Matematika IV - 7. přednáška Uspořádané množiny, svazy a Booleovy algebry

Podobné dokumenty
Matematika IV - 7. přednáška Uspořádané množiny, svazy a Booleovy algebry

Pojem binární relace patří mezi nejzákladnější matematické pojmy. Binární relace

Matematická analýza 1

Úlohy k procvičování textu o svazech

Oproti definici ekvivalence jsme tedy pouze zaměnili symetričnost za antisymetričnost.

Co je to univerzální algebra?

Svazy. Jan Paseka. Masarykova univerzita Brno. Svazy p.1/37

Booleovy algebry. Irina Perfilieva. logo

Booleovská algebra. Booleovské binární a unární funkce. Základní zákony.

PŘEDNÁŠKA 7 Kongruence svazů

Pro každé formule α, β, γ, δ platí: Pro každé formule α, β, γ platí: Poznámka: Platí právě tehdy, když je tautologie.

Lineární algebra Kapitola 1 - Základní matematické pojmy

M M. Je-li ρ M 2 relace, pak vztah (x, y) ρ zapisujeme x ρ y.

Teorie množin. Čekají nás základní množinové operace kartézské součiny, relace zobrazení, operace. Teoretické základy informatiky.

0. ÚVOD - matematické symboly, značení,

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Modernizace studijního programu Matematika na PřF Univerzity Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.

Množiny, relace, zobrazení

Formální systém výrokové logiky

Kapitola 1. Úvod. 1.1 Značení. 1.2 Výroky - opakování. N... přirozená čísla (1, 2, 3,...). Q... racionální čísla ( p, kde p Z a q N) R...

1 Základní pojmy. 1.1 Množiny

teorie logických spojek chápaných jako pravdivostní funkce

Definice 4.1 Nechť (X, ) je svaz s nejmenším prvkem 0 a největším prvkem 1. Komplement prvku x X je každý prvek y, pro který platí. x y = 1, x y = 0.

Základy logiky a teorie množin

Matematika I. Přednášky: Mgr. Radek Výrut, Zkouška:

Výroková a predikátová logika - VII

Každé formuli výrokového počtu přiřadíme hodnotu 0, půjde-li o formuli nepravdivou, a hodnotu 1, půjde-li. α neplatí. β je nutná podmínka pro α

ALGEBRA. Téma 4: Grupy, okruhy a pole

PŘEDNÁŠKA 5 Konjuktivně disjunktivní termy, konečné distributivní svazy

Aplikovaná matematika I, NMAF071

Vlastnosti regulárních jazyků

Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA I, zimní semestr 2000/2001 Michal Marvan. 2.

2. Test 07/08 zimní semestr

Výroková logika. Teoretická informatika Tomáš Foltýnek

Drsná matematika III 9. přednáška Rovinné grafy: Stromy, konvexní mnohoúhelníky v prostoru a Platónská tělesa

Výroková a predikátová logika - II

Matematická logika. Rostislav Horčík. horcik

Výroková a predikátová logika - II

RELACE, OPERACE. Relace

Úvod do informatiky. Miroslav Kolařík

B i n á r n í r e l a c e. Patrik Kavecký, Radomír Hamřík

Matematika IV - 3. přednáška Rozklady grup

Výroková logika - opakování

Matematika IV - 3. přednáška Rozklady grup

Výroková a predikátová logika - II

Booleova algebra Luboš Štěpánek

Cvičení Aktivita 1. část 2. část 3. část Ústní Celkem Známka

Množiny, základní číselné množiny, množinové operace

Modely Herbrandovské interpretace

Analýza internetových vyhledávačů metodami formální konceptuální analýzy

V předchozí kapitole jsme podstatným způsobem rozšířili naši představu o tom, co je to číslo. Nadále jsou pro nás důležité především vlastnosti

1. Množiny, zobrazení, relace

Základy teorie množin

1 Výroková logika 1. 2 Predikátová logika 3. 3 Důkazy matematických vět 4. 4 Doporučená literatura 7

Úvod do informatiky. Miroslav Kolařík

Matematická logika. Miroslav Kolařík

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, Varnsdorf, IČO: tel Číslo projektu

Poznámka. Je-li f zobrazení, ve kterém potřebujeme zdůraznit proměnnou, píšeme f(x) (resp. f(y), resp. f(t)) je zobrazení místo f je zobrazení.

1. Základy logiky a teorie množin

3 Množiny, Relace a Funkce

Aritmetika s didaktikou I.

NAIVNÍ TEORIE MNOŽIN, okruh č. 5

Cílem kapitoly je opakování a rozšíření středoškolských znalostí v oblasti teorie množin.

Vysoké učení technické v Brně Fakulta informačních technologií. Regulární pologrupy. Semestrální práce do předmětu Algebra, Kombinatorika, Grafy

ZÁKLADY UNIVERZÁLNÍ ALGEBRY Radan Kučera. 1. Operace a Ω-algebry

Matematická logika. Miroslav Kolařík

1.3. Číselné množiny. Cíle. Průvodce studiem. Výklad

Matematika B101MA1, B101MA2

15. Moduly. a platí (p + q)(x) = p(x) + q(x), 1(X) = id. Vzniká tak struktura P [x]-modulu na V.

Kapitola 1. Relace. podle definice podmnožinou každé množiny. 1 Neříkáme už ale, co to je objekt. V tom právě spočívá intuitivnost našeho přístupu.

Přijímací zkouška - matematika

Markl: 3.3.Svazy /ras33.doc/ Strana 1

1 Báze a dimenze vektorového prostoru 1

1 Kardinální čísla. množin. Tvrzení: Necht X Cn. Pak: 1. X Cn a je to nejmenší prvek třídy X v uspořádání (Cn, ),

Množina je nejdůležitější matematický pojem, na kterém stojí veškeré další matematické pojmy.

Sémantika výrokové logiky. Alena Gollová Výroková logika 1/23

Úvod do logiky (presentace 2) Naivní teorie množin, relace a funkce

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Algebra. študenti MFF 15. augusta 2008

Výroková a predikátová logika - XII

Teoretická informatika Tomáš Foltýnek Algebra Struktury s jednou operací

KATEDRA INFORMATIKY UNIVERZITA PALACKÉHO ALGEBRA DAGMAR SKALSKÁ VÝVOJ TOHOTO UČEBNÍHO TEXTU JE SPOLUFINANCOVÁN

Kongruence na množině celých čísel

4.2 Syntaxe predikátové logiky

Moderní technologie ve studiu aplikované fyziky CZ.1.07/2.2.00/ Množiny, funkce

Booleova algebra. ZákonyBooleovy algebry Vyjádření logických funkcí

prof. RNDr. Čestmír Burdík DrCs. prof. Ing. Edita Pelantová CSc. BI-ZMA ZS 2009/2010

Algebra 2 KMI/ALG2. Zpracováno podle přednášek prof. Jiřího Rachůnka a podle přednášek prof. Ivana Chajdy. slidy k přednáškám

Úvod do informatiky. Miroslav Kolařík

Základy matematiky pro FEK

Matematika I 2a Konečná pravděpodobnost

Unární je také spojka negace. pro je operace binární - příkladem může být funkce se signaturou. Binární je velká většina logických spojek

Logika, výroky, množiny

MATICE. a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n A = = [a ij]

1 Množiny, výroky a číselné obory

2. LOGICKÉ OBVODY. Kombinační logické obvody

LOGIKA VÝROKOVÁ LOGIKA

Úvod do informatiky. Miroslav Kolařík. Zpracováno dle učebního textu prof. Bělohlávka: Úvod do informatiky, KMI UPOL, Olomouc 2008.

2. Množiny, funkce. Poznámka: Prvky množiny mohou být opět množiny. Takovou množinu, pak nazýváme systém množin, značí se

Úlohy k procvičování textu o univerzální algebře

p 2 q , tj. 2q 2 = p 2. Tedy p 2 je sudé číslo, což ale znamená, že

Bakalářská matematika I

Transkript:

S Matematika IV - 7. přednáška Uspořádané množiny, svazy a Booleovy algebry Michal Bulant Masarykova univerzita Fakulta informatiky 31. 3. 2008

O Uspořádané množiny Množinová a booleovská (Booleova) algebra Výroková logika Přepínače a dělitelé Normální tvar Homomorfismy

Martin Panák, Jan Slovák, Drsná matematika, e-text. R. Kučera, e-text Svazy 2003 (http: //www.math.muni.cz/~kucera/texty/svazy2003.pdf) a příklady na procvičení (http: //www.math.muni.cz/~kucera/texty/svazy-dopl.ps) L. Procházka a kol., Algebra, Academia, Praha 1990. S. MacLane, G. Birkhoff, Algebra, Alfa, Bratislava 1974. dále Předmětové záložky v IS MU

O Uspořádané množiny Množinová a booleovská (Booleova) algebra Výroková logika O Přepínače a dělitelé Normální tvar Homomorfismy

s 'osety a svazy Z dřívějška víme, že uspořádání na množině M je relace na M, která je reflexivní,

'osety a svazy Z dřívějška víme, že uspořádání na množině M je relace na M, která je reflexivní, antisymetricka, n S - = -E -00*0

Z dřívějška víme, že uspořádání na množině M je relace na M, která je reflexivní, antisymetricka, tranzitivní.

Z dřívějška víme, že uspořádání na množině M je relace na M, která je reflexivní, antisymetricka, tranzitivní.

Z dřívějška víme, že uspořádání na množině M je relace na M, která je reflexivní, antisymetrická, tranzitivní. Přitom obecně nemusí být úplné, tj. nemusí pro libovolnou dvojici x,y G M platit x < y ani y < x. Někdy proto zdůrazňujeme, že mluvíme o částečném uspořádání a o dvojici (M, <) jako o posetu (z angl. partially ordered set).

Příklad Je-li dána (konečná či nekonečná) množina K, pak na množině M = 2 K všech podmnožin K lze definovat takové uspořádání prostřednictvím inkluze (tj. pro A, B C K definujeme A < B <=^ A C B).

Příklad Je-li dána (konečná či nekonečná) množina K, pak na množině M = 2 K všech podmnožin K lze definovat takové uspořádání prostřednictvím inkluze (tj. pro A, B C K definujeme A < B <í=> A C B). Obdobně ale uspořádanou množinu tvoří i (2 K, D). Uspořádanou množinu tvoří např. naše běžné číselné obory spolu s operací uspořádání - např. (Z, <), (N, <), (, <).

Příklad Je-li dána (konečná či nekonečná) množina K, pak na množině M = 2 K všech podmnožin K lze definovat takové uspořádání prostřednictvím inkluze (tj. pro A, B C K definujeme A < B <í=> A C B). Obdobně ale uspořádanou množinu tvoří i (2 K, D). Uspořádanou množinu tvoří např. naše běžné číselné obory spolu s operací uspořádání - např. (Z, <), (N, <), (, <). Uspořádání na N je navíc tzv. dobré uspořádání, kdy každá neprázdná podmnožina má nejmenší prvek (ikoliv nutně největší). To umožní provádění matematické indukce (tuto vlastnost nemá ani Z, ani ).

Příklad Je-li dána (konečná či nekonečná) množina K, pak na množině M = 2 K všech podmnožin K lze definovat takové uspořádání prostřednictvím inkluze (tj. pro A, B C K definujeme A < B <í=> A C B). Obdobně ale uspořádanou množinu tvoří i (2 K, D). Uspořádanou množinu tvoří např. naše běžné číselné obory spolu s operací uspořádání - např. (Z, <), (N, <), (, <). Uspořádání na N je navíc tzv. dobré uspořádání, kdy každá neprázdná podmnožina má nejmenší prvek (ikoliv nutně největší). To umožní provádění matematické indukce (tuto vlastnost nemá ani Z, ani ). Poznamenejme, že na C není žádné uspořádání, které by přirozeně vycházelo z uspořádání reálných čísel. Uspořádanou množinu tvoří rovněž množina všech kladných dělitelů daného přirozeného čísla n vzhledem k relaci dělitelnosti.

Příklad Je-li dána (konečná či nekonečná) množina K, pak na množině M = 2 K všech podmnožin K lze definovat takové uspořádání prostřednictvím inkluze (tj. pro A, B C K definujeme A < B <í=> A C B). Obdobně ale uspořádanou množinu tvoří i (2 K, D). Uspořádanou množinu tvoří např. naše běžné číselné obory spolu s operací uspořádání - např. (Z, <), (N, <), (, <). Uspořádání na N je navíc tzv. dobré uspořádání, kdy každá neprázdná podmnožina má nejmenší prvek (ikoliv nutně největší). To umožní provádění matematické indukce (tuto vlastnost nemá ani Z, ani ). Poznamenejme, že na C není žádné uspořádání, které by přirozeně vycházelo z uspořádání reálných čísel. Uspořádanou množinu tvoří rovněž množina všech kladných dělitelů daného přirozeného čísla n vzhledem k relaci dělitelnosti.(uvažte, proč nevyhovuje množina všech dělitelů). nh o rnou r/~i\/no-7 cm \\ i. o i icr\/-ir^ri ^n/-ii i mnri7innn

K uspořádaným množinám se vztahují pojmy: nejmenší a největší prvek maximální a minimální prvek horní (dolní) závora dané množiny supremum (infimum) dané množiny

s K uspořádaným množinám se vztahují pojmy: nejmenší a největší prvek maximální a minimální prvek horní (dolní) závora dané množiny supremum (infimum) dané množiny Konečné posety se přehledně zobrazují pomocí orientovaných grafů. Prvky K jsou představovány uzly a hranou jsou spojeny právě prvky v relaci s orientací od většího k menšímu. Hasseovský diagram posetu je zakreslení takového grafu v rovině tak, že větší prvky jsou zobrazeny vždy výš než menší (a orientace hran je tedy dána takto implicitně) - kvůli přehlednosti, přitom hrany kreslíme pouze tehdy, pokud větší prvek pokrývá menší.

s Definice Svaz (angl. lattice) je poset (K, <), ve kterém má každá dvouprvková množina {A, B} supremum A\/ B a infimum A A B v K. Úplný svaz je pak takový poset, kdy má infimum a supremum každá podmnožina.

Svazy Booleovy algebr ooooooo Definice Svaz (angl. lattice) je poset (K, <), ve kterém má každá dvouprvková množina {A, B} supremum A\/ B a infimum A A B v K. Úplný svaz je pak takový poset, kdy má infimum a supremum každá podmnožina. Příklad Libovolná úplně uspořádaná množina tvoří svaz - (R, <) a pod.

Svazy Booleovy algebr ooooooo Definice Svaz (angl. lattice) je poset (K, <), ve kterém má každá dvouprvková množina {A, B} supremum A\/ B a infimum A A B v K. Úplný svaz je pak takový poset, kdy má infimum a supremum každá podmnožina. Příklad Libovolná úplně uspořádaná množina tvoří svaz - (R, <) a pod. Poset D n kladných dělitelů přirozeného čísla n tvoří svaz.

Svazy Booleovy algebr ooooooo Definice Svaz (angl. lattice) je poset (K, <), ve kterém má každá dvouprvková množina {A, B} supremum A\/ B a infimum A A B v K. Úplný svaz je pak takový poset, kdy má infimum a supremum každá podmnožina. Příklad Libovolná úplně uspořádaná množina tvoří svaz - (R, <) a pod. Poset D n kladných dělitelů přirozeného čísla n tvoří svaz. Poset (N, ) není je svaz, který není úplný (ale přidáním 0 jej můžeme zúplnit).

Svazy Booleovy algebr ooooooo Definice Svaz (angl. lattice) je poset (K, <), ve kterém má každá dvouprvková množina {A, B} supremum A\/ B a infimum A A B v K. Úplný svaz je pak takový poset, kdy má infimum a supremum každá podmnožina. Příklad Libovolná úplně uspořádaná množina tvoří svaz - (R, <) a pod. Poset D n kladných dělitelů přirozeného čísla n tvoří svaz. Poset (N, ) není je svaz, který není úplný (ale přidáním 0 jej můžeme zúplnit). Množina všech (normálních) podgrup dané grupy tvoří úplný svaz.

Na svazu (K, <) tedy máme definovány binární operace A a V a přímo z definice je zjevná asociativita a komutativita těchto operací. Často se na svaz díváme jako na algebraickou strukturu (K, A, V), přitom lze snadno ukázat, že původní uspořádání lze znovuobjevit předpisem A < B «=> A V B = B <í=> A A B = A.

Na svazu (K, <) tedy máme definovány binární operace A a V a přímo z definice je zjevná asociativita a komutativita těchto operací. Často se na svaz díváme jako na algebraickou strukturu (K, A, V), přitom lze snadno ukázat, že původní uspořádání lze znovuobjevit předpisem A < B «=> A V B = B «=> A A B = A. Snadno lze ale nakreslit Hasseho diagram svazu, který není distributivní tj. operace A a V nedistribuují (viz definice okruhu). Lze ukázat, že každý nedistributivní svaz má podsvaz izomorfní s jedním z následujících svazů: svaz M5 svaz A/5

VJ Uspořádané množiny Množinová a booleovská (Booleova) algebra Výroková logika Přepínače a dělitelé Normální tvar Homomorfismy

s S každou množinou M máme také množinu K = 2 M všech jejích podmnožin a na ní operace V : K x K > K sjednocení množin a A : K x K > K průniku množin. To jsou dvě binární operace, které se častěji značí U a n.

s S každou množinou M máme také množinu K = 2 M všech jejích podmnožin a na ní operace V : K x K > K sjednocení množin a A : K x K > K průniku množin. To jsou dvě binární operace, které se častěji značí U a n. Dále máme ke každé množině A G K také její množinu doplňkovou A', což je další unární operace. Konečně máme největší objekt, tj. celou množinu M, který je neutrální vůči operaci A a který proto budeme v této souvislosti označovat jako 1, a obdobně se chová prázdná množina 0 G K vůči operaci A. Tu budeme v této souvislosti značit jako 0.

S Na množině K všech podmnožin v M přitom platí pro všechny prvky A, B, C následující vlastnosti: AA(B AC) = (AAB) AC, Ay (B y C) 4Aß = ßA4, Ay B = By A A A (ß V C) = (A A B) V (A A C), Ay(BAC) = (AyB)A(Ay existuje 0 tak, že A V 0 = A existuje 1 tak, že A A 1 = A AAA' = 0, A y A' = 1. (A y B) y C (l) (2) (3) (4) (5) (6)

s Na množině K všech podmnožin v M přitom platí pro všechny prvky A, B, C následující vlastnosti: AA(B AC) = (AAB) AC, Ay (B y C) 4Aß = ßA4, Ay B = By A A A (ß V C) = (A A B) V (A A C), Ay(BAC) = (AyB)A(Ay existuje 0 tak, že A V 0 = A existuje 1 tak, že A A 1 = A AAA' = 0, A y A' = 1. (A y B) y C (l) (2) (3) (4) (5) (6) Vlastnost (1) je asociativní zákon pro obě operace, (2) je komutativita, (3) je distributivita obou operací. Poslední vlastnost (6) vystihuje vlastnosti komplementu.

s Definice Množině K spolu se dvěma binárními operacemi A a V a jednou unární operací ' splňující vlastnosti (l)-(7) říkáme booleovská (Booleova) algebra. Operaci A budeme říkat infimum (případně průnik, anglicky často také meet), operaci V budeme říkat supremum (případně sjednocení, anglicky také join). Prvku A' se říká komplement (doplněk) k prvku A.

s Definice Množině K spolu se dvěma binárními operacemi A a V a jednou unární operací ' splňující vlastnosti (l)-(7) říkáme booleovská (Booleova) algebra. Operaci A budeme říkat infimum (případně průnik, anglicky často také meet), operaci V budeme říkat supremum (případně sjednocení, anglicky také join). Prvku A' se říká komplement (doplněk) k prvku A. Všimněme si, že axiomy booleovské algebry jsou zcela symetrické vůči záměně operací A a V, společně se záměnou prvků 0 a 1. Důsledkem tohoto faktu je, že jakékoliv tvrzení, které odvodíme z axiomů, má také platné duální tvrzení, které vznikne z prvého právě záměnou všech výskytů A za V a naopak a stejně tak všech výskytů 0 a 1. Hovoříme o principu duality.

s Stejně jako u speciálního případu booleovské algebry všech podmnožin v dané množině M je komplement k A G K určen jednoznačně (tj. máme-li dáno (K, A, V), může existovat nejvýše jedna unární operace, se kterou dostaneme booleovskou algebru). Skutečně, pokud ß a C e K splňují vlastnosti A', platí B = ßVO = BV(AAC) = (ßV4)A(ßVC) = la(ßvc) = ßVC a podobně také C = C V ß. Je tedy nutně B = C. Poznámka Pokud ve svazu K existuje ke každému prvku komplement, říkáme, že svaz je komplementární. Takovými jsou např. svazy M5 i A/5, u nich ovšem není komplement určen jednoznačně (jednoznačnost vynutí až distributivní zákony).

s V následujícím výčtu se vlastnostem (2) říká absorpční zákony, vlastnosti (3) popisují idempotentnost operací a (4) jsou tzv. De Morganova pravidla. G V každé booleovské alget tfe (K, A, V, ') platí pro všechny prvky v K O AA0 = 0, AV1 = = 1 A A (A V ß) = A, A V (A A B) = A AAA = A, A\J A = A (A A B)' = A'\/ B', (A V ß)' = -- A' A B' (AJ = A.

s Alternativní definice booleovské algebry Booleovská algebra je distributivní svaz s největším prvkem 1 a nejmenším prvkem 0 takový, že v něm existují ke všem prvkům komplementy. Ověřili jsme již, že v takovém případě komplementy jsou definovány jednoznačně, takže je naše alternativní definice booleovské algebry korektní.

s Alternativní definice booleovské algebry Booleovská algebra je distributivní svaz s největším prvkem 1 a nejmenším prvkem 0 takový, že v něm existují ke všem prvkům komplementy. Ověřili jsme již, že v takovém případě komplementy jsou definovány jednoznačně, takže je naše alternativní definice booleovské algebry korektní. Příklad Protože svaz podgrup dané grupy může mít podsvaz typu M5, není obecně distributivní a nejde tedy obecně o booleovskou algebru.

Od booleovské algebry zpět k posetu Libovolná booleovská algebra je posetém ve smyslu uspořádání definovaného A < B právě tehdy, když A f\ B = A (což je totéž jako A V B = B). Pak navíc platí: Lemma O A/\ B <A O A<A\/ B O jestliže A< C a zároveň B < C pak takéa\j B < C A< B právě, když A/\B' = 0 0 <Aa A<1 pro všechny A G K.

Od booleovské algebry zpět k posetu Libovolná booleovská algebra je posetém ve smyslu uspořádání definovaného A < B právě tehdy, když A f\ B = A (což je totéž jako A V B = B). Pak navíc platí: Lemma O A/\ B <A O A<A\/ B O jestliže A< C a zároveň B < C pak takéa\j B < C A< B právě, když A/\B' = 0 0 <Aa A<1 pro všechny A G K. Všimněme si, že stejně jako v případě algebry podmnožin je v Booleovských algebrách A f\ B = A právě, když je A V B = B. Skutečně, je-li A A B = A, pak z absorpčních zákonů plyne A\/ B = (A/\B)\/ B = B, a naopak. S

VJ Uspořádané množiny Množinová a booleovská (Booleova) algebra Výroková logika Přepínače a dělitelé Normální tvar Homomorfismy

Naši symboliku interpretujeme tak, že z prvků A, B, G K tvoříme slova pomocí operací V, A, ' a závorek vyjasňujících v jakém pořadí a na jaké argumenty jsou operace aplikovány. Samotné axiomy a jejich důsledky pak říkají, že velice často různá slova dávají stejnou hodnotu výsledku v K. s

s Naši symboliku interpretujeme tak, že z prvků A, B, G K tvoříme slova pomocí operací V, A, ' a závorek vyjasňujících v jakém pořadí a na jaké argumenty jsou operace aplikovány. Samotné axiomy a jejich důsledky pak říkají, že velice často různá slova dávají stejnou hodnotu výsledku v K. V případě množiny všech podmnožin K jde o rovnost podmnožin. )M 1 je to zřejmé - prostě

s Nyní budeme pracovat opět se slovy jako výše, interpretujeme je ale jako tvrzení složené z elementárních výroků A, B,... a logických operací AND (binární operace A), OR (binární operace V) a negace NOT (unární operace '). Takové slova nazýváme výroky a přiřazujeme jim pravdivostní hodnotu v závislosti na pravdivostní hodnotě jednotlivých elementárních argumentů.

s Nyní budeme pracovat opět se slovy jako výše, interpretujeme je ale jako tvrzení složené z elementárních výroků A, B,... a logických operací AND (binární operace A), OR (binární operace V) a negace NOT (unární operace '). Takové slova nazýváme výroky a přiřazujeme jim pravdivostní hodnotu v závislosti na pravdivostní hodnotě jednotlivých elementárních argumentů. Pravdivostní hodnotu přitom bereme jako prvek z triviální Booleovy algebry Z2, tedy buď 0 nebo 1. Pravdivostní hodnota výroku je plně určena přiřazením hodnot pro nejjednoduší výroky A A B, A V ß a A', tj. A A ß je pravdivé pouze, když jsou oba výroky A a B pravdivé, A V ß je nepravdivé pouze, když jsou oba výroky nepravdivé a A' má opačnou hodnotu než A.

s Výrok obsahující k elementárních výroků tedy představuje funkci (%2) k > ^2 a dva výroky nazýváme logicky ekvivalentní, jestliže zadávají stejnou funkci. Snadno se nyní přímo ověří, že na množině tříd logicky ekvivalentních výroků jsme takto zadefinovali strukturu Booleovy algebry (je pouze třeba projít naše axiomy a ověřit je). Nutně tedy pro výrokovou logiku bude v tomto smyslu platné vše, co dokážeme pro obecné Booleovy algebry.

Stručně si proberme, jak vypadají obvyklé další jednoduché výroky ve výrokové logice jakožto prvky Booleovy algebry (tj. reprezentujeme vždy naším výrazem třídu výroků ekvivalentních): Implikaci A => B dostaneme jako A' V B,

Stručně si proberme, jak vypadají obvyklé další jednoduché výroky ve výrokové logice jakožto prvky Booleovy algebry (tj. reprezentujeme vždy naším výrazem třídu výroků ekvivalentních): Implikaci A => B dostaneme jako A' V ß, ekvivalenci A o B odpovídá (A A ß) V (A' A ß'),

Stručně si proberme, jak vypadají obvyklé další jednoduché výroky ve výrokové logice jakožto prvky Booleovy algebry (tj. reprezentujeme vždy naším výrazem třídu výroků ekvivalentních): Implikaci A => B dostaneme jako A' V B, ekvivalenci A o B odpovídá (A A ß) V (A' A ß'), vylučovací OR, neboli XOR, je dáno jako (A A ß') V (A' A ß),

Stručně si proberme, jak vypadají obvyklé další jednoduché výroky ve výrokové logice jakožto prvky Booleovy algebry (tj. reprezentujeme vždy naším výrazem třídu výroků ekvivalentních): Implikaci A => B dostaneme jako A' V B, ekvivalenci A o B odpovídá (A A ß) V (A' A ß'), vylučovací OR, neboli XOR, je dáno jako (A A ß') V (A' A ß), negace NOR operace OR je vyjádřena jako A' A B' a

Stručně si proberme, jak vypadají obvyklé další jednoduché výroky ve výrokové logice jakožto prvky Booleovy algebry (tj. reprezentujeme vždy naším výrazem třídu výroků ekvivalentních): Implikaci A => B dostaneme jako A' V B, ekvivalenci A o B odpovídá (A A ß) V (A' A ß'), vylučovací OR, neboli XOR, je dáno jako (A A ß') V (A' A ß), negace NOR operace OR je vyjádřena jako A' A B' a negace NAND operace AND je dána jako A' V B'.

Stručně si proberme, jak vypadají obvyklé další jednoduché výroky ve výrokové logice jakožto prvky Booleovy algebry (tj. reprezentujeme vždy naším výrazem třídu výroků ekvivalentních): Implikaci A => B dostaneme jako A' V B, ekvivalenci A o B odpovídá (A A ß) V (A' A ß'), vylučovací OR, neboli XOR, je dáno jako (A A ß') V (A' A ß), negace NOR operace OR je vyjádřena jako A' A B' a negace NAND operace AND je dána jako A' V B'.

s Stručně si proberme, jak vypadají obvyklé další jednoduché výroky ve výrokové logice jakožto prvky Booleovy algebry (tj. reprezentujeme vždy naším výrazem třídu výroků ekvivalentních): Implikaci A => B dostaneme jako A' V ß, ekvivalenci A o B odpovídá (A A ß) V (A' A ß'), vylučovací OR, neboli XOR, je dáno jako (A A ß') V (A' A ß), negace NOR operace OR je vyjádřena jako A' A B' a negace NAND operace AND je dána jako A' V B'. Poznámka Všimněme si, že XOR odpovídá v množinové algebře symetrickému rozdílu množin.

Stručně si proberme, jak vypadají obvyklé další jednoduché výroky ve výrokové logice jakožto prvky Booleovy algebry (tj. reprezentujeme vždy naším výrazem třídu výroků ekvivalentních): Implikaci A => B dostaneme jako A' V ß, ekvivalenci A o B odpovídá (A A ß) V (A' A ß'), vylučovací OR, neboli XOR, je dáno jako (A A ß') V (A' A ß), negace NOR operace OR je vyjádřena jako A' A B' a negace NAND operace AND je dána jako A' V B'. Poznámka Všimněme si, ; ie XOR od po vídá v množinové algebře symetrickému rozdílu množin. Podobně je možné veškeré základní výrokové spojky realizovat pouze pomocí NAND (příp. NOR) -viz NAND flash paměti (např. USB disky).

VJ Uspořádané množiny Množinová a booleovská (Booleova) algebra Výroková logika Přepínače a dělitelé Normální tvar Homomorfismy

Přepínače Přepínač je pro nás černá skříňka, která má jen dva stavy, buď je zapnut (a signál prochází) nebo naopak vypnut (a signál neprochází). Jeden nebo více přepínačů zapojujeme do sítě sériově nebo paralelně. Sériové zapojení je popsáno pomocí binární operace A, paralelní je naopak V. Unární operace A' zadává přepínač, který je vždy v opačné poloze než A. VK o- y..x B -O o- -o.x B

s Každé konečné slovo vytvořené pomocí přepínačů A, B,... a operací A, V a ' umíme převést na obrázek, který bude představovat systém přepínačů propojených dráty a zcela obdobně jako v minulém odstavci nám každá volba poloh jednotlivých přepínačů zadá hodnotu zapnuto/vypnuto pro celý systém.

s Každé konečné slovo vytvořené pomocí přepínačů A, B,... a operací A, V a ' umíme převést na obrázek, který bude představovat systém přepínačů propojených dráty a zcela obdobně jako v minulém odstavci nám každá volba poloh jednotlivých přepínačů zadá hodnotu zapnuto/vypnuto pro celý systém. Opět se snadno krok po kroku ověří platnost základních axiomů Booleových algeber pro náš systém. Na obrázku je ilustrován jeden z axiomů distributivity. Propojení bez přepínače odpovídá prvku 1, koncové body bez propojení (nebo sériové zapojení A a A') dává prvek 0. O- y 4 B -O O- y. y. ^ B y^

Dalším přirozeným příkladem Booleovské algebry je systém kladných dělitelů přirozeného čísla. Zvolme pevně takové číslo n G N. Za nosnou množinu D p bereme množinu všech kladných dělitelů d našeho n. Pro dva takové dělitele definujeme d A e jako největší společný dělitel prvků d a e, d V e je nejmenší společný násobek. Největším prvkem je n G D n (zápis 1 = n je v tomto případě poněkud schizofrenní) a neutrálním prvkem vůči supremu je jednička v N. Unární operaci ' dostáváme pomocí dělení: ď = n/d.

s Lemma Množina D n spolu s výše uvedenými operacemi A, V a ' je Booleova algebra právě, když rozklad n neobsahuje kvadráty (tj. v jednoznačném rozkladu n = q\... q r na prvočísla jsou všechna q j po dvou různá).

VJ Uspořádané množiny Množinová a booleovská (Booleova) algebra Výroková logika Přepínače a dělitelé Normální tvar Homomorfismy

Při diskusi výrokové logiky jsme se potýkali s problémem, co vlastně jsou prvky příslušné Booleovy algebry. Formálně vzato jsme je definovali jako třídy ekvivalentních výroků. Jinak řečeno, pracovali jsme s hodnotovými funkcemi pro výroky s daným počtem argumentů. Vůbec jsme přitom neřešili obtížný problém (tzv. equivalence checking je NP těžký), jak rozpoznat stejné výroky v tomto smyslu. Také jsme neřešili, jestli všechny formálně možné hodnotové funkce (Z^)" > 1>2 lze zadat pomocí základních logických operací.

Při diskusi výrokové logiky jsme se potýkali s problémem, co vlastně jsou prvky příslušné Booleovy algebry. Formálně vzato jsme je definovali jako třídy ekvivalentních výroků. Jinak řečeno, pracovali jsme s hodnotovými funkcemi pro výroky s daným počtem argumentů. Vůbec jsme přitom neřešili obtížný problém (tzv. equivalence checking je NP těžký), jak rozpoznat stejné výroky v tomto smyslu. Také jsme neřešili, jestli všechny formálně možné hodnotové funkce (Z^)" > 1>2 lze zadat pomocí základních logických operací. Zcela obdobně se můžeme tázat, jak poznat, zda dva systémy přepínačů mají stejnou funkci. Obdobně jako u výroků zde pro systém s n přepínači pracujeme s funkcemi (Z^)" > Z2 a zjevně existuje právě 2 2 " různých takových přepínacích funkcí. Na těchto funkcích umíme přirozeným způsobem zadat strukturu Booleovy algebry (využíváme, že hodnoty, tj. Z2 jsou Booleovou algebrou).

Odpovíme nyní na výše uvedené otázky tak, že pro libovolný prvek obecné Booleovy algebry sestrojíme jeho tzv. normální disjunktivní tvar, tj. napíšeme jej pomocí vybrané skupiny nejjednodušších prvků a operace V. Definice Prvek A G K nazveme atom v Booleově algebře K, jestliže pro všechny B G K platí A A B = A (tj. A < B) nebo A A B = 0. Jinak řečeno, A je atom, když pro všechny ostatní prvky B < A implikuje B = 0 nebo B = A. Lemma Booleova algebra funkcípřepínačového systému s n přepínači Ai,..., A n má 2" atomů, které jsou tvaru A* 1 A A A a n", kde buď Af = A-, nebo A a < = A'-. S

Každý prvek B v konečné Booleově algebře (K, A, V,') lze zapsat jako supremum atomů Tato formule je navíc jednoznačná až na pořadí atomů. Tato věta se dokazuje s pomocí tří jednoduchých tvrzení: O Jestliže jsou Y,Xi,...,Xe atomy v K, pak Y < Xi V V X e tehdy a jen tehdy když Y = X; pro nějaké i = 1,..., í. Pro každý prvek Y ^ 0 v K existuje atom X, pro který je X < Y. Jestliže jsou X\,...,X r všechny atomy v K, pak Y = 0 právě, když Y A X-, = 0 pro všechny i = 1,..., r.

VJ Uspořádané množiny Množinová a booleovská (Booleova) algebra Výroková logika Přepínače a dělitelé Normální tvar Homomorfismy

s Jak jsme již viděli u mnoha matematických struktur, o objektech se dozvídáme informace pomocí tzv. homomorfismů, tj. zobrazení, které zachovávají příslušné operace. V případě Booleovských algeber definujeme podobně jako u okruhů: Definition Zobrazení f : (K, A, V,') > (/., A, V,') se nazývá homomorfismus Booleovských algeber, jestliže pro všechny A, B e K platí O f (A Aß) = f (A V B) = f {A') = f(a)'. f(a)af(b) f(a)\jf(b) Homomorfismus f je izomorfismem booleovských algeber, jestliže je f navíc bijektivní.

s Snadno se ověří, že bijektivnost f již zaručí, že f _1 je opět homomorfismem. Z definice uspořádání na Booleových algebrách je zřejmé, že každý homomorfismus f : K > L bude také splňovat f {A) < f{b) pro všechny prvky A < B v K. To je definiční vlastnost pro tzv. izotonní zobrazení neboli homomorfismy posetu. Jakkoliv umíme rekonstruovat operace suprema a infima z uspořádání, pokud toto vzniklo z Booleovy algebry, není pravda, že by každý homomorfismus posetu byl automaticky homomorfismem příslušných algeber. Zkuste si najít příklad (stačí vkládat algebru se dvěma atomy do algebry s alespoň čtyřmi atomy)!

Snadno se ověří, že bijektivnost f již zaručí, že f _1 je opět homomorfismem. Z definice uspořádání na Booleových algebrách je zřejmé, že každý homomorfismus f : K > L bude také splňovat f {A) < f{b) pro všechny prvky A < B v K. To je definiční vlastnost pro tzv. izotonní zobrazení neboli homomorfismy posetu. Jakkoliv umíme rekonstruovat operace suprema a infima z uspořádání, pokud toto vzniklo z Booleovy algebry, není pravda, že by každý homomorfismus posetu byl automaticky homomorfismem příslušných algeber. Zkuste si najít příklad (stačí vkládat algebru se dvěma atomy do algebry s alespoň čtyřmi atomy)! To, že struktura Booleových algeber je v podstatě velmi jednoduchá, ukazuje náseldující věta. Každá konečná Booleova algebra je izomorfní Booleově algebře M = 2 K, kde K je množina atomů v M.