Přípravný kurz pro studenty oboru učitelství pro MŠ Rokycany, srpen 2013 Sociální aspekty dramatické výchovy Ve studijním plánu oboru je zařazena dramatická výchova po tři první semestry studia. V první části se studenti věnují především řeči a práci s hlasem, jakožto dvou základním elementům dramtické kultury. Výstupem je pak aktivní a sdělné čtení textu. Dále se pak navazuje možnostmi DV v mateřské škole. Ve třetí části dramatické výchovy vytváří studenti prezenčního studia vlastní divadelní předsatvení. Studenti kombinované formy musí zachytit své divadelní působení v prostředí MŠ pro součástí zkoušky je analýza vlastní videonahrávky. Zkušenosti nás přesvědčují, že oblast dramatické výchovy je pro učitele velmi důležitá. Přispívá k vlastnímu osobnostnímu rozvoji učitelů a zároveň jim poskytuje metody, tehcniky a náměty pro nejrůznější oblasti pedagogického působení. Proto je přínosné se s touto specifickou oblastí seznámit. Dramatická výchova je paradivadelní systém edukační povahy, který se oproti ostatním estetickovýchovným oborům (hudební, výtvarná, literární a pohybová/taneční výchova) vyznačuje tím, že je zaměřen na rozvoj celé osobnosti účastníků procesu. Ve světě je pro dramatickou výchovu (dále jen DV) převážně užíván název drama. Kvůli zaměnitelnosti významu pojmu drama byl tento v Čechách nakonec přeložen termínem DV, který přímo odkazuje na dva určující rysy oboru pedagogický a divadelní. V této obojetnosti se odráží zaměření DV, jež je pedagogické (má pedagogické cíle) a metoda práce DV, jež zachází s divadelními prostředky a postupy (královskou metodou DV je hra v roli ve fiktivní situaci). Slovy významné teoretičky oboru, Evy Machkové: Dramatická výchova je učení zkušeností, tj. jednáním, osobním, nezprostředkovaným poznáváním sociálních vztahů a dějů, přesahujících aktuální reálnou praxi zúčastněného jedince. Je založena na prozkoumávání, poznávání a chápání mezilidských vztahů, situací a vnitřního života lidí současnosti i
minulosti, reálných i fantazií vytvořených. Toto prozkoumávání a poznávání se děje ve fiktivní situaci prostřednictvím hry v roli, dramatického jednání v situaci. Činnosti v DV probíhají povětšinou formou skupinové práce (skupinová tvorba, spolupráce, sdílení aktivit a společné prožívání) a do řešení zadaného úkolu či problému se účastníci zapojují intelektem i intuicí, tělem i emocemi. Jednou z významných skupin cílů a hodnot DV je sociální rozvoj hráčů. Během lekcí se cíleně pracuje na sociální uvědomělosti hráčů, reflektuje se jejich schopnost vnímat ostatní, jejich stanoviska, pocity a motivaci jejich jednání. Výrazné sociální aspekty předmětu DV byly také důvodem jeho zařazení hned do přípravného kurzu studia oboru učitelství pro mateřské školy. Věříme, že v přátelské atmosféře, kterou metody DV cíleně podporují, je pro studenty snazší tvořivě pracovat na měkkých dovednostech a kompetencích důležitých pro práci s dětmi. V přípravném kurzu byly zařazeny techniky na seznámení skupiny, ledolamky, cvičení založená na spolupráci a rozvíjející důvěru mezi hráči a zodpovědnost za sebe i druhého. Následovaly aktivity vyžadující soustředění na partnera, malou skupinu, velkou skupinu. Pracovalo se s pohybovou improvizací ve dvojicích i v rámci celé skupiny, cvičeními na prostorovou orientaci, partnerskou a skupinovou citlivost. Vzhledem k časovým omezením a cílům kurzu byly upřednostněny tyto druhy činností před rolovou hrou, která bude mít své místo v navazujícím studiu DV v programu učitelství pro mateřské školy. Sami si můžete zhodnotit, jak uvedené činnosti přispěly ke vzájemnému poznámí a ke klimatu skupiny. Program dramatickovýchovné části kurzu: PRVNÍ BLOK: 1) Seznámení se jmény ostatních členů skupiny: Cvičení jméno + gesto každý účastník zopakuje všechna jména a odpovídající gesta, která se objevila před jeho jménem a gestem a pak přidá svoje. Vznikne pohybová řada ze jmen všech členů skupiny.
Nakonec ji opakují všichni společně s různými zadáními (rychle, pomalu ) Hra zabiják skupina stojí v kruhu, jeden hráč uprostřed vyvolává jména. Sousedé vyvolaného po něm v zápětí vystřelí. On musí včas uhnout, jinak je zastřelen a jde doprostřed. Uhne-li a kulky ze stran se setkají, odrazí se od sebe a nikomu se nic nestane. Vystřelí-li však jeden ze střelců pomaleji, kulka zasáhne jeho a doprostřed kruhu jde on. 2) Prostorová orientace, vnímání ostatních v prostoru Chůze prostorem plynulost, soustředěnost, plynulé vyhýbání, rovnoměrné zaplnění prostoru. Štronza a kontrola rovnoměrné zaplněnosti prostoru. Po chvíli stejný úkol, jen se zavřenýma očima. Přidávání úkolů najít něco konkrétního v místnosti Hra molekuly poslepu hráči poslepu a mlčky tvoří skupiny či obrazce dle zadání, stále poslepu a bez mluvení musí zkontrolovat správnost splnění úkolu. 3) Techniky na spolupráci dvojic, důvěru a zodpovědnost Cvičení vozíčky - účastníci zkoušejí různé způsoby vodění druhého (který má zavřené oči) prostorem. Střídají se způsoby s permanentním fyzickým kontaktem, krátkými dotykovými impulsy i způsoby bezdotykové (za použití kódovaných povelů). Dvojice se střídají, vždy společně krátce reflektují. Dráha skupina vytvoří ze svých těl dráhu, kterou musejí dvě dvojice projet. Způsob vedení je poslední ze zkoušených bezdotykový,
s kódovanými slovními povely. Vodič však zůstává na místě a vozíček ovládá dálkově. 4) Reflexe 5) Kontrola zapamatování jmen Hra Posílám dárek Sezení v kruhu, házení předmětu konkrétní osobě: Posílám dárek (jméno). Odpověď obdarovaného: Děkuji (jméno). Hráči si postupně stoupají, když dialog proběhne bezchybně. Při chybě si všichni sedají a začínají od začátku. DRUHÝ BLOK: 1) Partnerská a skupinová citlivost, soustředění Hypnotizér Dvojice; hypnotizér zajme druhého hráče do kouzelného zrcátka (dlaň), které zhypnotizovaný musí následovat. Zrcadla Dvojice; jeden vede pohyb, druhý jej zrcadlí. Stíny - Dvojice; jeden se pohybuje prostorem, druhý mu dělá věrný stín. Skupinový stín Skupiny (optimálně po čtyřech); všichni jsou otočeni stejným směrem, jeden je vpředu, ostatní mu dělají stín. Pootočí-li se skupinka, vedení se přelije. Prezentace skupinového stínu s hudbou Vždy jedna skupina pracuje za doprovodu hudby, ostatní sledují.
2) Reflexe 3) Celoskupinová pohybová improvizace na hudbu Kouzelník Jeden hráč ovládá pohybem paží celou skupinu. Šejkr když jeden z hráčů začne skákat a točit se, ostatní se přidají v těsné blízkosti. Koberec lehne-li si někdo na zem, ostatní se rychle přidají a vytvoří koberec. Hromadná improvizace s hudbou Všichni se pohybují prostorem a vnímají ostatní na domluvené podněty začnou dělat vyzkoušené prvky: kouzelník, hypnotizér, skupinový stín, koberec, šejkr, až do chvíle, než někdo spustí něco jiného. 4) Reflexe 5) Úkol na rozloučenou, kontrola skupinové citlivosti Počítání poslepu Každý si najde libovolné místo v místnosti a pohodlně se usadí. Všichni zavřou oči. Úkolem je se nahlas spočítat. Účastníci se soustředí, a když mají pocit, že nepromluví nikdo jiný, započítají se do číselné řady. Ozvou-li se dva a více hlasů najednou, automaticky se začíná od jedné. Pořadí se nefixuje. Hra končí v momentě, kdy číselná řada proběhne bezchybně až do konce.