Svazy. Jan Paseka. Masarykova univerzita Brno. Svazy p.1/37

Transkript

1 Svazy Jan Paseka Masarykova univerzita Brno Svazy p.1/37

2 Abstrakt Zmíníme se krátce o úplných a distributivních svazech, resp. jaké vlastnosti má řetězec reálných čísel. Svazy p.2/37

3 Abstrakt V této kapitole budeme podrobněji studovat speciální uspořádané množiny Zmíníme se krátce o úplných a distributivních svazech, resp. jaké vlastnosti má řetězec reálných čísel. Svazy p.2/37

4 Abstrakt V této kapitole budeme podrobněji studovat speciální uspořádané množiny svazy. Zmíníme se krátce o úplných a distributivních svazech, resp. jaké vlastnosti má řetězec reálných čísel. Svazy p.2/37

5 Obsah přednášky Dolní závora a horní závora. Suprema a infima. Svazy a úplné svazy. Svazy p.3/37

6 Obsah přednášky Dolní závora a horní závora. Suprema a infima. Svazy a úplné svazy. Suprema a infima ohraničených množin reálných čísel. Svazy jako algebraická struktura. Distributivní svazy. Svazy p.3/37

7 Dolní závora Bud (A, ) uspořádaná množina a B A podmnožina. Prvek a A se nazývá dolní závora množiny B, jestliže pro každý prvek b B platí a b. Svazy p.4/37

8 Dolní závora Bud (A, ) uspořádaná množina a B A podmnožina. Prvek a A se nazývá dolní závora množiny B, jestliže pro každý prvek b B platí a b. Podmnožina B A se nazývá zdola ohraničená, má-li alespoň jednu dolní závoru v(a, ). Svazy p.4/37

9 Příklad dolní závora Příklad Z 1. V hasseovském diagramu a) je např. prvek {a} nebo prvek dolní závorou množiny {{a, b}, {a, c}}. Jiné dolní závory množina {{a,b}, {a,c}} nemá. a) Svazy p.5/37

10 Horní závora Bud (A, ) uspořádaná množina a B A podmnožina. Prvek a A se nazývá horní závora množiny B, jestliže pro každý prvek b B platí a b. Svazy p.6/37

11 Horní závora Bud (A, ) uspořádaná množina a B A podmnožina. Prvek a A se nazývá horní závora množiny B, jestliže pro každý prvek b B platí a b. Podmnožina B A se nazývá shora ohraničená, má-li alespoň jednu horní závoru v(a, ). Svazy p.6/37

12 Příklad horní závora Příklad Z 2. V hasseovském diagramu b) uspořádané množiny(n, ) je každé přirozené číslo dělitelné šesti horní závorou množiny {2, 3}. Jiné horní závory množina {2, 3} nemá. b) Svazy p.7/37

13 Duální pojmy Horní závora a dolní závora jsou duální pojmy. Svazy p.8/37

14 Duální pojmy Horní závora a dolní závora jsou duální pojmy. Prvek a A je horní závorou množiny B v(a, ) právě tehdy, když tento prvek je dolní závorou množiny B v duálně uspořádané množině(a, ). Svazy p.8/37

15 Duální pojmy Horní závora a dolní závora jsou duální pojmy. Prvek a A je horní závorou množiny B v(a, ) právě tehdy, když tento prvek je dolní závorou množiny B v duálně uspořádané množině(a, ). Podmnožina B je shora ohraničená v(a, ) právě tehdy, když je zdola ohraničená v(a, ). Svazy p.8/37

16 Příklad dolní a horní závora Příklad Z 3. V hasseovském diagramu c) uspořádané množiny(n, ) je každé přirozené číslo ostře větší než 2 horní závorou množiny {2,3} a každé přirozené číslo ostře menší než 3 dolní závorou množiny {2, 3}. Jiné horní resp. dolní závory množina {2, 3} nemá. c) Svazy p.9/37

17 Infimum Bud (A, ) uspořádaná množina a B A podmnožina. Svazy p.10/37

18 Infimum Bud (A, ) uspořádaná množina a B A podmnožina. Prvek a A se nazývá infimum množiny B, jestliže a je dolní závora množiny B a pro každou dolní závoru c A množiny B platí c a. Svazy p.10/37

19 Infimum Bud (A, ) uspořádaná množina a B A podmnožina. Prvek a A se nazývá infimum množiny B, jestliže a je dolní závora množiny B a pro každou dolní závoru c A množiny B platí c a. Takový prvek a je největší dolní závorou množiny B. Infimum množiny B, pokud existuje, je určeno jednoznačně a značí se symbolem inf B. Svazy p.10/37

20 Příklady infima I Příklad U 1. V uspořádané množině(n, ) má každá neprázdná podmnožina M N infimum inf M je jím nejmenší číslo v M. Svazy p.11/37

21 Příklady infima I Příklad U 1. V uspořádané množině(n, ) má každá neprázdná podmnožina M N infimum inf M je jím nejmenší číslo v M. Pro prázdnou množinu jakožto podmnožinu v N pak infimum neexistuje. Totiž každé číslo m N je dolní závorou prázdné množiny a(n, ) nemá největší prvek. Svazy p.11/37

22 Příklady infima II Příklad U 2. V uspořádané množině(n, ) má každá neprázdná podmnožina M N infimum inf M je jím největší společný dělitel čísel obsažených v M. Svazy p.12/37

23 Příklady infima II Příklad U 2. V uspořádané množině(n, ) má každá neprázdná podmnožina M N infimum inf M je jím největší společný dělitel čísel obsažených v M. Pro prázdnou množinu jakožto podmnožinu v N pak infimum neexistuje. Totiž každé číslo m N je dolní závorou prázdné množiny a(n, ) nemá největší prvek. Svazy p.12/37

24 Supremum Bud (A, ) uspořádaná množina a B A podmnožina. Svazy p.13/37

25 Supremum Bud (A, ) uspořádaná množina a B A podmnožina. Prvek a A se nazývá supremum množiny B, jestliže a je horní závora B a pro každou horní závoru c A množiny B platí c a. Svazy p.13/37

26 Supremum Bud (A, ) uspořádaná množina a B A podmnožina. Prvek a A se nazývá supremum množiny B, jestliže a je horní závora B a pro každou horní závoru c A množiny B platí c a. Takový prvek a je nejmenší horní závorou množiny B. Supremum množiny B, pokud existuje, je určeno jednoznačně a značí se symbolem sup B. Svazy p.13/37

27 Supremum a infimum A a Bud (A, ) uspořádaná množina. Pakinf A a sup existují právě tehdy, když v A existuje nejmenší prvek, a v tom případě platí inf A=sup =. Svazy p.14/37

28 Supremum a infimum A a Bud (A, ) uspořádaná množina. Pakinf A a sup existují právě tehdy, když v A existuje nejmenší prvek, a v tom případě platí inf A=sup =. Duální tvrzení platí prosupa ainf. Svazy p.14/37

29 Supremum a infimum A a Bud (A, ) uspořádaná množina. Pakinf A a sup existují právě tehdy, když v A existuje nejmenší prvek, a v tom případě platí inf A=sup =. Duální tvrzení platí prosupa ainf. To znamená, že tyto prvky existují právě tehdy, když v A existuje největší prvek, a v tom případě platísupa=inf =. Svazy p.14/37

30 Supremum a infimum, svaz Bud dále B A podmnožina. Existují-li prvky inf B, resp.supb, pak každý z těchto prvků může, ale obecně nemusí ležet v samotné množině B. Svazy p.15/37

31 Supremum a infimum, svaz Bud dále B A podmnožina. Existují-li prvky inf B, resp.supb, pak každý z těchto prvků může, ale obecně nemusí ležet v samotné množině B. První případ nastává právě tehdy, když množina B má nejmenší, resp. největší prvek. Tyto prvky pak představují prvkyinf B, resp.supb. Svazy p.15/37

32 Supremum a infimum, svaz Bud dále B A podmnožina. Existují-li prvky inf B, resp.supb, pak každý z těchto prvků může, ale obecně nemusí ležet v samotné množině B. První případ nastává právě tehdy, když množina B má nejmenší, resp. největší prvek. Tyto prvky pak představují prvkyinf B, resp.supb. Uspořádaná množina(a, ), v níž pro libovolné prvky a,b A existujísup{a,b} ainf{a,b}, se nazývá svaz. Svazy p.15/37

33 Příklady svazu Příklad S 1. První hasseovský diagram je svaz, druhý ne (stačí uvážit supremum množiny {a 1,a 2 }). Svazy p.16/37

34 Úplný svaz Uspořádaná množina(a, ), v níž pro libovolnou podmnožinu B A existujísupb ainf B, se nazývá úplný svaz. Svazy p.17/37

35 Úplný svaz Uspořádaná množina(a, ), v níž pro libovolnou podmnožinu B A existujísupb ainf B, se nazývá úplný svaz. V uspořádané množině(a, ) pro libovolné prvky a,b A platí a b inf{a,b}=a sup{a,b}=b. Svazy p.17/37

36 Úplný svaz Uspořádaná množina(a, ), v níž pro libovolnou podmnožinu B A existujísupb ainf B, se nazývá úplný svaz. V uspořádané množině(a, ) pro libovolné prvky a,b A platí a b inf{a,b}=a sup{a,b}=b. Tedy každý řetězec je svaz. Jsou ale řetězce, které nejsou úplnými svazy například řetězec (Q, ). Svazy p.17/37

37 Příklady úplného svazu I Příklad S 2. Oba hasseovské diagramy jsou úplné svazy, pokud je řetězec množina přirozených čísel. Pokud bude řetězec tvořen nezápornými racionálními čísly, úplnými svazy nebudou. Svazy p.18/37

38 Příklady úplného svazu II Příklad S 3. Hasseovský diagram uspořádané množiny D 180 znázorňuje úplný svaz. Svazy p.19/37

39 Příklady úplného svazu III Příklad S 4. Bud A množina a bud P(A) její potenční množina. Svazy p.20/37

40 Příklady úplného svazu III Příklad S 4. Bud A množina a bud P(A) její potenční množina. Pak v uspořádané množině(p(a), ) libovolná podmnožina Q P(A) má supremum i infimum a platí pro ně Svazy p.20/37

41 Příklady úplného svazu III Příklad S 4. Bud A množina a bud P(A) její potenční množina. Pak v uspořádané množině(p(a), ) libovolná podmnožina Q P(A) má supremum i infimum a platí pro ně sup Q= Q, inf Q= Q. Svazy p.20/37

42 Příklady úplného svazu III Příklad S 4. Bud A množina a bud P(A) její potenční množina. Pak v uspořádané množině(p(a), ) libovolná podmnožina Q P(A) má supremum i infimum a platí pro ně sup Q= Q, inf Q= Q. (Přitom pro podmnožinu P(A) zde chápeme jako A.) Je tedy(p(a), ) úplný svaz. Svazy p.20/37

43 Příklady úplného svazu IV Příklad S 5. Bud A množina. Připomeňme, že symbolem E(A) jsme značili množinu všech ekvivalencí na A. Svazy p.21/37

44 Příklady úplného svazu IV Příklad S 5. Bud A množina. Připomeňme, že symbolem E(A) jsme značili množinu všech ekvivalencí na A. Tyto ekvivalence jakožto relace na A, tedy jakožto podmnožiny v A A lze porovnávat množinovou inkluzí. Svazy p.21/37

45 Příklady úplného svazu IV Příklad S 5. Bud A množina. Připomeňme, že symbolem E(A) jsme značili množinu všech ekvivalencí na A. Tyto ekvivalence jakožto relace na A, tedy jakožto podmnožiny v A A lze porovnávat množinovou inkluzí. Vzniká tak uspořádaná množina(e(a), ), která tvoří úplný svaz. Svazy p.21/37

46 Příklady úplného svazu IV Příklad S 5. Bud A množina. Připomeňme, že symbolem E(A) jsme značili množinu všech ekvivalencí na A. Tyto ekvivalence jakožto relace na A, tedy jakožto podmnožiny v A A lze porovnávat množinovou inkluzí. Vzniká tak uspořádaná množina(e(a), ), která tvoří úplný svaz. Pro libovolné podmnožiny G, H E(A) existuje inf G= G asup H= G H, kde G H = {R E(A):H R H H}. Svazy p.21/37

47 Konečná suprema ve svazu Tvrzení. Bud (A, ) svaz. Pak pro libovolnou neprázdnou konečnou podmnožinu B A existujísupb ainf B. Svazy p.22/37

48 Konečná suprema ve svazu Tvrzení. Bud (A, ) svaz. Pak pro libovolnou neprázdnou konečnou podmnožinu B A existujísupb ainf B. Důsledek. Každý konečný neprázdný svaz je úplný. Svazy p.22/37

49 Konečná suprema ve svazu Tvrzení. Bud (A, ) svaz. Pak pro libovolnou neprázdnou konečnou podmnožinu B A existujísupb ainf B. Důsledek. Každý konečný neprázdný svaz je úplný. Věta. Bud (A, ) uspořádaná množina, v níž pro každou podmnožinu B A existujeinf B. Pak pro libovolnou podmnožinu C A existuje také supc. Svazy p.22/37

50 Řetězec reálných čísel Tvrzení. Každá neprázdná zdola ohraničená podmnožina M R má infimum v(r, ). Svazy p.23/37

51 Řetězec reálných čísel Tvrzení. Každá neprázdná zdola ohraničená podmnožina M R má infimum v(r, ). Každá neprázdná shora ohraničená podmnožina N R má supremum v(r, ). Svazy p.23/37

52 Řetězec reálných čísel Tvrzení. Každá neprázdná zdola ohraničená podmnožina M R má infimum v(r, ). Každá neprázdná shora ohraničená podmnožina N R má supremum v(r, ). Připojme k množině R dva nové prvky a a rozšiřme uspořádání z R na R {, } tak, aby pro každé r R platilo < r <. Tímto způsobem vzniká řetězec(r {, }, ). Důsledek. Řetězec(R {, }, ) je úplný svaz. Svazy p.23/37

53 Řetězec reálných čísel Tvrzení. Každá neprázdná zdola ohraničená podmnožina M R má infimum v(r, ). Každá neprázdná shora ohraničená podmnožina N R má supremum v(r, ). Připojme k množině R dva nové prvky a a rozšiřme uspořádání z R na R {, } tak, aby pro každé r R platilo < r <. Tímto způsobem vzniká řetězec(r {, }, ). Důsledek. Řetězec(R {, }, ) je úplný svaz. Svazy p.23/37

54 Značení Je-li(A, ) svaz, pak pro libovolné prvky a,b A prveksup{a,b} značíme krátce jako a b a prvek inf{a,b} značíme krátce jako a b. Svazy p.24/37

55 Značení Je-li(A, ) svaz, pak pro libovolné prvky a,b A prveksup{a,b} značíme krátce jako a b a prvek inf{a,b} značíme krátce jako a b. Takto jsou současně definována také dvě zobrazení : A A A a : A A A přiřazující každé dvojici(a,b) A A prvek a b, případně a b. Svazy p.24/37

56 Svaz jako algebraická struktura Tvrzení. Bud (A, ) svaz. Potom pro libovolné prvky a,b,c A platí následující rovnosti: a a=a (idempotence ) a a=a (idempotence ) Svazy p.25/37

57 Svaz jako algebraická struktura Tvrzení. Bud (A, ) svaz. Potom pro libovolné prvky a,b,c A platí následující rovnosti: a a=a a b=b a (idempotence ) (komutativita ) a a=a a b=b a (idempotence ) (komutativita ) Svazy p.26/37

58 Svaz jako algebraická struktura Tvrzení. Bud (A, ) svaz. Potom pro libovolné prvky a,b,c A platí následující rovnosti: a a=a a b=b a (a b) c=a (b c) (idempotence ) (komutativita ) (asociativita ) a a=a a b=b a (a b) c=a (b c) (idempotence ) (komutativita ) (asociativita ) Svazy p.27/37

59 Svaz jako algebraická struktura Tvrzení. Bud (A, ) svaz. Potom pro libovolné prvky a,b,c A platí následující rovnosti: a a=a a b=b a (a b) c=a (b c) a (a b)=a a a=a a b=b a (a b) c=a (b c) a (a b)=a (idempotence ) (komutativita ) (asociativita ) (absorbce) (idempotence ) (komutativita ) (asociativita ) (absorbce) Svazy p.28/37

60 Rovnocennost pohledu na svazy I Začněme nejprve se svazem(a, ), na němž výše uvedeným způsobem vznikají binární operace, : A A A, Svazy p.29/37

61 Rovnocennost pohledu na svazy I Začněme nejprve se svazem(a, ), na němž výše uvedeným způsobem vznikají binární operace, : A A A, Dostáváme algebraickou strukturu(a,, ), v níž jsou splněny výše uvedené rovnosti. Svazy p.29/37

62 Rovnocennost pohledu na svazy I Začněme nejprve se svazem(a, ), na němž výše uvedeným způsobem vznikají binární operace, : A A A, Dostáváme algebraickou strukturu(a,, ), v níž jsou splněny výše uvedené rovnosti. V(A, ) pro libovolné prvky a,b A platí a b a b=a a b=b. Svazy p.29/37

63 Rovnocennost pohledu na svazy I Začněme nejprve se svazem(a, ), na němž výše uvedeným způsobem vznikají binární operace, : A A A, Dostáváme algebraickou strukturu(a,, ), v níž jsou splněny výše uvedené rovnosti. V(A, ) pro libovolné prvky a,b A platí a b a b=a a b=b. Známe-li algebru(a,, ), můžeme z ní uspořádanou množinu(a, ) zpět rekonstruovat. Svazy p.29/37

64 Rovnocennost pohledu na svazy II Necht (A,, ) je algebra splňující uvedené rovnosti. Svazy p.30/37

65 Rovnocennost pohledu na svazy II Necht (A,, ) je algebra splňující uvedené rovnosti. Pak předchozí formulí je možno k ní pořídit uspořádanou množinu(a, ), která bude svazem, přičemž algebra odvozená z tohoto svazu bude totožná s algebrou výchozí. Svazy p.30/37

66 Rovnocennost pohledu na svazy III Tvrzení. Bud (A,, ) množina se dvěma binárními operacemi vyhovujícími všem podmínkám z předchozího tvrzení. Svazy p.31/37

67 Rovnocennost pohledu na svazy III Tvrzení. Bud (A,, ) množina se dvěma binárními operacemi vyhovujícími všem podmínkám z předchozího tvrzení. Pak relace na A definovaná pro každá a,b A předpisem a b a b=a a b=b je uspořádání a(a, ) je svaz. Svazy p.31/37

68 Rovnocennost pohledu na svazy III Tvrzení. Bud (A,, ) množina se dvěma binárními operacemi vyhovujícími všem podmínkám z předchozího tvrzení. Pak relace na A definovaná pro každá a,b A předpisem a b a b=a a b=b je uspořádání a(a, ) je svaz. Navíc pak v tomto svazu platí, že pro libovolná a,b A jesup{a,b}=a b ainf{a,b}=a b. Svazy p.31/37

69 Distributivní svazy I Tvrzení. Bud (A, ) libovolný svaz. Pak jsou následující dvě podmínky ekvivalentní: Svazy p.32/37

70 Distributivní svazy I Tvrzení. Bud (A, ) libovolný svaz. Pak jsou následující dvě podmínky ekvivalentní: ( ) ( a,b,c A)(a (b c)=(a b) (a c)), Svazy p.32/37

71 Distributivní svazy I Tvrzení. Bud (A, ) libovolný svaz. Pak jsou následující dvě podmínky ekvivalentní: ( ) ( a,b,c A)(a (b c)=(a b) (a c)), ( ) ( e,f,g A)(e (f g)=(e f) (e g)). Svazy p.32/37

72 Distributivní svazy I Tvrzení. Bud (A, ) libovolný svaz. Pak jsou následující dvě podmínky ekvivalentní: ( ) ( a,b,c A)(a (b c)=(a b) (a c)), ( ) ( e,f,g A)(e (f g)=(e f) (e g)). Svaz(A, ) splňující kteroukoliv z podmínek( ), ( ) uvedených v předchozím tvrzení se nazývá distributivní. Svazy p.32/37

73 Distributivní svazy I Tvrzení. Bud (A, ) libovolný svaz. Pak jsou následující dvě podmínky ekvivalentní: ( ) ( a,b,c A)(a (b c)=(a b) (a c)), ( ) ( e,f,g A)(e (f g)=(e f) (e g)). Svaz(A, ) splňující kteroukoliv z podmínek( ), ( ) uvedených v předchozím tvrzení se nazývá distributivní. Distributivita je samoduální vlastnost. Svazy p.32/37

74 Distributivní svazy I Tvrzení. Bud (A, ) libovolný svaz. Pak jsou následující dvě podmínky ekvivalentní: Svazy p.33/37

75 Distributivní svazy I Tvrzení. Bud (A, ) libovolný svaz. Pak jsou následující dvě podmínky ekvivalentní: ( ) ( a,b,c A)(a (b c)=(a b) (a c)), Svazy p.33/37

76 Distributivní svazy I Tvrzení. Bud (A, ) libovolný svaz. Pak jsou následující dvě podmínky ekvivalentní: ( ) ( a,b,c A)(a (b c)=(a b) (a c)), ( ) ( e,f,g A)(e (f g)=(e f) (e g)). Svazy p.33/37

77 Distributivní svazy I Tvrzení. Bud (A, ) libovolný svaz. Pak jsou následující dvě podmínky ekvivalentní: ( ) ( a,b,c A)(a (b c)=(a b) (a c)), ( ) ( e,f,g A)(e (f g)=(e f) (e g)). Svaz(A, ) splňující kteroukoliv z podmínek( ), ( ) uvedených v předchozím tvrzení se nazývá distributivní. Svazy p.33/37

78 Distributivní svazy I Tvrzení. Bud (A, ) libovolný svaz. Pak jsou následující dvě podmínky ekvivalentní: ( ) ( a,b,c A)(a (b c)=(a b) (a c)), ( ) ( e,f,g A)(e (f g)=(e f) (e g)). Svaz(A, ) splňující kteroukoliv z podmínek( ), ( ) uvedených v předchozím tvrzení se nazývá distributivní. Distributivita je samoduální vlastnost. Svazy p.33/37

79 Příklady distributivních svazů I Příklad D 1. Následující hasseovské diagramy znázorňují úplné svazy, které jsou distributivní. Svazy p.34/37

80 Příklady nedistributivních svazů I Příklad D 2. Následující hasseovské diagramy znázorňují úplné svazy, které nejsou distributivní. Svazy p.35/37

81 Příklady nedistributivních svazů I Příklad D 2. Následující hasseovské diagramy znázorňují úplné svazy, které nejsou distributivní. Například v uspořádané množině M n, n 3, máme rovnosti a 1 a 3 = =a 2 a 3, tj.(a 1 a 3 ) (a 2 a 3 ) =, ale (a 1 a 2 ) a 3 = a 3. Svazy p.35/37

82 Příklady nedistributivních svazů I Příklad D 2. Následující hasseovské diagramy znázorňují úplné svazy, které nejsou distributivní. Svazy p.36/37

83 Příklady nedistributivních svazů I Příklad D 2. Následující hasseovské diagramy znázorňují úplné svazy, které nejsou distributivní. V uspořádané množině N máme rovnosti a c=a, b c=, tj.(a c) (b c)=a, ale(a b) c=c a. Svazy p.36/37

84 Příklady distributivních svazů II Příklad D 3. Následující hasseovský diagram znázorňuje úplný distributivní svaz, který vznikl jako kartézský součin prvního a třetího svazu z příkladu D 1. Svazy p.37/37