namodelovány na základě zhodnocení vývoje jednotlivých položek v minulosti a po konzultaci s vedoucí odboru finančního a majetkového. Ve variantě B rozpočtového výhledu je počítáno se standardními investičními výdaji a jsou zahrnuty mezi nepravidelné položky. Tabulka č. 19: Předpokládané nahodilé výdaje města v letech 2011 2016 Pol. Text (tis. Kč) 2011 2012 2013 2014 2015 2016 5172 Programové vybavení 58 58 58 58 58 58 5194 Věcné dary 62 40 40 40 40 40 5492 Dary obyvatelstvu 40 40 40 40 40 40 5651 Neinv.půj.prost. zříz.přísp.organizacím 372 0 0 0 0 0 5660 Neinv.půj.prost. obyvatelstvu 270 200 200 200 200 200 6121 Budovy, haly a stavby 9 340 2 180 800 800 800 800 6122 Stroje, přístroje a zařízení 45 0 0 0 0 0 6130 Pozemky 7 0 0 0 0 0 Nejvýznamnější investiční výdaj je v roce 2012, kdy je plánováno dokončení bytových jednotek Husova (1,5 mil. Kč), rekonstrukce komunikací Na Kopci a ulice Nádražní (2,5 mil. Kč) a příprava inženýrských sítí pro výstavbu rodinných domů (17 mil. Kč). Další významnou investiční akcí je plánovaná rekonstrukce pouličního osvětlení, kdy je každoročně plánováno 800 tis. Kč výdajů. 5.3. SESTAVENÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED (VARIANTA B) Jak již bylo zmíněno výše, je varianta B rozpočtového výhledu zpracována včetně předpokládaných investičních výdajů. Největší vliv má tato změna na výhled roku 2012, kde vlivem vysokých jednorázových investic (IS pro bytové domy 17 mil. Kč) je předpoklad deficitního rozpočtu. V souvislosti s výsledky hospodaření v minulých letech a celkovému předpokladu budoucího hospodaření nepředstavuje tento jednorázový deficit ohrožení ekonomiky města. 21
Tabulka č. 20: Přehled hospodaření města v letech 2011 2016 (varianta B) Údaje (tis. Kč) RS 2011 RV 2012 RV 2013 RV 2014 RV 2015 RV 2016 Daňové příjmy 27 548 27 496 28 108 28 806 29 525 30 263 Nedaňové příjmy 8 562 8 675 8 808 8 980 9 019 9 190 Provozní dotace 5 804 5 971 6 143 6 319 6 501 6 688 Běžné příjmy 41 914 42 142 43 059 44 105 45 045 46 141 Kapitálové příjmy 3 517 0 0 0 0 0 Příjmy celkem 45 431 42 142 43 059 44 105 45 045 46 141 Běžné výdaje 37 898 34 167 34 493 34 836 35 190 35 576 Kapitálové výdaje 9 692 21 800 800 800 800 800 Výdaje celkem 47 590 55 967 35 293 35 636 35 990 36 376 SALDO v rozpočtové skladbě (bez fin.) -2 159-13 825 7 766 8 469 9 055 9 765 Financování 2 159-2 787-2 427-2 427-2 426-1 356 PŘÍJMY všechny 51 774 42 142 43 059 44 105 45 045 46 141 VÝDAJE všechny 51 774 58 756 37 720 38 063 38 416 37 732 Provozní přebytek 4 016 7 975 8 566 9 269 9 855 10 565 Rozdíl provoz. přebytku a spl. jistiny -168 5 188 6 139 6 842 7 429 9 209 Dluhová základna 40 090 40 271 41 139 42 135 43 024 44 067 Dluhová služba 4 670 3 284 2 830 2 742 2 655 1 516 Dluhová služba/dluhová základna 11,65% 8,15% 6,88% 6,51% 6,17% 3,44% Při predikovaném vývoji ekonomiky se započítáním předpokládaných investičních výdajů může město Miroslav v letech 2012 2016 využívat prostředků z přebytku běžného rozpočtu k částečnému financování investičních výdajů. V roce 2012 je plánován souběh více investičních akcí, které budou finančně náročné (především IS pro bytové domy 17 mil. Kč). Z tohoto důvodu vykazuje predikovaný rozpočet roku 2012 deficit (-13,83 mil. Kč), který má město možno řešit přijetím nového úvěru, nebo rozložením investice na více let. Očekávané přebytky hospodaření v dalších letech umožňují obě varianty řešení. 5.4. VOLNÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY (VARIANTA B) V řádku Volné finanční prostředky jsou uvedeny hodnoty finančních prostředků, které městu zůstanou na financování investičních akcí po splnění závazků. Ve variantě B výhledu jsou v letech 2012 2016 započítány investiční výdaje a příjmy. V následující tabulce je vyjádřen odhad finančních toků v budoucnosti. Tento odhad vychází, stejně jako celý rozpočtový výhled, ze stávající legislativy a místních podmínek. 22
Tabulka č. 21: Volné finanční prostředky na investice v letech 2011 2016 Údaje (tis. Kč) RS 2011 RV 2012 RV 2013 RV 2014 RV 2015 RV 2016 Běžné příjmy 41 914 42 142 43 059 44 105 45 045 46 141 Běžné výdaje 37 898 34 167 34 493 34 836 35 190 35 576 Provozní přebytek 4 014 7 975 8 566 9 269 9 855 10 565 Kapitálové příjmy 3 517 0 0 0 0 0 Kapitálové výdaje 9 692 21 800 800 800 800 800 Příjmy všechny 51 774 42 142 43 059 44 105 45 045 46 141 Výdaje všechny 51 774 58 754 37 720 38 063 38 416 37 732 SALDO v rozpočtové skladbě (bez fin.) -2 159-13 825 7 766 8 469 9 055 9 765 Financování 2 159-2 787-2 427-2 427-2 426-1 356 Uhrazené splátky jistiny 4 184 2 787 2 427 2 427 2 426 1 356 Volné finanční prostředky 0-16 612 5 339 6 042 6 629 8 409 Z předcházející tabulky je patrné, že po zapracování investičních záměrů, vykazuje město Miroslav vyjma roku 2012 kladné volné finanční prostředky, které mohou být použity např. na úhradu splátek úvěru, který by kryl zvýšené investiční výdaje roku 2012. 5.5. PRŮBĚŽNÝ MONITORING Vzhledem k současnému vývoji celosvětové ekonomiky a dopadům na hospodaření všech subjektů doporučujeme pravidelně vyhodnocovat plnění rozpočtu, minimálně jednou měsíčně na základě účetní závěrky. Pro snadnější orientaci je vhodné zavést systém závazných ukazatelů, které by vhodným způsobem agregovaly poněkud velký rozsah dat účetních závěrek. Přičemž ukazatele mohou být rozdělené na hlavní a doplňující. Tabulka rozpočtového výhledu (60 řádková) nabízí hned několik možných ukazatelů, jejichž hodnoty mají dobrou vypovídací schopnost a nezahltí odpovědné osoby množstvím čísel. Prvním, které bylo delší dobu obecně platným kritériem na základě usnesení vlády č. 346 z roku 2004, je ukazatel dluhové služby (řádek 60). Jako příklad možných dalších hlavních (globálních) ukazatelů uvádíme: 1 Provozní přebytek [PP] (řádek 56): který je rozdílem mezi Běžnými příjmy [BP] (řádek 23) a Běžnými výdaji [BV] (řádek 44). Tento by měl být vždy kladný (záporný je roven životu na dluh, kdy je běžný provoz placen z výnosů jednorázových prodejů nebo dokonce úvěrů). Je vhodné stanovit jeho minimální výši a snažit se o jeho růst v čase. Lze sledovat i jako relativní hodnotu ve vyjádření PP/BP se stanovením dolní meze, ovšem s přihlédnutím k objemu protékajících peněz (sociální dávky), které svým navýšením nemění výši PP, ale snižují tento relativní ukazatel. 2 Rozdíl provozního přebytku a splátek jistiny (řádek 48): opět by se mělo jednat o kladná čísla, bereme-li v úvahu plánované splátky (záporná znamenají refinancování běžících úvěrů novými, končívá obvykle úvěrovou pastí). Opět je vhodné stanovit jeho minimální výši s tím, že v čase může kolísat, aniž by to muselo znamenat ohrožení. Nutnost přihlížet k případným jednorázovým splátkám. 3 Podíl (index) celkového dluhu ke splacení (napočítané hodnoty z řádku 48 v rozsahu všech let, do kterých splátky zasáhnou) k provoznímu přebytku, tj. za kolik let z výsledku běžného hospodaření město umoří své závazky. Zde platí, že nižší hodnoty jsou příznivější, ale hodnota blížící se nule obvykle signalizuje, že město rezignovalo na svůj rozvoj. 23
Z prvního zmíněného vyplývá požadavek na meziroční zvyšování BV maximálně o hodnotu meziročního přírůstku BP. Následující grafy dokumentují vývoj prvních dvou výše popsaných ukazatelů, třetí zde zmíníme v jedné hodnotě, a to předpokladu roku 2011 PP je plánován ve výši 4 014 tis. Kč a současné závazky města (od roku 2011 do 2016) činí 17 598 tis. Kč (viz tabulka č. 15), index vyjde 4,38 (nízká hodnota). Grafy názorně ukazují výrazný propad letošního roku souvisící s celkovou ekonomickou situací. Též je jasně patrné, že predikce příštích let očekává horší výsledky, než které byly běžné v minulosti. Vývoj ukazatele dluhové služby je prezentován grafem č. 17 v další části tohoto dokumentu. Graf č. 10: Vývoj běžných příjmů a výdajů v letech 2007-2016 Jiný pohled na tento vývoj ukazují též grafy č. 13 a 15 v další části tohoto dokumentu. Graf č. 11: Vývoj indexu PP/BP v letech 2007-2016 24
Graf č. 12: Vývoj rozdílu provozního přebytku a splátek jistin v letech 2007-2016 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 Saldo běžného rozpočtu (provozní přebytek) 9 301 8 110 4 193 10 814 4 014 10 565 9 855 9 269 8 566 7 975 Rozdíl salda běžného rozp. a spl. jistiny 9 209 7 429 6 842 6 139 4 941 5 188 4 875 2 000 783 2 254 0 tis.kč -2 000-170 UC2007 UC2008 UC2009 UC2010 RU2011 RV2012 RV2013 RV2014 RV2015 RV2016 25
6. Ekonomické hodnocení města Krátkodobé hodnocení subjektu se provádí na základě analýz příjmů, výdajů, výsledků hospodaření, krátkodobého výhledu a ukazatelů dluhové služby daného roku, roku předešlého a roku následujícího po daném roce. Dlouhodobé hodnocení subjektu se provádí na základě analýz příjmů, výdajů, výsledků hospodaření a ukazatelů dluhové služby v horizontu let 2007-2016. Na základě posouzení minulé schopnosti a ochoty subjektu, dostát včas a řádně všem svým finančním závazkům, s přihlédnutím k aktuální výši závazků města a krátkodobé výše volných finančních zdrojů a určení krátkodobé prognózy, přiděluje společnost AQE advisors, a.s. městu krátkodobé hodnocení na úrovni: STR2 Krátkodobě kvalitní subjekt s dobrou schopností splácet své aktuální závazky. Zhodnotili jsme hospodaření města v minulosti, ocenili jsme jeho provozní hospodaření a aktuální výši zadluženost. Upozorňujeme na dobré a konstantní výsledky hospodaření. V hodnocení se odráží i dosavadní uvážlivá investiční politika města. S ohledem na charakter dosavadních i plánovaných hospodářských výsledků, za předpokladu, že město bude pokračovat v navrženém trendu rozpočtového výhledu hospodaření, tzn. že především roční dluhová služba bude kryta z provozních výsledků hospodaření města, přiděluje společnost AQE advisors, a.s. městu dlouhodobé ekonomické hodnocení na úrovni: A2- Dobrý subjekt, s velmi dobrou schopností splácet své závazky, doporučeno sledovat budoucí riziko v delším časovém horizontu. 26
7. Závěr Rozpočtový výhled pro období 2012 2016 vychází z podrobné analýzy hospodaření města v letech 2007-2010 a platného rozpočtu roku 2011. Na základě těchto analýz, s promítnutím legislativních změn, týkajících se většinou reformy veřejných financí, a současné ekonomické situace, lze učinit následující závěry: Hodnota ukazatele dluhové služby v rozpočtovém výhledu, vypočítaná podle metodiky Ministerstva financí, je příznivá a dosahuje max. 8,15 % z povolené 30-ti procentní předepsané hranice a do budoucna se snižuje. Hospodaření města je v oblasti provozního rozpočtu vyvážené. Provozní přebytek dosahuje kladných hodnot a tím městu zůstávají určité finanční zdroje na očekávané investiční výdaje, kapitálová část rozpočtu je závislá na rozhodování orgánů města o jednorázových prodejích majetku města, zahajování a realizaci vlastních investic, vyhlašování výzev, předkládání žádostí o podporu a realizaci investic spolufinancovaných z fondů EU. Výsledek krátkodobého ekonomického hodnocení dokládá, že město při uvážlivé hospodářské politice má dostatečné finanční zdroje ke svému rozvoji. Dlouhodobé hodnocení města ukazuje, že město má jisté množství volných finančních prostředků na spolufinancování dotačních titulů státu i fondů EU, a to zejména v oblasti investiční. Na základě ekonomického hodnocení, odhadu vývoje ekonomické situace a vzhledem k predikovanému vývoji nejdůležitější skupiny příjmů (sdílených daní), kdy je očekáváno vyrovnání výše těchto prostředků v porovnání s rokem 2008 (dosažené maximum příjmů ze sdílených daní) až v roce 2014, mělo by město být maximálně obezřetné a snažit se především o hledání rezerv svého hospodaření. Zvláště opatrné by mělo být u investic, jejichž realizace vyvolává následné provozní výdaje. Též je vhodné upřednostnit investice s vyšším podílem dotací, a to zejména těch z EU, neboť tato příležitost se pravděpodobně nebude opakovat. Rozpočtový výhled slouží jako podklad pro rozhodování, plánování a realizaci potřeb a záměrů města. Jeho přínosy jsou: Zlepšení střednědobého a strategického plánování, kdy se rozhoduje o očekávaných příjmech a výdajích v dlouhodobém horizontu. Rozpočtový výhled přináší informace o tom, jak jsou plánované aktivity realizovány a za jakých podmínek. Upozorňuje na rizika budoucího hospodaření a umožňuje předcházet jejich vzniku. Slouží i pro řízení závazků města, protože ukazuje na jejich schopnost splácení v budoucnosti. Podporuje jak dlouhodobou vyrovnanost rozpočtového hospodaření, tak i zachování finančního zdraví města. Reálnost rozpočtového výhledu ovlivňuje zapojení zastupitelů města. Tím je do určité míry pro hospodaření města závazný a z jeho priorit se vychází při sestavování ročního rozpočtu. Je také nutno uvažovat s flexibilitou rozpočtu tak, aby mohly být finanční prostředky použity k spolufinancování získaných dotací z jiných rozpočtů. V rámci běžného rozpočtového roku navrhujeme důsledné, pravidelné měsíční vyhodnocování rozpočtu a okamžité reagování na případné odchylky od platného rozpočtu. Legislativní změny, spjaté v převážné míře se současnou ekonomickou situací, ztěžují sestavování rozpočtového výhledu. V prvé řadě se jedná o výši sdílených daní, která bude závislá na ekonomické situaci státu a legislativních změnách v této oblasti (změny by měly vstoupit v platnost nejdříve v roce 2013). Další změny jsou očekávány v oblasti daní z nemovitostí a pravděpodobně i v narovnání úhrady územním samosprávným celkům od státu za vykonávání přenesené působnosti. S ohledem na očekávané zvýšení 27
snížené sazby DPH z 10ti na 14% a od roku 2013 sjednocení sazby DPH na 17,5 % je také těžko odhadnutelný vývoj u úhrad za elektřinu, plyn, dodávky tepla a nákup ostatních služeb. Další zásadní změnou je plánovaná první část sociální reformy související mj. se sjednocením výplaty sociálních dávek. Administrativním a výplatním místem sociálních dávek by se od 1. 1. 2012 měla stát kontaktní a krajská pracoviště Úřadu práce ČR. Předmětem diskuzí v současné době je i novela zákona o loteriích a zdanění hazardu. Proto v rámci běžného rozpočtového roku navrhujeme důsledné, pravidelné měsíční vyhodnocování rozpočtu a okamžité reagování na případné odchylky od platného rozpočtu. 28
Tabulka č. 22: Rozpočtový výhled 2011 2016 (varianta A) ř. Údaje (tis. Kč) 2011 2012 2013 2014 2015 2016 * 1 Daňové příjmy 27 548 27 496 28 108 28 806 29 525 30 263 2 DPFO ze závislé činnosti 4 391 4 698 4 839 4 985 5 134 5 288 3 DPFO OSVČ 1 315 1 341 1 368 1 409 1 451 1 495 4 DP právnických osob 4 401 4 489 4 624 4 762 4 905 5 052 5 DP právnických osob za obce 1 507 0 0 0 0 0 6 Daň z nemovitostí a z majetku 3 458 3 458 3 458 3 458 3 458 3 458 7 Daň z přidané hodnoty 9 852 10 837 11 108 11 441 11 785 12 138 8 Ostatní daně 379 383 387 390 394 398 9 Správní poplatky 392 397 401 406 411 415 10 Místní poplatky 1 478 1 515 1 543 1 572 1 602 1 632 11 Poplatek za VHP 225 228 230 233 235 237 12 Ostatní daňové příjmy 150 150 150 150 150 150 *13 Nedaňové příjmy celkem 8 562 8 675 8 808 8 980 9 019 9 190 14 Příjmy z poskyt.služeb a výrobků, zboží 158 161 165 168 172 175 15 Příjmy z pronájmu 7 716 7 870 8 027 8 195 8 359 8 526 16 Příjmy z úroků 71 71 72 73 74 75 17 Přijaté sankční platby 114 114 114 114 114 114 18 Příjmy z prodeje nekapitál.maj. a ost.ned.p 0 50 50 50 50 50 19 Přijaté splátky půjček 503 409 380 380 250 250 *20 Daňové a nedaňové příjmy 36 110 36 171 36 916 37 786 38 544 39 453 21 Provozní dotace (bez pol. 4112 = ř.22) 1 824 1 871 1 920 1 970 2 021 2 074 22 Nein.přij.dotace ze SR v rámci dot.vztahu 3 980 4 100 4 223 4 349 4 480 4 614 *23 BĚŽNÉ PŘÍJMY 41 914 42 142 43 059 44 105 45 045 46 141 24 Příjmy z prodeje invest.maj. a ost.invest.p 217 0 0 0 0 0 25 Příjmy z prodeje akcií a mejetk.podílů 0 0 0 0 0 0 26 Přijaté dotace (bez pol. 4212 = ř.27) 3 300 0 0 0 0 0 27 Inv.přij.dot.ze st.roz.v rámci souhrn.dot.v 0 0 0 0 0 0 *28 PŘÍJMY CELKEM 45 431 42 142 43 059 44 105 45 045 46 141 29 Platy zaměstnanců vč.odvodů 7 234 7 404 7 609 7 819 8 035 8 258 30 Nákup DHM 249 253 259 264 269 274 31 Nákup materiálu - ostatní 542 550 559 568 578 589 32 Úroky a splátky leasingu 486 497 403 315 229 160 33 Ostatní finanční výdaje 0 0 0 0 0 0 34 Nákup energií 811 843 876 911 947 984 35 Nákup služeb 4 913 5 006 5 101 5 199 5 298 5 399 36 Opravy a udržování 1 641 1 658 1 674 1 691 1 708 1 725 37 Ostatní nákupy 174 174 176 178 180 182 38 Dopravní obslužnost 150 156 161 166 170 176 39 Ostatní příspěvky, náhrady a věcné dary 1 086 60 60 60 60 60 40 Neinv.transfery podnikatel.sub. a nezisk.or 488 499 511 523 536 549 41 Neinv. transfery rozpočtům 18 119 15 574 15 577 15 580 15 582 15 585 42 Neinv.transfery obyvatelstvu 1 307 1 293 1 327 1 362 1 398 1 435 43 Ostatní neinvestiční transfery 700 200 200 200 200 200 *44 BĚŽNÉ VÝDAJE 37 900 34 167 34 493 34 836 35 190 35 576 45 KAPITÁLOVÉ VÝDAJE 9 692 0 0 0 0 0 *46 VÝDAJE CELKEM 47 592 34 167 34 493 34 836 35 190 35 576 *47 SALDO v rozpočtové skladbě (bez financování) -2 161 7 975 8 566 9 269 9 855 10 565 48 Uhrazené splátky jistin a dluhopisů 4 184 2 787 2 427 2 427 2 426 1 356 49 Přijaté půjčky 0 0 0 0 0 0 50 Změna stavu na bankovních účtech 6 343 0 0 0 0 0 *51 FINANCOVÁNÍ 2 159-2 787-2 427-2 427-2 426-1 356 52 Řízení likvidity 0 0 0 0 0 0 *53 PŘÍJMY všechny 51 774 42 142 43 059 44 105 45 045 46 141 *54 VÝDAJE všechny 51 774 36 954 36 920 37 263 37 616 36 932 *55 SALDO úplné 0 5 188 6 139 6 842 7 429 9 209 *56 Provozní přebytek 4 014 7 975 8 566 9 269 9 855 10 565 *57 Rozdíl provozního přebytku a spl. jistiny -170 5 188 6 139 6 842 7 429 9 209 *58 Dluhová základna 40 090 40 271 41 139 42 135 43 024 44 067 *59 Dluhová služba 4 670 3 284 2 830 2 742 2 655 1 516 *60 Dluhová služba / dluhová základna 11,65 8,15 6,88 6,51 6,17 3,44 29